सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘न नूनमस्ति’ इति पञ्चर्चं षष्ठं सूक्तमागस्त्यमैन्द्रम् । अत्रानुक्रमणिका-न नूनं पञ्चागस्त्येनैन्द्रे हविषि मरुतामुद्यत इन्द्रागस्त्ययोः संवादः ऐन्द्रस्तत्राद्या तृतीया चेन्द्रवाक्यं चतुर्थी चादौ बृहती तिस्रोऽनुष्टुभः’ इति । सूक्तस्येन्द्रागस्त्यसंवादरूपत्वादाद्या तृतीया चतुर्थी चेन्द्रवाक्यम् । अतस्तासां यस्यवाक्यन्यायेन स ऋषिः । शिष्टे अगस्त्यवाक्ये। अतस्तयोः स एवर्षिः। आद्या च बृहती ततस्तिस्रोऽनुष्टुभः । अन्त्या अविशेषात् त्रिष्टुप् ॥ विशेषविनियोगो लैङ्गिकः। अत्र यास्कः-’अगस्त्य इन्द्राय हविर्निरुप्य मरुद्भ्यः संप्रदित्सांचकार स इन्द्र एत्य परिदेवयांचक्रे’ (निरु. १.५ ) इति ॥
Jamison Brereton
170
Indra
Indra (1, 3), Agastya (2, 5), Indra or Agastya (4)
5 verses: br̥hatī 1, anuṣṭubh 2–4, triṣṭubh 5
For this hymn see the introduction to I.165. This hymn is the opening of the story, in which Indra confronts Agastya, who has prepared an offering for the Maruts rather than for him. Indra asks Agastya if there is really is to be noth ing for him and how can one understand how such a thing could happen (1ab)! Indra warns Agastya that he may be able to fool someone else with promises of future offerings, but he cannot deceive or deny Indra (1cd). In fear, Agastya tries to convince Indra that he should not take the offerings intended for the Maruts, since they are his warriors, but rather come to some sort of accommodation with them (2). But Indra insists and accuses Agastya of ignoring him altogether (3). Agastya quickly capitulates and orders the sacrifice to be readied for Indra (4), but he still hopes that Indra will come to an agreement with Maruts to share the offering (5).
Curious is the use of the 1st dual verb tanavāvahai “we two shall extend (the sac rifice)” in verse 4, for it is unclear who the second subject, besides Agastya, would be. It might perhaps be Indra, taking an active role in his own sacrifice, but we sug gest rather that it is Agastya’s wife Lopāmudrā, who is his ritual partner in I.179.
01 न नूनमस्ति - बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
न नू॒नमस्ति॒ नो श्वः कस्तद्वे॑द॒ यदद्भु॑तम् ।
अ॒न्यस्य॑ चि॒त्तम॒भि सं॑च॒रेण्य॑मु॒ताधी॑तं॒ वि न॑श्यति ॥
मूलम् ...{Loading}...
न नू॒नमस्ति॒ नो श्वः कस्तद्वे॑द॒ यदद्भु॑तम् ।
अ॒न्यस्य॑ चि॒त्तम॒भि सं॑च॒रेण्य॑मु॒ताधी॑तं॒ वि न॑श्यति ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - इन्द्रः
- छन्दः - बृहती
Thomson & Solcum
न꣡ नून꣡म् अ꣡स्ति नो꣡ शुवः꣡
क꣡स् त꣡द् वेद य꣡द् अ꣡द्भुतम्
अन्य꣡स्य चित्त꣡म् अभि꣡ संचरे꣡णियम्
उता꣡धीतं वि꣡ नश्यति
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
ásti ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ná ← ná (invariable)
{}
ná ← ná (invariable)
{}
nūnám ← nūnám (invariable)
{}
śvás ← śvás (invariable)
{}
u ← u (invariable)
{}
ádbhutam ← ádbhuta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
káḥ ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
veda ← √vid- 2 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
abhí ← abhí (invariable)
{}
anyásya ← anyá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
cittám ← √cit- (root)
{case:NOM, gender:N, number:SG, non-finite:PPP}
saṁcaréṇyam ← saṁcaréṇya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ā́dhītam ← √dhī- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
naśyati ← √naś- 2 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
utá ← utá (invariable)
{}
ví ← ví (invariable)
{}
पद-पाठः
न । नू॒नम् । अस्ति॑ । नो इति॑ । श्वः । कः । तत् । वे॒द॒ । यत् । अद्भु॑तम् ।
अ॒न्यस्य॑ । चि॒त्तम् । अ॒भि । स॒म्ऽच॒रेण्य॑म् । उ॒त । आऽधी॑तम् । वि । न॒श्य॒ति॒ ॥
Hellwig Grammar
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- nūnam
- [adverb]
- “now; surely; immediately; just.”
- asti ← as
- [verb], singular, Present indikative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- no ← na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- no ← u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- śvaḥ ← śvas
- [adverb]
- “tomorrow.”
- kas ← kaḥ ← ka
- [noun], nominative, singular, masculine
- “what; who; ka [pronoun].”
- tad ← tat ← tad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- veda ← vid
- [verb], singular, Perfect indicative
- “know; diagnose; perceive; know; accord; notice; deem; mind; learn; specify; watch; recognize; detect; call.”
- yad ← yat ← yad
- [noun], nominative, singular, neuter
- “who; which; yat [pronoun].”
- adbhutam ← adbhuta
- [noun], nominative, singular, neuter
- “extraordinary; amazing; supernatural.”
- anyasya ← anya
- [noun], genitive, singular, masculine
- “other; another(a); remaining; different; anya [word]; other than; more(a); fresh; any(a).”
- cittam ← citta
- [noun], nominative, singular, neuter
- “mind; attention; idea; thinking; fondness; purpose.”
- abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- saṃcareṇyam ← saṃcar ← √car
- [verb noun], nominative, singular
- “wander; approach; meet.”
- utādhītaṃ ← uta
- [adverb]
- “and; besides; uta [indecl.]; similarly; alike; even.”
- utādhītaṃ ← adhītam ← adhī ← √i
- [verb noun], nominative, singular
- “learn; learn; recite; read; understand.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- naśyati ← naś
- [verb], singular, Present indikative
- “disappear; vanish; gasify; fail; perish; lose; bhasmībhū.”
सायण-भाष्यम्
परिदेवनप्रकारः प्रतिपाद्यते । इन्द्र आह । अद्यतनं यदस्ति तत् नूनम् अद्य न अस्ति । नूनमत्र विचिकित्सार्थे । अत्र अद्य इति यद्यपि नास्ति तथापि उत्तरवाक्ये श्वः इति दर्शनादत्र अद्येति गम्यते । तथा श्वः अपि नूनं नो। उशब्दः अवधारणे। श्वस्तनमपि नैव नास्ति । अद्य यथा अस्मदर्थनिरुप्तम् अस्मभ्यं नास्ति किल श्वः कथं लप्स्यते इति भावः। यदद्भुतम् अन्यस्मै निरुप्य अन्यस्मै दत्तमति यदस्ति वैपरीत्यं तत् कः वेद । यद्वा । यदद्भुतं भावि कार्यं यदस्ति तत्को वेद । अद्य श्वो वा लभ्यते इत्याशा न कार्येत्युक्तं भवति । तदेवाह । अभि संचरेण्यं सर्वतः संचारि अन्यस्य चित्तं मानसं जानतीति शेषः । उत अपि च आधीतम् आध्यातं चिन्तितमपि न दृश्यं किमु सकृत्स्मृतं वि नश्यति इति ॥
Wilson
English translation:
“(Indra speaks): It is not certain what today or what tomorrow will yield to us; who comprehends this mystery; verily, the mind of any other (being) is of an unsteady (nature), and even that which has been profoundly studied, is (in time) forgotten.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
This sūkta is related to a olegend: Agastya, intended to offer a sacrifice to Indra; he proposed to make offerings also to the Maruts; Indra complained about this. This is an apparent allusion to the objections by worshippers of Indra about the inclusion of offerings to Maruts. It is not certain what today: na nūnam asti no śvaḥ = liṭ, it is not certain, nor is it tomorrow; the explanation: it is not certain, Indra says, wherther I shall receive any offering either today or tomorrow; verily the mind of any other: anyasya cittam abhisañcareṇyam utādhitam vinaśyati = liṭ, the mind of another is very wandering; although read, (it) perishes
Jamison Brereton
[Indra:] Now is there nothing? And tomorrow nothing? Who
understands this (nothing), which is unmistakable (to me)?
The thought of another can be bewitched and what he expected is lost.
Griffith
NAUGHT is to-day, to-morrow naught. Who comprehends the mystery?
We must address ourselves unto another’s thought, and lost is then the hope we formed.
Geldner
Jetzt ist nichts und morgen ist nichts. Wer kennt das Unerforschliche? Man muß sich nach dem Sinn eines anderen richten und die Absicht wird zunichte.
Grassmann
»Nicht heute gibt’s noch morgen den, der die verborgne Zukunft kennt; Nach eines andern Willen muss man richten sich, die eigne Absicht fällt dahin.«
Elizarenkova
Ни сегодня нет, ни завтра.
Разве кто поймет то, что непостижимо?
Если следовать намерению другого,
То желанное исчезает.
Маруты:
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- अगस्त्यो मैत्रावरुणिः
- स्वराडनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब एकसौ सत्तरवें सूक्त का आरम्भ है। उसमें आरम्भ से प्रकारान्तर करके विद्वानों के गुणों का वर्णन करते हैं ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! (यत्) जो (अन्यस्य) औरों को (सञ्चरेण्यम्) अच्छे प्रकार जानने योग्य (चित्तम्) अन्तःकरण की स्मरणात्मिका वृत्ति (उत) और (आधीतम्) सब ओर से धारण किया हुआ विषय (न) न (अभि, वि, नश्यति) नहीं विनाश को प्राप्त होता न आज होकर (नूनम्) निश्चित रहता (अस्ति) है और (नो) न (श्वः) अगले दिन निश्चित रहता है (तत्) उस (अद्भुतम्) आश्चर्यस्वरूप के समान वर्त्तमान को (कः) कौन (वेद) जानता है ॥ १ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो जीवरूप होकर उत्पन्न नहीं होता और न उत्पन्न होकर विनाश को प्राप्त होता है, नित्य आश्चर्य गुण, कर्म, स्वभाववाला अनादि चेतन है, उसका जाननेवाला भी आश्चर्यस्वरूप होता है ॥ १ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या यदन्यस्य सञ्चरेण्यं चित्तमुताधीतं नाभि विनश्यति नाद्य भूत्वा नूनमस्ति नो श्वश्च तदद्भुतं को वेद ॥ १ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनः प्रकारान्तरेण विद्वद्गुणानाह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (न) निषेधे (नूनम्) निश्चितम् (अस्ति) विद्यते (नो) (श्वः) आगामिदिने (कः) (तत्) (वेद) जानाति (यत्) (अद्भुतम्) आश्चर्य्यभूतमिव वर्त्तमानम् (अन्यस्य) (चित्तम्) अन्तःकरणस्य स्मरणात्मिकां वृत्तिम् (अभि) (सञ्चरेण्यम्) सम्यक् चरितुं ज्ञातुं योग्यम् (उत) अपि (आधीतम्) समन्ताद्धृतम् (वि) (नश्यति) अदृष्टं भवति ॥ १ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - यो जीवो भूत्वा न जायते भूत्वा न विनश्यति नित्य आश्चर्यगुणकर्मस्वभावोऽनादिश्चेतनो वर्त्तते तस्य वेत्ताऽप्याश्चर्य्यभूतः ॥ १ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
या सूक्तात विद्वानांच्या गुणांचे वर्णन असल्यामुळे या सूक्ताच्या अर्थाची मागील सूक्ताच्या अर्थाशी संगती जाणली पाहिजे. ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो जीवरूप बनून उत्पन्न होत नाही व त्याचा विनाशही होत नाही. नित्य आश्चर्य गुण, कर्म स्वभावाचा अनादि चेतन आहे त्याचा जाणणाराही आश्चर्यस्वरूप असतो. ॥ १ ॥
02 किं न - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
किं न॑ इन्द्र जिघांससि॒ भ्रात॑रो म॒रुत॒स्तव॑ ।
तेभिः॑ कल्पस्व साधु॒या मा नः॑ स॒मर॑णे वधीः ॥
मूलम् ...{Loading}...
