सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘तं वां रथम्’ इति सप्तर्चं द्वादशं सूक्तम् । पुरुमीळहाजमीळ्हावेव ऋषी । त्रिष्टुप् छन्दः । अश्विनौ देवता ।’ तं वाम् ’ इत्यनुक्रान्तम् । प्रातरनुवाकाश्विनशस्त्रयोरुक्तो विनियोगः ॥
Jamison Brereton
44 (340)
Aśvins
Purumīḷha Sauhotra and Ajamīḷha Sauhotra
7 verses: triṣṭubh
Connected with IV.43 by their shared final verse, this hymn begins with another reference to the wedding journey of Sūryā on the Aśvins’ chariot, also expressed in the present tense (like IV.43.6; see also IV.45.1). Thereafter the hymn concen trates solely on the Aśvins’ chariot journey to our sacrifice and the reciprocal ritual exchange (aid and goods for soma and other oblations) that will occur there. The threat of other sacrificers attracting the gods elsewhere is also on the poet’s mind (vss. 3–5).
Jamison Brereton Notes
Aśvins
01 तं वाम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
तं᳓ वां र᳓थं वय᳓म् अद्या᳓ हुवेम
पृथुज्र᳓यम् अश्विना सं᳓गतिं गोः᳓
यः᳓ सूरियां᳓ व᳓हति वन्धुरायु᳓र्
गि᳓र्वाहसम् पुरुत᳓मं वसूयु᳓म्
मूलम् ...{Loading}...
तं वां॒ रथं॑ व॒यम॒द्या हु॑वेम पृथु॒ज्रय॑मश्विना॒ सङ्ग॑तिं॒ गोः ।
यः सू॒र्यां वह॑ति वन्धुरा॒युर्गिर्वा॑हसं पुरु॒तमं॑ वसू॒युम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - पुरुमीळ्हाजमीळ्हौ सौहोत्रौ
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
तं᳓ वां र᳓थं वय᳓म् अद्या᳓ हुवेम
पृथुज्र᳓यम् अश्विना सं᳓गतिं गोः᳓
यः᳓ सूरियां᳓ व᳓हति वन्धुरायु᳓र्
गि᳓र्वाहसम् पुरुत᳓मं वसूयु᳓म्
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M;; repeated line
genre M
genre M
genre M
Morph
adyá ← adyá (invariable)
huvema ← √hū- (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:AOR, voice:MED}
rátham ← rátha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
tám ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
vayám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
góḥ ← gáv- ~ gó- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
pr̥thujráyam ← pr̥thujráya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
sáṁgatim ← sáṁgati- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
sūryā́m ← sūryā́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
váhati ← √vah- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
vandhurāyúḥ ← vandhurāyú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
gírvāhasam ← gírvāhas- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
purutámam ← purutáma- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vasūyúm ← vasūyú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
तम् । वा॒म् । रथ॑म् । व॒यम् । अ॒द्य । हु॒वे॒म॒ । पृ॒थु॒ऽज्रय॑म् । अ॒श्वि॒ना॒ । सम्ऽग॑तिम् । गोः ।
यः । सू॒र्याम् । वह॑ति । व॒न्धु॒र॒ऽयुः । गिर्वा॑हसम् । पु॒रु॒ऽतम॑म् । व॒सु॒ऽयुम् ॥
Hellwig Grammar
- taṃ ← tam ← tad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- rathaṃ ← ratham ← ratha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- vayam ← mad
- [noun], nominative, plural
- “I; mine.”
- adyā ← adya
- [adverb]
- “now; today; then; nowadays; adya [word].”
- adyā ← ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- huvema ← hu
- [verb], plural, Aorist optative
- “sacrifice; offer; pour; worship.”
- pṛthujrayam ← pṛthujraya
- [noun], accusative, singular, neuter
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- saṃgatiṃ ← saṃgatim ← saṃgati
- [noun], accusative, singular, feminine
- “meeting; association; contact.”
- goḥ ← go
- [noun], genitive, singular, masculine
- “cow; cattle; go [word]; Earth; bull; floor; milk; beam; sunbeam; leather; hide; horn; language; bowstring; earth; ox; Svarga.”
- yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- sūryāṃ ← sūryām ← sūryā
- [noun], accusative, singular, feminine
- “Citrullus colocynthis Schrad..”
- vahati ← vah
- [verb], singular, Present indikative
- “transport; bring; marry; run; drive; vāhay; drive; run; pull; nirvāpay; blow; transport; discharge; assume; remove.”
- vandhurāyur ← vandhurāyuḥ ← vandhurāyu
- [noun], nominative, singular, masculine
- girvāhasam ← gir
- [noun], feminine
- “hymn; praise; voice; words; invocation; command; statement; cry; language.”
- girvāhasam ← vāhasam ← vāhas
- [noun], accusative, singular, masculine
- purutamaṃ ← purutamam ← purutama
- [noun], accusative, singular, masculine
- “most(a).”
- vasūyum ← vasūyu
- [noun], accusative, singular, masculine
सायण-भाष्यम्
हे अश्विनौ वां युवयोः रथं वयं स्तोतारः अद्य सुत्याहनि हुवेम आह्वयामः । कीदृशं तम्। पृथुज्रयं प्रथितवेगं गोः गवां संगतिं संगमयितारम् । यः रथः सूर्यां वहति धारयति । वन्धुरयुः। रथे निवासाधारभूतः काष्ठो वन्धुरं तद्वान् । तं गिर्वाहसं गिरां स्तुतीनां वोढारं पुरुतमं प्रभूततमं वसूयुं वसुमन्तम् ॥
Wilson
English translation:
“We invoke, Aśvins, today, your rapid car, the associator of the solar ray; the banked car which bears Sūrya, vast, wealthy, and laden with praises.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Associator of the solar ray: saṅgatim goḥ = goḥ saṅgamayitāram, the bringer into union, or associator of Go; the basis is the connection of the Aśvins with light, or the sun
Jamison Brereton
Today, o Aśvins, we would call your chariot of broad expanse here to its meeting with the cow,
(the chariot) that conveys Sūryā, providing her a standing place, the best of many, whose team is hymns, the one seeking goods.
Jamison Brereton Notes
The phrase sáṃgatiṃ góḥ “meeting with the cow” refers to a second period in the morning, when the cows are milked. See Geldner’s n. 1b.
Griffith
WE will invoke this day your car, farspreading, O Asvins, even the gathering, of the sunlight,-
Car praised in hymns, most ample, rich in treasure, fitted with seats, the car that beareth Surya.
Geldner
Diesen euren Wagen wollen wir heute anrufen, den breitbahnigen, ihr Asvin, um die Zeit, da sich das Rind sammelt; der die Surya fährt, der viel Platz hat, vom Loblied gezogen, zum vielten Male auf Gutes ausgehend.
Grassmann
Wir rufen heute diesen euren Wagen, den weitgedehnten, Ritter, der zur Milch eilt; Der, sitzversehen, fährt der Sonne Tochter, den liedumtönten, reichen, gutbeladnen.
Elizarenkova
Сегодня мы хотим призывать эту вашу колесницу,
Объезжающую широкий простор, о Ашвины, когда собирается скот (для доения).
