सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘अग्निमुषसम्’ इति पञ्चर्चमष्टमं सूक्तं त्रैष्टुभम् । अत्रेयमनुक्रमणिका- अग्निमुषसमाद्यान्त्ये वैश्वदेव्यौ ’ इति । ‘ गाथी ह ’ इति शब्दप्रयोगादस्यापि सूक्तस्य गाथी ऋषिः । प्रथमपञ्चम्यौ विश्वेदेवताके शिष्टास्तिस्र आग्नेय्यः । अस्य सूक्तस्योक्तो विनियोगः । मरुत्वतीयशस्त्रे: अग्निर्नेतः इत्येषा धाय्या । सूत्रितं च- अग्निर्नेता त्वं सोम ऋतुभिः पिन्वन्यप इति धाय्याः । ( आश्व. श्रौ. ५.१४ ) इति ॥
Jamison Brereton
20 (254)
Agni and the All Gods
Gāthin Kauśika
5 verses: triṣṭubh
The hymn begins by naming deities of the morning, although in the last verse the poet brings all the gods into his invocation. As in the previous hymn, the poet employs ring composition, a point that the Anukramaṇī underscores by assigning the address in both the first verse and the last verse not to Agni but to the All Gods. Also once again, the poet varies the first and last verses. Every verse except the last one begins with “Agni.” But in that last verse Dadhikrā is transposed in front of Agni. It is difficult to see if the poet has a purpose in mind other than marking the last verse through this shift.
However, fronting Dadhikrā, who is a deified horse, does underscore a return to the equine imagery that opens the hymn. In verse 1 the poet not only mentions the horse Dadhikrā and the two horsemen, the Aśvins, but he also calls the recit ing priest a váhni, a chariot-driver, whose horses may be his recitations, as Geldner suggests. Then verse 2 refers to Agni’s vā́jinā, here translated “victorious charges.” The meaning of the word is not certain, but it is in any case derived from vājín “racehorse” or “prizewinning horse.” Overt references to horses and racing then subside until the last verse.
01 अग्निमुषसमश्विना दधिक्राम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अग्नि᳓म् उष᳓सम् अश्वि᳓ना दधिक्रां᳓
वि᳓उष्टिषु हवते व᳓ह्निर् उक्थइः᳓
सुज्यो᳓तिषो नः शृणुवन्तु देवाः᳓
सजो᳓षसो अध्वरं᳓ वावशानाः᳓
मूलम् ...{Loading}...
अ॒ग्निमु॒षस॑म॒श्विना॑ दधि॒क्रां व्यु॑ष्टिषु हवते॒ वह्नि॑रु॒क्थैः ।
सु॒ज्योति॑षो नः शृण्वन्तु दे॒वाः स॒जोष॑सो अध्व॒रं वा॑वशा॒नाः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - गाथी कौशिकः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अग्नि᳓म् उष᳓सम् अश्वि᳓ना दधिक्रां᳓
वि᳓उष्टिषु हवते व᳓ह्निर् उक्थइः᳓
सुज्यो᳓तिषो नः शृणुवन्तु देवाः᳓
सजो᳓षसो अध्वरं᳓ वावशानाः᳓
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
agním ← agní- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
aśvínā ← aśvín- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
dadhikrā́m ← dadhikrā́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
uṣásam ← uṣás- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
havate ← √hū- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
ukthaíḥ ← ukthá- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:PL}
váhniḥ ← váhni- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vyùṣṭiṣu ← vyùṣṭi- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
devā́ḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
śr̥ṇvantu ← √śru- (root)
{number:PL, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
sujyótiṣaḥ ← sujyótis- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
adhvarám ← adhvará- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
sajóṣasaḥ ← sajóṣas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
vāvaśānā́ḥ ← √vaś- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRF, voice:MED}
पद-पाठः
अ॒ग्निम् । उ॒षस॑म् । अ॒श्विना॑ । द॒धि॒ऽक्राम् । विऽउ॑ष्टिषु । ह॒व॒ते॒ । वह्निः॑ । उ॒क्थैः ।
सु॒ऽज्योति॑षः । नः॒ । शृ॒ण्व॒न्तु॒ । दे॒वाः । स॒ऽजोष॑सः । अ॒ध्व॒रम् । वा॒व॒शा॒नाः ॥
Hellwig Grammar
- agnim ← agni
- [noun], accusative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- uṣasam ← uṣas
- [noun], accusative, singular, feminine
- “Ushas; dawn; uṣas [word]; morning.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], accusative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- dadhikrāṃ ← dadhikrām ← dadhikrā
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Dadhikrā.”
- vyuṣṭiṣu ← vyuṣṭi
- [noun], locative, plural, feminine
- “dawn; happiness; consequence.”
- havate ← hvā
- [verb], singular, Present indikative
- “raise; call on; call; summon.”
- vahnir ← vahniḥ ← vahni
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fire; digestion; Plumbago zeylanica; Agni; vahni; draft horse; three; sacrificial fire; Vahni; gold; southeast; citron; charioteer; leader.”
- ukthaiḥ ← uktha
- [noun], instrumental, plural, neuter
- “hymn; praise; uktha [word]; encomium.”
- sujyotiṣo ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- sujyotiṣo ← jyotiṣaḥ ← jyotis
- [noun], nominative, plural, masculine
- “light; star; luminosity; fire; jyotis [word]; digestion; planet; light; sunlight.”
- naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- śṛṇvantu ← śru
- [verb], plural, Present imperative
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- devāḥ ← deva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- sajoṣaso ← sajoṣasaḥ ← sajoṣas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “consentaneous; combined; associated; united.”
- adhvaraṃ ← adhvaram ← adhvara
- [noun], accusative, singular, masculine
- “yajña; ceremony; adhvara [word].”
- vāvaśānāḥ ← vaś
- [verb noun], nominative, plural
- “desire; agree; call; care; like; love.”
सायण-भाष्यम्
गाथी ब्रूते । वह्निः हविषां प्रापयिताग्निः व्युष्टिषु उषसां व्युच्छनेषु अग्निं यजनीयं देवम् उषसम् उषोऽभिमानिनीं देवताम् अश्विना अश्विनौ देवौ दधिक्राम् । दधिक्रावा नाम कश्चिद्देवः तं दधिक्रावाणम् । एतान् देवान् उक्थैः शस्त्रैः शंसनसाधनैरप्रगीतमन्त्रात्मकैः सूक्तैः हवते आह्वयति । सुज्योतिषः सुष्ठु द्योतमानाः नः अध्वरम् अस्मत्संबन्धिनमिमं यज्ञं वावशानाः कामयमानाः सजोषसः परस्परं संगताः भूत्वा सर्वे देवाः तदाह्वानं शृण्वन्तु ॥ दधिक्राम् । ‘ क्रमु पादविक्षेपे ’ । दधीत्युपपदे ‘ जनसनखनक्रमगमः’ इति विट् । ‘ विड्वनोरनुनासिकस्यात् ’ इत्याकार । कृदुत्तरपदप्रकृतिस्वरः । व्युष्टिषु । ’ उछी विवासे’ । भावे क्तिन् । व्रश्चादिना षत्वम् । तादौ च निति कृत्यतौ ’ इति गतेः प्रकृतिस्वरत्वम् । हवते । ह्वयतेः ‘बहुलं छन्दसि’ इति संप्रसारणम् । सुज्योतिषः । सुष्ठु द्योतमाना इति विग्रहे ‘द्युत दीप्तौ ’ इत्यस्य ‘द्युतेरिसिन्नादेश्च जः ’ ( उ. सू. २. २६७ ) इतीसिन्प्रत्ययो दकारस्य जकारः । कृदुत्तरपदप्रकृतिस्वरत्वम् । बहुव्रीहिपक्षे तु ’ नञ्सुभ्याम्’ इत्युत्तरपदान्तोदात्तता स्यात् । यथा ‘सुज्योतिषो अक्तवस्ताँ अभि ष्युः ’ (ऋ. सं. १०. ८९. १५) इत्यत्रान्तोदात्तता । तस्मादत्र नायं समासः किंतु तत्पुरुष एव । शृण्वन्तु । श्रु श्रवणे ’ इत्यस्मात् ’ श्रुवः शृ च ’ इति श्नुः तत्संनियोगेन धातोः शृ इत्यादेशः । निघातः । वावशानाः । ‘ वश कान्तौ’ इत्यस्य यङ्लुकि रूपम् । अभ्यासस्य • दीर्घोऽकितः ’ इति दीर्घः । व्यत्ययेन शानच् । चित्स्वरः ॥
Wilson
English translation:
“The bearer (of the oblation) invokes with praises at the break of day, Agni, the dawn, the Aśvins, and Dadhikra); may the resplendent divinities, desirous of our sacrifice, hear in unison (the invocation).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Dadhikrā = ordinarily means a horse; here, it implies a divinity: dadhikrāva nāma kaścidevaḥ tam dadhikāvaṇam
Jamison Brereton
Agni, Dawn, the two Aśvins, Dadhikrā—with his recitations the chariot-driver calls upon them at daybreak.
