सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘ अनश्वो जातः’ इति नवर्चं चतुर्थं सूक्तमार्भवम् । ऋषिर्वामदेवः। अन्त्या त्रिष्टुप् शिष्टास्त्रिष्टुबन्तपरिभाषया जगत्यः । अनश्वोऽन्त्या त्रिष्टुप् ’ इत्यनुक्रमणिका । आभिप्लविके तृतीयेऽहनि वैश्वदेवशस्त्रे आर्भवनिविद्धानीयमिदम् । तथा च सूत्रितम् - अनश्वो जातः परावतो य इति वैश्वदेवम् ’ ( आश्व. श्रौ. ७. ७ ) इति ॥
Jamison Brereton
36 (332)
R̥bhus
Vāmadeva Gautama
9 verses: jagatī, except triṣṭubh 9
The first half of this hymn turns on the “proclamation” of the divinity of the R̥bhus and of their deeds (vss. 1, 3, 5) and the second on the prosperity they bring. The first verse already establishes the central themes of the hymn. The chariot with three wheels that rolls through space is likely the ritual with its three fires or possibly with its three soma-pressings. And just as the ritual flies from earth to heaven, so the R̥bhus prosper both earth and heaven.
The ritual is key to the R̥bhus, since it is through their ritual acts that they became divine, and they continue to perform ritual acts, even as divinities. Verse 2 again refers to their perfect chariot—the perfect ritual that the R̥bhus carried out through their insight. Because they rode to heaven on that ritual, they are now offered soma at the Third Pressing (2cd). Verses 3–4 rehearse three of the well-known deeds of the R̥bhus, which are united by a sonic repetition: they rejuvenate their parents in order for them “to keep going” (caráthāya); in order to make the four principal soma offerings at the Third Pressing they “divided” one “cup into four” (ví cakra camasáṃ cáturvayam); and “out of a cowhide” (cármaṇaḥ) they made a milk-giving cow. The cowhide in 4b may be a hide on which the stalks of the soma plant are beaten (the adhiṣavaṇacarman) to produce the soma juice. Since at the Third Pressing the stalks used in the first two pressings are beaten again to extract the soma juice, therefore the great deed of the R̥bhus might have been that they were able to extract more soma juice on the cowhide from old stalks and in that way make the cowhide into a cow once again, who gives soma as its milk. Or the cowhide may refer to the soma stalks themselves, the shredded remains of the previous pressings that are made to yield soma once again.
In the second half of the hymn (vss. 5–9) the poet turns principally to the rewards that the R̥bhus bring. The poet announces the theme in verse 5 by proclaiming that those whom the R̥bhus help have “wide boundaries”—broad horizons, we might say. Great men, whether poets or warriors, are great because of the R̥bhus (vs. 6), and through the R̥bhus people gain wealth (5a, 6c, 8d), vigor (8d), fame (5a, 9bc), and descendants (9a).
01 अनश्वो जातो - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अनश्वो᳓ जातो᳓ अनभीशु᳓र् उक्थि᳓यो
र᳓थस् त्रिचक्रः᳓ प᳓रि वर्तते र᳓जः
मह᳓त् त᳓द् वो देवि᳓यस्य प्रवा᳓चनं
द्या᳓म् ऋभवः पृथिवीं᳓ य᳓च् च पु᳓ष्यथ
मूलम् ...{Loading}...
अ॒न॒श्वो जा॒तो अ॑नभी॒शुरु॒क्थ्यो॒३॒॑ रथ॑स्त्रिच॒क्रः परि॑ वर्तते॒ रजः॑ ।
म॒हत्तद्वो॑ दे॒व्य॑स्य प्र॒वाच॑नं॒ द्यामृ॑भवः पृथि॒वीं यच्च॒ पुष्य॑थ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - ऋभवः
- ऋषिः - वामदेवो गौतमः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
अनश्वो᳓ जातो᳓ अनभीशु᳓र् उक्थि᳓यो
र᳓थस् त्रिचक्रः᳓ प᳓रि वर्तते र᳓जः
मह᳓त् त᳓द् वो देवि᳓यस्य प्रवा᳓चनं
द्या᳓म् ऋभवः पृथिवीं᳓ य᳓च् च पु᳓ष्यथ
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
anabhīśúḥ ← anabhīśú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
anaśváḥ ← anaśvá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
jātáḥ ← √janⁱ- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
ukthyàḥ ← ukthyà- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
pári ← pári (invariable)
rájaḥ ← rájas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ráthaḥ ← rátha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
tricakráḥ ← tricakrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vartate ← √vr̥t- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
devyàsya ← devyà- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
mahát ← mahā́nt- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
pravā́canam ← pravā́cana- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
ca ← ca (invariable)
dyā́m ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
pr̥thivī́m ← pr̥thivī́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
púṣyatha ← √puṣ- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
r̥bhavaḥ ← r̥bhú- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
अ॒न॒श्वः । जा॒तः । अ॒न॒भी॒शुः । उ॒क्थ्यः॑ । रथः॑ । त्रि॒ऽच॒क्रः । परि॑ । व॒र्त॒ते॒ । रजः॑ ।
म॒हत् । तत् । वः॒ । दे॒व्य॑स्य । प्र॒ऽवाच॑नम् । द्याम् । ऋ॒भ॒वः॒ । पृ॒थि॒वीम् । यत् । च॒ । पुष्य॑थ ॥
Hellwig Grammar
- anaśvo ← an
- [adverb]
- “not.”
- anaśvo ← aśvaḥ ← aśva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “horse; aśva [word]; Aśva; stallion.”
- jāto ← jātaḥ ← jan
- [verb noun], nominative, singular
- “become; originate; be born; transform; happen; result; grow; beget; produce; create; conceive; separate; cause; give birth; grow; produce; generate; be; become; arise; come on.”
- anabhīśur ← an
- [adverb]
- “not.”
- anabhīśur ← abhīśuḥ ← abhīśu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “beam; rein.”
- ukthyo ← ukthyaḥ ← ukthya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “applaudable.”
- rathas ← rathaḥ ← ratha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- tricakraḥ ← tri
- [noun]
- “three; tri/tisṛ [word].”
- tricakraḥ ← cakraḥ ← cakra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “wheel; Cakra; discus; army; cakra; oil mill; cakrikā; cakra; group.”
- pari
- [adverb]
- “from; about; around.”
- vartate ← vṛt
- [verb], singular, Present indikative
- “behave; happen; exist; return; dwell; die; roll; continue; act; exist; feed on; issue; move; travel; proceed; turn; situate; drive; account for; begin; do; inhere; revolve.”
- rajaḥ ← rajas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “powder; menorrhea; dust; Rajas; atmosphere; rajas; pollen; passion; rajas [word]; sindūra; rust; tin; impurity; dark; sky.”
- mahat
- [noun], nominative, singular, neuter
- “large; eminent; great; loud; dangerous; strong; long; high; much(a); mahant [word]; ample; very; great; adult; important; dark; high; abundant; violent; remarkable; mighty; big; long.”
- tad ← tat ← tad
- [noun], nominative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vo ← vaḥ ← tvad
- [noun], genitive, plural
- “you.”
- devyasya ← devya
- [noun], genitive, singular, neuter
- pravācanaṃ ← pravācanam ← pravācana
- [noun], nominative, singular, neuter
- “announcement; fame.”
- dyām ← div
- [noun], accusative, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- ṛbhavaḥ ← ṛbhu
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Ribhus.”
- pṛthivīṃ ← pṛthivīm ← pṛthivī
- [noun], accusative, singular, feminine
- “Earth; pṛthivī; floor; Earth; earth; pṛthivī [word]; land.”
- yac ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- puṣyatha ← puṣ
- [verb], plural, Present indikative
- “boom; grow; promote; foster.”
सायण-भाष्यम्
हे ऋभवः अश्विनोः संबन्धी युष्मद्दत्तः रथः अनश्वो जातः वाहनाश्वनिरपेक्षः संपन्नः । तथा अनभीशुः प्रग्रहरहितः उक्थ्यः स्तुत्यः त्रिचक्रः चक्रत्रययुक्तः सन् रजः अन्तरिक्षं परि वर्तते परिभ्रमति । महत् प्रभूतं तत् रथनिर्माणाख्यं कर्म वः युष्माकं देव्यस्य देवत्वस्य प्रवाचनं प्रवक्तृ प्रख्यापकम् । यच्च येन कर्मणा द्यां पृथिवीं च पुष्यथ पुष्टां कुरुथ ॥
Wilson
English translation:
“The glorious three-wheeled car (of the Aśvins made, Ṛbhus by you) traverses the firmament without horses, without reins; great was that proclamation of your divine (power), by which, Ṛbhus, you cherish heaven and earth.”
Jamison Brereton
Produced without horse and rein, the praiseworthy chariot with its three wheels rolls through the airy space.
This is the great proclamation of your divinity: that you prosper heaven and earth, o R̥bhus.
Griffith
THia car that was not made for horses or for reins, three-wheeled, worthy of lauds, rolls round the firmament.
That is the great announcement of your Deity, that, O ye Rbhus, ye sustain the earth and heaven.
Geldner
Ohne Roß entstanden, ohne Zügel, umkreist der preiswürdige Wagen mit drei Rädern den Raum. Das war die große Ankündigung eurer göttlichen Natur, daß ihr, o Ribhu´s, Himmel und Erde zur Blüte bringet.
Grassmann
Dreirädrig ist der hehre Wagen einst gebaut, der ohne Ross’ und Zügel um den Himmel rollt, Das ist das hohe Zeugniss eurer Götterkraft, dass Erd’ und Himmel ihr, o Ribhu’s, blühend macht.
Elizarenkova
Рожденная без коней, без поводьев, достойная хвалы
Трехколесная колесница объезжает пространство.
Велико это провозглашение вашей божественной природы,
Что вы, о Рибху, даете процветание земле и небу.