किं न॑ इन्द्र जिघांससि॒ भ्रात॑रो म॒रुत॒स्तव॑ ।
तेभिः॑ कल्पस्व साधु॒या मा नः॑ स॒मर॑णे वधीः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - अगस्त्यो मैत्रावरुणिः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
किं꣡ न इन्द्र जिघांससि
भ्रा꣡तरो मरु꣡तस् त꣡व
ते꣡भिः कल्पस्व साधुया꣡
मा꣡ नः सम꣡रणे वधीः
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424)
Morph
indra ← índra- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
jighāṁsasi ← √han- (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT, mood:DES}
kím ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
bhrā́taraḥ ← bhrā́tar- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
marútaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
táva ← tvám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
kalpasva ← √kl̥p- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:MED}
sādhuyā́ ← sādhuyā́ (invariable)
{}
tébhiḥ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:INS, gender:M, number:PL}
mā́ ← mā́ (invariable)
{}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
samáraṇe ← samáraṇa- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
vadhīḥ ← √vadhⁱ- (root)
{number:SG, person:2, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
पद-पाठः
किम् । नः॒ । इ॒न्द्र॒ । जि॒घां॒स॒सि॒ । भ्रात॑रः । म॒रुतः॑ । तव॑ ।
तेभिः॑ । क॒ल्प॒स्व॒ । सा॒धु॒ऽया । मा । नः॒ । स॒म्ऽअर॑णे । व॒धीः॒ ॥
Hellwig Grammar
- kiṃ ← kim
- [adverb]
- “why; ka [pronoun]; if; how.”
- na ← naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- indra
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- jighāṃsasi ← jighāṃs ← √han
- [verb], singular, Present indikative
- “kill.”
- bhrātaro ← bhrātaraḥ ← bhrātṛ
- [noun], nominative, plural, masculine
- “brother; bhrātṛ; relative.”
- marutas ← marutaḥ ← marut
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- tava ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- tebhiḥ ← tad
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- kalpasva ← kᄆp
- [verb], singular, Present imperative
- “succeed; prepare; harmonize; arrange; cut; suit; befit; contribute.”
- sādhuyā
- [adverb]
- mā
- [adverb]
- “not.”
- naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- samaraṇe ← samaraṇa
- [noun], locative, singular, neuter
- “battle.”
- vadhīḥ ← vadh
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- “kill; assail; kick; māray; destroy; beat.”
सायण-भाष्यम्
इदमगस्त्यवाक्यम् । हे इन्द्र नः अस्मान् अनपराधिनः किं जिघांससि हन्तुमिच्छसि । कथमवध्यत्वमिति अत आह । मरुतः तव भ्रातरः । त्वया भोगप्रदानेन भरणीया इत्यर्थः । अतो वयमवध्या इत्युक्तं भवति । मरुतामिन्द्रभ्रातृत्वम् एकस्मिन्नेवादितिगर्भे उत्पन्नत्वात् । सा चोत्पत्तिः पुराणेषु प्रसिद्धा । सन्तु भ्रातरस्ततश्च किमिति अत आह । तेभिः तैर्मरुद्भिः सह साधुया साधुत्वं कल्पस्व कल्पय हविर्भागं तैः सह युद्धं वा । नः अस्मान् समरणे संग्रामे मा वधीः मा हिंसीः । यद्वा । लुप्तो दृष्टान्तः । संग्रामे यथा विरोधिनं हंसि न तथास्मानिति ॥
Wilson
English translation:
“(Agstya): Why, Indra, do you purpose to slay us; the Maruts are your brothers; share with them (the offering) in peace; destroy us not in enmity.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
The Maruts are your brothers: being equally with Indra, the sons of Aditi; the allusion is to the affinity of function
Jamison Brereton
[Agastya:] Are you going to strike us down, Indra? The Maruts are your brothers.
Make a proper arrangement with them. Do not strike us down in your confrontation (with them).
Griffith
The Maruts are thy brothers. Why, O Indra, wouldst thou take our lives?
Agree with them in friendly wise, and do not slay us in the fight.
Geldner
Warum willst du, Indra, uns umbringen? Die Marut sind deine Brüder. Mit denen vertrag dich gut! Bring uns nicht im Streit um.
Grassmann
»Warum willst, Indra, tödten du uns Maruts, die dir Brüder sind? Mit solchen musst du freundlich sein; nicht schlage du im Kampfe uns.
Elizarenkova
Зачем ты, Индра, хочешь нас погубить?
Маруты – твои братья.
Обращайся с ними хорошо!
Не убивай нас в столкновении!