Let the gods of good light, bellowing all together toward the rite,
hear us.
Griffith
WITH lauds at break of morn the priest invoketh Agni, Dawn, Dadhikras, and both the Asvins.
With one consent the Gods whose light is splendid, longing to taste our sacrifice, shall hear us.
Oldenberg
The carrier (of the gods) 1 calls by his hymns Agni, Ushas (dawn), the two Asvins, Dadhikrâ 2 at daybreak. May the gods rich in light, unanimously longing for our sacrifice, hear us.
Geldner
Der mit den Lobliedern Fahrende ruft am Morgen des Agni, die Usas, die Asvin, den Dadhikra an. Die schönleuchtenden Götter sollen uns hören, die einmütig nach dem Opfer verlangen.
Grassmann
Den Agni ruft mit Spruch der Priester morgens, das Morgenroth, die Ritter, den Dadhikra; Die lichten Götter mögen uns erhören, sie, die vereint die Opferfeier wünschen.
Elizarenkova
Агни, Ушас, Ашвинов, Дадхикру
Призывает возница, на заре (ездящий) на песнях.
Пусть услышат нас боги, прекрасно светящиеся,
Единодушно стремящиеся на обряд!
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- गाथी कौशिकः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब तृतीय मण्डल के बीसवें सूक्त का आरम्भ है। इसके प्रथम मन्त्र से विद्वान जन कैसे वर्त्तें, इस विषय को कहते हैं।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे अध्यापक उपदेशक जनो ! जैसे (वह्निः) पदार्थों का धारणकर्त्ता (व्युष्टिषु) प्रकाशकारक क्रियाओं में (अग्निम्) अग्नि (उषसम्) प्रातःकाल (अश्विना) सूर्यचन्द्रमा और (दधिक्राम्) संसार के धारणकारकों के उल्लङ्घनकर्त्ता को (हवते) ग्रहण करता है वैसे (अध्वरम्) हिंसा भिन्न व्यवहार की (वावशानाः) अत्यन्त कामना करते हुए (सजोषसः) समान प्रीति के निर्वाहक (सुज्योतिषः) शोभन उत्तम बुद्धि के प्रकाशों से युक्त (देवाः) विद्वान् आप लोग (उक्थैः) प्रशंसा करने योग्य कर्मों से (नः) हम लोगों के प्रार्थनारूप वचन (शृण्वन्तु) सुनिये ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है। जैसे वायु संपूर्ण प्रकाशकारी सूर्य आदि पदार्थों के धारण द्वारा सब जीवों का उपकार करता, वैसे विद्वान् पुरुष सम्पूर्ण जनों के साथ वैर छोड़नारूप अहिंसा धर्म के प्रचार के लिये एकसम्मति से सब संसार का उपकार करें ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अध्यापकोपदेशका यथा वह्निर्व्युष्टिष्वग्निमुषसमश्विना दधिक्रां च हवते तथाऽध्वरं वावशानाः सजोषसः सुज्योतिषो देवा भवन्त उक्थैर्नः शृण्वन्तु ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ विद्वांसः कथं वर्त्तेरन्नित्याह।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अग्निम्) पावकम् (उषसम्) प्रभातकालम् (अश्विना) सूर्याचन्द्रमसौ (दधिक्राम्) यो धारकान् क्रामति तमश्वम् (व्युष्टिषु) विशेषेण दहन्ति यासु क्रियासु तासु (हवते) आदत्ते (वह्निः) वोढा वायुः (उक्थैः) प्रसंसनीयैः कर्मभिः (सुज्योतिषः) शोभनानि ज्योतींषि प्रज्ञाप्रकाशा येषां ते (नः) अस्मान् (शृण्वन्तु) (देवाः) विद्वांसः (सजोषसः) समानप्रीतिसेवनाः (अध्वरम्) अहिंसनीयं व्यवहारम् (वावशानाः) भृशं कामयमानाः ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः। यथा वायुः सर्वान् सूर्यादीन्प्रकाशकान् पदार्थान्धृत्वा सर्वानुपकरोति तथैव विद्वांसः सर्वैः सह वैरत्यागरूपस्याहिंसाधर्मस्य प्रचारायैकमत्या भूत्वा सर्वं जगदुपकुर्युः ॥१॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
या सूक्तात अग्नी इत्यादी व विद्वान यांच्या गुणांचे वर्णन असल्यामुळे या सूक्ताच्या अर्थाची पूर्व सूक्तार्थाबरोबर संगती जाणली पाहिजे.
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. जसा वायू सर्व प्रकाशक सूर्य इत्यादी पदार्थांना धारण करून सर्व जीवांवर उपकार करतो तसे विद्वानांनी संपूर्ण लोकांबरोबर वैर सोडून अहिंसा धर्माच्या प्रचारासाठी सर्व जगावर उपकार करावा. ॥ १ ॥
02 अग्ने त्री - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓ग्ने त्री᳓ ते वा᳓जिना त्री᳓ षध᳓स्था
तिस्र᳓स् ते जिह्वा᳓ ऋतजात पूर्वीः᳓
तिस्र᳓ उ ते तनु᳓वो देव᳓वातास्
ता᳓भिर् नः पाहि गि᳓रो अ᳓प्रयुछन्
मूलम् ...{Loading}...
अग्ने॒ त्री ते॒ वाजि॑ना॒ त्री ष॒धस्था॑ ति॒स्रस्ते॑ जि॒ह्वा ऋ॑तजात पू॒र्वीः ।
ति॒स्र उ॑ ते त॒न्वो॑ दे॒ववा॑ता॒स्ताभि॑र्नः पाहि॒ गिरो॒ अप्र॑युच्छन् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - गाथी कौशिकः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अ᳓ग्ने त्री᳓ ते वा᳓जिना त्री᳓ षध᳓स्था
तिस्र᳓स् ते जिह्वा᳓ ऋतजात पूर्वीः᳓
तिस्र᳓ उ ते तनु᳓वो देव᳓वातास्
ता᳓भिर् नः पाहि गि᳓रो अ᳓प्रयुछन्
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
sadhásthā ← sadhástha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
trī́ ← trí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
trī́ ← trí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
vā́jinā ← vā́jina- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
jihvā́ḥ ← jihvā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
pūrvī́ḥ ← purú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
r̥tajāta ← r̥tájāta- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
tisráḥ ← trí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
devávātāḥ ← devávāta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
tanvàḥ ← tanū́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
tisráḥ ← trí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
u ← u (invariable)
áprayuchan ← áprayuchant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
gíraḥ ← gír- ~ gīr- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
pāhi ← √pā- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
tā́bhiḥ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:INS, gender:F, number:PL}
पद-पाठः
अग्ने॑ । त्री । ते॒ । वा॒जि॑ना । त्री । स॒धऽस्था॑ । ति॒स्रः । ते॒ । जि॒ह्वाः । ऋ॒त॒ऽजा॒त॒ । पू॒र्वीः ।
ति॒स्रः । ऊं॒ इति॑ । ते॒ । त॒न्वः॑ । दे॒वऽवा॑ताः । ताभिः॑ । नः॒ । पा॒हि॒ । गिरः॑ । अप्र॑ऽयुच्छन् ॥
Hellwig Grammar
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- trī ← tri
- [noun], nominative, plural, neuter
- “three; tri/tisṛ [word].”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- vājinā ← vājina
- [noun], nominative, plural, neuter
- “race; emulation.”
