सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
द्वितीयेऽनुवाके सप्तदश सूक्तानि । तत्र ’ प्र वो देवाय ’ इति सप्तर्चं प्रथमं सूक्तं वैश्वामित्र-ऋषभस्यार्षमग्निदेवताकमानुष्टुभम् । तथा चानुक्रातं - प्र वः सप्त ऋषभस्त्वानुष्टुभम् ’ इति । विश्वामित्रपुत्र ऋषभ ऋषिः । मण्डलादिपरिभाषयाग्निर्देवता । अग्निष्टोमे इदं सूक्तमाज्यशस्त्रम् । ’ पराङध्वर्यावावृत्ते ’ इति खण्डे सूत्रितम्-’ प्र वो देवायेत्याज्यमुपसंतनुयात् ’ (आश्व. श्रौ. ५.९) इति । इदमेव सूक्तं प्रातरनुवाक आश्विनशस्त्रे च विनियुक्तम् । सूत्रं च-’ प्र वो देवायाग्ने कदा त इति पञ्च ’ ( आश्व. श्रौ. ४. १३) इति । अभ्युदयेष्टौ ’ स यन्ता ’ इत्यग्नेः प्रदातुः याज्या । सूत्रितं च-‘स यन्ता विप्र एषां दीर्घस्ते अस्त्वंकुशः ’ ( आश्व. श्रौ. ३.१३) इति । ।
Jamison Brereton
13 (247)
Agni
R̥ṣabha Vaiśvāmitra
7 verses: anuṣṭubh
This is the first hymn of this collection attributed not to Viśvāmitra, but to his son, R̥ṣabha. Its theme is Agni as the god who inspires the recitations of the priests. As such, Agni possesses the truth that the hymns express (vs. 2), and he himself is both an inspired poet (vs. 3) and the Hotar priest (vs. 5). As he is kindled, he becomes increasingly bright and the hymn connects his visible brilliance with the brilliance of mind he inspires (vss. 5–6) and finally even the brilliance of the gift he wins for the sacrificers (vs. 7).
01 प्र वो - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प्र᳓ वो देवा᳓य अग्न᳓ये
ब᳓र्हिष्ठम् अर्च अस्मै
ग᳓मद् देवे᳓भिर् आ᳓ स᳓ नो
य᳓जिष्ठो बर्हि᳓र् आ᳓ सदत्
मूलम् ...{Loading}...
प्र वो॑ दे॒वाया॒ग्नये॒ बर्हि॑ष्ठमर्चास्मै ।
गम॑द्दे॒वेभि॒रा स नो॒ यजि॑ष्ठो ब॒र्हिरा स॑दत् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - ऋषभो वैश्वामित्रः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
प्र᳓ वो देवा᳓य अग्न᳓ये
ब᳓र्हिष्ठम् अर्च अस्मै
ग᳓मद् देवे᳓भिर् आ᳓ स᳓ नो
य᳓जिष्ठो बर्हि᳓र् आ᳓ सदत्
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
agnáye ← agní- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
devā́ya ← devá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
prá ← prá (invariable)
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
arca ← √r̥c- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
asmai ← ayám (pronoun)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
bárhiṣṭham ← bárhiṣṭha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
devébhiḥ ← devá- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
gámat ← √gam- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
barhíḥ ← barhís- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
sadat ← √sad- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
yájiṣṭhaḥ ← yájiṣṭha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
प्र । वः॒ । दे॒वाय॑ । अ॒ग्नये॑ । बर्हि॑ष्ठम् । अ॒र्च॒ । अ॒स्मै॒ ।
गम॑त् । दे॒वेभिः॑ । आ । सः । नः॒ । यजि॑ष्ठः । ब॒र्हिः । आ । स॒द॒त् ॥
Hellwig Grammar
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- vo ← vaḥ ← tvad
- [noun], genitive, plural
- “you.”
- devāyāgnaye ← devāya ← deva
- [noun], dative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- devāyāgnaye ← agnaye ← agni
- [noun], dative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- barhiṣṭham ← barhiṣṭha
- [noun], accusative, singular, masculine
- arcāsmai ← arca ← arc
- [verb], singular, Present imperative
- “sing; worship; honor; praise; welcome.”
- arcāsmai ← asmai ← idam
- [noun], dative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- gamad ← gamat ← gam
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- devebhir ← devebhiḥ ← deva
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- yajiṣṭho ← yajiṣṭhaḥ ← yajiṣṭha
- [noun], nominative, singular, masculine
- barhir ← barhiḥ ← barhis
- [noun], accusative, singular, neuter
- “Barhis; barhis [word].”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- sadat ← sad
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- “sit down; break down; slow; sink; crumble; fracture; perish; ride; stop; besiege; tire.”
सायण-भाष्यम्
यजमानो होत्रादीन्प्रति बूते । हे होत्रादयः वः युष्मत्संबन्धिने देवाय द्योतमानाय अस्मै अस्मिन्कर्मणि स्तुत्याय अग्नये बर्हिष्ठं वृद्धतमं प्रभूतमिदं स्तुतिरूपं स्तोत्रशस्त्रादि वोक्थ्यजातं प्र अर्च उच्चारयत । एवं स्तुतः सः अग्निः देवेभिः यष्टव्यदेवैः सहितः सन् नः अस्मान्प्रति आ गमत् आगच्छतु । आगत्य च यजिष्ठः यष्टृतमः सोऽग्निः बर्हिः अस्माभिर्वेद्यां स्तीर्णे बर्हिषि आ सदत् आसीदतु उपविशतु ॥ बर्हिष्ठम् । बर्हितृशब्दात् ‘तुश्छन्दसि’ इत्यतिशायने इष्ठन् । अर्च। ‘अर्च पूजायाम्’। भौवादिकः । बहुवचनस्यैकवचनम् । निघातः । गमत् । ‘गम्लृ गतौ ’ । अस्य छन्दसि लुङ्लङ्लिटः’ इति लोडर्थे लुङ । लृदित्वात् च्लेरङ्। ‘ नित्यं ङितः ‘इतीकारलोपः। पादादित्वान्न निघातः । यजिष्ठः । यष्टृशब्दात् ‘तुश्छन्दसि’ इतीष्ठन् । तुरिष्ठेमेयःसु’ इति तृचो लोपः । नित्स्वरः । सदत् । पूर्ववल्लोडर्थे लुङ् । ‘षद्लृ विशरणगत्यवसादनेषु’ इत्यस्य लृदित्वादङ्। निघातः ॥
Wilson
English translation:
“(Priests) utter devout (praises) to this your divine Agni, that so glorified he may come to us with gods, and sit down on the sacrificial grass.”
Jamison Brereton
Chant forth for you all the loftiest (chant) to him, the god Agni.
He will come to us with the gods, and as the best sacrificer he will sit here upon the ritual grass.
Griffith
To Agni, to this God of yours I sing aloud with utmost power.
May he come to us with the Gods, and sit, best Offerer, on the grass.
Oldenberg
To this god Agni I sing 1 for you most powerfully. May he come to us with the gods; may he, the best sacrificer, sit down on the sacrificial grass.
Geldner
Auf euren Gott Agni stimm an, auf ihn das höchste Loblied! Er möge mit den Göttern zu uns kommen und als bester Opferer sich auf das Barhis setzen;
Grassmann
Besingen will ich euren Gott, den Agni, auf das kräftigste; Er komme mit den Göttern her, bestopfernd sitz’ er auf der Streu.
Elizarenkova
Этому богу Агни для вас
Я запеваю самую высокую (хвалу).
Да приидет он к нам с богами!
