सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘प्र शर्धाय’ इति पञ्चदशर्चं दशमं सूक्तं श्यावाश्वस्यार्षं मरुद्देवताकम् । चतुर्दशी त्रिष्टुप् शिष्टा जगत्यः । ‘ प्र शर्धाय पञ्चोना जागतमुपान्त्या त्रिष्टुप् ’ इत्यनुक्रान्तम् । सूक्तविनियोगो लैङ्गिकः । आद्यैन्द्रामारुत्यां प्रधानस्य याज्या । सूत्रितं च - प्र शर्धाय मारुताय स्वभानव इत्यैन्द्रीमनूच्य मारुत्या यजेत् ’ ( आश्व. श्रौ. २. ११ ) इति ॥
Jamison Brereton
54 (408)
Maruts
Śyāvāśva Ātreya
15 verses: jagatī, except triṣṭubh 14
One of the most intensely descriptive of the Marut hymns, with shifting images of the violent thunderstorms and welcome rain that they provoke. There is no particular progress or development in the hymn, just the succession of exuberant descriptions. The last three verses (13–15) shift to prayers for the Maruts’ gifts and help.
Jamison Brereton Notes
Maruts
01 प्र शर्धाय - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प्र᳓ श᳓र्धाय मा᳓रुताय स्व᳓भानव
इमां᳓ वा᳓चम् अनजा पर्वतच्यु᳓ते
घर्मस्तु᳓भे दिव᳓ आ᳓ पृष्ठय᳓ज्वने
द्युम्न᳓श्रवसे म᳓हि नृम्ण᳓म् अर्चत
मूलम् ...{Loading}...
प्र शर्धा॑य॒ मारु॑ताय॒ स्वभा॑नव इ॒मां वाच॑मनजा पर्वत॒च्युते॑ ।
घ॒र्म॒स्तुभे॑ दि॒व आ पृ॑ष्ठ॒यज्व॑ने द्यु॒म्नश्र॑वसे॒ महि॑ नृ॒म्णम॑र्चत ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मरुतः
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
प्र᳓ श᳓र्धाय मा᳓रुताय स्व᳓भानव
इमां᳓ वा᳓चम् अनजा पर्वतच्यु᳓ते
घर्मस्तु᳓भे दिव᳓ आ᳓ पृष्ठय᳓ज्वने
द्युम्न᳓श्रवसे म᳓हि नृम्ण᳓म् अर्चत
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
mā́rutāya ← mā́ruta- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
prá ← prá (invariable)
śárdhāya ← śárdha- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
svábhānave ← svábhānu- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
anajā ← √añj- (root)
{number:SG, person:1, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
imā́m ← ayám (pronoun)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
parvatacyúte ← parvatacyút- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
vā́cam ← vā́c- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
diváḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
gharmastúbhe ← gharmastúbh- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
pr̥ṣṭhayájvane ← pr̥ṣṭhayájvan- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
arcata ← √r̥c- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
dyumnáśravase ← dyumnáśravas- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
máhi ← máh- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
nr̥mṇám ← nr̥mṇá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
प्र । शर्धा॑य । मारु॑ताय । स्वऽभा॑नवः । इ॒माम् । वाच॑म् । अ॒न॒ज॒ । प॒र्व॒त॒ऽच्युते॑ ।
घ॒र्म॒ऽस्तुभे॑ । दि॒वः । आ । पृ॒ष्ठ॒ऽयज्व॑ने । द्यु॒म्नऽश्र॑वसे । महि॑ । नृ॒म्णम् । अ॒र्च॒त॒ ॥
Hellwig Grammar
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- śardhāya ← śardha
- [noun], dative, singular, masculine
- “troop.”
- mārutāya ← māruta
- [noun], dative, singular, masculine
- “Marut(a).”
- svabhānava ← sva
- [noun]
- “own(a); respective(a); akin(p); sva [word]; individual; present(a); independent.”
- svabhānava ← bhānave ← bhānu
- [noun], dative, singular, masculine
- “sun; Surya; Calotropis gigantea Beng.; sunbeam; beam; luminosity; copper; light; twelve; appearance; Bhānu; flare.”
- imāṃ ← imām ← idam
- [noun], accusative, singular, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- vācam ← vāc
- [noun], accusative, singular, feminine
- “speech; statement; voice; voice; speech; language; vāc [word]; word; literary composition; conversation; sound; Sarasvati; cry; assurance; spell.”
- anajā ← añj
- [verb], singular, Perfect conjunctive (subj.)
- “smear; anoint; mix; color.”
- parvatacyute ← parvata
- [noun], masculine
- “mountain; Parvata; parvata [word]; Parvata; Parvata; rock; height.”
- parvatacyute ← cyute ← cyut
- [noun], dative, singular, masculine
- “shaking; dropping.”
- gharmastubhe ← gharma
- [noun], masculine
- “sunlight; heat; summer; Gharma; Gharma; boiler; perspiration; caldron.”
- gharmastubhe ← stubhe ← stubh
- [noun], dative, singular, masculine
- “song; praise.”
- diva ← divaḥ ← div
- [noun], genitive, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- pṛṣṭhayajvane ← pṛṣṭha
- [noun], neuter
- “back; top; top; surface; shell; peak; Pṛṣṭha; flat roof; pṛṣṭha [word]; back; roof.”
- pṛṣṭhayajvane ← yajvane ← yajvan
- [noun], dative, singular, masculine
- dyumnaśravase ← dyumna
- [noun], neuter
- “magnificence.”
- dyumnaśravase ← śravase ← śravas
- [noun], dative, singular, masculine
- “fame; glory; ear.”
- mahi ← mah
- [noun], accusative, plural, neuter
- “great; great; distinguished; much(a); adult; long; high.”
- nṛmṇam ← nṛmṇa
- [noun], accusative, singular, neuter
- “manhood; power.”
- arcata ← arc
- [verb], plural, Present imperative
- “sing; worship; honor; praise; welcome.”
सायण-भाष्यम्
प्र अनजेति संबन्धः । मारुताय मरुत्संबन्धिने शर्धाय बलाय इमां क्रियमाणां वाचं स्तुतिं प्र अनज प्रापय । स्वभानवे स्वायत्ततेजसे पर्वतच्युते पर्वतस्य च्यावयित्रे घर्मस्तुभे घर्मस्य स्तोभयित्रे दिव आ द्युलोकादागच्छते पृष्ठयज्वने षट् पृष्ठैः रथन्तरबृहदादिभिरीजानाय द्युम्नश्रवसे द्योतमानान्नाय महि महत् प्रभूतं नृम्णं धनं हविर्लक्षणम् अर्चत ददतेत्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“Offer praise to the company of the Maruts, the self-irradiating, the precipitators of mountains; present liberal oblations to the assuagers of heat, to those who come from the sky, to whom solemn rites are familiar, to the givers of abundant food.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
To whom solemn rites are familiar: pṛṣṭhayajvane: by whom the sacrifices called pṛṣṭha are made, these are said to be six, of which two are specified: rathantara and bṛhat, śatpṛṣṭhaiḥ rathantara bṛhadādibhir ijānāya
Jamison Brereton
Forth—for the Marut troop with its own radiance I will anoint this speech, for (the troop) shaking the mountains,
for (the troop) with the rhythm of the gharma pot, sacrificing on the back of heaven, of heaven-bright fame—sing (forth) their great
manliness.
Jamison Brereton Notes
The first word of the hymn is prá, as it was in V.52, the first of Śyāvāśva’s Marut hymns. It would at first appear to be in tmesis with anajā in b (so Grassmann and see Renou’s bizarre tr. “je veux lancer-avec-onction”), but √añj does not otherwise appear with prá. I think it rather belongs with the last word of the vs., arcata. The syntagm prá √arc is quite common and, more to the point, began the first hymn in this cycle: V.52.1ab prá …, árcā. The rest of our vs., from śárdhāya to dyumnáśravase, is set into this celebratory frame.
anajā is the 1st sg. act. nasal infix pres. subjunctive, as all the standard tr. take it, pace its assignment to the pf. by Grassmann, Wh, Macdonell
My tr. of gharmastúbh- ‘with the rhythm of the gharma-pot’ sounds like a bahuvrīhi, which it is not. Better would be ‘chanting rhymically (like) the gharmapot’ (cf. chandastúbh- in nearby V.52.12). The point of comparison, as is noted by most comm., is the regular bubbling of the gharma-pot.
My “sacrificing on the back of heaven” agrees with Geldner and Renou in taking diváḥ as limiting the first member of pṛṣṭhayájvane. Oldenberg allows both this and a syntagm divá ā́“from heaven,” while Witzel Gotō follow Oldenberg’s 2nd alternative and suggest that the Maruts are sacrificing on the back of the earth (to be supplied). It is difficult to make a judgment here.
Griffith
THIS hymn will I make for the Marut host who bright in native splendour cast the mountains down.
Sing the great strength of those illustrious in renown, who stay the heat, who sacrifice on heights of heaven.
Geldner
Der marutischen Heerschar, der selbstglänzenden, Berge erschütternden, will ich diese Rede als Schmuck anlegen; die wie der heiße Milchtrank singt, die auf des Himmels Rücken opfert, der glanzberühmten preiset ihren hohen Mannesmut!
Grassmann
Der Marutschar habt kunstvoll ihr dies Lied erdacht, die glänzend strahlt und die die Berge beben macht; Der kraftberühmten singt ein grosses Heldenlied, die blitzend rauscht und herströmt von des Himmels Höh.
Elizarenkova
Толпу марутову, обладающую собственным блеском,
Сотрясающую горы, я украшаю этой речью;
(Толпу,) ревущую в такт котелку с молоком, приносящую жертвы на спине самого неба,
Славную (своим) сверканием – воспевайте (ее) великое мужество!
अधिमन्त्रम् (VC)
- मरुतः
- श्यावाश्व आत्रेयः
- विराडुष्णिक्
- ऋषभः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब पन्द्रह ऋचावाले चौवनवें सूक्त का प्रारम्भ है, उसके प्रथम मन्त्र में विद्वानों को कैसे वर्त्तना चाहिये, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (दिवः) कामना करते हुए विद्वानो ! आप लोग (स्वभानवे) अपनी कान्ति विद्यमान जिसके उस (मारुताय) मनुष्यों के सम्बन्धी (शर्धाय) बल के लिये (इमाम्) इस वर्त्तमान (वाचम्) उत्तम प्रकार शिक्षित वाणी का (प्रानज) उच्चारण कीजिये अर्थात् उपदेश दीजिये और (पर्वतच्युते) मेघ से गिरे वा जो मेघ को वर्षाता (घर्मस्तुभे) यज्ञ की स्तुति करता और (पृष्ठयज्वने) पृष्ठ से यज्ञ करता (द्युम्नश्रवसे) वा यश सुना गया जिसका उसके लिये (महि) बड़े (नृम्णम्) मनुष्य अभ्यास करते हैं जिसका, उसका (आ, अर्चत) सत्कार करो ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वानो ! आप लोग सदा ही ज्ञानरहित पुरुषों को विद्या के दान से ज्ञानवान् करो, सत्य और असत्य का विचार करके सत्य का ग्रहण कराय के असत्य का त्याग कराइये और सब के सुख के लिये ऐश्वर्य्य को इकट्ठा करो ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे दिवो विद्वांसो ! यूयं स्वभानवे मारुताय शर्धायेमां वाचं प्रानज पर्वतच्युते घर्मस्तुभे पृष्ठयज्वने द्युम्नश्रवसे महि नृम्णमार्चत ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथं विद्वद्भिः कथं वर्त्तितव्यमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (प्र) (शर्धाय) बलाय (मारुताय) मरुतामिदं तस्मै (स्वभानवे) स्वकीया भानवो दीप्तयो यस्य तस्मै (इमाम्) वर्त्तमानाम् (वाचम्) सुशिक्षितां वाणीम् (अनज) उच्चरतोपदिशत। अत्र संहितायामिति दीर्घः, व्यत्ययेनैकवचनं च। (पर्वतच्युते) पर्वतान्मेघाच्च्युतो यः पर्वतं मेघं च्यावयति वा तस्मै (घर्मस्तुभे) यो घर्मं यज्ञं स्तोभति स्तौति तस्मै (दिवः) कामयमानाः (आ) समन्तात् (पृष्ठयज्वने) यः पृष्ठेन यजति तस्मै (द्युम्नश्रवसे) द्युम्नं यशः श्रवः श्रुतं यस्य तस्मै (महि) महत् (नृम्णम्) नरोऽभ्यस्यन्ति यत्तत् (अर्चत) सत्कुरुत ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वांसो ! यूयं सदैवाज्ञान् विद्यादानेन ज्ञानवतः कुरुत सत्यासत्यं विविच्य सत्यं ग्राहयित्वाऽसत्यं त्याजयत सर्वसुखायैश्वर्य्यं सञ्चिनुत ॥१॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
या सूक्तात विद्युत व सुखाचे वर्णन असल्यामुळे या सूक्ताच्या अर्थाची पूर्वसूक्तार्थाबरोबर संगती जाणावी.
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वानांनो! तुम्ही सदैव अज्ञानी लोकांना विद्या दान करा व ज्ञानदान करा. सत्य-असत्याचा विचार करून सत्याचा स्वीकार करवा व असत्याचा त्याग करावा आणि सर्वांच्या सुखासाठी ऐश्वर्य संपादित करा. ॥ १ ॥
02 प्र वो - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प्र᳓ वो मरुतस् तविषा᳓ उदन्य᳓वो
वयोवृ᳓धो अश्वयु᳓जः प᳓रिज्रयः
सं᳓ विद्यु᳓ता द᳓धति वा᳓शति त्रितः᳓
स्व᳓रन्ति आ᳓पो अव᳓ना प᳓रिज्रयः
मूलम् ...{Loading}...
प्र वो॑ मरुतस्तवि॒षा उ॑द॒न्यवो॑ वयो॒वृधो॑ अश्व॒युजः॒ परि॑ज्रयः ।
सं वि॒द्युता॒ दध॑ति॒ वाश॑ति त्रि॒तः स्वर॒न्त्यापो॒ऽवना॒ परि॑ज्रयः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मरुतः
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
प्र᳓ वो मरुतस् तविषा᳓ उदन्य᳓वो
वयोवृ᳓धो अश्वयु᳓जः प᳓रिज्रयः
सं᳓ विद्यु᳓ता द᳓धति वा᳓शति त्रितः᳓
स्व᳓रन्ति आ᳓पो अव᳓ना प᳓रिज्रयः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
marutaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
prá ← prá (invariable)
taviṣā́ḥ ← taviṣá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
udanyávaḥ ← udanyú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
aśvayújaḥ ← aśvayúj- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
párijrayaḥ ← párijri- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
vayovŕ̥dhaḥ ← vayovŕ̥dh- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
dádhati ← √dhā- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
sám ← sám (invariable)
tritáḥ ← tritá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vā́śati ← √vāś- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
vidyútā ← vidyút- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
ā́paḥ ← áp- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
avánā ← aváni- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
párijrayaḥ ← párijri- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
sváranti ← √svar- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
प्र । वः॒ । म॒रु॒तः॒ । त॒वि॒षाः । उ॒द॒न्यवः॑ । व॒यः॒ऽवृधः॑ । अ॒श्व॒ऽयुजः॑ । परि॑ऽज्रयः ।
सम् । वि॒ऽद्युता॑ । दध॑ति । वाश॑ति । त्रि॒तः । स्वर॑न्ति । आपः॑ । अ॒वना॑ । परि॑ऽज्रयः ॥
Hellwig Grammar
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- vo ← vaḥ ← tvad
- [noun], genitive, plural
- “you.”
- marutas ← marutaḥ ← marut
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- taviṣā ← taviṣāḥ ← taviṣa
- [noun], nominative, plural, masculine
- “strong.”
- udanyavo ← udanyavaḥ ← udanyu
- [noun], nominative, plural, masculine
- vayovṛdho ← vayovṛdhaḥ ← vayovṛdh
- [noun], nominative, plural, masculine
- aśvayujaḥ ← aśva
- [noun], masculine
- “horse; aśva [word]; Aśva; stallion.”
- aśvayujaḥ ← yujaḥ ← yuj
- [noun], nominative, plural, masculine
- “amalgamated; harnessed.”
- parijrayaḥ ← parijri
- [noun], nominative, plural, masculine
- “whirling.”
- saṃ ← sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- vidyutā ← vidyut
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “lightning; Vidyut; thunderbolt.”
- dadhati ← dhā
- [verb], plural, Present indikative
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- vāśati ← vāś
- [verb], singular, Present indikative
- “bellow; howl; sing; moo; shout.”
- tritaḥ ← trita
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Trita.”
- svaranty ← svaranti ← svar
- [verb], plural, Present indikative
- “sing.”
- āpo ← āpaḥ ← ap
- [noun], nominative, plural, feminine
- “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”
- ‘vanā ← avanā ← avani
- [noun], locative, singular, feminine
- “river; earth; floor; path; bed; course.”
- parijrayaḥ ← parijri
- [noun], nominative, plural, feminine
- “whirling.”
सायण-भाष्यम्
हे मरुतः वः युष्माकं गणाः प्र प्रादुर्भवन्ति । कीदृशा गणाः । तविषाः दीप्ता महान्तो वा उदन्यवः उदकेच्छवो जगद्रक्षणार्थं वयोवृधः अन्नस्य वर्धयितारः अश्वयुज: गमनाय रथेऽश्वानां योक्तारः परिज्रयः परितो गन्तारः विद्युता सं दधति संगच्छन्ते । तदानीं त्रितः त्रिषु स्थानेषु तायमानो मेघो मरुद्गणो वा वाशति शब्दयति । अस्मिन् पक्षे संघवादः अयम् । तदा आपः परिज्रयः परितो गन्त्र्य आपः अवना अवनौ भूमौ स्वरन्ति अधः पतन्ति ॥
विद्युन्महसः’ इति तृतीया कारीर्यामेव द्वितीयस्याः पिण्ड्या याज्या । सूत्रितं च -विद्युन्महसो नरोऽश्मदिद्यवः कृष्णं नियानं हरयः सुपर्णाः ’ ( आश्व. श्रौ. २. १३ ) इति ॥
Wilson
English translation:
“Your (cohort), Maruts, is conspicous, mighty shedding water and augmenting food; yoking your horse (to your cars), spreading everywhere, and combined with the lightning, the triple-stationed company roars aloud, and the circumambient waters fall upon the earth.”
Jamison Brereton
Forth, o Maruts, (go) your forceful, water-seeking, vigor-increasing, horse-yoked, swirling (chariots?).
They join with lightning; Trita [/the third (heaven)] bellows. The waters resound, swirling in their streambed.
Jamison Brereton Notes
párijrayaḥ seems almost like a univerbation of a prepositional/adverbial phrase pári *jráyaḥ “around the (broad) expanse.” It is even possible that one of the forms in this vs. is meant to represent the adverbial phrase – so, possibly, ab “forth (go your chariots) around the expanse,” referring to the Maruts’ circling the earth or the midspace – while the other is a nom. pl. (by old haplology), to be rendered as in the published translation: “the waters swirling in their stream bed.” This would alleviate the clunkiness of the repetition, which would then be only apparent. As Geldner remarks (n. 2c), “Trita’s Beziehung zu den Marut ist dunkel.” Trita is associated with the Maruts also in II.34.10, 14. In vs. 10 of that hymn Trita seems to be associated with making noise, as here; that is as far as I can get.
Griffith
O Maruts, rich in water, strengtheners of life are your strong bands with harnessed steeds, that wander far.