- trī ← tri
- [noun], nominative, plural, neuter
- “three; tri/tisṛ [word].”
- ṣadhasthā ← sadhastha
- [noun], nominative, plural, neuter
- “dwelling; location; home.”
- tisras ← tisraḥ ← tri
- [noun], nominative, plural, feminine
- “three; tri/tisṛ [word].”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- jihvā ← jihvāḥ ← jihvā
- [noun], nominative, plural, feminine
- “tongue; tongue; jihvā [word]; fire.”
- ṛtajāta ← ṛta
- [noun], neuter
- “truth; order; fixed order; ṛta [word]; law; custom; custom.”
- ṛtajāta ← jāta ← jan
- [verb noun], vocative, singular
- “become; originate; be born; transform; happen; result; grow; beget; produce; create; conceive; separate; cause; give birth; grow; produce; generate; be; become; arise; come on.”
- pūrvīḥ ← puru
- [noun], nominative, plural, feminine
- “many; much(a); very.”
- tisra ← tisraḥ ← tri
- [noun], nominative, plural, feminine
- “three; tri/tisṛ [word].”
- u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- tanvo ← tanvaḥ ← tanū
- [noun], nominative, plural, feminine
- “body; self; own(a); person; form.”
- devavātās ← deva
- [noun], masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- devavātās ← vātāḥ ← van
- [verb noun], nominative, plural
- “obtain; gain; desire; get; like; love; overcome.”
- tābhir ← tābhiḥ ← tad
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- pāhi ← pā
- [verb], singular, Present imperative
- “protect; govern.”
- giro ← giraḥ ← gir
- [noun], accusative, plural, feminine
- “hymn; praise; voice; words; invocation; command; statement; cry; language.”
- aprayucchan ← aprayucchat
- [noun], nominative, singular, masculine
- “ceaseless; attentive.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने ते तव त्री वाजिना आज्यौषधिसोमात्मकानि त्रीण्यन्नानि त्री षधस्था त्रीणि आग्नीध्रीयादीनि धिष्ण्यानि स्थानानि । यद्वा एकाहाहीनसत्राख्यानि त्रीणि स्थानानि । यद्वा त्रयो लोकाः । ऋतजात ऋतेषु सत्यभूतेषु यज्ञेषु समुत्पन्न हे अग्ने ते तव पूर्वीः [देवानां जिह्वाः सात्विकादिभेदेन त्रिप्रकाराः । यद्वा त्रयो वा अग्नेयोहन ( अग्नयो हव्यवाहनो ) वै देवानां कव्यवाहनः पितृणां सह रक्षा असुराणामिति श्रुतेरग्नित्रैविध्यात् जिह्वात्रैविध्ये] देवानामुदरपूरयित्र्यः तिस्रः गार्हपत्याद्याः जिह्वा: । हे अग्ने ते तव देववाताः देवैरभिलषिताः तिस्रः तन्वः पवमानपावकशुच्यात्मकानि त्रीणि शरीराणि । एवंभूतस्त्वम् अप्रयुच्छन् अप्रमाद्यन् सावधानो भूत्वा ताभिः तनूभिः नः अस्माकं स्तोतॄणां गिरः स्तोत्रशस्त्रादीनि वाक्यानि पाहि पालय॥ तिस्रः । ‘ तिसृभ्यो जसः’ इति जस उदात्तत्वम् । जिह्वाः । ‘ लिह आस्वादने ‘। लिहन्त्याभी रसानिति ‘ शेवायह्वाजिह्वाग्रीवाप्वामीवाः’ इति निपातनात् वन् । लकारस्य जकारः । गुणाभावः । व्यत्ययेन अन्तोदात्तत्वम् । देववाताः । ‘ वा गतिगन्धनयोः । अस्मात्कर्मणि क्तः । तृतीया कर्मणि ’ इति पूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वम् । पाहि ।’ पा रक्षणे ’ इत्यस्य लोटि रूपम् । निघातः । अप्रयुच्छन् । ’ युच्छ प्रमादे’। नञ्स्वरः ॥
Wilson
English translation:
“Agni, born of sacrifice, three are your viands; three your abiding plural ces, three the tongue satisfying (thegods); three verily are your forms acceptable to the deities, and with them never heedless (of our wishes), bepropitious to our praises.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Three viands: butter, fuel and the Soma; three abiding plural ces: three altars, or the three daily sacrifices, or the three worlds; three tongues: three fires, gārhapatya, āhavanīya and dakṣiṇā; three forms: three fires termed pāvaka, pavamāna and śuci
Jamison Brereton
Agni, three are your victorious charges, three your abodes. Three are your tongues [=flames], o you who are born of truth, (and these three are) many,
and three are your bodies [=the three sacrificial fires], won by the gods. Never lapsing, protect our songs with these.
Griffith
Three are thy powers, O Agni, three thy stations, three are thy tongues, yea, many, Child of Order!
Three bodies hast thou which the Gods delight in: with these protect our hymns with care unceasing.
Oldenberg
Agni, threefold is thy strength; three are thy abodes; three are thy many tongues, O thou who art born in Rita! And three, O Agni, are thy bodies beloved by the gods. With these protect our prayers unremittingly.
Geldner
Agni, du hast drei Samen, drei Stätten; drei sind deine Zungen, viele, du rechtzeitig Geborener. Drei gottgenehme Leiber hast du; mit diesen wache unablässig über unsere Reden!
Grassmann
Drei Kräfte hast du, Agni, drei der Sitze, drei reichgefüllte Zungen, Rechtentsprossner, Drei Leiber auch, den Göttern angenehme, durch die behüt nah weilend unsre Lieder.
Elizarenkova
О Агни, три силы у тебя, три жилища,
Три у тебя языка, о рожденный законом, много (их).
Три тела также у тебя, нравящихся богам, –
Ими неотступно охраняй наши песни!
