सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘ समिद्धो अग्निः’ इति षड़ृचं चतुर्दशं सूक्तम् । अत्रेयमनुक्रमणिका - समिद्धो विश्ववारात्रेयी त्रिष्टुब्जगती त्रिष्टुबनुष्टुब्गायत्र्यौ ’ इति । अत्रिगोत्रोत्पन्ना विश्ववारानामिका अस्य सूक्तस्य ऋषिः । आद्यातृतीये त्रिष्टुभौ द्वितीया जगती चतुर्थ्यनुष्टुबन्त्ये गायत्र्यौ । अग्निर्देवता । सूक्तविनियोगो लैङ्गिकः ॥
Jamison Brereton
28 (382)
Agni
Viśvavārā Ātreyī
6 verses: triṣṭubh 1, 3, jagatī 2, anuṣṭubh 4, gāyatrī 5, 6, arranged in trcas ̥
The Anukramaṇī attributes this hymn to a female poet, but her name is extracted from viśvávārā “bringing all desirable things” in 1c, which describes the sacrificial ladle. One of the striking features of this hymn is its use of four different meters in its six verses. As that metrical variation suggests, the hymn is not a unified com position but rather a collection of verses from the Atri tradition, brought together as sāmidhenī verses to accompany the kindling of fire. There are similar com posite sāmidhenī hymns in the collections of the Viśvāmitras (III.27) and of the Bharadvājas (VI.16). As Proferes (2003: 10) notes, these hymns are three of the four hymns used by both the Śāṅkhāyana and Āśvalāyana traditions for the compilation of the sāmidhenī verses used in the classical Vedic rites.
Even though the hymn is a compilation, the tr̥ca form does reflect its structure. The first three verses urge Agni to show himself as he comes into flame. In 1cd the description sounds as though it might refer to the dawn (in 1b), but at the end the subject is revealed to be the ghee-filled ladle, or perhaps it is both the ghee-filled
ladle and the ghee-filled dawn that move forward, the first to the east, the second toward the west. The second tr̥ca (4–6) begins with a praise of the fire in full blaze and an invocation to him to take on the task of bringing the oblations to the gods.
01 समिद्धो अग्निर्दिवि - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
समि॑द्धो अ॒ग्निर्दि॒वि शो॒चिर॑श्रेत्प्र॒त्यङ्ङु॒षस॑मुर्वि॒या वि भा॑ति ।
एति॒ प्राची॑ वि॒श्ववा॑रा॒ नमो॑भिर्दे॒वाँ ईळा॑ना ह॒विषा॑ घृ॒ताची॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
समि॑द्धो अ॒ग्निर्दि॒वि शो॒चिर॑श्रेत्प्र॒त्यङ्ङु॒षस॑मुर्वि॒या वि भा॑ति ।
एति॒ प्राची॑ वि॒श्ववा॑रा॒ नमो॑भिर्दे॒वाँ ईळा॑ना ह॒विषा॑ घृ॒ताची॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - विश्ववारात्रेयी
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
स꣡मिद्धो अग्नि꣡र् दिवि꣡ शोचि꣡र् अश्रेत्
प्रत्य꣡ङ्ङ् उष꣡सम् उर्विया꣡ वि꣡ भाति
ए꣡ति प्रा꣡ची विश्व꣡वारा न꣡मोभिर्
देवाँ꣡ ई꣡ळाना हवि꣡षा घृता꣡ची
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
agníḥ ← agní- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
aśret ← √śri- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
diví ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
sámiddhaḥ ← √idh- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
śocíḥ ← śocís- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
bhāti ← √bhā- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
pratyáṅ ← pratyáñc- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
urviyā́ ← urviyā́ (invariable)
{}
uṣásam ← uṣás- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
ví ← ví (invariable)
{}
éti ← √i- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
námobhiḥ ← námas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:PL}
prā́cī ← prā́ñc- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
viśvávārā ← viśvávāra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
devā́n ← devá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
ghr̥tā́cī ← ghr̥tā́ñc- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
havíṣā ← havís- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
ī́ḷānā ← √īḍ- ~ √īḷ- (root)
{case:NOM, gender:F, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
पद-पाठः
सम्ऽइ॑द्धः । अ॒ग्निः । दि॒वि । शो॒चिः । अ॒श्रे॒त् । प्र॒त्यङ् । उ॒षस॑म् । उ॒र्वि॒या । वि । भा॒ति॒ ।
एति॑ । प्राची॑ । वि॒श्वऽवा॑रा । नमः॑ऽभिः । दे॒वान् । ईळा॑ना । ह॒विषा॑ । घृ॒ताची॑ ॥
Hellwig Grammar
- samiddho ← samiddhaḥ ← samindh ← √indh
- [verb noun], nominative, singular
- “kindle; blaze.”
- agnir ← agniḥ ← agni
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- divi ← div
- [noun], locative, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- śocir ← śociḥ ← śocis
- [noun], accusative, singular, neuter
- “fire; flare; burn; radiance.”
- aśret ← śri
- [verb], singular, Root aorist (Ind.)
- “situate; dwell; go; lurk; reach; rear; repose; cling to.”
- pratyaṅṅ ← pratyaṅ ← pratyañc
- [noun], nominative, singular, masculine
- “western; facing; westbound; backward; pratyañc [word]; inverted.”
- uṣasam ← uṣas
- [noun], accusative, singular, feminine
- “Ushas; dawn; uṣas [word]; morning.”
- urviyā
- [adverb]
- “wide; widely.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- bhāti ← bhā
- [verb], singular, Present indikative
- “look; shine; show; look like; glitter; reflect.”
- eti ← i
- [verb], singular, Present indikative
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- prācī ← prāñc
- [noun], nominative, singular, feminine
- “eastern; aforesaid(a); former(a); eastbound; easterly; anterior; forward; prāñc [word].”
- viśvavārā ← viśva
- [noun]
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- viśvavārā ← vārā ← vāra
- [noun], nominative, singular, feminine
- “treasure; choice.”