(Колесницу,) которая везет Сурью, имеет сиденье,
Притягивается хвалебными песнями, (колесницу,) лучшую из всех стремящуюся к добру.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- पुरुमीळहाजमीळहौ सौहोत्रौ
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब सात ऋचावाले चवालीसवें सूक्त का आरम्भ है, उसके प्रथम मन्त्र में अध्यापक और उपदेशकविषय में शिल्पविद्याविषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अश्विना) अध्यापक और उपदेशक जनो ! (वयम्) हम लोग (अद्या) आज (वाम्) तुम दोनों के (पृथुज्रयम्) विस्तीर्ण और बहुत गतिवाले (तम्) उस (रथम्) रमण करने योग्य वाहन को (हुवेम) ग्रहण करें और (गोः) पृथिवी के (सङ्गतिम्) सङ्ग को ग्रहण करें (यः) जो (वन्धुरायुः) थोड़ी अवस्थावाला (सूर्य्याम्) सूर्य्यसम्बन्धिनी कान्ति अर्थात् तेज की (वहति) प्राप्ति करता है जिस (पुरुतमम्) बहुतों को ग्लानि करने (गिर्वाहसम्) वाणी से प्राप्त करने वा प्राप्त होने (वसूयुम्) और अपने को द्रव्य की इच्छा करनेवाले का ग्रहण करें, वही सुखी होता है ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्यो ! जिस अग्नि और जल से शिल्पविद्या ही साधन जिसका ऐसा रथ आदि उत्पन्न किया जाता है, वही अपने आत्मा के तुल्य सब को प्रसन्न करता है ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अश्विना ! वयमद्या वां पृथुज्रयन्तं रथं हुवेम गोः सङ्गतिं हुवेम यो वन्धुरायुः सूर्य्यां वहति यं पुरुतमं गिर्वाहसं वसूयुं हुवेम स एव सुखी भवति ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथाध्यापकोपदेशकविषये शिल्पविद्याविषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (तम्) (वाम्) (रथम्) रमणीयं यानम् (वयम्) (अद्या) अस्मिन्नहनि। अत्र संहितायामिति दीर्घः। (हुवेम) आदद्याम (पृथुज्रयम्) विस्तीर्णं बहुगतिम् (अश्विना) अध्यापकोपदेशकौ (सङ्गतिम्) (गोः) पृथिव्याः (यः) (सूर्य्याम्) सूर्य्यसम्बन्धिनीं कान्तिम् (वहति) (वन्धुरायुः) वन्धुरमायुर्यस्य सः (गिर्वाहसम्) यो गिरा वहति प्राप्यते वा तम् (पुरुतमम्) यः पुरून् बहून् ताम्यति तम् (वसूयुम्) आत्मनो वसु द्रव्यमिच्छुम् ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्या ! येनाग्निजलाभ्यां शिल्पविद्यासाधनं रथादिकं सम्पाद्यते स एव स्वात्मवत् सर्वान् प्रीणाति ॥१॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
या सूक्तात अध्यापक, उपदेशक, राजा, अमात्य व सज्जनाच्या गुणांचे वर्णन असल्यामुळे या सूक्ताच्या अर्थाची पूर्वीच्या सूक्ताच्या अर्थाबरोबर संगती जाणावी.
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे माणसांनो ! शिल्पविद्या हे साधन असलेला रथ अग्नी व जलाने उत्पन्न केला जातो, तोच आपल्या आत्म्याप्रमाणे सर्वांना प्रसन्न करतो. ॥ १ ॥
02 युवं श्रियमश्विना - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
युवं᳓ श्रि᳓यम् अश्विना देव᳓ता तां᳓
दि᳓वो नपाता वनथः श᳓चीभिः
युवो᳓र् व᳓पुर् अभि᳓ पृ᳓क्षः सचन्ते
व᳓हन्ति य᳓त् ककुहा᳓सो र᳓थे वाम्
मूलम् ...{Loading}...
यु॒वं श्रिय॑मश्विना दे॒वता॒ तां दिवो॑ नपाता वनथः॒ शची॑भिः ।
यु॒वोर्वपु॑र॒भि पृक्षः॑ सचन्ते॒ वह॑न्ति॒ यत्क॑कु॒हासो॒ रथे॑ वाम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - पुरुमीळ्हाजमीळ्हौ सौहोत्रौ
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
युवं᳓ श्रि᳓यम् अश्विना देव᳓ता तां᳓
दि᳓वो नपाता वनथः श᳓चीभिः
युवो᳓र् व᳓पुर् अभि᳓ पृ᳓क्षः सचन्ते
व᳓हन्ति य᳓त् ककुहा᳓सो र᳓थे वाम्
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
devátā ← devátā (invariable)
śríyam ← śrī́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
tā́m ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
dívaḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
napātā ← nápat- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
śácībhiḥ ← śácī- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
vanathaḥ ← √vanⁱ- (root)
{number:DU, person:2, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
abhí ← abhí (invariable)
pŕ̥kṣaḥ ← pŕ̥kṣ- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
sacante ← √sac- 1 (root)
{number:DU, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
vápuḥ ← vápus- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yuvóḥ ← tvám (pronoun)
{case:GEN, number:DU}
kakuhā́saḥ ← kakuhá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ráthe ← rátha- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
váhanti ← √vah- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
यु॒वम् । श्रिय॑म् । अ॒श्वि॒ना॒ । दे॒वता॑ । तान् । दिवः॑ । न॒पा॒ता॒ । व॒न॒थः॒ । शची॑भिः ।
यु॒वोः । वपुः॑ । अ॒भि । पृक्षः॑ । स॒च॒न्ते॒ । वह॑न्ति । यत् । क॒कु॒हासः॑ । रथे॑ । वा॒म् ॥
Hellwig Grammar
- yuvaṃ ← yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual
- “you.”
- śriyam ← śrī
- [noun], accusative, singular, feminine
- “mister; Ms.; Lakshmi; good fortune; well-being; magnificence; glory; beauty; Aegle marmelos (Linn.) Correa; dignity; power; śrī [word]; śrī; prosperity; auspiciousness.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- devatā
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “Hindu deity; Deva; deity; idol; devatā [word]; divinity; temple.”
- tāṃ ← tām ← tad
- [noun], accusative, singular, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- divo ← divaḥ ← div
- [noun], genitive, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- napātā ← napāt
- [noun], vocative, dual, masculine
- “grandson; nephew; napāt [word].”
- vanathaḥ ← van
- [verb], dual, Present indikative
- “obtain; gain; desire; get; like; love; overcome.”
- śacībhiḥ ← śacī
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “Śacī; power; dexterity; ability; aid.”
- yuvor ← yuvoḥ ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- vapur ← vapuḥ ← vapus
- [noun], accusative, singular, neuter
- “body; form; miracle; human body; beauty; look; spectacle; figure; embodiment.”
- abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- pṛkṣaḥ ← pṛkṣ
- [noun], nominative, plural, feminine
- “food; refreshment; power.”
- sacante ← sac
- [verb], plural, Present indikative
- “accompany; follow; company; obey; participate; enter.”
- vahanti ← vah
- [verb], plural, Present indikative
- “transport; bring; marry; run; drive; vāhay; drive; run; pull; nirvāpay; blow; transport; discharge; assume; remove.”
- yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- kakuhāso ← kakuhāsaḥ ← kakuha
- [noun], nominative, plural, masculine
- “huge; eminent; distinguished.”
- rathe ← ratha
- [noun], locative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
सायण-भाष्यम्
हे दिवो नपाता अदित्यस्य पुत्रस्थानीयौ द्युलोकस्य वा न पातयितारौ हे अश्विनौ युवं युवां देवता देवते ॥ विभक्तिव्यत्ययः ॥तां प्रसिद्धां श्रियं शचीभिः कर्मभिः शक्तिभिर्वा वनथः संभजेथे । यद्वा । वनतिर्दानार्थः । युवोः युवयोः वपुः शरीरं पृक्षः अन्नानि सोमलक्षणानि अभि सचन्ते प्राप्नुवन्ति यत् यदा रथे वां वहन्ति ककुहासः महान्तोऽश्वाः । यद्वा । स्तुतयो वां युवां रथे वहन्ति ॥
Wilson
English translation:
“Aśvins, grandsons of heaven, divinities, you enjoy that glory of your actions, that (sacrificial) food is administered to your person ns, and powerul horses draw you in your chariot.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Powerful horses: kakuhāsaḥ = mahānto aśvāḥ; or, the reference may be to praises, stutayaḥ
Jamison Brereton
You two, o Aśvins, you sons of heaven, win splendor among the gods by your abilities.
Nourishments escort your wondrous form when the humped horses [?] convey you on the chariot.
Jamison Brereton Notes
There is much disc. in the lit. about what manner of horses kakuhá- refers to (see, e.g., Witzel Gotō n. ad loc.). I do not have an opinion, nor do I think it matters contextually.
Griffith
Asvins, ye gained that glory by your Godhead, ye Sons of Heaven, by your own might and power.
Food followeth close upon your bright appearing when stately horses in your chariot draw you.
Geldner
Ihr unter den Göttern habt von dieser Schönheit Gewinn, ihr Asvin, Enkel des Himmels, durch eure Künste. Zu eurer prächtigen Erscheinung gesellen sich die Kräfte, wenn die Buckelochsen an eurem Wagen ziehen.