Маруты:
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- अगस्त्यो मैत्रावरुणिः
- अनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (इन्द्र) सभापति विद्वान् ! जो हम (मरुतः) मनुष्य लोग (तव) आपके (भ्रातरः) भाई हैं उन (नः) हम लोगों को (किम्) क्या (जिंघाससि) मारने की इच्छा करते हो ? (तेभिः) उन हम लोगों के साथ (साधुया) उत्तम काम से (कल्पस्व) समर्थ होओ और (समरणे) संग्राम में (नः) हम लोगों को (मा, वधीः) मत मारिये ॥ २ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो कोई बन्धुओं को पीड़ा देना चाहें वे सदा पीड़ित होते हैं और जो बन्धुओं की रक्षा किया चाहते हैं वे समर्थ होते हैं अर्थात् सब काम उनके प्रबलता से बनते हैं, जो सबका उपकार करनेवाले हैं, उनको कुछ भी काम अप्रिय नहीं प्राप्त होता ॥ २ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे इन्द्र ये वयं मरुतस्तव भ्रातरः स्मस्तान्नोऽस्मान् किं जिघांससि ? तेभिः साधुया कल्पस्व समरणे नो मा वधीः ॥ २ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (किम्) (नः) अस्मान् (इन्द्र) सभेश विद्वन् (जिघांससि) हन्तुमिच्छसि (भ्रातरः) बन्धवः (मरुतः) मनुष्याः (तव) (तेभिः) तैः सह (कल्पस्व) समर्थो भव (साधुया) साधुना कर्मणा (मा) (नः) अस्मान् (समरणे) सङ्ग्रामे। समरण इति संग्रामना०। निघं० २। १७। (वधीः) हन्याः ॥ २ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये बन्धून् पीडयितुमिच्छेयुस्ते सदा पीडिता जायन्ते ये रक्षितुमिच्छन्ति ते समर्था भवन्ति। ये सर्वोपकारकास्तेषां किञ्चिदप्यप्रियं न प्राप्तं भवति ॥ २ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे कोणी माणसांना पीडा देऊ इच्छितात ते सदैव पीडित होतात व जे त्यांचे रक्षण करू इच्छितात ते समर्थ असतात. अर्थात् सर्व काम त्यांच्या प्रबलतेने होते. जे सर्वांवर उपकार करणारे असतात, त्यांना कोणतेही काम अप्रिय नसते. ॥ २ ॥
03 किं नो - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
किं नो॑ भ्रातरगस्त्य॒ सखा॒ सन्नति॑ मन्यसे ।
वि॒द्मा हि ते॒ यथा॒ मनो॒ऽस्मभ्य॒मिन्न दि॑त्ससि ॥
मूलम् ...{Loading}...
किं नो॑ भ्रातरगस्त्य॒ सखा॒ सन्नति॑ मन्यसे ।
वि॒द्मा हि ते॒ यथा॒ मनो॒ऽस्मभ्य॒मिन्न दि॑त्ससि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - इन्द्रः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
किं꣡ नो भ्रातर् अगस्तिय
स꣡खा स꣡न्न् अ꣡ति मन्यसे
विद्मा꣡ हि꣡ ते य꣡था म꣡नो
अस्म꣡भ्यम् इ꣡न् न꣡ दित्ससि
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424)
Morph
agastya ← agástya- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
bhrātar ← bhrā́tar- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
kím ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
áti ← áti (invariable)
{}
manyase ← √man- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
sákhā ← sákhi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sán ← √as- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
hí ← hí (invariable)
{}
mánaḥ ← mánas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
vidmá ← √vid- 2 (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
yáthā ← yáthā (invariable)
{}
asmábhyam ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:PL}
ditsasi ← √dā- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT, mood:DES}
ít ← ít (invariable)
{}
ná ← ná (invariable)
{}
पद-पाठः
किम् । नः॒ । भ्रा॒तः॒ । अ॒ग॒स्त्य॒ । सखा॑ । सन् । अति॑ । म॒न्य॒से॒ ।
वि॒द्म । हि । ते॒ । यथा॑ । मनः॑ । अ॒स्मभ्य॑म् । इत् । न । दि॒त्स॒सि॒ ॥
Hellwig Grammar
- kiṃ ← kim
- [adverb]
- “why; ka [pronoun]; if; how.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- bhrātar ← bhrātṛ
- [noun], vocative, singular, masculine
- “brother; bhrātṛ; relative.”
- agastya
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Agastya; Sesbania grandiflora; Polaris; agastya [word]; Agastya.”
- sakhā ← sakhi
- [noun], nominative, singular, masculine
- “friend; companion; sakhi [word].”
- sann ← san ← as
- [verb noun], nominative, singular
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- ati
- [adverb]
- “very; excessively; beyond; excessively.”
- manyase ← man
- [verb], singular, Present indikative
- “think of; name; believe; teach; honor; deem; recommend; approve; think; define; call; respect; believe; enumerate; understand; see; describe.”
- vidmā ← vidma ← vid
- [verb], plural, Perfect indicative
- “know; diagnose; perceive; know; accord; notice; deem; mind; learn; specify; watch; recognize; detect; call.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- yathā
- [adverb]
- “equally; as; so that; like; how; yathā [word]; that; wherein.”
- mano ← manaḥ ← manas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “mind; Manas; purpose; idea; attention; heart; decision; manas [word]; manas [indecl.]; spirit; temper; intelligence.”