Trita roars out at him who aims the lightning-flash. The waters sweeping round are thundering on their way.
Geldner
Es sollen eure starken, Wasser holenden, kraftreichen, rossebespannten Wagen in ihrem Wettlauf zum Vorschein kommen, ihr Marut. Sie legen Blitze als Pfeile auf; Trita brüllt, die Wasser rauschen, in dem Flußbett ihren Wettlauf machend.
Grassmann
Euch vor, o Maruts, ziehn die feuchten Reisigen, euch Rosse schirrend, mächtig, die erfrischenden; Mit Blitz beschenkt euch Trita, brüllt mit Donnerton, die Wasser rauschen, reisend rings auf ihrer Bahn.
Elizarenkova
Пусть (устремятся) вперед, о Маруты, ваши отважные, доставляющие воду (колесницы),
Увеличивающие силу, запряженные конями, движущиеся кругом!
Молнией они заряжают (лук). Ревет Трита.
Шумят воды, движущиеся кругом по руслу.
अधिमन्त्रम् (VC)
- मरुतः
- श्यावाश्व आत्रेयः
- पङ्क्तिः
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर मनुष्यों को क्या करना चाहिये, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (मरुतः) मनुष्यो ! जो (तविषाः) बलवान् (उदन्यवः) अपने को जल की इच्छा करने (वयोवृधः) अवस्था से बढ़ने वा अवस्था को बढ़ाने (अश्वयुजः) शीघ्रगामी पदार्थों को युक्त करने (परिज्रयः) और सब और जानेवाले जन (विद्युता) बिजुली के साथ (वः) आप लोगों को (सम्, दधति) उत्तम प्रकार धारण करते और (वाशति) वाणी के सदृश आचरण करते हैं और (त्रितः) तीन से (परिज्रयः) सब ओर जानेवाले (आपः) जल (अवना) रक्षण आदि का (प्र, स्वरन्ति) अच्छे प्रकार उच्चारण करते हैं, उनका आप लोग सत्कार करो ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो मनुष्य बिजुली आदि की विद्या को जानते हैं, वे सम्पूर्ण सुख को सब के लिये धारण करते हैं ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मरुतो ! ये तविषा उदन्यवो वयोवृधोऽश्वयुजः परिज्रयो विद्युता सह वो युष्मान् सन्दधति वाशति। त्रितः परिज्रय आपोऽवना प्र स्वरन्ति तान् यूयं सत्कुरुत ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्म्मनुष्यैः किं कर्त्तव्यमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (प्र) (वः) युष्मान् (मरुतः) मनुष्याः (तविषाः) बलवन्तः (उदन्यवः) आत्मन उदकमिच्छवः (वयोवृधः) ये वयसा वर्धन्ते वयो वर्धयन्ति वा (अश्वयुजः) येऽश्वान् सद्योगामिनः पदार्थान् योजयन्ति (परिज्रयः) ये परितः सर्वतो गच्छन्ति ते (सम्) (विद्युता) (दधति) (वाशति) वाणीवाचरन्ति (त्रितः) त्रिभ्यः (स्वरन्ति) शब्दयन्ति (आपः) जलानि (अवना) अवनादीनि रक्षणदीनि (परिज्रयः) परितः सर्वतो ज्रयो गतिमन्तः ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये मनुष्या विद्युदादिविद्यां जानन्ति ते सर्वं सुखं सर्वार्थं दधति ॥२॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जी माणसे विद्युत इत्यादी विद्या जाणतात ती सर्वांना सुख देतात. ॥ २ ॥
03 विद्युन्महसो नरो - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
विद्यु᳓न्महसो न᳓रो अ᳓श्मदिद्यवो
वा᳓तत्विषो मरु᳓तः पर्वतच्यु᳓तः
अब्दया᳓ चिन् मु᳓हुर् आ᳓ ह्रादुनीवृ᳓तः
स्तन᳓यदमा रभसा᳓ उ᳓दोजसः
मूलम् ...{Loading}...
वि॒द्युन्म॑हसो॒ नरो॒ अश्म॑दिद्यवो॒ वात॑त्विषो म॒रुतः॑ पर्वत॒च्युतः॑ ।
अ॒ब्द॒या चि॒न्मुहु॒रा ह्रा॑दुनी॒वृतः॑ स्त॒नय॑दमा रभ॒सा उदो॑जसः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मरुतः
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
विद्यु᳓न्महसो न᳓रो अ᳓श्मदिद्यवो
वा᳓तत्विषो मरु᳓तः पर्वतच्यु᳓तः
अब्दया᳓ चिन् मु᳓हुर् आ᳓ ह्रादुनीवृ᳓तः
स्तन᳓यदमा रभसा᳓ उ᳓दोजसः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
áśmadidyavaḥ ← áśmadidyu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
náraḥ ← nár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
vidyúnmahasaḥ ← vidyúnmahas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
marútaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
parvatacyútaḥ ← parvatacyút- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
vā́tatviṣaḥ ← vā́tatviṣ- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ā́ ← ā́ (invariable)
abdayā́ ← abdayā́ (invariable)
cit ← cit (invariable)
hrādunīvŕ̥taḥ ← hrādunīvŕ̥t- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
múhur ← múhur (invariable)
rabhasā́ḥ ← rabhasá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
stanáyadamāḥ ← stanáyadama- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
údojasaḥ ← údojas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
वि॒द्युत्ऽम॑हसः । नरः॑ । अश्म॑ऽदिद्यवः । वात॑ऽत्विषः । म॒रुतः॑ । प॒र्व॒त॒ऽच्युतः॑ ।
अ॒ब्द॒ऽया । चि॒त् । मुहुः॑ । आ । ह्रा॒दु॒नि॒ऽवृतः॑ । स्त॒नय॑त्ऽअमाः । र॒भ॒साः । उत्ऽओ॑जसः ॥
Hellwig Grammar
- vidyunmahaso ← vidyut
- [noun], feminine
- “lightning; Vidyut; thunderbolt.”
- vidyunmahaso ← mahasaḥ ← mahas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “greatness; festival; glory; reward; gladness.”
- naro ← naraḥ ← nṛ
- [noun], nominative, plural, masculine
- “man; man; nṛ [word]; crew; masculine.”
- aśmadidyavo ← aśma ← aśman
- [noun], masculine
- “stone; aśmarī; rock; aśman [word]; adri; mineral; piṇḍatālaka; mountain.”
- aśmadidyavo ← didyavaḥ ← didyu
- [noun], nominative, plural, masculine
- “arrow; projectile.”
- vātatviṣo ← vāta
- [noun], masculine
- “vāta; wind; fart; Vayu; air; draft; vāta [word]; Vāta; rheumatism; Marut.”
- vātatviṣo ← tviṣaḥ ← tviṣ
- [noun], nominative, plural, masculine
- “beam; color; beauty.”
- marutaḥ ← marut
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- parvatacyutaḥ ← parvata
- [noun], masculine
- “mountain; Parvata; parvata [word]; Parvata; Parvata; rock; height.”
- parvatacyutaḥ ← cyutaḥ ← cyut
- [noun], nominative, plural, masculine
- “shaking; dropping.”
- abdayā
- [adverb]
- cin ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- muhur
- [adverb]
- “again; repeatedly; continually.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- hrādunīvṛta ← hrādunī
- [noun], feminine
- “hail.”
- hrādunīvṛta ← vṛta ← vṛ
- [verb noun], vocative, plural
- “surround; accompany; cover; cover; obstruct; check; spread; envelop.”
- stanayadamā ← stanayat ← stanay ← √stan
- [verb noun]
- “thunder; thunder.”
- stanayadamā ← amāḥ ← ama
- [noun], nominative, plural, masculine
- “am; panic; power; ferocity.”
- rabhasā ← rabhasāḥ ← rabhasa
- [noun], nominative, plural, masculine
- “fierce; impetuous; powerful; potent; flamboyant.”
- udojasaḥ ← udojas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “powerful.”
सायण-भाष्यम्
विद्युन्महसः विद्योतमानतेजसः नरः वृष्ट्यादेर्नेतारः अश्मदिद्यवः व्याप्तायुधा अश्मसारमयायुधा वा वातत्विषः प्राप्तदीप्तयः पर्वतच्युतः पर्वतानां मेघानां वा च्यावयितारः अब्दया मुहुः उदकानां दातारः ॥ जसः याजादेशः । चिदिति पूरणः ॥ ह्रादुनीवृतः ह्रादुन्याः अशनेः प्रवर्तकाः स्तनयदमाः । अमाशब्दः साहित्यवाची । शब्दोपेतगणा इत्यर्थः । रभसाः वृष्ट्यर्थमुद्युञ्जानाः उदोजसः उद्धतबला: मरुतः वृष्ट्यर्थं प्रादुर्भवन्तीत्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“The Maruts (appear) radiant with lightning, leaders (of the rain), armed with weapons of adamant, blazing with the wind, the precipitators of mountains, the repeated distributors of water, wielders of the thunderbolt, roaring in concert, combining (to send rain), and of exceeding strength.”
Jamison Brereton
With lightning as their might and stones as their missiles, the superior men, the Maruts, turbulent as the wind, shaking the mountains, (though) just with a desire to give water, roll hailstones in an instant— (they) with thundering onslaught, violent, overpowering.
Jamison Brereton Notes
Pāda-final parvatacyút- returns here (from 1b) but in a different form: nom. pl. -aḥ rather than dat. sg. -e.
Griffith
They gleam with lightning, Heroes, Casters of the Stone, wind-rapid Maruts, overthrowers of the bills,
Oft through desire to rain coming with storm of hail, roaring in onset, violent and exceeding strong.
Geldner
Die blitzstrahlenden Männer mit den Steingeschossen, heftig wie der Wind, Berge erschütternd, die Marut, die, obwohl sie Wasser geben wollen, im nu Hagel herbeirollen, von donnernder Wucht, wild, kraftgehoben.
Grassmann
Blitzglänzend sind die Männer, Felsen schleudern sie, windschnell die Maruts, sie, die Bergerschütterer; Zu regnen, rollen rasch sie Hagelwetter her, mit Donner stürmend, ungestüm und überstark.
Elizarenkova
Мужи, могучие молнией, мечущие камни,
Сильные ветром, Маруты, сотрясающие горы,
Даже желая дать воду, в один миг покрываю (землю) градом,
Ошарашивающие громом, неистовые, развивающие силу.
अधिमन्त्रम् (VC)
- मरुतः
- श्यावाश्व आत्रेयः
- जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर मनुष्य कैसे हों, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (नरः) नायकजनो ! जो (विद्युन्महसः) बिजुली की विद्या में बड़े श्रेष्ठ (अश्मदिद्यवः) मेघ विद्या के प्रकाश करनेवाले (वातत्विषः) वायुविद्या से कान्तियाँ जिनकी ऐसे और (पर्वतच्युतः) मेघों को वर्षाने वा (अब्दया) जलों को देनेवाले और (स्तनयदमाः) शब्द करते गृह जिनके वे (रभसाः) वेग से युक्त (उदोजसः) उत्कृष्ट पराक्रम जिनका वे (मुहुः) वार-वार (आ) सब प्रकार से (ह्रादुनीवृतः) शब्द करनेवाली बिजुली से युक्त (चित्) भी (मरुतः) मनुष्य हैं, उनसे मिलिये ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो बिजुली, मेघ, वायु और शब्द आदि की विद्या को जाननेवाले हैं, वे सब प्रकार से लक्ष्मीवान् होते हैं ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे नरो ! ये विद्युन्महसोऽश्मदिद्यवो वातत्विषः पर्वतच्युतोऽब्दया स्तनयदमा रभसा उदोजसो मुहुरा ह्रादुनीवृतश्चिन्मरुतः सन्ति तैः सङ्गच्छस्व ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्मनुष्याः कीदृशा भवेयुरित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (विद्युन्महसः) ये विद्युद्विद्यायां महसो महान्तः (नरः) नायकाः (अश्मदिद्यवः) मेघविद्याप्रकाशकाः (वातत्विषः) वातविद्यया त्विषः कान्तयो येषान्ते (मरुतः) मानवाः (पर्वतच्युतः) ये पवतान्मेघान् च्यावयन्ति (अब्दया) येऽपो जलानि ददति ते (चित्) अपि (मुहुः) वारंवारम् (आ) (ह्रादुनीवृतः) ये ह्रादुन्या शब्दकर्त्र्या विद्युता युक्ताः (स्तनयदमाः) स्तनयन्ति शब्दयन्त्यमा गृहाणि येषान्ते (रभसाः) वेगवन्तः (उदोजसः) उत्कृष्टमोजः पराक्रमो येषां ते ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये विद्युन्मेघवायुशब्दादिविद्याविदः सन्ति ते सर्वतो श्रीमन्तो जायन्ते ॥३॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे विद्युत, मेघ, वायू व शब्द इत्यादींची विद्या जाणणारे असतात ते सर्व प्रकारे श्रीमंत होतात. ॥ ३ ॥
04 व्यट्क्तून्रुद्रा व्यहानि - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
वि᳓ अक्तू᳓न् रुद्रा वि᳓ अ᳓हानि शिक्वसो
वि᳓ अन्त᳓रिक्षं वि᳓ र᳓जांसि धूतयः
वि᳓ य᳓द् अ᳓ज्राँ अ᳓जथ ना᳓व ईं यथा
वि᳓ दुर्गा᳓णि मरुतो ना᳓ह रिष्यथ
मूलम् ...{Loading}...
व्य१॒॑क्तून्रु॑द्रा॒ व्यहा॑नि शिक्वसो॒ व्य१॒॑न्तरि॑क्षं॒ वि रजां॑सि धूतयः ।
वि यदज्राँ॒ अज॑थ॒ नाव॑ ईं यथा॒ वि दु॒र्गाणि॑ मरुतो॒ नाह॑ रिष्यथ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मरुतः
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
वि᳓ अक्तू᳓न् रुद्रा वि᳓ अ᳓हानि शिक्वसो
वि᳓ अन्त᳓रिक्षं वि᳓ र᳓जांसि धूतयः
वि᳓ य᳓द् अ᳓ज्राँ अ᳓जथ ना᳓व ईं यथा
वि᳓ दुर्गा᳓णि मरुतो ना᳓ह रिष्यथ
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
áhāni ← áhar ~ áhan- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
aktū́n ← aktú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
rudrāḥ ← rudrá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
śikvasaḥ ← śíkvas- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
ví ← ví (invariable)
ví ← ví (invariable)
antárikṣam ← antárikṣa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
dhūtayaḥ ← dhū́ti- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
rájāṁsi ← rájas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
ví ← ví (invariable)
ví ← ví (invariable)
ájatha ← √aj- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ájrān ← ájra- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
īm ← īm (invariable)
nā́vaḥ ← naú- ~ nā́v- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
ví ← ví (invariable)
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yathā ← yathā (invariable)
áha ← áha (invariable)
durgā́ṇi ← durgá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
marutaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
ná ← ná (invariable)
riṣyatha ← √riṣ- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ví ← ví (invariable)
पद-पाठः
वि । अ॒क्तून् । रु॒द्राः॒ । वि । अहा॑नि । शि॒क्व॒सः॒ । वि । अ॒न्तरि॑क्षम् । वि । रजां॑सि । धू॒त॒यः॒ ।
वि । यत् । अज्रा॑न् । अज॑थ । नावः॑ । ई॒म् । य॒था॒ । वि । दुः॒ऽगानि॑ । म॒रु॒तः॒ । न । अह॑ । रि॒ष्य॒थ॒ ॥
Hellwig Grammar
- vy ← vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- aktūn ← aktu
- [noun], accusative, plural, masculine
- “night; dark; beam.”
- rudrā ← rudrāḥ ← rudra
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Shiva; Rudra; eleven; rudra [word]; eleventh.”
- vy ← vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- ahāni ← ahar
- [noun], accusative, plural, neuter
- “day; day; ahar [word]; day; day.”
- śikvaso ← śikvasaḥ ← śikvas
- [noun], vocative, plural, masculine
- vy ← vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- antarikṣaṃ ← antarikṣam ← antarikṣa
- [noun], accusative, singular, neuter
- “sky; atmosphere; air; abhra.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- rajāṃsi ← rajas
- [noun], accusative, plural, neuter
- “powder; menorrhea; dust; Rajas; atmosphere; rajas; pollen; passion; rajas [word]; sindūra; rust; tin; impurity; dark; sky.”
- dhūtayaḥ ← dhūti
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Marut.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- ajrāṃ ← ajra
- [noun], accusative, plural, masculine
- “plain.”
- ajatha ← aj
- [verb], plural, Present indikative
- “drive; expel.”
- nāva ← nāvaḥ ← nau
- [noun], nominative, plural, feminine
- “ship; boat; nau [word].”
- īṃ ← īm ← īṃ
- [adverb]
- yathā
- [adverb]
- “equally; as; so that; like; how; yathā [word]; that; wherein.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- durgāṇi ← durga
- [noun], accusative, plural, neuter
- “fortress; stronghold; difficulty; danger; passage.”
- maruto ← marutaḥ ← marut
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- nāha ← na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- nāha ← aha
- [adverb]
- “aha [word]; indeed.”
- riṣyatha ← riṣ
- [verb], plural, Present indikative
- “suffer; harm.”
सायण-भाष्यम्
हे रुद्राः रुद्रपुत्रा मरुतः अक्तून् रात्रीः वि अजथ इत्युत्तरार्धगतेन संबध्यते । एवं सर्वत्रेति । क्षिपथेति तस्यार्थः । अहानि अपि वि अजथ । हे शिक्वसः शक्ताः सर्वमपि कर्तुम् अन्तरिक्षं वि अजथ । तथा रजांसि वि अजथ। हे धूतयः कम्पकाः यत् यदा अज्रान् मेघान् “वि अजथ गमयथ नाव ईं ताः यथा समुद्रं तद्वत् दुर्गाणि शत्रुनगराणि वि अजथ हे मरुतो नाह रिष्यथ नैव हिंसथ ॥
Wilson
English translation:
“Powerful Rudras, you urge on the nights and days the firmament and the worlds; agitators (of all things), you toss the clouds like ships (in the sea), so (you throw down) the strong plural ces (of the enemy); but, Maruts you do no harm.”
Jamison Brereton
Through the nights, o Rudras, through the days, you skillful ones, through the midspace, through the dusky realms, you shakers,
through the fields when you drive, like boats (through the water)— through (all these places) of difficult going, o Maruts, you never suffer harm.
Jamison Brereton Notes
The vs. sets up pairs of antitheses: nights/days (a), midspace/dusky realms (b), with the third only indirectly implied: fields [=dry land]/ *water [via boats] (c).
The īm that interrupts the simile nā́vaḥ … yathā in c is superficially puzzling, but I think it is related to the implication just noted: it stands for the acc. ‘waters’ in the full realization of the phrase “like boats (through waters).” It is also worthy of note that the cadences of pādas c and d are phonologically similar, esp. at beginning and end, though they achieve this through very different grammatical means: … nā́va īṃ yathā # … nā́ha riṣyatha #.
Griffith
When, mighty Rudras, through the nights and through the days, when through the sky and realms of air, shakers of all,
When over the broad fields ye drive along like ships, e’en to strongholds ye come, Maruts, but are not harmed.
Geldner
Ihr durchfahret die Nächte, die Tage, ihr Rudrasöhne, ihr Geübten, die Luft, die Räume, ihr Schüttler. Wenn ihr die Ebenen durchfahret wie Schiffe das Wasser und die unwegsamen Gegenden, ihr Marut, so nehmet ihr niemals Schaden.