Да усядется на солому как лучший жертвователь!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- ऋषभो वैश्वामित्रः
- भुरिगुष्णिक्
- ऋषभः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब सात ऋचावाले तेरहवें सूक्त का आरम्भ है। उसके प्रथम मन्त्र में विद्वान् लोग क्या करें, इस विषय को कहते हैं।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! जो पुरुष (देवेभिः) उत्तम गुणों के साथ (अस्मै) इस (देवाय) श्रेष्ठगुणयुक्त (अग्नये) अग्नि के सदृश तेजधारी के लिये (वः) आप लोगों को (आ) सब प्रकार (गमत्) प्राप्त होवे उस (बर्हिष्ठम्) यज्ञ में बैठनेवाले का (प्र) (अर्च) विशेष सत्कार करो (सः) वह (यजिष्ठः) अतिशय यज्ञ करनेवाला (नः) हम लोगों को (बर्हिः) अन्तरिक्ष में (आ) (सदत्) प्राप्त होवे ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है। हे मनुष्यो ! जो लोग आप लोगों का सत्कार करते हैं, उनका आप लोग भी सत्कार करें। जैसे विद्वज्जन विद्वान् पुरुषों से विद्यायुक्त शुभगुणों को ग्रहण करते हैं, उन विद्वज्जनों की आप लोग भी सेवा करें और हम लोगों को उत्तम गुण प्राप्त हों, ऐसी इच्छा करो ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या यो देवेभिः सहास्मै देवायाग्नये वो युष्मानागमत्तं बर्हिष्ठं प्रार्च स यजिष्ठो नो बर्हिरासदत् ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ विद्वांसः किं कुर्युरित्याह।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (प्र) (वः) युष्मान् (देवाय) दिव्यगुणाय (अग्नये) अग्निवद्वर्त्तमानाय (बर्हिष्ठम्) बर्हिषि यज्ञे तिष्ठतीति (अर्च) सत्कुरु (अस्मै) (गमत्) गच्छेत् प्राप्नुयात्। अत्राडभावः। (देवेभिः) दिव्यगुणैः सह (आ) (सः) (नः) अस्मान् (यजिष्ठः) अतिशयेन यष्टा (बर्हिः) अन्तरिक्षे (आ) (सदत्) प्राप्नुयात् ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः। हे मनुष्या ये युष्मान् सत्कुर्वन्ति तान् यूयमपि सत्कुरुत यथा विद्वांसो विद्वद्भ्यो विद्यया युक्तान् शुभान् गुणान् गृह्णन्ति तान् यूयमर्चताऽस्मान् दिव्या गुणाः प्राप्नुवन्त्वितीच्छत ॥१॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
या सूक्तात विद्वान व अग्नी यांच्या गुणांचे वर्णन असल्यामुळे या सूक्ताच्या अर्थाची मागच्या सूक्ताच्या अर्थाबरोबर संगती जाणावी.
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. हे माणसांनो! जे लोक तुमचा सत्कार करतात त्यांचा तुम्हीही सत्कार करा. जसे विद्वान लोक विद्वान पुरुषांकडून विद्यायुक्त शुभ गुणांचा स्वीकार करतात त्या विद्वान लोकांची तुम्हीही सेवा करा व आम्हाला उत्तम गुण प्राप्त व्हावेत अशी इच्छा धरा. ॥ १ ॥
02 ऋतावा यस्य - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ऋता᳓वा य᳓स्य रो᳓दसी
द᳓क्षं स᳓चन्त ऊत᳓यः
हवि᳓ष्मन्तस् त᳓म् ईळते
तं᳓ सनिष्य᳓न्तो अ᳓वसे
मूलम् ...{Loading}...
ऋ॒तावा॒ यस्य॒ रोद॑सी॒ दक्षं॒ सच॑न्त ऊ॒तयः॑ ।
ह॒विष्म॑न्त॒स्तमी॑ळते॒ तं स॑नि॒ष्यन्तोऽव॑से ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - ऋषभो वैश्वामित्रः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
ऋता᳓वा य᳓स्य रो᳓दसी
द᳓क्षं स᳓चन्त ऊत᳓यः
हवि᳓ष्मन्तस् त᳓म् ईळते
तं᳓ सनिष्य᳓न्तो अ᳓वसे
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M;; repeated line
genre M
genre M
Morph
ródasī ← ródasī- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
r̥tā́vā ← ŕ̥tāvan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yásya ← yá- (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
dákṣam ← dákṣa- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
sácante ← √sac- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
ūtáyaḥ ← ūtí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
havíṣmantaḥ ← havíṣmant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
īḷate ← √īḍ- ~ √īḷ- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
tám ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ávase ← ávas- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
saniṣyántaḥ ← √sanⁱ- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:FUT, voice:ACT}
tám ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
ऋ॒तऽवा॑ । यस्य॑ । रोद॑सी॒ इति॑ । दक्ष॑म् । सच॑न्ते । ऊ॒तयः॑ ।
ह॒विष्म॑न्तः । तम् । ई॒ळ॒ते॒ । तम् । स॒नि॒ष्यन्तः॑ । अव॑से ॥
Hellwig Grammar
- ṛtāvā ← ṛtāvan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “law-abiding; faithful; righteous.”
- yasya ← yad
- [noun], genitive, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- rodasī ← rodas
- [noun], nominative, dual, neuter
- “heaven and earth; Earth.”
- dakṣaṃ ← dakṣam ← dakṣa
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Dakṣa; ability; cock; fitness; will; purpose; disposition; cock.”
- sacanta ← sacante ← sac
- [verb], plural, Present indikative
- “accompany; follow; company; obey; participate; enter.”
- ūtayaḥ ← ūti
- [noun], nominative, plural, feminine
- “aid; favor; ūti [word].”
- haviṣmantas ← haviṣmantaḥ ← haviṣmant
- [noun], nominative, plural, masculine
- tam ← tad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- īḍate ← īḍ
- [verb], plural, Present indikative
- “praise; invite; raise.”
- taṃ ← tam ← tad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- saniṣyanto ← saniṣyantaḥ ← san
- [verb noun], nominative, plural
- “win; get; gain.”
- ‘vase ← avase ← av
- [verb noun]
- “support; help; prefer; prefer; like.”
सायण-भाष्यम्
यस्य पूर्वमन्त्रे प्रतिपादितस्याग्नेः रोदसी इमे द्यावापृथिव्यौ वशे भवतः । अग्नेः प्रकाशकत्वेन तदधीनप्रकाशके भवत इत्यर्थः । किंच ऊतयः यजमानस्य फलप्रदानेन रक्षितारो देवाः दक्षं यस्याग्नेर्बलं सचन्ते सेवन्ते । ‘ सचन्ते सेवन्ते ’ ( निरु. ७. २३) इति यास्कः । अग्नेर्यजमानदत्तहविष्प्रदत्वेन तदधीना इत्यर्थः । एवंभूतः सोऽग्निः ऋतावा सत्यकर्मा । सत्यसंकल्प इत्यर्थः । किंच हविष्मन्तः संभृतहविष्का यजमाना हविर्वहनार्थं तम् एवाग्निम् ईळते स्तुतिरूपाभिर्वाग्भिः पूजयन्ति । किंच सनिष्यन्तः धनादिलाभमिच्छन्तः तम् अवसे रक्षणाय तमेवाग्निमाश्रयन्ते ॥ ऋतावा । ऋतशब्दात् “ तदस्यास्ति’ इति छन्दसीवनिपौ वक्तव्यौ’ इति वनिप् । अन्येषामपि दृश्यते’ इति दीर्घः । वनिपः पित्त्वादनुदात्तत्वे प्रातिपदिकस्वरः। सचन्ते। ‘षच समवाये । व्यत्ययेन आत्मनेपदम् । यद्वृत्तयोगादनिघातः। सनिष्यन्तः । सनिर्लाभः । तमिच्छन्तः । ‘ सुप आत्मनः क्यच् । ‘ सर्वप्रातिपदिकेभ्यो लालसायां सुग्वक्तव्यः’ इति क्यचि परतः सुगागमः । क्यचः स्वरः ॥
Wilson
English translation:
“The observer of truth, of whom (are) heaven and earth, and whose vigour the protecting (deities) assist; him, the offerers of oblations adore, and those desirous of riches (have recourse) to him for protection.”
Jamison Brereton
He possessing the truth, whose skill the two world-halves and (the gods’) help follow—
him do those bringing offerings summon, him do those striving to win (summon) for help.
Griffith
The Holy, whose are earth and heaven, and succour waits upon his strength;
Him men who bring oblations laud, and they who wish to gain, for grace.