- namobhir ← namobhiḥ ← namas
- [noun], instrumental, plural, neuter
- “adoration; court; namas [word]; bow; salute.”
- devāṃ ← deva
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- īᄆānā ← īḍ
- [verb noun], nominative, singular
- “praise; invite; raise.”
- haviṣā ← havis
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “Havya; offering; ghee; havis [word].”
- ghṛtācī ← ghṛtāñc
- [noun], nominative, singular, feminine
सायण-भाष्यम्
समिद्धः सम्यग्दीप्तः अग्निः दिवि द्योतमानेऽन्तरिक्षे शोचिः तेजः अश्रेत् श्रयति । तथा उषसं प्रत्यङ् उषसमभिमुखः सन् उर्विया उरु विस्तीर्णं वि भाति विशेषेण भ्राजते । नमोभिः स्तोत्रैः देवान् इन्द्रादीन् ईळाना स्तुवती हविषा पुरोडाशादिलक्षणेन युक्त्या घृताची घृताच्या स्रुचा सहिता विश्ववारा सर्वमपि पापरूपं शत्रुं वारयित्र्येतन्नामिका प्राची प्राङ्मुखी सती एति । एवंभूतमग्निं प्रतिगच्छति ॥
Wilson
English translation:
“Agni, when kindled, spreads lustre through the firmament, and shines widely in the presence of the dawn; Viśvavārā, facing the east, glorifying the gods with praises, and bearing the ladle with the oblation, proceeds (to the sacred fire).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Bearing the ladle with the oblation: haviṣā ghṛtācī = purodāśādilakṣaṇena yuktayā ghṛtācyā srucā sahitā, with the ladle of ghī connected with the cakes and other articles of the oblation;
Viśvavārā = feminine nine; the repeller of all enemies of the nature of sin, sarvam api pāparūpam śatrum varayitrī
Jamison Brereton
Kindled, Agni has lifted his flame to heaven. Facing the dawn, he radiates widely.
Forward she goes with our homage, bringing all desirable things,
summoning the gods with the oblation—she, the ghee-filled (ladle).
Griffith
AGNI inflamed hath sent to heaven his lustre: he shines forth widely turning unto Morning.
Eastward the ladle goes that brings all blessing, praising the Godswith homage and oblation.
Oldenberg
Agni kindled has sent his light to the sky; turned towards the dawn he shines far and wide. (The sacrificial ladle) goes forward with adoration, rich in all treasures, magnifying the gods with sacrificial food.
Geldner
Entflammt hat Agni seine Glut gen Himmel gerichtet; der Morgenröte zugewandt erstrahlte er weithin. Allbegehrt, die Götter ladend, geht der Schmalzlöffel vorwärts ostwärts mit der Opfergabe unter Verbeugungen.
Grassmann
Entflammt liess Agni Glanz zum Himmel steigen; er strahlet weit dem Morgenroth entgegen; Mit Butter geht der gabenreiche Löffel vor zu den Göttern feiernd sie mit Ehrfurcht.
Elizarenkova
Зажженный Агни направил к небу (свое) пламя.
Он ярко светит далеко навстречу Ушас.
Неся все желанные дары, сопровождаемая поклонениями, движется на восток,
Призывая богов, (жертвенная ложка,) полная жира с жертвоприношением.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- त्र्यरुणस्त्रैवृष्णस्त्रसदस्युश्च पौरुकुत्स अश्वमेधश्च भारतोऽविर्वा
- भुरिगुष्णिक्
- ऋषभः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब छः ऋचावाले अट्ठाईसवें सूक्त का प्रारम्भ है, उसके प्रथम मन्त्र में अग्नि के गुणों को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! जो (समिद्धः) प्रज्वलित किया गया (अग्निः) अग्नि (दिवि) प्रकाश में (शोचिः) बिजुलीरूप प्रकाश का (अश्रेत्) आश्रय करता है और (उर्विया) अनेक रूपवाले प्रकाश से (उषसम्) प्रभातकाल के (प्रत्यङ्) प्रति चलनेवाला (वि, भाति) विशेष करके शोभित होता है और (विश्ववारा) संसार को प्रकट करनेवाली (देवान्) श्रेष्ठ गुणों को (ईळाना) प्रशंसित करती हुई (घृताची) रात्रि और (प्राची) पूर्व दिशा (हविषा) दान और (नमोभिः) अन्नादि पदार्थों के साथ (एति) प्राप्त होती है, उस अग्नि को और उस विश्ववारा को आप लोग विशेष करके जानो ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्यो ! जो यह सूर्य्य देख पड़ता है, वह अनेक तत्त्वों के द्वारा ईश्वर से बनाया गया और बिजुली के आश्रित है और जिसके प्रभाव से पूर्व आदि दिशायें विभक्त की जाती हैं और रात्रियाँ होती हैं, उस अग्निरूप सूर्य को जान के सम्पूर्ण कृत्य सिद्ध करो ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! यस्समिद्धोऽग्निर्दिवि शोचिरश्रेदुर्वियोषसं प्रत्यङ् वि भाति विश्ववारा देवानीळाना घृताची प्राची च हविषा नमोभिश्चैति तं ताञ्च यूयं विजानीत ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथाग्निगुणानाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (समिद्धः) प्रदीप्तः (अग्निः) पावकः (दिवि) प्रकाशे (शोचिः) विद्युद्रूपां दीप्तिम् (अश्रेत्) श्रयति (प्रत्यङ्) प्रत्यञ्चतीति (उषसम्) प्रभातम् (उर्विया) बहुरूपया दीप्त्या (वि) (भाति) (एति) प्राप्नोति (प्राची) पूर्वा दिक् (विश्ववारा) या विश्वं वृणोति सा (नमोभिः) अन्नादिभिस्सह (देवान्) दिव्यगुणान् (ईळाना) प्रशंसन्ती (हविषा) दानेन (घृताची) रात्रिः। घृताचीति रात्रिनामसु पठितम्। (निघं०१.७) ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्या ! योऽयं सूर्य्यो दृश्यते सोऽनेकैस्तत्त्वैरीश्वरेण निर्मितो विद्युतमाश्रितोऽस्ति यस्य प्रभावेन प्राच्यादयो दिशो विभज्यन्ते रात्रयश्च जायन्ते तमग्निरूपं विज्ञाय सर्वकृत्यं साध्नुत ॥१॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
या सूक्तात अग्नी व विद्वानाच्या गुणाचे वर्णन असल्यामुळे या सूक्ताच्या अर्थाची पूर्वसूक्तार्थाबरोबर संगती जाणावी.