अधिमन्त्रम् (VC)
- ऋभवः
- वामदेवो गौतमः
- स्वराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब नव ऋचावाले छत्तीसवें सूक्त का आरम्भ है, उसके प्रथम मन्त्र में शिल्पविद्या के विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (ऋभवः) बुद्धिमानो ! (वः) आप लोगों के लिये (अनश्वः) घोड़ों से रहित (अनभीशुः) जिसने किसी का दिया नहीं लिया वह (उक्थ्यः) प्रशंसा करने योग्य (त्रिचक्रः) तीन पहियों से युक्त (रथः) वाहनविशेष (जातः) उत्पन्न हुआ (यत्) जो (महत्) बड़े (रजः) लोकसमूह के (परि) सब ओर (वर्तते) वर्त्तमान है (तत्) वह (देव्यस्य) विद्वानों में उत्पन्न कर्म का (प्रवाचनम्) उपदेश सब ओर वर्त्तमान है, उससे (द्याम्) प्रकाश (च) और (पृथिवीम्) अन्तरिक्ष वा भूमि को आप लोग (पुष्यथ) पुष्ट करो ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्यो ! तुम लोग अनेक प्रकार के अनेक कलाचक्रों तथा पशु घोड़ा के वाहन से रहित, अग्नि और जल से चलाये गये विमान आदि वाहनों को बना पृथिवी, जलों और अन्तरिक्ष में जा आकर और ऐश्वर्य्य को प्राप्त होकर पूर्ण सुखवाले होओ ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे ऋभवो ! वोऽनश्वोऽनभीशुरुक्थ्यस्त्रिचक्रो रथो जातः सन् यन्महद्रजः परिवर्त्तते तद्देव्यस्य प्रवाचनं परिवर्त्तते तेन द्यां पृथिवीं च यूयं पुष्यथ ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ शिल्पविद्याविषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अनश्वः) अविद्यमाना अश्वा यस्मिन्त्सः (जातः) उत्पन्नः (अनभीशुः) अप्रतिग्रहः (उक्थ्यः) प्रशंसितुमर्हः (रथः) यानविशेषः (त्रिचक्रः) त्रीणि चक्राण्यस्मिन् सः (परि) सर्वतः (वर्त्तते) (रजः) लोकसमूहः (महत्) (तत्) (वः) युष्मभ्यम् (देव्यस्य) देवेषु विद्वत्सु भवस्य (प्रवाचनम्) उपदेशनम् (द्याम्) प्रकाशम् (ऋभवः) मेधाविनः (पृथिवीम्) अन्तरिक्षं भूमिं वा (यत्) (च) (पुष्यथ) ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्या ! यूयमनेकविधान्यनेककलाचक्राणि पश्वश्ववहनरहितान्यग्न्युदकवाहितानि विमानादीनि यानानि निर्माय पृथिव्यामप्स्वन्तरिक्षे च गत्वाऽऽगत्यैश्वर्य्यं प्राप्य पुष्टसुखा भवत ॥१॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
या सूक्तात विपश्चिताच्या (विद्वानाच्या) गुणांचे वर्णन असल्यामुळे या सूक्ताच्या अर्थाची मागच्या सूक्ताच्या अर्थाबरोबर संगती जाणावी.
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे माणसांनो ! तुम्ही अनेक प्रकारची अनेक कलायंत्रे असलेली, पशू, घोडा इत्यादी वाहनरहित, तसेच अग्नी व जल यांनी चालविलेली विमान इत्यादी याने तयार करून पृथ्वी, जल व अंतरिक्षात जाऊन येऊन ऐश्वर्य प्राप्त करून पूर्ण सुखी व्हा. ॥ १ ॥
02 रथं ये - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
र᳓थं ये᳓ चक्रुः᳓ सुवृ᳓तं सुचे᳓तसो
अ᳓विह्वरन्तम् म᳓नसस् प᳓रि ध्य᳓या
ताँ᳓ ऊ नु᳓ अस्य᳓ स᳓वनस्य पीत᳓य
आ᳓ वो वाजा ऋभवो वेदयामसि
मूलम् ...{Loading}...
रथं॒ ये च॒क्रुः सु॒वृतं॑ सु॒चेत॒सोऽवि॑ह्वरन्तं॒ मन॑स॒स्परि॒ ध्यया॑ ।
ताँ ऊ॒ न्व१॒॑स्य सव॑नस्य पी॒तय॒ आ वो॑ वाजा ऋभवो वेदयामसि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - ऋभवः
- ऋषिः - वामदेवो गौतमः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
र᳓थं ये᳓ चक्रुः᳓ सुवृ᳓तं सुचे᳓तसो
अ᳓विह्वरन्तम् म᳓नसस् प᳓रि ध्य᳓या
ताँ᳓ ऊ नु᳓ अस्य᳓ स᳓वनस्य पीत᳓य
आ᳓ वो वाजा ऋभवो वेदयामसि
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
cakrúḥ ← √kr̥- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
rátham ← rátha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
sucétasaḥ ← sucétas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
suvŕ̥tam ← suvŕ̥t- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yé ← yá- (pronoun)
ávihvarantam ← ávihvarant- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
dhyáyā ← dhyā́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
mánasaḥ ← mánas- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
pári ← pári (invariable)
asyá ← ayám (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
nú ← nú (invariable)
pītáye ← pītí- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
sávanasya ← sávana- 1 (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
tā́n ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
u ← u (invariable)
ā́ ← ā́ (invariable)
r̥bhavaḥ ← r̥bhú- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
vājāḥ ← vā́ja- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
vedayāmasi ← √vid- 2 (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
रथ॑म् । ये । च॒क्रुः । सु॒ऽवृत॑म् । सु॒ऽचेत॑सः । अवि॑ऽह्वरन्तम् । मन॑सः । परि॑ । ध्यया॑ ।
तान् । ऊं॒ इति॑ । नु । अ॒स्य । सव॑नस्य । पी॒तये॑ । आ । वः॒ । वा॒जाः॒ । ऋ॒भ॒वः॒ । वे॒द॒या॒म॒सि॒ ॥
Hellwig Grammar
- rathaṃ ← ratham ← ratha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- cakruḥ ← kṛ
- [verb], plural, Perfect indicative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- suvṛtaṃ ← suvṛtam ← suvṛt
- [noun], accusative, singular, masculine
- sucetaso ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- sucetaso ← cetasaḥ ← cetas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “mind; heart; consciousness; intelligence; purpose; cetas [word].”
- ‘vihvarantam ← a
- [adverb]
- “not; akāra; a [taddhita]; a [word]; a; a.”
- ‘vihvarantam ← vihvarantam ← vihval ← √hval
- [verb noun], accusative, singular
- “stagger; tremble.”
- manasas ← manasaḥ ← manas
- [noun], genitive, singular, neuter
- “mind; Manas; purpose; idea; attention; heart; decision; manas [word]; manas [indecl.]; spirit; temper; intelligence.”
- pari
- [adverb]
- “from; about; around.”
- dhyayā ← dhyā
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “dhyā.”
- tāṃ ← tad
- [noun], accusative, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- ū ← u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- nv ← nu
- [adverb]
- “now; already.”
- asya ← idam
- [noun], genitive, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- savanasya ← savana
- [noun], genitive, singular, neuter
- “yajña; savana [word]; Snāna; Soma sacrifice; press.”
- pītaya ← pītaye ← pā
- [verb noun]
- “drink; gulp; soak; drink; suck; inhale.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- vo ← vaḥ ← tvad
- [noun], accusative, plural
- “you.”
- vājā ← vājāḥ ← vāja
- [noun], vocative, plural, masculine
- “prize; Vāja; reward; reward; Ribhus; vigor; strength; contest.”
- ṛbhavo ← ṛbhavaḥ ← ṛbhu
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Ribhus.”
- vedayāmasi ← veday ← √vid
- [verb], plural, Present indikative
- “bode.”
सायण-भाष्यम्
सुचेतसः शोभनचित्ताः ये ऋभवः सुवृतं सुवर्तनचक्रम् अविह्वरन्तम् अकुटिलं रथं मनसः परि ध्यया मनसो ध्यानेनाप्रयत्नेन नु क्षिप्रं चक्रुः तान् । उशब्द एवार्थे । तानेव अस्य सवनस्य पीतये एतं सोमं पातुं हे वाजाः हे ऋभवः वः युष्मान् आ वेदयामसि आवेदयामः ॥
Wilson
English translation:
“We invoke you respectfully, Vājas and Ṛbhus, to drink of this libation, for you are the wise sages, who, by mental meditation, made the well-constructed undeviating car (of the Aśvins).”
Jamison Brereton
The very perceptive ones who made from mind by insight the
smooth-running chariot, which never overturns—
(to you,) o Vājas, o R̥bhus, we now dedicate (the soma) of this pressing for you to drink.
Griffith
Ye Sapient Ones who made the lightly-rolling car out of your mind, by thought, the car that never errs,
You, being such, to drink of this drinkoffering, you, O ye Vajas, and ye Rbhus, we invoke.
Geldner
Die Verständigen, die den leicht rollenden, nicht umkippenden Wagen nach dem bloßen Gedanken mit Erfindsamkeit angefertigt haben, euch laden wir jetzt zum Trunk dieser Somaspende ein, ihr Vaja´s, Ribhu´s.
Grassmann
Die weisheitsvoll mit Ueberlegung des Gemüths den Wagen machten, der nicht gleitend vorwärts rollt, Die laden jetzt wir, euch, o Vadscha’s, Ribhu’s, ein, dass dieses Soma’s Saftgebräu ihr trinken mögt.
Elizarenkova
(Те) прозорливцы, что создали легкоходную
Неопрокидывающуюся колесницу с помощью видения, (исходящего) из сердца, –
Их (мы) сейчас (зовем) на питье этого выжатого сока.
О Ваджи, Рибху, мы приглашаем вас.
अधिमन्त्रम् (VC)
- ऋभवः
- वामदेवो गौतमः
- विराड्जगती
- निषादः
03 तद्वो वाजा - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
त᳓द् वो वाजा ऋभवः सुप्रवाचनं᳓
देवे᳓षु विभ्वो अभवन् महित्वन᳓म्
जि᳓व्री य᳓त् स᳓न्ता पित᳓रा सनाजु᳓रा
पु᳓नर् यु᳓वाना चर᳓थाय त᳓क्षथ
मूलम् ...{Loading}...
तद्वो॑ वाजा ऋभवः सुप्रवाच॒नं दे॒वेषु॑ विभ्वो अभवन्महित्व॒नम् ।
जिव्री॒ यत्सन्ता॑ पि॒तरा॑ सना॒जुरा॒ पुन॒र्युवा॑ना च॒रथा॑य॒ तक्ष॑थ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - ऋभवः
- ऋषिः - वामदेवो गौतमः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
त᳓द् वो वाजा ऋभवः सुप्रवाचनं᳓
देवे᳓षु विभ्वो अभवन् महित्वन᳓म्
जि᳓व्री य᳓त् स᳓न्ता पित᳓रा सनाजु᳓रा
पु᳓नर् यु᳓वाना चर᳓थाय त᳓क्षथ
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
r̥bhavaḥ ← r̥bhú- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
supravācanám ← supravācaná- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
vājāḥ ← vā́ja- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
abhavat ← √bhū- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
devéṣu ← devá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
mahitvanám ← mahitvaná- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vibhvaḥ ← víbhū- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
jívrī ← jívri- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
pitárā ← pitár- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
sanājúrā ← sanājúr- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
sántā ← √as- 1 (root)
{case:ACC, gender:M, number:DU, tense:PRS, voice:ACT}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
caráthāya ← carátha- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
púnar ← púnar (invariable)
tákṣatha ← √takṣ- (root)
{number:PL, person:2, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
yúvānā ← yúvan- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
पद-पाठः
तत् । वः॒ । वा॒जाः॒ । ऋ॒भ॒वः॒ । सु॒ऽप्र॒वा॒च॒नम् । दे॒वेषु॑ । वि॒ऽभ्वः॒ । अ॒भ॒व॒त् । म॒हि॒ऽत्व॒नम् ।
जिव्री॒ इति॑ । यत् । सन्ता॑ । पि॒तरा॑ । स॒ना॒ऽजुरा॑ । पुनः॑ । युवा॑ना । च॒रथा॑य । तक्ष॑थ ॥
Hellwig Grammar
- tad ← tat ← tad
- [noun], nominative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vo ← vaḥ ← tvad
- [noun], genitive, plural
- “you.”
