सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘ किमु श्रेष्ठः’ इति चतुर्दशर्चं पञ्चमं सूक्तं दैर्घतमसमार्भवम् । अन्त्या त्रिष्टुप् शिष्टास्त्रिष्टुबन्तपरिभाषया जगत्यः । अनुक्रान्तं च - किमु श्रेष्ठः षळूनार्भवं त्रिष्टुबन्तम्’ इति । व्यूळ्हे दशरात्रे षष्ठेऽहनि वैश्वदेवशस्त्रे आर्भवं निविद्धानं द्वि प्रतीकम् । तत्र ‘किमु श्रेष्ठः’ इत्येतदन्त्यवर्जं प्रतीकम् । ‘ व्यूळ्हश्चेत्’ इति खण्डे सूत्रितं - किमु श्रेष्ठ उप नो वाजा इति त्रयोदशार्भवं चतस्रश्च’ (आश्व. श्रौ. ८. ८) इति ॥
Jamison Brereton
161
R̥bhus
Dīrghatamas Aucathya
14 verses: jagatī 1–13, triṣṭubh 14
This is a difficult hymn, but one essential for understanding the R̥bhus and their relation to the Third Pressing. Its narrative tells how the R̥bhus attained immortal ity and entered among the gods—or seems to. This theme is stated in verse 2 and elaborated in verses 11–14. The R̥bhus were priests who attained status as gods by their sacrificial performance. As gods they are worshiped in the Third Pressing, and therefore it is not surprising that the ritual acts by which they became gods are those
of the Third Pressing. For a detailed discussion of these acts, see the discussion by Brereton (2012).
The hymn begins by reference to one of the great acts of the R̥bhus, their trans formation of a single soma cup into four soma cups. This act signifies their divin ization because the four cups represent four soma offerings to Indra and the three R̥bhus. A single cup would have restricted the soma offering only to Indra. The hymn opens with the R̥bhus’ address to Agni, who has been sent by the gods. This dialogue takes place in the middle of the action, for apparently Agni has pointed to the camasá, the ritual soma cup, and the R̥bhus are concerned that Agni thinks that they have insulted this soma cup in some way (vs. 1). But Agni reaffirms the command of the gods that the R̥bhus create four cups out of this one, and he offers to make them gods (vs. 2). However, the R̥bhus reply that they have much more to do as priests before they themselves become the objects of worship. First, they need to make a horse. Elsewhere they fashion the two horses of Indra, and it is to this act that verse 3 likely refers. The making of these horses points toward the Hāriyojanagraha, an offering to Indra as he harnesses his horses to leave the ritual ground at the end of the Third Pressing (see also I.61–63, 82). Second, they need to make a chariot, which can represent the hymn or the whole ritual. Third, they need to make a milk-cow, which represents the already-pressed soma stalks, which are made to yield additional soma in the Third Pressing. And finally they need to make young two who are old. The two might be the sacrificer and his wife or another pair. Once the R̥bhus have accomplished all their great sac
rificial deeds, then they will be worthy to follow Agni to heaven (vs. 3). Tvaṣṭar is introduced in verse 4 probably in connection with another rite in the Third Pressing in which the Wife of the Sacrificer receives indirect access to the soma. Verse 5 returns to the four cups and we now learn that Tvaṣṭar, who had origi
nally made the one cup, is angry that the R̥bhus are modifying his creation. The R̥bhus protect themselves by taking on “other names.” These “other names” may be their priestly offices, and by these names or priestly offices the “maiden” will rescue them. The hymn gives little clue to identity of the “maiden,” but she may be Sarasvatī (cf. VI.49.7) or even Speech (Vāc) herself. In either case, the words that the R̥bhus master or the knowledge that they possess somehow protects them from the anger of Tvaṣṭar. Vs. 6 affirms that the R̥bhus did succeed in becoming gods and divine recipients of soma.
In verse 7 the hymn returns to the sacrificial acts that made them immortal: the soma-pressing (see vs. 10), the rejuvenation of the aging pair, the creation of a horse, and the harnessing of the chariot that is the sacrifice or the hymn. Verse 8 marks a return to a dialogue, now between the R̥bhus and the gods. According to Sāyaṇa, the “water” and the “rinse-water of muñja-reeds” that the gods offer the R̥bhus are the soma of the first two pressings. This interpretation is contextually justifiable, but such a denigration of these first two pressings is unlikely. Oldenberg suggests that the gods first offer the R̥bhus two inferior drinks and only then and finally the soma. If we take this approach, the first offering would be water, and the second might be a kind of faux-soma. The word múñja approximates mū́javant, the mountain from which the real soma comes, and therefore the “rinse-water of muñja-reeds” may represent an inferior approximation of soma. It is only the third time and in the third soma-pressing that the gods offer the R̥bhus the real soma. Structurally verse 9 continues verse 8, since again three things are mentioned, of which the third is the best. However, it is difficult to say what the feminine noun described as vadharyántī “weapon-wielding” in pāda c might be, since the adjec
tive is otherwise unattested. According to Sāyaṇa, it is either the earth or a line of clouds and its weapon is lightning. Along similar lines, Geldner suggests that it is the rainy season and again that its weapon is lightning. Interpreting vadharyántī slightly differently, Witzel and Gotō understand it as the axe (svádhiti) “serving as a weapon.” We resolve the ellipsis by drawing its sense from the verb pra √brū
“proclaim” in pāda c and the reference to spoken truths in pāda d. The first two R̥bhus praise water and fire, which are essential to the sacrifice, but the third R̥bhu recognizes true speech as the most essential element.
Verse 10 returns once again to the great sacrificial deeds of the R̥bhus and this time especially to the soma that is prepared in the Third Pressing. In the Third Pressing soma stalks from the first two pressings are pressed again to yield addi tional soma. In verse 10 these stalks are the “lame cow”—lame because they have already been pressed—which are then soaked in water. The “carving” of the cow is the re-pressing of the stalks, and the dung is the now thoroughly mangled stems of the soma plant. The place of 10d is not clear. Whoever the “parents” may be, the “sons” are likely the R̥bhus or the priests that they represent.
The last sequence of verses, 11–14, probably describes the ascent of the R̥bhus to immortality, but even if this is correct, the details are obscure. At best we can point out a few possible identifications and a few possible interpretations. Agohya in verse 11 is probably the Sun as the “Unconcealable One,” although he might also be Savitar. In I.110.2–3 the R̥bhus’ attainment of immortality is connected with Agohya, and if Agohya is the Sun, then perhaps one stage in the R̥bhus’ ascent is to the sun. The Sun governs the year, and therefore the “grass on the heights” may rep
resent the summer pasturage, and “the waters in the valleys” the winter pasturage. In verse 13 the identification of the goat and the dog as the sun and moon is doubt ful. It assumes that the bastá “goat” is ajá ekapád, “the one-footed goat,” which elsewhere is the Sun. The identification of the moon as “the dog” follows Śatapatha Brāhmaṇa XI.1.5.1, in which the moon is called the heavenly dog. In the last verse, the gods move throughout the visible world seeking the R̥bhus, but perhaps they do not find them because they have gone from the visible world.
Geldner
Die Ribhu`s:
01 किमु श्रेष्टः - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
किमु॒ श्रेष्ठः॒ किं यवि॑ष्ठो न॒ आज॑ग॒न्किमी॑यते दू॒त्यं१॒॑ कद्यदू॑चि॒म ।
न नि॑न्दिम चम॒सं यो म॑हाकु॒लोऽग्ने॑ भ्रात॒र्द्रुण॒ इद्भू॒तिमू॑दिम ॥
मूलम् ...{Loading}...