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे माणसांनो! सूर्य अनेक तत्त्वांद्वारे ईश्वराकडून निर्माण केलेला आहे व विद्युतचा आश्रित आहे. ज्याच्या प्रभावाने पूर्व इत्यादी दिशा विभक्त होतात व रात्रीही होतात त्या अग्नीरूपी सूर्याला जाणून संपूर्ण कार्य सिद्ध करा. ॥ १ ॥
02 समिध्यमानो अमृतस्य - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
स॒मि॒ध्यमा॑नो अ॒मृत॑स्य राजसि ह॒विष्कृ॒ण्वन्तं॑ सचसे स्व॒स्तये॑ ।
विश्वं॒ स ध॑त्ते॒ द्रवि॑णं॒ यमिन्व॑स्याति॒थ्यम॑ग्ने॒ नि च॑ धत्त॒ इत्पु॒रः ॥
मूलम् ...{Loading}...
स॒मि॒ध्यमा॑नो अ॒मृत॑स्य राजसि ह॒विष्कृ॒ण्वन्तं॑ सचसे स्व॒स्तये॑ ।
विश्वं॒ स ध॑त्ते॒ द्रवि॑णं॒ यमिन्व॑स्याति॒थ्यम॑ग्ने॒ नि च॑ धत्त॒ इत्पु॒रः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - विश्ववारात्रेयी
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
समिध्य꣡मानो अमृ꣡तस्य राजसि
हवि꣡ष् कृण्व꣡न्तं सचसे सुअस्त꣡ये
वि꣡श्वं स꣡ धत्ते द्र꣡विणं य꣡म् इ꣡न्वसि
आतिथ्य꣡म् अग्ने नि꣡ च धत्त इ꣡त् पुरः꣡
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
amŕ̥tasya ← amŕ̥ta- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
rājasi ← √rāj- (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
samidhyámānaḥ ← √idh- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:PASS}
havíḥ ← havís- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
kr̥ṇvántam ← √kr̥- (root)
{case:ACC, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
sacase ← √sac- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
svastáye ← svastí- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
dhatte ← √dhā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
dráviṇam ← dráviṇa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ínvasi ← √i- 2 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
víśvam ← víśva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yám ← yá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
agne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
ātithyám ← ātithyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ca ← ca (invariable)
{}
dhatte ← √dhā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
ít ← ít (invariable)
{}
ní ← ní (invariable)
{}
purás ← purás (invariable)
{}
पद-पाठः
स॒म्ऽइ॒ध्यमा॑नः । अ॒मृत॑स्य । रा॒ज॒सि॒ । ह॒विः । कृ॒ण्वन्त॑म् । स॒च॒से॒ । स्व॒स्तये॑ ।
विश्व॑म् । सः । ध॒त्ते॒ । द्रवि॑णम् । यम् । इन्व॑सि । आ॒ति॒थ्यम् । अ॒ग्ने॒ । नि । च॒ । ध॒त्ते॒ । इत् । पु॒रः ॥
Hellwig Grammar
- samidhyamāno ← samidhyamānaḥ ← samindh ← √indh
- [verb noun], nominative, singular
- “kindle; blaze.”
- amṛtasya ← amṛta
- [noun], genitive, singular, neuter
- “amṛta; immortality; vatsanābha; ambrosia; mercury; medicine; vighasa; calcium hydroxide.”
- rājasi ← rāj
- [verb], singular, Present indikative
- “govern; shine; glitter; direct.”
- haviṣ ← havis
- [noun], accusative, singular, neuter
- “Havya; offering; ghee; havis [word].”
- kṛṇvantaṃ ← kṛṇvantam ← kṛ
- [verb noun], accusative, singular
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- sacase ← sac
- [verb], singular, Present indikative
- “accompany; follow; company; obey; participate; enter.”
- svastaye ← svasti
- [noun], dative, singular, feminine
- “prosperity; well-being; fortune; benediction; svasti [word]; well; luck.”
- viśvaṃ ← viśvam ← viśva
- [noun], accusative, singular, neuter
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- dhatte ← dhā
- [verb], singular, Present indikative
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- draviṇaṃ ← draviṇam ← draviṇa
- [noun], accusative, singular, neuter
- “wealth; property; money; jewel.”
- yam ← yad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- invasy ← invasi ← inv
- [verb], singular, Present indikative
- “bring; drive.”
- ātithyam ← ātithya
- [noun], accusative, singular, neuter
- “cordial reception.”
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- ni
- [adverb]
- “back; down.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- dhatta ← dhatte ← dhā
- [verb], singular, Present indikative
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- it ← id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- puraḥ ← puras
- [adverb]
- “ahead; puras [word]; easterly; eastward; east; earlier.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने समिध्यमानः सम्यगिध्यमानस्त्वम् अमृतस्य उदकस्य राजसि ईशिष । तथा हविष्कृण्वन्तं पुरोडाशादिहविष्कर्तारं यजमानं स्वस्तये अविनाशाय सचसे सेवसे । किंच यं यजमानम् इन्वसि गच्छसि सः यजमानः विश्वं समस्तं द्रविणं पश्वादिलक्षणं धनं धत्ते धारयति । अपि च हे अग्ने आतिथ्यम् अतिथिरूपस्य तव योग्यं हविः पुरः इत् तव पुरस्तादेव नि धत्ते च स्थापयति च ॥
Wilson
English translation:
“When about to be kindled, Agni, you rule over ambrosial (water); you are present with the offerer of the oblation for his welfare; he to whom you repair acquires universal wealth; he plural ces you, Agni the dues of hospitality.”