- ‘smabhyam ← asmabhyam ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- in ← id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- ditsasi ← dits ← √dā
- [verb], singular, Present indikative
सायण-भाष्यम्
इदमिन्द्रवाक्यम् । हे भ्रातः हे अगस्त्य । हविष्प्रदानवरप्रदानाभ्यां परस्परोपकारत्वात् भ्रातृत्वम् । तादृशस्त्वं सखा सन् अस्मद्धितकार्यपि सन् नः अस्मान् किम् अति मन्यसे । कस्मादपराधादतिक्रम्य मनुषे । अपलपसि । नायमपलापः किंतु तथ्यमेवेति चेत् उच्यते । गन्तव्यं ते तव मनः मानसं यथा यथावस्तु विद्म जानीमः । कथं जानीथेति उच्यते । अस्मभ्यमिन्न दित्ससि । अस्मदर्थं निरुप्तमस्मभ्यं दातुं नेच्छस्येव । इत् एवार्थे ।
Wilson
English translation:
“(Indra): Wherefore, brother Agastya, do you, who are my friend, treat me with regard; verily, we know what is in your mind; you do not intend to give us anything.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Brother Agastya: an allusion to a relationship, founded on the interchange of benefits, the presentation of oblations by one, the reward given by the other
Jamison Brereton
[Indra:] If you are our companion, brother Agastya, why do you
overlook us?
For we understand what your thinking is: it is only to us that you do not wish to give.
Griffith
Agastya, brother, why dost thou neglect us, thou who art our friend?
We know the nature of thy mind. Verity thou wilt give us naught.
Geldner
Warum achtest du uns gering, Bruder Agastya, der du doch unser Freund bist? Wir wissen ja, wie dein Sinn ist. Du willst uns nichts geben.
Grassmann
Warum, Agastja, Bruder du, versäumst du uns, obwol uns freund? Denn wir erkennen deinen Sinn, dass du uns heut nicht spenden willst.«
Elizarenkova
Почему же, о брат Агастья,
Будучи другом, ты мало уважаешь нас?
Ведь мы знаем, какова твоя мысль:
Нам ты ничего не хочешь дать!
Агастья:
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- अगस्त्यो मैत्रावरुणिः
- विराडनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अगस्त्य) विज्ञान में उत्तमता रखनेवाले (भ्रातः) भाई विद्वान् (सखा) मित्र (सन्) होते हुए आप (नः) हम लोगों को (किम्) क्या (अति, मन्यसे) अतिमान करते हो ? अर्थात् हमारे मान को छोड़कर वर्त्तते हो ? (यथा) जैसे (ते) तुम्हारा अपना (मनः) अन्तःकरण (अस्मभ्यम्) हमारे लिये (हि) ही (न) न (दित्ससि) देना चाहते हो अर्थात् हमारे लिये अपने अन्तःकरण को उत्साहित क्या नहीं किया चाहते हो ? वैसे (इत्) ही तुमको हम लोग (विद्म) जानें ॥ ३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में उपमालङ्कार है। जो जिनके मित्र हों वे मन, वचन और कर्म से उनकी प्रसन्नता का काम करें और जितना विद्या, ज्ञान अपने को हो उतना मित्र के समर्पण करे ॥ ३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अगस्त्य भ्रातः विद्वन् सखा संस्त्वं नः किमति मन्यसे ? यथा ते मनोऽस्मभ्यं हि न दित्ससि तथेत्त्वा वयं विद्म ॥ ३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (किम्) प्रश्ने (नः) अस्मान् (भ्रातः) बन्धो (अगस्त्य) अगस्तौ विज्ञाने साधो (सखा) मित्रम् (सन्) (अति) (मन्यसे) (विद्म) जानीयाम। अत्र द्व्यचोऽतस्तिङ इति दीर्घः। (हि) किल (ते) तव (यथा) (मनः) अन्तःकरणम् (अस्मभ्यम्) (इत्) एव (न) (दित्ससि) दातुमिच्छसि ॥ ३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्रोपमालङ्कारः। ये येषां सखायस्ते मनःकर्मवाग्भिस्तेषां प्रियमाचरेयुर्यावज्ज्ञानं स्वस्य भवेत्तावन्मित्राय समर्पयेत् ॥ ३ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात उपमालंकार आहे. जे ज्याचे मित्र असतील त्यांनी मन, वचन व कर्माने त्यांच्या प्रसन्नतेसाठी काम करावे व जितकी विद्या व ज्ञान आपल्याजवळ असेल तितके मित्राला द्यावे. ॥ ३ ॥
04 अरं कृण्वन्तु - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अरं॑ कृण्वन्तु॒ वेदिं॒ सम॒ग्निमि॑न्धतां पु॒रः ।
तत्रा॒मृत॑स्य॒ चेत॑नं य॒ज्ञं ते॑ तनवावहै ॥
मूलम् ...{Loading}...
अरं॑ कृण्वन्तु॒ वेदिं॒ सम॒ग्निमि॑न्धतां पु॒रः ।
तत्रा॒मृत॑स्य॒ चेत॑नं य॒ज्ञं ते॑ तनवावहै ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - इन्द्रः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
अ꣡रं कृण्वन्तु वे꣡दिं
स꣡म् अग्नि꣡म् इन्धताम् पुरः꣡
त꣡त्रामृ꣡तस्य चे꣡तनं
यज्ञं꣡ ते तनवावहै
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424)
Morph
áram ← áram (invariable)
{}
kr̥ṇvantu ← √kr̥- (root)
{number:PL, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
védim ← védi- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
agním ← agní- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
indhatām ← √idh- 1 (root)
{number:DU, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:MED}
purás ← purás (invariable)
{}
sám ← sám (invariable)
{}
amŕ̥tasya ← amŕ̥ta- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
cétanam ← cétana- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
tátra ← tátra (invariable)
{}
tanavāvahai ← √tan- (root)
{number:DU, person:1, mood:SBJV, tense:PRS, voice:MED}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
yajñám ← yajñá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
अर॑म् । कृ॒ण्व॒न्तु॒ । वेदि॑म् । सम् । अ॒ग्निम् । इ॒न्ध॒ता॒म् । पु॒रः ।
तत्र॑ । अ॒मृत॑स्य । चेत॑नम् । य॒ज्ञम् । ते॒ । त॒न॒वा॒व॒है॒ ॥
Hellwig Grammar
- araṃ ← aram
- [adverb]
- kṛṇvantu ← kṛ
- [verb], plural, Present imperative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- vediṃ ← vedim ← vedi
- [noun], accusative, singular, feminine
- “Vedi; pedestal.”
- sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- agnim ← agni
- [noun], accusative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- indhatām ← indh
- [verb], plural, Present imperative
- “kindle; ignite; set ablaze.”
- puraḥ ← puras
- [adverb]
- “ahead; puras [word]; easterly; eastward; east; earlier.”
- tatrāmṛtasya ← tatra
- [adverb]
- “there; now; then; then; there; in that place; then; locative; respectively; there; tatra [word]; inside; therefore.”
- tatrāmṛtasya ← amṛtasya ← amṛta
- [noun], genitive, singular, masculine
- “immortal; amṛta; imperishable.”
- cetanaṃ ← cetanam ← cetana
- [noun], accusative, singular, masculine
- “noteworthy; remarkable; memorable; conspicuous; conscious; sentient.”
- yajñaṃ ← yajñam ← yajña
- [noun], accusative, singular, masculine
- “yajña; religious ceremony; Vishnu; yajña [word]; Yajña; Shiva.”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- tanavāvahai ← tan
- [verb], dual, Present conjunctive (subjunctive)
- “expand; perform; cause; increase; write; spread; produce; spread; speak; propagate.”
सायण-भाष्यम्
इदमिन्द्रवाक्यम् । अपरे अगस्त्यवाक्यमाहुः । हे ऋत्विजो यूयं अगस्त्योऽङ्गीकृतवान् तस्मात् वेदिम् अरं कृण्वन्तु । संमार्जनपर्युक्षणादिना परिचरन्तु । तथा पुरः पुरस्तात् अग्निम् आहवनीयादिकं सम् इन्धताम् इध्मप्रक्षेपेण प्रज्वालयन्तु । तत्र अग्नौ अमृतस्य अमरणलक्षणस्य वेदत्वस्य चेतन प्रज्ञापकं यज्ञं हे अगस्त्य ते त्वदीयं त्वं चाहं च तनवावहै । अगस्त्यवाक्यपक्षे शिष्टमविशिष्टम् । तत्र वेद्याममृतस्य तत्साधनस्य हविषो वा चेतनं प्रज्ञापनमासादनं कुरुत । आवां पत्नीयजमानौ अध्वर्युयजमानौ वा हे इन्द्र ते त्वदर्थं यज्ञं तनवावहै ॥
Wilson
English translation:
“(Agastya): Let the priests decorate the altar; let them kindle the fire to the east; and then let us both consummate the sacrifice, the inspirerof immortal (wisdom).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
The hymn is also attributed to Indra; let us both: the two are either the sacrificer and his wife, or the instrumental tutor of the ceremony and the officiating priest
Jamison Brereton
[Agastya:] Let them ready the altar. Let them kindle the fire in front (of it).
The appearance of the immortal (soma will be) there. We two shall
extend the sacrifice for you.
Griffith
Let them prepare the altar, let them kindle fire in front: we two
Here will spread sacrifice for thee, that the Immortal may observe.
Geldner
Sie sollen die Vedi zurechtmachen, sie sollen zuvörderst das Feuer entzünden. Darin wollen wir beide dir, dem Unsterblichen, ein denkwürdiges Opfer vollziehen.
Grassmann
Den Altar mögen schmücken sie, entzünden Feuer auch zuvor, Dann schaffen beide wir den Glanz des Gottes und das Opfer dir.
Elizarenkova
Пусть они украсят алтарь!
Пусть они зажгут перед (ним) огонь!
Тут мы оба хотим приготовить
Замечательную жертву тебе, бессмертному!
Агастья:
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- अगस्त्यो मैत्रावरुणिः
- निचृदनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मित्र ! जैसे विद्वान् जन जहाँ (पुरः) प्रथम (वेदिम्) जिससे प्राणी विषयों को जानता है उस प्रज्ञा और (अग्निम्) अग्नि के समान देदीप्यमान विज्ञान को (समिन्धताम्) प्रदीप्त करें वा (अरम्, कृण्वन्तु) सुशोभित करें (तत्र) वहाँ (अमृतस्य) विनाश रहित जीवमात्र (ते) आपके (चेतनम्) चेतन अर्थात् जिससे अच्छे प्रकार यह जीव जानता और (यज्ञम्) विषयों को प्राप्त होता उसको वैसे हम पढ़ाने और उपदेश करनेवाले (तनवावहै) विस्तारें ॥ ४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जैसे ऋतु-ऋतु में यज्ञ करानेवाले और यजमान अग्नि में सुगन्धादि द्रव्य का हवन कर उससे वायु और जल को अच्छे प्रकार शोध कर जगत् को सुख से युक्त करते हैं, वैसे अध्यापक और उपदेशक औरों के अन्तःकरणों में विद्या और उत्तम शिक्षा संस्थापन कर सबके सुख का विस्तार करें ॥ ४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे सखे यथा विद्वांसो यत्र पुरो वेदिमग्निं च समिन्धतामरं कृण्वन्तु तत्राऽमृतस्य ते चेतनं यज्ञं तथाऽऽवामध्यापकोपदेशकौ तनवावहै ॥ ४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अरम्) अलम् (कृण्वन्तु) कुर्वन्तु (वेदिम्) वेत्ति यया तां प्रज्ञाम् (सम्) (अग्निम्) पावकमिव विज्ञानम् (इन्धताम्) दीप्यन्तु (पुरः) प्रथमम् (तत्र) वेद्याम् (अमृतस्य) अविनाशिनो जीवस्य (चेतनम्) चेतति येन तम् (यज्ञम्) यजति संगच्छति येन तम् (ते) तव (तनवावहै) विस्तृणावहै ॥ ४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - यथा ऋत्विग्यजमाना वह्नौ सुगन्ध्यादि द्रव्यं हुत्वा वायुजले संशोध्य सुखेन सहितं जगत् कुर्वन्ति तथाऽध्यापकोपदेशकावन्येषामन्तःकरणेषु विद्यासुशिक्षे संस्थाप्य सर्वेषां सुखं विस्तारयताम् ॥ ४ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जसे ऋत्विज व यजमान अग्नीत सुगंधी द्रव्याचे हवन करून वायू व जल चांगल्या प्रकारे संस्कारित करून जगाला सुखी करतात. तसे अध्यापक व उपदेशकांनी इतरांच्या अंतःकरणात विद्या व उत्तम शिक्षण संस्थापित करून सर्वांच्या सुखाचा विस्तार करावा. ॥ ४ ॥
