सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘ अभूद्देवः’ इति षडृचं नवमं सूक्तं वामदेवस्यर्षं सावित्रम् । अन्त्या त्रिष्टुप् शिष्टास्त्रिष्टुबन्तपरिभाषया जगत्यः । तथा चानुक्रमणिका – अभूद्देवः षट् त्रिष्टुबन्तम्’ इति । अनिष्टोमे वैश्वदेवशस्त्रे सावित्रनिविद्धानमिदम् । तथा च सूत्रम् - ‘ अभूद्देव एकया च दशभिश्च स्वभूते’ ( आश्व. श्रौ. ५. १८) इति । आद्या सावित्रग्रहस्यानुवाक्या । तथा च सूत्रं - सावित्रेण ग्रहेण चरन्त्यभूद्देवः सविता वन्द्यो नु नः ’ ( आश्व. श्रौ. ५. १८) इति ॥
Jamison Brereton
54 (350)
Savitar
Vāmadeva Gautama
6 verses: jagatī, except triṣṭubh 6
This hymn conveys a much more intimate sense of our connection to Savitar than the preceding hymn with its formal praises. This intimacy is achieved by the aorist of the immediate past that opens the hymn announcing his epiphany—“he has arrived!”— and by the vocatives and 2nd-person address that follow. The closeness of our rela tionship with the god allows us to ask him for something more personal than the shelter and support requested in IV.53, namely (in the middle verse, vs. 3) for Savitar
to intercede on our behalf with anyone, divine or mortal, whom we have offended. The hymn also makes heavy use of the verb sū “impel” from which Savitar’s name is derived: it is found in all verses but the first.
Jamison Brereton Notes
Savitar
01 अभूद्देवः सविता - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓भूद् देवः᳓ सविता᳓ व᳓न्दियो नु᳓ न
इदा᳓नीम् अ᳓ह्न उपवा᳓चियो नृ᳓भिः
वि᳓ यो᳓ र᳓त्ना भ᳓जति मानवे᳓भियः
श्रे᳓ष्ठं नो अ᳓त्र द्र᳓विणं य᳓था द᳓धत्
मूलम् ...{Loading}...
अभू॑द्दे॒वः स॑वि॒ता वन्द्यो॒ नु न॑ इ॒दानी॒मह्न॑ उप॒वाच्यो॒ नृभिः॑ ।
वि यो रत्ना॒ भज॑ति मान॒वेभ्यः॒ श्रेष्ठं॑ नो॒ अत्र॒ द्रवि॑णं॒ यथा॒ दध॑त् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - सविता
- ऋषिः - वामदेवो गौतमः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
अ᳓भूद् देवः᳓ सविता᳓ व᳓न्दियो नु᳓ न
इदा᳓नीम् अ᳓ह्न उपवा᳓चियो नृ᳓भिः
वि᳓ यो᳓ र᳓त्ना भ᳓जति मानवे᳓भियः
श्रे᳓ष्ठं नो अ᳓त्र द्र᳓विणं य᳓था द᳓धत्
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ábhūt ← √bhū- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
deváḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
nú ← nú (invariable)
savitā́ ← savitár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vándyaḥ ← vándya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
áhnaḥ ← áhar ~ áhan- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
idā́nīm ← idā́nīm (invariable)
nŕ̥bhiḥ ← nár- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
upavā́cyaḥ ← upavā́cya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
bhájati ← √bhaj- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
mānavébhyaḥ ← mānavá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
rátnā ← rátna- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
ví ← ví (invariable)
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
átra ← átra (invariable)
dádhat ← √dhā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
dráviṇam ← dráviṇa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
śréṣṭham ← śréṣṭha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yáthā ← yáthā (invariable)
पद-पाठः
अभू॑त् । दे॒वः । स॒वि॒ता । वन्द्यः॑ । नु । नः॒ । इ॒दानी॑म् । अह्नः॑ । उ॒प॒ऽवाच्यः॑ । नृऽभिः॑ ।
वि । यः । रत्ना॑ । भज॑ति । मा॒न॒वेभ्यः॑ । श्रेष्ठ॑म् । नः॒ । अत्र॑ । द्रवि॑णम् । यथा॑ । दध॑त् ॥
Hellwig Grammar
- abhūd ← abhūt ← bhū
- [verb], singular, Root aorist (Ind.)
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- devaḥ ← deva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- savitā ← savitṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Savitar; sun; Surya; Savitṛ.”
- vandyo ← vandyaḥ ← vand
- [verb noun], nominative, singular
- “worship; laud.”
- nu
- [adverb]
- “now; already.”
- na ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- idānīm
- [adverb]
- “now.”
- ahna ← ahnaḥ ← ahar
- [noun], genitive, singular, neuter
- “day; day; ahar [word]; day; day.”
- upavācyo ← upavācyaḥ ← upavac ← √vac
- [verb noun], nominative, singular
- nṛbhiḥ ← nṛ
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “man; man; nṛ [word]; crew; masculine.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- ratnā ← ratna
- [noun], accusative, plural, neuter
- “jewel; wealth; best; treasure; vajra; property; jewel; ruby; jewelry.”
- bhajati ← bhaj
- [verb], singular, Present indikative
- “eat; enjoy; enter (a state); worship; love; flee; possess; fall to one’s share; partake; share; get; approach; love; use.”
- mānavebhyaḥ ← mānava
- [noun], dative, plural, masculine
- “man; man; national; mānava [word].”
- śreṣṭhaṃ ← śreṣṭham ← śreṣṭha
- [noun], accusative, singular, neuter
- “best; better; chief(a); beautiful.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- atra
- [adverb]
- “now; there; then; then; there; here; here; in the following; alternatively; now.”
- draviṇaṃ ← draviṇam ← draviṇa
- [noun], accusative, singular, neuter
- “wealth; property; money; jewel.”
- yathā
- [adverb]
- “equally; as; so that; like; how; yathā [word]; that; wherein.”
- dadhat ← dhā
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
सायण-भाष्यम्
सः सविता देवः अभूत् प्रादुरासीत् । अतः नु क्षिप्रमेव नः अस्माकं वन्द्यः वन्दनीयो भवति । इदानीं यागकाले अह्नः तृतीयसवने नृभिः अस्मदीयैर्होतृभिः उपवाच्यः स्तुत्यः भवति । यः देवः मानवेभ्यः मनोरपत्येभ्यो यजमानेभ्यस्तेषामर्थाय रत्ना रमणीयानि धनानि वि भजति स देवः श्रेष्ठं प्रशस्यं द्रविणं गवादिलक्षणं धनं नः अस्मभ्यम् अत्र अस्मिन् कर्मणि यथा दधत् दद्यादित्यर्थः । तथा वन्द्य उपवाच्यश्चाभूदिति ॥
Wilson
English translation:
“The divine Savitā has been manifested; he is at once to be glorified by us; he is to be praised by the priests at the present (rite), and at the close (of the day), in order that he who apportions precious things to be descendants of Manu may bestow upon us, on this occasion, most excellent wealth.”
Jamison Brereton
He has arrived—god Savitar to be greeted by us now and at this very time of day to be invoked by superior men— he who apportions treasures to the sons of Manu so that he will establish the best material wealth for us here.
Griffith
Now must we praise and honour Savitar the God: at this time of the day the men must call to him,
Him who distributes wealth to Manu’s progeny, that he may grant us here riches most excellent.
Geldner
Jetzt ist Gott Savitri von uns zu loben, zu dieser Stunde des Tages von den Männern zu bitten, der den Menschen Schätze austeilt, auf daß er uns dabei den besten Besitz bestimme.
Grassmann
Gott Savitar ist hoch zu ehren nun von uns, zu rühmen heut am Tage von der Männerschar, Er, welcher Schätze austheilt an die Sterblichen, damit er jetzt das beste Gut ertheile uns.
Elizarenkova
Вот явился нам бог Савитар, достойный хвалы,
К которому в это время дня должны обращаться мужи,
Который раздает сокровища людям, –
Чтобы дал он нам тут лучшее богатство.