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- गाथी कौशिकः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (ऋतजात) सत्य आचरण करने में प्रसिद्ध (अग्ने) अग्नि के सदृश प्रकाशस्वरूप विद्वान् पुरुष ! (ते) आपके (त्री) तीन (वाजिना) ज्ञान गमन और प्राप्तिरूप (त्री) तीन (सधस्था) तुल्य स्थानवाले जन्मादि (ते) आपकी (तिस्रः) तीन प्रकार वाली (जिह्वा) वाणियाँ (पूर्वीः) प्राचीन (उ) और (ते) आपके (तिस्रः) तीन (तन्वः) शरीर सम्बन्धी (देववाताः) विद्वानों के साथ संवाद करने में उपकारक (गिरः) वचन हैं उनसे (अप्रयुच्छन्) अहंकार त्यागी आप (नः) हम लोगों की (पाहि) रक्षा करो ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्यो ! आप लोग ब्रह्मचर्य्य अध्ययन और विचार से तीन कर्म करके तीन जन्म स्थान और नामों में कृतकृत्य अर्थात् जन्म सफल करो, पढ़ाने तथा उपदेश से सबकी रक्षा करो और आप स्वयं प्रमादरहित होकर अन्य लोगों को वैसा ही करो ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे ऋतजाताग्ने ते तव त्री वाजिना त्री सधस्था ते तिस्रो जिह्वाः पूर्वी उ ते तिस्रस्तन्वो देववाता गिरः सन्ति ताभिरप्रयुच्छन् संस्त्वं नोऽस्मान् पाहि ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अग्ने) पावक इव प्रकाशात्मन् विद्वन् (त्री) त्रीणि (ते) तव (वाजिना) ज्ञानगमनप्राप्तिरूपाणि (त्री) त्रीणि (सधस्था) समानस्थानानि (तिस्रः) त्रित्वसङ्ख्याताः (ते) तव (जिह्वाः) विविधा वाणीः (ऋतजात) सत्याचरणे प्रसिद्ध (पूर्वीः) प्राचीनाः (तिस्रः) त्रिविधाः (उ) वितर्के (ते) तव (तन्वः) शरीरस्य (देववाताः) ये देवैर्विद्वद्भिः सह वान्ति ते (ताभिः) पूर्वोक्ताभिः (नः) अस्माकम् (पाहि) (गिरः) सुशिक्षिता वाचः (अप्रयुच्छन्) प्रमादमकुर्वन् ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्या ब्रह्मचर्य्याध्ययनमननानि त्रीणि कर्माणि कृत्वा त्रिषु जन्मस्थाननामसु कृतकृत्या भवन्तु अध्यापनोपदेशाभ्यां सर्वेषां रक्षां कुर्वन्तु स्वयं प्रमादरहिता भूत्वाऽन्यानपि तादृशान् संपादयन्तु ॥२॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे माणसांनो! तुम्ही ब्रह्मचर्य पालन, अध्ययन व मनन हे तीन कर्म करून जन्म, स्थान व नाम कृतकृत्य करा. अध्यापन व उपदेश करून सर्वांचे रक्षण करा. स्वतः प्रमादरहित बनून इतरांनाही तसेच करा. ॥ २ ॥
03 अग्ने भूरीणि - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓ग्ने भू᳓रीणि त᳓व जातवेदो
दे᳓व स्वधावो अमृ᳓तस्य ना᳓म
या᳓श् च माया᳓ मायि᳓नां विश्वमिन्व
तुवे᳓ पूर्वीः᳓ संदधुः᳓ पृष्टबन्धो
मूलम् ...{Loading}...
अग्ने॒ भूरी॑णि॒ तव॑ जातवेदो॒ देव॑ स्वधावो॒ऽमृत॑स्य॒ नाम॑ ।
याश्च॑ मा॒या मा॒यिनां॑ विश्वमिन्व॒ त्वे पू॒र्वीः सं॑द॒धुः पृ॑ष्टबन्धो ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - गाथी कौशिकः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अ᳓ग्ने भू᳓रीणि त᳓व जातवेदो
दे᳓व स्वधावो अमृ᳓तस्य ना᳓म
या᳓श् च माया᳓ मायि᳓नां विश्वमिन्व
तुवे᳓ पूर्वीः᳓ संदधुः᳓ पृष्टबन्धो
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
bhū́rīṇi ← bhū́ri- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
jātavedaḥ ← jātávedas- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
táva ← tvám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
amŕ̥tasya ← amŕ̥ta- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
déva ← devá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
nā́ma ← nā́man- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
svadhāvaḥ ← svadhā́vant- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
ca ← ca (invariable)
māyā́ḥ ← māyā́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
māyínām ← māyín- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
viśvaminva ← viśvaminvá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
yā́ḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
pr̥ṣṭabandho ← pr̥ṣṭabandhu- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
pūrvī́ḥ ← purú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
saṁdadhúḥ ← √dhā- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
tvé ← tvám (pronoun)
{case:LOC, number:SG}
पद-पाठः
अग्ने॑ । भूरी॑णि । तव॑ । जा॒त॒ऽवे॒दः॒ । देव॑ । स्व॒धा॒ऽवः॒ । अ॒मृत॑स्य । नाम॑ ।
याः । च॒ । मा॒या । मा॒यिना॑म् । वि॒श्व॒म्ऽइ॒न्व॒ । त्वे इति॑ । पू॒र्वीः । स॒म्ऽद॒धुः । पृ॒ष्ट॒ब॒न्धो॒ इति॑ पृष्टऽबन्धो ॥
Hellwig Grammar
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- bhūrīṇi ← bhūri
- [noun], nominative, plural, neuter
- “much; many; much(a); abundant; rich; mighty; distinguished.”
- tava ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- jātavedo ← jātavedaḥ ← jātavedas
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Agni; fire.”
- deva
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- svadhāvo ← svadhāvas ← svadhāvat
- [noun], vocative, singular, masculine
- “autonomous; independent.”
- ‘mṛtasya ← amṛtasya ← amṛta
- [noun], genitive, singular, masculine
- “immortal; amṛta; imperishable.”
- nāma ← nāman
- [noun], nominative, plural, neuter
- “name; appellation; nāman [word]; nāmakaraṇa; surname; noun; word.”
- yāś ← yāḥ ← yad
- [noun], nominative, plural, feminine
- “who; which; yat [pronoun].”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- māyā ← māyāḥ ← māyā
- [noun], nominative, plural, feminine
- “magic trick; Māyā; deception; illusion; māyā [word]; disguise; trick.”
- māyināṃ ← māyinām ← māyin
- [noun], genitive, plural, masculine
- “artful; charming; crafty; deceptive.”
- viśvaminva
- [noun], vocative, singular, masculine
- tve ← tvad
- [noun], locative, singular
- “you.”
- pūrvīḥ ← puru
- [noun], accusative, plural, feminine
- “many; much(a); very.”
- saṃdadhuḥ ← saṃdhā ← √dhā
- [verb], plural, Perfect indicative
- “connect; refer; aim; grow together; compress; ally; unite; operate on.”
- pṛṣṭabandho ← pṛṣṭa ← pracch
- [verb noun]
- “ask; ask; ask; consult; interrogate.”
- pṛṣṭabandho ← bandho ← bandhu
- [noun], vocative, singular, masculine
- “relative; bandhu [word]; association; friend; kin.”