किमु॒ श्रेष्ठः॒ किं यवि॑ष्ठो न॒ आज॑ग॒न्किमी॑यते दू॒त्यं१॒॑ कद्यदू॑चि॒म ।
न नि॑न्दिम चम॒सं यो म॑हाकु॒लोऽग्ने॑ भ्रात॒र्द्रुण॒ इद्भू॒तिमू॑दिम ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - ऋभवः
- ऋषिः - दीर्घतमा औचथ्यः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
कि꣡म् उ श्रे꣡ष्ठः किं꣡ य꣡विष्ठो न आ꣡जगन्
कि꣡म् ईयते दूति꣡यं क꣡द् य꣡द् ऊचिम꣡
न꣡ निन्दिम चमसं꣡ यो꣡ महाकुलो꣡
अ꣡ग्ने भ्रातर् द्रु꣡ण इ꣡द् भूति꣡म् ऊदिम
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
ajagan ← √gam- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PLUPRF, voice:ACT}
kím ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
kím ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
śréṣṭhaḥ ← śréṣṭha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
u ← u (invariable)
{}
yáviṣṭhaḥ ← yáviṣṭha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
dūtyàm ← dūtyà- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
īyate ← √i- 2 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
kát ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
kím ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ūcimá ← √vac- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
camasám ← camasá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
mahākuláḥ ← mahākulá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
{}
nindima ← √nid- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
bhrātar ← bhrā́tar- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
bhūtím ← bhūtí- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
drúṇaḥ ← dā́ru- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
ít ← ít (invariable)
{}
ūdima ← √vadⁱ- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
पद-पाठः
किम् । ऊं॒ इति॑ । श्रेष्ठः॑ । किम् । यवि॑ष्ठः । नः॒ । आ । अ॒ज॒ग॒न् । किम् । ई॒य॒ते॒ । दू॒त्य॑म् । कत् । यत् । ऊ॒चि॒म ।
न । नि॒न्दि॒म॒ । च॒म॒सम् । यः । म॒हा॒ऽकु॒लः । अ॒ग्ने॒ । भ्रा॒तः॒ । द्रुणः॑ । इत् । भू॒तिम् । ऊ॒दि॒म॒ ॥
Hellwig Grammar
- kim
- [adverb]
- “why; ka [pronoun]; if; how.”
- u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- śreṣṭhaḥ ← śreṣṭha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “best; better; chief(a); beautiful.”
- kiṃ ← kim
- [adverb]
- “why; ka [pronoun]; if; how.”
- yaviṣṭho ← yaviṣṭhaḥ ← yaviṣṭha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “youngest.”
- na ← naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- ājagan ← āgam ← √gam
- [verb], singular, Plusquamperfect
- “come; arrive; return; enter (a state); approach; travel; enter; inherit; hand down; achieve; reach; appear; happen.”
- kim ← ka
- [noun], nominative, singular, neuter
- “what; who; ka [pronoun].”
- īyate ← i
- [verb], singular, Indikativ Pr¦s. Passiv
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- dūtyaṃ ← dūtyam ← dūtya
- [noun], nominative, singular, neuter
- kad ← ka
- [noun], nominative, singular, neuter
- “what; who; ka [pronoun].”
- yad ← yat ← yad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “who; which; yat [pronoun].”
- ūcima ← vac
- [verb], plural, Perfect indicative
- “say; describe; name; tell; address; enumerate; call; state; teach; explain; say; declare; speak; define; declare; order; address; recommend; answer; deem; recite; approve; proclaim; indicate; determine; mention; designate.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- nindima ← nind
- [verb], plural, Root aorist (Ind.)
- “blame; disapprove; condemn; reprehend; reprimand.”
- camasaṃ ← camasam ← camasa
- [noun], accusative, singular, masculine
- “camasa; beaker; cake.”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- mahākulo ← mahā ← mahat
- [noun]
- “large; eminent; great; loud; dangerous; strong; long; high; much(a); mahant [word]; ample; very; great; adult; important; dark; high; abundant; violent; remarkable; mighty; big; long.”
- mahākulo ← kulaḥ ← kula
- [noun], nominative, singular, masculine
- “family; good family; dynasty; palace; house; lineage; swarm; family; flock; kula [word]; genealogy; battalion; multitude; residence; lore; pedigree.”
- ‘gne ← agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- bhrātar ← bhrātṛ
- [noun], vocative, singular, masculine
- “brother; bhrātṛ; relative.”
- druṇa ← druṇaḥ ← dru
- [noun], genitive, singular, neuter
- “wood; tree; dru [word].”
- id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- bhūtim ← bhūti
- [noun], accusative, singular, feminine
- “auspiciousness; benefit; ash; well-being; bhasman; wealth; Andropogon schoenanthus; power.”
- ūdima ← vad
- [verb], plural, Perfect indicative
- “describe; teach; speak; tell; say; call; name; enumerate; declare; diagnose; address; say; pronounce; express; instruct; order.”
सायण-भाष्यम्
ऋभवो नाम सुधन्वनस्त्रयः पुत्रा ऋभुर्विभ्वा वाज इति । ते च मनुष्याः सन्तः सुकर्मणा देवत्वं प्राप्य कदाचित् कर्मकाले सोमपानाय प्रवृत्ताः । तान् प्रति देवैः प्रेरितोऽग्निः परस्परसमानरूपान् दृष्ट्वा स्वयमपि तदाकारं धृत्वा तेषु मध्ये स्वयं चतुर्थः सन् पातुं प्रवृत्तः । ते च ऋभवः आगतं तं समानरूपमवलोक्य विवेक्तुमसमर्थाः पदस्परमेवं संदिहते । अयं किमु श्रेष्ठः किं नु खलु अस्मत्तोऽयं प्रशस्यतमो वयसा श्रेष्ठः सोऽस्मान् आजगन् आगमत् प्राप्तः ॥ गमेर्लङि छान्दसः शपः श्लुः । हल्ङ्यादिलोपे ’ मो नो धातोः’ इति नत्वम् । अजगन्निति गतिकर्मा, अगन् अजगन्’ (नि. २. १४.११२) इति तन्नामसु पाठात् ॥ किं यविष्ठः किं वा अस्माकं युवतमोऽस्मत्तः कनीयान् आजगन् प्राप्तः । किं वा दूत्यं दूतकर्म देवसंबन्धि ईयते गच्छति । देवैः प्रेरितः दूतोऽस्मानागतो वा ॥ ‘ दूतस्य भागकर्मणी ’ इति यत् ॥ यदूचिम यदेतत् ब्रूमः तत् कत् । कथं निश्चेतव्यमित्यर्थः । वयं तावत् त्रय एव इदानीं चत्वारः समानरूपा वर्तामहे तस्मादयमधिकः किमु श्रेष्ठ इति विचिकित्सा । एवं संदिह्य कथंचित् स्वतोऽन्यं निश्चित्य तं प्रति आपरोक्ष्येण ब्रुवते । हे अग्ने भ्रातः भ्रातृवद्भागार्ह । भ्राता यथा बलात् स्वकीयभागं स्वीकरोति तद्वत् समानरूपमाश्रित्य बलात् चमसपानाय प्रवृत्त इति भ्रातरित्युक्तम् । हे तादृशाग्ने चमसं न निन्दिम । अधिकः समागत इति पानमकृत्वा चमसं न दूषयामः ॥ ‘ णिदि कुत्सायाम् । ‘छन्दसि वेति वक्तव्यम्’ इति द्विर्वचनाभावः ॥ अदूष्यत्वे कारणमाह । यः चमसः महाकुलः महाकुलोत्पन्नः त्वष्ट्रा निर्मितत्वात् । वक्ष्यति च त्वष्टा ग्नास्वन्तर्न्यानजे ’ ( ऋ. सं १. १६१. ४ ) इति । अतः कारणात् द्रुणः । विकारे प्रकृतिशब्दः । ततश्च तत्स्थे तच्छब्दः । इच्छब्दोऽवधारणे । दारुविकारचमसस्य भूतिं प्राप्तिम् ऊदिम ब्रूमः ॥ विदेश्छान्दसे लिटि वचिस्वपि ’ इति संप्रसारणम् । क्रादिनियमात् इट् ।
Wilson
English translation:
“Is this our senior or our junior who has come (to us); has he come upon a message (from the gods); what is it we should say? Agni,brother, we revile not the ladle which is of exalted race; verily we assert the dignity of the wooden (implement).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
The legend: the three Ṛbhus were engaged in a sacrifice and about to drink the Soma; the gods sent Agni to see what they were doing. Agni noticed that they resembled each other; Agni assumed a like form. The hymn refers to this form, calling himbrother, and questionign his comparative age. The next hymn states the purpose of Agni’s visit is to order the conversion of one spoon or ladle, camasa, used for drinking Soma, or for libations, into four spoons
Jamison Brereton
[The R̥bhus:] “Why has the best, why has the youngest one come here to us? For what messenger’s duty does he speed? What is it that we
have said?