05 त्वमीशिषे वसुपते - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
त्वमी॑शिषे वसुपते॒ वसू॑नां॒ त्वं मि॒त्राणां॑ मित्रपते॒ धेष्ठः॑ ।
इन्द्र॒ त्वं म॒रुद्भिः॒ सं व॑द॒स्वाध॒ प्राशा॑न ऋतु॒था ह॒वींषि॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
त्वमी॑शिषे वसुपते॒ वसू॑नां॒ त्वं मि॒त्राणां॑ मित्रपते॒ धेष्ठः॑ ।
इन्द्र॒ त्वं म॒रुद्भिः॒ सं व॑द॒स्वाध॒ प्राशा॑न ऋतु॒था ह॒वींषि॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - अगस्त्यो मैत्रावरुणिः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
त्व꣡म् ईशिषे वसुपते व꣡सूनां
त्व꣡म् मित्रा꣡णाम् मित्रपते ध꣡यिष्ठः+
इ꣡न्द्र तुव꣡म् मरु꣡द्भिः सं꣡ वदस्व
अ꣡ध प्रा꣡शान ऋतुथा꣡ हवीं꣡षि
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
īśiṣe ← √īś- (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
tvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}
vásūnām ← vásu- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:PL}
vasupate ← vásupati- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
dhéṣṭhaḥ ← dhéṣṭha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mitrā́ṇām ← mitrá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
mitrapate ← mitrapati- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
tvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}
índra ← índra- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
marúdbhiḥ ← marút- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
sám ← sám (invariable)
{}
tvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}
vadasva ← √vadⁱ- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:MED}
ádha ← ádha (invariable)
{}
aśāna ← √aśⁱ- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
havī́ṁṣi ← havís- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
prá ← prá (invariable)
{}
r̥tuthā́ ← r̥tuthā́ (invariable)
{}
पद-पाठः
त्वम् । ई॒शि॒षे॒ । व॒सु॒ऽप॒ते॒ । वसू॑नाम् । त्वम् । मि॒त्राणा॑म् । मि॒त्र॒ऽप॒ते॒ । धेष्ठः॑ ।
इन्द्र॑ । त्वम् । म॒रुत्ऽभिः॑ । सम् । व॒द॒स्व॒ । अध॑ । प्र । अ॒शा॒न॒ । ऋ॒तु॒ऽथा । ह॒वींषि॑ ॥
Hellwig Grammar
- tvam ← tvad
- [noun], nominative, singular
- “you.”
- īśiṣe ← īś
- [verb], singular, Present indikative
- “govern; command; master; dominate; can; reign; control; own.”
- vasupate ← vasu
- [noun], masculine
- “Vasu; Vasu; eight; vas; audbhida; Deva; sun; pāṃśuja; Agni.”
- vasupate ← pate ← pati
- [noun], vocative, singular, masculine
- “husband; overlord; king; deity; īśvara; ruler; pati [word]; commanding officer; leader; owner; mayor; lord.”
- vasūnāṃ ← vasūnām ← vasu
- [noun], genitive, plural, neuter
- “wealth; property; gold; vasu [word]; ruby; treasure; jewel.”
- tvam ← tvad
- [noun], nominative, singular
- “you.”
- mitrāṇām ← mitra
- [noun], genitive, plural, masculine
- “friend; Mitra; mitra [word]; sun; ally.”
- mitrapate ← mitra
- [noun], masculine
- “friend; Mitra; mitra [word]; sun; ally.”
- mitrapate ← pate ← pati
- [noun], vocative, singular, masculine
- “husband; overlord; king; deity; īśvara; ruler; pati [word]; commanding officer; leader; owner; mayor; lord.”
- dheṣṭhaḥ ← dheṣṭha
- [noun], nominative, singular, masculine
- indra
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- tvam ← tvad
- [noun], nominative, singular
- “you.”
- marudbhiḥ ← marut
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- saṃ ← sam
- [noun], vocative, singular, masculine
- “sam; together; together; saṃ.”
- vadasvādha ← vadasva ← vad
- [verb], singular, Present imperative
- “describe; teach; speak; tell; say; call; name; enumerate; declare; diagnose; address; say; pronounce; express; instruct; order.”
- vadasvādha ← adha
- [adverb]
- “then; and; therefore; now.”
- prāśāna ← prāś ← √aś
- [verb], singular, Present imperative
- “eat; consume.”
- ṛtuthā
- [adverb]
- “seasonably.”
- havīṃṣi ← havis
- [noun], accusative, plural, neuter
- “Havya; offering; ghee; havis [word].”