Grassmann
Wenn, mächt’ge Rudra’s, Nächte, wenn die Tage ihr, wenn ihr die Luft durchdringt, Erschüttrer, und den Raum; Wenn ihr durch Fluren fahret wie auf einem Schiff, wenn durch die Wildniss, trifft euch Maruts Schaden nie.
Elizarenkova
Сквозь ночи, о умелые Рудры, сквозь дни,
Сквозь воздушное пространство, сквозь просторы, о сотрясатели, рветесь (вы вперед).
Когда вы пересекаете поля, словно челны (море),
(И) непроходимые места, о Маруты, вы не терпите вреда.
अधिमन्त्रम् (VC)
- मरुतः
- श्यावाश्व आत्रेयः
- विराड्जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर मनुष्यों को क्या जानना चाहिये, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (मरुतः) मनुष्यो ! (यत्) जो (शिक्वसः) सामर्थ्य से युक्त (धूतयः) काँपनेवाले (रुद्राः) पवन (अक्तून्) प्रसिद्धों को प्रकट करते हैं और (अहानि) दिनों का (वि) विशेष करके परिणाम करते अर्थात् गिनाते हैं (अन्तरिक्षम्) अन्तरिक्ष के प्रति (रजांसि) लोकों का (वि) विधान करते और (वि) विशेष करके चलाते हैं तथा (ईम्) जल को जैसे (नावः) बड़ी नौकायें, वैसे सम्पूर्ण लोकों को चलाते हैं, उन (अज्रान्) निरन्तर चलानेवालों को (वि, अजथ) प्राप्त हूजिये और (यथा) जैसे (दुर्गणि) दुःख से प्राप्त होने योग्यों को (न) नहीं (अह) ग्रहण करने में (वि, रिष्यथ) नाश करें वैसे (वि) विचरिये ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यों को चाहिये कि वायुविद्या को अवश्य जानें ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मरुतो ! यद्ये शिक्वसो धूतयो रुद्रा अक्तून् प्रकटयन्त्यहानि वि मिमतेऽन्तरिक्षं प्रति रजांसि विदधति विचालयन्तीं नाव इव सर्वान् लोकानागमयन्ति तानज्रान् व्यजथ यथा दुर्गाणि नाह वि रिष्यथ तथा विचरत ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्मनुष्यैः किं ज्ञातव्यमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वि) (अक्तून्) प्रसिद्धान् (रुद्राः) (वायवः) (वि) विशेषे (अहानि) दिनानि (शिक्वसः) शक्तिमन्तः (वि) (अन्तरिक्षम्) (वि) (रजांसि) लोकान् (धूतयः) ये धुन्वन्ति (वि) (यत्) (अज्रान्) सततगामिनः (अजथ) गच्छथ (नावः) महत्यो नौकाः (ईम्) जलम् (यथा) (वि) (दुर्गाणि) दुःखेन गन्तुं योग्यानि (मरुतः) मनुष्याः (न) (अह) विनिग्रहे (रिष्यथ) हिंस्यथ ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यैर्वायुविद्या अवश्यं ज्ञातव्या ॥४॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - माणसांनी वायुविद्या अवश्य जाणाव्या. ॥ ४ ॥
05 तद्वीर्यं वो - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
त᳓द् वीरि᳓यं वो मरुतो महित्वनं᳓
दीर्घं᳓ ततान सू᳓रियो न᳓ यो᳓जनम्
ए᳓ता न᳓ या᳓मे अ᳓गृभीतशोचिषो
अ᳓नश्वदां य᳓न् नि᳓ अ᳓यातना गिरि᳓म्
मूलम् ...{Loading}...
तद्वी॒र्यं॑ वो मरुतो महित्व॒नं दी॒र्घं त॑तान॒ सूर्यो॒ न योज॑नम् ।
एता॒ न यामे॒ अगृ॑भीतशोचि॒षोऽन॑श्वदां॒ यन्न्यया॑तना गि॒रिम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मरुतः
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
त᳓द् वीरि᳓यं वो मरुतो महित्वनं᳓
दीर्घं᳓ ततान सू᳓रियो न᳓ यो᳓जनम्
ए᳓ता न᳓ या᳓मे अ᳓गृभीतशोचिषो
अ᳓नश्वदां य᳓न् नि᳓ अ᳓यातना गिरि᳓म्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
mahitvanám ← mahitvaná- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
marutaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
vīryàm ← vīryà- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
dīrghám ← dīrghá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ná ← ná (invariable)
sū́ryaḥ ← sū́rya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
tatāna ← √tan- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
yójanam ← yójana- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ágr̥bhītaśociṣaḥ ← ágr̥bhītaśocis- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
étāḥ ← éta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ná ← ná (invariable)
yā́me ← yā́ma- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
ánaśvadām ← ánaśvadā- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
áyātana ← √yā- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
girím ← girí- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ní ← ní (invariable)
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
तत् । वी॒र्य॑म् । वः॒ । म॒रु॒तः॒ । म॒हि॒ऽत्व॒नम् । दी॒र्घम् । त॒ता॒न॒ । सूर्यः॑ । न । योज॑नम् ।
एताः॑ । न । यामे॑ । अगृ॑भीतऽशोचिषः । अन॑श्वऽदाम् । यत् । नि । अया॑तन । गि॒रिम् ॥
Hellwig Grammar
- tad ← tat ← tad
- [noun], nominative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vīryaṃ ← vīryam ← vīrya
- [noun], nominative, singular, neuter
- “potency; vīrya; heroism; potency; strength; semen; power; deed; active agent; efficacy; vīryapāramitā; gold; vigor; vīrya [word]; virility; manfulness; jewel; force.”
- vo ← vaḥ ← tvad
- [noun], genitive, plural
- “you.”
- maruto ← marutaḥ ← marut
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- mahitvanaṃ ← mahitvanam ← mahitvana
- [noun], nominative, singular, neuter
- “greatness.”
- dīrghaṃ ← dīrgham ← dīrgha
- [noun], nominative, singular, neuter
- “long; long; long; large; far; deep; dīrgha [word].”
- tatāna ← tan
- [verb], singular, Perfect indicative
- “expand; perform; cause; increase; write; spread; produce; spread; speak; propagate.”
- sūryo ← sūryaḥ ← sūrya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “sun; Surya; sūrya [word]; right nostril; twelve; Calotropis gigantea Beng.; sūryakānta; sunlight; best.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- yojanam ← yojana
- [noun], nominative, singular, neuter
- “yojana; use; yojana [word]; team.”
- etā ← etāḥ ← e ← √i
- [verb noun], nominative, plural
- “come; travel.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- yāme ← yāma
- [noun], locative, singular, masculine
- “prahara; watch; travel; path.”
- agṛbhītaśociṣo ← a
- [adverb]
- “not; akāra; a [taddhita]; a [word]; a; a.”
- agṛbhītaśociṣo ← gṛbhīta ← grah
- [verb noun]
- “take; grasp; take out; extract; perceive; pick; assume; include; accept; understand; use; learn; possess; keep; choose; accept; afflict; suck; paralyze; mention; mistake; eat; wear; embrace; fill into; capture; eclipse; get; collect; hand down; marry; heed; touch.”
- agṛbhītaśociṣo ← śociṣaḥ ← śocis
- [noun], nominative, plural, masculine
- “fire; flare; burn; radiance.”
- ’naśvadāṃ ← an
- [adverb]
- “not.”
- ’naśvadāṃ ← aśva
- [noun], masculine
- “horse; aśva [word]; Aśva; stallion.”
- ’naśvadāṃ ← dām ← dā
- [noun], accusative, singular, masculine
- “giving.”
- yan ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- ny ← ni
- [adverb]
- “back; down.”
- ayātanā ← ayātana ← yā
- [verb], plural, Imperfect
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- girim ← giri
- [noun], accusative, singular, masculine
- “mountain; adri; rock; giri [word]; hill; śilājatu.”
सायण-भाष्यम्
हे मरुतः वः युष्माकं तद्वीर्यं प्रसिद्धं सामर्थ्यं महित्वनं महत्त्वं दीर्घम् । अत्यन्तमायतं ततान तनोति । लोके सूर्यो न योजनं सूर्यस्तेज इव । एता न एतवर्णा देवानामश्वा इव । ते यथा यामे गमने योजनं दीर्घं तन्वन्ति तद्वदित्यपरो दृष्टान्तः । ते च अगृभीतशोचिषः अगृहीततेजस्काः । यद्वैतन्मरुतां विशेषणम् । हे मरुतो यूयमगृभीतशोचिषः सन्तः यत् यदा अनश्वदां व्यापकोदकादातारं पणिभिरपहृतानामश्वानामप्रदातारं वा गिरिं मेघं पर्वतं वा न्ययातन निहतवन्तः स्थ॥ ॥ १४ ॥
Wilson
English translation:
“Your prowess, Maruts, has spread wide your glory as the sun (sends afar his) radiance, or the white (horses of the gods travel far) in their course; of unbounded lustre, you close the cloud withholding the waters.”
Jamison Brereton
This is your heroism, your greatness, o Maruts: it stretches across a long wagon-trek [=measure of distance], like the sun.
(You are) like antelopes on your journey, with ungraspable brilliance, when you have overrun the mountain that does not give horses
[/gives non-horses (=cows?)].
Jamison Brereton Notes
Note the phonetic echoes: (mahi)t(v)aná(m) … (ta)tāna … (é)tā ná … (áyā)tanā.
I take “greatness” (or “heroism [and] greatness”) to be the unexpressed subj.
of tatāna in b, rather than yójanam with Geldner The latter is an acc. of extent of space, and the phrase #dīrghám … yójanam# is iconically positioned to express the distance traversed.
In the second hemistich contra Geldner and Renou I take c as a separate nominal main clause, with d a temporal dependent cl. This allows the yád to be properly positioned, rather than occurring deep in the dependent cl. (The Witzel Gotō treatment is similar to mine.) The shared characteristic in the simile in c, ‘having ungraspable brilliance’ (ágṛbhītaśocis-), presumably refers to the combination of speed and timidity that characterizes antelopes, deer, and their ilk and makes them hard to catch. If we were to speculate more narrowly, the ‘brilliance’ might refer either to the conspicuous white spots on the coat of the chital deer or the white sides, underbelly, interior legs, and hindquarters of the blackbuck – both species that seem native to the right location.
The puzzle in d is the phrase ánaśvadām … girím “the non-horse-giving mountain.” In order to approach it, we might first tackle the verb that governs it, ny áyātanā. The lexeme ní √yā is generally hostile; cf. nearby V.42.10 (also of the Maruts) yá óhate rakṣáso devávītāv / acakrébhis tám maruto ní yāta “Who(ever) will laud the demons at the invitation to the gods, run him over/down, Maruts, with your wheel-less (chariots).” In our passage the sense seems to be that the Maruts trample down or overrun a mountain whose behavior deserves it. But what is a non-horsegiving mountain? On the one hand, it may simply refer to a stingy mountain, comparable to a stingy patron, contrasted to aśvadā́- ‘horse-giving’ used of generous patrons elsewhere. But still, why horses? Mountains can be the source of nourishment and wealth; cf. I.65.5 gírir ná bhújma “a source of benefit like a mountain” (also VIII.50.2 and comm. ad I.55.3). But mountainous terrain is not particularly friendly to horses, which are most at home in open, relatively flat grasslands. I therefore wonder if the operable segmentation of the cmpd is anaśvadā́- ‘giving non-horses’ (rather than an-aśvadā- ‘not giving horses’). This might then be an oblique reference to the Vala myth and the mountain that yields up cows (that is, non-horses). However, since the Maruts are not generally associated with the Vala myth, this may be farfetched. The safest interpr. is Oldenberg’s deflection, that the phrase is “auf unbekannte Erzählung anspielend.”
Griffith
Maruts, this hero strength and majesty of yours hath, like the Sun, extended o’er a lengthened way,
When in your course like deer with splendour unsubdued ye bowed the hill that gives imperishable rain.
Geldner
Dies ist eure Stärke, eure Größe, ihr Marut: Eure lange Wegstrecke hat sich ausgedehnt wie die der Sonne, als ihr von nicht zu nehmendem Feuerglanz, schnell wie die Antilopen im Laufe in den Berg hineinfuhret, der die Rosse nicht herausgab.
Grassmann
Es dehnte weit sich eure Gröss’ und Heldenkraft, der Sonne gleich, o Maruts, auf der langen Bahn, Als ihr unnahbar glänzend Hirschen gleich, den Berg auf eurer Fahrt durchranntet, den kein Ross erreicht.
Elizarenkova
В том ваше мужество, о Маруты, (ваше) величие,
(Что) далеко протянулся ваш путь, как у солнца,
Когда вы с необьятгым блеском, словно антилопы в пути,
Переехали гору, не отдающую коней.
अधिमन्त्रम् (VC)
- मरुतः
- श्यावाश्व आत्रेयः
- जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर मनुष्यों को क्या जानना चाहिये, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (मरुतः) वायु के सदृश वर्त्तमान मनुष्यो ! (सूर्यः) सूर्य्य (योजनम्) युक्त करते हैं जिससे उस आकर्षण नामक के (न) सदृश और (महित्वनम्) बड़प्पन को जैसे वैसे (दीर्घम्) विशाल (वः) आपके (तत्) उस (वीर्यम्) पराक्रम को (ततान) विस्तृत करता है और (अगृभीतशोचिषः) नहीं ग्रहण किया तेज जिन्होंने वे (यामे) प्रहर में (एताः) ये गमन (न) जैसे (अनश्वदाम्) नहीं घोड़े जिसमें उस गमन और (गिरिम्) मेघ को देते हैं और (यत्) जिसको आप लोग (नि, अयातना) प्राप्त हूजिये, उस सब को हम लोग ग्रहण करें ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो लोग सूर्य और मेघों के गुणों को जान कर सामर्थ्य और धन को इकट्ठा करते हैं, वे परोपकारी होते हैं ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मरुतः ! सूर्यो योजनं न महित्वनं दीर्घं वस्तद्वीर्यं ततानागृभीतशोचिषो याम एता गतयो नानश्वदां गिरिं ददति। यद्यूयं न्ययातना तत्सर्वं वयं गृह्णीमः ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्मनुष्यैः किं वेदितव्यमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (तत्) (वीर्यम्) (वः) युष्माकम् (मरुतः) वायुवद्वर्त्तमानाः (महित्वनम्) महत्त्वम् (दीर्घम्) विशालम् (ततान) तनयति (सूर्यः) (नः) इव (योजनम्) युजन्ति येन तदाकर्षणाख्यम् (एताः) गतयः (न) इव (यामे) प्रहरे (अगृभीतशोचिषः) न गृहीतं शोचिस्तेजो यैस्ते (अनश्वदाम्) अविद्यमाना अश्वा तस्यां तां गतिम् (यत्) (नि) (अयातना) प्राप्नुत। अत्र संहितायामिति दीर्घः। (गिरिम्) मेघम् ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये सूर्यमेघगुणान्विदित्वा सामर्थ्यं धनं च वयन्ति ते परोपकारिणो भवन्ति ॥५॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे लोक सूर्य व मेघांचे गुण जाणून सामर्थ्य व धन प्राप्त करतात ते परोपकारी असतात. ॥ ५ ॥
06 अभ्राजि शर्धो - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓भ्राजि श᳓र्धो मरुतो य᳓द् अर्णस᳓म्
मो᳓षथा वृक्षं᳓ कपने᳓व वेधसः
अ᳓ध स्मा नो अर᳓मतिं सजोषसश्
च᳓क्षुर् ऽव° य᳓न्तम् अ᳓नु नेषथा सुग᳓म्
मूलम् ...{Loading}...
अभ्रा॑जि॒ शर्धो॑ मरुतो॒ यद॑र्ण॒सं मोष॑था वृ॒क्षं क॑प॒नेव॑ वेधसः ।
अध॑ स्मा नो अ॒रम॑तिं सजोषस॒श्चक्षु॑रिव॒ यन्त॒मनु॑ नेषथा सु॒गम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मरुतः
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
अ᳓भ्राजि श᳓र्धो मरुतो य᳓द् अर्णस᳓म्
मो᳓षथा वृक्षं᳓ कपने᳓व वेधसः
अ᳓ध स्मा नो अर᳓मतिं सजोषसश्
च᳓क्षुर् ऽव° य᳓न्तम् अ᳓नु नेषथा सुग᳓म्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ábhrāji ← √bhrāj- (root)
{number:SG, person:3, tense:AOR, voice:PASS}
arṇasám ← arṇasá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
marutaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
śárdhaḥ ← śárdhas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
iva ← iva (invariable)
kapanā́ ← kapanā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
móṣatha ← √muṣⁱ- (root)
{number:PL, person:2, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
vedhasaḥ ← vedhás- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
vr̥kṣám ← vr̥kṣá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ádha ← ádha (invariable)
arámatim ← arámati- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
sajoṣasaḥ ← sajóṣas- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
sma ← sma (invariable)
ánu ← ánu (invariable)
cákṣuḥ ← cákṣus- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
iva ← iva (invariable)
neṣatha ← √nī- (root)
{number:PL, person:2, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
sugám ← sugá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yántam ← √i- 1 (root)
{case:ACC, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
अभ्रा॑जि । शर्धः॑ । म॒रु॒तः॒ । यत् । अ॒र्ण॒सम् । मोष॑थ । वृ॒क्षम् । क॒प॒नाऽइ॑व । वे॒ध॒सः॒ ।
अध॑ । स्म॒ । नः॒ । अ॒रम॑तिम् । स॒ऽजो॒ष॒सः॒ । चक्षुः॑ऽइव । यन्त॑म् । अनु॑ । ने॒ष॒थ॒ । सु॒ऽगम् ॥
Hellwig Grammar
- abhrāji ← bhrāj
- [verb], singular, Aorist passive
- “shine; glitter; look.”
- śardho ← śardhaḥ ← śardhas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “troop.”
- maruto ← marutaḥ ← marut
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- arṇasam ← arṇasa
- [noun], accusative, singular, masculine
- moṣathā ← moṣatha ← muṣ
- [verb], plural, Present indikative
- “rob; remove; steal.”
- vṛkṣaṃ ← vṛkṣam ← vṛkṣa
- [noun], accusative, singular, masculine
- “tree; fruit tree.”
- kapaneva ← kapanā
- [noun], nominative, singular, feminine
- kapaneva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- vedhasaḥ ← vedhas
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Brahma; creator; believer [worshipper]; Vishnu.”
- adha
- [adverb]
- “then; and; therefore; now.”
- smā ← sma
- [adverb]
- no ← naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- aramatiṃ ← aramatim ← aramati
- [noun], accusative, singular, feminine
- sajoṣasaś ← sajoṣasaḥ ← sajoṣas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “consentaneous; combined; associated; united.”
- cakṣur ← cakṣuḥ ← cakṣus
- [noun], nominative, singular, neuter
- “eye; look; visual perception; cakṣus [word]; sight.”
- iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- yantam ← i
- [verb noun], accusative, singular
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- anu
- [adverb]
- “subsequently; behind; along; towards; because.”
- neṣathā ← neṣatha ← nī
- [verb], plural, Aorist conj./subj.
- “bring; lead; spend; decant; enter (a state); remove; take out; take away; enforce; marry; carry; fill into; bring; learn; go out; add.”