अधिमन्त्रम् (VC)
- सविता
- वामदेवो गौतमः
- भुरिक्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब छः ऋचावाले चौपनवें सूक्त का आरम्भ है, उसके प्रथम मन्त्र में सविता परमात्मा के गुणों का वर्णन करते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! (यः) जो (इदानीम्) इस समय (अह्नः) दिन के मध्य में जैसे (नृभिः) नायक अर्थात् मुखिया मनुष्यों से (उपवाच्यः) उपदेश योग्य और (नः) हम लोगों के (वन्द्यः) प्रशंसा करने योग्य (सविता) सम्पूर्ण ऐश्वर्य्यों को और (देवः) सम्पूर्ण सुखों को देनेवाला (अभूत्) होता है जो (नः) हम (मानवेभ्यः) विचारशीलों के लिये (रत्ना) रमण करने योग्य धनों को (यथा) जैसे (वि, भजति) बाँटता और (अत्र) इस संसार में (श्रेष्ठम्) अत्यन्त उत्तम (द्रविणम्) धन वा यश को (नु) शीघ्र (दधत्) धारण करे, वैसे ही हम लोगों को सत्कार करने योग्य है ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में उपमालङ्कार है। नष्ट उनका भाग्य जो सम्पूर्ण ऐश्वर्य और यश के देनेवाले वन्दना करने योग्य तथा स्तुति, उपासना और उपदेश करने योग्य परमात्मा को छोड़ के अन्य की उपासना करते हैं ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! य इदानीमह्नो यथा नृभिरुपवाच्यो नो वन्द्यः सविता देवोऽभूद्यो नो मानवेभ्यो रत्ना यथा विभजत्यत्र श्रेष्ठं द्रविणं नु दधत्तथैवाऽस्माभिः सत्कर्त्तव्योऽस्ति ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ सवितृगुणानाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अभूत्) भवति (देवः) सर्वसुखप्रदाता (सविता) सर्वैश्वर्य्यप्रदः (वन्द्यः) प्रशंसनीयः (नु) सद्यः (नः) अस्माकम् (इदानीम्) (अह्नः) दिनस्य मध्ये (उपवाच्यः) उपदेशनीयः (नृभिः) नायकैर्मनुष्यैः (वि) (यः) (रत्ना) रमणीयानि धनानि (भजति) (मानवेभ्यः) मननशीलेभ्यः (श्रेष्ठम्) अत्युत्तमम् (नः) अस्मभ्यम् (अत्र) (द्रविणम्) धनं यशो वा (यथा) (दधत्) दध्यात् ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्रोपमालङ्कारः । नष्टं तेषां भाग्यं ये सकलैश्वर्य्यकीर्त्तिप्रदातारं वन्दनीयं स्तोतुमुपासितुमुपदेष्टुमर्हं परमात्मानं विहायाऽन्यं भजन्ति ॥१॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
या सूक्तात सविता, ईश्वर, विद्वान व पदार्थांच्या गुणांचे वर्णन असल्यामुळे या सूक्ताच्या अर्थाची या पूर्वीच्या अर्थाबरोबर संगती जाणली पाहिजे.
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात उपमालंकार आहे. जे संपूर्ण ऐश्वर्य व यश देणाऱ्या, वंदना करण्यायोग्य, स्तुती, उपासना आणि उपदेश करण्यायोग्य परमेश्वराला सोडून इतरांची उपासना करतात ते दुर्दैवी असतात. ॥ १ ॥
02 देवेभ्यो हि - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
देवे᳓भ्यो हि᳓ प्रथमं᳓ यज्ञि᳓येभियो
अमृतत्वं᳓ सुव᳓सि भाग᳓म् उत्तम᳓म्
आ᳓द् इ᳓द् दामा᳓नं सवितर् वि᳓ ऊर्णुषे
अनूचीना᳓ जीविता᳓ मा᳓नुषेभियः
मूलम् ...{Loading}...
दे॒वेभ्यो॒ हि प्र॑थ॒मं य॒ज्ञिये॑भ्योऽमृत॒त्वं सु॒वसि॑ भा॒गमु॑त्त॒मम् ।
आदिद्दा॒मानं॑ सवित॒र्व्यू॑र्णुषेऽनूची॒ना जी॑वि॒ता मानु॑षेभ्यः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - सविता
- ऋषिः - वामदेवो गौतमः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
देवे᳓भ्यो हि᳓ प्रथमं᳓ यज्ञि᳓येभियो
अमृतत्वं᳓ सुव᳓सि भाग᳓म् उत्तम᳓म्
आ᳓द् इ᳓द् दामा᳓नं सवितर् वि᳓ ऊर्णुषे
अनूचीना᳓ जीविता᳓ मा᳓नुषेभियः
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
devébhyaḥ ← devá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
hí ← hí (invariable)
prathamám ← prathamá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
yajñíyebhyaḥ ← yajñíya- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
amr̥tatvám ← amr̥tatvá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
bhāgám ← bhāgá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
suvási ← √sū- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
uttamám ← uttamá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ā́t ← ā́t (invariable)
dāmā́nam ← dāmán- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ít ← ít (invariable)
savitar ← savitár- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
ūrṇuṣe ← √vr̥- (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
ví ← ví (invariable)
anūcīnā́ ← anūcīná- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
jīvitā́ ← jīvitá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
mā́nuṣebhyaḥ ← mā́nuṣa- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
दे॒वेभ्यः॑ । हि । प्र॒थ॒मम् । य॒ज्ञिये॑भ्यः । अ॒मृ॒त॒ऽत्वम् । सु॒वसि॑ । भा॒गम् । उ॒त्ऽत॒मम् ।
आत् । इत् । दा॒मान॑म् । स॒वि॒तः॒ । वि । ऊ॒र्णु॒षे॒ । अ॒नू॒ची॒ना । जी॒वि॒ता । मानु॑षेभ्यः ॥
Hellwig Grammar
- devebhyo ← devebhyaḥ ← deva
- [noun], dative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- prathamaṃ ← prathamam ← prathama
- [noun], accusative, singular, neuter
- “first; prathama [word]; third; young; chief(a); best; antecedent.”
- yajñiyebhyo ← yajñiyebhyaḥ ← yajñiya
- [noun], dative, plural, masculine
- “sacrificial; divine; devoted.”
- ‘mṛtatvaṃ ← amṛta
- [noun]
- “immortal; amṛta; imperishable.”
- ‘mṛtatvaṃ ← tvam ← tva
- [noun], accusative, singular, neuter
- “state; quality; cause; reason.”
- suvasi ← sū
- [verb], singular, Present indikative
- “give birth; urge; bestow; cause.”
- bhāgam ← bhāga
- [noun], accusative, singular, masculine
- “part; part; part; parcel; quarter; body part; location; region; allotment; part; numerator; division; application; function; outside; bhāga [word]; volume; helping.”
- uttamam ← uttama
- [noun], accusative, singular, masculine
- “best; excellent; highest; better; extreme; last; first; topmost; chief(a); higher; highest; maximal; uttama [word]; prevailing; finest.”
- ād ← āt
- [adverb]
- “then.”
- id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- dāmānaṃ ← dāmānam ← dāman
- [noun], accusative, singular, masculine
- “wreath; dāman; dāman [word]; shackle; girdle; fetter.”
- savitar ← savitṛ
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Savitar; sun; Surya; Savitṛ.”
- vy ← vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- ūrṇuṣe ← vṛ
- [verb], singular, Present indikative
- “surround; accompany; cover; cover; obstruct; check; spread; envelop.”
- ’nūcīnā ← anūcīnā ← anūcīna
- [noun], accusative, plural, neuter
- jīvitā ← jīvita
- [noun], accusative, plural, neuter
- “life; life; survival; support.”
- mānuṣebhyaḥ ← mānuṣa
- [noun], dative, plural, masculine
- “man; man.”