Grassmann
Ihr beid’ erlanget diesen Glanz, o Ritter, durch eure Kraft bei Göttern, Himmelssöhne, Und Güter folgen eurer Glanzerscheinung, wenn euch im Wagen ziehn die hohen Rosse.
Elizarenkova
Среди богов, вы, о Ашвины, покорили
Эту красоту, о отпрыски неба, благодаря (своим) силам.
К вашему дивному явлению присоединяются питательные силы,
Когда везут вас на колеснице горбатые быки.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- पुरुमीळहाजमीळहौ सौहोत्रौ
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (दिवः) द्रष्टव्य अत्यन्त सुख के (नपाता) पतन से रहित (देवता) दिव्यगुणसम्पन्न (अश्विना) अध्यापक और उपदेशक जनो ! (युवम्) आप दोनों (शचीभिः) बुद्धियों से (ताम्) उस (श्रियम्) लक्ष्मी का (वनथः) सेवन करो (यत्) जिसको (वाम्) आप दोनों के (रथे) वाहन में (युवोः) आप दोनों के (पृक्षः) सम्बन्ध और (वपुः) शरीर को (अभि) सम्मुख (सचन्ते) सम्बन्धयुक्त करती (ककुहासः) सम्पूर्ण दिशा (वहन्ति) प्राप्त होती हैं ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो विद्वान् जन बुद्धि को प्राप्त होकर अन्य जनों के लिये देते हैं, वे सम्पूर्ण दिशाओं में पूजने अर्थात् सत्कार करने योग्य होते हैं ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे दिवो नपाता देवताश्विना ! युवं शचीभिः तां श्रियं वनथो यद्यां वां रथे युवोः पृक्षो वपुरभि सचन्ते ककुहासो वहन्ति ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (युवम्) युवाम् (श्रियम्) लक्ष्मीम् (अश्विना) अध्यापकोपदेशकौ (देवता) दिव्यगुणसम्पन्नौ (ताम्) (दिवः) द्युलोकस्य (नपाता) पातरहितौ (वनथः) संसेवेथाम् (शचीभिः) प्रज्ञाभिः (युवोः) युवयोः (वपुः) शरीरम् (अभि) आभिमुख्ये (पृक्षः) सम्पर्कः (सचन्ते) सम्बध्नन्ति (वहन्ति) (यत्) याम् (ककुहासः) सर्वा दिशः (रथे) (वाम्) युवयोः ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये विद्वांसः प्रज्ञां प्राप्याऽन्येभ्यो ददति ते सर्वासु दिक्षु पूज्या भवन्ति ॥२॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे विद्वान लोक बुद्धी प्राप्त करून इतरांना देतात ते दशदिशांमध्ये पूजनीय ठरतात. ॥ २ ॥
03 को वामद्या - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
को᳓ वाम् अद्या᳓ करते रात᳓हव्य
ऊत᳓ये वा सुतपे᳓याय वार्कइः᳓
ऋत᳓स्य वा वनु᳓षे पूर्विया᳓य
न᳓मो येमानो᳓ अश्विना᳓ ववर्तत्
मूलम् ...{Loading}...
को वा॑म॒द्या क॑रते रा॒तह॑व्य ऊ॒तये॑ वा सुत॒पेया॑य वा॒र्कैः ।
ऋ॒तस्य॑ वा व॒नुषे॑ पू॒र्व्याय॒ नमो॑ येमा॒नो अ॑श्वि॒ना व॑वर्तत् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - पुरुमीळ्हाजमीळ्हौ सौहोत्रौ
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
को᳓ वाम् अद्या᳓ करते रात᳓हव्य
ऊत᳓ये वा सुतपे᳓याय वार्कइः᳓
ऋत᳓स्य वा वनु᳓षे पूर्विया᳓य
न᳓मो येमानो᳓ अश्विना᳓ ववर्तत्
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
adyá ← adyá (invariable)
káḥ ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
karate ← √kr̥- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:AOR, voice:MED}
rātáhavyaḥ ← rātáhavya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
arkaíḥ ← arká- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
sutapéyāya ← sutapéya- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
ūtáye ← ūtí- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
vā ← vā (invariable)
vā ← vā (invariable)
pūrvyā́ya ← pūrvyá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
r̥tásya ← r̥tá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
vā ← vā (invariable)
vanúṣe ← vanús- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
námaḥ ← námas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vavartat ← √vr̥t- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
yemānáḥ ← √yam- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRF, voice:MED}
पद-पाठः
कः । वा॒म् । अ॒द्य । क॒र॒ते॒ । रा॒तऽह॑व्यः । ऊ॒तये॑ । वा॒ । सु॒त॒ऽपेया॑य । वा॒ । अ॒र्कैः ।
ऋ॒तस्य॑ । वा॒ । व॒नुषे॑ । पू॒र्व्याय॑ । नमः॑ । ये॒मा॒नः । अ॒श्वि॒ना॒ । आ । व॒व॒र्त॒त् ॥
Hellwig Grammar
- ko ← kaḥ ← ka
- [noun], nominative, singular, masculine
- “what; who; ka [pronoun].”
- vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- adyā ← adya
- [adverb]
- “now; today; then; nowadays; adya [word].”
- adyā ← ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- karate ← kṛ
- [verb], singular, Aorist conj./subj.
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- rātahavya ← rāta ← rā
- [verb noun]
- “give; impart.”
- rātahavya ← havyaḥ ← havya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Havya; offering; havya [word].”
- ūtaye ← ūti
- [noun], dative, singular, feminine
- “aid; favor; ūti [word].”
- vā
- [adverb]
- “or; optionally; either.”
- sutapeyāya ← suta
- [noun], masculine
- “Soma.”
- sutapeyāya ← peyāya ← peya
- [noun], dative, singular, neuter
- “beverage.”
- vārkaiḥ ← vā
- [adverb]
- “or; optionally; either.”
- vārkaiḥ ← arkaiḥ ← arka
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “Calotropis gigantea Beng.; sun; copper; Surya; hymn; twelve; fire; beam.”
- ṛtasya ← ṛta
- [noun], genitive, singular, neuter
- “truth; order; fixed order; ṛta [word]; law; custom; custom.”
- vā
- [adverb]
- “or; optionally; either.”
- vanuṣe ← vanus
- [noun], dative, singular, masculine
- “unfriendly; competing(a).”
- pūrvyāya ← pūrvya
- [noun], dative, singular, masculine
- “first; precedent; age-old; excellent; former(a).”
- namo ← namaḥ ← namas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “adoration; court; namas [word]; bow; salute.”
- yemāno ← yemānaḥ ← yam
- [verb noun], nominative, singular
- “concentrate; grant; restrain; cause; control; offer; cover; raise.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- vavartat ← vṛt
- [verb], singular, Perfect conjunctive (subj.)
- “behave; happen; exist; return; dwell; die; roll; continue; act; exist; feed on; issue; move; travel; proceed; turn; situate; drive; account for; begin; do; inhere; revolve.”
सायण-भाष्यम्
कः यजमानः अद्य वां युवयोः करते कुर्यात् स्तुतिम् । अर्कैः मन्त्रैः रातहव्यः दत्तसोमः ऊतये वा रक्षणाय वा सुतपेयाय सोमपानाय वा । ऋतस्य उदकस्य यज्ञस्य वा पूर्व्याय पुराणाय वनुषे संभजनाय हे अश्विना अश्विनौ नमो येमानः नमस्कारं कुर्वाणः कः आ ववर्तत् आवर्तयेत् यज्ञं प्रति ॥
Wilson
English translation:
“What offer of oblations addresses you today with hymns for the sake (of obtaining) protection, for the drinking of the Soma, or for the ancient fulfilment of the sacrifice? what offer of adoration may bring you Aśvins may bring you Aśvins (to this rite)?”
Jamison Brereton
Who today, having bestowed his oblation, will attract you here with his chants, for help or for drinking the pressed soma,
or, having held fast to his reverence, will turn (you) here for the foremost striving for truth, O Aśvins?