- vājā ← vājāḥ ← vāja
- [noun], vocative, plural, masculine
- “prize; Vāja; reward; reward; Ribhus; vigor; strength; contest.”
- ṛbhavaḥ ← ṛbhu
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Ribhus.”
- supravācanaṃ ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- supravācanaṃ ← pravācanam ← pravācana
- [noun], nominative, singular, neuter
- “announcement; fame.”
- deveṣu ← deva
- [noun], locative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- vibhvo ← vibhvaḥ ← vibhu
- [noun], vocative, plural, masculine
- “mighty; abundant; big.”
- abhavan ← abhavat ← bhū
- [verb], singular, Imperfect
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- mahitvanam ← mahitvana
- [noun], nominative, singular, neuter
- “greatness.”
- jivrī ← jivri
- [noun], accusative, dual, masculine
- “old.”
- yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- santā ← as
- [verb noun], accusative, dual
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- pitarā ← pitṛ
- [noun], accusative, dual, masculine
- “father; Pitṛ; ancestor; parent; paternal ancestor; pitṛ [word]; forefather.”
- sanājurā ← sanā
- [adverb]
- sanājurā ← jurā ← jur
- [noun], accusative, dual, masculine
- punar
- [adverb]
- “again; further; now; over and over; subsequently; repeatedly; however; besides.”
- yuvānā ← yuvan
- [noun], accusative, dual, masculine
- “young; youthful.”
- carathāya ← caratha
- [noun], dative, singular, masculine
- takṣatha ← takṣ
- [verb], plural, Present indikative
- “produce; shape; fashion; chisel; invent.”
सायण-भाष्यम्
हे वाजाः ऋभवः हे विभ्वः विभवः । इतरापेक्षया परस्परं बहुवचनमित्युक्तम् । वः युष्माकं तत् महित्वनं महत्त्वं माहात्म्यं देवेषु मध्ये सुप्रवाचनं प्रवाच्यम् अभवत् । तदित्युक्तं यदित्याह। जिव्री वृद्धौ सन्ता सन्तौ सनाजुरा सदा जीर्णौ सन्तौ पितरा पितरौ पुनर्युवाना नित्यतरुणौ चरथाय यथेच्छं संचरणाय तक्षथ संपादितवन्तः ॥
Wilson
English translation:
“Therefore, Vāja, Ṛbhu, Vibhvan, was your greatness proclaimed among the gods, that you made your aged and inform parents young (and able) to go (withere they would).”
Jamison Brereton
Your greatness became well proclaimed among the gods, o Vājas, R̥bhus, and Vibhūs:
that you fashion your parents as youths for them to keep going, even though they were enfeebled, worn out by age.
Griffith
O Vajas, Rbhus, reaching far, among the Gods this was your exaltation gloriously declared,
In that your aged Parents, worn with length of days, ye wrought again to youth so that they moved at will.
Geldner
Diese eure Größe, ihr Vaja´s, Ribhu´s, Vibhu´s, hat sich dadurch bei den Göttern gut empfohlen, daß ihr die greisen, altersschwachen Eltern wieder jugendlich und beweglich machtet.
Grassmann
Das war, o Vadscha’s, Ribhu’s, euer hoher Ruhm und bei den Göttern, Vibhu’s, eure Herrlichkeit, Dass ihr die Aeltern, die gebrechlich, altersschwach, zu rüst’gem Gehen wieder habet jung gemacht.
Elizarenkova
Это ваше величие, о Ваджи, Рибху,
Было прекрасно провозглашено среди богов, о Рибху:
(То,) что родителей, бывших дряхлыми, слабыми от старости,
Вы сделали снова юными, (способными) двигаться.
अधिमन्त्रम् (VC)
- ऋभवः
- वामदेवो गौतमः
- विराड्जगती
- निषादः
04 एकं वि - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ए᳓कं वि᳓ चक्र चमसं᳓ च᳓तुर्वयं
नि᳓श् च᳓र्मणो गा᳓म् अरिणीत धीति᳓भिः
अ᳓था देवे᳓षु अमृतत्व᳓म् आनश
श्रुष्टी᳓ वाजा ऋभवस् त᳓द् व उक्थि᳓यम्
मूलम् ...{Loading}...
एकं॒ वि च॑क्र चम॒सं चतु॑र्वयं॒ निश्चर्म॑णो॒ गाम॑रिणीत धी॒तिभिः॑ ।
अथा॑ दे॒वेष्व॑मृत॒त्वमा॑नश श्रु॒ष्टी वा॑जा ऋभव॒स्तद्व॑ उ॒क्थ्य॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - ऋभवः
- ऋषिः - वामदेवो गौतमः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
ए᳓कं वि᳓ चक्र चमसं᳓ च᳓तुर्वयं
नि᳓श् च᳓र्मणो गा᳓म् अरिणीत धीति᳓भिः
अ᳓था देवे᳓षु अमृतत्व᳓म् आनश
श्रुष्टी᳓ वाजा ऋभवस् त᳓द् व उक्थि᳓यम्
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M;; repeated line
genre M
genre M
Morph
cakra ← √kr̥- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
camasám ← camasá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
cáturvayam ← cáturvaya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ékam ← éka- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ví ← ví (invariable)
ariṇīta ← √rī- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
cármaṇaḥ ← cárman- (nominal stem)
{case:ABL, gender:N, number:SG}
dhītíbhiḥ ← dhītí- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
gā́m ← gáv- ~ gó- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
nís ← nís (invariable)
amr̥tatvám ← amr̥tatvá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ānaśa ← √naś- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
átha ← átha (invariable)
devéṣu ← devá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
r̥bhavaḥ ← r̥bhú- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
śruṣṭī́ ← śruṣṭí- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ukthyàm ← ukthyà- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
vājāḥ ← vā́ja- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
एक॑म्् । वि । च॒क्र॒ । च॒म॒सम् । चतुः॑ऽवयम् । निः । चर्म॑णः । गाम् । अ॒रि॒णी॒त॒ । धी॒तिऽभिः॑ ।
अथ॑ । दे॒वेषु॑ । अ॒मृ॒त॒ऽत्वम् । आ॒न॒श॒ । श्रु॒ष्टी । वा॒जाः॒ । ऋ॒भ॒वः॒ । तत् । वः॒ । उ॒क्थ्य॑म् ॥
Hellwig Grammar
- ekaṃ ← ekam ← eka
- [noun], accusative, singular, masculine
- “one; single(a); alone(p); some(a); single(a); eka [word]; alone(p); excellent; each(a); some(a); one; same; alone(p); some(a); consistent; any(a); undifferentiated; disjunct.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- cakra ← kṛ
- [verb], plural, Perfect indicative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- camasaṃ ← camasam ← camasa
- [noun], accusative, singular, masculine
- “camasa; beaker; cake.”
- caturvayaṃ ← caturvayam ← caturvaya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “quadruple.”
- niś ← niḥ
- [adverb]
- “niḥ; away; out; without.”
- carmaṇo ← carmaṇaḥ ← carman
- [noun], ablative, singular, neuter
- “leather; hide; shield; skin; carman [word]; carman; hide.”
- gām ← go
- [noun], accusative, singular, feminine
- “cow; cattle; go [word]; Earth; bull; floor; milk; beam; sunbeam; leather; hide; horn; language; bowstring; earth; ox; Svarga.”
- ariṇīta ← ri
- [verb], plural, Imperfect
- “free; liberate; run; let go of.”
- dhītibhiḥ ← dhīti
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “thinking; prayer; understanding.”
- athā ← atha
- [adverb]
- “now; then; furthermore; now; then.”
- deveṣv ← deveṣu ← deva
- [noun], locative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- amṛtatvam ← amṛta
- [noun]
- “immortal; amṛta; imperishable.”
- amṛtatvam ← tvam ← tva
- [noun], accusative, singular, neuter
- “state; quality; cause; reason.”
- ānaśa ← aś
- [verb], plural, Perfect indicative
- “get; reach; enter (a state).”
- śruṣṭī ← śruṣṭi
- [noun], instrumental, singular, feminine
- vājā ← vājāḥ ← vāja
- [noun], vocative, plural, masculine
- “prize; Vāja; reward; reward; Ribhus; vigor; strength; contest.”
- ṛbhavas ← ṛbhavaḥ ← ṛbhu
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Ribhus.”
- tad ← tat ← tad
- [noun], nominative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- va ← vaḥ ← tvad
- [noun], genitive, plural
- “you.”
- ukthyam ← ukthya
- [noun], nominative, singular, neuter
- “applaudable.”
सायण-भाष्यम्
हे ऋभवः एकं चमसम् एकमेव सन्तं पानसाधनं चमसं चतुर्वयम् । वयाः शाखाः । चतुःशाखं चतुरवयवं वि चक्र व्यकुरुत । तथा धीतिभिः कर्मभिः चर्मणः नूतनां गां निः अरिणीत समस्कुरुत । निरित्येष समित्येतस्य स्थाने । अथ अतः कारणात् देवेषु मध्ये अमृतत्वमानश प्राप्नुत । हे वाजाः हे ऋभवः तत् तादृशं वः युष्माकं कर्म । श्रुष्टी इति क्षिप्रनामैतत् । क्षिप्रम् उक्थ्यं स्तुत्यं भवति ॥
Wilson
English translation:
“You have made the single ladle fourfold; by your (marvellous) acts you have clothed the cow with a (new) hide; therefore you have obtained immortality among the gods; such acts, Vājas and Ṛbhus, are to be eagerly glorified.”
Jamison Brereton
You divided the single cup into four; out of a cowhide you made a cow to flow (milk) by your insights.
So then you attained immortality among the gods by your obedience, o Vājas, R̥bhus: that is your praiseworthy (attainment).
Griffith
The chalice that wag single ye have made fourfold, and by your wisdom brought the Cow forth from the hide.
So quickly, mid the Gods, ye gained immortal life. Vajas and Rbhus, your great work must be extolled.