Jamison Brereton
When you are being kindled, you rule over what is immortal. For well-being you accompany him who prepares the oblation.
He acquires all material wealth whom you urge onward, and he sets his hospitality in front, o Agni.
Griffith
Enkindled, thou art King of the immortal world: him who brings offerings thou attendest for his weal.
He whom thou urgest on makes all possessions his: he sets before thee, Agni, gifts that guests may claim.
Oldenberg
Being kindled thou reignest over immortality; thou attendest for welfare the man who prepares the sacrificial food. He whom thou furtherest, acquires all wealth and puts in front hospitality (towards thee), O Agni 1.
Geldner
Entflammt bist du Herr der Unsterblichkeit. Den, welcher das Opfer bereitet, geleitest du zum Glück. Der erwirbt allen Besitz, den du antreibst, und er setzt dir, Agni, ein Gastgeschenk vor.
Grassmann
Entflammt verfügest über Trank der Götter du; wer Opfer bringt, dem gehst zur Seite du zum Heil; Wen du beförderst, der erlanget jeden Schatz; dich zu bewirthen, Agni, hat er stets im Sinn.
Elizarenkova
Зажигаясь, ты царишь над бессмертием.
Ты сопровождаешь к счастью того, кто готовит жертву.
Все имущество получает тот, кого ты поощряешь,
А он определяет (тебе,) о Агни, положение гостя.
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्राग्नी
- त्र्यरुणस्त्रैवृष्णस्त्रसदस्युश्च पौरुकुत्स अश्वमेधश्च भारतोऽविर्वा
- भुरिगुष्णिक्
- ऋषभः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब विद्वद्विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अग्ने) विद्वन् ! जिससे (समिध्यमानः) उत्तम प्रकार निरन्तर प्रकाशमान आप (अमृतस्य) कारण वा जल के मध्य में (राजसि) प्रकाशित होते हो और (स्वस्तये) सुख के लिये (हविः) खाने योग्य वस्तु को (कृण्वन्तम्) करते हुए का (सचसे) सम्बन्ध करते हो और आप (विश्वम्) सम्पूर्ण (द्रविणम्) धन वा यश का (धत्ते) धारण करते हो तथा (यम्) जिनको (आतिथ्यम्) अतिथि सत्कार (इन्वसि) व्याप्त होता है और (पुरः) पहिले (च) भी आप (नि, धत्ते) निरन्तर धारण करते हो इससे (सः, इत्) वही आप सत्कार करने योग्य हो ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वान् जनो ! आप लोग विद्या और विनय से प्रकाशमान अतिथियों की दशा को धारण किये हुए सब स्थानों में भ्रमण करके सम्पूर्ण जनों के लिये सत्य का उपदेश देते हुए यश को निरन्तर पसारिये ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अग्ने ! यतस्समिध्यमानस्त्वममृतस्य मध्ये राजसि स्वस्तये हविष्कृण्वन्तं सचसे भवान् विश्वं द्रविणं धत्ते यमातिथ्यमिन्वसि पुरश्च नि धत्ते तस्मात् स इत् त्वं पूजनीयोऽसि ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ विद्वद्विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (समिध्यमानः) सम्यग्देदीप्यमानः (अमृतस्य) कारणस्योदकस्य मध्ये वा (राजसि) प्रकाशसे (हविः) अत्तव्यं वस्तु (कृण्वन्तम्) कुर्वन्तम् (सचसे) समवैषि (स्वस्तये) सुखाय (विश्वम्) सर्वम् (सः) (धत्ते) धरति (द्रविणम्) धनं यशो वा (यम्) (इन्वसि) व्याप्नोति। व्यत्ययो बहुलमिति लकारव्यत्ययः। (आतिथ्यम्) अतिथिसत्कारम् (अग्ने) विद्वन् (नि) (च) (धत्ते) (इत्) एव (पुरः) पुरस्तात् ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वांसो ! यूयं विद्याविनयाभ्यां प्रकाशमाना अतिथयस्सन्तः सर्वत्र भ्रमित्वा सर्वान् सत्यमुपदिशन्तः कीर्तिं प्रसारयत ॥२॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वानांनो! तुम्ही विद्या व विनयाने प्रसिद्ध असलेले अतिथी आहात. सर्वत्र भ्रमण करून सर्वांना उपदेश करा व सतत कीर्ती पसरवा. ॥ २ ॥
03 अग्ने शर्ध - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अग्ने॒ शर्ध॑ मह॒ते सौभ॑गाय॒ तव॑ द्यु॒म्नान्यु॑त्त॒मानि॑ सन्तु ।
सं जा॑स्प॒त्यं सु॒यम॒मा कृ॑णुष्व शत्रूय॒ताम॒भि ति॑ष्ठा॒ महां॑सि ॥
मूलम् ...{Loading}...