सायण-भाष्यम्
प्रथमं देवेभ्यो हि । हिशब्दः प्रसिद्धौ। देवेभ्यः यज्ञियेभ्यः यज्ञार्हेभ्यः अमृतत्वं तत्साधनम् उत्तमम् उत्कृष्टतमं भागं सोमादिलक्षणं सुवसि अनुजानासि । आदित् अनन्तरमेव दामानं हविषां दातारं हे सवितः ब्यूर्णुषे प्रकाशयसि । मानुषेभ्यः यजमानेभ्यः जीविता जीवितानि अनूचीना अनुक्रमयुक्तानि । पितृपुत्रपौत्रा इत्यनुक्रमः । ईदृशानि जीवितानि पश्चात् व्यूर्णुषे ॥
Wilson
English translation:
“First you engender for the adorable gods the best portion, immortality; then, Savitā, you set open (the day) to the donor (of the oblation), and (grant) successive existences to men.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Yajus. 33.54; your engender :suvasi, from su, to bear or bring forth; successive existences: anūcīnā jīvitā: jīvitānyanukrama yuktāni, i.e., in the order of fathers, sons;
Damanam = dātāram; or, raśmisamūham, collection of rays; alternative rendering: you spread abroad your rays, and excite among men the consequent offices of vitality, i.e., the daily duties following on the return of morning
Jamison Brereton
For you first impel immortality to the gods worthy of the sacrifice as their highest share;
just after that, o Savitar, you reveal your gift: lives following in
succession for the sons of Manu.
Griffith
For thou at first producest for the holy Gods the noblest of all portions, immor-tality:
Thereafter as a gift to men, O Savitar, thou openest existence, life succeeding life.
Geldner
Denn zuerst weisest du den opferwürdigen Göttern die Unsterblichkeit als bestes Teil zu. Dann tust du, Savitri, deine Gabe auf und weisest den Menschen ihre Lebenszeiten in der richtigen Folge zu.
Grassmann
Denn du zuerst verschaffst der heil’gen Götterschar Unsterblichkeit, o Savitar, als höchstes Theil, Und dann erschliessest dem Geschlecht der Menschen du als ihren Antheil Leben, das auf Leben folgt.
Elizarenkova
Ведь сначала богам, достойным жертв,
Ты предназначаешь бессмертие как высшую долю.
А потом, о Савитар, ты раскрываешь дар
Для людей – последовательные сроки жизни.
अधिमन्त्रम् (VC)
- सविता
- वामदेवो गौतमः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर ईश्वर के गुणों को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (सवितः) सम्पूर्ण संसार के उत्पन्न करनेवाले जगदीश्वर ! (हि) जिससे आप (यज्ञियेभ्यः) सत्यभाषण आदि यज्ञानुष्ठान करनेवाले (देवेभ्यः) श्रेष्ठ गुण, कर्म्म और स्वभावयुक्त जीवों के लिये (प्रथमम्) पहिले (भागम्) भजने योग्य (उत्तमम्) श्रेष्ठ (अमृतत्वम्) मोक्षसुख की (सुवसि) प्रेरणा करते हो (आत्) इसके अनन्तर (दामानम्) दाता जन को (वि, ऊर्णुषे) अपनी व्याप्ति से ढाँपते हो (अनूचीना) अनुचर (जीविता) जीवनों को (इत्) ही (मानुषेभ्यः) मनुष्यों के लिये देते हो, इससे हम लोगों को उपासना करने योग्य हो ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्यो ! जो परमात्मा सत्य आचरण में प्रेरणा करता और मुक्तिसुख को देकर सब को आनन्दित करता है, उसी की सदा उपासना करो ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे सवितर्जगदुत्पादक ! हि त्वं यज्ञियेभ्यो देवेभ्यः प्रथमं भागमुत्तमममृतत्वं सुवस्याद् दामानं व्यूर्णुषेऽनूचीना जीवितेन्मानुषेभ्यो ददासि तस्मादस्माभिरुपास्योऽसि ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनरीश्वरगुणानाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (देवेभ्यः) दिव्यगुणकर्मस्वभावेभ्यो जीवेभ्यः (हि) यतः (प्रथमम्) आदौ (यज्ञियेभ्यः) सत्यभाषणादियज्ञानुष्ठातृभ्यः (अमृतत्वम्) मोक्षसुखम् (सुवसि) प्रेरयसि (भागम्) भजनीयम् (उत्तमम्) (आत्) आनन्तर्य्ये (इत्) (दामानम्) दातारम् (सवितः) सकलजगदुत्पादक जगदीश्वर (वि) (ऊर्णुषे) स्वव्याप्त्याऽऽच्छादयसि (अनूचीना) यान्यनुचरन्ति तानि (जीविता) जीवितानि (मानुषेभ्यः) ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्या ! यः परमात्मा सत्याचारे प्रेरयति मुक्तिसुखं प्रदाय सर्वानानन्दयति तमेव सदोपाध्वम् ॥२॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे माणसांनो ! जो परमात्मा सत्याचरणात प्रेरणा करतो व मुक्तिसुख देतो, सर्वांना आनंदित करतो, त्याचीच सदैव उपासना करा. ॥ २ ॥
03 अचित्ती यच्चकृमा - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓चित्ती य᳓च् चकृमा᳓ दइ᳓विये ज᳓ने
दीनइ᳓र् द᳓क्षैः प्र᳓भूती पूरुषत्व᳓ता
देवे᳓षु च सवितर् मा᳓नुषेषु च
तुवं᳓ नो अ᳓त्र सुवताद् अ᳓नागसः
मूलम् ...{Loading}...
अचि॑त्ती॒ यच्च॑कृ॒मा दैव्ये॒ जने॑ दी॒नैर्दक्षैः॒ प्रभू॑ती पूरुष॒त्वता॑ ।
दे॒वेषु॑ च सवित॒र्मानु॑षेषु च॒ त्वं नो॒ अत्र॑ सुवता॒दना॑गसः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - सविता
- ऋषिः - वामदेवो गौतमः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
अ᳓चित्ती य᳓च् चकृमा᳓ दइ᳓विये ज᳓ने
दीनइ᳓र् द᳓क्षैः प्र᳓भूती पूरुषत्व᳓ता
देवे᳓षु च सवितर् मा᳓नुषेषु च
तुवं᳓ नो अ᳓त्र सुवताद् अ᳓नागसः
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ácittī ← ácitti- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
cakr̥má ← √kr̥- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
daívye ← daívya- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
jáne ← jána- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
dákṣaiḥ ← dákṣa- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
dīnaíḥ ← dīná- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
prábhūtī ← prábhūti- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
pūruṣatvátā ← pūruṣatvátā- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
ca ← ca (invariable)
ca ← ca (invariable)
devéṣu ← devá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
mā́nuṣeṣu ← mā́nuṣa- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
savitar ← savitár- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
ánāgasaḥ ← ánāgas- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
átra ← átra (invariable)
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
suvatāt ← √sū- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
tvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}
पद-पाठः
अचि॑त्ती । यत् । च॒कृ॒म । दैव्ये॑ । जने॑ । दी॒नैः । दक्षः॑ । प्रऽभू॑ती । पु॒रु॒ष॒त्वता॑ ।
दे॒वेषु॑ । च॒ । स॒वि॒तः॒ । मानु॑षेषु । च॒ । त्वम् । नः॒ । अत्र॑ । सु॒व॒ता॒त् । अना॑गसः ॥
Hellwig Grammar
- acittī ← acitti
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “ignorance.”
- yac ← yat ← yad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “who; which; yat [pronoun].”
- cakṛmā ← kṛ
- [verb], plural, Perfect indicative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- daivye ← daivya
- [noun], locative, singular, masculine
- “divine; divine; celestial.”
- jane ← jana
- [noun], locative, singular, masculine
- “people; national; man; relative; jan; Janaloka; person; jana [word]; man; attendant; Jana; foreigner; inhabitant; group.”
- dīnair ← dīnaiḥ ← dīna
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “sad; miserable; afflicted; blue; shallow.”
- dakṣaiḥ ← dakṣa
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “Dakṣa; ability; cock; fitness; will; purpose; disposition; cock.”