- sugam ← suga
- [noun], accusative, singular, neuter
सायण-भाष्यम्
हे वेधसः वृष्टेर्विधातारो हे मरुतः शर्धः भवतां गणम् अभ्राजि भ्राजते । यत् यस्मात् अर्णसम् उदकवन्तं वृक्षम् । वृश्च्यते विदार्यत इति वृक्षो मेघः । तं मोषथ ताडयथेत्यर्थः । कपनेव। इवेत्यनर्थकः । कम्पनाः सन्तः । यद्वा । कपनाः कृमयो वृक्षं घुणादयः । ते यथा मुष्णन्ति तद्वत् । अध अपि च । स्म इति पूरणः । नः अस्मान् । मामित्यर्थः । हे सजोषसः युष्मासु परस्परं समानप्रीतयो यूयम् अरमतिम् आरमणं धनादिकं प्रति यन्तं ‘गच्छन्तम् अनु नेषथ अनुक्रमेण नयथ सुगं सुगमनं मार्गम् । तत्र दृष्टान्तः । चक्षुरिव । तद्यथा मार्गप्रदर्शनेन नायकं भवति तद्वत् ॥
Wilson
English translation:
“Maruts, dispensers of rain, your strength is manifested when, shaking the water-laden cloud, you let loose the shower; conjointly propitiated, conduct us by an easy path leading to prosperity, as the eye (shows the way).”
Jamison Brereton
When the heaving troop has flashed, o Maruts, you will plunder the tree like a caterpillar, you (ritual) adepts.
Then in concert you will lead Proper Thinking [/Aramati] to us along an easy way, like the eye (of the sun? of the traveler himself?)
(leading) the traveler.
Jamison Brereton Notes
My interpr. follows that of Narten (Sig.Aor. 195-96), with the first pāda consisting of the yád clause, the 2nd the main cl. Both Geldner and Renou take the first part of pāda a as the main cl., with the dependent clause starting with yád. Although yád is better positioned in their interpr. than in Narten’s, they must make arṇasám an obj.
of móṣathā (in unconvincing fashion) and the sequence of tense/mood is badly off: aug. aor. ábhrāji … aor. subjunctive móṣathā, lit., “it has flashed when you will steal …” Geldner simply renders the subjunctive as a preterite, while Renou’s parenthesis in “vous dérob(i)ez” is masterfully evasive even for him.
As I just said, I am not happy with the position of yád in Narten’s/my interpr., since it follows both the verb and part of the subject (plus a voc., but that doesn’t count). There is another possibility, that yád functions here as a sort of izafe, connecting śárdhaḥ and arṇasám: “the troop, which is a flood.” In this case ábhrāji would be a main-cl. verb, and the two pādas, a and b, would be syntactically unconnected: “The troop that is a flood has flashed; you will plunder …” arṇasá- is a hapax. Narten takes it as an adjectival deriv. of árṇas- ‘flood’, but it could have been (re-)substantivized as ‘flood’.
The point of comparison in b between the Maruts and the caterpillar is that violent storms also strip the leaves off trees.
The sequence vṛkṣáṃ kap(anéva) is oddly reminiscent of Vṛṣākapi, the randy monkey in X.86, but this must be accidental.
In the published translation the voc. sajoṣasaḥ is not rendered as a voc., since the Engl.
would be awkward.
The s-aor. subj. neṣathā ‘you will lead’ is particularly appropriate to the obj.
arámati-, the personified feminine Proper Thinking, since the verb √nī, esp. in sigmatic forms, becomes specialized for leading females in ritual settings; cf. the priestly title Neṣṭar. Although néṣṭar- probably owes its -ṣ- to crossing of the agent noun nétar- with Tvaṣṭar (tváṣṭar-), who is also associated with ritual females (see EWA s.v. néṣṭar-), its apparent coincidence with the neṣ of the s-aor. could spread the semantics.
Griffith
Bright shone your host, ye Sages, Maruts, when ye smote the waving tree as when the worm consumeth it.
Accordant, as the eye guides him who walks, have ye led our devotion onward by an easy path.
Geldner
Eure Heerschar, ihr Marut, erglänzte, als ihr das Rindermeer beraubtet wie die Raupe den Baum, ihr Meister. Nun möget ihr Einträchtigen, unsere Andacht auf den guten Weg führen wie das Auge den Gehenden.
Grassmann
In Scharen glänzt ihr Maruts, wenn das Wolkenmeer ihr, wie den Baum die Raupe, plündert, holdgesinnt; Vereinigt leitet vorwärts unsre Andacht nun zu schönem Ziele, wie das Aug’ den Sehenden.
Elizarenkova
Засверкала (ваша) толпа, о Маруты, когда вы разграбили
Поток (коров), словно гусеница (опустошает) дерево, о умелые.
А теперь нашу благочестивую мысль, о единодушные,
Ведите по хорошему пути, как глаз – идущего!
अधिमन्त्रम् (VC)
- मरुतः
- श्यावाश्व आत्रेयः
- भुरिक्त्रिष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
मनुष्यों को कैसे वर्त्तना चाहिये, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (मरुतः) मनुष्यो ! आप लोगों से (यत्) जो (शर्धः) बल (अभ्राजि) प्रकाशित किया जाता और (अर्णसम्) जल को जो तुम लोग (मोषथ) चुराइये तो आप लोगों को जैसे (वृक्षम्) वट आदि वृक्ष को (कपनेव) पवनों के गमन वैसे हम लोग दण्ड देवें (अध) इसके अनन्तर हे (वेधसः) बुद्धिमान् जनो ! (सजोषसः) तुल्य प्रीति के सेवन करनेवाले आप लोग (चक्षुरिव) नेत्र को जैसे वैसे (नः) हम लोगों के (अरमतिम्) रमणरहित (यन्तम्) प्राप्त होनेवाले (सुगम्) सुग अर्थात् उत्तमता से चलते हैं, जिसमें उसको (स्म) ही (अनु, नेषथ) अनुकूल प्राप्त कीजिये ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में उपमालङ्कार है । जो सब के शरीर और आत्मा के बल को प्रकाशित करते हैं, वे धन्य हैं और जो श्रेष्ठ विद्या और गुणों को चुराते, उनको धिक्कार धिक्कार ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मरुतो ! युष्माभिर्यच्छर्धोऽभ्राजि यदर्णसं यूयं मोषथ तर्हि युष्मान् वृक्षं कपनेव वयं दण्डयेयाध हे वेधसः ! सजोषसो यूयं चक्षुरिव नोऽरमतिं यन्तं सुगं स्मानु नेषथ ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
मनुष्यैः कथं वर्त्तितव्यमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अभ्राजि) प्रकाश्यते (शर्धः) बलम् (मरुतः) मनुष्याः (यत्) (अर्णसम्) जलम् (मोषथ) चोरयत। अत्र संहितायामिति दीर्घः। (वृक्षम्) वटादिकम् (कपनेव) कपना वायुगतय इव (वेधसः) मेधाविनः (अध) अथ (स्म) (नः) अस्माकम् (अरमतिम्) अरमणम् (सजोषसः) समानप्रीतिसेविनः (चक्षुरिव) यथा चक्षुः (यन्तम्) प्राप्नुवन्तम् (अनु) (नेषथ) नयथ। अत्र संहितायामिति दीर्घः। (सुगम्) सुष्ठु गच्छन्ति यस्मिन् ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्रोपमालङ्कारः । ये सर्वेषां शरीरात्मबलं प्रकाशयन्ति ते धन्या सन्ति ये च सद्विद्यागुणाँश्चोरयन्ति तान् धिग्धिक् ॥६॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात उपमालंकार आहे. जे सर्वांच्या शरीर व आत्म्याचे बल प्रकट करतात त्यांना धन्यवाद द्यावेत व जे श्रेष्ठ विद्या व गुण चोरून ठेवतात त्यांचा धिक्कार करावा. ॥ ६ ॥
07 न स - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
न᳓ स᳓ जीयते मरुतो न᳓ हन्यते
न᳓ स्रेधति न᳓ व्यथते न᳓ रिष्यति
ना᳓स्य रा᳓य उ᳓प दस्यन्ति नो᳓त᳓य
ऋ᳓षिं वा यं᳓ रा᳓जानं वा सु᳓षूदथ
मूलम् ...{Loading}...
न स जी॑यते मरुतो॒ न ह॑न्यते॒ न स्रे॑धति॒ न व्य॑थते॒ न रि॑ष्यति ।
नास्य॒ राय॒ उप॑ दस्यन्ति॒ नोतय॒ ऋषिं॑ वा॒ यं राजा॑नं वा॒ सुषू॑दथ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मरुतः
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
न᳓ स᳓ जीयते मरुतो न᳓ हन्यते
न᳓ स्रेधति न᳓ व्यथते न᳓ रिष्यति
ना᳓स्य रा᳓य उ᳓प दस्यन्ति नो᳓त᳓य
ऋ᳓षिं वा यं᳓ रा᳓जानं वा सु᳓षूदथ
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
hanyate ← √han- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:PASS}
jīyate ← √jyā- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
marutaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
ná ← ná (invariable)
ná ← ná (invariable)
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
ná ← ná (invariable)
ná ← ná (invariable)
riṣyati ← √riṣ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
sredhati ← √sridh- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
vyathate ← √vyath- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
asya ← ayám (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
dasyanti ← √das- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ná ← ná (invariable)
ná ← ná (invariable)
rā́yaḥ ← rayí- ~ rāy- (nominal stem)
{gender:M}
úpa ← úpa (invariable)
ūtáyaḥ ← ūtí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
rā́jānam ← rā́jan- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ŕ̥ṣim ← ŕ̥ṣi- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
súṣūdatha ← √sūd- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
vā ← vā (invariable)
vā ← vā (invariable)
yám ← yá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
न । सः । जी॒य॒ते॒ । म॒रु॒तः॒ । न । ह॒न्य॒ते॒ । न । स्रे॒ध॒ति॒ । न । व्य॒थ॒ते॒ । न । रि॒ष्य॒ति॒ ।
न । अ॒स्य॒ । रायः॑ । उप॑ । द॒स्य॒न्ति॒ । न । ऊ॒तयः॑ । ऋषि॑म् । वा॒ । यम् । राजा॑नम् । वा॒ । सुसू॑दथ ॥
Hellwig Grammar
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- jīyate ← ji
- [verb], singular, Indikativ Pr¦s. Passiv
- “overcome; cure; win; conquer; control; win; succeed; remove; beat; govern; surpass; suppress.”
- maruto ← marutaḥ ← marut
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- hanyate ← han
- [verb], singular, Indikativ Pr¦s. Passiv
- “kill; cure; māray; remove; destroy; hit; injure; damage; destroy; paralyze; hurt; forge; beat; cut off; stop; overwhelm; kick; hunt; affect; strike; hammer; love; obstruct; shoot.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- sredhati ← sridh
- [verb], singular, Present indikative
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- vyathate ← vyath
- [verb], singular, Present indikative
- “despair; tremble; disperse; flicker; pain; arouse.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- riṣyati ← riṣ
- [verb], singular, Present indikative
- “suffer; harm.”
- nāsya ← na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- nāsya ← asya ← idam
- [noun], genitive, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- rāya ← rāyaḥ ← rai
- [noun], nominative, plural, masculine
- “wealth; possession; rai [word]; gold.”
- upa
- [adverb]
- “towards; on; next.”
- dasyanti ← das
- [verb], plural, Present indikative
- notaya ← nā ← na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- notaya ← ūtayaḥ ← ūti
- [noun], nominative, plural, feminine
- “aid; favor; ūti [word].”
- ṛṣiṃ ← ṛṣim ← ṛṣi
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Ṛṣi; spiritual teacher; ascetic; Mantra.”
- vā
- [adverb]
- “or; optionally; either.”
- yaṃ ← yam ← yad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- rājānaṃ ← rājānam ← rājan
- [noun], accusative, singular, masculine
- “king; Kshatriya; rājan [word]; best; rājāvarta; Yakṣa.”
- vā
- [adverb]
- “or; optionally; either.”
- suṣūdatha ← sūd
- [verb], plural, Perfect conjunctive (subj.)
- “sweeten; prepare.”
सायण-भाष्यम्
हे मरुतः यूयं यम् ऋषिं मन्त्रद्रष्टारं ब्राह्मणं राजानं वा सुषूदथ क्षारयथ प्रेरयथ सत्कर्मसु सः ऋषी राजा वा न जीयते । अन्यैर्न पराभाव्यते ॥ ‘ जि जये ’ ‘ ज्या वयोहानौ ’ इत्यस्य वा रूपम् ॥ हे मरुतः न हन्यते । न हिंस्यते अत्यर्थं प्राणैर्न वियुज्यते । न स्रेधति न क्षीयते । न व्यथते न पीड्यते । न रिष्यति न हिंस्यते । अत्र हिंसा बाधमात्रम् । अस्य रायः धनानि न उप दस्यन्ति नोपक्षीयन्ते । तथा नोतयः रक्षा अप्युप दस्यन्ति ।
Wilson
English translation:
“The sage, or the sovereign, whom you, Maruts, direct, is never overcome nor slain; he perishes not, nor suffers pain, nor undergoes injury, nor are his riches or his safety imperilled.”
Jamison Brereton
He is not conquered, o Maruts, nor is he slain, nor does he fail, nor waver, nor suffer harm,
nor do his riches give out, nor his help—the seer or the king whom you will “sweeten.”
Jamison Brereton Notes
In d the sequence ṛ́ṣiṃ vā must have been fronted around the rel. yám, since the phrase as a whole ṛ́ṣiṃ vā yáṃ rā́jānaṃ vā does not mean “either the seer or which king” but “which seer or king” – or even better “which one, whether seer or king.” I take the thematic stem súṣūda- as ultimately deriving from a pf. subjunctive, despite accent. In this particular form, the 2nd pl. indic. pf. *súṣūda, with the rarely occuring 2nd pl. act. pf. ending -a, would have simply been extended by the prim.
ending.
Griffith
Never is he, O Maruts, slain or overcome, never doth he decay ne’er is distressed or harmed;
His treasures, his resources, never waste away, whom. whether he be prince or Rsi, ye direct.
Geldner
Der wird nicht vergewaltigt noch erschlagen, ihr Marut, der erleidet keinen Unfall, verliert nicht den Halt, kommt nicht zu Schaden, nicht versiegen seine Reichtümer und Hilfen, den ihr - sei er Rishi oder König - zum Meister macht.
Grassmann
Nicht wird besiegt, o Maruts, nicht geschlagen der, den ihr beglückt, sei Dichter oder König er; Nicht geht er fehl, nicht wankt er, nicht wird er verletzt, nicht schwindet hin sein Reichthum, seine Hülfen nicht.
Elizarenkova
Тот не терпит насилия, того не убивают,
С ним не случается беды, он не шатается, ему не причинят вреда,
Ни богатства у него, не подкрепления не иссякают,
Кого, будь он риши или царь, вы делаете посвященным!
अधिमन्त्रम् (VC)
- मरुतः
- श्यावाश्व आत्रेयः
- त्रिष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब ईश्वर कैसा है, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (मरुतः) मनुष्यो ! (सः) वह (न) न (जीयते) जीता जाता (न) न (हन्यते) नाश किया जाता (न) न (स्रधेति) नाश होता (न) न (व्यथते) पीड़ित होता और (न) न (रिष्यति) हिंसा करता है (अस्य) इस का (न) न (रायः) धन और (न) न (ऊतयः) रक्षण आदि व्यवहार (उप, दस्यन्ति) नाश होते हैं (यम्) जिस (ऋषिम्) वेदार्थ के जाननेवाले (वा) अथवा (राजानम्) राजा को (वा) भी आप लोग (सुषूदथ) रखिये ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्यो ! जो वृद्धावस्था वा मरणावस्था रहित, सत्, चित् और आनन्दस्वरूप, नित्य गुण, कर्म्म और स्वभाववाला जगदीश्वर है, उसकी सब आप लोग उपासना करो ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मरुतो ! स न जीयते न हन्यते न स्रेधति न व्यथते न रिष्यति अस्य न रायो नोतय उप दस्यन्ति यमृषिं वा राजानं वा यूयं सुषूदथ ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथेश्वरः कीदृशोऽस्तीत्युपदिश्यते ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (न) (सः) जगदीश्वरः (जीयते) जितो भवति (मरुतः) मनुष्याः (न) (हन्यते) (न) (स्रेधति) न क्षीयते (न) (व्यथते) पीड्यते (न) (रिष्यति) हिनस्ति (न) (अस्य) (रायः) धनम् (उप) (दस्यन्ति) क्षयन्ति (न) (ऊतयः) रक्षणाद्याः (ऋषिम्) वेदार्थविदम् (वा) (यम्) (राजानम्) (वा) (सुषूदथ) रक्षथ ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्या ! योऽजरोऽमरः सच्चिदानन्दस्वरूपो नित्यगुणकर्मस्वभावो जगदीश्वरोऽस्ति तं सर्वे यूयमुपाध्वम् ॥७॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे माणसांनो! जो वृद्धावस्था किंवा मरणावस्थारहित सत चित आनंदस्वरूप नित्य गुण कर्म स्वभावयुक्त जगदीश्वर आहे त्याची सर्वांनी उपासना करावी. ॥ ७ ॥
08 नियुत्वन्तो ग्रामजितो - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
नियु᳓त्वन्तो ग्रामजि᳓तो य᳓था न᳓रो
अर्यम᳓णो न᳓ मरु᳓तः कबन्धि᳓नः
पि᳓न्वन्ति उ᳓त्सं य᳓द् इना᳓सो अ᳓स्वरन्
वि᳓ उन्दन्ति पृथिवी᳓म् म᳓ध्वो अ᳓न्धसा
मूलम् ...{Loading}...
नि॒युत्व॑न्तो ग्राम॒जितो॒ यथा॒ नरो॑ऽर्य॒मणो॒ न म॒रुतः॑ कब॒न्धिनः॑ ।
पिन्व॒न्त्युत्सं॒ यदि॒नासो॒ अस्व॑र॒न्व्यु॑न्दन्ति पृथि॒वीं मध्वो॒ अन्ध॑सा ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मरुतः
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
नियु᳓त्वन्तो ग्रामजि᳓तो य᳓था न᳓रो
अर्यम᳓णो न᳓ मरु᳓तः कबन्धि᳓नः
पि᳓न्वन्ति उ᳓त्सं य᳓द् इना᳓सो अ᳓स्वरन्
वि᳓ उन्दन्ति पृथिवी᳓म् म᳓ध्वो अ᳓न्धसा
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
grāmajítaḥ ← grāmajít- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
náraḥ ← nár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
niyútvantaḥ ← niyútvant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
yáthā ← yáthā (invariable)
aryamáṇaḥ ← áryaman- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
kabandhínaḥ ← kabandhín- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
marútaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ná ← ná (invariable)
ásvaran ← √svar- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
inā́saḥ ← iná- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
pínvanti ← √pinv- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
útsam ← útsa- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ándhasā ← ándhas- 2 (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
mádhvaḥ ← mádhu- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
pr̥thivī́m ← pr̥thivī́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
undanti ← √ud- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ví ← ví (invariable)
पद-पाठः
नि॒युत्व॑न्तः । ग्रा॒म॒ऽजितः॑ । यथा॑ । नरः॑ । अ॒र्य॒मणः॑ । न । म॒रुतः॑ । क॒ब॒न्धिनः॑ ।
पिन्व॑न्ति । उत्स॑म् । यत् । इ॒नासः॑ । अस्व॑रन् । वि । उ॒न्द॒न्ति॒ । पृ॒थि॒वीम् । मध्वः॑ । अन्ध॑सा ॥
Hellwig Grammar
- niyutvanto ← niyutvantaḥ ← niyutvat
- [noun], nominative, plural, masculine
- grāmajito ← grāma
- [noun], masculine
- “village; grāma [word]; group; battalion; club; Hindu gamut; troop; multitude; crowd; kin; collection; people.”