अग्ने॒ शर्ध॑ मह॒ते सौभ॑गाय॒ तव॑ द्यु॒म्नान्यु॑त्त॒मानि॑ सन्तु ।
सं जा॑स्प॒त्यं सु॒यम॒मा कृ॑णुष्व शत्रूय॒ताम॒भि ति॑ष्ठा॒ महां॑सि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - विश्ववारात्रेयी
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अ꣡ग्ने श꣡र्ध महते꣡ सउ꣡भगाय
त꣡व द्युम्ना꣡नि उत्तमा꣡नि सन्तु
सं꣡ जास्पत्यं꣡ सुय꣡मम् आ꣡ कृणुष्व
शत्रूयता꣡म् अभि꣡ तिष्ठा म꣡हांसि
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
mahaté ← mahā́nt- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
śárdha ← √śardh- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
saúbhagāya ← saúbhaga- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
dyumnā́ni ← dyumná- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
santu ← √as- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
táva ← tvám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
uttamā́ni ← uttamá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
jāspatyám ← jāspatyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
kr̥ṇuṣva ← √kr̥- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:MED}
sám ← sám (invariable)
{}
suyámam ← suyáma- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
abhí ← abhí (invariable)
{}
máhāṁsi ← máhas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
śatrūyatā́m ← √śatrūy- (root)
{case:GEN, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
tiṣṭha ← √sthā- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
अग्ने॑ । शर्ध॑ । म॒ह॒ते । सौभ॑गाय । तव॑ । द्यु॒म्नानि॑ । उ॒त्ऽत॒मानि॑ । स॒न्तु॒ ।
सम् । जः॒ऽप॒त्यम् । सु॒ऽयम॑म् । आ । कृ॒णु॒ष्व॒ । श॒त्रु॒ऽय॒ताम् । अ॒भि । ति॒ष्ठ॒ । महां॑सि ॥
Hellwig Grammar
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- śardha ← śṛdh
- [verb], singular, Present imperative
- mahate ← mahat
- [noun], dative, singular, neuter
- “large; eminent; great; loud; dangerous; strong; long; high; much(a); mahant [word]; ample; very; great; adult; important; dark; high; abundant; violent; remarkable; mighty; big; long.”
- saubhagāya ← saubhaga
- [noun], dative, singular, neuter
- “well-being.”
- tava ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- dyumnāny ← dyumnāni ← dyumna
- [noun], nominative, plural, neuter
- “magnificence.”
- uttamāni ← uttama
- [noun], nominative, plural, neuter
- “best; excellent; highest; better; extreme; last; first; topmost; chief(a); higher; highest; maximal; uttama [word]; prevailing; finest.”
- santu ← as
- [verb], plural, Present imperative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- saṃ ← sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- jāspatyaṃ ← jāspatyam ← jāspatya
- [noun], accusative, singular, neuter
- suyamam ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- suyamam ← yamam ← yama
- [noun], accusative, singular, neuter
- “Yama; yama; twin; yam; Yama; two; bridle; yama [word]; Asvins.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- kṛṇuṣva ← kṛ
- [verb], singular, Present imperative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- śatrūyatām ← śatrūy
- [verb noun], genitive, plural
- abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- tiṣṭhā ← sthā
- [verb], singular, Present imperative
- “stay; stand; situate; exist; [in]; resist; endure; put; soak; be; stop; adhere; get stale; concentrate; grow; trust; wake; consociate; last; dwell; lie; stand; stop.”
- mahāṃsi ← mahas
- [noun], accusative, plural, neuter
- “greatness; festival; glory; reward; gladness.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने त्वं महते प्रभूताय सौभगाय अस्माकं शोभनधनत्वाय शर्ध शत्रून् सहस्व । तथा तव संबन्धीनि द्युम्नानि धनानि तेजांसि वा उत्तमानि उत्कृष्टानि सन्तु भवन्तु । किंच हे अग्ने त्वं जास्पत्यम् । जा जाया च पतिश्च जायापती । तयोः कर्म जास्पत्यम् । तत् सुयमं सुष्ठु नियमनोपेतम् । अन्योन्यसंश्लिष्टमित्यर्थः । सम् आ कृणुष्व सम्यक् कुरुष्व । अपि च शत्रूयतां शत्रुमात्मन इच्छतां सपत्नानां महांसि तेजांसि अभि तिष्ठ आक्रमस्व ॥
Wilson
English translation:
“Repress, Agni, (our foes to ensure our) exceeding prosperity; may your riches ever be excellent; preserve in concord the relation of man and wife, and overpower the energies of the hostile.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Yajus. 33.12; preserve in concord: sam jāspatyam suyamam kṛṇuṣva, make perfect the well-connected duty of wife and husband
Jamison Brereton
O Agni, show yourself off for the sake of great good fortune. Let your brilliance be very high.
Let our united household be easy to control. Surmount the great powers of those who act as our rivals.
Griffith
Show thyself strong for mighty bliss, O Agni, most excellent be thine effulgent splendours.
Make easy to maintain our household lordship, and overcome the might of those who hate us.
Oldenberg
Agni, show thy prowess for the sake of great bliss. May thy splendours be highest. Make our householdership easy to conduct 1. Set thy foot on the greatness of those who show enmity to us.
Geldner
Agni, sei stark zu großem Glücke, dein Glanz soll der höchste sein! Bring eine Haushaltung zustande, die leicht zu lenken ist; überbiete die Herrlichkeiten der Feindseligen!
Grassmann
Erweise kühn zu hohem Glück dich, Agni; es seien dein die höchsten Herrlichkeiten; Verschaffe du uns leichtgelenkten Hausstand, der Feindgesinnten Kräfte überwinde.
Elizarenkova
О Агни, крепчай для великого благополучия!
Да будут твои вспышки самыми высокими!
Создай (этому человеку) положение главы семьи, которой легко управляешь!