Geldner
Den einen Becher habt ihr in einen vierfachen umgewandelt; aus dem Fell ließet ihr durch eure Erfindungen die Kuh herauslaufen. Und ihr habt von den Göttern durch eure Dienstwilligkeit die Unsterblichkeit erlangt, ihr Vaja´s, Ribhu´s. Das ist von euch im Liede zu verherrlichen.
Grassmann
Vierfältig habt den einen Becher ihr gemacht, und liesst mit Kunst neu aus dem Fell die Kuh erstehn; Da ward zu Theil bei Göttern euch Unsterblichkeit, o Vadscha’s, Ribhu’s, dies eur Werk ist preisenswerth.
Elizarenkova
Вы сделали (так, что) один кубок учетверился.
Силами прозрения из шкуры вы извлекли корову.
Тогда вы достигли бессмертия среди богов
Благодаря (своей) готовности служить, о Ваджи, Рибху. Это надо воспевать в гимне о вас.
अधिमन्त्रम् (VC)
- ऋभवः
- वामदेवो गौतमः
- विराड्जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (वाजाः) ऐश्वर्य्य से युक्त (ऋभवः) बुद्धिमान् जनो ! (तत्) वह (वः) आप लोगों का (उक्थ्यम्) प्रशंसा करने योग्य कर्म कि जिससे आप लोग (श्रुष्टी) शीघ्र (धीतिभिः) अङ्गुलियों के सदृश विलेखनगतियों से (चर्मणः) त्वचा की (गाम्) भूमि को (अरिणीत) प्राप्त हूजिये (अथ) इसके अनन्तर इससे (देवेषु) विद्वानों में (अमृतत्वम्) मोक्षसुख को (आनश) प्राप्त हूजिये और जैसे (एकम्) सहायरहित अर्थात् अकेले (चमसम्) मेघों के सदृश विभक्त (चतुर्वयम्) चार हम लोग (वि, निः, चक्र) करें, वैसे आप लोग भी करो ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है। जो प्रशंसित कर्मों को करते हैं, वे व्यावहारिक और पारमार्थिक सुख को प्राप्त होकर पण्डितवरों में प्रशंसा को प्राप्त होते हैं ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे वाजा ऋभवस्तद्व उक्थ्यं कर्म येन यूयं श्रुष्टी धीतिभिश्चर्मणो गामरिणीत। अथैतेन देवेष्वमृतत्वमानश यथैकं चमसं चतुर्वयं विनिश्चक्र तथ यूयमपि कुरुत ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (एकम्) असहायम् (वि) (चक्र) कुर्य्याम (चमसम्) मेघमिव विभक्तम् (चतुर्वयम्) चत्वारो वयम् (निः) नितराम् (चर्मणः) त्वचः (गाम्) पृथिवीम् (अरिणीत) प्राप्नुत (धीतिभिः) अङ्गुलिभिरिव विलेखनगतिभिः (अथ) अत्र निपातस्य चेति दीर्घः। (देवेषु) विद्वत्सु (अमृतत्वम्) मोक्षसुखम् (आनश) प्राप्नुयुः (श्रुष्टी) क्षिप्रम् (वाजाः) विभवयुक्ताः (ऋभवः) विपश्चितः (तत्) (वः) युष्माकम् (उक्थ्यम्) प्रशंसनीयं कर्म ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः। ये प्रशंसितानि कर्माणि कुर्वन्ति ते व्यावहारिकपारमार्थिकसुखं लब्ध्वा विपश्चिद्वरेषु प्रशंसां लभन्ते ॥४॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. जे प्रशंसित कर्म करतात ते व्यावहारिक व पारमार्थिक सुख प्राप्त करतात. विद्वानांमध्ये त्यांची प्रशंसा होते. ॥ ४ ॥
05 ऋभुतो रयिः - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ऋभुतो᳓ रयिः᳓ प्रथम᳓श्रवस्तमो
वा᳓जश्रुतासो य᳓म् अ᳓जीजनन् न᳓रः
विभ्वतष्टो᳓ विद᳓थेषु प्रवा᳓चियो
यं᳓ देवासो अ᳓वथा स᳓ वि᳓चर्षणिः
मूलम् ...{Loading}...
ऋ॒भु॒तो र॒यिः प्र॑थ॒मश्र॑वस्तमो॒ वाज॑श्रुतासो॒ यमजी॑जन॒न्नरः॑ ।
वि॒भ्व॒त॒ष्टो वि॒दथे॑षु प्र॒वाच्यो॒ यं दे॑वा॒सोऽव॑था॒ स विच॑र्षणिः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - ऋभवः
- ऋषिः - वामदेवो गौतमः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
ऋभुतो᳓ रयिः᳓ प्रथम᳓श्रवस्तमो
वा᳓जश्रुतासो य᳓म् अ᳓जीजनन् न᳓रः
विभ्वतष्टो᳓ विद᳓थेषु प्रवा᳓चियो
यं᳓ देवासो अ᳓वथा स᳓ वि᳓चर्षणिः
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
prathamáśravastamaḥ ← prathamáśravastama- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
rayíḥ ← rayí- ~ rāy- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
r̥bhutás ← r̥bhutás (invariable)
ájījanan ← √janⁱ- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
náraḥ ← nár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
vā́jaśrutāsaḥ ← vā́jaśruta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
yám ← yá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
pravā́cyaḥ ← pravā́cya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vibhvataṣṭáḥ ← vibhvataṣṭá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vidátheṣu ← vidátha- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:PL}
ávatha ← √avⁱ- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
devāsaḥ ← devá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vícarṣaṇiḥ ← vícarṣaṇi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yám ← yá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
ऋ॒भु॒तः । र॒यिः । प्र॒थ॒मश्र॑वःऽतमः । वाज॑ऽश्रुतासः । यम् । अजी॑जनन् । नरः॑ ।
वि॒भ्व॒ऽत॒ष्टः । वि॒दथे॑षु । प्र॒ऽवाच्यः॑ । यम् । दे॒वा॒सः॒ । अव॑थ । सः । विऽच॑र्षणिः ॥
Hellwig Grammar
- ṛbhuto ← ṛbhutaḥ ← ṛbhu
- [noun], ablative, singular, masculine
- “Ribhus.”
- rayiḥ ← rayi
- [noun], nominative, singular, masculine
- “wealth; property.”
- prathamaśravastamo ← prathama
- [noun]
- “first; prathama [word]; third; young; chief(a); best; antecedent.”
- prathamaśravastamo ← śravastamaḥ ← śravastama
- [noun], nominative, singular, masculine
- vājaśrutāso ← vāja
- [noun], masculine
- “prize; Vāja; reward; reward; Ribhus; vigor; strength; contest.”
- vājaśrutāso ← śrutāsaḥ ← śru
- [verb noun], nominative, plural
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- yam ← yad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- ajījanan ← ajījanat ← jan
- [verb], singular, Redupl. Aorist (Ind.)
- “become; originate; be born; transform; happen; result; grow; beget; produce; create; conceive; separate; cause; give birth; grow; produce; generate; be; become; arise; come on.”
- naraḥ ← nṛ
- [noun], nominative, plural, masculine
- “man; man; nṛ [word]; crew; masculine.”
- vibhvataṣṭo ← vibhva ← vibhvan
- [noun], masculine
- “Vibhvan.”
- vibhvataṣṭo ← taṣṭaḥ ← takṣ
- [verb noun], nominative, singular
- “produce; shape; fashion; chisel; invent.”
- vidatheṣu ← vidatha
- [noun], locative, plural, neuter
- “meeting; wisdom; council.”
- pravācyo ← pravācyaḥ ← pravac ← √vac
- [verb noun], nominative, singular
- “describe; name; enumerate; call; explain; teach; state; tell; impart; convey; address; proclaim.”
- yaṃ ← yam ← yad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- devāso ← devāsaḥ ← deva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- ‘vathā ← avatha ← av
- [verb], plural, Present indikative
- “support; help; prefer; prefer; like.”
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vicarṣaṇiḥ ← vicarṣaṇi
- [noun], nominative, singular, masculine
- “excellent.”
सायण-भाष्यम्
ऋभुतः ऋभूणां सकाशात् प्रथमश्रवस्तमः प्रथमं मुख्यमतिशयितं श्रवः अन्नं यशो वा यस्य धनस्य तत् रयिः धनम् । अस्माकं भवत्विति शेषः । वाजश्रुतासः वाजैः अन्नैः सह विख्याताः नरः नेतारः ऋभवः यं रयिम् अजीजनन् उत्पादितवन्तः । विभ्वतष्टः विभ्वभिर्ऋभुभिस्तष्टः तक्षणसंपन्नश्चमसोऽश्विनो रथो वा विदथेषु यज्ञेषु प्रवाच्यः प्रकर्षेण स्तुत्यः । हे देवासः द्योतमानाः यूयं यं रथं चमसं वा अवथ रक्षथ । स विचर्षणिः विविधं द्रष्टा भवति द्रष्टव्यो भवतीत्यर्थः ॥ ॥ ७ ॥
Wilson
English translation:
“From the Ṛbhus may wealth, the best and most productive of food, (come to me); that which the leaders of rites renowned together with the Vājas, have engendered; that which has been fabricated by Vibhvan and is to be celebrated at sacrifice; that which, deities you protect, that is to be beheld.”
Jamison Brereton
From the R̥bhus comes wealth that best brings the foremost fame, which the men famed as Vājas have produced,
that is fashioned by the Vibhvans, that is to be proclaimed at the ritual distributions. Whom you help, o gods, he has wide boundaries.
Griffith
Wealth from the Rbhus is most glorious in renown, that which the Heroes, famed for vigour, have produced.
In synods must be sung the car which Vibhvan wrought: that which ye favour, Gods! is famed among mankind.
Geldner
Von Ribhu´s stammt der erstberühmteste Reichtum, den die durch Vaja berühmten Herren erzeugt haben, der von Vibhvan gezimmerte in weisen Reden zu rühmende. Wen ihr Götter begünstiget, der zeichnet sich vor der Menge aus.
Grassmann
Von Ribhu’s stammt der erstgerühmte Reichthum her, den die durch Vadscha hochberühmte Schar erschuf, Den Vibhvan machte, der bei Festen preisenswerth; wem ihr, o Götter, helfet, der ist lebensfrisch.
Elizarenkova
От Рибху (идет) богатство, первое среди самых прославленных,
Которое породили мужи, известные (под именем) Ваджа,
Вытесанное Рибхваном, достойное провозглашения, на местах жертвенных раздач.
Кому вы помогаете, о боги, тот выделяется среди народов.