Oldenberg
The righteous one to whose skill the two worlds (Heaven and Earth) and (all) blessings cling—Him the men rich in offerings magnify, Him those who long for gain, that they may obtain his blessing.
Geldner
Der Wahrhaftige, dessen Willen beide Welten und die Hilfstruppen folgen, ihn rufen sie mit Opfergaben an, ihn die Gewinn Erstrebenden zum Beistand.
Grassmann
Den Heil’gen, dessen Kräfte stärkt das Weltenpaar, das Opferwerk, Ihn flehn die opferreichen an, um Hülfe die verlangenden.
Elizarenkova
(Бог,) придерживающийся закона, (тот,) чьей воле
Следуют оба мира (и) подкрепления (богов),-
(Люди) с жертвенными возлияниями призывают его,
(Они,) стремящиеся добыть (награду,) его – для поддержки.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- ऋषभो वैश्वामित्रः
- निचृदनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे विद्वन् पुरुष ! (ऋतावा) सत्य की प्रार्थना करनेवाले आप (यस्य) जिसके (दक्षम्) पराक्रम वा चतुराई और (ऊतयः) रक्षा करनेवाले गुण (रोदसी) अन्तरिक्ष और पृथिवी को (सचन्ते) सम्बद्ध करते अर्थात् उनमें व्याप्त होते हैं (तम्) उसके (हविष्मन्तः) प्रशंसा करने योग्य दानयुक्त जन सम्बन्धी होते हैं (तम्) उसकी (अवसे) रक्षा आदि के लिये (सनिष्यन्तः) सेवन करनेवाले लोग (ईळते) प्रशंसा करते हैं, उसीकी प्रशंसा करो ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्यो ! जिसकी कीर्त्ति आकाश और पृथिवी में व्याप्त, जिसके न्याय से प्रशस्त रक्षा आदि कर्म होते हैं, उसी विद्वान् सभापति की रक्षा आदि के लिये तुम आश्रय करो ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे विद्वन् ऋतावा भवान् यस्य दक्षमूतयश्च रोदसी सचन्ते तं हविष्मन्तः सचन्ते तमवसे सनिष्यन्तः ईळते तमेव प्रशंसतु ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ऋतावा) य ऋतं सत्यं वनुते याचते सः (यस्य) (रोदसी) द्यावापृथिव्यौ (दक्षम्) बलं चातुर्य्यम् (सचन्ते) सम्बध्नन्ति (ऊतयः) रक्षका गुणाः (हविष्मन्तः) प्रशस्तानि हवींषि दानानि विद्यन्ते येषु ते (तम्) (ईळते) प्रशंसन्ति (तम्) (सनिष्यन्तः) सेवनं करिष्यमाणाः (अवसे) रक्षणाद्याय ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्या यस्य कीर्त्तिर्द्यावापृथिव्योर्व्याप्ता यस्य न्यायेन रक्षणादीनि कर्माणि प्रशंसितानि सन्ति तमेव विद्वांसं सभापतिं रक्षणाद्यायाश्रयत ॥२॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे माणसांनो! ज्याची कीर्ती आकाश व पृथ्वीवर व्याप्त आहे ज्याच्या न्यायामुळे रक्षण इत्यादी प्रशंसनीय कार्य घडतात त्याच विद्वान सभापतीचा रक्षण इत्यादीसाठी आश्रय घ्या. ॥ २ ॥
03 स यन्ता - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
स᳓ यन्ता᳓ वि᳓प्र एषां᳐
स᳓ यज्ञा᳓नाम् अ᳓था हि᳓ षः᳓
अग्निं᳓ तं᳓ वो दुवस्यत
दा᳓ता यो᳓ व᳓निता मघ᳓म्
मूलम् ...{Loading}...
स य॒न्ता विप्र॑ एषां॒ स य॒ज्ञाना॒मथा॒ हि षः ।
अ॒ग्निं तं वो॑ दुवस्यत॒ दाता॒ यो वनि॑ता म॒घम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - ऋषभो वैश्वामित्रः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
स᳓ यन्ता᳓ वि᳓प्र एषां᳐
स᳓ यज्ञा᳓नाम् अ᳓था हि᳓ षः᳓
अग्निं᳓ तं᳓ वो दुवस्यत
दा᳓ता यो᳓ व᳓निता मघ᳓म्
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
eṣām ← ayám (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vípraḥ ← vípra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yantā́ ← yantár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
átha ← átha (invariable)
hí ← hí (invariable)
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sáḥ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yajñā́nām ← yajñá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
agním ← agní- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
duvasyata ← √duvasy- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
tám ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
dā́tā ← dā́tar- 1 (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
maghám ← maghá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vánitā ← vánitar- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
सः । य॒न्ता । विप्रः॑ । ए॒षा॒म् । सः । य॒ज्ञाना॑म् । अथ॑ । हि । सः ।
अ॒ग्निम् । तम् । वः॒ । दु॒व॒स्य॒त॒ । दाता॑ । यः । वनि॑ता । म॒घम् ॥
Hellwig Grammar
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- yantā ← yantṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “charioteer; ruler.”
- vipra ← vipraḥ ← vipra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “eloquent; stimulated; divine.”
- eṣāṃ ← eṣām ← idam
- [noun], genitive, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- yajñānām ← yajña
- [noun], genitive, plural, masculine
- “yajña; religious ceremony; Vishnu; yajña [word]; Yajña; Shiva.”
- athā ← atha
- [adverb]
- “now; then; furthermore; now; then.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- ṣaḥ ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- agniṃ ← agnim ← agni
- [noun], accusative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- taṃ ← tam ← tad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vo ← vaḥ ← tvad
- [noun], genitive, plural
- “you.”
- duvasyata ← duvasy
- [verb], plural, Present imperative
- “worship.”
- dātā ← dā
- [verb], singular, periphrast. future
- “give; add; perform; put; administer; fill into; give; ignite; put on; offer; use; fuel; pour; grant; feed; teach; construct; insert; drip; wrap; pay; hand over; lend; inflict; concentrate; sacrifice; splint; poultice; create.”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- vanitā ← van
- [verb], singular, periphrast. future
- “obtain; gain; desire; get; like; love; overcome.”
- magham ← magha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “gift; wealth; reward; wages; reward.”
सायण-भाष्यम्
विप्रः मेधावी कर्माभिज्ञः सः अग्निः एषां कालापराधेन हविर्निर्वापं कृतवतां यजमानानां यथोक्तकर्मप्रदर्शनेन तत्र प्रवर्तकः । अथ किंच यज्ञानां ज्योतिष्टोमादीनां सः अग्निः नियन्ता फलप्रदानेन नियामकः । हि प्रसिद्धौ । अत एव सर्वस्य नियन्ता खलु । किंच सः अग्निः दाता ज्योतिष्टोमादिकर्मफलदाता मघं मंहनीयं धनम् । ‘ मघं रेक्णः ’ (नि. २. १०. १ ) इति तन्नामसु पाठात् । तद्धनं वनिता प्रयच्छंश्च भवति । वः युष्मत्संबन्धिनं तं तादृशम् अग्निं हे ऋत्विजः यूयं दुवस्यत आहुतिप्रदानेन परिचरत । दुवस्यतिः परिचरणकर्मा ‘नमस्यति दुवस्यति’ (नि. ३. ५. ५) इति तन्नामसु पाठात् ॥ यन्ता । ‘यम उपरमे ’ इत्यस्य तृचि रूपम् । ‘ ऋदुशनस्’ इत्यादिना अनङादेशः । चित्स्वरः । अथा हि। • निपातस्य ’ इति दीर्घः । दुवस्यत । दुवः परिचरणम् । तदिच्छन्तः । सुपः क्यच् । तदन्तस्य धातोर्लोटि रूपम् । दाता । ’ डुदाञ् दाने’ । ताच्छीलिकस्तृन् । नित्त्वादाद्युदात्तः ॥
Wilson
English translation:
“He, the sage, is the director of those (who sacrifice), he is (the regulator) of sacrifices; worship him you (benefactor), the donor, who is the bestower of wealth.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Magham rekaṇaḥ (Nirukta 2.10.1) = mahanīyam dhanam
Jamison Brereton
As inspired poet, he is the controller of these (bringing offerings); he is (the controller) of sacrifices. Because he is so,
befriend for yourselves Agni, who gives and gains bounty.