- prabhūtī ← prabhūti
- [noun], instrumental, singular, feminine
- pūruṣatvatā
- [adverb]
- deveṣu ← deva
- [noun], locative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- savitar ← savitṛ
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Savitar; sun; Surya; Savitṛ.”
- mānuṣeṣu ← mānuṣa
- [noun], locative, plural, masculine
- “man; man.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- tvaṃ ← tvam ← tvad
- [noun], nominative, singular
- “you.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- atra
- [adverb]
- “now; there; then; then; there; here; here; in the following; alternatively; now.”
- suvatād ← suvatāt ← sū
- [verb], singular, Present imperative
- “give birth; urge; bestow; cause.”
- anāgasaḥ ← anāgas
- [noun], accusative, plural, masculine
- “blameless; impeccant.”
सायण-भाष्यम्
हे सवितः वयम् अचित्ती अप्रज्ञया दैव्ये जने देवे त्वयि दीनैः दुर्बलैः पुत्रादिभिर्ऋत्विग्भिर्वा तथा दक्षैः प्रवृद्धैर्वा तैः प्रभूती प्रभूत्या। ऐश्वर्यमदेनेति यावत् । पुरुषत्वता पुरुषवत्तया च यत् आगः चकृम । न केवलं त्वय्येव कृतम् अपि तु देवेषु अन्येषु मानुषेषु च अज्ञानादिभिः यच्चकृम नः कृतवतोऽस्मान् त्वम् अत्र अस्मिन् कर्मणि अनागसः अपापान सुवतात् अनुजानीहि ॥
Wilson
English translation:
“If, Savitā, through ignorance, through pride in feeble or powerful (dependants), or through human infirmity, we have committed (offence) against your divine person n, or against gods or men, do you on this occasion hold us to be unoffending.”
Jamison Brereton
Whatever we have done to the divine race, because of heedlessness, or scant skills, or excess of power, or our sheer human nature,
o Savitar, among both the gods and the sons of Manu, impel us to be without offense here.
Jamison Brereton Notes
This middle vs. (the final vs., 6, opens out to other gods and is essentially extrahymnic) expresses the particular intercession we want Savitar to make for us and also admits to possible offenses committed by us that make this intercession necessary. The vs. also has a few disharmonies, unlike the smooth vss. that make up most of the rest of the hymn.
The first question is how to interpr. yád. If it is taken as a neut. rel. prn.
(‘what’), this leaves the main cl. of cd without a referent for this rel. If (with the standard tr.) it is taken as a general subordinating conjunction (‘when, if’), this leaves the verb cakṛmā́without an obj. Geldner just barrels through, tr. the verb as “gesüdigt haben” without comm.; Renou and Witzel Gotō supply parenthetical objects (“une faute,” “ein Vergehen”). Given ánāgas- in d and IV.12.3 yád … ácittibhiś cakṛmā́kác cid ā́gaḥ, ā́gaḥ would be the appropriate obj. to supply if this syntactic path is chosen. I am therefore inclined now to emend the published translation to “If we have committed an offense …” The other question has to do with the verb suvatāt in d. First, why a future impv.? There is no prior impv. whose action it follows. (For a similarly unsupported fut. impv. see nearby rákṣatāt IV.50.2.) Moreover, the VP doesn’t make sense: … naḥ … suvatād ánāgasaḥ should mean (as I tr. it) “impel us to be without offense,” but how would Savitar’s impulsion render us offenseless? The standard tr. simply fudge the verb: Geldner “so sollst du … bestimmen, dass wir daran schuldlos sind”; Renou “veuille … nous en rendre innocents” (which he then further glossses “veuille nous susciter = nous faire sortir (de l’état de péché, en sorte d’apparaître) innocents” [one of Renou’s finer parentheses]); Witzel Gotō “… sollst du … uns daran für schuldlos erklären.” But none of these is a standard (or even non-standard) use of √sū, and since forms of this verb are found in vss. 2, 4-6 with its normal sense (at least in my opinion; see below), we can’t simply impose a new interpr. for contextual convenience.
I have two remarks on this. First, it is striking that in what is otherwise a pretty simple hymn, it is in the vs. most significant to the human audience that we encounter little issues in the words themselves. I think this is a sign that the poet wants his audience to slow down, to really pay attention, and the way he gets this accomplished is by tossing little obstacles in our path, requiring us to turn the phrases around in our heads until we get a satisfactory sense. We could generalize this observation to RVic poetry as a whole: one of the (many) reasons it is so difficult is that the poet assumes that an audience that has to do a lot of the work will really engage with the poetry, will get deeper into its meaning. The second remark has to do with what we get if we reflect further on why the poet use a form of √sū here. In this hymn and the last (IV.53), not to mention most other Savitar hymns, Savitar’s control over all the parts of the cosmos and, especially, of the alternating movement and rest of living beings (cf. esp. IV.53.3, 6) is powerfully asserted and associated with the verb (√sū) that supplies his name. Impelling us to be without offense is simply a specialized version of this: his special power of √sū enables him to push all the elements (including weak humans) back into cosmic balance.
Griffith
If we, men as we are, have sinned against the Gods through want of thought, in weakness, or through insolence,
Absolve us from the guilt and make us free from sin, O Savitar, alike among both Gods and men.
Geldner
Wenn wir unwissentlich wider das göttliche Volk gesündigt haben, aus schwacher Willenskraft, aus Machtgefühl nach Menschenart, so sollst du, Savitri, vor Göttern und Menschen bestimmen, daß wir daran schuldlos sind.
Grassmann
Was thöricht wir verübten an der Götter Stamm mit schwacher Kraft und mit Gewalt nach Menschenart, O Savitar, an Göttern und an Menschen auch, bei alle dem befreie du uns von der Schuld.
Elizarenkova
Если по неразумию мы совершили (грех) против божественного рода,
По слабости воли, когда возобладала человеческая суть,
О Савитар, среди богов и среди людей
Сделай ты нас тут безгрешными!
अधिमन्त्रम् (VC)
- सविता
- वामदेवो गौतमः
- स्वराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब विद्वानों के गुणों को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (सवितः) सम्पूर्ण जगत् के उत्पन्न करनेवाले ! (अचित्ती) अविद्या से (प्रभूती) बहुत्व से (दीनैः) क्षीण अर्थात् दुर्बल (दक्षैः) चतुरों से और (पूरुषत्वता) उत्तम पुरुषवान् से (दैव्ये) विद्वानों में चतुर (जने) विद्वान् में (देवेषु) विद्वानों (च) और (मानुषेषु) अविद्वानों में (च) भी (यत्) जो कर्म्म (चकृमा) हम लोग करें (अत्र) इस में (नः) हम (अनागसः) अनपराधियों को (त्वम्) आप (सुवतात्) प्रेरणा करो ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वानो ! आप लोग जो हम लोग अविद्या से आप लोगों का अपराध करें, वह क्षमा करने योग्य है और हम लोगों को अध्यापन और उपदेश से निरपराधी करो ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे सवितरचित्ती प्रभूती दीनैर्दक्षैः पूरुषत्वता दैव्ये जने देवेषु च मानुषेषु च यच्चकृमाऽत्र नोऽनागसस्त्वं सुवतात् ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ विद्वद्गुणानाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अचित्ती) अचित्त्या अविद्यया (यत्) कर्म्म (चकृमा) कुर्य्याम। अत्र संहितायामिति दीर्घः। (दैव्ये) देवेषु विद्वत्सु कुशले (जने) विदुषि (दीनैः) क्षीणैः (दक्षैः) चतुरैः (प्रभूती) बहुत्वेन (पूरुषत्वता) उत्तमाः पुरुषा विद्यन्तेऽस्मिंस्तेन (देवेषु) विद्वत्सु (च) (सवितः) सकलजगदुत्पादक (मानुषेषु) अविद्वत्सु (च) (त्वम्) (नः) अस्मान् (अत्र) अस्मिन् (सुवतात्) प्रेरय (अनागसः) अनपराधिनः ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वांसो ! यूयं यद् वयमविद्यया युष्माकमपराधं कुर्याम स क्षन्तव्योऽस्मानध्यापनोपदेशाभ्यां निरपराधिनः कुरुत ॥३॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वानांनो ! आम्ही जर अविद्येमुळे तुमचा अपराध केला तर क्षमा करा व आम्हाला अध्यापनाने व उपदेशाने निरपराधी करा. ॥ ३ ॥
04 न प्रमिये - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
न᳓ प्रमि᳓ये सवितु᳓र् दइ᳓वियस्य त᳓द्
य᳓था वि᳓श्वम् भु᳓वनं धारयिष्य᳓ति
य᳓त् पृथिव्या᳓ व᳓रिमन्न् आ᳓ सुअङ्गुरि᳓र्
व᳓र्ष्मन् दिवः᳓ सुव᳓ति सत्य᳓म् अस्य त᳓त्
मूलम् ...{Loading}...