सायण-भाष्यम्
देव द्योतमान जातवेदः जातप्रज्ञ स्वधावः अन्नवन् हे अग्ने अमृतस्य मरणधर्मरहितस्य तव संबन्धिनो देवाः भूरीणि बहूनि नाम नामानि तेजांसि त्वे त्वयि संदधुः संदधिरे । किंच । विश्वमिन्व विश्वस्य संतर्पक पृष्टबन्धो अपेक्षितफलप्रश्नविषयाणां स्तोतॄणां बन्धो हे अग्ने मायिनाम् असुराणां पूर्वीः भूयसीः याः मायाः देवास्त्वयि संदधुः संप्रयुयुजिरे तास्त्वयि सन्ति । तस्माद्यज्ञविघ्नकारिणां मायिनां मायाः परिहृत्य अस्मदीयं यज्ञं पालयेति भावः । च पूरणः ॥ स्वधावः । स्वधास्यास्तीति मतुप् ।’ मतुवसो रुः’ इति नकारस्य रुः । अमृतस्य । ‘नञो जरमरमित्रमृताः’ इत्युत्तरपदाद्युदात्तत्वम् । नाम । णम प्रह्वत्वे ’ । ‘नामन्सीमन्व्योमन्°’ इत्यादिना मनिन्प्रत्ययान्तत्वेन निपातनात् मकारलोपो दीर्घश्च । नमयन्ति सर्वानपि स्वाश्रयभूतान्पुरुषानिति नामानि तेजांसि ।’ सुपां सुलुक्’ इति सुपो लुक् । नित्त्वादाद्युदात्तः । मायिनाम् । माया एषां सन्तीति व्रीह्यादित्वादिनिः । ‘ यस्य’ इति लोपः । प्रत्ययस्वरः। विश्वमिन्व । इवि व्याप्तिप्रीणनयोः’ इत्यस्मात् विश्वशब्दे उपपदे ‘ कर्मण्यण्’ इत्यण्प्रत्ययः । धातूपदेशावस्थायाम् ‘इदितो नुम्’ इति नुमि प्राप्ते लघूपधगुणो न भवति । विश्वमिन्वति प्रीणयतीति विश्वमिन्वः । तत्पुरुषे कृति बहुलम् ’ इति द्वितीयाया अलुक् । आमन्त्रितत्वान्निघातः । संदधुः । ‘डुधाञ् धारणपोषणयोः’ इत्यस्य लिट्युसि रूपम् । यद्वृत्तयोगादनिघातः । प्रत्ययस्वरः । पृष्टबन्धो । प्रच्छ ज्ञीप्सायाम्’ इत्यस्य कर्मणि निष्ठायां • ग्रहिज्यावयि’ इत्यादिना संप्रसारणम् । व्रश्चादिना षत्वम् । बन्ध बन्धने’ इत्यस्मात् ‘शृस्वृस्निहि’ इत्यादिना उप्रत्ययः । षष्ठीसमासः । आमन्त्रितत्वान्निघातः ॥
Wilson
English translation:
“Divine Agni, knowing all that exists and distributor of food, many are the names of you who are immortal satisffier of all men, friend of the suppliant, the gods have deposited in you whatever are the delusions of the deluding (rākṣasas).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Many are the names of you: bhūrīṇi nāma, for nāmāni; the substantive is explained by tejāṃsi, splendours; the gods have deposited: therefore agni is able to counteract their devices for disturbing sacrifices.
Jamison Brereton
Agni, numerous are the names of you, the immortal one, o Jātavedas, o god of independent will,
and, o you who propel everything, (yours are) the many wiles of the wily (gods), which they have assembled in you, o you about whose kinship people ask.
Griffith
O Agni, many are the names thou bearest, immortal, God, Divine, and Jatavedas.
And many charms of charmers, All-Inspirer! have they laid in thee, Lord of true attendants!
Oldenberg
1 Agni! Many are the names, O Gâtavedas, of thee the immortal one, O self-dependent god! And whatever the secret powers of the powerful 2 are, thou all-enlivener, in thee they have placed together (those) many (powers), O (god) after whose relations men ask 3.
Geldner
Agni Jatavedas, eigenmächtiger Gott! Viele sind deine Namen, des Unsterblichen, und viele sind die Zauberkräfte der zauberkräftigen, du alles Zuwegebringender, die sie in dir vereinigt haben, der du nach deinen Verwandten fragst.
Grassmann
O Agni, viele Namen, Wesenkenner, sind dir, o Gott, unsterblicher Beherrscher; In dich gelegt ist viele Kunst der Weisen, o Allbeleber, Herr begehrter Sippe.
Elizarenkova
О Агни, много (есть) твоих имен,
О Джатаведас, бог самосущий, -у (тебя,) бессмертного.
А те чудесные силы у обладателей чудесных сил, о всепобуждающий (бог), –
(Их,) многочисленных они собрали в тебе, о тот, о чьем родстве вопрошают!
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- गाथी कौशिकः
- भुरिक्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (स्वधावः) प्रशंसनीय अमृतरूप अन्नयुक्त (जातवेदः) श्रेष्ठ विज्ञानयुक्त (देव) विद्वान् पुरुष ! (अग्ने) विद्या द्वारा प्रकाशकारक जो (तव) आपके (भूरीणि) बहुत (अमृतस्य) नाशरहित के (नाम) नाम हैं हे (पृष्टबन्धो) मनुष्यों के कर्मानुसार फलदायक (विश्वमिन्व) सम्पूर्ण जगत् में व्यापक (याः) जो (पूर्वीः) प्राचीन प्रजायें (त्वे) आपमें (सन्दधुः) स्थित की गई हैं (मायिनाम्) निकृष्ट बुद्धियुक्त पुरुषों की (माया) बुद्धिनाश हो तो (च) भी अन्य पुरुष विज्ञानयुक्त होवें ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्यो ! आप लोग सम्पूर्ण संसार ईश्वर से व्याप्य अर्थात् पूरित जानो और छली पुरुषों के छल को नाश तथा परमेश्वर के अर्थ सहित सम्पूर्ण नाम जान के अर्थ के अनुकूल भाव से अपने आचरणों को शुद्ध करो ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे स्वधावो जातवेदो देवाऽग्ने यानि तव भूरीण्यमृतस्य नाम नामानि सन्ति। हे पृष्टबन्धो विश्वमिन्व याश्च पूर्वीस्त्वे सन्दधुर्मायिनां माया च हन्युस्ते विज्ञानवन्तो जायन्ते ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अग्ने) प्रकाशात्मन् (भूरीणि) बहूनि (तव) (जातवेदः) प्रजातविज्ञान (देव) विद्वन् (स्वधावः) प्रशस्तानि स्वधा अमृतरूपाण्यन्नानि विद्यन्ते यस्य तत्सम्बुद्धौ (अमृतस्य) नाशरहितस्य (नाम) प्रसिद्धानि नामानि (याः) (च) (माया) प्रज्ञा (मायिनाम्) कुत्सिता माया प्रज्ञा विद्यते येषां तेषाम् (विश्वमिन्व) विश्वं सर्वं जगन्मिन्वं व्याप्तं येन तत्सम्बुद्धौ (त्वे) त्वयि (पूर्वीः) पुरातनीः प्रजाः (सन्दधुः) सन्धिताः कुर्य्युः (पृष्टबन्धो) यः पृष्टान् जनानुत्तरेषु बध्नाति तत्सम्बुद्धौ ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्या यूयं सर्वं जगत्परमेश्वरेण व्याप्यं मन्यध्वं छलीनां छलं घ्नत परमेश्वरस्यार्थवन्ति सर्वाणि नामानि बुध्वाऽर्थानुकूलतया स्वाचरणानि कुर्वन्तु ॥३॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे माणसांनो! संपूर्ण संसारात ईश्वर व्याप्त आहे हे जाणा. छळणाऱ्या पुरुषांच्या छळाचा नाश करून परमेश्वराचे अर्थासहित संपूर्ण नाव जाणून अर्थानुकूल भाव बनवून आपले आचरण शुद्ध करा. ॥ ३ ॥
04 अग्निर्नेता भग - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अग्नि᳓र् नेता᳓ भ᳓ग इव क्षितीनां᳓
दइ᳓वीनां देव᳓ ऋतुपा᳓ ऋता᳓वा
स᳓ वृत्रहा᳓ सन᳓यो विश्व᳓वेदाः
प᳓र्षद् वि᳓श्वा᳓ति दुरिता᳓ गृण᳓न्तम्
मूलम् ...{Loading}...