Griffith
He is the Sage who guides these men, Leader of sacred rites is he.
Him your own Agni, serve ye well, who winneth and bestoweth wealth.
Oldenberg
He, the priest, is the guide of these (men) 1, and he indeed (is the guide) of sacrifices. Praise ye this Agni who is the giver, the winner of wealth.
Geldner
Der Beredte ist der Lenker dieser Beredten, denn er ist auch der Lenker der Opfer. Bevorzuget diesen euren Agni, der Gabe gibt und gewinnt!
Grassmann
Er ist ihr weiser Lenker ja, er ist’s, der auch die Opfer lenkt; Ihn, euren Agni, ehret recht, der Schätze gibt und gern ertheilt.
Elizarenkova
Этот вдохновенный – правитель их.
Вот почему он и (правитель) жертв.
Уважайте этого Агни,
Который добывает вознаграждение!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- ऋषभो वैश्वामित्रः
- निचृदनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! (यः) जो (विप्रः) बुद्धिमान् पुरुष (एषाम्) इन विद्या और उत्तमशिक्षायुक्त (यज्ञानाम्) करने योग्य व्यवहारों को और (वः) आप लोगों का (यन्ता) कुमार्ग से निवारणकर्ता (दाता) दानशील (वनिता) माँगनेवाला होवे (तम्) उस (अग्निम्) अग्नि के सदृश प्रकाशमान जन को और उससे प्राप्त हुए (मघम्) अत्यन्त पूजने योग्य धन को, (दुवस्यत) सेवो (सः) वह (हि) जिससे कि अपने आप ही जितेन्द्रिय इससे (सः) वह अपने आपही बुद्धिमान् (अथ) इसके अनन्तर (सः) वह स्वयं दानशील यज्ञों के करने से उत्तम गुणों का माँगनेवाला होवे ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्यो ! जो पुरुष अपने आप धर्मात्मा, जितेन्द्रिय, सत्य का प्रचारक, श्रेष्ठगुणों का देने और ग्रहण करनेवाला, स्वभाव का धर्म में प्रवर्त्तनकर्त्ता होवे, उसकी सम्पूर्ण उपायों से सेवा करो ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या यो विप्र एषां यज्ञानां वो युष्माकं च यन्ता दाता वनिता भवेत्तमग्निमिव तस्मात्प्राप्तं मघञ्च दुवस्यत स हि स्वयं जितेन्द्रियः स स्वयं मेधावी सोऽथ स्वयं दाता यज्ञानुष्ठानात् सद्गुणयाचकः स्यात् ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सः) (यन्ता) निग्रहीता (विप्रः) मेधावी (एषाम्) विद्यासुशिक्षान्वितानाम् (सः) (यज्ञानाम्) सङ्गन्तव्यानां व्यवहाराणाम् (अथ) आनन्तर्य्ये। अत्र निपातस्य चेति दीर्घः। (हि) यतः (सः) (अग्निम्) पावकम् (तम्) अग्निवद्वर्त्तमानम् (वः) युष्माकम् (दुवस्यत) सेवध्वम् (दाता) (यः) (वनिता) याचकः (मघम्) परमपूजनीयं धनम् ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्या यः स्वयं धर्मात्मा जितेन्द्रियः सत्योपदेष्टा सद्गुणानां दाता ग्रहीता च प्रकृतेर्नियन्ता भवेत्तं सर्वोपायैः सेवध्वम् ॥३॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे माणसांनो! जो माणूस स्वतः धर्मात्मा, जितेन्द्रिय, सत्याचा प्रचारक, श्रेष्ठ गुण देणारा व ग्रहण करणारा, प्रकृतीवर नियंत्रण ठेवणारा असेल त्याची सर्व प्रकारे सेवा करा. ॥ ३ ॥
04 स नः - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
स᳓ नः श᳓र्माणि वीत᳓ये
अग्नि᳓र् यछतु शं᳓तमा
य᳓तो नः प्रुष्ण᳓वद् व᳓सु
दिवि᳓ क्षिति᳓भ्यो अप्सु᳓ आ᳓
मूलम् ...{Loading}...
स नः॒ शर्मा॑णि वी॒तये॒ऽग्निर्य॑च्छतु॒ शन्त॑मा ।
यतो॑ नः प्रु॒ष्णव॒द्वसु॑ दि॒वि क्षि॒तिभ्यो॑ अ॒प्स्वा ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - ऋषभो वैश्वामित्रः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
स᳓ नः श᳓र्माणि वीत᳓ये
अग्नि᳓र् यछतु शं᳓तमा
य᳓तो नः प्रुष्ण᳓वद् व᳓सु
दिवि᳓ क्षिति᳓भ्यो अप्सु᳓ आ᳓
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
śármāṇi ← śárman- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
vītáye ← vītí- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
agníḥ ← agní- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
śáṁtamā ← śáṁtama- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
yachatu ← √yam- (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
pruṣṇávat ← √pruṣⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
vásu ← vásu- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
yátas ← yátas (invariable)
ā́ ← ā́ (invariable)
apsú ← áp- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
diví ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
kṣitíbhyaḥ ← kṣití- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:PL}
पद-पाठः
सः । नः॒ । शर्मा॑णि । वी॒तये॑ । अ॒ग्निः । य॒च्छ॒तु॒ । शम्ऽत॑मा ।
यतः॑ । नः॒ । प्रु॒ष्णव॑त् । वसु॑ । दि॒वि । क्षि॒तिऽभ्यः॑ । अ॒प्ऽसु । आ ॥
Hellwig Grammar
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- śarmāṇi ← śarman
- [noun], accusative, plural, neuter
- “protection; protective covering; refuge; joy.”
- vītaye ← vīti
- [noun], dative, singular, feminine
- ‘gnir ← agniḥ ← agni
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- yacchatu ← yam
- [verb], singular, Present imperative
- “concentrate; grant; restrain; cause; control; offer; cover; raise.”
- śantamā ← śaṃtama
- [noun], accusative, plural, neuter
- “beneficent.”
- yato ← yatas
- [adverb]
- “from which; whence; wherein.”
- naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- pruṣṇavad ← pruṣṇavat ← pruṣ
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “sprinkle; wet.”
- vasu
- [noun], accusative, singular, neuter
- “wealth; property; gold; vasu [word]; ruby; treasure; jewel.”
- divi ← div
- [noun], locative, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- kṣitibhyo ← kṣitibhyaḥ ← kṣiti
- [noun], dative, plural, feminine
- “floor; Earth; earth; pṛthivī; people; dwelling; battlefield; Earth; estate; colony; house.”
- apsv ← apsu ← ap
- [noun], locative, plural, feminine
- “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
सायण-भाष्यम्
सः अग्निः हविष्प्रदातृभ्यः नः अस्मभ्यं शंतमा पशुपुत्रादिसमृद्धया अतिशयेन सुखकराणि । शर्मशब्दो गृहवाची ‘ छाया शर्म वर्म’ (नि. ३.४.२१) इति तन्नामसु पाठात् । तथाविधानि गृहाणि वीतये संभजनाय अग्निहोत्रादिकर्मप्राप्त्यर्थं यच्छतु ददातु । यतः यस्मादग्नेः सकाशात् प्रुष्णवत् समृद्धिमत् दानभोगादिना व्यये सत्यपि अतिशयेन वर्धमानं दिवि द्युलोके क्षितिभ्यः भूलोकात् अप्सु अन्तरिक्षे च समुत्पन्नं वसु तत्तल्लोके असाधारण्येन वर्तमानं धनम् आ समन्तात् उपनमति । यतोऽग्नेः प्रसादात् त्रिषु लोकेषु विद्यमानं धनमस्मानागच्छति सोऽग्निरिति पूर्वेणान्वयः॥ वीतये । वी गतिकान्त्यादिषु ।’ मन्त्रे वृषेषपच° ’ इत्यादिना क्तिन् । उदात्तत्वेन निपातनादुदात्तः । यच्छतु । ‘यम उपरमे’। इषुगमियमां छः’ इति मकारस्य छः । प्रुष्णवत् । ‘पुष स्नेहनसेचनपूरणेषु ’ । अस्मादौणादिको नक्प्रत्ययः । तदस्यास्ति’ इति मतुप् । तस्योदात्तताभावश्छान्दसः ॥
Wilson
English translation:
“May that Agni bestow upon us prosperous dwellings for our maintenance, so that from him infinite wealth, whether it may be in heaven or from earth, or in the waters (may come to us).”