We have not insulted the cup with its great hollow. Brother Agni, we have spoken only of the excellence of the wooden (vessel).”
Griffith
WHY hath the Best, why hath the Youngest come to us? Upon what embassy comes he? What have we said?
We have not blamed the chalice of illustrious birth. We, Brother Agni, praised the goodness of the wood.
Geldner
Ist der Erste, ist der Jüngste zu uns gekommen? Welche Botschaft bringt er? Was war es, das wir gesagt haben? Wir haben den Becher nicht getadelt, der von guter Herkunft ist. Nur von der Entstehung des Holzes haben wir gesprochen, Bruder Agni.
Grassmann
»Ist uns der jüngste, ist der älteste gemacht? und welche Botschaft bringt er? und was sagten wir? Nicht schalten wir den Becher, er ist gut von Art; des Holzes Güte, Bruder Agni, rühmten wir.«
Elizarenkova
Зачем же пожаловал самый красивый, зачем самый юный?
С каким идет поручением? Что мы такого сказали,
Мы не ругали кубка, который благородного рода.
О Агни-брат, мы говорили только о пригодности дерева. -
Агни:
अधिमन्त्रम् (VC)
- ऋभवः
- दीर्घतमा औचथ्यः
- विराड्जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब चौदह ऋचावाले एकसौ इकसठवें सूक्त का आरम्भ है। उसके आरम्भ से मेधावि अर्थात् धीरबुद्धि के कर्मों को कहते हैं ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (भ्रातः) बन्धु (अग्ने) विद्वान् ! (यः) जो (महाकुलः) बड़े कुलवाला (द्रुणः) शीघ्रगामी पुरुष (चमसम्) मेघ को प्राप्त होता है उसकी हम लोग (न) नहीं (निन्दिम) निन्दा करते (नः) हम लोगों को (किम्) क्या (श्रेष्ठः) श्रेष्ठ (किम्) क्या (उ) तो (यविष्ठः) अतीव ज्वान पुरुष (आजगन्) बार-बार प्राप्त होता है (यत्) जिसको हम लोग (ऊचिम्) कहें सो (किम्) क्या (दूत्यम्) दूतपन वा दूत के काम को (ईयते) प्राप्त होता है उसको प्राप्त होके (इत्) ही (कत्) कब (भूतिम्) ऐश्वर्य्य को (ऊदिम) कहें उपदेश करें ॥ १ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जिज्ञासु जन विद्वानों को ऐसा पूछें कि हमको उत्तम विद्या कैसे प्राप्त हो और कौन इस विद्या विषय में श्रेष्ठ बलवान् दूत के समान पदार्थ है, किसको पा कर हम लोग सुखी होवें ॥ १ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे भ्रातरग्ने यो महाकुलो द्रुणश्चमसमाप्नोति तं वयं न निन्दिम नोऽस्मान् किं श्रेष्ठः किमु यविष्ठ आऽजगन् यद्यं वयमूचिम स किं दूत्यमीयते ते प्राप्येत् कद्भूतिमूदिम ॥ १ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ मेधाविकर्म्माण्याह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (किम्) (उ) (श्रेष्ठः) (किम्) (यविष्ठः) अतिशयेन युवा (नः) अस्मान् (आ) (अजगन्) पुनःपुनः प्राप्नोति। अत्र यङि लङि बहुलं छन्दसीति शपो लुक्। (किम्) (ईयते) प्राप्नोति (दूत्यम्) दूतस्य भावं कर्म वा (कत्) कदा (यत्) यम् (ऊचिम) उच्याम (न) (निन्दिम) निन्देम। अत्र वा छन्दसीति लिटि द्विर्वचनाभावः। (चमसम्) मेघम् (यः) (महाकुलः) महत्कुलं यस्य (अग्ने) विद्वन् (भ्रातः) बन्धो (द्रुणः) यो द्रवति सः (इत्) एव (भूतिम्) ऐश्वर्यम् (ऊदिम) वदेम ॥ १ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जिज्ञासवो विदुष एवं पृच्छेयुरस्मान् कथमुत्तमविद्या प्राप्नुयात् कश्चास्मिन् विषये श्रेयान् बलिष्ठो दूत इव पदार्थोऽस्ति कं प्राप्य वयं सुखिनः स्यामेति ॥ १ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
या सूक्तात मेधावीचे वर्णन असल्यामुळे या सूक्ताच्या अर्थाची मागील सूक्ताच्या अर्थाबरोबर संगती आहे. हे जाणले पाहिजे. ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जिज्ञासू लोकांनी विद्वानांना हे विचारावे की आम्ही उत्तम विद्या कशी प्राप्त करावी? या विद्येमध्ये श्रेष्ठ बलवान दूताप्रमाणे पदार्थ कोणता आहे? काय प्राप्त करून आम्ही सुखी व्हावे? ॥ १ ॥
02 एकं चमसम् - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
एकं॑ चम॒सं च॒तुरः॑ कृणोतन॒ तद्वो॑ दे॒वा अ॑ब्रुव॒न्तद्व॒ आग॑मम् ।
सौध॑न्वना॒ यद्ये॒वा क॑रि॒ष्यथ॑ सा॒कं दे॒वैर्य॒ज्ञिया॑सो भविष्यथ ॥
मूलम् ...{Loading}...