अ॒ग्निर्ने॒ता भग॑ इव क्षिती॒नां दैवी॑नां दे॒व ऋ॑तु॒पा ऋ॒तावा॑ ।
स वृ॑त्र॒हा स॒नयो॑ वि॒श्ववे॑दाः॒ पर्ष॒द्विश्वाति॑ दुरि॒ता गृ॒णन्त॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - गाथी कौशिकः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अग्नि᳓र् नेता᳓ भ᳓ग इव क्षितीनां᳓
दइ᳓वीनां देव᳓ ऋतुपा᳓ ऋता᳓वा
स᳓ वृत्रहा᳓ सन᳓यो विश्व᳓वेदाः
प᳓र्षद् वि᳓श्वा᳓ति दुरिता᳓ गृण᳓न्तम्
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
agníḥ ← agní- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
bhágaḥ ← bhága- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
iva ← iva (invariable)
kṣitīnā́m ← kṣití- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:PL}
netā́ ← netár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
daívīnām ← daívī- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:PL}
deváḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
r̥tā́vā ← ŕ̥tāvan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
r̥tupā́ḥ ← r̥tupā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sanáyaḥ ← sanáya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
viśvávedāḥ ← viśvávedas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vr̥trahā́ ← vr̥trahán- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
áti ← áti (invariable)
duritā́ ← duritá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
gr̥ṇántam ← √gr̥̄- 1 (root)
{case:ACC, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
párṣat ← √pr̥- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
víśvā ← víśva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
पद-पाठः
अ॒ग्निः । ने॒ता । भगः॑ऽइव । क्षि॒ती॒नाम् । दैवी॑नाम् । दे॒वः । ऋ॒तु॒ऽपाः । ऋ॒तऽवा॑ ।
सः । वृ॒त्र॒ऽहा । स॒नयः॑ । वि॒श्वऽवे॑दाः । पर्ष॑त् । विश्वा॑ । अति॑ । दुः॒ऽइ॒ता । गृ॒णन्त॑म् ॥
Hellwig Grammar
- agnir ← agniḥ ← agni
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- netā ← netṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “leader; Vitex negundo.”
- bhaga ← bhagaḥ ← bhaga
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Bhaga; vulva; good fortune; vagina; bhaga [word]; sun; well-being; happiness; overlord.”
- iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- kṣitīnāṃ ← kṣitīnām ← kṣiti
- [noun], genitive, plural, feminine
- “floor; Earth; earth; pṛthivī; people; dwelling; battlefield; Earth; estate; colony; house.”
- daivīnāṃ ← daivīnām ← daiva
- [noun], genitive, plural, feminine
- “divine; religious.”
- deva ← devaḥ ← deva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- ṛtupā ← ṛtu
- [noun], masculine
- “season; turn; menstruation; ṛtu [word]; time period; order; six.”
- ṛtupā ← pāḥ ← pā
- [noun], nominative, singular, masculine
- “drinking.”
- ṛtāvā ← ṛtāvan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “law-abiding; faithful; righteous.”
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vṛtrahā ← vṛtra
- [noun], masculine
- “Vṛtra; vṛtra [word].”
- vṛtrahā ← hā ← han
- [noun], nominative, singular, masculine
- “killing; curative; destroying; removing; māraka; stabbing.”
- sanayo ← sanayaḥ ← sanaya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “age-old; old.”
- viśvavedāḥ ← viśva
- [noun]
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- viśvavedāḥ ← vedāḥ ← vedas
- [noun], nominative, singular, masculine
- “property.”
- parṣad ← parṣat ← pṛ
- [verb], singular, Aorist conj./subj.
- “protect; promote; rescue; help.”
- viśvāti ← viśvā ← viśva
- [noun], accusative, plural, neuter
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- viśvāti ← ati
- [adverb]
- “very; excessively; beyond; excessively.”
- duritā ← durita
- [noun], accusative, plural, neuter
- “danger; sin; difficulty; difficulty; evil.”
- gṛṇantam ← gṛ
- [verb noun], accusative, singular
- “praise.”
सायण-भाष्यम्
योऽयम् अग्निः क्षितीनां मनुष्याणां दैवीनां देवसंबन्धिनीनां विशां नेता अन्तर्यामितया नियामकः । तत्र दृष्टान्तः । ऋतुपाः भगइव । यथा वसन्ताद्यृतूनां पालकः सूर्यः सर्वस्य स्वप्रकाशप्रदानेन प्रवर्तकः तद्वत् । यश्चाग्निः ऋतावा सत्यकर्मा वृत्रहा वृत्रस्य हन्ता सनयः सनातनः पुराणः विश्ववेदाः सर्वविषयज्ञानवान् सर्वज्ञः देवः द्योतमानः सः तथाविधोऽग्निः गृणन्तं तद्विषयां स्तुतिं कुर्वन्तं स्तोतारं विश्वा दुरिता सर्वाणि दुरितानि अति अतिक्रम्य पर्षत् पारं नयतु। नेता । ‘णीञ् प्रापणे ’ इत्यस्य तृचि रूपम् । चित्स्वरः । क्षितीनाम् । ‘ क्षि निवासगत्योः । ‘ क्तिच्क्तौ च संज्ञायाम् ’ इति क्तिच् । ’ नामन्यतरस्याम्’ इत्यन्तोदात्तत्वम् । देवीनाम् । देवशब्दात् संबन्धार्थे ’ देवाद्यञञौ ’ इत्यञ् । अञि ‘ टिड्ढाणञ्’ इति ङीप् । ञित्त्वादाद्युदात्तः । ऋतुपाः । ‘ पा रक्षणे ’ इत्यस्मात् अन्येभ्योऽपि दृश्यन्ते ’ इति विच् । ऋतून् पातीति ‘ उपपदमतिङ्’ ( पा. सू. २. २. १९ ) इति समासः । कृदुत्तरपदप्रकृतिस्वरः । वृत्रहा । ‘हन हिंसागत्योः’ । ब्रह्मभ्रूणवृत्रेषु क्विप्’ इति क्विप् । विश्ववेदाः। ‘बहुव्रीहौ विश्वं संज्ञायाम्’ इति पूर्वपदान्तोदात्तत्वम् । पर्षत् । पॄ पालनपूरणयोः’ इत्यस्य लेटि ‘ सिब्बहुलम् ’ इति सिप् । अडागमः । ‘ इतश्च लोपः’ इतीकारलोपः । पादादित्वादनिघातः । गृणन्तम् । ‘गॄ शब्दे’। लटः शतृ । क्र्यादित्वात् श्ना । शत्रन्तत्वात् ‘श्नाभ्यस्तयोरातः’ इत्याकारलोपः । शतृप्रत्ययस्वरः ॥
Wilson
English translation:
“The divine Agni is the guide of devout men, as the sun is the regulator of the seasons; may he, the observer of truth, the slayer of Vṛtra, the ancient, the omniscient convey his adorer (safe) over all difficulties.”
Jamison Brereton
Agni is the leader of the heavenly settlements like Bhaga—he, the god who drinks according to [/protects] the ritual sequence, who possesses the truth.
The smasher of Vr̥tra from of old, having every possession, will take the singer across all difficulties.
Griffith
Agni, like Bhaga, leads the godly people, he who is true to Law and guards the seasons.
Ancient, all-knowing, he the Vrtra-slayer shall bear the singer safe through every trouble.
Oldenberg
Agni is the divine leader of the divine tribes like Bhaga, the guardian of the seasons 1, the righteous. May He, the killer of Vritra 2, the ancient one, the possessor of all wealth, bring the singer across all troubles.
Geldner
Agni ist wie Bhaga der Führer der himmlischen Völker, der Gott, der mit den Ritu´s trinkt, der sich an den rechten Brauch hält. Er, der seit alters der Vritratöter, der Allwissende, möge dem Sänger über alle Gefahren hinweghelfen.
Grassmann
Wie Bhaga ist der Götterstämme Führer, Gesetzbeschirmer der gerechte Agni, Der Feinde Tödter, ein allreicher Spender, den Sänger fahr er über alles Unheil.
Elizarenkova
Агни, как Бхага, вождь божественных
Народов, бог, пьющий вовремя, поддерживающий закон.
Он убийца врагов, древний всезнающий, –
Пусть переправит он воспевающего (его) через все трудности!