Jamison Brereton
Let Agni extend to us shelters that best bring luck in order (for us) to pursue (the gods)—
(shelters) from where he will shower here the goods in heaven and in the waters for the sake of our settlements.
Griffith
So may the gracious Agni grant most goodly shelter for our use;
Whence in the heavens or in the floods he shall pour wealth upon our lands.
Oldenberg
May this Agni give us most blissful shelter for our (sacrificial) feast, whence he may shower wealth on us in heaven, the (human) dwellings 1, and in the waters.
Geldner
Dieser Agni soll unserer Götterladung seinen heilsamsten Schutz gewähren, daraus er das Gut im Himmel und im Wasser über unsere Lande ausschütten möge.
Grassmann
Es reiche Agni zum Empfang uns dar den segensreichsten Schutz, Durch den im Himmel in der Flut er Gut uns Leuten ströme zu.
Elizarenkova
Пусть окажет этот Агни
Самую благотворную защиту нашему приглашению (богов)
Таким образом, что он изольет фонтаном добро,
(Которое) на небе (и) в водах, на наши поселения!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- ऋषभो वैश्वामित्रः
- विराडनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सः) वह पूर्वमन्त्र में कहा हुआ विद्वान् (अग्निः) अग्नि के सदृश (वीतये) विज्ञान आदि धन की प्राप्ति के लिये (नः) हम लोगों को (शन्तमा) अतिशय कल्याणकारक (शर्माणि) उत्तम गृहों को (क्षितिभ्यः) पृथ्वी में विराजमान देशों से (दिवि) प्रकाश में (अप्सु) प्राणों जलों वा अन्तरिक्ष में (आ) चारों ओर से (यच्छतु) देवे (यतः) जिससे (नः) हम लोगों को (प्रुष्णवत्) अच्छे ऐश्वर्ययुक्त जैसा (वसु) धन प्राप्त होवे ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - गृहस्थ लोगों को चाहिये कि सर्वदा सुखोत्पादक गृहों को निर्मित करके और जल स्थल अन्तरिक्ष मार्ग से गमन के लिये उत्तम वाहन तथा अन्य यन्त्रादि साधनों को रच कर सम्पूर्ण समृद्धियाँ सञ्चित करें, फिर उनसे अपना विज्ञान बढ़ावें ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: स पूर्वोक्तो विद्वानग्निरिव वीतये नः शन्तमा शर्माणि क्षितिभ्यो दिव्यप्स्वा यच्छतु यतो नोऽस्मान् प्रुष्णवद्वसु प्राप्नुयात् ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सः) (नः) अस्मभ्यम् (शर्माणि) उत्तमानि गृहाणि (वीतये) विज्ञानादिधनप्राप्तये (अग्निः) पावक इव (यच्छतु) ददातु (शन्तमा) अतिशयेन शङ्कराणि (यतः) (नः) अस्मान् (प्रुष्णवत्) सुष्ठ्वैश्वर्य्ययुक्तम् (वसु) धनम् (दिवि) प्रकाशे (क्षितिभ्यः) भूमिस्थदेशेभ्यः (अप्सु) प्राणेष्वन्तरिक्षे वा (आ) समन्तात् ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - गृहस्थैः सर्वदा सुखकराणि गृहाणि निर्माय जले पृथिव्यामन्तरिक्षे गमनाय यानानि साधनानि निर्माय सर्वाः समृद्धयः प्राप्तव्यास्ताभिर्विज्ञानं वर्द्धनीयम् ॥४॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - गृहस्थाने सदैव सुख देणाऱ्या गृहांचे निर्माण करून जल, स्थल, अंतरिक्ष मार्गाने गमन करण्यासाठी उत्तम वाहन व इतर यंत्र इत्यादी साधने निर्माण करून संपूर्ण समृद्धी वाढवावी, त्याने आपले विज्ञान वाढवावे. ॥ ४ ॥
05 दीदिवांसमपूर्व्यं वस्वीभिरस्य - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
दीदिवां᳓सम् अ᳓पूर्वियं
व᳓स्वीभिर् अस्य धीति᳓भिः
ऋ᳓क्वाणो अग्नि᳓म् इन्धते
हो᳓तारं विश्प᳓तिं विशा᳓म्
मूलम् ...{Loading}...
दी॒दि॒वांस॒मपू॑र्व्यं॒ वस्वी॑भिरस्य धी॒तिभिः॑ ।
ऋक्वा॑णो अ॒ग्निमि॑न्धते॒ होता॑रं वि॒श्पतिं॑ वि॒शाम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - ऋषभो वैश्वामित्रः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
दीदिवां᳓सम् अ᳓पूर्वियं
व᳓स्वीभिर् अस्य धीति᳓भिः
ऋ᳓क्वाणो अग्नि᳓म् इन्धते
हो᳓तारं विश्प᳓तिं विशा᳓म्
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ápūrvyam ← ápūrvya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
dīdivā́ṁsam ← √dī- 1 (root)
{case:ACC, gender:M, number:SG, tense:PRF, voice:ACT}
asya ← ayám (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
dhītíbhiḥ ← dhītí- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
vásvībhiḥ ← vásu- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
agním ← agní- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
indhate ← √idh- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
ŕ̥kvāṇaḥ ← ŕ̥kvan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
hótāram ← hótar- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
viśā́m ← víś- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:PL}
viśpátim ← viśpáti- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
दी॒दि॒ऽवांस॑म् । अपू॑र्व्यम् । वस्वी॑भिः । अ॒स्य॒ । धी॒तिऽभिः॑ ।
ऋक्वा॑णः । अ॒ग्निम् । इ॒न्ध॒ते॒ । होता॑रम् । वि॒श्पति॑म् । वि॒शाम् ॥
Hellwig Grammar
- dīdivāṃsam ← dīdī
- [verb noun], accusative, singular
- “shine; glitter.”
- apūrvyaṃ ← apūrvyam ← apūrvya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “incomparable.”
- vasvībhir ← vasvībhiḥ ← vasu
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “good; good; benign; vasu [word].”
- asya ← idam
- [noun], genitive, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- dhītibhiḥ ← dhīti
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “thinking; prayer; understanding.”
- ṛkvāṇo ← ṛkvāṇaḥ ← ṛkvan
- [noun], nominative, plural, masculine
- “singing.”
- agnim ← agni
- [noun], accusative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- indhate ← indh
- [verb], plural, Present indikative
- “kindle; ignite; set ablaze.”
- hotāraṃ ← hotāram ← hotṛ
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Hotṛ.”
- viśpatiṃ ← viśpatim ← viśpati
- [noun], accusative, singular, masculine
- “overlord; head.”
- viśām ← viś
- [noun], genitive, plural, feminine
- “people; tribe; Vaisya; national; viś; real property; Vaisya.”