Jamison Brereton Notes
The standard tr. take the dative phrase in c, ṛtásya … vanúṣe pūrvyā́ya as personal (e.g., Geldner “für den, der schon früher des rechten Brauches beflissen war”).
But since this phrase is parallel to two purpose-activity datives in b (ūtáye … sutapéyāya) and is in fact conjoined with them by vā, I think they should be parallel in function. Oldenberg sees the problem and suggests that if we interpr. the passage as I do, we might need to read *vánuṣe – though he ultimately opts for the personal dative.
Griffith
Who bringeth you to-day for help with offered oblation, or with hymns to drink the juices?
Who, for the sacrifice’s ancient lover, turneth you hither, Asvins, offering homage?
Geldner
Wer wird euch opferspendend heute mit Preisliedern zur Hilfe oder zum Somatrunk bewegen, oder wer für den, der schon früher des rechten Brauches beflissen war, eine Verbeugung machend euch, Asvin, herlenken?
Grassmann
Wer schafft euch her zur Hülfe heut durch Opfer? wer durch Gesänge zu dem Trunk des Saftes? Wer wendet her euch zu dem alten Pfleger des heil’gen Werks, o Ritter, Ehrfurcht übend?
Elizarenkova
Кто сегодня, принеся жертву, песнями
Настроит вас на помощь или на питье выжатого сомы
Или же, сотворив поклонение, о Ашвины, повернет
(Вас) к тому, кто и раньше пользовался (благами) обряда?
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- पुरुमीळहाजमीळहौ सौहोत्रौ
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अश्विना) अध्यापक और उपदेशक जनो ! (अद्या) आज (वाम्) आप दोनों को (कः) कौन (रातहव्यः) देने योग्य को दिये हुए (ऊतये) रक्षण आदि के लिये (वा) वा आज (सुतपेयाय) उत्पन्न जो पीने योग्य रस उसके लिये (करते) करता अर्थात् प्रयत्नयुक्त करता (वा) वा (अर्कैः) सत्कारों से सत्कार करता (वा) वा (ऋतस्य) सत्य के सम्बन्ध में (पूर्व्याय) प्राचीन जनों में चतुर के लिये (नमः) अन्न को देता और अनुकूल हुआ (आ, ववर्त्तत्) वर्त्ताव करता है, उसका (येमानः) जो नियम करते हुए सत्कार करते हैं, उनका आप दोनों सत्कार करें । और हे विद्वन् ! जिस कारण आप इन दोनों से विद्या को (वनुषे) माँगते हो, इससे इन दोनों का निरन्तर सत्कार करो ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे अध्यापक और उपदेशक जनो ! जो आप दोनों का सत्कार करें, उनको उत्तम प्रकार शिक्षित और सभ्य अर्थात् सभा के योग्य करो और जिनसे विद्या का ग्रहण कराओ, उनका निरन्तर सत्कार भी करो ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अश्विनाऽद्या वां को रातहव्य ऊतये वाद्या सुतपेयाय करते वाऽर्कैः सत्करोति वर्त्तस्य पूर्व्याय नमो ददाति अनुकूलो आ ववर्त्तत् तद्ये येमानः सत्कुर्वन्ति तान् युवां सत्कुर्य्यातम्। हे विद्वन् ! यतस्त्वमाभ्यां विद्यां वनुषे तस्मादेतौ सततं सत्कुरु ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (कः) (वाम्) युवाम् (अद्या) अस्मिन्नहनि (करते) करोति (रातहव्यः) दत्तदातव्यः (ऊतये) रक्षणाद्याय (वा) (सुतपेयाय) निष्पन्नरसपातव्याय (वा) (अर्कैः) सत्कारैः (ऋतस्य) सत्यस्य (वा) (वनुषे) याचसे (पूर्व्याय) पूर्वेषु कुशलाय (नमः) अन्नम् (येमानः) नियच्छन्तः (अश्विना) अध्यापकोपदेशकौ (आ) (ववर्त्तत्) वर्त्तते ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे अध्यापकोपदेशकौ ! ये युवां सत्कुर्य्युस्तान् सुशिक्षितान् सभ्यान् सम्पादयतम्, येभ्यो विद्यां ग्राहयतं तान् सततं पूजयतं च ॥३॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे अध्यापक व उपदेशकांनो ! जे तुमचा सत्कार करतात त्यांना उत्तम प्रकारे शिक्षित करून सभ्य करा व ज्यांच्याकडून विद्येचे ग्रहण केले जाते त्यांचा निरंतर सत्कार करा. ॥ ३ ॥
04 हिरण्ययेन पुरुभू - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
हिरण्य᳓येन पुरुभू र᳓थेन
इमं᳓ यज्ञं᳓ नासतियो᳓प यातम्
पि᳓बाथ इ᳓न् म᳓धुनः सोमिय᳓स्य
द᳓धथो र᳓त्नं विधते᳓ ज᳓नाय
मूलम् ...{Loading}...
हि॒र॒ण्यये॑न पुरुभू॒ रथे॑ने॒मं य॒ज्ञं ना॑स॒त्योप॑ यातम् ।
पिबा॑थ॒ इन्मधु॑नः सो॒म्यस्य॒ दध॑थो॒ रत्नं॑ विध॒ते जना॑य ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - पुरुमीळ्हाजमीळ्हौ सौहोत्रौ
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
हिरण्य᳓येन पुरुभू र᳓थेन
इमं᳓ यज्ञं᳓ नासतियो᳓प यातम्
पि᳓बाथ इ᳓न् म᳓धुनः सोमिय᳓स्य
द᳓धथो र᳓त्नं विधते᳓ ज᳓नाय
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
hiraṇyáyena ← hiraṇyáya- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
purubhū ← purubhū́- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
ráthena ← rátha- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
imám ← ayám (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
nāsatyā ← nā́satya- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
úpa ← úpa (invariable)
yajñám ← yajñá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yātam ← √yā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
ít ← ít (invariable)
mádhunaḥ ← mádhu- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
píbāthaḥ ← √pā- 2 (root)
{number:DU, person:2, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
somyásya ← somyá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
dádhathaḥ ← √dhā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
jánāya ← jána- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
rátnam ← rátna- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vidhaté ← √vidh- (root)
{case:DAT, gender:M, number:SG, tense:AOR, voice:ACT}
पद-पाठः
हि॒र॒ण्यये॑न । पु॒रु॒भू॒ इति॑ पुरुऽभू । रथे॑न । इ॒मम् । य॒ज्ञम् । ना॒स॒त्या॒ । उप॑ । या॒त॒म् ।
पिबा॑थः । इत् । मधु॑नः । सो॒म्यस्य॑ । दध॑थः । रत्न॑म् । वि॒ध॒ते । जना॑य ॥
Hellwig Grammar
- hiraṇyayena ← hiraṇyaya
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “gold; aureate; hiraṇyaya [word].”
- purubhū ← puru
- [noun]
- “many; much(a); very.”
- purubhū ← bhū
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Earth; floor; earth; bhū; Earth; one; saurāṣṭrā; three; land; land; place; world; bhū [word]; soil; pṛthivī; being; bhūja; floor; bhūnāga; sphaṭikā; beginning; birth; estate.”
- rathenemaṃ ← rathena ← ratha
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- rathenemaṃ ← imam ← idam
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- yajñaṃ ← yajñam ← yajña
- [noun], accusative, singular, masculine
- “yajña; religious ceremony; Vishnu; yajña [word]; Yajña; Shiva.”
- nāsatyopa ← nāsatyā ← nāsatya
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; nāsatya [word].”
- nāsatyopa ← upa
- [adverb]
- “towards; on; next.”
- yātam ← yā
- [verb], dual, Present imperative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- pibātha ← pibāthaḥ ← pā
- [verb], dual, Present conjunctive (subjunctive)
- “drink; gulp; soak; drink; suck; inhale.”
- in ← id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- madhunaḥ ← madhu
- [noun], genitive, singular, neuter
- “honey; alcohol; sweet; nectar; madhu [word].”
- somyasya ← somya
- [noun], genitive, singular, neuter
- “saumya.”
- dadhatho ← dadhathaḥ ← dhā
- [verb], dual, Present indikative
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- ratnaṃ ← ratnam ← ratna
- [noun], accusative, singular, neuter
- “jewel; wealth; best; treasure; vajra; property; jewel; ruby; jewelry.”