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- गाथी कौशिकः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर अग्नि के दृष्टान्त से विद्वान् का कर्त्तव्य कहते हैं।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - जो (भगइव) सूर्य्य के तुल्य (दैवीनाम्) श्रेष्ठ गुणों में उत्पन्न (क्षितीनाम्) भूमियों का (नेता) अग्रणी (ऋतुपाः) ऋतुओं के रक्षक (ऋतावा) सत्यकर्मनिर्वाहक (देवः) सुखदायक (वृत्रहा) मेघों के नाशक सूर्य्य के सदृश (सनयः) अनादिसिद्ध (विश्ववेदाः) संसार के ज्ञाता (अग्निः) अग्नि के सदृश तेजस्वी (गृणन्तम्) स्तुतिकारक को (विश्वा) सम्पूर्ण पुरुषों के (दुरिता) दुष्ट आचरणों को (अति) उल्लङ्घन करके (पर्षत्) पार पहुँचावे (सः) वह परमात्मा हम लोगों से सेवने योग्य है ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में उपमालङ्कार है। जैसे अग्नि सूर्य्य आदिरूप धारण करके पृथिवी आदि पदार्थों को नियमपूर्वक अपने स्थान में स्थित रखता और जैसे जगदीश्वर सर्वदा संपूर्ण जगत् की व्यवस्था करता है, वैसे ही उपासित हुआ ईश्वर तथा सेवित हुआ विद्वान् पुरुष संपूर्ण पापाचरणों से पृथक् करके दुःखरूप समुद्र के पार पहुँचाता है ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: यो भग इव दैवीनां क्षितीनां नेता ऋतुपा ऋतावा देवो वृत्रहेव सनयो विश्ववेदा अग्निर्गृणन्तं विश्वा दुरितातिपर्षत्सोऽस्माभिस्सदैव सेवनीयः ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनराग्निदृष्टान्तेन विद्वत्कर्त्तव्यमाह।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अग्निः) पावकः (नेता) गमकः (भगइव) सूर्य्य इव (क्षितीनाम्) भूमीनाम् (दैवीनाम्) देवेषु दिव्यगुणेषु भवानाम् (देवः) सुखप्रदाता (ऋतुपाः) य ऋतुं पाति रक्षति सः (ऋतावा) य ऋतं संभजति (सः) (वृत्रहा) मेघस्य हन्ता सूर्य्य इव (सनयः) सनातनाः (विश्ववेदाः) यो विश्वं वेत्ति सः (पर्षत्) पारं प्रापयतु (विश्वा) सर्वाणि (अति) उल्लङ्घने (दुरिता) दुष्टाचरणानि (गृणन्तम्) स्तुवन्तम् ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्रोपमालङ्कारः। यथाग्निः सूर्य्यादिरूपेण पृथिव्यादीन्पदार्थान्नियमन्नयति यथा जगदीश्वरः सदा सर्वं जगद्व्यवस्थापयति तथैवोपासित ईश्वरः सेवितो विद्वान् सर्वेभ्यः पापाचरणेभ्यः पृथक्कृत्य दुःखार्णवात् पारं नयति ॥४॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात उपमालंकार आहे. जसा अग्नी सूर्य इत्यादीचे रूप धारण करून पृथ्वी इत्यादी पदार्थांना नियमपूर्वक आपल्या स्थानी ठेवतो व जसा जगदीश्वर नेहमी संपूर्ण जगाची व्यवस्था करतो तशी उपासना केल्यामुळे जगदीश्वर व सेवा केलेला विद्वान पापाचरणापासून पृथक करून दुःखरूपी समुद्रापार पोचवितो. ॥ ४ ॥
05 दधिक्रामग्निमुषसं च - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
दधिक्रा᳓म् अग्नि᳓म् उष᳓सं च देवी᳓म्
बृ᳓हस्प᳓तिं सविता᳓रं च देव᳓म्
अश्वि᳓ना मित्रा᳓व᳓रुणा भ᳓गं च
व᳓सून् रुद्राँ᳓ आदित्याँ᳓ इह᳓ हुवे
मूलम् ...{Loading}...
द॒धि॒क्राम॒ग्निमु॒षसं॑ च दे॒वीं बृह॒स्पतिं॑ सवि॒तारं॑ च दे॒वम् ।
अ॒श्विना॑ मि॒त्रावरु॑णा॒ भगं॑ च॒ वसू॑न्रु॒द्राँ आ॑दि॒त्याँ इ॒ह हु॑वे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - गाथी कौशिकः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
दधिक्रा᳓म् अग्नि᳓म् उष᳓सं च देवी᳓म्
बृ᳓हस्प᳓तिं सविता᳓रं च देव᳓म्
अश्वि᳓ना मित्रा᳓व᳓रुणा भ᳓गं च
व᳓सून् रुद्राँ᳓ आदित्याँ᳓ इह᳓ हुवे
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
agním ← agní- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ca ← ca (invariable)
dadhikrā́m ← dadhikrā́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
devī́m ← devī́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
uṣásam ← uṣás- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
bŕ̥haspátim ← bŕ̥haspáti- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ca ← ca (invariable)
devám ← devá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
savitā́ram ← savitár- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
aśvínā ← aśvín- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
bhágam ← bhága- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ca ← ca (invariable)
mitrā́váruṇā ← mitrā́váruṇa- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
ādityā́n ← ādityá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
huve ← √hū- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
ihá ← ihá (invariable)
rudrā́n ← rudrá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
vásūn ← vásu- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
द॒धि॒ऽक्राम् । अ॒ग्निम् । उ॒षस॑म् । च॒ । दे॒वीम् । बृह॒स्पति॑म् । स॒वि॒तार॑म् । च॒ । दे॒वम् ।
अ॒श्विना॑ । मि॒त्रावरु॑णा । भग॑म् । च॒ । वसू॑न् । रु॒द्रान् । आ॒दि॒त्यान् । इ॒ह । हु॒वे॒ ॥
Hellwig Grammar
- dadhikrām ← dadhikrā
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Dadhikrā.”
- agnim ← agni
- [noun], accusative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- uṣasaṃ ← uṣasam ← uṣas
- [noun], accusative, singular, feminine
- “Ushas; dawn; uṣas [word]; morning.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- devīm ← devī
- [noun], accusative, singular, feminine
- “Parvati; queen; goddess; Devi.”
- bṛhaspatiṃ ← bṛhaspatim ← bṛhaspati
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Brihaspati; Jupiter; Bṛhaspati.”
- savitāraṃ ← savitāram ← savitṛ
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Savitar; sun; Surya; Savitṛ.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- devam ← deva
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], accusative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- mitrāvaruṇā ← mitrāvaruṇa
- [noun], accusative, dual, masculine
- “Varuna; Mitra.”
- bhagaṃ ← bhagam ← bhaga
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Bhaga; vulva; good fortune; vagina; bhaga [word]; sun; well-being; happiness; overlord.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- vasūn ← vasu
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Vasu; Vasu; eight; vas; audbhida; Deva; sun; pāṃśuja; Agni.”
- rudrāṃ ← rudra
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Shiva; Rudra; eleven; rudra [word]; eleventh.”
- ādityāṃ ← āditya
- [noun], accusative, plural, masculine
- “sun; Aditya; Surya; āditya [word].”
- iha
- [adverb]
- “here; now; in this world; now; below; there; here; just.”
- huve ← hvā
- [verb], singular, Present indikative
- “raise; call on; call; summon.”