Превзойди силы тех, кто враждует (с нами)!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- विश्वावारात्रेयी
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (शर्ध) प्रशंसित बल से युक्त (अग्ने) विद्वन् ! (तव) आपके (महते) बड़े (सौभगाय) सुन्दर ऐश्वर्य्य के लिये (उत्तमानि) श्रेष्ठ (द्युम्नानि) यश वा धन (सन्तु) हों और तुम (सुयमम्) सुन्दर सत्य आचरणों का ग्रहण जिसमें ऐसे (जास्पत्यम्) स्त्री के पतिपने को (आ, कृणुष्व) अच्छे प्रकार करिये और (शत्रूयताम्) शत्रु के सदृश आचरण करते हुओं की (महांसि) बड़ी सेनाओं के (सम्, अभि, तिष्ठा) सन्मुख स्थित हूजिये ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे धर्मिष्ठो ! हम लोग आपके लिये बड़े ऐश्वर्य्य की इच्छा करें और आप दोनों स्त्री और पुरुष जितेन्द्रिय, धर्म्मात्मा, बलवान् और पुरुषार्थी होकर सम्पूर्ण दुष्टों की सेना को जीतिये ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे शर्धाग्ने ! तव महते सौभगायोत्तमानि द्युम्नानि सन्तु त्वं सुयमं जास्पत्यमा कृणुष्व शत्रूयतां महांसि समभितिष्ठा ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अग्ने) विद्वन् (शर्ध) प्रशंसितबलयुक्त (महते) (सौभगाय) शोभनैश्वर्य्याय (तव) (द्युम्नानि) यशांसि धनानि वा (उत्तमानि) (सन्तु) (सम्) (जास्पत्यम्) जायायाः पतित्वम् (सुयमम्) शोभनो यमः सत्याचरणनिग्रहो यस्मिँस्तम् (आ) (कृणुष्व) (शत्रूयताम्) शत्रूणामिवाचरताम् (अभि) आभिमुख्ये (तिष्ठा) (महांसि) महान्ति सैन्यानि ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे धर्मिष्ठौ ! वयं त्वदर्थं महदैश्वर्य्यमिच्छेम युवां स्त्रीपुरुषौ जितेन्द्रियौ धर्म्मात्मानौ बलिष्ठौ पुरुषार्थिनो भूत्वा सर्वां दुष्टसेनां विजयेथाम् ॥३॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे धार्मिकांनो! आम्ही तुमच्यासाठी महाऐश्वर्याची इच्छा करतो. तुम्ही दोघे स्त्री-पुरुष जितेन्द्रिय, धर्मात्मा, बलवान व पुरुषार्थी बनून संपूर्ण दुष्टांच्या सेनेला जिंका. ॥ ३ ॥
04 समिद्धस्य प्रमहसोऽग्ने - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
समि॑द्धस्य॒ प्रम॑ह॒सोऽग्ने॒ वन्दे॒ तव॒ श्रिय॑म् ।
वृ॒ष॒भो द्यु॒म्नवाँ॑ असि॒ सम॑ध्व॒रेष्वि॑ध्यसे ॥
मूलम् ...{Loading}...
समि॑द्धस्य॒ प्रम॑ह॒सोऽग्ने॒ वन्दे॒ तव॒ श्रिय॑म् ।
वृ॒ष॒भो द्यु॒म्नवाँ॑ असि॒ सम॑ध्व॒रेष्वि॑ध्यसे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - विश्ववारात्रेयी
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
स꣡मिद्धस्य प्र꣡महसो
अ꣡ग्ने व꣡न्दे त꣡व श्रि꣡यम्
वृषभो꣡ द्युम्न꣡वाँ असि
स꣡म् अध्वरे꣡षु इध्यसे
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
prámahasaḥ ← prámahas- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
sámiddhasya ← √idh- 1 (root)
{case:GEN, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
śríyam ← śrī́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
táva ← tvám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
vánde ← √vandⁱ- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
asi ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
dyumnávān ← dyumnávant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vr̥ṣabháḥ ← vr̥ṣabhá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
adhvaréṣu ← adhvará- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
idhyase ← √idh- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:PASS}
sám ← sám (invariable)
{}
पद-पाठः
सम्ऽइ॑द्धस्य । प्रऽम॑हसः । अ॒ग्ने॒ । वन्दे॑ । तव॑ । श्रिय॑म् ।
वृ॒ष॒भः । द्यु॒म्नऽवा॑न् । अ॒सि॒ । सम् । अ॒ध्व॒रेषु॑ । इ॒ध्य॒से॒ ॥
Hellwig Grammar
- samiddhasya ← samindh ← √indh
- [verb noun], genitive, singular
- “kindle; blaze.”
- pramahaso ← pramahasaḥ ← pramahas
- [noun], genitive, singular, masculine
- ‘gne ← agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- vande ← vand
- [verb], singular, Present indikative
- “worship; laud.”
- tava ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- śriyam ← śrī
- [noun], accusative, singular, feminine
- “mister; Ms.; Lakshmi; good fortune; well-being; magnificence; glory; beauty; Aegle marmelos (Linn.) Correa; dignity; power; śrī [word]; śrī; prosperity; auspiciousness.”
- vṛṣabho ← vṛṣabhaḥ ← vṛṣabha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “bull; Vṛṣabha; Vṛṣabha; best.”
- dyumnavāṃ ← dyumnavat
- [noun], nominative, singular, masculine
- asi ← as
- [verb], singular, Present indikative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- adhvareṣv ← adhvareṣu ← adhvara
- [noun], locative, plural, masculine
- “yajña; ceremony; adhvara [word].”
- idhyase ← indh
- [verb], singular, Indikativ Pr¦s. Passiv
- “kindle; ignite; set ablaze.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने समिद्धस्य प्रवृद्धस्य प्रमहसः प्रकृष्टतेजसः तव संबन्धिनीं श्रियं दीप्तिं वन्दे । अहं यजमानः स्तौमि । वृषभः कामानां वर्षिता त्वं द्युम्नवान् असि धनवान् भवसि । अध्वरेषु यज्ञेषु सम् इध्यसे सम्यग्दीप्यसे ॥
Wilson
English translation:
“I praise the glory, Agni, of you when kindled and blazing fiercely; you are the affluent showerer (of benefits), you are fitly lighted at sacrifices.”
Jamison Brereton
I extol the glory of you, kindled and greatly exalted, o Agni.
You are the bull of brilliance. You are kindled in the rites.
Griffith
Thy glory, Agni, I adore, kindled, exalted in thy strength.
A Steer of brilliant splendour, thou art lighted well at sacred rites.
Oldenberg
I adore thy beauty, Agni, who hast been kindled, who art highly exalted. A bull, brilliant art thou. Thou art kindled at the sacrifices.
Geldner
Agni! Ich lobe deine, des Erhabenen, Schönheit, wenn du entflammt bist. Du bist ein glänzender Bulle; bei den Opfern wirst du entflammt.
Grassmann
Ich preise, Agni, deine Pracht des hehren, angezündeten; Du bist ein glanzbegabter Stier und wirst bei Opfern hell entflammt.
Elizarenkova
О Агни, я славлю твою красоту,
Когда зажженный (ты стал) очень большим.