- vidhate ← vidh
- [verb noun], dative, singular
- “worship; offer.”
- janāya ← jana
- [noun], dative, singular, masculine
- “people; national; man; relative; jan; Janaloka; person; jana [word]; man; attendant; Jana; foreigner; inhabitant; group.”
सायण-भाष्यम्
हे पुरुभू बहु भवन्तौ नासत्यौ इमं यज्ञं हिरण्ययेन रथेन उप यातम् । सोम्यस्य सोमसंबन्धिनः मधुनः मधुररसस्य ॥ कर्मणि षष्ठ्यौ ॥ सोमरसं पिबाथः पिबथः । विधते परिचरते जनाय मह्यं रत्नं रमणीयं धनं दधथः धारयथः । दधतेर्दानार्थस्य लेटि रूपम् ॥
Wilson
English translation:
“Nāsatyas, who are manifold, come with your golden chariot to this sacrifice; drink of the sweet Soma beverage, and give precious things to the man who celebrates (your worship).”
Jamison Brereton
O you who appear in many places, with your golden chariot drive right up to this sacrifice here, o Nāsatyas.
Just you will drink of the somian honey, and you will establish a treasure for the person who distributes it.
Jamison Brereton Notes
The root noun cmpd. purubhū́- can, of course, be interpreted in many ways, given its component parts. See disc. in Scarlatta (362). Four of its five occurrences modify the Aśvins (and the fifth may not belong to this stem; seecomm. ad IX.94.3); since one of the oft-noted characteristics of the Aśvins is their peripatetic nature, I interpr. it as ‘appearing in many places’. In our passage it strikes the same note as ihéha ‘here and there’ in vs. 7 (=43.7). There are two occurrences in VIII.22 (vss. 3, 12), and the Aśvins hymns in VIII often express concern about the many places the Aśvins could be besides here.
Griffith
Borne on your golden car, ye omnipresent! come to this sacrifice of ours, Nasatyas.
Drink of the pleasant liquor of the Soma give riches to the people who adore you.
Geldner
Kommet her zu diesem Opfer auf goldenem Wagen, ihr vielseitigen Nasatya´s! Ihr sollt von dem somischen Met trinken und dem verehrenden Manne ein Kleinod bringen!
Grassmann
Auf goldnem Wagen kommt, o oftgeseh’ne, zu diesem Opfer her, o ihr Wahrhaft’gen Und trinket recht den süssen Saft des Soma’s, ihr schenket Gut dem Mann, der euch verehret.
Elizarenkova
На золотой колеснице, о многосущие,
Приезжайте, о Насатьи, на эту жертву!
Пейте же мед сомы,
Даруйте сокровище почитающему (вас) человеку!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- पुरुमीळहाजमीळहौ सौहोत्रौ
- भुरिक्पङ्क्ति
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (पुरुभू) बहुतों की भावना कराने और (नासत्या) सत्य आचरणवाले अध्यापक और उपदेशक जनो ! आप दोनों (हिरण्ययेन) ज्योतिर्मय और सुवर्ण आदि से शोभित (रथेन) वाहन से (इमम्) इस (यज्ञम्) पढ़ाने और पढ़ने रूप यज्ञ को (उप, यातम्) प्राप्त होओ और (मधुनः) मधुर आदि गुणों से युक्त (सोम्यस्य) सोमलतारूप ओषधियों में उत्पन्न पदार्थ के रस का (पिबाथः) पान करो और (विधते) पुरुषार्थ को करते हुए (जनाय) मनुष्य के लिये (रत्नम्) सुन्दर धन को (दधथः) तुम धारण करते हो वे दोनों (इत्) ही सुखी कैसे न होओ ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्यो ! जो शिल्पविद्या के प्रचार करनेवाले हों, वे ही संसार के सुख करनेवाले होवें ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे पुरुभू नासत्याऽश्विनौ ! युवां हिरण्ययेन रथेनेमं यज्ञमुपयातं मधुनः सोम्यस्य रसं पिबाथो विधते जनाय रत्नं दधथस्तावित्सुखिनौ कथं न भवेतम् ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (हिरण्ययेन) ज्योतिर्मयेन सुवर्णाद्यलङ्कृतेन (पुरुभू) यो पुरून् भावयतस्तौ (रथेन) यानेन (इमम्) (यज्ञम्) अध्यापनाऽध्ययनाख्यम् (नासत्या) सत्याचरणावध्यापकोपदेशकौ (उप) (यातम्) (पिबाथः) पिबतम् (इत्) एव (मधुनः) मधुरादिगुणयुक्तस्य (सोम्यस्य) सोमेषु भवस्य (दधथः) (रत्नम्) रमणीयं धनम् (विधते) पुरुषार्थं कुर्वते (जनाय) मनुष्याय ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्या ! ये विद्याप्रचारकाः स्युस्त एव जगत्सुखकरा भवेयुः ॥४॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे माणसांनो ! जे शिल्पविद्येचे प्रचारक असतात तेच जगात सुख देणारे असतात. ॥ ४ ॥
05 आ नो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ᳓ नो यातं दिवो᳓ अ᳓छा पृथिव्या᳓
हिरण्य᳓येन सुवृ᳓ता र᳓थेन
मा᳓ वाम् अन्ये᳓ नि᳓ यमन् देवय᳓न्तः
सं᳓ य᳓द् ददे᳓ · ना᳓भिः पूर्विया᳓ वाम्
मूलम् ...{Loading}...
आ नो॑ यातं दि॒वो अच्छा॑ पृथि॒व्या हि॑र॒ण्यये॑न सु॒वृता॒ रथे॑न ।
मा वा॑म॒न्ये नि य॑मन्देव॒यन्तः॒ सं यद्द॒दे नाभिः॑ पू॒र्व्या वा॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - पुरुमीळ्हाजमीळ्हौ सौहोत्रौ
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
आ᳓ नो यातं दिवो᳓ अ᳓छा पृथिव्या᳓
हिरण्य᳓येन सुवृ᳓ता र᳓थेन
मा᳓ वाम् अन्ये᳓ नि᳓ यमन् देवय᳓न्तः
सं᳓ य᳓द् ददे᳓ · ना᳓भिः पूर्विया᳓ वाम्
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
ácha ← ácha (invariable)
diváḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
pr̥thivyā́ḥ ← pr̥thivī́- (nominal stem)
{case:ABL, gender:F, number:SG}
yātam ← √yā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
hiraṇyáyena ← hiraṇyáya- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
ráthena ← rátha- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
suvŕ̥tā ← suvŕ̥t- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
anyé ← anyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
devayántaḥ ← √devay- (UNK_TYPE)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
mā́ ← mā́ (invariable)
ní ← ní (invariable)
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
yaman ← √yam- (root)
{number:PL, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
dadé ← √dā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
nā́bhiḥ ← nā́bhi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
pūrvyā́ ← pūrvyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
sám ← sám (invariable)
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
आ । नः॒ । या॒त॒म् । दि॒वः । अच्छ॑ । पृ॒थि॒व्याः । हि॒र॒ण्यये॑न । सु॒ऽवृता॑ । रथे॑न ।
मा । वा॒म् । अ॒न्ये । नि । य॒म॒न् । दे॒व॒ऽयन्तः॑ । सम् । यत् । द॒दे । नाभिः॑ । पू॒र्व्या । वा॒म् ॥
Hellwig Grammar
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- yātaṃ ← yātam ← yā
- [verb], dual, Present imperative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- divo ← divaḥ ← div
- [noun], ablative, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- acchā
- [adverb]
- “towards; accha [prefix].”
- pṛthivyā ← pṛthivyāḥ ← pṛthivī
- [noun], ablative, singular, feminine
- “Earth; pṛthivī; floor; Earth; earth; pṛthivī [word]; land.”
- hiraṇyayena ← hiraṇyaya
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “gold; aureate; hiraṇyaya [word].”
- suvṛtā ← suvṛt
- [noun], instrumental, singular, masculine
- rathena ← ratha
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- mā
- [adverb]
- “not.”
- vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- anye ← anya
- [noun], nominative, plural, masculine
- “other; another(a); remaining; different; anya [word]; other than; more(a); fresh; any(a).”