अधिमन्त्रम् (VC)
- ऋभवः
- वामदेवो गौतमः
- विराड्जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (देवासः) विद्वानो ! जो (वाजश्रुतासः) विज्ञान के सुननेवाले (नरः) नायकजन (यम्) जिसको (अजीजनन्) उत्पन्न करते हैं (सः) वह (विभ्वतष्टः) व्यापक पदार्थों में नहीं पण्डित अर्थात् उनको नहीं जाननेवाला (विदथेषु) जनाने योग्य व्यवहारों में (प्रवाच्यः) कहने के योग्य होवे इससे (ऋभुतः) बुद्धिमानों के समीप से (प्रथमश्रवस्तमः) अत्यन्त प्रथम श्रवण वा अन्न जिससे वह (रयिः) धन प्राप्त होवे और (यम्) जिसकी आप लोग (अवथ) रक्षा करते हो वह (विचर्षणिः) सम्पूर्ण देखने योग्य पदार्थों को देखनेवाला मनुष्य होवे ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - वे ही विद्वान् उत्तम हैं कि जो विद्यार्थियों को विद्वान् करते हैं, उन्हीं को पढ़ाना और उपदेश देना चाहिये जो पदार्थविद्या से रहित होवें, वे ही सुखी होते हैं, जो विद्या और धन को प्राप्त होकर धर्मात्मा होवें ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे देवासो ! ये वाजश्रुतासो नरो यमजीजनन्त्स विभ्वतष्टो विदथेषु प्रवाच्यः स्यात्। तेनर्भुतः प्रथमश्रवस्तमो रयिः प्राप्येत तं यूयमवथ स विचर्षणिर्भवेत् ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ऋभुतः) ऋभूणां सकाशात् (रयिः) श्रीः (प्रथमश्रवस्तमः) अतिशयेन प्रथमः श्रवः श्रवणमन्नं वा यस्मात् सः (वाजश्रुतासः) वाजं विज्ञानं श्रुतं यैस्ते (यम्) (अजीजनन्) जनयन्ति (नरः) नायकाः (विभ्वतष्टः) यो विभुषु पदार्थेष्वतष्टोऽविचक्षणः सः (विदथेषु) विज्ञापनीयेषु व्यवहारेषु (प्रवाच्यः) प्रवक्तुं योग्यः (यम्) (देवासः) विद्वांसः (अवथ) रक्षथ (सः) (विचर्षणिः) सर्वद्रष्टव्यद्रष्टा मनुष्यः ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - त एव विद्वांस उत्तमा ये विद्यार्थिनो विदुषः कुर्वन्ति। त एवाध्यापनीया उपदेष्टव्या ये पदार्थविद्याविरहाः स्युस्त एव सुखिनो भवन्ति ये विद्याश्रियौ प्राप्य धर्मात्मानो भवेयुः ॥५॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे विद्यार्थ्यांना विद्वान करतात. तेच विद्वान उत्तम असतात. जे पदार्थविद्या जाणत नाहीत त्यांनाच अध्यापन व उपदेश करावा. जे विद्या व धन प्राप्त करून धर्मात्मा बनतात तेच सुखी असतात. ॥ ५ ॥
06 स वाज्यर्वा - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
स᳓ वाजी᳓ अ᳓र्वा स᳓ ऋ᳓षिर् वचस्य᳓या
स᳓ शू᳓रो अ᳓स्ता पृ᳓तनासु दुष्ट᳓रः
स᳓ राय᳓स् पो᳓षं स᳓ सुवी᳓रियं दधे
यं᳓ वा᳓जो वि᳓भ्वाँ ऋभ᳓वो य᳓म् आ᳓विषुः
मूलम् ...{Loading}...
स वा॒ज्यर्वा॒ स ऋषि॑र्वच॒स्यया॒ स शूरो॒ अस्ता॒ पृत॑नासु दु॒ष्टरः॑ ।
स रा॒यस्पोषं॒ स सु॒वीर्यं॑ दधे॒ यं वाजो॒ विभ्वाँ॑ ऋ॒भवो॒ यमावि॑षुः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - ऋभवः
- ऋषिः - वामदेवो गौतमः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
स᳓ वाजी᳓ अ᳓र्वा स᳓ ऋ᳓षिर् वचस्य᳓या
स᳓ शू᳓रो अ᳓स्ता पृ᳓तनासु दुष्ट᳓रः
स᳓ राय᳓स् पो᳓षं स᳓ सुवी᳓रियं दधे
यं᳓ वा᳓जो वि᳓भ्वाँ ऋभ᳓वो य᳓म् आ᳓विषुः
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
árvā ← árvan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ŕ̥ṣiḥ ← ŕ̥ṣi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sáḥ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vacasyáyā ← vacasyā́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
vājī́ ← vājín- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ástā ← ástar- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
duṣṭáraḥ ← duṣṭára- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
pŕ̥tanāsu ← pŕ̥tanā- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
śū́raḥ ← śū́ra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
dadhe ← √dhā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
póṣam ← póṣa- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
rāyáḥ ← rayí- ~ rāy- (nominal stem)
{gender:M}
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
suvī́ryam ← suvī́rya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ā́viṣuḥ ← √avⁱ- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
r̥bhávaḥ ← r̥bhú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
vā́jaḥ ← vā́ja- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
víbhvān ← víbhvant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yám ← yá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yám ← yá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
सः । वा॒जी । अर्वा॑ । सः । ऋषिः॑ । व॒च॒स्यया॑ । सः । शूरः॑ । अस्ता॑ । पृत॑नासु । दु॒स्तरः॑ ।
सः । रा॒यः । पोष॑म् । सः । सु॒ऽवीर्य॑म् । द॒धे॒ । यम् । वाजः॑ । विऽभ्वा॑ । ऋ॒भवः॑ । यम् । आवि॑षुः ॥
Hellwig Grammar
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vājy ← vājī ← vājin
- [noun], nominative, singular, masculine
- “victorious; triumphant; strong; gainful.”
- arvā ← arvan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “horse; arvan [word]; racehorse.”
- sa ← saḥ ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- ṛṣir ← ṛṣiḥ ← ṛṣi
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Ṛṣi; spiritual teacher; ascetic; Mantra.”
- vacasyayā ← vacasyā
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “eloquence.”
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- śūro ← śūraḥ ← śūra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “hero; cock; śūra; Śūra; Vatica robusta; Plumbago zeylanica; warrior; hero; attacker; lentil; wild boar; lion; dog.”
- astā ← as
- [verb], singular, periphrast. future
- “shoot; remove.”
- pṛtanāsu ← pṛtanā
- [noun], locative, plural, feminine
- “army; battle; pṛtanā [word]; pṛtanā.”
- duṣṭaraḥ ← duṣṭara
- [noun], nominative, singular, masculine
- “incomparable; irresistible; unbearable; unconquerable.”
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- rāyas ← rāyaḥ ← rai
- [noun], genitive, singular, masculine
- “wealth; possession; rai [word]; gold.”
- poṣaṃ ← poṣam ← poṣa
- [noun], accusative, singular, masculine
- “prosperity; poṣa [word].”
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- suvīryaṃ ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- suvīryaṃ ← vīryam ← vīrya
- [noun], accusative, singular, neuter
- “potency; vīrya; heroism; potency; strength; semen; power; deed; active agent; efficacy; vīryapāramitā; gold; vigor; vīrya [word]; virility; manfulness; jewel; force.”
- dadhe ← dhā
- [verb], singular, Perfect indicative
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- yaṃ ← yam ← yad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- vājo ← vājaḥ ← vāja
- [noun], nominative, singular, masculine
- “prize; Vāja; reward; reward; Ribhus; vigor; strength; contest.”
- vibhvāṃ ← vibhvan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Vibhvan.”
- ṛbhavo ← ṛbhavaḥ ← ṛbhu
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Ribhus.”
- yam ← yad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- āviṣuḥ ← av
- [verb], plural, Athematic is aor. (Ind.)
- “support; help; prefer; prefer; like.”
सायण-भाष्यम्
स वाजी वेजनवान् बलवान् सन् अर्वा अरणकुशलो भवति । स ऋषिः अतीन्द्रियज्ञानी सन् वचस्यया स्तुत्या युक्तो भवति । स शरः विक्रान्तः सन् अस्ता क्षेप्ता शत्रूणां भवति । स्वयं च पृतनासु संग्रामेषु दुष्टरः नाभिभाव्यो भवति । सः एव रायस्पोषं धनपुष्टिं दधे धत्ते । स सुवीर्यं सुवीरत्वं दधे धत्ते । यं मनुष्यं वाजो विभ्वा ऋभवः च आविषुः अरक्षन् । स एवमेवं भवतीति । अन्त्यस्य बहुवन्निर्देशस्त्रयाणाम् ऋभुव्यवहारप्राचुर्याभिप्रायः॥
Wilson
English translation:
“He is vigorous and skilled in war, he is a ṛṣi worthy of homage, he is a hero, the discomfiter of foes, invincible in battles, he is possessed of ample wealth, and (is blessed) with excellent posterity, whom Vāja and Vibhvan, whom the Ṛbhus protect.”
Jamison Brereton
He is a prizewinning charger; he a seer through his verbal artfulness; he a champion, an archer, who is difficult to overcome in battles;
he has received an increase of his wealth and he an abundance of good heroes—he, whom Vāja and Vibhvan, whom the R̥bhus have helped.
Griffith
Strong is the steed, the man a sage in eloquence, the bowman is a hero hard to beat in fight,
Great store of wealth and manly power hath he obtained whom Vaja, Vibhvan, Rbhus have looked kindly on.
Geldner
Das wird ein gewinnreiches Rennpferd, der ein Rishi an Beredsamkeit, der ein tapferer Schütze, in Kämpfen unüberwindlich; der bekommt wachsenden Reichtum, der die Meisterschaft, den Vaja, Vibhvan, den die Ribhu´s begünstigt haben.
Grassmann
Das Ross ist schnell, der Sänger ist voll Liederkunst, der Schleuderheld ist unbesiegbar in der Schlacht, Und der empfängt des Gutes Mehrung, Heldenmacht, den Vadscha, Vibhvan, den die Ribhu’s förderten.
Elizarenkova
Тот – скакун, завоевывающий награду, тот – риши по (своему) красноречию,
Тот – герой-стрелок, неодолимый в сражениях,
Тот получает процветание богатства, обилие прекрасных мужей,
Кому (помог) Ваджа, Вибхван, кому помогли Рибху.