Ты сверкающий бык.
Тебя зажигают во время обрядов.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- विश्वावारात्रेयी
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
05 समिद्धो अग्न - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
समि॑द्धो अग्न आहुत दे॒वान्य॑क्षि स्वध्वर ।
त्वं हि ह॑व्य॒वाळसि॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
समि॑द्धो अग्न आहुत दे॒वान्य॑क्षि स्वध्वर ।
त्वं हि ह॑व्य॒वाळसि॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - विश्ववारात्रेयी
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
स꣡मिद्धो अग्न आहुत
देवा꣡न् यक्षि सुअध्वर
तुवं꣡ हि꣡ हव्यवा꣡ळ् अ꣡सि
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
Morph
agne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
āhuta ← √hu- (root)
{case:VOC, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
sámiddhaḥ ← √idh- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
devā́n ← devá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
svadhvara ← svadhvará- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
yakṣi ← √yaj- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, voice:ACT}
ási ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
havyavā́ṭ ← havyavā́h- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
hí ← hí (invariable)
{}
tvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}
पद-पाठः
सम्ऽइ॑द्धः । अ॒ग्ने॒ । आ॒ऽहु॒त॒ । दे॒वान् । य॒क्षि॒ । सु॒ऽअ॒ध्व॒र॒ ।
त्वम् । हि । ह॒व्य॒ऽवाट् । असि॑ ॥
Hellwig Grammar
- samiddho ← samiddhaḥ ← samindh ← √indh
- [verb noun], nominative, singular
- “kindle; blaze.”
- agna ← agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- āhuta ← āhu ← √hu
- [verb noun], vocative, singular
- “sacrifice; sprinkle.”
- devān ← deva
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- yakṣi ← yaj
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “sacrifice; worship; worship.”
- svadhvara ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- svadhvara ← adhvara
- [noun], vocative, singular, masculine
- “yajña; ceremony; adhvara [word].”
- tvaṃ ← tvam ← tvad
- [noun], nominative, singular
- “you.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- havyavāᄆ ← havyavāṭ ← havyavah
- [noun], nominative, singular
- “Agni; fire.”
- asi ← as
- [verb], singular, Present indikative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
सायण-भाष्यम्
हे आहुत यजमानैः आ समन्तात् हुत हे स्वध्वर शोभनयज्ञोपेत हे अग्ने समिद्धः सम्यग्दीप्तः त्वं देवान् द्योतमानानिन्द्रादीन् ‘यक्षि यजस्व । हि यस्मात् कारणात् हे अग्ने त्वं हव्यवाट् असि हव्यानां वोढा भवसि । अतः कारणात् देवान् यजस्वेति संबन्धः ॥
Wilson
English translation:
“Agni, who are kindled and invoked, worship the gods at the holy rite, for you are the bearer of the oblation.”
Jamison Brereton
When you are kindled, o Agni of poured offerings, sacrifice to the gods, o you of good rites,
for you are the conveyor of oblations.
Griffith
Agni, invoked and kindled, serve the Gods, thou skilled in sacrifice:
For thou art bearer of our gifts.
Oldenberg
Being kindled, Agni into whom offerings are poured, sacrifice to the gods, best sacrificer, for thou art the carrier of oblations.
Geldner
Entflammt, o Agni, mit Schmalz begossen sollst du die Götter verehren, du Wohlopfernder, denn du bist der Opferfahrer.
Grassmann
Entflammt, o Agni, opferreich, die Götter ehr beopferter; Du bist’s ja, der die Opfer fährt.
Elizarenkova
Зажженный, о Агни, (и) политый (жиром)
Принеси жертву богам, о прекрасно исполняющий обряд!
Ведь ты возница жертв.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- विश्वावारात्रेयी
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर अग्निदृष्टान्त से पूर्वोक्त विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (स्वध्वरः) उत्तम प्रकार अहिंसा से युक्त (आहुत) सत्कृत (अग्ने) अग्नि के सदृश वर्त्तमान ! जिस प्रकार से (समिद्धः) प्रज्वलित किया गया (हि) जिस कारण (हव्यवाट्) पृथिव्यादिकों की प्राप्ति करनेवाला अग्नि है, वैसे (त्वम्) आप (देवान्) श्रेष्ठ गुणों वा विद्वानों का (यक्षि) सत्कार करते हो और पालन करनेवाले (असि) हो, इससे श्रेष्ठ हो ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है। जैसे सूर्य्य आदि रूप से अग्नि सब की रक्षा करता है, वैसा ही राजा होता है ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे स्वध्वराहुताऽग्ने ! यथा समिद्धो हि हव्यवाडग्निरस्ति तथा त्वं देवान् यक्षि पालकोऽसि तस्मादुत्तमोऽसि ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनरग्निदृष्टान्तेन पूर्वोक्तविषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (समिद्धः) प्रदीप्तः (अग्ने) पावक इव (आहुत) सत्कृत (देवान्) दिव्यान् गुणान् विदुषो वा (यक्षि) पूजयसि (स्वध्वर) सुष्ठु अहिंसायुक्त (त्वम्) (हि) यतः (हव्यवाट्) पृथिव्यादिवोढा (असि) ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः । यथा सूर्य्यादिरूपेणाग्निः सर्वान् रक्षति तथैव राजा भवति ॥५॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. जसा सूर्यरूपाने अग्नी सर्वांचे रक्षण करतो तसाच राजाही असतो. ॥ ५ ॥
06 आ जुहोता - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ जु॑होता दुव॒स्यता॒ग्निं प्र॑य॒त्य॑ध्व॒रे ।
वृ॒णी॒ध्वं ह॑व्य॒वाह॑नम् ॥
मूलम् ...{Loading}...