- grāmajito ← jitaḥ ← jit
- [noun], nominative, plural, masculine
- “curative; removing; victorious; winning.”
- yathā
- [adverb]
- “equally; as; so that; like; how; yathā [word]; that; wherein.”
- naro ← naraḥ ← nṛ
- [noun], nominative, plural, masculine
- “man; man; nṛ [word]; crew; masculine.”
- ‘ryamaṇo ← aryamaṇaḥ ← aryaman
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Aryaman; aryaman [word]; sun.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- marutaḥ ← marut
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- kabandhinaḥ ← kabandhin
- [noun], nominative, plural, masculine
- pinvanty ← pinvanti ← pinv
- [verb], plural, Present indikative
- “swell; swell; overflow; abound.”
- utsaṃ ← utsam ← utsa
- [noun], accusative, singular, masculine
- “spring; fountain; utsa [word]; well.”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- ināso ← ināsaḥ ← ina
- [noun], nominative, plural, masculine
- “mighty; powerful.”
- asvaran ← svar
- [verb], plural, Imperfect
- “sing.”
- vy ← vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- undanti ← und
- [verb], plural, Present indikative
- pṛthivīm ← pṛthivī
- [noun], accusative, singular, feminine
- “Earth; pṛthivī; floor; Earth; earth; pṛthivī [word]; land.”
- madhvo ← madhvaḥ ← madhu
- [noun], genitive, singular, neuter
- “honey; alcohol; sweet; nectar; madhu [word].”
- andhasā ← andhas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “Soma; drink; amṛta.”
सायण-भाष्यम्
नियुत्वन्तः नियुत्संज्ञकैरश्वैस्तद्वन्तो मरुतः ग्रामजितः संघात्मकस्य पदार्थस्य विश्लेषयितारः। नरः नराकारा नेतारो वा । मरुतो नियुत्वन्तः । अयं शब्दोऽत्राश्वसामान्ये वर्तते । नितरां यवनवन्तोऽश्ववन्तो ग्रामजितो ग्रामस्य जेतारो नर इव मनुष्या इव तथा भवन्ति । अर्यमणो न अर्यमप्रभृतय आदित्या इव । दीप्ता इति शेषः । तादृशाः मरुतः कवन्धिनः उदकवन्तो भवन्ति । यत् यदा इनासः ईश्वराः उत्सं कूपादिनिम्नप्रदेशं मेघ वा पिन्वन्ति प्याययन्त्युदकेन । यदा अस्वरन् शब्दयन्ति यदा व्युन्दन्ति पृथिवीं मध्वः मधुरस्योदकस्य अन्धसा सारेण तदैवं भवति । यद्वा । यदास्वरन् तदा पिन्वन्त्युत्समिनासः तदान्धसः पृथिवीं व्युन्दन्तीति ॥
Wilson
English translation:
“Lords of the Niyut steeds, overcomers of multitudes leaders (of rites), radiant as the Ādityas, are the dispensers of water; when sovereign lords, they fill the clouds, and, loud sounding, moisten the earth with sweet (watery) sustenance.”
Jamison Brereton
The Maruts have teams (of horses) like men who conquer in roving bands; they have (water) skins [=clouds] like hospitable
(householders):
they swell the wellspring. When the strong ones have sounded, they inundate the earth with the stalk of honey.
Jamison Brereton Notes
In the cmpd. grāmajít- the 1st member could have either an acc. or an instr.
relationship with the root noun. Both would be possible: ‘conquering roving band’ (so Grassmann, Geldner, Renou, Thieme [M+A 81]) or ‘conquering with/in roving bands’. Although in such root noun cmpds an acc. relationship is more common, indeed also among cmpds in -jít-, I follow Scarlatta’s preferred interpr. (156) found also in his tr. (=Witzel Gotō), although the acc. interpr. is hardly excluded. The parallel I.100.10 grā́mebhiḥ sánitā, cited by Renou, is suggestive.
My interpr. of b follows Thieme (M+A 81), esp. of aryamáṇaḥ, which he takes as “hospitable ones (hospitable householders who refresh the stranger).” Others take it as a pregnant pl. referring to “(Mitra, Varuṇa, and) Aryaman.” The dep. cl. in c, yád inā́so ásvaran, can be construed either with what precedes or what follows, but sits uneasily with either because of its augmented ásvaran, which doesn’t match the pres. indic. pínvanti (c) or undanti (d). I chose to connect it with d, as thunder before rain.
Griffith
With harnessed team like heroes overcoming troops, the friendly Maruts, laden with their water-casks,
Let the spring flow, and when impetuous’ they roar they inundate the earth with floods of pleasant meath.
Geldner
Mit Geschenken versehen wie Männer, die einen Clan besiegen, wie die Gönner, lassen die Schlauchträger Marut den Brunnen überquellen, wenn die Gewaltigen brausen. Sie durchnetzen die Erde mit dem Trank des Metes.
Grassmann
Reich an Gespannen, Heerbesiegern, Helden gleich, wie Busenfreunde füllen sie die Quelle an, Die starken Maruts, Tonnen führend, rauschen hell, die Erde netzen rings sie mit des Honigs Seim.
Elizarenkova
Сопровождаемые упряжками, подобные мужам, побеждающим войско,
Словно Арьяман и другие (Адитьи), везущие бочку Маруты
Делают набухшим источник, когда они, стремительные, зашумели.
Они наводняют землю напитком меда.
अधिमन्त्रम् (VC)
- मरुतः
- श्यावाश्व आत्रेयः
- भुरिग्जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर मनुष्य कैसे हों, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! (यथा) जैसे (नियुत्वन्तः) निश्चयवान् (ग्रामजितः) ग्राम को जीतनेवाले (अर्यमणः) न्यायाधीशों के (न) सदृश (कबन्धिनः) बहुत जलों से युक्त (इनासः) समर्थ (नरः) नायक (मरुतः) मनुष्य (यत्) जिसको (उत्सम्) कूप के समान (पिन्वन्ति) तृप्त करते वा (अस्वरन्) शब्द करते हैं और (अन्धसा) अन्न के साथ (मध्वः) मधुर गुणयुक्त होते हुए (पृथिवीम्) पृथिवी को (वि, उन्दन्ति) विशेष गीला करते हैं, वे भाग्यशाली होते हैं ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में उपमालङ्कार है। जो जल के सदृश शान्ति करनेवाले और सामर्थ्य को बढ़ाते हुए विजय को प्राप्त होते हैं, वे लक्ष्मी को प्राप्त होते हैं ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! यथा नियुत्वन्तो ग्रामजितोऽर्यमणो न कबन्धिन इनासो नरो मरुतो यदुत्समिव पिन्वन्त्यस्वरन्नन्धसा सह मध्वस्सन्तः पृथिवीं व्युन्दन्ति ते भाग्यशालिनो भवन्ति ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्मनुष्याः कीदृशा भवेयुरित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नियुत्वन्तः) निश्चयवन्तः (ग्रामजितः) ये ग्रामं जयन्ति ते (यथा) (नरः) नायकाः (अर्यमणः) न्यायेशाः (नः) (मरुतः) (कबन्धिनः) बहूदकाः (पिन्वन्ति) प्रीणन्ति (उत्सम्) कूपमिव (यत्) (इनासः) ईश्वराः समर्थाः (अस्वरन्) स्वरन्ति शब्दयन्ति (वि) (उन्दन्ति) क्लेदयन्ति (पृथिवीम्) (मध्वः) मधुरगुणयुक्ताः (अन्धसा) अन्नेन सह ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्रोपमालङ्कारः । ये जलवच्छान्तिकराः सामर्थ्यं वर्धयमाना विजयन्ते ते श्रियं लभन्ते ॥८॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात उपमालंकार आहे. जे जलाप्रमाणे शांत असून सामर्थ्य वाढवून विजय मिळवितात ते श्रीमंत होतात. ॥ ८ ॥
09 प्रवत्वतीयं पृथिवी - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प्रव᳓त्वतीय᳓म् पृथिवी᳓ मरु᳓द्भियः
प्रव᳓त्वती द्यउ᳓र् भवति प्रय᳓द्भियः
प्रव᳓त्वतीः पथि᳓या अन्त᳓रिक्षियाः
प्रव᳓त्वन्तः प᳓र्वता जीर᳓दानवः
मूलम् ...{Loading}...
प्र॒वत्व॑ती॒यं पृ॑थि॒वी म॒रुद्भ्यः॑ प्र॒वत्व॑ती॒ द्यौर्भ॑वति प्र॒यद्भ्यः॑ ।
प्र॒वत्व॑तीः प॒थ्या॑ अ॒न्तरि॑क्ष्याः प्र॒वत्व॑न्तः॒ पर्व॑ता जी॒रदा॑नवः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मरुतः
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
प्रव᳓त्वतीय᳓म् पृथिवी᳓ मरु᳓द्भियः
प्रव᳓त्वती द्यउ᳓र् भवति प्रय᳓द्भियः
प्रव᳓त्वतीः पथि᳓या अन्त᳓रिक्षियाः
प्रव᳓त्वन्तः प᳓र्वता जीर᳓दानवः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
iyám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
marúdbhyaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
pravátvatī ← pravátvant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
pr̥thivī́ ← pr̥thivī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
bhavati ← √bhū- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
dyaúḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
pravátvatī ← pravátvant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
prayádbhyaḥ ← √i- 1 (root)
{case:DAT, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
antárikṣyāḥ ← antárikṣya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
pathyā̀ḥ ← pathyā̀- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
pravátvatīḥ ← pravátvant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
jīrádānavaḥ ← jīrádānu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
párvatāḥ ← párvata- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
pravátvantaḥ ← pravátvant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
प्र॒वत्व॑ती । इ॒यम् । पृ॒थि॒वी । म॒रुत्ऽभ्यः॑ । प्र॒वत्व॑ती । द्यौः । भ॒व॒ति॒ । प्र॒यत्ऽभ्यः॑ ।
प्र॒वत्व॑तीः । प॒थ्याः॑ । अ॒न्तरि॑क्ष्याः । प्र॒वत्व॑न्तः । पर्व॑ताः । जी॒रऽदा॑नवः ॥
Hellwig Grammar
- pravatvatīyam ← pravatvatī ← pravatvat
- [noun], nominative, singular, feminine
- “cragged.”
- pravatvatīyam ← iyam ← idam
- [noun], nominative, singular, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- pṛthivī
- [noun], nominative, singular, feminine
- “Earth; pṛthivī; floor; Earth; earth; pṛthivī [word]; land.”
- marudbhyaḥ ← marut
- [noun], dative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- pravatvatī ← pravatvat
- [noun], nominative, singular, feminine
- “cragged.”
- dyaur ← dyauḥ ← div
- [noun], nominative, singular, feminine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- bhavati ← bhū
- [verb], singular, Present indikative
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- prayadbhyaḥ ← pre ← √i
- [verb noun], dative, plural
- “die; proceed; advance; continue; begin; depart.”
- pravatvatīḥ ← pravatvat
- [noun], nominative, plural, feminine
- “cragged.”
- pathyā ← pathyāḥ ← pathyā
- [noun], nominative, plural, feminine
- “Terminalia chebula Retz.; path; Pathyā; way.”
- antarikṣyāḥ ← antarikṣya
- [noun], nominative, plural, feminine
- pravatvantaḥ ← pravatvat
- [noun], nominative, plural, masculine
- “cragged.”
- parvatā ← parvatāḥ ← parvata
- [noun], nominative, plural, masculine
- “mountain; Parvata; parvata [word]; Parvata; Parvata; rock; height.”
- jīradānavaḥ ← jīra
- [noun]
- “agile; quick; fast.”
- jīradānavaḥ ← dānavaḥ ← dānu
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Dānu; dew; drop.”
सायण-भाष्यम्
इयं पृथिवी मरुद्यः मरुतामर्थाय प्रवत्वती । प्रवन्तः प्रकर्षवन्तो विस्तीर्णाः प्रदेशा यस्यां सा प्रवत्वती । तादृशी भवति । कृत्स्नापि भूमिः मरुत्परा भवतीत्यर्थः । तां सर्वामपि व्याप्नुवन्तीति यावत् । तथा द्यौः अपि प्रयद्यःती प्रकर्षेण गच्छद्भ्यस्तेभ्यः प्रवत्वती भवति । सापि मरुतां संचाराय । तथा अन्तरिक्ष्याः अन्तरिक्षे भवाः पथ्याः स्नुगतयोऽपि प्रवत्वतीः प्रवत्वत्यो मरुद्भ्यो भवन्ति । पर्वताः अद्रयो मेघा वा प्रवत्वन्तः भवन्ति जीरदानवः क्षिप्रदाना मरुद्यः। ॥
Wilson
English translation:
“This wide-extended earth is for the Maruts; the spacious heaven is for the spreading winds; the paths of the firmament are provided (for their course); for them the expanding clouds quickly bestow (their gifts).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
This wide-extended earth: pravatvatī pṛthivī: pra-vat, having extent, extension;
Vat = again, having or possessing;
Pravatvat = extensive; or, may imply having pre-eminence; or, tat-para, being subject to it, as the earth is subject to the Maruts, or they pervade the whole earth, kṛtsnam bhūmim vyāpnuvant; so the heaven is pravatvatī, spacious or subject to the pravats, pravatbhyaḥ the pre-eminent of spreading Maruts
Jamison Brereton
This earth slopes gently for the Maruts; heaven becomes gently sloping for them when they go forth;
the paths of the midspace slope gently; gently slope the mountains of lively drops.
Jamison Brereton Notes
dyaúḥ is clearly fem. here, given the adj. pravátvatī, but this gender choice must be conditioned by its standard formulaic partner, fem. pṛthivī́, in the preceding pāda, modified by the same adj. in the same position.
The nom. pl. jīrádānavaḥ ‘having lively drops’ in d must modify the mountains (párvatāḥ), but in the immed. preceding hymn it is found in the voc. of the Maruts (V.53.6, in the same metrical pos.; cf. also I.34.4 a nom. pl. of the Maruts in the same position). There are no grounds for emending the text by deleting the accent and making it into a voc. (which would also entail a switch from 3rd to 2nd ps. ref.); how would it have acquired the accent here? Rather it must be word play: mountains produce torrents of water when it rains.
Griffith
Free for the Maruts is the earth with sloping ways, free for the rushing Ones is heaven with steep descents.
The paths of air’s mid-region are precipitous, precipitous the mountains with their running streams.
Geldner
Gebahnt ist für die ausziehenden Marut diese Erde, gebahnt der Himmel, gebahnt die Wege durch die Luft, gebahnt die Berge , die schnelle Gabe gewähren.
Grassmann
Leichtgangbar ist die Erde hier der Marutschar, leichtgangbar auch der Himmel dort den schreitenden; Leichtgangbar sind die Pfade durch der Lüfte Raum, leichtgangbar auch die quellenreichen Bergeshöhn.
Elizarenkova
Отлогая эта земля для Марутов,
Отлогим становится небо для мчавшихся вперед,
Отлогие пути через воздушное пространство,
Отлогие горы, быстродающие.
अधिमन्त्रम् (VC)
- मरुतः
- श्यावाश्व आत्रेयः
- जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
मनुष्यों को कैसे उपकार लेना चाहिये, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! जो (इयम्) यह (प्रवत्वती) नीचे के स्थान से युक्त (पृथिवी) भूमि और (प्रवत्वती) फैलनेवाला (द्यौः) प्रकाश और (प्रयद्भ्यः) प्रयत्न करते हुए (मरुद्भ्यः) मनुष्य आदिकों के लिये हितकारक (भवति) होता है जिसमें (प्रवत्वन्तः) गमनशील (जीरदानवः) जीवन को देनेवाले (पर्वताः) मेघ (अन्तरिक्ष्याः) अन्तरिक्ष में उत्पन्न (प्रवत्वतीः) नीचे चलनेवाले (पथ्याः) मार्ग के लिये हितकारक वृष्टियों को करते हैं, वे यथावत् जानने योग्य हैं ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यों को चाहिये कि पृथिवी के समीप से जितना हो सकता है, उतना उपकार ग्रहण करें ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! येयं प्रवत्वती पृथिवी प्रवत्वती द्यौः प्रयद्भ्यो मरुद्भ्यो हितकारिणी भवति यस्यां प्रवत्वन्तो जीरदानवः पर्वता अन्तरिक्ष्याः प्रवत्वतीः पथ्याः वर्षाः कुर्वन्ति ते यथावद्वेदितव्याः ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
मनुष्यैः कथमुपकारो ग्रहीतव्य इत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (प्रवत्वती) निम्नदेशयुक्ता (इयम्) (पृथिवी) भूमिः (मरुद्भ्यः) मनुष्यादिभ्यः (प्रवत्वती) प्रणवती (द्यौः) प्रकाशः (भवति) (प्रयद्भ्यः) प्रयत्नं कुर्वद्भ्यः (प्रवत्वतीः) निम्नगामिनीः (पथ्याः) पथे हिताः (अन्तरिक्ष्याः) अन्तरिक्षे भवाः (प्रवत्वन्तः) प्रवणशीलाः (पर्वताः) मेघाः (जीरदानवः) जीवनप्रदाः ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यैः पृथिव्याः सकाशाद्यावाञ्छक्यस्तावानुपकारो ग्रहीतव्यः ॥९॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - माणसांनी पृथ्वीपासून जितका उपकार घेता येईल तितका उपकार घ्यावा. ॥ ९ ॥
10 यन्मरुतः सभरसः - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
य᳓न् मरुतः सभरसः सुवर्णरः
सू᳓र्य उ᳓दिते म᳓दथा दिवो नरः
न᳓ वो अ᳓श्वाः श्रथयन्ता᳓ह सि᳓स्रतः
सद्यो᳓ अस्य᳓ अ᳓ध्वनः पार᳓म् अश्नुथ
मूलम् ...{Loading}...
यन्म॑रुतः सभरसः स्वर्णरः॒ सूर्य॒ उदि॑ते॒ मद॑था दिवो नरः ।
न वोऽश्वाः॑ श्रथय॒न्ताह॒ सिस्र॑तः स॒द्यो अ॒स्याध्व॑नः पा॒रम॑श्नुथ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मरुतः
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
य᳓न् मरुतः सभरसः सुवर्णरः
सू᳓र्य उ᳓दिते म᳓दथा दिवो नरः
न᳓ वो अ᳓श्वाः श्रथयन्ता᳓ह सि᳓स्रतः
सद्यो᳓ अस्य᳓ अ᳓ध्वनः पार᳓म् अश्नुथ
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
marutaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
sabharasaḥ ← sábharas- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
svarṇaraḥ ← svàrṇar- (?) (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
divaḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
mádatha ← √mad- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
naraḥ ← nár- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
sū́rye ← sū́rya- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
údite ← √i- 1 (root)
{case:LOC, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
áha ← áha (invariable)
áśvāḥ ← áśva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ná ← ná (invariable)
sísrataḥ ← √sr̥- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
śrathayanta ← √śrathⁱ- (root)
{number:PL, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:MED}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
ádhvanaḥ ← ádhvan- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
aśnutha ← √naś- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
asya ← ayám (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
pārám ← pārá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
sadyás ← sadyás (invariable)
पद-पाठः
यत् । म॒रु॒तः॒ । स॒ऽभ॒र॒सः॒ । स्वः॒ऽन॒रः॒ । सूर्ये॑ । उत्ऽइ॑ते । मद॑थ । दि॒वः॒ । न॒रः॒ ।
न । वः॒ । अश्वाः॑ । श्र॒थ॒य॒न्त॒ । अह॑ । सिस्र॑तः । स॒द्यः । अ॒स्य । अध्व॑नः । पा॒रम् । अ॒श्नु॒थ॒ ॥
Hellwig Grammar
- yan ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- marutaḥ ← marut
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- sabharasaḥ ← sabharas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “commensurate.”