एकं॑ चम॒सं च॒तुरः॑ कृणोतन॒ तद्वो॑ दे॒वा अ॑ब्रुव॒न्तद्व॒ आग॑मम् ।
सौध॑न्वना॒ यद्ये॒वा क॑रि॒ष्यथ॑ सा॒कं दे॒वैर्य॒ज्ञिया॑सो भविष्यथ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - ऋभवः
- ऋषिः - दीर्घतमा औचथ्यः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
ए꣡कं चमसं꣡ चतु꣡रः कृणोतन
त꣡द् वो देवा꣡ अब्रुवन् त꣡द् व आ꣡गमम्
सउ꣡धन्वना य꣡दि एवा꣡ करिष्य꣡थ
साकं꣡ देवइ꣡र् यज्ञि꣡यासो भविष्यथ
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
camasám ← camasá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
catúraḥ ← catúr- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
ékam ← éka- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
kr̥ṇotana ← √kr̥- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
abruvan ← √brū- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
agamam ← √gam- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
devā́ḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
evá ← evá (invariable)
{}
kariṣyátha ← √kr̥- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:FUT, voice:ACT}
saúdhanvanāḥ ← saudhanvaná- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
yádi ← yádi (invariable)
{}
bhaviṣyatha ← √bhū- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:FUT, voice:ACT}
devaíḥ ← devá- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
sākám ← sākám (invariable)
{}
yajñíyāsaḥ ← yajñíya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
एक॑म् । च॒म॒सम् । च॒तुरः॑ । कृ॒णो॒त॒न॒ । तत् । वः॒ । दे॒वाः । अ॒ब्रु॒व॒न् । तत् । वः॒ । आ । अ॒ग॒म॒म् ।
सौध॑न्वनाः । यदि॑ । ए॒व । क॒रि॒ष्यथ॑ । सा॒कम् । दे॒वैः । य॒ज्ञिया॑सः । भ॒वि॒ष्य॒थ॒ ॥
Hellwig Grammar
- ekaṃ ← ekam ← eka
- [noun], accusative, singular, masculine
- “one; single(a); alone(p); some(a); single(a); eka [word]; alone(p); excellent; each(a); some(a); one; same; alone(p); some(a); consistent; any(a); undifferentiated; disjunct.”
- camasaṃ ← camasam ← camasa
- [noun], accusative, singular, masculine
- “camasa; beaker; cake.”
- caturaḥ ← catur
- [noun], accusative, plural, masculine
- “four; catur [word].”
- kṛṇotana ← kṛ
- [verb], plural, Present imperative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- tad ← tat ← tad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vo ← vaḥ ← tvad
- [noun], accusative, plural
- “you.”
- devā ← devāḥ ← deva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- abruvan ← brū
- [verb], plural, Imperfect
- “say; tell; describe; speak; state; answer; call; explain; address; proclaim; talk; talk; choose.”
- tad ← tat ← tad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- va ← vaḥ ← tvad
- [noun], accusative, plural
- “you.”
- āgamam ← āgam ← √gam
- [verb], singular, Thematic aorist (Ind.)
- “come; arrive; return; enter (a state); approach; travel; enter; inherit; hand down; achieve; reach; appear; happen.”
- saudhanvanā ← saudhanvanāḥ ← saudhanvana
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Ribhus.”
- yady ← yadī ← yadi
- [adverb]
- “if; in case.”
- evā ← eva
- [adverb]
- “indeed; merely; thus; even; surely; same; eva [word]; successively; immediately; in truth.”
- kariṣyatha ← kṛ
- [verb], plural, Future
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- sākaṃ ← sākam
- [adverb]
- “together; jointly; simultaneously.”
- devair ← devaiḥ ← deva
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- yajñiyāso ← yajñiyāsaḥ ← yajñiya
- [noun], nominative, plural, masculine
- “sacrificial; divine; devoted.”
- bhaviṣyatha ← bhū
- [verb], plural, Future
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
सायण-भाष्यम्
एवं पृष्टोऽग्निस्तान् प्रत्युवाच । हे सौधन्वनाः सुधन्वनः पुत्राः यूयम् एकं चमसं त्वष्ट्रा संपादितं पूर्वमेकमेव सन्तं चमसं चतुरः कृणोतन चतुःसंख्याकान् कुरुत । चतुरः शसि’ (पा. सू. ६. १. १६७ ) इत्यन्तोदात्तत्वम् । पूर्ववत् तनप् ॥ यथा उपरितने ’ ज्येष्ठ आह चमसा द्वा करेति । इत्युपक्रम्य ‘ कनिष्ठ आह चतुरस्करेति’ ( ऋ. सं. ४. ३३. ५) इति चतुष्कं निर्धारितम् । न केवलमहमेव ब्रवीमि किंतु वः युष्मान प्रति तत् उक्तं चतुर्धाकरणरूपं कर्म उत्तरत्र वक्ष्यमाणम् अश्वरथादिकरणरूपं च कर्म देवाः इन्द्रादयः अब्रुवन् । देवत्वप्राप्त्युपायत्वेन तत् तादृशं कर्म वः युष्माकं वक्तुम् अहम् आगमम् प्राप्तोऽस्मि । यस्मादेवं तस्माद्यूयं यद्येवा करिष्यथ यद्येवं मदुक्तप्रकारेण कर्तुं शक्नुथ तथा चेत् देवैः साकं सह यज्ञियासो भविष्यथ । इति तैरुक्तमित्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“Make fourfold the single ladle; so the gods command you; and for that purpose have I come, sons of Sudhanvan; if you accomplish this, you will be entitled to sacrifices along with the gods.”
Jamison Brereton
[Agni:] “ ‘Make the one cup to be four’—that the gods said to you. For that I have come to you.
Sons of Sudhanvan, if you will do thus, you will become worthy (recipients) of the sacrifice along with the gods.”
Griffith
The chalice that is single make ye into four: thus have the Gods commanded; therefore am I come.
If, O Sudhanvan’s Children, ye will do this thing ye shall participate in sacrifice with Gods.
Geldner
Aus dem einen Becher machet vier! Das sagten euch die Götter, darum bin ich zu euch gekommen. Ihr Söhne des Sudhanvan, wenn ihr also tun werdet, so sollt ihr zusammen mit den Göttern opferberechtigt werden.
Grassmann
»Aus einem Becher sollt ihr vier verfertigen; das sagen euch die Götter, darum komm’ ich her; Wenn ihr, Sudhanvans Söhne, solches werdet thun, so werdet ihr den Göttern gleich an Ehren sein.«
Elizarenkova
Из одного кубка сделайте четыре!
Это вам сказали боги. За этим я к вам пришел.