सायण-भाष्यम्
इदमगस्त्यवाक्यम् । हे वसूनां वसुपते अतिप्रभूतानां पुरोडाशाज्यादिधनानां स्वामिन् हे इन्द्र त्वमीशिषे ईश्वरो भवसि सर्वस्य। वृत्त्यवृत्तिभ्यां बहुत्वं नित्यं संबन्धश्च प्रतिपद्यते । यद्वा । हे वसुपते वसूनामीशिषे इति योजना । द्वितीयो वसुशब्दोऽनुवादो वा । तथा हे मित्राणां मित्रपते अस्मदादिमित्रस्य नित्यं पालकेन्द्र त्वं धेष्ठः सर्वस्यातिशयेन धारकोऽसि । हे इन्द्र त्वम् उक्तमहिमस्त्वं मरुद्भिः सं वदस्व तैः साकं सम्यक्कृतमिति वदस्व । अध अपि च त्वम् ऋतुथा ऋतावृतौ । उपलक्षणमेतत्कालस्य । तत्तद्योगकाले हवींषि आज्यचर्वादीनि प्राशान प्रकर्षेण भुङ्क्ष्व ॥ ॥ १० ॥
Wilson
English translation:
“(Agastya); You, Vasupati, are the lord of riches; you, Mitrapati, are the firm stay (of us), your friends; declare, Indra, along with the Maruts, (your approval of our acts), and partake of the oblation offered in due season.”
Jamison Brereton
You are the master of good things, o lord of goods. You are the foremost institutor of alliances, o lord of alliances.
O Indra, come to an agreement with the Maruts, and then eat the
oblations in the proper ritual order.
Griffith
Thou, Lord of Wealth, art Master of all treasures, thou, Lord of friends, art thy friends’ best supporter.
O Indra, speak thou kindly with the Maruts, and taste oblations in their proper season.
Geldner
Du Schätzeherr gebeutst über die Schätze; du bist der, der am meisten Freundschaft schließt, o Herr der Freundschaft. Indra, verständige dich mit den Marut und iß zu rechter Zeit die Opferspeisen!"
Grassmann
Du Herr des Guts gebietest über Güter, du Freundeherr beschenkst die Freunde reichlichst; O Indra, sprich du freundlich mit den Maruts, und nach dem Brauch geniess die Opfertränke.
Elizarenkova
О господин благ, ты распоряжаешься благами!
О господин дружеских договоров, ты лучше всех заключаешь дружеские договоры!
О Индра, сговорись ты с Марутами
И вкушай жертвенные блюда в урочное время!
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- अगस्त्यो मैत्रावरुणिः
- भुरिक्पङ्क्ति
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वसूनाम्) किया है चौबीस वर्ष ब्रह्मचर्य जिन्होंने और जो पृथिव्यादिकों के समान सहनशील हैं उन (वसुपते) हे धनों के स्वामी ! (त्वम्) तुम (ईशिषे) ऐश्वर्यवान् हो वा ऐश्वर्य्य बढ़ाते हो। हे (मित्राणाम्) मित्रों में (मित्रपते) मित्रों के पालनेवाले श्रेष्ठ मित्र ! (त्वम्) तुम (धेष्ठः) अतीव धारण करनेवाले होते हो। हे (इन्द्र) परमैश्वर्य्य के देनेवाले ! (त्वम्) तुम (मरुद्भिः) पवनों के समान वर्त्तमान विद्वानों के साथ (संवदस्व) संवाद करो। (अध) इसके अनन्तर (ऋतुथा) ऋतु-ऋतु के अनुकूल (हवींषि) खाने योग्य अन्नों को (प्र, अशान) अच्छे प्रकार खाओ ॥ ५ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो धनवान् सबके मित्र बहुतों के साथ संस्कार किये हुए अन्नों को खाते और विद्या से परिपूर्ण विद्वानों के साथ संवाद करते हैं, वे समर्थ और ऐश्वर्य्यवान् होते हैं ॥ ५ ॥इस सूक्त में विद्वानों के गुणों का वर्णन होने से इस सूक्त के अर्थ की पिछले सूक्त के अर्थ के साथ सङ्गति है, यह जानना चाहिये ॥यह एकसौ सत्तरवाँ सूक्त और दशवाँ वर्ग समाप्त हुआ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे वसूनां वसुपते त्वमीशिषे। हे मित्राणां मित्रपते त्वं धेष्ठो भवसि। हे इन्द्रं त्वं मरुद्भिः सह संवदस्वाध त्वमृतुथा हवींषि प्राशान ॥ ५ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (त्वम्) (ईशिषे) ऐश्वर्यं करोषि (वसुपते) वसूनां धनानां पालक (वसूनाम्) कृतचतुर्विंशतिवर्षब्रह्मचर्याणां पृथिव्यादिवत् क्षमादिधर्मयुक्तानाम् (त्वम्) (मित्राणाम्) सुहृदाम् (मित्रपते) मित्राणां पालक (धेष्ठः) अतिशयेन धाता (इन्द्र) परमैश्वर्यप्रद (त्वम्) (मरुद्भिः) वायुवद्वर्त्तमानैर्विद्वद्भिः सह (सम्) (वदस्व) (अध) अनन्तरम् (प्र) (अशान) भुङ्क्ष्व (ऋतुथा) ऋत्वनुकूलानि (हवींषि) अत्तुं योग्यान्यन्नानि ॥ ५ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये धनवन्तः सर्वेषां सुहृदो बहुभिः सह संस्कृतान्यन्नानि भुञ्जते विद्यावृद्धविद्वद्भिः सह संवदन्ते ते समर्था ऐश्वर्यवन्तो जायन्ते ॥ ५ ॥।अस्मिन् सूक्ते विद्वद्गुणवर्णनादेतदर्थस्य पूर्वसूक्तार्थेन सह सङ्गतिरस्तीति वेद्यम् ॥इति सप्तत्युत्तरं शततमं सूक्तं दशमो वर्गश्च समाप्तः ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे धनवान, सर्वांचे मित्र, संस्कार केलेले अन्न खातात व विद्येने परिपूर्ण असलेल्या विद्वानांबरोबर संवाद साधतात ते समर्थ व ऐश्वर्यवान असतात. ॥ ५ ॥