- svarṇaraḥ ← svarṇṛ
- [noun], nominative, plural, masculine
- sūrya ← sūrye ← sūrya
- [noun], locative, singular, masculine
- “sun; Surya; sūrya [word]; right nostril; twelve; Calotropis gigantea Beng.; sūryakānta; sunlight; best.”
- udite ← udi ← √i
- [verb noun], locative, singular
- “rise; originate; rise; increase.”
- madathā ← madatha ← mad
- [verb], plural, Present indikative
- “rut; intoxicate; delight; revel; rejoice; drink; ramp; exult.”
- divo ← divaḥ ← div
- [noun], genitive, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- naraḥ ← nṛ
- [noun], vocative, plural, masculine
- “man; man; nṛ [word]; crew; masculine.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- vo ← vaḥ ← tvad
- [noun], genitive, plural
- “you.”
- ‘śvāḥ ← aśvāḥ ← aśva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “horse; aśva [word]; Aśva; stallion.”
- śrathayantāha ← śrathayanta ← śrathay ← √śrath
- [verb], plural, Present injunctive
- “relax.”
- śrathayantāha ← aha
- [adverb]
- “aha [word]; indeed.”
- sisrataḥ ← sṛ
- [verb noun], nominative, plural
- “sṛ; liquefy; run; spread; stretch out.”
- sadyo ← sadyas
- [adverb]
- “immediately; just; daily; sadyas [word].”
- asyādhvanaḥ ← asya ← idam
- [noun], genitive, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- asyādhvanaḥ ← adhvanaḥ ← adhvan
- [noun], genitive, singular, masculine
- “way; journey; adhvan [word]; time; path; method; road; time; distance.”
- pāram ← pāra
- [noun], accusative, singular, masculine
- “shore; pāra [word]; end; excellence.”
- aśnutha ← aś
- [verb], plural, Present indikative
- “get; reach; enter (a state).”
सायण-भाष्यम्
हे मरुतः सभरसः सहबलाः स्वर्णरः सर्वस्य नेतारो यूयं यत् यदा सूर्ये उदिते उद्गते मध्याह्ने मदथ सोमेन हे दिवः द्युलोकस्य नरः नेतारः । यदा सोमं पातुमिच्छथेत्यर्थः । तदा वोऽश्वाः सिस्रतः सरन्तः न अह श्रथयन्त नैव श्लथयन्ति । सद्यः तदानीमेव अस्याध्वनः देवयजनमार्गस्य पारमश्नुथ व्याप्नुथ । यद्वा । यदा सोमेन मदथ तदा त्वदीया अश्वा न शिथिला भवन्ति । यूयं च कृत्स्नस्य लोकत्रयमार्गस्य पारमश्नुथ ॥ ॥ १५ ॥
Wilson
English translation:
“Maruts of combined strength, leaders of the universe, guides of heaven, when the sun has risen you rejoice (in the Soma beverage), then your rapid steeds know no relaxation, but quickly you reach the limits of this road (to the sacrifice).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Leaders of the universe: svarṇaraḥ = sarvasya netāraḥ, leaders of all; divo naraḥ = leaders of heaven
Jamison Brereton
While—you Maruts of equal gravity, you sunlike men, you men of heaven—you become exhilarated when the sun has risen,
your horses certainly never slacken as they run. In a single day you reach the far limit of this road.
Jamison Brereton Notes
The s-stem adj. sá-bharas- (so accented in X.101.3, though it is an accentless voc. here), tr. here ‘of equal gravity’, is a bahuvrīhi with the lit. sense ‘having the same burden / weight’, with the same -bharas- as in viśvá-bharas- ‘bringing all’, i.e., lit. ‘having/bringing all burdens’ in IV.1.19.
s u varṇaraḥ at the end of pāda a picks up náraḥ at the end of 8a and 10b and asvaran at the end of 8c.
Griffith
When, as the Sun hath risen up, ye take delight, O bounteous radiant Maruts, Heroes of the sky,
Your coursers weary not when speeding on.their way, and rapidly ye reach the end of this your path.
Geldner
Wenn ihr gleichgewichtigen Marut, ihr Sonnenmänner, ihr Mannen des Himmels bei Sonnenaufgang ausgelassen seid, so lassen eure Rosse in ihrem Laufe niemals locker. An einem Tage erreichet ihr das Ende dieses Weges.
Grassmann
Wenn ihr, o Maruts, gabenreiche Glanzesherrn, bei Sonnenaufgang, Himmelsmänner, euch berauscht, Dann suchen nimmer eure schnellen Rosse Rast, in einem Tag erreicht ihr dieses Weges Ziel.
Elizarenkova
Когда, о Маруты равновесомые, о мужи солнца,
На восходе солнца вы опьяняетесь, о мужи неба,
Ваши бегущие кони никогда не слабеют.
В тот же день вы достигаете конца (своего) пути.
अधिमन्त्रम् (VC)
- मरुतः
- श्यावाश्व आत्रेयः
- भुरिक्त्रिष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर मनुष्यों को कैसे वर्त्तना चाहिये, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (सभरसः) तुल्य पालन और पोषण करनेवाले (स्वर्णरः) सुख को प्राप्त कराते और (दिवः) कामना करते हुए (नरः) सत्य धर्म्म में पहुँचानेवाले (मरुतः) जनो ! आप लोग (उदिते) उदय को प्राप्त हुए (सूर्ये) सूर्य में (यत्) जिसको प्राप्त होकर (मदथ) आनन्दित होओ उससे (वः) आप लोगों के (सिस्रतः) चलनेवाले (अश्वाः) घोड़े (न) नहीं (श्रथयन्त, अह) हिंसा करते रुकते हैं, उनसे (अस्य) इस (अध्वनः) मार्ग के (पारम्) पार को (सद्यः) शीघ्र (अश्नुथ) प्राप्त हूजिये ॥१०॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो मनुष्य सूर्य्योदय से पहले उठ के जब तक सोवैं नहीं तब तक प्रयत्न करते हैं, दुःख और दारिद्र्य के अन्त को प्राप्त होकर सुखी और लक्ष्मीवान् होते हैं ॥१०॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे सभरसः स्वर्णरो दिवो नरो मरुतो ! यूयमुदिते सूर्ये यत्प्राप्य मदथ तेन वः सिस्रतोऽश्वा न श्रथयन्ताह तैरस्याध्वनः पारं सद्योऽश्नुथ ॥१०॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्मनुष्यैः कथं वर्त्तितव्यमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यत्) ये (मरुतः) मनुष्याः (सभरसः) समानपालनपोषणाः (स्वर्णरः) ये स्वः सुखं नयन्ति ते (सूर्ये) (उदिते) उदयं प्राप्ते (मदथ) आनन्दथ (दिवः) कामयमानाः (नरः) सत्ये धर्मे नेतारः (न) (वः) युष्माकम् (अश्वाः) तुरङ्गाः (श्रथयन्त) हिंसन्ति (अह) विनिग्रहे (सिस्रतः) गन्तारः (सद्यः) शीघ्रम् (अस्य) (अध्वनः) मार्गस्य (पारम्) (अश्नुथ) प्राप्नुथ ॥१०॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये मनुष्याः सूर्य्योदयात् प्रागुत्थाय यावच्छयनं तावत्प्रयतन्ते दुःखदारिद्र्यान्तं गत्वा सुखिनः श्रीमन्तो जायन्ते ॥१०॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जी माणसे सूर्योदयापूर्वी उठून झोपेपर्यंत प्रयत्न करतात ती दुःख व दारिद्र्याचा नाश करतात व सुखी आणि श्रीमंत होतात. ॥ १० ॥
11 अंसेषु व - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अं᳓सेषु व ऋष्ट᳓यः पत्सु᳓ खाद᳓यो
व᳓क्षस्सु रुक्मा᳓ मरुतो र᳓थे शु᳓भः
अग्नि᳓भ्राजसो विद्यु᳓तो ग᳓भस्तियोः
शि᳓प्राः शीर्ष᳓सु वि᳓तता हिरण्य᳓यीः
मूलम् ...{Loading}...
अंसे॑षु व ऋ॒ष्टयः॑ प॒त्सु खा॒दयो॒ वक्ष॑स्सु रु॒क्मा म॑रुतो॒ रथे॒ शुभः॑ ।
अ॒ग्निभ्रा॑जसो वि॒द्युतो॒ गभ॑स्त्योः॒ शिप्राः॑ शी॒र्षसु॒ वित॑ता हिर॒ण्ययीः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मरुतः
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
अं᳓सेषु व ऋष्ट᳓यः पत्सु᳓ खाद᳓यो
व᳓क्षस्सु रुक्मा᳓ मरुतो र᳓थे शु᳓भः
अग्नि᳓भ्राजसो विद्यु᳓तो ग᳓भस्तियोः
शि᳓प्राः शीर्ष᳓सु वि᳓तता हिरण्य᳓यीः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
áṁseṣu ← áṁsa- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
khādáyaḥ ← khādí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
patsú ← pád- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
r̥ṣṭáyaḥ ← r̥ṣṭí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
marutaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
ráthe ← rátha- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
rukmā́ḥ ← rukmá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
śúbhaḥ ← śúbh- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
vákṣassu ← vákṣas- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:PL}
agníbhrājasaḥ ← agníbhrājas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
gábhastyoḥ ← gábhasti- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:DU}
vidyútaḥ ← vidyút- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
hiraṇyáyīḥ ← hiraṇyáya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
śíprāḥ ← śíprā- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
śīrṣásu ← śíras- ~ śīrṣán- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:PL}
vítatāḥ ← √tan- (root)
{case:NOM, gender:F, number:PL, non-finite:PPP}
पद-पाठः
अंसे॑षु । वः॒ । ऋ॒ष्टयः॑ । प॒त्ऽसु । खा॒दयः॑ । वक्षः॑ऽसु । रु॒क्माः । म॒रु॒तः॒ । रथे॑ । शुभः॑ ।
अ॒ग्निऽभ्रा॑जसः । वि॒ऽद्युतः॑ । गभ॑स्त्योः । शिप्राः॑ । शी॒र्षऽसु॑ । विऽत॑ताः । हि॒र॒ण्ययीः॑ ॥
Hellwig Grammar
- aṃseṣu ← aṃsa
- [noun], locative, plural, masculine
- “shoulder; aṃsa [word].”
- va ← vaḥ ← tvad
- [noun], genitive, plural
- “you.”
- ṛṣṭayaḥ ← ṛṣṭi
- [noun], nominative, plural, feminine
- “spear.”
- patsu ← pad
- [noun], locative, plural, masculine
- “foot; pad [word].”
- khādayo ← khādayaḥ ← khādi
- [noun], nominative, plural, masculine
- “ring.”
- vakṣassu ← vakṣas
- [noun], locative, plural, neuter
- “breast; breast; bosom; thorax.”
- rukmā ← rukma
- [noun], nominative, plural, neuter
- “gold; svarṇamākṣika.”
- maruto ← marutaḥ ← marut
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- rathe ← ratha
- [noun], locative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- śubhaḥ ← śubh
- [noun], nominative, plural, feminine
- agnibhrājaso ← agni
- [noun], masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- agnibhrājaso ← bhrājasaḥ ← bhrājas
- [noun], nominative, plural, feminine
- “glare.”
- vidyuto ← vidyutaḥ ← vidyut
- [noun], nominative, plural, feminine
- “lightning; Vidyut; thunderbolt.”
- gabhastyoḥ ← gabhasti
- [noun], locative, dual, masculine
- “beam; hand; sun.”
- śiprāḥ ← śiprā
- [noun], nominative, plural, feminine
- “lip; śiprā.”
- śīrṣasu ← śīrṣan
- [noun], locative, plural, neuter
- “head; śīrṣan [word].”
- vitatā ← vitatāḥ ← vitan ← √tan
- [verb noun], nominative, plural
- “expand; perform; scatter; prolong; increase.”
- hiraṇyayīḥ ← hiraṇyaya
- [noun], nominative, plural, feminine
- “gold; aureate; hiraṇyaya [word].”
सायण-भाष्यम्
हे मरुतः वः युष्माकम् अंसेषु ऋष्टयः आयुधानि भासन्त इति शेषः । पत्सु खादयः कटकाः । वक्षःसु रुक्माः हाराः । रथे शुभः मधुराप्रुषा आपः । अग्निभ्राजसः अग्निदीप्ताः विद्युतो गभस्त्योः हस्तयोर्भासन्त इत्यर्थः। शीर्षसु शिरःसु हिरण्ययीः’ हिरण्यमय्यः शिप्राः उष्णीषमय्यः वितताः विस्तृताः । प्रतिवाक्यं वितता इति वा संबन्धनीयम् ॥
Wilson
English translation:
“Lances (gleam), Maruts, upon your shoulders, anklets on your feet, golden cuirasses on your breasts, and pure (waters shine) in your chariots; lightning blazing with fire in your hands, and golden tiarsa are towering on your heads.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Śiprāḥ śirṣasu vitatā hiraṇyayīḥ: śipra = uṣṇīṣamayaḥ, composed of turbans or head-dresses
Jamison Brereton
On your shoulders spears, on your feet spangles; on your breasts brilliants, o Maruts, on your chariot charms.
Lightning bolts with the flash of fire in your fists, golden (helmet-)lips stretched out on your heads.
Griffith
Lances are on your shoulders, anklets on your feet, gold chains are on your breasts, gems, Maruts, on your car.
Lightnings aglow with flame are flashing in your hands, and visors wroughtof gold are laid upon your heads.
Geldner
Auf euren Schultern sind die Speere, an den Füßen die Spangen, an der Brust die Goldmünzen, ihr Marut, am Wagen die Prunkstücke, feuerglänzende Blitze in euren Händen, an den Häuptern dehnen sich die goldenen Zahnreihen aus.
Grassmann
Auf euren Schultern Lanzen, Spangen an dem Fuss, Geschmeid’ am Busen, Maruts, und am Wagen Schmuck, In euren Armen Blitze wie die Flammen hell, an euren Häuptern breiten goldne Helme sich.
Elizarenkova
Копья у вас на плечах, браслеты на ногах,
Золотые пластинки на груди, о Маруты, на колесницах украшения;
Сверкающим огнем молнии (у вас) в руках,
Позолоченные шлемы надеты на головы.
अधिमन्त्रम् (VC)
- मरुतः
- श्यावाश्व आत्रेयः
- त्रिष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर मनुष्य कौन कैसे हों, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (मरुतः) मनुष्यो ! जब (वः) आप लोगों के वायु के सदृश वर्त्तमान वीरजनो ! जो आप लोगों के (अंसेषु) कन्धों में (ऋष्टयः) शस्त्र और अस्त्र (पत्सु) पैरों में (खादयः) भोक्ताजन (वक्षःसु) वक्षःस्थलों में (रुक्माः) सुवर्ण अलंकार (रथे) सुन्दर वाहन में (शुभः) शोभित पदार्थ (गभस्त्योः) हाथों के मध्य में (अग्निभ्राजसः) अग्नि के सदृश प्रकाशमान (विद्युतः) बिजुलियाँ (शीर्षसु) शिरों में (वितताः) विस्तृत (हिरण्ययीः) सुवर्ण जिनमें बहुत ऐसी (शिप्राः) पगड़ियाँ होवें, तब हस्तगत विजय होता है ॥११॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो राजपुरुष अहर्निश राजकार्य्यों में प्रवीण, दुर्व्यसनों से विरक्त और साङ्गोपाङ्ग राजसामग्रीवाले हों, वे सदैव प्रतिष्ठा को प्राप्त होते हैं ॥११॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मरुतो यदा वो वायुवद्वर्तमाना वीरा ! यद् वोंऽसेष्वृष्टयः पृत्सु खादयो वक्षःसु रुक्मा रथे शुभो गभस्त्योरग्निभ्राजसो विद्युतः शीर्षसु वितता हिरण्ययीः शिप्राः स्युस्तदा हस्तगतो विजयो वर्त्तते ॥११॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्मनुष्याः के कीदृशा भवेयुरित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अंसेषु) स्कन्धेषु (वः) युष्माकम् (ऋष्टयः) शस्त्रास्त्राणि (पत्सु) पादेषु (खादयः) भोक्तारः (वक्षःसु) (रुक्माः) सुवर्णालङ्काराः (मरुतः) मनुष्याः (रथे) रमणीये याने (शुभः) शुम्भमानाः (अग्निभ्राजसः) अग्निरिव प्रकाशमानाः (विद्युतः) तडितः (गभस्त्योः) हस्तयोर्मध्ये (शिप्राः) उष्णिषः (शीर्षसु) शिरस्सु (वितताः) विस्तृताः (हिरण्ययीः) सुवर्णप्रचुराः ॥११॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये राजपुरुषा अहर्निशं राजकार्य्येषु प्रवीणा दुर्व्यसनेभ्यो विरक्ताः साङ्गोपाङ्गराजसामग्रीमन्तः स्युस्ते सदैव प्रतिष्ठां लभन्ते ॥११॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे राजपुरुष रात्रंदिवस राजकार्यात प्रवीण, दुर्व्यसनापासून दूर व संपूर्ण साधनांनी युक्त असतील तर त्यांना प्रतिष्ठा प्राप्त होते. ॥ ११ ॥
12 तं नाकमर्यो - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
तं᳓ ना᳓कम् अर्यो᳓ अ᳓गृभीतशोचिषं
रु᳓शत् पि᳓प्पलम् मरुतो वि᳓ धूनुथ
स᳓म् अच्यन्त वृज᳓ना᳓तित्विषन्त य᳓त्
स्व᳓रन्ति घो᳓षं वि᳓ततम् ऋताय᳓वः
मूलम् ...{Loading}...
तं नाक॑म॒र्यो अगृ॑भीतशोचिषं॒ रुश॒त्पिप्प॑लं मरुतो॒ वि धू॑नुथ ।
सम॑च्यन्त वृ॒जनाति॑त्विषन्त॒ यत्स्वर॑न्ति॒ घोषं॒ वित॑तमृता॒यवः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मरुतः
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
तं᳓ ना᳓कम् अर्यो᳓ अ᳓गृभीतशोचिषं
रु᳓शत् पि᳓प्पलम् मरुतो वि᳓ धूनुथ
स᳓म् अच्यन्त वृज᳓ना᳓तित्विषन्त य᳓त्
स्व᳓रन्ति घो᳓षं वि᳓ततम् ऋताय᳓वः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ágr̥bhītaśociṣam ← ágr̥bhītaśocis- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
aryáḥ ← arí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
nā́kam ← nā́ka- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
tám ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
dhūnutha ← √dhū- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
marutaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
píppalam ← píppala- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
rúśat ← rúśant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ví ← ví (invariable)
acyanta ← √añc- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:MED}
átitviṣanta ← √tvíṣ- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PLUPRF, voice:MED}
sám ← sám (invariable)
vr̥jánā ← vr̥jána- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ghóṣam ← ghóṣa- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
r̥tāyávaḥ ← r̥tāyú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
sváranti ← √svar- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
vítatam ← √tan- (root)
{case:ACC, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
पद-पाठः
तम् । नाक॑म् । अ॒र्यः । अगृ॑भीतऽशोचिषम् । रुश॑त् । पिप्प॑लम् । म॒रु॒तः॒ । वि । धू॒नु॒थ॒ ।
सम् । अ॒च्य॒न्त॒ । वृ॒जना॑ । अति॑त्विषन्त । यत् । स्वर॑न्ति । घोष॑म् । विऽत॑तम् । ऋ॒त॒ऽयवः॑ ॥
Hellwig Grammar
- taṃ ← tam ← tad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- nākam ← nāka
- [noun], accusative, singular, masculine
- “sky; celestial sphere; Svarga; nāka [word].”