न प्र॒मिये॑ सवि॒तुर्दैव्य॑स्य॒ तद्यथा॒ विश्वं॒ भुव॑नं धारयि॒ष्यति॑ ।
यत्पृ॑थि॒व्या वरि॑म॒न्ना स्व॑ङ्गु॒रिर्वर्ष्म॑न्दि॒वः सु॒वति॑ स॒त्यम॑स्य॒ तत् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - सविता
- ऋषिः - वामदेवो गौतमः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
न᳓ प्रमि᳓ये सवितु᳓र् दइ᳓वियस्य त᳓द्
य᳓था वि᳓श्वम् भु᳓वनं धारयिष्य᳓ति
य᳓त् पृथिव्या᳓ व᳓रिमन्न् आ᳓ सुअङ्गुरि᳓र्
व᳓र्ष्मन् दिवः᳓ सुव᳓ति सत्य᳓म् अस्य त᳓त्
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
daívyasya ← daívya- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
pramíye ← √mī- 1 (root)
{case:DAT, number:SG}
savitúḥ ← savitár- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
bhúvanam ← bhúvana- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
dhārayiṣyáti ← √dhr̥- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:FUT, voice:ACT}
víśvam ← víśva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yáthā ← yáthā (invariable)
ā́ ← ā́ (invariable)
pr̥thivyā́ḥ ← pr̥thivī́- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:SG}
svaṅguríḥ ← svaṅgurí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
váriman ← váriman- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
asya ← ayám (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
diváḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
satyám ← satyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
suváti ← √sū- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
várṣman ← várṣman- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
न । प्र॒ऽमिये॑ । स॒वि॒तुः । दैव्य॑स्य । तत् । यथा॑ । विश्व॑म् । भुव॑नम् । धा॒र॒यि॒ष्यति॑ ।
यत् । पृ॒थि॒व्याः । वरि॑मन् । आ । सु॒ऽअ॒ङ्गु॒रिः । वर्ष्म॑न् । दि॒वः । सु॒वति॑ । स॒त्यम् । अ॒स्य॒ । तत् ॥
Hellwig Grammar
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- pramiye ← pramī ← √mī
- [verb noun]
- “destroy.”
- savitur ← savituḥ ← savitṛ
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Savitar; sun; Surya; Savitṛ.”
- daivyasya ← daivya
- [noun], genitive, singular, masculine
- “divine; divine; celestial.”
- tad ← tat ← tad
- [noun], nominative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- yathā
- [adverb]
- “equally; as; so that; like; how; yathā [word]; that; wherein.”
- viśvam ← viśva
- [noun], accusative, singular, neuter
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- bhuvanaṃ ← bhuvanam ← bhuvana
- [noun], accusative, singular, neuter
- “Earth; being; world; bhuvana [word].”
- dhārayiṣyati ← dhāray ← √dhṛ
- [verb], singular, Future
- “keep; sustain; put; hold; wear; hold; carry; keep alive; suppress; preserve; remember; stow; stop; have; fill into; endure; support; understand; fixate; govern; restrain.”
- yat ← yad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “who; which; yat [pronoun].”
- pṛthivyā ← pṛthivyāḥ ← pṛthivī
- [noun], genitive, singular, feminine
- “Earth; pṛthivī; floor; Earth; earth; pṛthivī [word]; land.”
- varimann ← variman
- [noun], locative, singular, masculine
- “width; size.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- svaṅgurir ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- svaṅgurir ← aṅguriḥ ← aṅguri
- [noun], nominative, singular, masculine
- “finger.”
- varṣman
- [noun], locative, singular, neuter
- “height; peak; enormousness.”
- divaḥ ← div
- [noun], genitive, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- suvati ← sū
- [verb], singular, Present indikative
- “give birth; urge; bestow; cause.”
- satyam ← satya
- [noun], nominative, singular, neuter
- “truth; oath; satya [word]; promise.”
- asya ← idam
- [noun], genitive, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- tat ← tad
- [noun], nominative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
सायण-भाष्यम्
सवितुर्दैव्यस्य देवस्य तत् कर्म न प्रमिये न प्रमीयेत न प्रहिंस्येत । हिंसार्हं न भवतीत्यर्थः ॥ कृत्यार्थे केन्प्रत्ययः ॥ यद्वा । दैव्यस्येति अधिकरणे षष्ठी । सा च कर्मार्था । दैव्यं कर्मेत्यर्थः । कथमहिंस्यमित्यत आह । यथा विश्वं भुवनं धारयिष्यति धारयति । विश्वधारणरूपं यत् कर्मास्ति तन्न प्रमिये । तथा ‘स्वङ्गुरिः शोभनाङ्गुल्युपलक्षितहस्तः यत् यः पृथिव्या वरिमन्ना । आकारश्चार्थे । भूम्या उरुत्वे च सुवति प्रेरयति । तथा दिवः द्युलोकस्य वर्ष्मन् उरुत्वे च सुवति । अस्य देवस्य तत् उक्तं कर्म सत्यम् अबाध्यमिति ॥
Wilson
English translation:
“(It is) not (fit) to obstruct (the acts) of the divine Savitā, since by them he upholds the whole world, wheeby his gracious hand spreads fertility over the extent of the earth, and the magnitude of the heaven; such is his true (power).”
Jamison Brereton
The (commandment?) of the divine Savitar is not to be violated, so that he will support all the living world.
Whatever he of the beautiful fingers impels on the expanse of earth or in the height of heaven, that of his comes true.
Jamison Brereton Notes
The standard tr. supply as subj. of pramíye and referent of tád the whole yáthā cl. of b. But one of the most common objects of (prá) √mī is vratá-, and in the preceding Savitar hymn his vratá-s were much in evidence: 4a vratā́ni deváḥ savitā́bhí rakṣate, 4d dhṛtávrataḥ, 5c tríbhir vrataíḥ. I therefore think vratám should be supplied here; among other things this follows directly on the vs. presenting the offenses we may have committed against the gods, and it would be appropriate to reaffirm the importance of not offending Savitar in particular.
I then take the yáthā clause as a purpose clause. We shouldn’t violate Savitar’s commandment because we want him to (continue to) support the world.
Although we generally expect the subjunctive in such clauses, the future is beginning to supercede the subjunctive in general and would make fine sense here. (Renou states that this is the only ex. of yáthā with the future.)
Griffith
None may impede that power of Savitar the God whereby he will maintain the universal world.
What the fair-fingered God brings forth on earth’s expanse or in the height of heaven, that work of his stands sure.
Geldner
Nicht läßt sich der göttliche Savitri das beeinträchtigen, wie er die ganze Welt regieren will. Was er mit schönen Fingern auf der ganzen Weite der Erde und auf der Höhe des Himmels bestimmt, das wird ihm zur Wahrheit.
Grassmann
Untilgbar ist dies Werk des Gottes Savitar, durch das er stets die ganze Welt erhalten wird, Was schönen Fingers rings er auf der Erde Kreis, im Raum des Himmels schaffet, das ist recht sein Werk.
Elizarenkova
Не надо преуменьшать того в божественной природе Савитара,
Как он должен поддерживать все мироздание.