अधिमन्त्रम् (VC)
- ऋभवः
- वामदेवो गौतमः
- स्वराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! (ऋभवः) बुद्धिमान् जन (विभ्वा) व्यापक पदार्थ से (यम्) जिसको (आविषुः) विद्यायुक्त करें और (यम्) जिसको (वाजः) विज्ञानवान् धारण करता है (सः) वह (वचस्यया) अत्यन्त प्रशंसा के साथ (अर्वा) उत्तम गुणों को प्राप्त करानेवाला (वाजी) विज्ञानयुक्त (सः) वह (ऋषिः) वेदार्थ को जाननेवाला (सः) वह (पृतनासु) शत्रुओं की सेनाओं में (दुष्टरः) दुःख से उल्लङ्घन करने योग्य (शूरः) वीर पुरुष (अस्ता) शत्रुओं का फेंकनेवाला होता है (सः) वह (रायः) धन की (पोषम्) पुष्टि और (सः) वह (सुवीर्य्यम्) उत्तम बल और पराक्रम को (दधे) धारण करता है ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो मनुष्य विद्वानों के संग से गुणों के ग्रहण करने की इच्छा करते हैं वे प्रशंसित, शत्रुओं से नहीं जीतने योग्य, धनाढ्य और पराक्रमी होते हैं ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! ऋभवो विभ्वा यमाविषुर्यं वाजो दधाति स वचस्यया सहार्वा वाजी स ऋषिः सः पृतनासु दुष्टरः शूरोऽस्ता भवति स रायस्पोषं सः सुवीर्य्यं च दधे ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सः) (वाजी) विज्ञानवान् (अर्वा) शुभगुणप्रापकः (सः) (ऋषिः) वेदार्थवेत्ता (वचस्यया) अतिशयितया प्रशंसया (सः) (शूरः) (अस्ता) शत्रूणां प्रक्षेप्ता (पृतनासु) शत्रुसेनासु (दुष्टरः) दुःखेनोल्लङ्घयितुं योग्यः (सः) (रायः) धनस्य (पोषम्) (सः) (सुवीर्य्यम्) सुष्ठु बलं पराक्रमम् (दधे) दधाति (यम्) (वाजः) विज्ञानवान् (विभ्वा) विभुना पदार्थेन (ऋभवः) मेधाविनः (यम्) (आविषुः) प्राप्तविद्यं कुर्वन्तु ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये मनुष्या विद्वत्सङ्गेन गुणान् ग्रहीतुमिच्छन्ति ते प्रशंसिता शत्रुभिरजेया धनाढ्या वीर्य्यवन्तश्च जायन्ते ॥६॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जी माणसे विद्वानांच्या संगतीने गुण ग्रहण करण्याची इच्छा बाळगतात, ती प्रशंसित, शत्रूंना जिंकण्यास अजिंक्य, धनाढ्य व पराक्रमी असतात. ॥ ६ ॥
07 श्रेष्टं वः - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
श्रे᳓ष्ठं वः पे᳓शो अ᳓धि धायि दर्शतं᳓
स्तो᳓मो वाजा ऋभवस् तं᳓ जुजुष्टन
धी᳓रासो हि᳓ ष्ठा᳓ कव᳓यो विपश्चि᳓तस्
ता᳓न् व एना᳓ ब्र᳓ह्मणा᳓ वेदयामसि
मूलम् ...{Loading}...
श्रेष्ठं॑ वः॒ पेशो॒ अधि॑ धायि दर्श॒तं स्तोमो॑ वाजा ऋभव॒स्तं जु॑जुष्टन ।
धीरा॑सो॒ हि ष्ठा क॒वयो॑ विप॒श्चित॒स्तान्व॑ ए॒ना ब्रह्म॒णा वे॑दयामसि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - ऋभवः
- ऋषिः - वामदेवो गौतमः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
श्रे᳓ष्ठं वः पे᳓शो अ᳓धि धायि दर्शतं᳓
स्तो᳓मो वाजा ऋभवस् तं᳓ जुजुष्टन
धी᳓रासो हि᳓ ष्ठा᳓ कव᳓यो विपश्चि᳓तस्
ता᳓न् व एना᳓ ब्र᳓ह्मणा᳓ वेदयामसि
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ádhi ← ádhi (invariable)
darśatám ← darśatá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
dhāyi ← √dhā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:PASS}
péśaḥ ← péśas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
śréṣṭham ← śréṣṭha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
jujuṣṭana ← √juṣ- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRF, voice:ACT}
r̥bhavaḥ ← r̥bhú- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
stómaḥ ← stóma- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
tám ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vājāḥ ← vā́ja- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
dhī́rāsaḥ ← dhī́ra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
hí ← hí (invariable)
kaváyaḥ ← kaví- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
sthá ← √as- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
vipaścítaḥ ← vipaścít- (nominal stem)
{case:NOM, number:PL}
ā́ ← ā́ (invariable)
bráhmaṇā ← bráhman- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
enā́ ← ayám (pronoun)
{case:INS, gender:M, number:SG}
tā́n ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
vedayāmasi ← √vid- 2 (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
श्रेष्ठ॑म् । वः॒ । पेशः॑ । अधि॑ । धा॒यि॒ । द॒र्श॒तम् । स्तोमः॑ । वा॒जाः॒ । ऋ॒भ॒वः॒ । तम् । जु॒जु॒ष्ट॒न॒ ।
धीरा॑सः । हि । स्थ । क॒वयः॑ । वि॒पः॒ऽचितः॑ । तान् । वः॒ । ए॒ना । ब्रह्म॑णा । आ । वे॒द॒या॒म॒सि॒ ॥
Hellwig Grammar
- śreṣṭhaṃ ← śreṣṭham ← śreṣṭha
- [noun], nominative, singular, neuter
- “best; better; chief(a); beautiful.”
- vaḥ ← tvad
- [noun], dative, plural
- “you.”
- peśo ← peśaḥ ← peśas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “decoration; shape.”
- adhi
- [adverb]
- “on; from; accordingly.”
- dhāyi ← dhā
- [verb], singular, Aorist passive
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- darśataṃ ← darśatam ← darśata
- [noun], nominative, singular, neuter
- “beautiful; visible; beautiful.”
- stomo ← stomaḥ ← stoma
- [noun], nominative, singular, masculine
- “hymn; Stoma; stoma [word].”
- vājā ← vājāḥ ← vāja
- [noun], vocative, plural, masculine
- “prize; Vāja; reward; reward; Ribhus; vigor; strength; contest.”
- ṛbhavas ← ṛbhavaḥ ← ṛbhu
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Ribhus.”
- taṃ ← tam ← tad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- jujuṣṭana ← juṣ
- [verb], plural, Perfect imperative
- “enjoy; endow; possess; frequent; accompany; induce; consume; approve; affect; attend; befit; blend; contract.”
- dhīrāso ← dhīrāsaḥ ← dhīra
- [noun], nominative, plural, masculine
- “expert; wise; intelligent; versed; adept.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- ṣṭhā ← as
- [verb], plural, Present indikative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- kavayo ← kavayaḥ ← kavi
- [noun], nominative, plural, masculine
- “poet; wise man; bard; Venus; Uśanas; kavi [word]; Kavi; prophet; guru; Brahma.”
- vipaścitas ← vipaścitaḥ ← vipaścit
- [noun], nominative, plural, masculine
- “wise; expert.”
- tān ← tad
- [noun], accusative, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- va ← vaḥ ← tvad
- [noun], accusative, plural
- “you.”
- enā ← idam
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- brahmaṇā ← brahman
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “brahman; mantra; prayer; spell; Veda; Brahmin; sacred text; final emancipation; hymn; brahman [word]; Brāhmaṇa; study.”
- vedayāmasi ← veday ← √vid
- [verb], plural, Present indikative
- “bode.”
सायण-भाष्यम्
श्रेष्ठम् अत्युत्कृष्टमत एव दर्शतं दर्शनीयं वः युष्माकं पेशः रूपम् अधि धायि अधिनिहितम् । अतस्तदुचितो यः स्तोमः स्तोत्रमस्मत्कृतमस्ति हे वाजा ऋभवस्तं स्तोमं स्तोत्रं जुजुष्टन सेवध्वम् । ये यूयं धीरासो हि धीमन्तः प्रसिद्धाः कवयः मेधाविनः विपश्चितः ज्ञानवन्तः स्थ भवत तान्वः युष्मान् एना एनेन ब्रह्मणा मन्त्रेण शस्त्रात्मकेन आ वेदयामसि । अथवोक्तलक्षणाः विपश्चितः स्तोतारो यान् । स्तुवन्तीति शेषः । तान् ब्रह्मणा आ वेदयामसि प्रज्ञापयामः ॥
Wilson
English translation:
“An excellent and agreeable form has been assumed by you; (this is our own) praise; Vājas and Ṛbhus be gratified (thereby), for you are wise, experienced, and intelligent; such we make you known (to be) by this (our) prayer.”
Jamison Brereton
An excellent, beautiful robe has been placed upon you: (this) song of praise, o Vājas, R̥bhus. Take pleasure in it!
Because you are insightful poets perceiving inspired words, we dedicate (it) to you with this formulation.
Griffith
To you hath been assigned the fairest ornament, the hymn of praise: Vajas and Rbhus, joy therein;
For ye have lore and wisdom and poetic skill: as such, with this our prayer we call on you to come.
Geldner
Die schönste gerngesehene Zierde ward euch zugelegt: ein Loblied, ihr Vaja´s, Ribhu´s; an dem erfreut euch, denn ihr seid weise redekundige Seher. Euch laden wir mit diesem Segenswort ein.
Grassmann
Der schönste Schmuck, der prächt’ge ward euch angelegt, das Loblied, Vadscha’s, Ribhu’s, nehmet huldreich an; Denn kunstverständig seid ihr, weise Dichter ihr, drum laden wir mit diesem Andachtslied euch ein.
Elizarenkova
Лучшее украшение надето на вас, приятное для глаз, -
Восхваление, о Ваджи, Рибху. Наслаждайтесь им!
Ведь вы мудрые поэты, прозорливые.
Этой молитвой мы приглашаем вас.