सायण-भाष्यम्
हे दधिक्रावादयः सर्वे देवा होताहं दधिक्रां दधिक्रावाणम् अग्निमुषसं च देवीम् उषोऽभिमानिनीं देवतां च बृहस्पतिं देवं द्योतमानं सवितारं सर्वस्य जगतः प्रेरकं देवं च अश्विना अश्विनौ देवौ मित्रावरुणौ भगं सूर्यं च वसून् अष्टौ वसून् रुद्रान् एकादश रुद्रान् आदित्यान् द्वादशादित्यान् एतान्सर्वान् हविर्भुजो युष्मान् इह अस्मदीये कर्मणि हुवे हविःस्वीकरणार्थमाह्वयामि ॥ दधिक्राम् । दधातीति दधिः । ‘ आदृगमहन’ इत्यादिना किप्रत्ययः । दधीत्युपपदे क्रमेः ‘जनसन’ इत्यादिना विट् । विड्वनोः’ इत्यात्वम् । देवीम् । देवस्य पत्नी देवी। पुंयोगादाख्यायाम् ’ इति ङीष् । यस्य’ इति लोपः । प्रत्ययस्वरेणान्तोदात्तः । बृहस्पतिम् । तद्बृहतोः करपत्योश्चोरदेवतयोः सुट् तलोपश्च’ इति पतिशब्दे परतो बृहच्छब्दस्य तलोपः सुडागमश्च । ’ उभे वनस्पत्यादिषु युगपत्’ इत्युभयपदाद्युदात्तत्वम् । सवितारम् । षू प्रेरणे’ इत्यस्य तृचि ‘ आर्धधातुकस्येड्वलादेः’ इतीडागमः । चित्त्वादन्तोदात्तत्वम् । रुद्राँ आदित्याँ इत्यत्र संहितायां शसो नकारस्य ‘ दीर्घादटि समानपादे’ इति रुत्वम् । ततः पूर्वस्यावर्णस्य • आतोऽटि नित्यम्’ इत्यनुनासिकत्वम् । ‘भो भगो अघो अपूर्वस्य योऽशि’ इति रोः यादेश:।’ लोपः शाकल्यस्य’ इति तस्य लोपः । यलोपस्यासिद्धत्वात् स्वरसन्धिर्न भवति । अतः रुद्राँ आदित्याँ इति भवति । एवमेकस्मिन्पादे आकारादटि परतो नकारस्य रुत्वयत्वपूर्वसवर्णानुनासिकादेशाः उन्नेयाः । हुवे । ह्वयतेर्लटि ‘बहुलं छन्दसि’ इति संप्रसारणम्’°। इटः ‘टित आत्मनेपदानाम्’ इत्येत्वम् । उवङादेशः । निघातः ॥ ॥ २० ॥
Wilson
English translation:
“I invoke to this rite, Dadhikrā, Agni, the divine Uṣas, Bṛhaspati, the divine Savitā, the Aśvins, Mitra and Varuṇa, Bhaga, the Vasus, the Rudras, and Ādityas.”
Jamison Brereton
Dadhikrā, Agni, and the goddess Dawn; Br̥haspati and the god Savitar; the Aśvins, Mitra and Varuṇa, and Bhaga; the Vasus, Rudras, and
Ādityas—I call upon them here.
Griffith
I call on Savitar the God, on Morning, Brhaspati, and Dadhikras, and Agni,
On Varuna and Mitra, on the Asvins, Bhaga, the Vasus, Rudras and Adityas.
Oldenberg
I invite hither 1 Dadhikrâ 2, Agni, and the goddess Ushas, Brihaspati and the god Savitri, the Asvins, Mitra and Varuna and Bhaga, the Vasus, Rudras, and Âdityas.
Geldner
Den Dadhikra, Agni und die Göttin Usas, den Brihaspati und den Gott Savitri, die Asvin, Mitra, Varuna und Bhaga, die Vasu´s, Rudra´s, Aditya´s rufe ich hierher.
Grassmann
Dadhikra, Agni und die Göttin Uschas, Brihaspati und Savitar, den Gott, auch, Die Ritter, Mitra-Varuna und Bhaga, die Vasu’s, Rudra’s, die Aditja’s ruf’ ich.
Elizarenkova
Дадхикру, Агни и богиню Ушас,
Брихаспати, и бога Савитара,
Ашвинов, Митру-Варуну и Бхагу,
Васу, Рудр, Адитьев – я призываю сюда!
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- गाथी कौशिकः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर विद्वान् मनुष्य के कर्त्तव्य को कहते हैं।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! जैसे मैं (इह) इस संसार में (दधिक्राम्) भूमि आदि धारण करनेवाले पदार्थों को उल्लङ्घन करके वर्त्तमान (अग्निम्) बिजुली रूप अग्नि (देवीम्) प्रकाशमान तथा कामना करने योग्य (उषसम्) प्रातःकाल (च) और (बृहस्पतिम्) बड़े-बड़े पदार्थों का रक्षक वायु (सवितारम्) सूर्य्य और सम्पूर्ण संसार की उत्पत्ति करनेवाला (देवम्) कामनायोग्य दानशील ईश्वर (च) और (अश्विना) अध्यापक उपदेशकर्त्ता (मित्रावरुणा) प्राण (च) और उदान वायु (भगम्) सम्पूर्ण ऐश्वर्य्य को देनेवाला व्यवहार (वसून्) भूमि आदि पदार्थ (रुद्रान्) प्राण और (आदित्यान्) संवत्सरों के मासों की (हुवे) स्तुति करता हूँ वा ग्रहण करता हूँ, वैसे ही तुम लोग इनकी निरन्तर स्तुति वा ग्रहण करो ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है। सब मनुष्यों को चाहिये कि जैसे विद्वान् लोग इस सृष्टि के उपकारक पदार्थों से संपूर्ण कार्य्यों को सिद्ध करते हैं, वैसे ही उन पदार्थों के गुणों को जानकर सम्पूर्ण अभीष्ट कार्यों को सिद्ध करें और सर्व जनों से ईश्वर-उपासना करने योग्य है ॥५॥ इस सूक्त में अग्नि आदि और विद्वानों के गुणों का वर्णन होने से इस सूक्त के अर्थ की पूर्व सूक्तार्थ के साथ संगति जाननी चाहिये ॥ यह बीसवाँ सूक्त और बीसवाँ वर्ग पूरा हुआ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या यथाहमिह दधिक्रामग्निं देवीमुषसं च बृहस्पतिं सवितारं परमेश्वरं देवं चाश्विना मित्रावरुणा भगं वसून्रुद्रानादित्याँश्च हुवे तथैव यूयमप्येतान्सततमाह्वयत ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्विद्वन्मनुष्यकर्त्तव्यमाह।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (दधिक्राम्) यो भूम्यादीन् दधीन्धर्त्रीन् पदार्थान् क्रामति तम् (अग्निम्) विद्युतम् (उषसम्) प्रभातम् (च) (देवीम्) देदीप्यमानां कमनीयाम् (बृहस्पतिम्) बृहतां पालकं वायुम् (सवितारम्) सूर्य्यम् (च) सकलजगदुत्पादकं परमेश्वरम् (देवम्) कमनीयं दातारम् (अश्विना) अध्यापकोपदेशकौ (मित्रावरुणा) प्राणोदानौ (भगम्) सकलैश्वर्यप्रदं व्यवहारम् (च) (वसून्) भूम्यादीन् (रुद्रान्) प्राणान् (आदित्यान्) संवत्सरस्य मासान् (इह) (हुवे) स्तुवे गृह्णामि ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः। सर्वैर्मनुष्यैः यथा विद्वांसोऽस्याः सृष्टेरुपकारकैः पदार्थैः सर्वाणि कार्य्याणि साध्नुवन्ति तथैतान् विदित्वा सर्वाण्यभीष्टानि कार्य्याणि साधनीयानि सर्वैः परमेश्वरः सततमुपासनीयश्चेति ॥५॥ । अत्राग्न्यादिविद्वद्गुणवर्णनादेतदर्थस्य पूर्वसूक्तार्थेन सह सङ्गतिर्वेद्या ॥ इति विंशतितमं सूक्तं विंशतितमो वर्गश्च समाप्तः ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. जसे विद्वान लोक या सृष्टीतील उपकारक पदार्थांनी संपूर्ण कार्य सिद्ध करतात तसे त्या पदार्थांच्या गुणांना जाणून माणसांनी संपूर्ण अभीष्ट कार्य सिद्ध करावे व ईश्वराची उपासना करावी. ॥ ५ ॥