О сыновья Судханвана, если вы так сделаете,
То вместе с богами станете достойными жертв! –
Рассказчик:
अधिमन्त्रम् (VC)
- ऋभवः
- दीर्घतमा औचथ्यः
- निचृज्जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (सौधन्वनाः) उत्तम धनुषों में कुशल ! जिस (एकम्) इकेले (चमसम्) मेघ को (देवाः) विद्वान् जन (वः) तुम लोगों के प्रति (अब्रुवन्) कहें अर्थात् उसके गुणों का उपदेश करें (तत्) उसको तुम लोग (कृणोतन) करो और जिसको (वः) तुम लोगों की उत्तेजना से मैं (आगमम्) प्राप्त होऊँ (तत्) उसको करो, (यदि) जो (देवैः) विद्वानों के (साकम्) साथ (चतुरः) वायु, अग्नि, जल, भूमि इन चारों को पूछो तो अपने काम को सिद्ध (एव) ही (करिष्यथ) करो और (यज्ञियासः) यज्ञ के अनुष्ठान के योग्य (भविष्यथ) होओ ॥ २ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो विद्वानों की उत्तेजना से प्रश्नोत्तरों से विद्याओं को पाकर उसमें कहे हुए कामों को करते हैं वे विद्वान् होते हैं। पिछले प्रश्नों के यहाँ ये उत्तर हैं कि जो हम लोगों में विद्या में अधिक है वह श्रेष्ठ। जो जितेन्द्रिय है वह अत्यन्त बलवान्। जो अग्नि है वह दूत और जो पुरुषार्थसिद्धि है वह विभूति है ॥ २ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे सौधन्वना यदेकं चमसं देवा वोऽब्रुवस्तद्यूयं कृणोतन यद्वोऽहमागमं तत् कृणोतन यदि देवैः साकं चतुरः पृच्छत तर्हि स्वकार्यं सिद्धमेव करिष्यथ यज्ञियासश्च भविष्यथ ॥ २ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (एकम्) असहायम् (चमसम्) मेघम् (चतुरः) वाय्वग्निजलभूमीः (कृणोतन) कुर्यात् (तत्) (वः) युष्मान् (देवाः) विद्वांसः (अब्रुवन्) ब्रूयुरुपदिशेयुः (तत्) (वः) युष्माकं सकाशात् (आ) (अगमम्) प्राप्नुयाम् (सौधन्वनाः) शोभनेषु धनुष्षु कुशलाः (यदि) (एव) (करिष्यथ) (साकम्) (देवैः) विद्वद्भिस्सह (यज्ञियासः) यज्ञमनुष्ठातुमर्हाः (भविष्यथ) ॥ २ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये विदुषां सकाशात् प्रश्नोत्तरैर्विद्याः प्राप्य तदुक्तानि कर्माणि कुर्वन्ति ते विद्वांसो जायन्ते। पूर्वोक्तप्रश्नानामत्रोत्तराणि योऽस्मासु विद्याऽधिकः स श्रेष्ठः। यो जितेन्द्रियः स बलिष्ठः। योऽग्निः स दूतः। या पुरुषार्थसिद्धिः सा विभूतिश्च ॥ २ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे विद्वानाच्या साह्याने प्रश्नोत्तराद्वारे विद्या प्राप्त करून त्यात सांगितल्याप्रमाणे कार्य करतात ते विद्वान असतात. मागच्या प्रश्नांची ही उत्तरे आहेत. जो आमच्यामध्ये विद्येत अधिक आहे तो श्रेष्ठ आहे. जो जितेंद्रिय आहे तो अत्यंत बलवान आहे. जो अग्नी आहे तो दूत व जी पुरुषार्थ सिद्धी आहे ती विभूती (अलौकिक सामर्थ्य) आहे. ॥ २ ॥
03 अग्निं दूतम् - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ॒ग्निं दू॒तं प्रति॒ यदब्र॑वीत॒नाश्वः॒ कर्त्वो॒ रथ॑ उ॒तेह कर्त्वः॑ ।
धे॒नुः कर्त्वा॑ युव॒शा कर्त्वा॒ द्वा तानि॑ भ्रात॒रनु॑ वः कृ॒त्व्येम॑सि ॥
मूलम् ...{Loading}...
अ॒ग्निं दू॒तं प्रति॒ यदब्र॑वीत॒नाश्वः॒ कर्त्वो॒ रथ॑ उ॒तेह कर्त्वः॑ ।
धे॒नुः कर्त्वा॑ युव॒शा कर्त्वा॒ द्वा तानि॑ भ्रात॒रनु॑ वः कृ॒त्व्येम॑सि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - ऋभवः
- ऋषिः - दीर्घतमा औचथ्यः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
अग्निं꣡ दूत꣡म् प्र꣡ति य꣡द् अ꣡ब्रवीतन
अ꣡श्वः क꣡र्त्वो र꣡थ उते꣡ह꣡ क꣡र्तुवः
धेनुः꣡ क꣡र्त्वा युवशा꣡ क꣡र्तुवा दुवा꣡
ता꣡नि भ्रातर् अ꣡नु वः कृत्वी꣡ ए꣡मसि
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
ábravītana ← √brū- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
agním ← agní- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
dūtám ← dūtá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
práti ← práti (invariable)
{}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
áśvaḥ ← áśva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ihá ← ihá (invariable)
{}
kártvaḥ ← kártva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
kártvaḥ ← kártva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ráthaḥ ← rátha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
utá ← utá (invariable)
{}
dhenúḥ ← dhenú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
dvā́ ← dvá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
kártvā ← kártva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
kártvā ← kártva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
yuvaśā́ ← yuvaśá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
ánu ← ánu (invariable)
{}
bhrātar ← bhrā́tar- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
imasi ← √i- 1 (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
kr̥tvī́ ← √kr̥- (root)
{}
tā́ni ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
पद-पाठः
अ॒ग्निम् । दू॒तम् । प्रति॑ । यत् । अब्र॑वीतन । अश्वः॑ । कर्त्वः॑ । रथः॑ । उ॒त । इ॒ह । कर्त्वः॑ ।
धे॒नुः । कर्त्वा॑ । यु॒व॒शा । कर्त्वा॑ । द्वा । तानि॑ । भ्रा॒तः॒ । अनु॑ । वः॒ । कृ॒त्वी । आ । इ॒म॒सि॒ ॥
Hellwig Grammar
- agniṃ ← agnim ← agni
- [noun], accusative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- dūtam ← dūta
- [noun], accusative, singular, masculine
- “messenger; emissary; dūta [word].”
- prati
- [adverb]
- “towards; per; regarding; respectively; according to; until.”
- yad ← yat ← yad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “who; which; yat [pronoun].”
- abravītanāśvaḥ ← abravītana ← brū
- [verb], plural, Imperfect
- “say; tell; describe; speak; state; answer; call; explain; address; proclaim; talk; talk; choose.”
- abravītanāśvaḥ ← aśvaḥ ← aśva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “horse; aśva [word]; Aśva; stallion.”
- kartvo ← kartvaḥ ← kṛ
- [verb noun], nominative, singular
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- ratha ← rathaḥ ← ratha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- uteha ← uta
- [adverb]
- “and; besides; uta [indecl.]; similarly; alike; even.”
- uteha ← iha
- [adverb]
- “here; now; in this world; now; below; there; here; just.”
- kartvaḥ ← kṛ
- [verb noun], nominative, singular
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- dhenuḥ ← dhenu
- [noun], nominative, singular, feminine
- “cow; dhenu [word]; milk.”
- kartvā ← kṛ
- [verb noun], nominative, singular
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- yuvaśā ← yuvaśa
- [noun], nominative, dual, masculine
- kartvā ← kṛ
- [verb noun], nominative, dual
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- dvā ← dvi
- [noun], nominative, dual, masculine
- “two; dvi [word]; second.”
- tāni ← tad
- [noun], accusative, plural, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- bhrātar ← bhrātṛ
- [noun], vocative, singular, masculine
- “brother; bhrātṛ; relative.”
- anu
- [adverb]
- “subsequently; behind; along; towards; because.”
- vaḥ ← tvad
- [noun], accusative, plural
- “you.”
- kṛtvy ← kṛtvī ← kṛ
- [verb noun]
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- emasi ← e ← √i
- [verb], plural, Present indikative
- “come; travel.”