अधिमन्त्रम् (VC)
- ऋभवः
- वामदेवो गौतमः
- जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (वाजाः) उत्तम स्वभावयुक्त और वेगवाले (ऋभवः) बुद्धिमान् ! आप लोग जिसके (वः) आप लोगों के (श्रेष्ठम्) अत्यन्त प्रशंसा करने योग्य और (दर्शतम्) देखने योग्य (पेशः) सुन्दररूप और सुवर्ण तथा (स्तोमः) प्रशंसा (अधि) ऊपर (धायि) धारण की जाती है और जो (हि) जिससे (धीरासः) योगी विचारवाले (कवयः) बहुत शास्त्रों को देखे अर्थात विचारे हुए उपदेशक (विपश्चितः) सत्य और मिथ्या को पृथक् करनेवाले विद्वान् जन उपदेशक होवें जिसको और जिन (वः) आप लोगों को (एना) इस (ब्रह्मणा) वेद से (आ, वेदयामसि) जनाते हैं (तम्) उस और (तान्) उनकी (जुजुष्टन) सेवा करो अर्थात् उसमें और अपने में प्रीति करो इसके संग से विद्वान् (स्थ) होओ ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो विद्यार्थी जन श्रेष्ठ अध्यापक और विद्वान् यथार्थवक्ता जनों की सेवा करके शिक्षा ग्रहण करें, वे विद्वान् और लक्ष्मीवान् होवें ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे वाजा ऋभवो ! यूयं येन वो श्रेष्ठं दर्शतं पेशः स्तोमोऽधिधायि ये हि धीरासः कवयो विपश्चित उपदेशकाः स्युर्यं यान् व एना ब्रह्मणाऽऽवेदयामसि तं तांश्च जुजुष्टनैतत्सङ्गेन विद्वांसः स्थ ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (श्रेष्ठम्) अतिशयेन प्रशस्यम् (वः) युष्माकम् (पेशः) सुन्दरं रूपं हिरण्यञ्च। पेश इति रूपनामसु पठितम्। (निघं०३.७) हिरण्यनामसु च। (निघं०१.२) (अधि) उपरि (धायि) ध्रियते (दर्शतम्) द्रष्टव्यम् (स्तोमः) प्रशंसा (वाजाः) प्राप्तसुशीला वेगवन्तः (ऋभवः) सूरयः (तम्) (जुजुष्टन) सेवध्वम् (धीरासः) योगिनो विचारवन्तः (हि) यतः (स्थ) भवत। अत्र संहितायामिति दीर्घः। (कवयः) बहुदर्शिन उपदेशकाः (विपश्चितः) सदसद्विवेका विद्वांसः (तान्) (वः) युष्मान् (एना) एनेन (ब्रह्मणा) वेदेन (आ) (वेदयामसि) ज्ञापयामः ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये विद्यार्थिनः श्रेष्ठानध्यापकान् विदुष आप्तान् संसेव्य शिक्षां गृह्णीयुस्ते विद्वांसः श्रीमन्तश्च भवेयुः ॥७॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे विद्यार्थी, श्रेष्ठ अध्यापक व विद्वान आप्त लोकांची सेवा करून शिक्षण ग्रहण करतात. ते विद्वान व श्रीमंत होतात. ॥ ७ ॥
08 यूयमस्मभ्यं धिषणाभ्यस्परि - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
यूय᳓म् अस्म᳓भ्यं धिष᳓णाभियस् प᳓रि
विद्वां᳓सो वि᳓श्वा न᳓रियाणि भो᳓जना
द्युम᳓न्तं वा᳓जं वृ᳓षशुष्मम् उत्तम᳓म्
आ᳓ नो रयि᳓म् ऋभवस् तक्षता᳓ व᳓यः
मूलम् ...{Loading}...
यू॒यम॒स्मभ्यं॑ धि॒षणा॑भ्य॒स्परि॑ वि॒द्वांसो॒ विश्वा॒ नर्या॑णि॒ भोज॑ना ।
द्यु॒मन्तं॒ वाजं॒ वृष॑शुष्ममुत्त॒ममा नो॑ र॒यिमृ॑भवस्तक्ष॒ता वयः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - ऋभवः
- ऋषिः - वामदेवो गौतमः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
यूय᳓म् अस्म᳓भ्यं धिष᳓णाभियस् प᳓रि
विद्वां᳓सो वि᳓श्वा न᳓रियाणि भो᳓जना
द्युम᳓न्तं वा᳓जं वृ᳓षशुष्मम् उत्तम᳓म्
आ᳓ नो रयि᳓म् ऋभवस् तक्षता᳓ व᳓यः
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
asmábhyam ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:PL}
dhiṣáṇābhyaḥ ← dhiṣáṇā- (nominal stem)
{case:ABL, gender:F, number:PL}
pári ← pári (invariable)
yūyám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
bhójanā ← bhójana- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
náryāṇi ← nárya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
vidvā́ṁsaḥ ← √vid- 2 (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRF, voice:ACT}
víśvā ← víśva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
dyumántam ← dyumánt- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
uttamám ← uttamá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vā́jam ← vā́ja- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vŕ̥ṣaśuṣmam ← vŕ̥ṣaśuṣma- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
ā́ ← ā́ (invariable)
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
rayím ← rayí- ~ rāy- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
r̥bhavaḥ ← r̥bhú- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
takṣata ← √takṣ- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
váyaḥ ← váyas- 2 (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
यू॒यम् । अ॒स्मभ्य॑म् । धि॒षणा॑भ्यः । परि॑ । वि॒द्वांसः॑ । विश्वा॑ । नर्या॑णि । भोज॑ना ।
द्यु॒ऽमन्त॑म् । वाज॑म् । वृष॑ऽशुष्मम् । उ॒त्ऽत॒मम् । आ । नः॒ । र॒यिम् । ऋ॒भ॒वः॒ । त॒क्ष॒त॒ । आ । वयः॑ ॥
Hellwig Grammar
- yūyam ← tvad
- [noun], nominative, plural
- “you.”
- asmabhyaṃ ← asmabhyam ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- dhiṣaṇābhyas ← dhiṣaṇābhyaḥ ← dhiṣaṇā
- [noun], ablative, plural, feminine
- “heaven and earth.”
- pari
- [adverb]
- “from; about; around.”
- vidvāṃso ← vidvāṃsaḥ ← vid
- [verb noun], nominative, plural
- “know; diagnose; perceive; know; accord; notice; deem; mind; learn; specify; watch; recognize; detect; call.”
- viśvā ← viśva
- [noun], accusative, plural, neuter
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- naryāṇi ← narya
- [noun], accusative, plural, neuter
- “manly; heroic; powerful; male; human.”
- bhojanā ← bhojana
- [noun], accusative, plural, neuter
- “food; eating; foodstuff; meal; property; sevana; enjoyment.”
- dyumantaṃ ← dyumantam ← dyumat
- [noun], accusative, singular, masculine
- “bright; brilliant; brilliant; loud.”
- vājaṃ ← vājam ← vāja
- [noun], accusative, singular, masculine
- “prize; Vāja; reward; reward; Ribhus; vigor; strength; contest.”
- vṛṣaśuṣmam ← vṛṣa ← vṛṣan
- [noun]
- “bullocky; potent; powerful; strong; manly; aroused; potent; much(a); male; large.”
- vṛṣaśuṣmam ← śuṣmam ← śuṣma
- [noun], accusative, singular, masculine
- “vigor; energy; fire; hiss; courage.”
- uttamam ← uttama
- [noun], accusative, singular, masculine
- “best; excellent; highest; better; extreme; last; first; topmost; chief(a); higher; highest; maximal; uttama [word]; prevailing; finest.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- rayim ← rayi
- [noun], accusative, singular, masculine
- “wealth; property.”
- ṛbhavas ← ṛbhavaḥ ← ṛbhu
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Ribhus.”
- takṣatā ← takṣata ← takṣ
- [verb], plural, Present imperative
- “produce; shape; fashion; chisel; invent.”
- vayaḥ ← vayas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “age; vigor; old age; strength; vayas [word]; aging; power; youth; food.”
सायण-भाष्यम्
हे ऋभवः यूयमस्मभ्यं धिषणाभ्यस्परि स्तुतिभ्यो निमित्तभूताभ्यः । परीति पञ्चम्यर्थानुवादी । यद्वा । अस्मन्मतिभ्योऽधिकानि नर्याणि नृभ्यो हितानि विश्वा सर्वाणि भोजना भोग्यानि विद्वांसः जानन्तः सन्तः आ तक्षत संपादयत। किं च द्युमन्तं दीप्तिमन्तं हिरण्यादिरूपं वाजं बलवन्तं वृषशुष्मं सेक्तॄणां बलवतां शोषकम् उत्तमं रयिं नः अस्माकं वयः अन्नं च आ तक्षत हे ऋभवः ॥
Wilson
English translation:
“Do you who are wise, (bestow) upon us, in requital of our praises, all enjoyments that are good for man and fabricate for us, Ṛbhus, riches and food, resplendent invigorating, overpowering (foes), and most excellent.”
Jamison Brereton
You who know all the things that nourish men, for us (fashion) from the Holy Places [=the ritual ground]
the highest heavenly prize that brings the explosiveness of a bull; fashion for us wealth and vitality, o R̥bhus.
Griffith
According to the wishes of our hearts may ye, who have full knowledge of all the delights of men,
Fashion for us, O Rbhus, power and splendid wealth, rich in high courage, excellent, and vital strength.
Geldner
Ihr sollt für uns als Kundige aus den priesterlichen Werken alle menschlichen Genüsse, glänzenden höchsten Gewinn, der gewaltigen Schwung verleiht, ihr sollt für uns Reichtum und Jugendkraft zimmern, o Ribhu´s!
Grassmann
Aus euren vollgefüllten Schalen schafft uns her, die ihr’s versteht, die Nahrung all, die Männern lieb, Und glänzend Gut, das Kraft verleiht, das herrlichste, und Reichthum uns, o Ribhu’s, frische Lebenskraft.
Elizarenkova
Как знатоки вытешите вы для нас
Из творений (жрецов) все людские успехи,
Сверкающую награду, дающую бычье неистовство, высшую,
О Рибху, (вытешите) вы для нас телесную силу!
अधिमन्त्रम् (VC)
- ऋभवः
- वामदेवो गौतमः
- स्वराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (विद्वांसः) विद्वानो (ऋभवः) बुद्धिमानो ! (यूयम्) आप लोग (अस्मभ्यम्) हम लोगों के लिये (धिषणाभ्यः) बुद्धियों से (विश्वा) सम्पूर्ण (नर्य्याणि) मनुष्यों में श्रेष्ठ वा मनुष्यों के लिये हितकारक (भोजना) पालन वा अन्न (द्युमन्तम्) प्रकाशवाले (वृषशुष्मम्) बलियों के बल और (उत्तमम्) श्रेष्ठ (वाजम्) विज्ञान और (रयिम्) धन का तथा (नः) हम लोगों के लिये (वयः) जीवन का (आ, तक्षत) विस्तार कीजिये, उससे सुख को (परि, आ) सब प्रकार से बढ़ाइये ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो विद्वान् पढ़ाने और उपदेश करने से मनुष्यों की बुद्धि बढ़ाते हैं, वे सब के हितैषी जानने चाहिये ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे विद्वांस ऋभवो ! यूयमस्मभ्यं धिषणाभ्यो विश्वा नर्य्याणि भोजना द्युमन्तं वृषशुष्ममुत्तमं वाजं रयिं नो वयश्चातक्षत तेन सुखं पर्य्यावर्द्धयत ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यूयम्) (अस्मभ्यम्) (धिषणाभ्यः) प्रज्ञाभ्यः (परि) सर्वतः (विद्वांसः) (विश्वा) सर्वाणि (नर्य्याणि) नृषु साधूनि नृभ्यो हितानि वा (भोजना) पालनान्यन्नानि वा (द्युमन्तम्) प्रकाशवन्तम् (वाजम्) विज्ञानम् (वृषशुष्मम्) वृषणां बलीनां बलम् (उत्तमम्) श्रेष्ठम् (आ) (नः) अस्मभ्यम् (रयिम्) धनम् (ऋभवः) मेधाविनः (तक्षत) विस्तृणुत (आ) (वयः) जीवनम् ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये विद्वांसोऽध्यापनोपदेशाभ्यां मनुष्याणां प्रज्ञां वर्द्धयन्ति ते सर्वहितैषिणो विज्ञेयाः ॥८॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे विद्वान शिकविण्याने व उपदेश करण्याने माणसांची बुद्धी वाढवितात ते सर्वांचे हितकर्ते असतात, हे जाणावे. ॥ ८ ॥
09 इह प्रजामिह - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
इह᳓ प्रजा᳓म् इह᳓ रयिं᳓ र᳓राणा
इह᳓ श्र᳓वो वीर᳓वत् तक्षता नः
ये᳓न वयं᳓ चित᳓येमा᳓ति अन्या᳓न्
तं᳓ वा᳓जं चित्र᳓म् ऋभवो ददा नः
मूलम् ...{Loading}...