- ni
- [adverb]
- “back; down.”
- yaman ← yam
- [verb], plural, Aorist conj./subj.
- “concentrate; grant; restrain; cause; control; offer; cover; raise.”
- devayantaḥ ← devay
- [verb noun], nominative, plural
- “solicit.”
- saṃ ← sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- dade ← dā
- [verb], singular, Perfect indicative
- “give; add; perform; put; administer; fill into; give; ignite; put on; offer; use; fuel; pour; grant; feed; teach; construct; insert; drip; wrap; pay; hand over; lend; inflict; concentrate; sacrifice; splint; poultice; create.”
- nābhiḥ ← nābhi
- [noun], nominative, singular, feminine
- “navel; hub; kinship; beginning; origin; umbilical cord; nābhi [word]; friendship; center.”
- pūrvyā ← pūrvya
- [noun], nominative, singular, feminine
- “first; precedent; age-old; excellent; former(a).”
- vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
सायण-भाष्यम्
नः अस्मान् अच्छ अभि प्राप्तुं दिवः द्युलोकात् पृथिव्याः सकाशाद्वा आ यातम् । केन साधनेन । हिरण्ययेन हितरमणीयेन’ सुवृता शोभनावर्तनेन रथेन । वां युवाम् अन्ये देवयन्तः देवौ युवामिच्छन्तो यजमानाः मा नि यमन् नियमनं मा कुर्वन् । यत् यस्मात पूर्व्या पूर्वार्हा इतरयष्टृभ्यः पूर्वभाविनी नाभिः बन्धिका स्तुतिः सं ददे संबध्नाति । तस्मादायातम् ॥
Wilson
English translation:
“Come to our presence, whether from heaven or earth, with your well-constructed golden chariot; let not other devout worshippers detain yhou, for a prior attraction awaits you (here).”
Jamison Brereton
Drive right here to us from heaven and from the earth with your golden, smooth-rolling chariot.
Let the others who seek the gods not hold you down, because our
ancient umbilical tie is attached to you.
Jamison Brereton Notes
By my rule (see “Vedic anyá- ‘another, the other’: syntactic disambiguation,” Fs. Beekes, 1997), because it is in (modified) 2nd position, anyé in c should be definite (‘the others’), not indefinite as Geldner (/Witzel Gotō) take it. This makes perfect sense: we are well aware of the other sacrificers who are our rivals.
On sám … dadé and the idiom it expresses see comm. ad I.139.1. Although dadé here is usually ascribed to √dā ‘give’, the idiom sam √dā belong to √dā ‘cut’.
See Kümmel 242 for the three forms dadé / dade that belong to ‘cut’.
Griffith
Come hitherward to us from earth, from heaven, borne on your golden chariot rolling lightly.
Suffer not other worshippers to stay you here are ye bound by earlier bonds of friendship.
Geldner
Kommet her zu uns auf dem leichten goldnen Wagen vom Himmel, von der Erde. Nicht sollen euch andere Gottverlangende anhalten, da schon früher mit euch Freundschaft geschlossen wurde.
Grassmann
Kommt her zu uns vom Himmel, von der Erde auf goldnem Wagen, welcher schnell herbeirollt; Nicht mögen andre Fromme fest euch halten, wenn sich um euch die alten Freunde scharen.
Elizarenkova
Приезжайте к нам с неба, с земли
На золотой легкоходной колеснице!
Да не удержат вас другие почитатели богов –
Потому что установлена давнишняя тесная связь (у нас) с вами!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- पुरुमीळहाजमीळहौ सौहोत्रौ
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब राजा और अमात्य विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (पूर्व्या) प्राचीनों से किये हुओं में चतुर राजा और मन्त्री जनो ! (वाम्) आप दोनों के (सुवृता) सुन्दर परदे से युक्त (हिरण्ययेन) सुवर्ण आदि से शोभित (रथेन) विमान आदि वाहन से (पृथिव्याः) भूमि की (दिवः) कामना करते हुए (नः) हम लोगों को (अच्छा) उत्तम प्रकार (आ, यातम्) प्राप्त होओ जिससे (अन्ये) अन्य जन (देवयन्तः) कामना करते हुए (वाम्) आप दोनों से (मा) नहीं (नि, यमन्) निग्रह करें और (यत्) जिसको मैं (नाभिः) नाभि के सदृश वर्त्तमान आप दोनों को (सम्, ददे) अच्छे प्रकार देता हूँ, उसका ग्रहण करो ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है। सब प्रजा और राजाजन, राजा और राजा के पुरुषों के सङ्ग की सदा ही इच्छा करें और सदैव सुख और दुःख को भोगें ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे पूर्व्या राजाऽमात्यौ ! वां सुवृता हिरण्ययेन रथेन पृथिव्या दिवो नोऽच्छाऽऽयातम्। यतोऽन्ये देवयन्तो वां मा नियमन् यदहं नाभिरिव वां सन्ददे तद्गृह्णीतम् ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ राजामात्यविषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (आ) (नः) (यातम्) प्राप्नुतम् (दिवः) कामयमानाम् (अच्छा) सम्यक्। अत्र संहितायामिति दीर्घः। (पृथिव्याः) भूम्याः (हिरण्ययेन) सुवर्णादिनाऽलङ्कृतेन (सुवृता) शोभनावरणेन (रथेन) विमानादियानेन (मा) (वाम्) युवयोः (अन्ये) (नि) (यमन्) निग्रहं कुर्वन्तु (देवयन्तः) कामयन्तः (सम्) (यत्) (ददे) ददामि (नाभिः) नाभिरिव वर्त्तमानः (पूर्व्या) पूर्वैः कृतेषु कुशलौ (वाम्) युवाभ्याम् ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः। सर्वे प्रजाराजजना राज्ञो राजपुरुषाणाञ्च सङ्गं सदैवेच्छेयुः सदैव सुखदुःखे भुञ्जीरन् ॥५॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. सर्व प्रजा व राजजनांनी राजा व राजपुरुषांच्या संगतीची इच्छा करावी व सदैव सुख व दुःख भोगावे. ॥ ५ ॥
06 नू नो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
नू᳓ नो रयि᳓म् पुरुवी᳓रम् बृह᳓न्तं
द᳓स्रा मि᳓माथाम् उभ᳓येषु अस्मे᳓
न᳓रो य᳓द् वाम् अश्विना स्तो᳓मम् आ᳓वन्
सध᳓स्तुतिम् आजमीळ्हा᳓सो अग्मन्
मूलम् ...{Loading}...
नू नो॑ र॒यिं पु॑रु॒वीरं॑ बृ॒हन्तं॒ दस्रा॒ मिमा॑थामु॒भये॑ष्व॒स्मे ।
नरो॒ यद्वा॑मश्विना॒ स्तोम॒माव॑न्त्स॒धस्तु॑तिमाजमी॒ळ्हासो॑ अग्मन् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - पुरुमीळ्हाजमीळ्हौ सौहोत्रौ
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
नू᳓ नो रयि᳓म् पुरुवी᳓रम् बृह᳓न्तं
द᳓स्रा मि᳓माथाम् उभ᳓येषु अस्मे᳓
न᳓रो य᳓द् वाम् अश्विना स्तो᳓मम् आ᳓वन्
सध᳓स्तुतिम् आजमीळ्हा᳓सो अग्मन्
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
br̥hántam ← br̥hánt- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
nú ← nú (invariable)
puruvī́ram ← puruvī́ra- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
rayím ← rayí- ~ rāy- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
asmé ← ahám (pronoun)
{case:LOC, number:PL}
dásrā ← dasrá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
mímāthām ← √mā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:MED}
ubháyeṣu ← ubháya- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
ā́van ← √avⁱ- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
náraḥ ← nár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
stómam ← stóma- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
agman ← √gam- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
ājamīḷhā́saḥ ← ājamīḷhá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
sadhástutim ← sadhástuti- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
पद-पाठः
नु । नः॒ । र॒यिम् । पु॒रु॒ऽवीर॑म् । बृ॒हन्त॑म् । दस्रा॑ । मिमा॑थाम् । उ॒भये॑षु । अ॒स्मे इति॑ ।
नरः॑ । यत् । वा॒म् । अ॒श्वि॒ना॒ । स्तोम॑म् । आव॑न् । स॒धऽस्तु॑तिम् । आ॒ज॒ऽमी॒ळ्हासः॑ । अ॒ग्म॒न् ॥
Hellwig Grammar
- nū ← nu
- [adverb]
- “now; already.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- rayim ← rayi
- [noun], accusative, singular, masculine
- “wealth; property.”