सायण-भाष्यम्
हे आगत देव अग्निम् अङ्गनादिगुणविशिष्टं दूतं दूतकर्म प्राप्तवन्तं त्वां प्रति यत् यत्कार्यम् अब्रवीतन अब्रुवन् । व्यत्ययेन मध्यमः । पूर्ववत् तनप् ॥ किमिति अश्वः कर्त्वः । एकस्मादश्वादश्वान्तरं कर्तव्यमित्यर्थः । अश्वादश्वमतक्षत ’ ( ऋ.सं. १. १६१. ७) इति वक्ष्यमाणत्वात् ॥ ‘ कृत्यार्थे तवैकेन्’ इति त्वन्प्रत्ययः ॥ उत अपि च रथः कर्त्वः कर्तव्यः । धेनुः कर्त्वा । चर्मरहिता मृता गौः नित्यदोग्ध्री पुनर्नूतना कार्या । तदुत्तरत्र ‘ निश्चर्मणो गामरिणीत धीतिभिः ’ ( ऋ.सं. १. १६१. ७ ) इति वक्ष्यमाणत्वात् । तथा द्वा द्वौ पितरौ जीर्णौ सन्तो पुनः युवशा युवानौ शयानौ प्रकृष्टयौवनोपेतौ कर्त्वा कर्तव्यौ । हे भ्रातः अग्ने युष्माकं देवानां तैरुक्तानि कर्माणि कृत्वा अनु पश्चात् कृत्वी कृत्व्या कर्मणा एमसि एमः आभिमुख्येन प्राप्नुमः ॥ ‘ इण् गतौ । इदन्तो मसिः॥ यद्वा । ऋषेरिदं वाक्यम् । हे ऋभवः यूयमागतमग्निं दूतं प्रति यदब्रवीतन यत्कार्यं वक्ष्यमाणरूपं कर्तव्यत्वेन वदथ अङ्गीकुरुथ तानि सर्वाणि संपाद्य हे भ्रातरग्ने कृत्व्या कर्मणैमसीति ब्रूथेत्यृषिराह ॥
Wilson
English translation:
“Then said they, in answer to Agni, the messenger (of the gods). Whatever is to be done, whether a horse is to be made, or a car is to be made, or a cow is to be made, or the two (old parents) are to be made young, having done all these (acts), Brother Agni, we are then ready to do (what you desire) to be done.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Cf. sūktas 20, 110 and 111 which relate the marvelsof the Ṛbhus
Jamison Brereton
When you replied to the messenger Agni, “A horse must be made, and a chariot also must be made here.
A milk-cow must be made, and the two must be made young. When we have done these things, brother, we will follow you [=gods].”
Griffith
What to the envoy Agni in reply ye spake, A courser must be made, a chariot fashioned here,
A cow must be created, and the Twain made young. When we have done these things, Brother, we turn to you.
Geldner
Was ihr dem Boten erwidertet: " Wir müssen noch ein Roß anfertigen und den Wagen hier anfertigen, eine Kuh anfertigen und zwei jung machen. Wenn wir das getan haben, dann kommen wir euch nach, Bruder.
Grassmann
Als ihr dem Boten Agni drauf erwidertet: »Wir wollen einen Wagen machen und ein Ross, und eine Kuh, zwei Alten Jugendkraft verleihn; Ist das vollbracht, dann, Bruder, gehn wir an eur Werk.«
Elizarenkova
(Вот) что вы ответили Агни-вестнику:
Надо сделать коня, а также колесницу здесь надо сделать.
Надо сделать дойную корову, двоих сделать молодыми.
После того, как сделаем эти (дела,), брат, отправимся к вам.
अधिमन्त्रम् (VC)
- ऋभवः
- दीर्घतमा औचथ्यः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (भ्रातः) बन्धु विद्वान् ! (यत्) जो (अश्वः) शीघ्रगामी (कर्त्त्वः) करने योग्य अर्थात् कलायन्त्रादि (से) सिद्ध होनेवाला नानाविध शिल्पक्रियाजन्य पदार्थ (उत) अथवा (इह) यहाँ (रथः) रमण करने का साधन (कर्त्त्वः) करने योग्य विमान आदि यान है उसको (अग्निम्) बिजुली आदि (दूतम्) दूत कर्मकारी अग्नि के (प्रति) प्रति जो (अब्रवीतन) कहे, उसके उपदेश से जो (कर्त्त्वा) करने योग्य (धेनुः) वाणी है वा जो (कर्त्त्वा) करने योग्य (युवशा) मिले-अनमिले व्यवहारों से विस्तृत काम है वा जो अग्नि और वाणी (द्वा) दो हैं (तानि) उन सबको (वः) तुम्हारी उत्तेजना से सिद्ध (कृत्वी) कर हम लोग (अनु, सा इमसि) अनुक्रम से उक्त पदार्थों को प्राप्त होते हैं ॥ ३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो जिसके लिये सत्य विद्या को कहे और अग्नि आदि से कर्त्तव्य का उपदेश करे, वह उसको बन्धु के समान जाने और वह करने योग्य कामों को सिद्ध कर सके ॥ ३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे भ्रातर्विद्वन् यद्योऽश्वः कर्त्त्व उतेह रथः कर्त्त्वोऽस्ति तमग्निं दूतं प्रति योऽब्रवीतन तदुपदेशेन या कर्त्त्वा धेनुरस्ति यानि कर्त्त्वा युवशा सन्ति येऽग्निवाचौ द्वा स्तस्तानि वः सिद्धानि कृत्वी वयमन्वेमसि ॥ ३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अग्निम्) विद्युदादिम् (दूतम्) यो दुनोति तम् (प्रति) (यत्) यः (अब्रवीतन) ब्रूयात् (अश्वः) आशुगामी (कर्त्त्वः) कर्त्तुमर्हः। अत्र सर्वत्र कृत्यार्थे त्वन् प्रत्ययः। (रथः) रमणसाधनः (उत) अपि (इह) (कर्त्त्वः) कर्त्तुं योग्यः (धेनुः) वाणी (कर्त्त्वा) कर्त्तुं योग्या (युवशा) युवैर्मिश्रिताऽमिश्रितैस्तद्वत्कृतानि विस्तृतानि (कर्त्त्वा) कर्त्तव्यानि (द्वा) द्वौ (तानि) (भ्रातः) बन्धो (अनु) (वः) युष्माकं सकाशात् (कृत्त्वी) कृत्वा। अत्र स्नात्व्यादयश्चेति निपातितम्। (आ) (इमसि) प्राप्नुमः ॥ ३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - यो यस्मै सत्यां विद्यां ब्रूयात्। अग्न्यादिकृत्यामादिशेच्च स तं बन्धुवद्विजानीयात् स कर्त्तव्यानि कार्याणि साधितुं शक्नुयात् ॥ ३ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो ज्याला सत्य विद्या सांगतो व अग्नी इत्यादी द्वारे कर्तव्याचा उपदेश करतो तो बंधूसारखा जाणावा. तो कर्तव्य कर्म सिद्ध करू शकतो. ॥ ३ ॥
04 चकृवांस ऋभवस्तदपृच्छत - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
च॒कृ॒वांस॑ ऋभव॒स्तद॑पृच्छत॒ क्वेद॑भू॒द्यः स्य दू॒तो न॒ आज॑गन् ।
य॒दावाख्य॑च्चम॒साञ्च॒तुरः॑ कृ॒तानादित्त्वष्टा॒ ग्नास्व॒न्तर्न्या॑नजे ॥
मूलम् ...{Loading}...