इ॒ह प्र॒जामि॒ह र॒यिं ररा॑णा इ॒ह श्रवो॑ वी॒रव॑त्तक्षता नः ।
येन॑ व॒यं चि॒तये॒मात्य॒न्यान्तं वाजं॑ चि॒त्रमृ॑भवो ददा नः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - ऋभवः
- ऋषिः - वामदेवो गौतमः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
इह᳓ प्रजा᳓म् इह᳓ रयिं᳓ र᳓राणा
इह᳓ श्र᳓वो वीर᳓वत् तक्षता नः
ये᳓न वयं᳓ चित᳓येमा᳓ति अन्या᳓न्
तं᳓ वा᳓जं चित्र᳓म् ऋभवो ददा नः
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ihá ← ihá (invariable)
ihá ← ihá (invariable)
prajā́m ← prajā́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
rárāṇāḥ ← √rā- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:MED}
rayím ← rayí- ~ rāy- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ihá ← ihá (invariable)
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
śrávaḥ ← śrávas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
takṣata ← √takṣ- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
vīrávat ← vīrávant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
anyā́n ← anyá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
áti ← áti (invariable)
citáyema ← √cit- (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:PRS, voice:ACT}
vayám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
yéna ← yá- (pronoun)
{case:INS, gender:M, number:SG}
citrám ← citrá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
dada ← √dā- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
r̥bhavaḥ ← r̥bhú- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
tám ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vā́jam ← vā́ja- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
इ॒ह । प्र॒ऽजाम् । इ॒ह । र॒यिम् । ररा॑णाः । इ॒ह । श्रवः॑ । वी॒रऽव॑त् । त॒क्ष॒त॒ । नः॒ ।
येन॑ । व॒यम् । चि॒तये॑म । अति॑ । अ॒न्यान् । तम् । वाज॑म् । चि॒त्रम् । ऋ॒भ॒वः॒ । द॒द॒ । नः॒ ॥
Hellwig Grammar
- iha
- [adverb]
- “here; now; in this world; now; below; there; here; just.”
- prajām ← prajā
- [noun], accusative, singular, feminine
- “people; offspring; being; national; man; prajā [word]; creature; child; descendants; population; race; animal.”
- iha
- [adverb]
- “here; now; in this world; now; below; there; here; just.”
- rayiṃ ← rayim ← rayi
- [noun], accusative, singular, feminine
- “wealth; property.”
- rarāṇā ← rarāṇāḥ ← rā
- [verb noun], nominative, plural
- “give; impart.”
- iha
- [adverb]
- “here; now; in this world; now; below; there; here; just.”
- śravo ← śravaḥ ← śravas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “fame; glory; ear.”
- vīravat
- [noun], accusative, singular, neuter
- “rich in men.”
- takṣatā ← takṣata ← takṣ
- [verb], plural, Present imperative
- “produce; shape; fashion; chisel; invent.”
- naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- yena ← yad
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- vayaṃ ← vayam ← mad
- [noun], nominative, plural
- “I; mine.”
- citayemāty ← citayema ← citay ← √cit
- [verb], plural, Present optative
- citayemāty ← ati
- [adverb]
- “very; excessively; beyond; excessively.”
- anyān ← anya
- [noun], accusative, plural, masculine
- “other; another(a); remaining; different; anya [word]; other than; more(a); fresh; any(a).”
- taṃ ← tam ← tad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vājaṃ ← vājam ← vāja
- [noun], accusative, singular, masculine
- “prize; Vāja; reward; reward; Ribhus; vigor; strength; contest.”
- citram ← citra
- [noun], accusative, singular, masculine
- “manifold; extraordinary; beautiful; divers(a); varicolored; bright; bright; bright; outstanding; agitated; aglitter(p); brilliant; painted; obvious; patched; bizarre.”
- ṛbhavo ← ṛbhavaḥ ← ṛbhu
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Ribhus.”
- dadā ← dada ← dā
- [verb], plural, Perfect indicative
- “give; add; perform; put; administer; fill into; give; ignite; put on; offer; use; fuel; pour; grant; feed; teach; construct; insert; drip; wrap; pay; hand over; lend; inflict; concentrate; sacrifice; splint; poultice; create.”
- naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
सायण-भाष्यम्
नः अस्माकम् इह यज्ञे रराणाः रममाणाः प्रजां पुत्रपौत्रादिरूपां तक्षत संपादयत । इह एव यज्ञे रयिं च तक्षत । इह एव यज्ञे श्रवः यशः वीरवत् वीरैर्भृत्यादिभिरुपेतं तक्षत । किंच वयं येन वाजेन अन्यान् अस्मत्समानान् अति चितयेम अतिक्रम्य ज्ञायेमहि । तं चित्रं चायनीयं वाजम् अन्नं हे ऋभवः नः दद अस्मभ्यं दत्त ॥ ॥ ८ ॥
Wilson
English translation:
“Gratified (by your worship), fabricate for us, on this occasion, progeny and wealth, and reputation, with numerous adherents; grant to us, Ṛbhus, abundant sustenance wherewith we may greatly excel others.”
Jamison Brereton
Giving offspring here and wealth here, fashion here for us the fame that heroes accompany.
The bright prize by which we would be brilliant beyond others, o R̥bhus, have you given to us.
Griffith
Bestowing on us here riches and offspring, here fashion fame for us befitting heroes.
Vouchsafe us wealth of splendid sort, O Rbhus, that we may make us more renowned than others.
Geldner
Gewähret hier Nachkommen, hier Reichtum, zimmert uns hier den Ruhm, der in Meistern besteht, durch den wir die anderen überstrahlen möchten! Diesen glänzenden Lohn habt ihr, Ribhu´s, uns beschert.
Grassmann
Indem ihr uns hier Nachkommenschaft und Reichthum verleiht, schaffet uns heldenreichen Ruhm, durch den wir alle andern überstrahlen mögen; diese mannichfache Gabe schenkt uns, o Ribhu’s.
Elizarenkova
Давая здесь потомство, здесь – богатство,
Вытешите здесь для нас славу, заключенную в лучших мужах,
С помощью которой мы затмили бы других!
Вы дали нам, о Рибху, эту яркую награду.
अधिमन्त्रम् (VC)
- ऋभवः
- वामदेवो गौतमः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (ऋभवः) बुद्धिमानो ! आप लोग (इह) इस संसार में (नः) हम लोगों के लिये (प्रजाम्) उत्तम सन्तान वा राज्य को (इह) इस संसार में (रयिम्) धन को और (इह) इस संसार में (वीरवत्) प्रशंसा करने योग्य वीरों के करनेवाले (श्रवः) अन्न वा श्रवण को (रराणाः) देते हुए (तक्षत) प्राप्त कराओ (येन) जिससे (वयम्) हम लोग (अन्यान्) औरों के प्रति (अति, चितयेम) उत्तम रीति से विज्ञान को कहें (तम्) उस (चित्रम्) अद्भुत (वाजम्) विज्ञान को (नः) हम लोगों के लिये (ददा) दीजिये ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जब मनुष्य विद्वानों को प्राप्त होवें तब विज्ञान, सत्यश्रवण, धन, उत्तम प्रजा और शूरवीरयुक्त सेना की याचना करें, उनसे यथार्थ विद्या को प्राप्त होकर अन्यों को निरन्तर बोध करावें ॥९॥ इस सूक्त में विपश्चित् के गुण कृत्य वर्णन होने से इस सूक्त के अर्थ की पिछिले सूक्त के अर्थ के साथ सङ्गति जाननी चाहिये ॥९॥ यह छत्तीसवाँ सूक्त और आठवाँ वर्ग समाप्त हुआ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे ऋभवो ! भवन्त इह नः प्रजामिह रयिमिह वीरवच्छ्रवो रराणाः सन्तस्तक्षत येन वयमन्यानति चितयेम तं चित्रं वाजं नो ददा ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इह) अस्मिन् संसारे (प्रजाम्) उत्तमान् सन्तानान् राष्ट्रं वा (इह) (रयिम्) धनम् (रराणाः) ददमानाः (इह) (श्रवः) अन्नं श्रवणं वा (वीरवत्) प्रशस्तवीरकारम् (तक्षत) प्रापयत। अत्र संहितायामिति दीर्घः। (नः) अस्मभ्यम् (येन) (वयम्) (चितयेम) चितिं संज्ञानमाचक्ष्महि (अति) (अन्यान्) (तम्) (वाजम्) विज्ञानम् (चित्रम्) अद्भुतम् (ऋभवः) (ददा) ददतु। अत्र द्व्यचोऽतस्तिङ इति दीर्घः। (नः) ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - यदा मनुष्या विदुषः सङ्गच्छन्ते तदा विज्ञानं सत्यश्रवणं धनमुत्तमां प्रजां शूरवीरयुक्तसेनां च याचन्तां तेभ्यो यथार्थां विद्यां प्राप्याऽन्यान् सततं बोधयेयुरिति ॥९॥ अत्र विपश्चिद्गुणकृत्यवर्णनादेतदर्थस्य पूर्वसूक्तार्थेन सह सङ्गतिर्वेद्या ॥९॥ इति षट्त्रिंशत्तमं सूक्तमष्टमो वर्गश्च समाप्तः ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जेव्हा माणसे विद्वानांचा संग करतात तेव्हा विज्ञान सत्यश्रवण, धन, उत्तम प्रजा व शूरवीर सेनेची याचना करावी. त्यांच्यापासून यथार्थ विद्या प्राप्त करून इतरांना सतत बोध करवावा. ॥ ९ ॥