- puruvīram ← puru
- [noun]
- “many; much(a); very.”
- puruvīram ← vīram ← vīra
- [noun], accusative, singular, masculine
- “hero; man; Vīra; vīra; vīra [word]; Vīra.”
- bṛhantaṃ ← bṛhantam ← bṛhat
- [noun], accusative, singular, masculine
- “large; great; loud; high; much(a); exalted; abundant; intensive; strong; huge.”
- dasrā ← dasra
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins.”
- mimāthām ← mā
- [verb], dual, Present imperative
- “weigh; measure; total; last; weigh; measure; give away; transform.”
- ubhayeṣv ← ubhayeṣu ← ubhaya
- [noun], locative, plural, masculine
- “both(a).”
- asme ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- naro ← naraḥ ← nṛ
- [noun], nominative, plural, masculine
- “man; man; nṛ [word]; crew; masculine.”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- stomam ← stoma
- [noun], accusative, singular, masculine
- “hymn; Stoma; stoma [word].”
- āvan ← av
- [verb], plural, Root aorist (Ind.)
- “support; help; prefer; prefer; like.”
- sadhastutim ← sadhastuti
- [noun], accusative, singular, feminine
- ājamīᄆhāso ← ājamīḍhāsaḥ ← ājamīḍha
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Yudhiṣṭhira; Dhṛtarāṣṭra.”
- agman ← gam
- [verb], plural, Root aorist (Ind.)
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
सायण-भाष्यम्
नु क्षिप्रं नः अस्माकं रयिं धनं पुरुवीरं बहुपुत्रोपेतं बृहन्तं महान्तं हे दस्रा अश्विनौ मिमाथां कुरुतम् । उभयेषु पुरुमीळ्हाजमीळ्हेषु अस्मे अस्मासु यत् यदा नरः नेतार ऋत्विजः पुरुमीळ्हसंबन्धिनः वां युवयोः स्तोमं स्तोत्रम् आवन् अगमन् प्राप्ताः । तथा सधस्तुतिं सहस्तुतिम् आजमीळ्हासः अजमीळ्हसंबन्धिनोऽपि तैः सह अग्मन् अगमन् ॥
Wilson
English translation:
“Dasras, mete out for us both great opulence, comprising many descendants, since the leaders of the rite (the Purumīḷhas), have addressed to you, Aśvins, their praise, and the Ajamīḷhas have united with it their laudation.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
For us both: the two ṛṣis, the authors of the sūkta
Jamison Brereton
Now, wondrous ones, measure out lofty wealth conferring many heroes to us both [=singers and patrons].
As the superior men furthered your praise, o Aśvins, the Ājamīḷhas have come to your joint praise.
Griffith
Now for us both, mete out, O WonderWorkers, riches exceeding great with store of heroes,
Because the men have sent you praise, O Asvins, and Ajamilhas come to the laudation.
Geldner
Nun teilet uns einen großen Schatz von vielen Söhnen zu, uns beiderseitig, ihr Meister! Da die Herren euren Lobpreis bevorzugten, so sind zum gemeinsamen Preis die Ajamilha´s hergekommen.
Grassmann
Nun messt uns zu, o hehre, grossen Reichthum, den heldenreichen, uns, den beiden Theilen; Weil euch, o Ritter, Lob die Männer weihten, zum Chorgesang die Adschanidha’s kamen.
Elizarenkova
Отмерьте же нам сейчас высокое богатство,
Состоящее из многих мужей, о удивительные, нам: тем и другим!
Так как мужи посвятили восхваление вам, о Ашвины,
Люди из рода Аджамилхи достигли общего одобрения.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- पुरुमीळहाजमीळहौ सौहोत्रौ
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (दस्रा) दुःख के नाश करनेवाले (अश्विना) सूर्य्य और चन्द्रमा के सदृश श्रेष्ठ गुणों से युक्त (यत्) जो (आजमीळ्हासः) बकरों को विद्या से सिञ्चन करनेवालों के पुत्र (नरः) नायकजन ! (वाम्) आप दोनों को और (सधस्तुतिम्) साथ कीर्त्ति को (अग्मन्) प्राप्त होते और (स्तोमम्) प्रशंसा को (आवन्) हम प्राप्त होते हैं उन (नः) हम सब लोगों के लिये आप दोनों (पुरुवीरम्) बहुत वीर हों जिससे उस (बृहन्तम्) बड़े (रयिम्) धन को (मिमाथाम्) धारण करो जिससे (उभयेषु) दोनों राजा और प्रजा जनों में (अस्मे) हम लोगों में लक्ष्मी (नु) शीघ्र बढ़े ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे राजन् और मुख्य मन्त्रीजनो ! आप दोनों सूर्य्य और चन्द्रमा के सदृश हम लोगों में वर्त्ताव कीजिये और बहुत लक्ष्मी को स्थापित कीजिये, जिससे हम लोग धन से युक्त होवें ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे दस्राऽश्विना यदाजमीळ्हासो नरो ! वां सधस्तुतिमग्मन्त्स्तोममावँस्तेभ्यो नोऽस्मभ्यं युवां पुरुवीरं बृहन्तं रयिं मिमाथाम्। यदुभयेष्वस्मे श्रीर्नु वर्द्धेत ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नु) सद्यः (नः) अस्मभ्यम् (रयिम्) (पुरुवीरम्) बहवो वीरा यस्मात्तम् (बृहन्तम्) महान्तम् (दस्रा) दुःखोपक्षयितारौ (मिमाथाम्) विधत्तम् (उभयेषु) राजप्रजाजनेषु (अस्मे) अस्मासु (नरः) नायकाः (यत्) ये (वाम्) युवाम् (अश्विना) सूर्य्याचन्द्रमसाविव शुभगुणयुक्तौ (स्तोमम्) प्रशंसाम् (आवन्) प्राप्नुयामः (सधस्तुतिम्) सहकीर्त्तिम् (आजमीळ्हासः) येऽजान् विद्यया सिञ्चन्ति तदपत्यानि (अग्मन्) प्राप्नुवन्ति ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे राजमुख्याऽमात्यौ ! भवन्तौ सूर्य्याचन्द्रवदस्मासु वर्तेथाम्। पुष्कलां श्रियं स्थापयत यतो वयं धनाढ्या स्याम ॥६॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे राजा व मुख्यमंत्री ! तुम्ही दोघे सूर्य व चंद्राप्रमाणे आमच्याबरोबर वागा. पुष्कळ धन मिळवा, ज्यामुळे आम्ही धनाने युक्त व्हावे. ॥ ६ ॥
07 इहेह यद्वाम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
इहे᳓ह य᳓द् वां समना᳓ पपृक्षे᳓
से᳓य᳓म् अस्मे᳓ सुमति᳓र् वाजरत्ना
उरुष्य᳓तं जरिता᳓रं युवं᳓ ह
श्रितः᳓ का᳓मो नासतिया युवद्रि᳓क्
मूलम् ...{Loading}...