च॒कृ॒वांस॑ ऋभव॒स्तद॑पृच्छत॒ क्वेद॑भू॒द्यः स्य दू॒तो न॒ आज॑गन् ।
य॒दावाख्य॑च्चम॒साञ्च॒तुरः॑ कृ॒तानादित्त्वष्टा॒ ग्नास्व॒न्तर्न्या॑नजे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - ऋभवः
- ऋषिः - दीर्घतमा औचथ्यः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
चकृवां꣡स ऋभवस् त꣡द् अपृछत
कुवे꣡द् अभूद् यः꣡ स्य꣡ दूतो꣡ न आ꣡जगन्
यदा꣡वा꣡ख्यच् चमसा꣡ञ् चतु꣡रः कृता꣡न्
आ꣡द् इ꣡त् त्व꣡ष्टा ग्ना꣡सु अन्त꣡र् नि꣡ आनजे
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
apr̥chata ← √praś- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
cakr̥vā́ṁsaḥ ← √kr̥- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRF, voice:ACT}
r̥bhavaḥ ← r̥bhú- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
abhūt ← √bhū- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
ajagan ← √gam- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PLUPRF, voice:ACT}
dūtáḥ ← dūtá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ít ← ít (invariable)
{}
kvà ← kvà (invariable)
{}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
syá ← syá- ~ tyá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
avā́khyat ← √khyā- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
camasā́n ← camasá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
catúraḥ ← catúr- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
kr̥tā́n ← √kr̥- (root)
{case:ACC, gender:M, number:PL, non-finite:PPP}
yadā́ ← yadā́ (invariable)
{}
ānaje ← √añj- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
antár ← antár (invariable)
{}
ā́t ← ā́t (invariable)
{}
gnā́su ← gnā́- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
ít ← ít (invariable)
{}
ní ← ní (invariable)
{}
tváṣṭā ← tváṣṭar- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
च॒कृ॒ऽवांसः॑ । ऋ॒भ॒वः॒ । तत् । अ॒पृ॒च्छ॒त॒ । क्व॑ । इत् । अ॒भू॒त् । यः । स्यः । दू॒तः । नः॒ । आ । अज॑गन् ।
य॒दा । अ॒व॒ऽअख्य॑त् । च॒म॒सान् । च॒तुरः॑ । कृ॒तान् । आत् । इत् । त्वष्टा॑ । ग्नासु॑ । अ॒न्तः । नि । आ॒न॒जे॒ ॥
Hellwig Grammar
- cakṛvāṃsa ← cakṛvāṃsaḥ ← kṛ
- [verb noun], nominative, plural
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- ṛbhavas ← ṛbhavaḥ ← ṛbhu
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Ribhus.”
- tad ← tat ← tad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- apṛcchata ← pracch
- [verb], plural, Imperfect
- “ask; ask; ask; consult; interrogate.”
- kved ← kva
- [adverb]
- “wherein; how; kva [word].”
- kved ← id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- abhūd ← abhūt ← bhū
- [verb], singular, Root aorist (Ind.)
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- sya ← tya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “that.”
- dūto ← dūtaḥ ← dūta
- [noun], nominative, singular, masculine
- “messenger; emissary; dūta [word].”
- na ← naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- ājagan ← āgam ← √gam
- [verb], singular, Plusquamperfect
- “come; arrive; return; enter (a state); approach; travel; enter; inherit; hand down; achieve; reach; appear; happen.”
- yadāvākhyac ← yadā
- [adverb]
- “once [when]; if.”
- yadāvākhyac ← avākhyat ← avakhyā ← √khyā
- [verb], singular, Thematic aorist (Ind.)
- camasāñcaturaḥ ← camasān ← camasa
- [noun], accusative, plural, masculine
- “camasa; beaker; cake.”
- camasāñcaturaḥ ← caturaḥ ← catur
- [noun], accusative, plural, masculine
- “four; catur [word].”
- kṛtān ← kṛ
- [verb noun], accusative, plural
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- ād ← āt
- [adverb]
- “then.”
- it ← id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- tvaṣṭā ← tvaṣṭṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Tvaṣṭṛ; Viśvakarman; sun.”
- gnāsv ← gnāsu ← gnā
- [noun], locative, plural, feminine
- “goddess.”
- antar
- [adverb]
- “inside; in; antar [word]; midmost; between; among.”
- ny ← ni
- [adverb]
- “back; down.”
- ānaje ← añj
- [verb], singular, Perfect indicative
- “smear; anoint; mix; color.”
सायण-भाष्यम्
हे ऋभवः तत् कार्यं यथा ‘चकृवांसः कृतवन्तो यूयम् अपृच्छत प्रश्नं कुरुत ॥ करोतेर्लिटः क्वसुः । अत्र यद्यपि ऋभुरिति त्रयाणां मध्ये एकस्य नाम तथापि तस्य प्राथम्यात् ‘छत्रिणो गच्छन्ति ’ इतिवत् सर्वेऽपि ऋभवः’ उच्यन्ते । किमिति । स्यः सः दूतः क्वेदभूत् कुत्र गतः । स इत्युक्तं क इत्याह । यः यो दूतः नः अस्मान् आजगन् आगमत् प्राप्तः । एवंभूते सति यदा अयं त्वष्टा चतुरः कृतान् चमसान् अवाख्यत् अभिपश्यति ॥ ख्यातेर्लुङि • अस्यतिवक्तिख्याति° इति च्लेः अङादेशः ॥ आदित् अनन्तरमेव त्वष्टा तस्य चमसस्योत्पादकः एतन्नामको देवः ग्नासु स्त्रीषु । मेना ग्ना इति स्त्रीणाम्’ ( निरु. ३. २१) इति निरुक्तम् । अन्तः मध्ये न्यानजे न्यक्तोऽभूत् । स्त्रियम् आत्मानम् अमन्यत इत्यर्थः ॥ अञ्जेर्लिटि तस्मान्नुड्द्विहलः’ इति नुट् । छान्दसोऽनुनासिकलोपः ॥
Wilson
English translation:
“So doing Ṛbhus, you inquired: where, indeed, is he who came to us as a messenger? When Tvaṣṭā observed the one ladle become four, he was immediately lost amongst the women.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Gnāsu antarnyānaje; the verb is explained: nyakto abhūt; the combination of ni and anj is perhaps the converse of vyañj, to be manifest, i.e. to be concealed, indistinct, or invisible. gnā = strī (mena gnā iti strīṇām–Nirukta 3.21); stṛyam ātmānam amanyata = he, Tvaṣṭā, fancied himself; woman, that is, he felt humbled, as feeble as a feminine le
Jamison Brereton
Having done these things, R̥bhus, you asked this: “Just where has he gone who came here to us as a messenger?”
When he caught sight of the four cups that were made, just then Tvaṣṭar was anointed among the Wives (of the Gods).
Griffith
When thus, O Rbhus, ye had done ye questioned thus, Whither went he who came to us a messenger?
Then Tvastar, when he viewed the four wrought chalices, concealed himself among the Consorts of the Gods.
Geldner
Als ihr Ribhu´s das gemacht hattet, fragtet ihr: “Wo ist der hin, der zu uns als Bote gekommen war?” - Als Tvastri die vier farbigen Becher erblickt hatte, da versteckte er sich unter die Götterfrauen.
Grassmann
Als das, o Ribhu’s, ihr vollbracht, so fragtet ihr: »Wo ging der hin, der uns die Botschaft hat gebracht?« Doch Tvaschtar, als vier Becher er gefertigt sah, versteckte sich hinschlüpfend zu der Weiber Schar.
Elizarenkova
Сделав (это,) вы Рибху, спросили (вот) что:
Куда же девался тот, кто приходил к нам вестником?
Когда же Тваштар разглядел четыре готовых кубка,
Он затерялся среди божественных жен.