सायण-भाष्यम्
ऋक्वाणः स्तुतिं कुर्वाणाः शस्त्रिणो होत्रादयः दीदिवांसं दीप्यमानम् अपूर्व्यं तेजस्वितया प्रतिक्षणमभिनवं होतारं देवानामाह्वातारं विशां विश्पतिं प्रजानामतिशयेन पालयितारं तम् अग्नि वस्वीभिः प्रशस्ताभिः अस्य धीतिभिः अग्निविषयस्तुतिलक्षणाभिर्वाग्भिः । यद्वा वस्वीभिर्वसुमद्भिरस्य धीतिभिरेतदुद्देशेन क्रियमाणैः कर्मभिः । इन्धते दीपयन्ति । स्तोत्रकरणहविष्प्रदानादिव्यापारेण समृद्धिं कुर्वन्ति ॥ दीदिवांसम् । दिवु क्रीडादावित्यस्य क्वसौ रूपम् । तुजादीनाम्’ इत्यभ्यासस्य दीर्घः । लोपो व्योर्वलि ’ इति वलोपः। वस्वीभिः । वसुशब्दात् व्यत्ययेन ङीन् । नित्स्वरः। धीतिभिः । ‘ धेट् पाने’। ‘क्तिच्क्तौ च संज्ञायाम् ’ इति क्तिच् । कित्त्वात् ’ घुमास्था° ’ इतीत्वम् । चित्स्वरः । ऋक्वाणः । ऋच्शब्दान्मतुबर्थे वनिप् । अयस्मयादित्वाद्भसंज्ञात्वात् कुत्वम् । पदसंज्ञाभावाज्जश्त्वाभावः । इन्धते । ‘ ञिइन्धी दीप्तौ । विश्पतिम् ।‘परादिश्छन्दसि बहुलम् ’ इत्युत्तरपदाद्युदात्तत्वम्। विशाम् । ‘सावेकाचः०’ इति विभक्तेरुदात्तत्वम् ॥
Wilson
English translation:
“The devout kindle (the fire) with his wealth-obtaining rites, (to worship) the radiant, unpreceded Agni, the invoker (of the gods), the protector of men.”
Jamison Brereton
The shining one who has none before him, Agni, together with his good insights,
do the verse-reciters kindle as their Hotar and as the clanlord of the clans.
Griffith
The singers kindle him, the Priest, Agni the Lord of tribes of men,
Resplendent and without a peer through his own excellent designs.
Oldenberg
The singers kindle Agni, the Hotri, the lord of the tribes, the brilliant, the wonderful, with his excellent thoughts 1.
Geldner
Der aufgeleuchtet ist wie nie zuvor mit seinen guten Absichten, den Agni zünden die Sänger an, den Hotri, den Fürsten der Stämme.
Grassmann
Ihn, welcher strahlt wie nie zuvor durch dieses Mannes frommes Werk, Ihn, Agni, zünden Sänger an, den Priester, ihn der Häuser Herrn.
Elizarenkova
Ярко засверкавшего, небывалого
Агни с его добрыми намерениями
Зажигают исполнители гимнов,
Хотара, господина племен.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- ऋषभो वैश्वामित्रः
- निचृदनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर मनुष्य क्या करें, इस विषय को अगले मन्त्र में कहा है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! जो पुरुष (ऋक्वाणः) स्तुति करने योग्य गुणों के स्तुतिकर्त्ता (धीतिभिः) अङ्गुलियों के सदृश (वस्वीभिः) धन प्राप्त करानेवाली क्रियाओं से (अस्य) इस संसार के मध्य में (अग्निम्) अग्नि के तुल्य वर्त्तमान (दीदिवांसम्) उत्तम गुणों के प्रकाश से युक्त (अपूर्व्यम्) अपूर्व श्रेष्ठ गुणों में निपुण (होतारम्) सुखदायक (विशाम्) प्रजाओं के बीच (विश्पतिम्) विशिष्टों के पालनकर्त्ता जन को (इन्धते) प्रकाशित करता है, उसकी आप लोग सेवा करें ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है। हे मनुष्यो ! आप लोगों को इस संसार में श्रेष्ठ पुरुषों का आश्रय करना, दुष्टों का सङ्ग त्यागना, विद्या धन की वृद्धि करनी और विद्या विनय से युक्त राजा का सेवन करना योग्य है, ऐसा समझो ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या य ऋक्वाणो धीतिभिरिव वस्वीभिरस्य संसारस्य मध्य अग्निमिव दीदिवांसमपूर्व्यं होतारं विशां विश्पतिमिन्धते तं यूयं सदा सेवध्वम् ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्मनुष्याः किं कुर्युरित्याह।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (दीदिवांसम्) सद्गुणैर्देदीप्यमानम् (अपूर्व्यम्) अपूर्वेषु दिव्येषु गुणेषु कुशलम् (वस्वीभिः) धनप्रापिकाभिः क्रियाभिः (अस्य) (धीतिभिः) अङ्गुलीभिरिव (ऋक्वाणः) स्तुत्यानां गुणानां स्तावकाः (अग्निम्) अग्निमिव वर्त्तमानम् (इन्धते) प्रकाशयन्ति (होतारम्) सुखस्य दातारम् (विश्पतिम्) विशिष्टानां पालकम् (विशाम्) प्रजानाम् ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः। हे मनुष्या युष्माभिरत्र श्रेष्ठाश्रयः कर्त्तव्यो दुष्टसङ्गो हातव्यो विद्याधनवृद्धिः कर्त्तव्या विद्याविनयसहितो राजा सेवनीयोऽस्तीति विजानीत ॥५॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. हे माणसांनो! तुम्ही या जगात श्रेष्ठ पुरुषांचा आश्रय घेणे, दुष्टांचा संग त्यागणे, विद्या-धनाची वृद्धी करणे व विद्या विनययुक्त राजाचे सेवन करणे योग्य आहे, हे जाणा. ॥ ५ ॥
06 उत नो - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
उत᳓ नो ब्र᳓ह्मन्न् अविष
उक्थे᳓षु देवहू᳓तमः
शं᳓ नः शोचा मरु᳓द्वृधो
अ᳓ग्ने सहस्रसा᳓तमः
मूलम् ...{Loading}...
उ॒त नो॒ ब्रह्म॑न्नविष उ॒क्थेषु॑ देव॒हूत॑मः ।
शं नः॑ शोचा म॒रुद्वृ॒धोऽग्ने॑ सहस्र॒सात॑मः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - ऋषभो वैश्वामित्रः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
उत᳓ नो ब्र᳓ह्मन्न् अविष
उक्थे᳓षु देवहू᳓तमः
शं᳓ नः शोचा मरु᳓द्वृधो
अ᳓ग्ने सहस्रसा᳓तमः
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
aviṣaḥ ← √avⁱ- (root)
{number:SG, person:2, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
bráhman ← bráhman- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
utá ← utá (invariable)
devahū́tamaḥ ← devahū́tama- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ukthéṣu ← ukthá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:PL}
marúdvr̥dhaḥ ← marúdvr̥dha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
śám ← śám (invariable)
śoca ← √śuc- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
sahasrasā́tamaḥ ← sahasrasā́tama- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
उ॒त । नः॒ । ब्रह्म॑न् । अ॒वि॒षः॒ । उ॒क्थेषु॑ । दे॒व॒ऽहूत॑मः ।
शम् । नः॒ । शो॒च॒ । म॒रुत्ऽवृ॑धः । अग्ने॑ । स॒ह॒स्र॒ऽसात॑मः ॥
Hellwig Grammar
- uta
- [adverb]
- “and; besides; uta [indecl.]; similarly; alike; even.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- brahmann ← brahman
- [noun], locative, singular, neuter
- “brahman; mantra; prayer; spell; Veda; Brahmin; sacred text; final emancipation; hymn; brahman [word]; Brāhmaṇa; study.”
- aviṣa ← aviṣaḥ ← av
- [verb], singular, Aorist conj./subj.
- “support; help; prefer; prefer; like.”
- uktheṣu ← uktha
- [noun], locative, plural, neuter
- “hymn; praise; uktha [word]; encomium.”
- devahūtamaḥ ← devahūtama
- [noun], nominative, singular, masculine
- śaṃ ← śam
- [adverb]
- “śam [word].”
- naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- śocā ← śuc
- [verb], singular, Present imperative
- “mourn; grieve; flame; glow; burn; repent.”
- marudvṛdho ← marut
- [noun], masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- marudvṛdho ← vṛdhaḥ ← vṛdha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “increasing; promotive.”
- ‘gne ← agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- sahasrasātamaḥ ← sahasra
- [noun], neuter
- “thousand; one-thousandth; sahasra [word].”