इ॒हेह॒ यद्वां॑ सम॒ना प॑पृ॒क्षे सेयम॒स्मे सु॑म॒तिर्वा॑जरत्ना ।
उ॒रु॒ष्यतं॑ जरि॒तारं॑ यु॒वं ह॑ श्रि॒तः कामो॑ नासत्या युव॒द्रिक् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - पुरुमीळ्हाजमीळ्हौ सौहोत्रौ
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
इहे᳓ह य᳓द् वां समना᳓ पपृक्षे᳓
से᳓य᳓म् अस्मे᳓ सुमति᳓र् वाजरत्ना
उरुष्य᳓तं जरिता᳓रं युवं᳓ ह
श्रितः᳓ का᳓मो नासतिया युवद्रि᳓क्
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
Morph
ihéha ← ihá (invariable)
papr̥kṣé ← √pr̥kṣ- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
samanā́ ← samanā́ (invariable)
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
asmé ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:PL}
iyám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
sā́ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
sumatíḥ ← sumatí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
vājaratnā ← vā́jaratna- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
ha ← ha (invariable)
jaritā́ram ← jaritár- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
uruṣyátam ← √uruṣy- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
kā́maḥ ← kā́ma- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
nāsatyā ← nā́satya- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
śritáḥ ← √śri- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
yuvadrík ← yuvadrík (invariable)
पद-पाठः
इ॒हऽइ॑ह । यत् । वा॒म् । स॒म॒ना । प॒पृ॒क्षे । सा । इ॒यम् । अ॒स्मे इति॑ । सु॒ऽम॒तिः । वा॒ज॒ऽर॒त्ना॒ ।
उ॒रु॒ष्यत॑म् । ज॒रि॒तार॑म् । यु॒वम् । ह॒ । श्रि॒तः । कामः॑ । ना॒स॒त्या॒ । यु॒व॒द्रिक् ॥
Hellwig Grammar
- iheha ← iha
- [adverb]
- “here; now; in this world; now; below; there; here; just.”
- iheha ← iha
- [adverb]
- “here; now; in this world; now; below; there; here; just.”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- samanā
- [adverb]
- papṛkṣe ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- seyam ← sā ← tad
- [noun], nominative, singular, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- seyam ← iyam ← idam
- [noun], nominative, singular, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- asme ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- sumatir ← sumatiḥ ← sumati
- [noun], nominative, singular, feminine
- “benevolence; favor; Sumati.”
- vājaratnā ← vāja
- [noun], masculine
- “prize; Vāja; reward; reward; Ribhus; vigor; strength; contest.”
- vājaratnā ← ratnā ← ratna
- [noun], nominative, singular, feminine
- “jewel; wealth; best; treasure; vajra; property; jewel; ruby; jewelry.”
- uruṣyataṃ ← uruṣyatam ← uruṣy
- [verb], dual, Present imperative
- “protect; help.”
- jaritāraṃ ← jaritāram ← jaritṛ
- [noun], accusative, singular, masculine
- “singer.”
- yuvaṃ ← yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual
- “you.”
- ha
- [adverb]
- “indeed; ha [word].”
- śritaḥ ← śri
- [verb noun], nominative, singular
- “situate; dwell; go; lurk; reach; rear; repose; cling to.”
- kāmo ← kāmaḥ ← kāma
- [noun], nominative, singular, masculine
- “wish; desire; sexual love; sexual desire; desire; Kama; sensuality; love; purpose; sexual arousal; pleasure; enjoyment; licentiousness; kāma [word]; sexual intercourse; thorn apple; wish.”
- nāsatyā ← nāsatyāḥ ← nāsatya
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Asvins; nāsatya [word].”
- yuvadrik ← yuvadryañc
- [noun], accusative, singular, neuter
सायण-भाष्यम्
हे अश्विनौ यद्यस्मात् । यथा वा सुमत्या । इहेहास्मिन्नेव यज्ञे सुमना समानमनस्कौ । सदृशावित्यर्थः । तौ वां युवां सुमत्या पपृक्षे । स्तुत्या संयोजयामि । सेयमिदानीं क्रियमाणा सुमतिः शोभनस्तुतिरस्मे अस्माकमेव फलवती भवत्विति शेषः । हे वाजरत्ना रमणीयान्नौ । अन्नं वै वाजः । शत. ब्रा. ९-३-४-१ । इति श्रुतेः । युवं युवां जरितारं गरितारं स्तोतारं मामुरुष्यतम् । रक्षतम् । हे नासत्याश्विनौ कामोऽस्मदीयो युवद्रिक् ह युवामेव गच्छन् श्रितः प्राप्तः ॥ ७ ॥
Wilson
English translation:
“May you earn praise wherewith, distributors of food, I associate you both like-minded at this sacrifice, be (beneficial) to us; do you protect your worshipper; my desire, Nāsatyas, directed towards you is gratified.”
Jamison Brereton
Since I have nourished you two, whether here or there, in the same way, so (let there be) this good favor for us, o you who bring prizes as
treasures:
make wide space for the singer. Our desire is fixed in your direction, o Nāsatyas.
Griffith
Whene’er I gratified you here together, your grace was given us, O ye rich in booty.
Protect, ye Twain, the singer of your praises: to you, Nasatyas, is my wish directed.
Geldner
Da ich euch hier und dort in gleicher Weise gestärkt habe, so werde uns diese Gunst, ihr Reichbelohnende: Schützet doch ihr beide den Sänger! Dieser Wunsch ist an euch zwei gerichtet, ihr Nasatya´s.
Grassmann
So oft ich hier zugleich euch beide tränkte, ward eure Gunst uns hier, o Labungsspender; Dem Sänger schaffet weiten Raum, ihr beide, an euch, ihr treuen, lehnt sich mein Verlangen.
Elizarenkova
Раз я одинаково насытил вас здесь и там,
(Да будет) нам это благоволение, о богатые наградами!
Спасите же певца вы оба!
Направлено (это) желание, о Насатьи, на вас двоих.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- पुरुमीळहाजमीळहौ सौहोत्रौ
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब सज्जन विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (नासत्या) धर्मात्मा अध्यापक और उपदेशक जनो ! (इहेह) इस संसार में (वाम्) आप दोनों की (यत्) जो (समना) शान्ति आदि गुणों से युक्त (वाजरत्ना) विज्ञान रूप धन की प्राप्ति सिद्ध करनेवाली (सुमतिः) श्रेष्ठ मति है (सा) सो (इयम्) यह (अस्मे) हम लोगों को (पपृक्षे) सम्बन्धयुक्त करे जो यह और (युवद्रिक्) आप दोनों को प्राप्त करानेवाला (कामः) मनोरथ (जरिताम्) सम्पूर्ण विद्याओं के स्तुति करनेवाले को (श्रितः) आश्रित है (ह) उसी का (युवम्) आप (उरुष्यतम्) सेवन करें ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यों को चाहिये सदा इस संसार में यथार्थवक्ता पुरुषों की बुद्धि की इच्छा करें और सत्य की कामना करें, जिससे सम्पूर्ण इच्छा पूर्ण होवे ॥७॥ इस सूक्त में अध्यापक, उपदेशक, राजा, अमात्य और सज्जन के गुणों का वर्णन होने से इस सूक्त के अर्थ की पूर्व सूक्त के अर्थ के साथ सङ्गति जाननी चाहिये ॥७॥ यह चवालीसवाँ सूक्त और बीसवाँ वर्ग समाप्त हुआ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे नासत्याऽध्यापकोपदेशकाविहेह वां यद्या समना वाजरत्ना सुमतिरस्ति सेयमस्मे पपृक्षे योऽयं युवद्रिक् कामो जरितारं श्रितस्तं ह युवमुरुष्यतम् ॥७॥ अत्राऽध्यापकोपदेशकराजामात्यसज्जनगुणवर्णनादेतदर्थस्य पूर्वसूक्तार्थेन सह सङ्गतिर्वेद्या ॥७॥ इति चतुश्चत्वारिंशत्तमं सूक्तं विंशो वर्गश्च समाप्तः ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ सज्जनगुणविषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इहेह) अस्मिञ्जगति (यत्) या (वाम्) (समना) सान्त्वनादिगुणयुक्ता (पपृक्षे) सम्बध्नातु (सा) (इयम्) (अस्मे) अस्मान् (सुमतिः) (वाजरत्ना) विज्ञानधनप्राप्तिसाधिका (उरुष्यतम्) सेवेतम् (जरितारम्) सकलविद्यास्तावकम् (युवम्) युवाम् (ह) खलु (श्रितः) आश्रितः (कामः) (नासत्या) धर्म्मात्मानौ (युवद्रिक्) युवां प्रापकः ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यैः सदात्राप्तानां प्रज्ञेषणीया सत्यस्य कामना च याभ्यां सर्वेच्छा पूर्णा स्यादिति ॥७॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - माणसांनी या जगात सदैव विद्वान पुरुषांच्या बुद्धीची इच्छा धरावी व सत्याची कामना करावी. ज्यांच्यामुळे संपूर्ण इच्छा पूर्ण व्हाव्यात. ॥ ७ ॥