Что (этот) прекраснопалый (бог) предназначает для шири земли,
Для выси неба, то у него истинно.
अधिमन्त्रम् (VC)
- सविता
- वामदेवो गौतमः
- स्वराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब विद्वानों के करने योग्य काम को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (वरिमन्) बहुत गुणों से युक्त (वर्ष्मन्) वर्षनेवाले विद्वन् ! (यथा) जैसे (सवितुः) सम्पूर्ण संसार के उत्पन्न करनेवाले (दैव्यस्य) श्रेष्ठ पदार्थों में साक्षात् किये गये के मध्य में (यत्) जो (विश्वम्) सम्पूर्ण (भुवनम्) संसार को जिसमें प्राणी होते हैं (धारयिष्यति) धारण करावेगा (पृथिव्याः) और भूमि के सम्बन्ध में (स्वङ्गुरिः) श्रेष्ठ अङ्गुलियों से युक्त हस्तवाला हुआ (अस्य) इस (दिवः) सुन्दर का (यत्) जो (सत्यम्) सत्य (तत्) उसको (सुवति) प्रेरणा करता है (तत्) उसको प्राप्त होकर जैसे मैं (न) नहीं (प्रमिये) मरण को प्राप्त होऊँ, वैसे ही आप (आ) आचरण करो ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वानो ! जो ब्रह्म सब जगत् को धारण करता और सूर्य और वायु से धारण कराता है, वेद के द्वारा सब सत्य का प्रकाश कराता है, उसी की हम लोग उपासना करें ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे वरिमन् वर्ष्मन् विद्वन् ! यथा सवितुर्दैव्यस्य मध्ये यद् विश्वं भुवनं धारयिष्यति पृथिव्याः स्वङ्गुरिः सन्नस्य दिवोऽस्य यत्सत्यं तत्सुवति तत्प्राप्य यथाऽहं न प्रमिये तथैव त्वमाचर ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ विद्वत्कर्त्तव्यकर्माह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (न) निषेधे (प्रमिये) मरणं प्राप्नुयाम् (सवितुः) सकलजगदुत्पादकस्य (दैव्यस्य) दिव्येषु पदार्थेषु साक्षात्कृतस्य (तत्) (यथा) (विश्वम्) समग्रम् (भुवनम्) भवन्ति भूतानि यस्मिंस्तत् (धारयिष्यति) (यत्) (पृथिव्याः) भूमेः (वरिमन्) बहुगुणयुक्त (आ) समन्तात् (स्वङ्गुरिः) शोभना अङ्गुलयो यस्य सः (वर्ष्मन्) यो वर्षति तत्सम्बुद्धौ (दिवः) कमनीयस्य (सुवति) (सत्यम्) (अस्य) (तत्) ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वांसो ! यद्ब्रह्म सर्वं जगद्धरति सूर्यवायुभ्यां धारयति च वेदद्वारा सर्वं सत्यं प्रकाशयति च तदेव वयमुपास्महे ॥४॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वानांनो ! जे ब्रह्म सर्व जगाला धारण करते, सूर्य व वायूद्वारे धारण करविते, वेदाद्वारे सत्याचा प्रकाश करते त्याचीच आम्ही सर्व लोकांनी उपासना करावी. ॥ ४ ॥
05 इन्द्रज्येष्टान्बृहद्भ्यः पर्वतेभ्यः - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
इ᳓न्द्रज्येष्ठान् बृह᳓द्भ्यः प᳓र्वतेभियः
क्ष᳓याँ एभ्यः सुवसि पस्ति᳓यावतः
य᳓था-यथा पत᳓यन्तो वियेमिर᳓
एवइ᳓व᳓ तस्थुः सवितः सवा᳓य ते
मूलम् ...{Loading}...
इन्द्र॑ज्येष्ठान्बृ॒हद्भ्यः॒ पर्व॑तेभ्यः॒ क्षयाँ॑ एभ्यः सुवसि प॒स्त्या॑वतः ।
यथा॑यथा प॒तय॑न्तो वियेमि॒र ए॒वैव त॑स्थुः सवितः स॒वाय॑ ते ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - सविता
- ऋषिः - वामदेवो गौतमः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
इ᳓न्द्रज्येष्ठान् बृह᳓द्भ्यः प᳓र्वतेभियः
क्ष᳓याँ एभ्यः सुवसि पस्ति᳓यावतः
य᳓था-यथा पत᳓यन्तो वियेमिर᳓
एवइ᳓व᳓ तस्थुः सवितः सवा᳓य ते
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
br̥hádbhyaḥ ← br̥hánt- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
índrajyeṣṭhān ← índrajyeṣṭha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
párvatebhyaḥ ← párvata- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
ebhyaḥ ← ayám (pronoun)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
kṣáyān ← kṣáya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
pastyā̀vataḥ ← pastyā̀vant- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
suvasi ← √sū- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
patáyantaḥ ← √pat- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
viyemiré ← √yam- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
yáthā-yathā ← yáthā (invariable)
evá ← evá (invariable)
evá ← evá (invariable)
savā́ya ← savá- 1 (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
savitar ← savitár- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
tasthuḥ ← √sthā- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
पद-पाठः
इन्द्र॑ऽज्येष्ठान् । बृ॒हत्ऽभ्यः॑ । पर्व॑तेभ्यः । क्षया॑न् । ए॒भ्यः॒ । सु॒व॒सि॒ । प॒स्त्य॑ऽवतः ।
यथा॑ऽयथा । प॒तय॑न्तः । वि॒ऽये॒मि॒रे । ए॒व । ए॒व । त॒स्थुः॒ । स॒वि॒त॒रिति॑ । स॒वाय॑ । ते॒ ॥
Hellwig Grammar
- indrajyeṣṭhān ← indra
- [noun], masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- indrajyeṣṭhān ← jyeṣṭhān ← jyeṣṭha
- [noun], accusative, plural, masculine
- “firstborn; best; first; excellent; highest; jyeṣṭha [word].”
- bṛhadbhyaḥ ← bṛhat
- [noun], dative, plural, masculine
- “large; great; loud; high; much(a); exalted; abundant; intensive; strong; huge.”
- parvatebhyaḥ ← parvata
- [noun], dative, plural, masculine
- “mountain; Parvata; parvata [word]; Parvata; Parvata; rock; height.”
- kṣayāṃ ← kṣaya
- [noun], accusative, plural, masculine
- “dwelling; house; kṣaya [word]; home; family.”
- ebhyaḥ ← idam
- [noun], dative, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- suvasi ← sū
- [verb], singular, Present indikative
- “give birth; urge; bestow; cause.”
- pastyāvataḥ ← pastyāvat
- [noun], accusative, plural, masculine
- yathā
- [adverb]
- “equally; as; so that; like; how; yathā [word]; that; wherein.”
- yathā
- [adverb]
- “equally; as; so that; like; how; yathā [word]; that; wherein.”
- patayanto ← patayantaḥ ← patay ← √pat
- [verb noun], nominative, plural
- “fly.”
- viyemira ← viyemire ← viyam ← √yam
- [verb], plural, Perfect indicative
- evaiva ← evā ← eva
- [adverb]
- “indeed; merely; thus; even; surely; same; eva [word]; successively; immediately; in truth.”
- evaiva ← eva
- [adverb]
- “indeed; merely; thus; even; surely; same; eva [word]; successively; immediately; in truth.”
- tasthuḥ ← sthā
- [verb], plural, Perfect indicative
- “stay; stand; situate; exist; [in]; resist; endure; put; soak; be; stop; adhere; get stale; concentrate; grow; trust; wake; consociate; last; dwell; lie; stand; stop.”
- savitaḥ ← savitar ← savitṛ
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Savitar; sun; Surya; Savitṛ.”