- aryo ← aryaḥ ← ari
- [noun], genitive, singular, masculine
- agṛbhītaśociṣaṃ ← a
- [adverb]
- “not; akāra; a [taddhita]; a [word]; a; a.”
- agṛbhītaśociṣaṃ ← gṛbhīta ← grah
- [verb noun]
- “take; grasp; take out; extract; perceive; pick; assume; include; accept; understand; use; learn; possess; keep; choose; accept; afflict; suck; paralyze; mention; mistake; eat; wear; embrace; fill into; capture; eclipse; get; collect; hand down; marry; heed; touch.”
- agṛbhītaśociṣaṃ ← śociṣam ← śocis
- [noun], accusative, singular, masculine
- “fire; flare; burn; radiance.”
- ruśat
- [noun], accusative, singular, neuter
- “white; bright; bright.”
- pippalam ← pippala
- [noun], accusative, singular, neuter
- “berry.”
- maruto ← marutaḥ ← marut
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- dhūnutha ← dhū
- [verb], plural, Present indikative
- “shake; remove; chase away.”
- sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- acyanta ← añc
- [verb], plural, Imperfekt Passiv
- vṛjanātitviṣanta ← vṛjanā ← vṛjana
- [noun], nominative, plural, neuter
- “community; settlement.”
- vṛjanātitviṣanta ← atitviṣanta ← atitviṣ ← √tviṣ
- [verb], plural, Present injunctive
- yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- svaranti ← svar
- [verb], plural, Present indikative
- “sing.”
- ghoṣaṃ ← ghoṣam ← ghoṣa
- [noun], accusative, singular, masculine
- “sound; noise; cry; voice; ghoṣa [word]; station; Ghoṣa; post; twang.”
- vitatam ← vitan ← √tan
- [verb noun], accusative, singular
- “expand; perform; scatter; prolong; increase.”
- ṛtāyavaḥ ← ṛtāyu
- [noun], nominative, plural, masculine
सायण-भाष्यम्
हे मरुतः अर्यः गन्तारो यूयं तं प्रसिद्धं नाकम् आदित्यम् । नास्मिन्नकमस्तीति नाकः । अगृभीतशोचिषम् असुरैरनपहृततेजस्कं तं रुशत् शुभ्रवर्णं पिप्पलम् उदकं वि धूनुथ विविधं चालयथ । अयं द्विकर्मकः ॥ यत् यदा वृजना बलानि समच्यन्त संगता बलिनो भवथ । हविर्भिः अस्मद्दत्तैरिति भावः । पश्चात् अतित्विषन्त दीप्ता भवथ ॥ उभयत्र पुरुषव्यत्ययः ॥ यद्वा । यदासुरा वृजना बलैः समच्यन्त अतित्विषन्त तदा घोषं भयजनकं शब्दं विततं विस्तृतं स्वरन्ति कुरुतेत्यर्थः। ऋतायवः उदकमिच्छन्तो यूयम् । यद्वा । उत्तरार्धं ऋत्विग्यजमानपरतया व्याख्येयः । यत् यदा ऋतायवः यज्ञकामा यजमानादयो यदा समच्यन्त संगताः वृजना बलान्यतित्विषन्त च स्वरन्ति घोषं स्तोत्रं विततं तदानीं पिप्पलं वि धूनुथेति संबन्धः ॥
Wilson
English translation:
“Maruts, when moving, you agitate the heaven of unchecked radiance, and (stir) the bright water; when you combine your energies and are shining brilliantly, and when purposing to send down rain, you utter a loud shout.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
And stir the bright water: the text changes the person n of the verb, yat svaranti ghoṣam, when they sound a noise; i.e. when the Maruts make a fearful noise, or when the worshippers utter loud praises
Jamison Brereton
The vault whose brilliance is ungraspable for the stranger do you, Maruts, shake for the gleaming fig [=rain].
The communities huddle together when (the Maruts) have grown
turbulent. The truth seekers sound an extended cry.
Jamison Brereton Notes
Note the repetition of ágṛbhīta-śociṣ- from 5c; this cmpd is found only once elsewhere in the RV (VIII.23.1, of Agni).
The first hemistich is discussed in some detail by Thieme (Fremd. 68-70), whose interpr. I basically follow. I would add that the (heavenly) brilliance that cannot be grasped by the Ārya on earth is shaken down as rain by the Maruts.
There are two basic interpr. of c, depending on what the subject of sám acyanta is taken to be. For Geldner the subj. is the Maruts, with vṛjánā the grammatical obj. referring to their girthbands: they are girding themselves for battle. Witzel Gotō’s interpr. also takes the reference to be to the Maruts, but with vṛjánā as the subj. referring to the closing of the ranks (Reihe) of the Maruts, again before some warlike manoeuvre on their part. In both these interpr. the referent of the subj. of sám acyanta and átitviṣanta is the same: the Maruts. With Renou I instead consider the verbs to have different subjects: the subj. of sám acyanta, vṛjánā, refers to the circles or communities of the Ārya, while the Maruts are the subj. of átitviṣanta. I think the two hemistichs contrast the Maruts’ effects on the Ārya communities: in ab the Maruts bring them the welcome rain they cannot get themselves, but in cd they cling together during the violence of the Maruts’ storm. (I cannot decide which strain Kümmel’s tr. (224) follows, though Witzel Gotō’s paraphrase of it in their n. leans towards the Renou/JB side.)
Griffith
Maruts, in eager stir ye shake the vault of heaven, splendid beyond conception, for its shining fruit.
They gathered when they let their deeds of might flash forth. The Pious Ones send forth a far-resounding shout.
Geldner
Vom Himmel, der sich seinen Feuerglanz nicht von dem Vornehmen nehmen läßt, schüttelt ihr Marut die hellfarbige Beere. Sie ziehen ihre Gürtel zu, wenn sie in Feuer geraten sind, sie stimmen ihr weitgedehntes Getöse an, den rechten Weg liebend.
Grassmann
Ihr Maruts schüttelt eifrig von dem Himmel ab, dem unerreichbar glänzenden die helle Frucht, Zusammen stürzen Schluchten, wenn erregt ihr seid, wenn ihr, die heil’gen, weithin sendet eur Getön.
Elizarenkova
С неба, чей блеск необьятен для чужого,
Вы стряхиваете, когда (Маруты) вошли в раж:
(Эти) любители закона вызывают далеко отдающийся гул.
अधिमन्त्रम् (VC)
- मरुतः
- श्यावाश्व आत्रेयः
- भुरिक्त्रिष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (मरुतः) वायु के सदृश वेगयुक्त वर्त्तमान जनो ! आप लोग (अर्यः) स्वामी ईश्वर के सदृश (ऋतायवः) अपने सत्य की इच्छा करते हुए (यत्) जिस (विततम्) विस्तृत (घोषम्) वाणी का (स्वरन्ति) उच्चारण करते हैं (तम्) उस (अगृभीतशोचिषम्) अगृभीतशोचिषम् अर्थात् नहीं ग्रहण की स्वच्छता जिसमें ऐसे (रुशत्) अच्छे स्वरूपवाले (पिप्पलम्) फलभोगरूप (नाकम्) दुःखरहित आनन्द को (सम्, अच्यन्त) उत्तम प्रकार प्राप्त हूजिये दुःख को (वि) विशेष करके (धूनुथ) कम्पाइये और (वृजना) चलते हैं जिनसे उनको (अतित्विषन्त) प्रकाशित कीजिये तथा प्रकाशित हूजिये ॥१२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है। जो मनुष्य ईश्वर के सदृश न्यायकारी सम्पूर्ण जगत् के उपकार करनेवाले और उपदेशक हैं, वे संसार के भूषक हैं ॥१२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मरुतो ! यूयमर्य इव ऋतायवो यद्विततं घोषं स्वरन्ति तमगृभीतशोचिषं रुशत् पिप्पलं नाकं समच्यन्त दुःखं वि धूनुथ वृजनातित्विषन्त ॥१२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (तम्) (नाकम्) अविद्यमानदुःखम् (अर्यः) स्वामीश्वरः (अगृभीतशोचिषम्) न गृहीतं शोचिर्यस्मिंस्तम् (रुशत्) सुस्वरूपम् (पिप्पलम्) फलभोगम् (मरुतः) वायुरिव वर्त्तमानाः (वि) विशेषेण (धूनुथ) कम्पयथ (सम्) (अच्यन्त) सम्यक् प्राप्नुत (वृजना) वृजन्ति यैस्तानि (अतित्विषन्त) प्रदीपयत प्रकाशिता भवत (यत्) यम् (स्वरन्ति) उच्चरन्ति (घोषम्) वाचम् (विततम्) विस्तृतम् (ऋतायवः) आत्मन ऋतमिच्छवः ॥१२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः । ये मनुष्या ईश्वरवन्न्यायकारिणो जगदुपकारकाः उपदेशकाः सन्ति ते जगद्भूषका वर्त्तन्ते ॥१२॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. जी माणसे ईश्वराप्रमाणे न्यायी, संपूर्ण जगाला उपकारक व उपदेशक असतात ती जगाचे भूषण ठरतात. ॥ १२ ॥
13 युष्मादत्तस्य मरुतो - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
युष्मा᳓दत्तस्य मरुतो विचेतसो
रायः᳓ सियाम रथि᳓यो व᳓यस्वतः
न᳓ यो᳓ यु᳓छति तिषि᳓यो य᳓था दिवो᳓
अस्मे᳓ रारन्त मरुतः सहस्रि᳓णम्
मूलम् ...{Loading}...
यु॒ष्माद॑त्तस्य मरुतो विचेतसो रा॒यः स्या॑म र॒थ्यो॒३॒॑ वय॑स्वतः ।
न यो युच्छ॑ति ति॒ष्यो॒३॒॑ यथा॑ दि॒वो॒३॒॑ऽस्मे रा॑रन्त मरुतः सह॒स्रिण॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मरुतः
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
युष्मा᳓दत्तस्य मरुतो विचेतसो
रायः᳓ सियाम रथि᳓यो व᳓यस्वतः
न᳓ यो᳓ यु᳓छति तिषि᳓यो य᳓था दिवो᳓
अस्मे᳓ रारन्त मरुतः सहस्रि᳓णम्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M;; repeated line
genre M
genre M
Morph
marutaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
vicetasaḥ ← vícetas- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
yuṣmā́dattasya ← yuṣmā́datta- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
rathyàḥ ← rathī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
rāyáḥ ← rayí- ~ rāy- (nominal stem)
{gender:M}
syāma ← √as- 1 (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:PRS, voice:ACT}
váyasvataḥ ← váyasvant- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
diváḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
tiṣyàḥ ← tiṣyà- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yáthā ← yáthā (invariable)
yúchati ← √yu- 2 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
asmé ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:PL}
marutaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
rāranta ← √ranⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:PRF, voice:MED}
sahasríṇam ← sahasrín- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
यु॒ष्माऽद॑त्तस्य । म॒रु॒तः॒ । वि॒ऽचे॒त॒सः॒ । रा॒यः । स्या॒म॒ । र॒थ्यः॑ । वय॑स्वतः ।
न । यः । युच्छ॑ति । ति॒ष्यः॑ । यथा॑ । दि॒वः । अ॒स्मे इति॑ । र॒र॒न्त॒ । म॒रु॒तः॒ । स॒ह॒स्रिण॑म् ॥
Hellwig Grammar
- yuṣmādattasya ← yuṣmādatta
- [noun], genitive, singular, masculine
- maruto ← marutaḥ ← marut
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- vicetaso ← vicetasaḥ ← vicetas
- [noun], vocative, plural, masculine
- “wise; diligent.”
- rāyaḥ ← rai
- [noun], genitive, singular, masculine
- “wealth; possession; rai [word]; gold.”
- syāma ← as
- [verb], plural, Present optative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- rathyo ← rathyaḥ ← rathī
- [noun], nominative, plural, masculine
- vayasvataḥ ← vayasvat
- [noun], genitive, singular, masculine
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- yucchati ← yu
- [verb], singular, Present indikative
- “keep away; separate; ward off.”
- tiṣyo ← tiṣyaḥ ← tiṣya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Tiṣya; tiṣya [word].”
- yathā
- [adverb]
- “equally; as; so that; like; how; yathā [word]; that; wherein.”
- divo ← divaḥ ← div
- [noun], ablative, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- ‘sme ← asme ← mad
- [noun], locative, plural
- “I; mine.”
- rāranta ← ran
- [verb], plural, Perfect imperative
- “rejoice.”
- marutaḥ ← marut
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- sahasriṇam ← sahasrin
- [noun], accusative, singular, masculine
- “thousandfold.”
सायण-भाष्यम्
हे विचेतसः विविधप्रज्ञा हे मरुतः युष्मादत्तस्य युष्माभिर्दत्तस्य वयस्वतः अन्नवतः रायः धनस्य स्याम भवेम स्वामिनः । के। रथ्यः रथस्वामिनो वयम् । यः युष्माभिर्दत्तो राः न युच्छति न च्यवते । यथा दिवः सकाशात् तिष्यः आदित्यो न युच्छति । तथा अस्मे अस्मासु सहस्रिणम् अपरिमितं रारन्त रमयत हे मरुतः ॥
Wilson
English translation:
“May we, who are possessed of chariots, intelligent Maruts, become (proprietors) of wealth, comprising food bestowed by you; of wealth that vanishes not, as Tiṣya (declines not) from the sky; therefore, Maruts, gratify us with infinite (riches).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Tiṣya: = Āditya; it is the eighth lunar mansion
Jamison Brereton
May we be the charioteers of the vigorous wealth given by you, discriminating Maruts,
which does not stay away (from us), any more than Tiṣya [=Dog Star] from heaven. By us enjoy (wealth) in thousands, Maruts.
Jamison Brereton Notes
The verb in d, rāranta, presents difficulties both morphologically and semantically. Formally it has received a variety of analyses: Grassmann classifies it (impossibly) with √radh ‘subdue’; as Oldenberg notes, in context it would best belong to √rā ‘give’, but it is hard to make this work formally. Given the long redupl.
characteristic of the pf. to √ran ‘enjoy’, the form most likely belongs there. Lubotsky
classifies it as a med. (3rd sg.) injunc. to that root, but there are no other med. forms to this stem or indeed to the root (raṇáyanta being an -anta replacement). I think we are therefore stuck with the formally most likely analysis, given by Kümmel, as 2nd pl. pf.
impv., with (as often) irregular full grade (see also Geldner n. 13d). This poses problems semantically. It should mean ‘enjoy’, with the Maruts as subject. The gapped obj. is qualified by sahasrín- ‘possessing/in thousands’; as Renou points out, this is a stable epithet of rayí- ‘wealth’. And this is the problem: the Maruts have just given us wealth; we should be the ones enjoying it. Gods never enjoy wealth – they distribute it. Geldner suggests in his n. that the thousandfold wealth they enjoy is “in Gestalt von Opfern,” which is certainly a good try (probably the best available). Oldenberg tries to make the verb into what looks like a reflexive causative: “macht [den Reichtum] bei uns sich erfreuen” – that is, the Maruts should make the wealth be happy to stay by us. Witzel Gotō go one step further in the causativization process: “(An diesem Reichtum) … macht, dass man sich hier bei uns daran freue … am tausendfachen.” But these last two attempts to separate the Maruts from the enjoyment are unconvincing, because no other forms to this stem show this causative tendency. I think we must stick with the meaning imposed by parallel forms (so also Renou) and deal, perhaps as Geldner does, with the Maruts enjoying riches.
Griffith
Sage Maruts, may we be the drivers of the car of riches ful I of life that have been given by you.
O Maruts, let that wealth in thousands dwell with us which never vanishes like Tisya from the sky.
Geldner
Ihr klugen Marut, wir möchten Lenker des von euch geschenkten lebenskräftigen Reichtums sein, der nicht von uns weicht, so wenig wie Tisya vom Himmel. Bei uns freuet euch an dem tausendfachen Reichtum, ihr Marut!
Grassmann
O weise Maruts, lasst uns Wagenlenker sein des labungsreichen uns von euch geschenkten Guts, Das nicht sich fern hält wie des Himmels Glanzgestirn; o Maruts gebt uns tausend Güter in die Hand.
Elizarenkova
О прозорливые Маруты, пусть станем мы колесничими
Данного вами богатства, заключающегося в жизненной силе,
Которое не удаляется (от человека), как Тишья от неба!
Радуйтесь у нас, о Маруты, тысячному (богатству)!
अधिमन्त्रम् (VC)
- मरुतः
- श्यावाश्व आत्रेयः
- निचृज्जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर मनुष्यों को क्या इच्छा करनी चाहिये, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (विचेतसः) अनेक प्रकार का संज्ञान जिनका वे (रथ्यः) बहुत रथ आदि से युक्त (मरुतः) प्राणों के सदृश प्रियजनो ! हम लोग (युष्मादत्तस्य) आप लोगों से दिये गये (वयस्वतः) प्रशंसित जीवन जिसका उस (रायः) धन के स्वामी (स्याम) होवें और (यः) जो (अस्मे) हम लोगों के लिये वा हम लोगों में (न) नहीं (युच्छति) प्रमाद करता और (यथा) जैसे (दिवः) प्रकाश के मध्य में (तिष्यः) सूर्य्य वा पुष्य नक्षत्र है, वैसे प्रकाशित होवे और हे (मरुतः) जनो ! आप लोग (सहस्रिणम्) असंख्य वस्तु है विद्यमान जिसके उसको (रारन्त) रमण करते हैं ॥१३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यों को चाहिये कि सदा धनाढ्यपन का खोज करें और प्रमाद न करें ॥१३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे विचेतसो रथ्यो मरुतो ! वयं युष्मादत्तस्य वयस्वतो रायः पतयः स्याम। योऽस्मे न युच्छति यथा दिवो मध्ये तिष्योऽस्ति तथा प्रकाश्येत। हे मरुतो ! यूयं सहस्रिणं रारन्त ॥१३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्मनुष्यैः किमेष्टव्यमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (युष्मादत्तस्य) युष्माभिर्दत्तस्य (मरुतः) प्राणवत्प्रिया जनाः (विचेतसः) विविधं चेतः संज्ञानं येषान्ते (रायः) धनस्य (स्याम) (रथ्यः) बहुरथादियुक्ताः (वयस्वतः) प्रशस्तं वयो जीवनं विद्यते यस्य तस्य (न) (यः) (युच्छति) प्रमाद्यति (तिष्यः) आदित्यः पुष्यनक्षत्रं वा (यथा) (दिवः) प्रकाशमध्ये (अस्मे) अस्मभ्यमस्मासु वा (रारन्त) रमन्ते (मरुतः) मानवाः (सहस्रिणम्) सहस्राण्यसङ्ख्यानि वस्तूनि विद्यन्ते यस्य तम् ॥१३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यैः सदा धनाढ्यत्वमेषणीयं प्रमादो नैव कर्त्तव्यः ॥१३॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - माणसांनी सदैव श्रीमंतीचा शोध घेत राहावा. प्रमाद करू नये. ॥ १३ ॥
14 यूयं रयिम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
यूयं᳓ रयि᳓म् मरुत स्पार्ह᳓वीरं
यूय᳓म् ऋ᳓षिम् अवथ सा᳓मविप्रम्
यूय᳓म् अ᳓र्वन्तम् भरता᳓य वा᳓जं
यूयं᳓ धत्थ रा᳓जानं श्रुष्टिम᳓न्तम्
मूलम् ...{Loading}...