- sahasrasātamaḥ ← sātamaḥ ← sātama
- [noun], nominative, singular, masculine
सायण-भाष्यम्
उत अपि च हे अग्ने नः यज्ञकारिणोऽस्मान् ब्रह्मन् ब्रह्मणि अस्माभिः क्रियमाणे स्तोत्रे अविषः स्तोत्रविषयन्यूनातिरेकदोषो यथा न भवति तथा पालय । किंच देवहूतमः देवानामाह्वातृतमस्त्वम् उक्थेषु अस्माभिः क्रियमाणेष्वाज्यप्रउगादिशस्त्रेषु अविषः गोपाय । किंच मरुद्वृधः मरुद्भिर्वर्धमानः सहस्रसातमः सहस्रसंख्याकस्य धनस्यातिशयेन दाता त्वं नः अस्माकं शम् ऐहिकमामुष्मिकं च सुखं शोच दीपय । वर्धयेत्यर्थः ॥ अविषः । अव रक्षणादिषु इत्यस्माल्लेटि ‘सिब्बहुलम्° ’ इति सिप् । अस्य आर्धधातुकत्वादिट्। ‘ इतश्च लोपः’ इति सिप इकारलोपः । ‘ लेटोऽडाटौ’ इत्यडागमः । निघातः । उक्थेषु । ‘वच परिभाषणे ’ । अस्मात् कर्मणि ‘पातॄतुदिवचिरिचि°’ इत्यादिना थक् । कित्त्वात्संप्रसारणम् । प्रत्ययस्वरः । देवहूतमः । ह्वयतेः क्विप् । ‘बहुलं छन्दसि ’ इति संप्रसारणपररूपत्वे । ‘ हलः’ इति दीर्घः । कृदुत्तरपदप्रकृतिस्वरत्वम् । शोच । शुच दीप्तौ । अयमन्तर्भावितण्यर्थः । निघातः । मरुद्वृधः । ‘ वृधु वर्धने ’ । इगुपधलक्षणः कः । मरुद्वृधादित्वात् पूर्वपदान्तोदात्तत्वम् । सहस्रसातमः । ‘ षणु दाने ’ । अस्य ‘ जनसनखनक्रमगमो विट्’ इति विट् ।’ विङ्वनोरनुनासिकस्य ’ इत्याकारः । कृदुत्तरपदप्रकृतिस्वरः ॥
Wilson
English translation:
“Perfect our prayer, invoker of the gods, as well as our hymns; Agni, who increases with the winds and the giver of thousands, augment our felicity.”
Jamison Brereton
And you will help us in our sacred formulation and in our recitations as the best of those that invoke the gods.
Growing strong through the Maruts, flame up as our good luck, Agni, since you best win thousands (of cattle).
Griffith
Help us, thou Brahman, best of all invokers of the Gods in song.
Beam, Friend of Maruts, bliss on us, O Agni, a most liberal God.
Oldenberg
And mayst thou, the best invoker of the gods, help us in our spell, in our hymns. Shine bliss on us, Agni whom the Maruts strengthen 1, the greatest winner of thousandfold (wealth).
Geldner
Und du sollst uns bei dem Segenswort, bei den Lobliedern beistehen, der du die Götter am besten rufst. Flamme uns zum Heile, durch die Marut gestärkt, o Agni, als der größte Tausendgewinner.
Grassmann
Nimm unsre Bitte gnädig an, die Götter ruf zu Sprüchen her; Erstrahl, der Maruts froh, zum Heil, gieb Agni tausendfaches Gut.
Elizarenkova
А также помоги нам с молитвой,
С гимнами, о (ты,) лучше всех призывающий богов!
Пламеней нам на благо, усиленный Марутами,
О Агни, добывающий тысячи!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- ऋषभो वैश्वामित्रः
- निचृदनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अग्ने) अग्नि के तुल्य कीर्त्ति से प्रकाशमान ! आप (ब्रह्मन्) धन और (उक्थेषु) प्रशंसनीय पदार्थों के निमित्त (नः) हमको (अविषः) संयुक्त कीजिये (उत) और (देवहूतमः) विद्वानों से अतिप्रशंसा को प्राप्त (सहस्रसातमः) असङ्ख्य उपदेश वा धनों को अत्यन्त देनेवाले आप (मरुद्वृधः) मनुष्यों से बढ़ते हुए (नः) हमारे (शम्) सुख का (शोच) विचार कीजिये वा सुख प्राप्त कीजिये ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यों को चाहिये कि विद्वानों के शरण जाके प्रथम से ब्रह्मचर्य्य विद्या आदि का ग्रहण तदनन्तर धन ऐश्वर्य्य की वृद्धि के उपाय की प्रार्थना करें और फिर धन को प्राप्त होके उत्तम विद्यावान् पुरुषों और श्रेष्ठ मार्ग में खर्चें ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अग्ने त्वं ब्रह्मन्नुक्थेषु नोऽविष उत देवहूतमः सहस्रसातमस्त्वं मरुद्वृधो नः शं शोच प्रापय ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (उत) अपि (नः) अस्मान् (ब्रह्मन्) ब्रह्मणि धने (अविषः) व्यापयेत् (उक्थेषु) प्रशंसनीयपदार्थेषु (देवहूतमः) देवैर्विद्वद्भिरतिशयेन प्रशंसितः (शम्) सुखम् (नः) अस्माकम् (शोच) विचारय। अत्र द्व्यचोऽतस्तिङ इति दीर्घः। (मरुद्वृधः) मनुष्यैर्वर्धमानान् (अग्ने) अग्निरिव यशसा प्रकाशमान (सहस्रसातमः) यः सहस्रमसङ्ख्यं सनति ददाति सोऽतिशयितः ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यैर्विदुषः प्राप्य प्रथमतो ब्रह्मचर्य्यविद्यादिग्रहणं ततो धनैश्वर्य्यवर्द्धनोपायो याचनीयो धनं प्राप्य सुपात्रेषु सन्मार्गे व्ययितव्यम् ॥६॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - माणसांनी विद्वानांना शरण जाऊन प्रथमपासून ब्रह्मचर्य विद्या इत्यादींचे ग्रहण करावे. त्यानंतर धन ऐश्वर्याच्या वृद्धी उपायासाठी प्रार्थना करावी व पुन्हा धन प्राप्त करून उत्तम विद्यायुक्त पुरुषांसाठी व श्रेष्ठ कार्यासाठी खर्च करावे. ॥ ६ ॥
07 नू नो - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
नू᳓ नो रास्व सह᳓स्रवत्
तोक᳓वत् पुष्टिम᳓द् व᳓सु
द्युम᳓द् अग्ने सुवी᳓रियं
व᳓र्षिष्ठम् अ᳓नुपक्षितम्
मूलम् ...{Loading}...
नू नो॑ रास्व स॒हस्र॑वत्तो॒कव॑त्पुष्टि॒मद्वसु॑ ।
द्यु॒मद॑ग्ने सु॒वीर्यं॒ वर्षि॑ष्ठ॒मनु॑पक्षितम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - ऋषभो वैश्वामित्रः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
नू᳓ नो रास्व सह᳓स्रवत्
तोक᳓वत् पुष्टिम᳓द् व᳓सु
द्युम᳓द् अग्ने सुवी᳓रियं
व᳓र्षिष्ठम् अ᳓नुपक्षितम्
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
nú ← nú (invariable)
rāsva ← √rā- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:MED}
sahásravat ← sahásravant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
puṣṭimát ← puṣṭimánt- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
tokávat ← tokávant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vásu ← vásu- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
agne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
dyumát ← dyumánt- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
suvī́ryam ← suvī́rya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ánupakṣitam ← ánupakṣita- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
várṣiṣṭham ← várṣiṣṭha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
नु । नः॒ । रा॒स्व॒ । स॒हस्र॑ऽवत् । तो॒कऽव॑त् । पु॒ष्टि॒ऽमत् । वसु॑ ।
द्यु॒ऽमत् । अ॒ग्ने॒ । सु॒ऽवीर्य॑म् । वर्षि॑ष्ठम् । अनु॑पऽक्षितम् ॥
Hellwig Grammar
- nū ← nu
- [adverb]
- “now; already.”
- nū ← u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- rāsva ← rā
- [verb], singular, Aorist imperative
- “give; impart.”