- savāya ← sava
- [noun], dative, singular, masculine
- “yajña; command; impulse; direction; momentum.”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
सायण-भाष्यम्
हे सवितः इन्द्रज्येष्ठान् । इन्द्रः परमैश्वर्ययुक्तस्त्वमेवेन्द्रो वा ज्येष्ठो ज्यायान् पूज्यो येषां ते तादृशाः । तान् अस्मान् बृहद्भ्यः महद्भ्यः पर्वतेभ्यः अप्यधिकान् सुवसि प्रेरयसि । किंच एभ्यः यजमानेभ्यः पस्त्यावतः गृहवतः क्षयान् निवासान् ग्रामनगरादीन् सुवसि प्रेरयसि । यथायथा पतयन्तः गच्छन्तः त्वां वियेमिरे विनियम्यन्ते त्वया । ते तव सवाय अनुज्ञायै एवैव एवमेव नियमनमनतिक्रम्य तस्थुः तिष्ठन्ति ॥
Wilson
English translation:
“You elevate those, of whom Indra is chief, above the vast clouds; for these, (your worshippers), you provide dwelling (plural ces) filled in habitations; as when advancing they detained you, so in like manner at your command they stayed.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Yathā yathā patayantaḥ gaccandas tvam viyemire evaiva tasthuḥ savāya te: tavanujñayā eva tiṣṭhanti, probably this applies to the worshippers
Jamison Brereton
(You impel) those whose chief is Indra [=Maruts] from the lofty mountains, and you impel the dwelling places that provide homes
[=clouds?] for them.
Just as they spread out while flying, just so do they stand still for your impulsion, o Savitar.
Jamison Brereton Notes
The standard tr. here impose a different sense on √sū than in the previous vs. and one no more aligned with its usual semantics, i.e., ‘assign, direct’, with the interpr. that Savitar is assigning dwelling places to gods (the high mountains) and to men (pastyā́vataḥ, interpr. by Geldner and Renou as watery places, Witzel Gotō just dwellings). Oldenberg, however, resists the easy contextual shift and attempts to find an interpr. compatible with lexicon and grammar. (Among other things, he points out that unaccented ebhyaḥ should not introduce a new referent, ‘men’, into the discourse.) He does not settle on an interpr., however. My own interpr. assumes first that índrajyeṣṭhān refers to the Maruts, rather than the gods in general. (This stem sometimes modifies one, sometimes the other.) I also take párvatebhyaḥ not as dat., but abl. The Maruts tend to haunt the high mountains, but Savitar can dislodge them. He can also impel the clouds on which they (fancifully) dwell – this is, in my opinion, the referent of kṣáyān … pastyā́vataḥ, with ebhyaḥ here a dative referring to the previously mentioned Maruts, thus properly unaccented. The 2nd hemistich announces that the famously hyperactive Maruts can be controlled by Savitar: they can fly widely, but they can also be brought to a standstill.
Griffith
To lofty hills thou sendest those whom Indra leads, and givest fixed abodes with houses unto these.
However they may fly and draw themselves apart, still, Savitar, they stand obeying thy behest.
Geldner
Du hast die Götter mit Indra als Oberstem den hohen Bergen zugewiesen, diesen weisest du die flußreichen Wohnsitze zu. So sehr sie auch im Fliegen die Flügel ausgebreitet haben, so standen sie doch auf deine Weisung still, o Savitri.
Grassmann
Den hohen Bergen theilst du Indra’s Scharen zu, und schaffest ihnen wohnungsreiche Sitze dort, Wie immer sich vertheilten auch die eilenden, so stehn sie deinem Antrieb stets, o Savitar.
Elizarenkova
(Богов) с Индрой во главе (ты предназначил) для высоких гор,
Этим ты предназначаешь места для жилья, богатые водой.
Как они, порхая, распластывались (в полете),
Так и останавливались, о Савитар, по твоему мановению.
अधिमन्त्रम् (VC)
- सविता
- वामदेवो गौतमः
- स्वराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (सवितः) जगदीश्वर ! आप (यथायथा) जैसे जैसे (बृहद्भ्यः) बड़े (एभ्यः) इन (पर्वतेभ्यः) मेघादिकों से (पस्त्यावतः) प्रशंसित गृहों से युक्त (इन्द्रज्येष्ठान्) बिजुली वा सूर्य्य बड़े जिनमें उन (क्षयान्) निवासों को (सुवसि) प्रेरणा करते हो, वैसे-वैसे (पतयन्तः) पति के सदृश आचरण करते हुए (एव) ही सब (वियेमिरे) विशेष करके देते हैं और (ते) आपके (सवाय) ऐश्वर्य्य के लिये (एव) ही (तस्थुः) स्थित होते हैं ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे भगवन् ! आपने सब जीवों के निवासादि व्यवहार के लिये भूमि आदि लोक रचे, इसी से आपके लिये धन्यवादों को समर्पण करके हम लोग आपके ऐश्वर्य्य में निवास करें ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे सवितर्जगदीश्वर ! त्वं यथायथा बृहद्भ्य एभ्यः पर्वतेभ्यः पस्त्यावत इन्द्रज्येष्ठान् क्षयान् सुवसि तथा तथा पतयन्त एव सर्वे वियेमिरे ते सवायैव तस्थुः ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्द्रज्येष्ठान्) इन्द्रो विद्युत्सूर्य्यो वा ज्येष्ठो येषां तान् (बृहद्भ्यः) महद्भ्यः (पर्वतेभ्यः) मेघादिभ्यः (क्षयान्) निवासान् (एभ्यः) (सुवसि) (पस्त्यावतः) प्रशंसितानि पस्त्यानि विद्यन्ते येषु तान् (यथायथा) (पतयन्तः) पतिरिवाचरन्तः (वियेमिरे) विशेषेण नियच्छन्ति (एव) निश्चये (एव) (तस्थुः) तिष्ठन्ति (सवितः) जगदीश्वर (सवाय) ऐश्वर्य्याय (ते) तव ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे भगवन् ! भवता सर्वेषां जीवानां निवासादिव्यवहाराय भूम्यादिलोका निर्मिता अत एव भवन्तं धन्यवादान् समर्प्य वयं तवैश्वर्य्ये निवसाम ॥५॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे भगवान ! तू सर्व जीवांच्या निवासासाठी भूमी इत्यादी निर्माण केलेली आहेस, त्यासाठी तुला धन्यवाद देतो. आम्ही तुझ्या या ऐश्वर्यात निवास करतो. ॥ ५ ॥
06 ये ते - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ये᳓ ते त्रि᳓र् अ᳓हन् सवितः सवा᳓सो
दिवे᳓-दिवे सउ᳓भगम् आसुव᳓न्ति
इ᳓न्द्रो द्या᳓वापृथिवी᳓ सि᳓न्धुर् अद्भि᳓र्
आदित्यइ᳓र् नो अ᳓दितिः श᳓र्म यंसत्
मूलम् ...{Loading}...
ये ते॒ त्रिरह॑न्त्सवितः स॒वासो॑ दि॒वेदि॑वे॒ सौभ॑गमासु॒वन्ति॑ ।
इन्द्रो॒ द्यावा॑पृथि॒वी सिन्धु॑र॒द्भिरा॑दि॒त्यैर्नो॒ अदि॑तिः॒ शर्म॑ यंसत् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - सविता
- ऋषिः - वामदेवो गौतमः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
ये᳓ ते त्रि᳓र् अ᳓हन् सवितः सवा᳓सो
दिवे᳓-दिवे सउ᳓भगम् आसुव᳓न्ति
इ᳓न्द्रो द्या᳓वापृथिवी᳓ सि᳓न्धुर् अद्भि᳓र्
आदित्यइ᳓र् नो अ᳓दितिः श᳓र्म यंसत्
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
áhan ← áhar ~ áhan- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
savā́saḥ ← savá- 1 (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
savitar ← savitár- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
trís ← trís (invariable)
yé ← yá- (pronoun)
āsuvánti ← √sū- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
divé-dive ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
saúbhagam ← saúbhaga- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
adbhíḥ ← áp- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
dyā́vāpr̥thivī́ ← dyā́vāpr̥thivī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
índraḥ ← índra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
síndhuḥ ← síndhu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
áditiḥ ← áditi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
ādityaíḥ ← ādityá- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
śárma ← śárman- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
yaṁsat ← √yam- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
पद-पाठः
ये । ते॒ । त्रिः । अह॑न् । स॒वि॒त॒रिति॑ । स॒वासः॑ । दि॒वेऽदि॑वे । सौभ॑गम् । आ॒ऽसु॒वन्ति॑ ।
इन्द्रः॑ । द्यावा॑पृथि॒वी इति॑ । सिन्धुः॑ । अ॒त्ऽभिः । आ॒दि॒त्यैः । नः॒ । अदि॑तिः । शर्म॑ । यं॒स॒त् ॥
Hellwig Grammar
- ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- trir ← tris
- [adverb]
- “thrice; tris [word].”