यू॒यं र॒यिं म॑रुतः स्पा॒र्हवी॑रं यू॒यमृषि॑मवथ॒ साम॑विप्रम् ।
यू॒यमर्व॑न्तं भर॒ताय॒ वाजं॑ यू॒यं ध॑त्थ॒ राजा॑नं श्रुष्टि॒मन्त॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मरुतः
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
यूयं᳓ रयि᳓म् मरुत स्पार्ह᳓वीरं
यूय᳓म् ऋ᳓षिम् अवथ सा᳓मविप्रम्
यूय᳓म् अ᳓र्वन्तम् भरता᳓य वा᳓जं
यूयं᳓ धत्थ रा᳓जानं श्रुष्टिम᳓न्तम्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
marutaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
rayím ← rayí- ~ rāy- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
spārhávīram ← spārhávīra- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yūyám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
avatha ← √avⁱ- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ŕ̥ṣim ← ŕ̥ṣi- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
sā́mavipram ← sā́mavipra- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yūyám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
árvantam ← árvant- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
bharatā́ya ← bharatá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
vā́jam ← vā́ja- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yūyám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
dhattha ← √dhā- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
rā́jānam ← rā́jan- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
śruṣṭimántam ← śruṣṭimánt- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yūyám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
पद-पाठः
यू॒यम् । र॒यिम् । म॒रु॒तः॒ । स्पा॒र्हऽवी॑रम् । यू॒यम् । ऋषि॑म् । अ॒व॒थ॒ । साम॑ऽविप्रम् ।
यू॒यम् । अर्व॑न्तम् । भ॒र॒ताय॑ । वाज॑म् । यू॒यम् । ध॒त्थ॒ । राजा॑नम् । श्रु॒ष्टि॒ऽमन्त॑म् ॥
Hellwig Grammar
- yūyaṃ ← yūyam ← tvad
- [noun], nominative, plural
- “you.”
- rayim ← rayi
- [noun], accusative, singular, masculine
- “wealth; property.”
- maruta ← marutaḥ ← marut
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- spārhavīraṃ ← spārha
- [noun]
- “desirable.”
- spārhavīraṃ ← vīram ← vīra
- [noun], accusative, singular, masculine
- “hero; man; Vīra; vīra; vīra [word]; Vīra.”
- yūyam ← tvad
- [noun], nominative, plural
- “you.”
- ṛṣim ← ṛṣi
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Ṛṣi; spiritual teacher; ascetic; Mantra.”
- avatha ← av
- [verb], plural, Present indikative
- “support; help; prefer; prefer; like.”
- sāmavipram ← sāma ← sāman
- [noun], neuter
- “Sāman; Sama-Veda; song; sāman [word]; hymn.”
- sāmavipram ← vipram ← vipra
- [noun], accusative, singular, masculine
- “eloquent; stimulated; divine.”
- yūyam ← tvad
- [noun], nominative, plural
- “you.”
- arvantam ← arvant
- [noun], accusative, singular, masculine
- “horse.”
- bharatāya ← bharata
- [noun], dative, singular, masculine
- “Bharata; Bharata; Bhārata; Bharata; Bharata; actor.”
- vājaṃ ← vājam ← vāja
- [noun], accusative, singular, masculine
- “prize; Vāja; reward; reward; Ribhus; vigor; strength; contest.”
- yūyaṃ ← yūyam ← tvad
- [noun], nominative, plural
- “you.”
- dhattha ← dhā
- [verb], plural, Present indikative
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- rājānaṃ ← rājānam ← rājan
- [noun], accusative, singular, masculine
- “king; Kshatriya; rājan [word]; best; rājāvarta; Yakṣa.”
- śruṣṭimantam ← śruṣṭimat
- [noun], accusative, singular, masculine
सायण-भाष्यम्
हे मरुतः यूयं रयिं धनं स्पार्हवीरं स्पृहणीयैर्वीरैः पुत्रभृत्यादिभिरुपेतं धत्थ दत्थ । हे मरुतः यूयं सामविप्रं साम्नां विविधं प्रेरयितारं यद्वा सामसहिता विप्रा यस्य तादृशम् ऋषिमवथ रक्षथ । हे यूयम् अर्वन्तम् अश्वं वाजम् अन्नं च भरताय देवान् बिभ्रते श्यावाश्वाय धत्थ । हे मरुतः यूयं राजानं दीप्तं स्वामिनं वा श्रुष्टिमन्तं सुखवन्तम् । पुत्रमित्यर्थः । धत्थ ॥
Wilson
English translation:
“You bestow, Maruts, wealth and enviable posterity; you protect the sage learned in the Sāma; you grant horses and food to (me) the ministrant priest; you render a prince prosperous.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
The sage learned in the Sāma: sāmavipram = samnām vividhām prerayitāram, the prompt or instrumental gator, in various ways, of the Sāma hymns
Jamison Brereton
You, Maruts, (aid) our wealth consisting of coveted heroes; you aid the seer inspired in his melody.
You (establish) a charger and a prize for Bharata; you establish a king with attentive hearing.
Jamison Brereton Notes
The problematic wealth of 13d reappears in 14a as the obj. of a gapped verb whose subj. is the Maruts, but in this case we can borrow the verb from the next pāda, avatha ‘you aid’. Geldner unaccountably supplies a verb (“gewähret”) that matches neither what precedes nor what follows.
The pāda-final words in the first hemistich, … spārhávīram# and … sā́mavipram# are phonologically similar. This partial match may help explain the odd hapax sā́mavipra-. Although my tr. ‘inspired in his melody’ is structurally similar to the other standard renderings (e.g., Renou ‘inspiré par la mélodie-sacreé’), the cmpd should not mean that. For one thing the 2nd member vípra- is almost never used adjectivally (pace Grassmann), but almost always as a noun referring to a type of poet.
Moreover, the accent strong suggests a bahuvrīhi. A literal rendering of such a bahuvrīhi would be something like ‘whose inspired poet is the melody’ or ‘whose inspired poet has the melody’ (latter like vájra-bāhu- ‘having an arm that has a mace (in it)’), which do not work as descriptors of a seer. I wonder if the phonological play just noted didn’t flip the order of the cmpd members, and the underlying form would be *vípra-sāman- ‘having the melody of an inspired poet’. Exact parallels are vípramanman- ‘having the thought of an inspired poet / having inspired thought’ in VI.39.1, where it modifies kaví-, and vípra-vacas- ‘having the speech of an inspired poet / having inspired speech’ in VIII.61.8.
Griffith
Maruts, ye further wealth with longedfor heroes, further the Rsi skilled in chanted verses.
Ye give the Bharata as his strength, a charger, and ye bestow a king who quickly listens.
Geldner
Ihr Marut, ihr gewähret den Besitz beneidenswerter Söhne, ihr begünstigt dem Bharatiden ein Streitroß und Siegesgewinn, ihr einen König, der Gehorsam findet.
Grassmann
Ihr Maruts fördert menschbegehrten Reichthum; ihr unterstützt den sangerregten Dichter, ihr schenkt dem Bharater den schnellen Renner und gebet einen König, der Gehör schenkt.
Elizarenkova
Вы (даете), о Маруты, богатство из завидных мужей,
Вы помогаете риши, вдохновленные напевом.
Вы (жалуете) скакуна Бхарате (и) награду;
Вы даете послушного царя.
अधिमन्त्रम् (VC)
- मरुतः
- श्यावाश्व आत्रेयः
- जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
राजादिकों से कौन-कौन रक्षा पाने योग्य हैं, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (मरुतः) पुरुषार्थी मनुष्यो ! (यूयम्) आप लोग (स्पार्हवीरम्) अभिकाङ्क्षित वीर जिसमें उस (रयिम्) लक्ष्मी की (अवथ) रक्षा कीजिये और (यूयम्) आप लोग (सामविप्रम्) सामों में बुद्धिमान् (ऋषिम्) वेदार्थ के जाननेवाले की रक्षा कीजिये और (यूयम्) आप लोग (भरताय) धारण और पोषण के लिये (अर्वन्तम्) प्राप्त होते हुए (वाजम्) वेग, अन्न और विज्ञान आदि को (धत्थ) धारण करो और (यूयम्) आप लोग (श्रुष्टिमन्तम्) अच्छा क्षिप्रकरण जिसमें उस (राजानम्) न्याय और विनय से प्रकाशमान को धारण कीजिये ॥१४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यों को चाहिये कि उत्तम सहाय से लक्ष्मी, विद्वान्, सेना और राजा को धारण करें ॥१४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मरुतो ! यूयं स्पार्हवीरं रयिमवथ यूयं सामविप्रमृषिमवथ यूयं भरतायार्वन्तं वाजं धत्थ यूयं श्रुष्टिमन्तं राजानं धत्थ ॥१४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
राजादिभिः के के रक्षणीया इत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यूयम्) (रयिम्) श्रियम् (मरुतः) पुरुषार्थिनो मनुष्याः (स्पार्हवीरम्) स्पार्हा अभिकाङ्क्षिता वीरा यस्मिन् (यूयम्) (ऋषिम्) वेदार्थविदम् (अवथ) रक्षथ (सामविप्रम्) सामसु मेधाविनम् (यूयम्) (अर्वन्तम्) प्राप्नुवन्तम् (भरताय) धारणपोषणाय (वाजम्) वेगान्नविज्ञानादिकम् (यूयम्) (धत्थ) (राजानम्) न्यायविनयाभ्यां प्रकाशमानम् (श्रुष्टिमन्तम्) श्रुष्टी प्रशस्तं क्षिप्रकरं यस्मिँस्तम् ॥१४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यैः सुसहायेन श्रीर्विद्वांसः सेना राजा च धर्त्तव्याः ॥१४॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - माणसांनी उत्तम साह्याद्वारे लक्ष्मी, विद्वान, सेना व राजा यांचा स्वीकार करावा. ॥ १४ ॥
15 तद्वो यामि - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
त᳓द् वो यामि द्र᳓विणं सद्यऊतयो
ये᳓ना सु᳓वर् ण᳓ तत᳓नाम नॄँ᳓र् अभि᳓
इदं᳓ सु᳓ मे मरुतो हर्यता व᳓चो
य᳓स्य त᳓रेम त᳓रसा शतं᳓ हि᳓माः
मूलम् ...{Loading}...
तद्वो॑ यामि॒ द्रवि॑णं सद्यऊतयो॒ येना॒ स्व१॒॑र्ण त॒तना॑म॒ नॄँर॒भि ।
इ॒दं सु मे॑ मरुतो हर्यता॒ वचो॒ यस्य॒ तरे॑म॒ तर॑सा श॒तं हिमाः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मरुतः
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
त᳓द् वो यामि द्र᳓विणं सद्यऊतयो
ये᳓ना सु᳓वर् ण᳓ तत᳓नाम नॄँ᳓र् अभि᳓
इदं᳓ सु᳓ मे मरुतो हर्यता व᳓चो
य᳓स्य त᳓रेम त᳓रसा शतं᳓ हि᳓माः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
dráviṇam ← dráviṇa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
sadyaūtayaḥ ← sadyáūti- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
yāmi ← √yā- 2 (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
abhí ← abhí (invariable)
ná ← ná (invariable)
nr̥̄́n ← nár- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
svàr ← svàr- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
tatánāma ← √tan- (root)
{number:PL, person:1, mood:SBJV, tense:PRF, voice:ACT}
yéna ← yá- (pronoun)
{case:INS, gender:M, number:SG}
haryata ← √hr̥- 2 (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
idám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
marutaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
me ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
sú ← sú (invariable)
vácaḥ ← vácas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
hímāḥ ← hímā- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
śatám ← śatá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
tárasā ← táras- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
tárema ← √tr̥̄- 1 (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:PRS, voice:ACT}
yásya ← yá- (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
तत् । वः॒ । या॒मि॒ । द्रवि॑णम् । स॒द्यः॒ऽऊ॒त॒यः॒ । येन॑ । स्वः॑ । न । त॒तना॑म । नॄन् । अ॒भि ।
इ॒दम् । सु । मे॒ । म॒रु॒तः॒ । ह॒र्य॒त॒ । वचः॑ । यस्य॑ । तरे॑म । तर॑सा । श॒तम् । हिमाः॑ ॥
Hellwig Grammar
- tad ← tat ← tad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vo ← vaḥ ← tvad
- [noun], accusative, plural
- “you.”
- yāmi ← yā
- [verb], singular, Present indikative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- draviṇaṃ ← draviṇam ← draviṇa
- [noun], accusative, singular, neuter
- “wealth; property; money; jewel.”
- sadyaūtayo ← sadyaūtayaḥ ← sadyaūti
- [noun], vocative, plural, masculine
- yenā ← yena ← yad
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- svar
- [adverb]
- “sun; sky; sunlight.”
- ṇa ← na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- tatanāma ← tan
- [verb], plural, Perfect conjunctive (subj.)
- “expand; perform; cause; increase; write; spread; produce; spread; speak; propagate.”
- nṝṃr ← nṝn ← nṛ
- [noun], accusative, plural, masculine
- “man; man; nṛ [word]; crew; masculine.”
- abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- idaṃ ← idam
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- me ← mad
- [noun], genitive, singular
- “I; mine.”
- maruto ← marutaḥ ← marut
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- haryatā ← haryata ← hary
- [verb], plural, Present imperative
- “delight.”
- vaco ← vacaḥ ← vacas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “statement; command; speech; words; advice; word; voice.”
- yasya ← yad
- [noun], genitive, singular, neuter
- “who; which; yat [pronoun].”
- tarema ← tṛ
- [verb], plural, Present optative
- “traverse; overcome; float; rescue; reach; satisfy.”
- tarasā ← taras
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “speed; Stoma.”
- śataṃ ← śatam ← śata
- [noun], accusative, singular, neuter
- “hundred; one-hundredth; śata [word].”
- himāḥ ← himā
- [noun], accusative, plural, feminine
- “winter; year.”
सायण-भाष्यम्
हे सद्यऊतयः । तदानीमेव रक्षा येषां ते तादृशाः। सद्योगमना वा वः युष्मान् तत् द्रविणं धनं यामि याचामहे । येन धनेन नॄन् अस्मत्पुत्रभृत्यादीन् अभि ततनाम स्वर्ण आदित्य इव रश्मीन् । हे मरुतः मे मम स्वभूतम् इदम् इदानीं क्रियमाणं वचः स्तोत्रं सु सुष्ठु हर्यत कामयध्वम् । ‘यस्य स्तोत्रवचसः तरसा बलेन शतं शतसंख्याकान् हिमाः हेमन्तान् तरेम शतसंवत्सरं जीवेमेत्यर्थः ॥ ॥ १६ ॥
Wilson
English translation:
“Therefore do I solicit wealth of you, who are prompt to grant protection, whereby we may multiply our descendants, as the sun (spreads wide his rays); be propitiated, Maruts, by this my praise, by the efficacy whereof may we pass over a hundred winters.”
Jamison Brereton
For this treasure I beseech you, you of immediate aid, by which we will extend (our control) over men like the sun.
Take pleasure, Maruts, in this speech of mine, by whose enduring
power may we pass through a hundred winters.
Griffith
Of you, most swift to succour! I solicit wealth wherewith we may spread forth mid men like as the Sun.
Accept, O Maruts, graciously this hymn of mine that we may live a hundred winters through its power.
Geldner
Um solchen Besitz bitte ich euch, ihr sofort Helfenden, durch den wir gleich der Sonne die Männer überstrahlen. Nehmet diese Rede von mir doch ja gut auf, ihr Marut, durch deren Ausdauer wir hundert Herbste überdauern möchten!
Grassmann
Solch Gut erfleh, o hülfsbereite, ich von euch, durch das wir über Menschen ragen himmelgleich, Dies mein Gebet, o Maruts, nehmet gnädig an, durch dessen Kraft wir leben mögen hundert Jahr.
Elizarenkova
Я прошу вас о богатстве, о сразу помогающие,
Благодаря которому мы простерлись бы над мужами, словно солнце.
Оцените же, о Маруты, это слово мое,
Силой которого мы ходим пересечь сто зим!
अधिमन्त्रम् (VC)
- मरुतः
- श्यावाश्व आत्रेयः
- त्रिष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (सद्यऊतयः) शीघ्र रक्षण आदिवाले (मरुतः) मनुष्यो (वः) आप लोगों के समीप से जिस (द्रविणम्) धन वा यश को (यामि) प्राप्त होता हूँ (तत्) उसको आप लोग दीजिये (येना) जिससे (स्वः) सुख के (न) सदृश (नॄन्) मनुष्यों को (अभि, ततनाम) सब प्रकार विस्तृत करें और आप लोग (इदम्) इस (मे) मेरे (वचः) वचन की (सु, हर्यता) अच्छे प्रकार कामना करिये और (यस्य) जिसके (तरसा) बल से हम लोग (शतम्) सौ (हिमाः) वर्ष (तरेम) पार होवें, उससे आप लोग भी पार हूजिये ॥१५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वानो ! आप लोग यश, धन, सुख, सत्य, वचन और बल को बढ़ाय दुःखों के पार हूजिये ॥१५॥ इस सूक्त में बिजुली और सुख के गुण वर्णन करने से इस सूक्त के अर्थ की इस से पूर्व सूक्त के अर्थ के साथ सङ्गति जाननी चाहिये ॥ यह चौवनवाँ सूक्त और सोलहवाँ वर्ग समाप्त हुआ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे सद्यऊतयो मरुतो ! वो यद्द्रविणमहं यामि तद्यूयं प्रयच्छत येना स्वर्ण नॄनभि ततनाम यूयमिदं मे वचो सु हर्यत यस्य तरसा वयं शतं हिमास्तरेम तेन यूयममि तरत ॥१५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (तत्) (वः) युष्माकं सकाशात् (यामि) प्राप्नोमि (द्रविणम्) धनं यशो वा (सद्यऊतयः) क्षिप्राणि रक्षणादीनि येषां ते (येना) (स्वः) सुखम् (न) इव (ततनाम) विस्तीर्णीयाम (नॄन्) मनुष्यान् (अभि) (इदम्) (सु) (मे) (मरुतः) मनुष्याः (हर्यता) कामयध्वम् (वचः) वचनम् (यस्य) (तरेम) (तरसा) बलेन (निघं०२.९) (शतम्) (हिमाः) वर्षाणि ॥१५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वांसो ! भवन्तो यशो धनं सुखं सत्यं वचो बलं च वर्धयित्वा दुःखानि तरन्त्विति ॥१५॥ अत्र सूर्यविद्युन्सुखगुणवर्णनादेतदर्थस्य पूर्वसूक्तार्थेन सह सङ्गतिर्वेद्या ॥ इति चतुःपञ्चाशत्तमं सूक्तं षोडशो वर्गश्च समाप्तः ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वानांनो! तुम्ही यश, धन, सुख, सत्यवचन व बल वाढवून दुःखातून पार पडा. ॥ १५ ॥