- sahasravat
- [noun], accusative, singular, neuter
- tokavat
- [noun], accusative, singular, neuter
- puṣṭimad ← puṣṭimat
- [noun], accusative, singular, neuter
- vasu
- [noun], accusative, singular, neuter
- “wealth; property; gold; vasu [word]; ruby; treasure; jewel.”
- dyumad ← dyumat
- [noun], accusative, singular, neuter
- “bright; brilliant; brilliant; loud.”
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- suvīryaṃ ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- suvīryaṃ ← vīryam ← vīrya
- [noun], accusative, singular, neuter
- “potency; vīrya; heroism; potency; strength; semen; power; deed; active agent; efficacy; vīryapāramitā; gold; vigor; vīrya [word]; virility; manfulness; jewel; force.”
- varṣiṣṭham ← varṣiṣṭha
- [noun], accusative, singular, neuter
- “highest.”
- anupakṣitam ← an
- [adverb]
- “not.”
- anupakṣitam ← upakṣitam ← upakṣi ← √kṣi
- [verb noun], accusative, singular
सायण-भाष्यम्
अस्मिन् सूक्ते स्तूयमान हे अग्ने सहस्रवत् सहस्रसंख्योपेतं तोकवत् पुत्रपौत्रादिसहितं पुष्टिमत् पोषकृत् । अनेन शरीरस्य क्षीरादिद्वारा बलारोग्यप्रदं गवादिकम् उपलक्ष्यते । द्युमत् दीप्तिमत् । अनेन रत्नकनकादिकं परिगृह्यते । सुवीर्यं शोभनसामर्थ्योपेतं तत्तत्कार्येषु व्यवहारयोग्यं वर्षिष्ठम् अतिशयेन वृद्धं प्रभूतमत एव अनुपक्षितं व्यये क्रियमाणेऽप्यनुपक्षीणम् । एवंभूतं वसु रत्नकनकपश्वादिलक्षणं धनं नः अस्मभ्यं नु क्षिप्रमविलम्बेन रास्व दत्स्व ॥ नू नः । ‘ ऋचि तुनुघमक्षु’ ’ इति दीर्घः । रास्व ।’ रा दाने ’ अस्य लोटि रूपम् । व्यत्ययेनात्मनेपदम् । अदादित्वाच्छपो लुक् । निघातः । सहस्रवत् । “ मादुपधायाः° ’ इति मतुपो वत्वङ् । कर्दमादित्वान्मध्योदात्तः सहस्रशब्दः । पुष्टिमत् । ‘ पुष पुष्टौ ’ । अस्मात् क्तिच् । प्रत्ययस्वरेणान्तोदात्तः । ‘ ह्रस्वनुड्भ्याम् ’ इति मतुप उदात्तत्वम् । वर्षिष्ठम् । ‘ प्रियस्थिर’ इत्यादिना वृद्धस्य’ वर्षि इत्यादेशः । नित्स्वरः । अनुपक्षितम् । ‘ क्षि क्षये ’ इत्यस्य दीर्घाभावान्निष्ठानत्वं न भवति । तत्पुरुषवादव्ययपूर्वपदप्रकृतिस्वरः ॥ ॥ १३ ॥
Wilson
English translation:
“Grant us indeed, Agni, wealth (that may be counted) by thousands, and comprising offspring, nourishment, brilliant treasure, and vigour, and be infinite and inexhaustible.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Puṣṭimat : cattle from whose milk and the like, support is derived;
Dyumat = precious metals and jewels
Jamison Brereton
And now give us the good that brings thousands, that brings offspring, that brings prosperity,
and that brings a brilliant abundance of heroes, o Agni, that is highest and never diminished.
Griffith
Yea, grant us treasure thousandfold with children and with nourishment,
And, Agni, splendid hero strength, exalted, wasting not away.
Oldenberg
Now bestow on us thousandfold wealth with offspring and prosperity, splendid, most powerful, and undecaying abundance in heroes, O Agni!
Geldner
Schenk uns nun den tausendfachen, kinderreichen, gedeihlichen Schatz, glänzende Meisterschaft, o Agni, höchste, ungeminderte!
Grassmann
Nun gib uns tausendfaches Gut, an Kindern und an Nahrung reich, Das, Agni, glänzend, männerreich, langdauernd, unvergänglich sei.
Elizarenkova
Даруй же нам тысячное добро,
Проявляющееся в потомстве (и) в процветании,
Сверкающее богатство, о Агни, состоящее из прекрасных мужей,
Высшее, непреходящее!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- ऋषभो वैश्वामित्रः
- निचृदनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अग्ने) जगदीश्वर वा विद्वान् पुरुष ! आप (नः) हम लोगों के लिये (सहस्रवत्) असंख्यपरिमाणयुक्त (तोकवत्) प्रशंसा करने योग्य सन्तानों से पूरित (पुष्टिमत्) अनेक प्रकार की पुष्टि के दाता (सुवीर्य्यम्) प्रचण्ड बल को बढ़ानेवाले (द्युमत्) ज्ञान के प्रकाश से युक्त (वर्षिष्ठम्) अतिशय वृद्धि से युक्त और (अनुपक्षितम्) ख़र्च करने से नहीं न्यून होनेवाले (वसु) विद्या सुवर्ण आदि धन को (नु) शीघ्र (रास्व) दीजिये ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यों को चाहिये कि परम ऐश्वर्य्ययुक्त ईश्वर वा किसी विद्वान् पुरुष से प्रार्थना करके प्राप्ति के योग्य विद्या ऐश्वर्य्य उत्तम सन्तान श्रेष्ठ बल पुरुषार्थ से बढ़ावें, जिससे सब जनों की शीघ्र वृद्धि कर सकें ॥७॥ इस सूक्त में विद्वान् और अग्नि के गुणों का वर्णन होने से इस सूक्त के अर्थ की पिछले सूक्त के अर्थ के साथ संगति है, यह जानना चाहिये ॥ यह तेरहवाँ सूक्त और तेरहवाँ वर्ग समाप्त हुआ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अग्ने जगदीश्वर विद्वन् वा ! त्वं नः सहस्रवत्तोकवत्पुष्टिमत्सुवीर्य्यं द्युमद्वर्षिष्ठमनुपक्षितं च वसु नु रास्व ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नु) सद्यः (नः) अस्मभ्यम् (रास्व) देहि (सहस्रवत्) सहस्रमसङ्ख्यपरिमाणं विद्यते यस्मिँस्तत् (तोकवत्) प्रशंसितानि तोकान्यपत्यानि भवन्ति यस्मिँस्तत् (पुष्टिमत्) बहुविधा पुष्टिर्विद्यते यस्मिँस्तत् (वसु) विद्यासुवर्णादिधनम् (द्युमत्) द्यौर्ज्ञानप्रकाशो विद्यते यस्मिँस्तत् (अग्ने) परमेश्वर विद्वन् वा (सुवीर्य्यम्) शोभनं वीर्य्यं बलं यस्मात्तत् (वर्षिष्ठम्) अतिशयेन वृद्धम् (अनुपक्षितम्) यद्व्ययेनापि नोपक्षीयते तत् ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यैः परमेश्वरादैश्वर्य्यवतो विदुषो मनुष्याद्वा विद्यैश्वर्य्यं श्रेष्ठान्यपत्यान्युत्तमं बलं पुरुषार्थेन वर्द्धनीयं येन सर्वेषां सद्यो वृद्धिः कर्त्तुं शक्येतेति ॥७॥ अत्र विद्वदग्निगुणवर्णनादेतदर्थस्य पूर्वसूक्तार्थेन सह सङ्गतिरस्तीति वेद्यम् ॥ इति त्रयोदशं सूक्तं त्रयोदशो वर्गश्च समाप्तः ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - माणसांनी परम ऐश्वर्ययुक्त ईश्वर वा एखाद्या विद्वान पुरुषाची प्रार्थना करून पुरुषार्थाने योग्य विद्या, ऐश्वर्य, उत्तम संतान, श्रेष्ठ बल वाढवावे, ज्यामुळे त्यांना सर्व लोकांची शीघ्र वृद्धी करणे शक्य होईल. ॥ ७ ॥