- ahan ← ahar
- [noun], locative, singular, neuter
- “day; day; ahar [word]; day; day.”
- savitaḥ ← savitar ← savitṛ
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Savitar; sun; Surya; Savitṛ.”
- savāso ← savāsaḥ ← sava
- [noun], nominative, plural, masculine
- “yajña; command; impulse; direction; momentum.”
- dive ← diva
- [noun], locative, singular, neuter
- “day; sky; Svarga.”
- dive ← diva
- [noun], locative, singular, neuter
- “day; sky; Svarga.”
- saubhagam ← saubhaga
- [noun], accusative, singular, neuter
- “well-being.”
- āsuvanti ← āsū ← √sū
- [verb], plural, Present indikative
- indro ← indraḥ ← indra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- dyāvāpṛthivī
- [noun], nominative, dual, feminine
- “heaven and earth; dyāvāpṛthivī [word].”
- sindhur ← sindhuḥ ← sindhu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “river; Indus; sindhu [word].”
- adbhir ← adbhiḥ ← ap
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”
- ādityair ← ādityaiḥ ← āditya
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “sun; Aditya; Surya; āditya [word].”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- aditiḥ ← aditi
- [noun], nominative, singular, feminine
- “Aditi; aditi [word].”
- śarma ← śarman
- [noun], accusative, singular, neuter
- “protection; protective covering; refuge; joy.”
- yaṃsat ← yam
- [verb], singular, Aorist conj./subj.
- “concentrate; grant; restrain; cause; control; offer; cover; raise.”
सायण-भाष्यम्
ये यजमाना हे सवितः ते त्वदर्थं सवासः सवाः सोमाः। द्वितीयार्थे प्रथमा । सोमान् । यद्वा । सवासः सवनानि प्रातरादीनि प्रति त्रिरहन् अभिषुण्वन्ति । न केवलमेकस्मिन्नेवाहनि सवनत्रयेषु अपि तु दिवेदिवे प्रतिदिनं सौभगं सौभाग्यजनकम् आसुवन्ति अभिषुण्वन्ति । तेभ्यः नः अस्मभ्यम् इन्द्रः शर्म यंसत् यच्छतु । द्यावापृथिवी द्यावापृथिव्यौ च अद्भिः विशिष्टा सिन्धुः सिन्ध्वभिमानिदेवता च आदित्यैः सहिता अदितिः च शर्म यंसत् । सावित्रे सूक्ते इन्द्रादीनां निपातमुक्त्वा तेषां प्रार्थना न विरुध्यते ॥ ॥ ५ ॥
Wilson
English translation:
“May Indra, heaven and earth, Sindhu with the waters, and Aditi with the Ādityas, bestow happiness upon us, who, offering libations, Savitā, pour out the auspicious Soma, day by day, thrice a day.”
Jamison Brereton
O Savitar, as three times a day your impulsions impel good fortune day after day,
Indra, Heaven and Earth, the Sindhu with her waters, Aditi with the Ādityas, will extend shelter to us.
Griffith
May the libations poured to thee thrice daily, day after day, O Savitar, bring us blessing.
May Indra, Heaven, Earth, Sindhu with the Waters, Aditi with Adityas, give us shelter.
Geldner
Wenn deine Weisungen, dreimal am Tag, o Savitri, Tag für Tag Glück zuweisen, so sollen Indra, Himmel und Erde, Sindhu mit den Gewässern, Aditi mit den Aditya´s uns Schutz gewähren.
Grassmann
Deine Antriebe, welche dreimal des Tages, o Savitar, hohes Glück herbeitreiben – Es möge Schutz uns reichen Indra, der Himmel, die Erde, der Strom mit den Wassern und Aditi mit den Aditja’s.
Elizarenkova
(Те) твои побуждения, о Савитар, которые трижды в день,
День за днем, создают счастье…
Пусть Индра, Небо и Земля, Синдху с водами,
Адити с Адитьями даруют нам защиту!
अधिमन्त्रम् (VC)
- सविता
- वामदेवो गौतमः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब पदार्थोद्देश से ईश्वर की सेवा को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (सवितः) परमेश्वर (ते) आपके (ये) जो (सवासः) उत्पन्न पदार्थ (अहन्) दिन में (दिवेदिवे) प्रतिदिन (सौभगम्) श्रेष्ठ ऐश्वर्य्य के होने को (त्रिः) तीन वार (आसुवन्ति) उत्पन्न कराते हैं तथा (अद्भिः) जलों और (आदित्यैः) और महीनों के साथ (इन्द्रः) सूर्य्य (द्यावापृथिवी) प्रकाश-भूमि और (सिन्धुः) समुद्र भी उत्पन्न कराते हैं, वह (अदितिः) खण्डरहित परमात्मा आप (नः) हम लोगों के लिये (शर्म) सुख को (यंसत्) दीजिये ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्यो ! जिस जगदीश्वर की सृष्टि में हम लोग ऐश्वर्य्यवाले होते हैं और हम लोगों के रक्षा करनेवाले सम्पूर्ण पदार्थ हैं, उसी का हम लोग निरन्तर भजन करें ॥६॥ इस सूक्त में सविता, ईश्वर, विद्वान् और पदार्थों के गुणों का वर्णन करने से इस सूक्त के अर्थ की इस से पूर्व सूक्त के अर्थ के साथ सङ्गति जाननी चाहिये ॥६॥ यह चौवनवाँ सूक्त और पाँचवाँ वर्ग समाप्त हुआ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे सवितर्जगदीश्वर ! ते तव ये सवासोऽहन् दिवेदिवे सौभगं त्रिरासुवन्ति। अद्भिरादित्यैस्सह इन्द्रो द्यावापृथिवी सिन्धुश्चासुवन्ति सोऽदितिर्भवान्नः शर्म यंसत् ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ पदार्थोद्देशेनेश्वरसेवनमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ये) (ते) तव (त्रिः) (अहन्) अहनि (सवितः) परमेश्वर (सवासः) उत्पन्नाः पदार्थाः (दिवेदिवे) प्रतिदिनम् (सौभगम्) सुभगस्य श्रेष्ठैश्वर्य्यस्य भावम् (आसुवन्ति) उत्पादयन्ति (इन्द्रः) सूर्य्यः (द्यावापृथिवी) प्रकाशभूमी (सिन्धुः) (अद्भिः) जलैः (आदित्यैः) मासैः (नः) अस्मभ्यम् (अदितिः) अखण्डितः परमात्मा (शर्म) सुखम् (यंसत्) प्रदद्यात् ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्या ! यस्य जगदीश्वरस्य सृष्टौ वयमत्यन्तैश्वर्य्यवन्तो भवामोऽस्माकरक्षकाः सर्वे पदार्थाः सन्ति तमेव वयं सततं भजेमेति ॥६॥ अत्र सवित्रीश्वरविद्वत्पदार्थगुणवर्णनादेतदर्थस्य पूर्वसूक्तार्थेन सह सङ्गतिर्वेद्या ॥६॥ इति चतुःपञ्चाशत्तमं सूक्तं पञ्चमो वर्गश्च समाप्तः ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे माणसांनो ! ज्या जगदीश्वराच्या सृष्टीत आम्ही ऐश्वर्यवान होतो व सर्व पदार्थांमुळे आमचे रक्षण होते त्याचे आम्ही सतत भजन करावे. ॥ ६ ॥