आ जु॑होता दुव॒स्यता॒ग्निं प्र॑य॒त्य॑ध्व॒रे ।
वृ॒णी॒ध्वं ह॑व्य॒वाह॑नम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - विश्ववारात्रेयी
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
आ꣡ जुहोता दुवस्य꣡त
अग्नि꣡म् प्रयति꣡ अध्वरे꣡
वृणीध्वं꣡ हव्यवा꣡हनम्
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
duvasyáta ← √duvasy- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
juhota ← √hu- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
adhvaré ← adhvará- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
agním ← agní- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
prayatí ← √i- 1 (root)
{case:LOC, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
havyavā́hanam ← havyavā́hana- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vr̥ṇīdhvám ← √vr̥- ~ vr̥̄- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:MED}
पद-पाठः
आ । जु॒हो॒त॒ । दु॒व॒स्यत॑ । अ॒ग्निम् । प्र॒ऽय॒ति । अ॒ध्व॒रे ।
वृ॒णी॒ध्वम् । ह॒व्य॒ऽवाह॑नम् ॥
Hellwig Grammar
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- juhotā ← juhota ← hu
- [verb], plural, Present imperative
- “sacrifice; offer; pour; worship.”
- juhotā ← ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- duvasyatāgnim ← duvasyata ← duvasy
- [verb], plural, Present imperative
- “worship.”
- duvasyatāgnim ← agnim ← agni
- [noun], accusative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- prayaty ← prayati ← pre ← √i
- [verb noun], locative, singular
- “die; proceed; advance; continue; begin; depart.”
- adhvare ← adhvara
- [noun], locative, singular, masculine
- “yajña; ceremony; adhvara [word].”
- vṛṇīdhvaṃ ← vṛṇīdhvam ← vṛ
- [verb], plural, Present optative
- “choose; ask.”
- havyavāhanam ← havyavāhana
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Agni; fire.”
सायण-भाष्यम्
हे ऋत्विजो यूयम् अध्वरे अस्मदीययागे प्रयति प्रवृत्ते सति हव्यवाहनं हविषां वोढारम् एतन्नामकम् अग्निम् आ जुहोत आ समन्तात् जुहोत । तथा दुवस्यत परिचरत । वृणीध्वस् संभजध्वं च हव्यवाहनम् । हव्यवाहननामकस्यैवाग्नेर्देवतासंबन्धो यजमानैर्वरणीयत्वं च तैत्तिरीये स्पष्टमाम्नातं - ’ त्रयो वा अग्नयो हव्यवाहनो देवानां कव्यवाहनः पितृणां सहरक्षा असुराणाम् । त एतर्ह्याशंसन्ते मां वरिष्यते मामिति वृणीध्वं हव्यवाहनमित्याह य एव देवानां तं वृणीते’ (तै. सं. २. ५. ८. ६ ) इति ॥ ॥ २२ ॥
Wilson
English translation:
“Offer worship and adoration to Agni when the sacrifice is solemnized; select the bearer of the oblation to the gods.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Three kinds of sacrificial fires, according to the Taittirīya are: havyavāhana, which receives the oblation intended for the gods; the kavyavāhana, that intendended for the pitara; and the saharakṣas, that intended for the asuras; the worshipper is directed to select the first, on this occasion
Jamison Brereton
Pour an offering to Agni and seek his friendship as the rite goes forth. Choose him as the conveyor of oblations.
Griffith
Invoke and worship Agni while the sacrificial rite proceeds:
For offering-bearer choose ye him.
Oldenberg
Sacrifice into (Agni); exalt Agni, while the sacrifice is going on. Choose him for your carrier of oblations.
Geldner
Opfert ihm, ehret Agni, wenn das Opfer vor sich geht; erwählet ihn zum Opferfahrer!
Grassmann
Begiesst den Agni und beschenkt bei vorgeschrittner Feier ihn, Zum Opferfahrer wählt ihn euch.
Elizarenkova
Возливайте (жертвенное масло), почитайте
Агни, когда идет обряд!
Выбирайте (его) возницей жертв!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- विश्वावारात्रेयी
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर विद्वद्विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे विद्वानो ! आप लोग (प्रयति) प्रयत्न से साध्य (अध्वरे) शिल्पादि व्यवहार में (हव्यवाहनम्) उत्तम पदार्थों को प्राप्त करानेवाले (अग्निम्) अग्नि का (दुवस्यत) परिचरण करो अर्थात् युक्ति से उसको कार्य्य में लगाओ और (वृणीध्वम्) स्वीकार करो तथा अन्य जनों के लिये (आ, जुहोता) आदान करो अर्थात ग्रहण करो ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्यार्थिजन, जैसे विद्वान् जन शिल्पविद्या को स्वीकार करते हैं, वैसे ही स्वयं भी स्वीकार करें ॥६॥ इस सूक्त में अग्नि और विद्वान् के गुण वर्णन करने से इस सूक्त के अर्थ की इस से पूर्व सूक्त के अर्थ के साथ सङ्गति जाननी चाहिये ॥ यह अठ्ठाईसवाँ सूक्त और बाईसवाँ वर्ग समाप्त हुआ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे विद्वांसो ! यूयं प्रयत्यध्वरे हव्यवाहनमग्निं दुवस्यत वृणीध्वमन्येभ्य आ जुहोता ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्विद्वद्विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (आ) (जुहोता) दत्त। अत्र संहितायामिति दीर्घः। (दुवस्यत) परिचरत (अग्निम्) पावकम् (प्रयति) प्रयत्नसाध्ये (अध्वरे) शिल्पादिव्यवहारे (वृणीध्वम्) स्वीकुरुत (हव्यवाहनम्) उत्तमपदार्थप्रापकम् ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्यार्थिनो, यथा विद्वांसः शिल्पविद्यां स्वीकुर्वन्ति तथैव स्वयमपि कुर्युरिति ॥६॥ अत्राग्निविद्वद्गुणवर्णनादेतदर्थस्य पूर्वसूक्तार्थेन सह सङ्गतिर्वेद्या ॥ इत्यष्टाविंशतितमं सूक्तं द्वाविंशो वर्गश्च समाप्तः ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्यार्थ्यांनो! जसे विद्वान शिल्पविद्या ग्रहण करतात तसे स्वतःही ग्रहण करा. ॥ ६ ॥