अधिमन्त्रम् (VC)
- ऋभवः
- दीर्घतमा औचथ्यः
- भुरिक्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (चकृवांसः) कर्म करनेवाले (ऋभवः) मेधावि सज्जनो ! (यः) जो (दूतः) दूत (नः) हमारे प्रति (आ, अजगन्) बार-बार प्राप्त होवे (स्थः) वह (क्व) कहाँ (अभूत्) उत्पन्न हुआ है (तत्, इत्) उस ही को विद्वानों के प्रति आप लोग (अपृच्छत) पूछो। जो (त्वष्टा) सूक्ष्मता करनेवाला (यदा) जब (चमसान्) मेघों को (अवाख्यत्) विख्यात करे तब वह (चतुरः) चार पदार्थों को अर्थात् वायु, अग्नि, जल और भूमि को (कृतान्) किये हुए अर्थात् पदार्थ विद्या से उपयोग में लिये हुए जाने (आत्) और (इत्) वही (ग्नासु) गमन करने योग्य भूमियों के (अन्तः) बीच यानों को (नि, आनजे) चलावे ॥ ४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो विद्वानों के समीप में उत्तम शिक्षा और विद्या को पाकर समस्त सिद्धान्तों के उत्तरों को जान कार्य्यों में अत्युत्तम योग करते हैं, वे बुद्धिमान् होते हैं ॥ ४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे चकृवांस ऋभवो यो दूतो न आजगन् स्य सः क्वाभूदिति तदित्तमेव विदुषः प्रति भवन्तोऽपृच्छत। यस्त्वष्टा यदा चमसानवाख्यत्तदा स चतुरः कृतान् विजानीयादात्स इत् ग्नास्वन्तर्यानानि न्यानजे ॥ ४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (चकृवांसः) कर्त्तारः (ऋभवः) मेधाविनः। ऋभुरिति मेधाविना०। निघं० ३। १५। (तत्) (अपृच्छत) पृच्छन्तु (क्व) कस्मिन् (इत्) एव (अभूत्) भवति (यः) (स्यः) (दूतः) (नः) अस्मान् (आ) (अजगन्) पुनः पुनः प्राप्नोति (यदा) (अवाख्यत्) प्रख्यापयेत् (चमसान्) मेघान् (चतुरः) वाय्वग्निजलभूमीः (कृतान्) (आत्) (इत्) (त्वष्टा) तनूकर्त्ता (ग्नासु) गन्तुं योग्यासु भूमिषु (अन्तः) मध्ये (नि) (आनजे) अस्येच्चालयेत् ॥ ४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये विद्वत्सनीडे सुशिक्षा विद्यां च प्राप्य सर्वसिद्धान्तोत्तराणि विज्ञाय कार्येषु संप्रयुञ्जते ते मेधाविनो जायन्ते ॥ ४ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे विद्वानांच्या संगतीने उत्तम शिक्षण व विद्या प्राप्त करून संपूर्ण सिद्धांताची उत्तरे जाणून कार्यामध्ये अत्युत्तम संप्रयोजन करतात ते बुद्धिमान असतात. ॥ ४ ॥
05 हनामैनाँ इति - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
हना॑मैनाँ॒ इति॒ त्वष्टा॒ यदब्र॑वीच्चम॒सं ये दे॑व॒पान॒मनि॑न्दिषुः ।
अ॒न्या नामा॑नि कृण्वते सु॒ते सचाँ॑ अ॒न्यैरे॑नान्क॒न्या॒३॒॑ नाम॑भिः स्परत् ॥
मूलम् ...{Loading}...
हना॑मैनाँ॒ इति॒ त्वष्टा॒ यदब्र॑वीच्चम॒सं ये दे॑व॒पान॒मनि॑न्दिषुः ।
अ॒न्या नामा॑नि कृण्वते सु॒ते सचाँ॑ अ॒न्यैरे॑नान्क॒न्या॒३॒॑ नाम॑भिः स्परत् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - ऋभवः
- ऋषिः - दीर्घतमा औचथ्यः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
ह꣡नामैनाँ इ꣡ति त्व꣡ष्टा य꣡द् अ꣡ब्रवीच्
चमसं꣡ ये꣡ देवपा꣡नम् अ꣡निन्दिषुः
अन्या꣡ ना꣡मानि कृण्वते सुते꣡ स꣡चाँ
अन्यइ꣡र् एनान् कनि꣡या ना꣡मभि स्परत्
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
ábravīt ← √brū- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
enān ← ena- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
hánāma ← √han- (root)
{number:PL, person:1, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
íti ← íti (invariable)
{}
tváṣṭā ← tváṣṭar- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ánindiṣuḥ ← √nid- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
camasám ← camasá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
devapā́nam ← devapā́na- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yé ← yá- (pronoun)
{}
anyā́ ← anyá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
kr̥ṇvate ← √kr̥- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
nā́māni ← nā́man- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
sácā ← sácā (invariable)
{}
suté ← √su- (root)
{case:LOC, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
anyaíḥ ← anyá- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
enān ← ena- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
kanyā̀ ← kanyā̀- ~ kanī́n- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
nā́mabhiḥ ← nā́man- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:PL}
sparat ← √spr̥- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
पद-पाठः
हना॑म । ए॒ना॒न् । इति॑ । त्वष्टा॑ । यत् । अब्र॑वीत् । च॒म॒सम् । ये । दे॒व॒ऽपान॑म् । अनि॑न्दिषुः ।
अ॒न्या । नामा॑नि । कृ॒ण्व॒ते॒ । सु॒ते । सचा॑ । अ॒न्यैः । ए॒ना॒न् । क॒न्या॑ । नाम॑ऽभिः । स्प॒र॒त् ॥
Hellwig Grammar
- hanāmaināṃ ← hanāma ← han
- [verb], plural, Present conjunctive (subjunctive)
- “kill; cure; māray; remove; destroy; hit; injure; damage; destroy; paralyze; hurt; forge; beat; cut off; stop; overwhelm; kick; hunt; affect; strike; hammer; love; obstruct; shoot.”
- hanāmaināṃ ← enām ← enad
- [noun], accusative, singular, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.).”
- iti
- [adverb]
- “thus; so; iti [word].”
- tvaṣṭā ← tvaṣṭṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Tvaṣṭṛ; Viśvakarman; sun.”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- abravīc ← abravīt ← brū
- [verb], singular, Imperfect
- “say; tell; describe; speak; state; answer; call; explain; address; proclaim; talk; talk; choose.”
- camasaṃ ← camasam ← camasa
- [noun], accusative, singular, masculine
- “camasa; beaker; cake.”
- ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- devapānam ← deva
- [noun], masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- devapānam ← pānam ← pāna
- [noun], accusative, singular, neuter
- “beverage; drinking; alcohol; drink; draft; drinking vessel; pāna [word]; vagina; well; cup; inhalation.”
- anindiṣuḥ ← nind
- [verb], plural, Athematic is aor. (Ind.)
- “blame; disapprove; condemn; reprehend; reprimand.”
- anyā ← anya
- [noun], accusative, plural, neuter
- “other; another(a); remaining; different; anya [word]; other than; more(a); fresh; any(a).”
- nāmāni ← nāman
- [noun], accusative, plural, neuter
- “name; appellation; nāman [word]; nāmakaraṇa; surname; noun; word.”
- kṛṇvate ← kṛ
- [verb], plural, Present indikative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- sute ← suta
- [noun], locative, singular, masculine
- “Soma.”
- sacāṃ ← saca
- [noun], accusative, plural, masculine
- anyair ← anyaiḥ ← anya
- [noun], instrumental, plural, neuter
- “other; another(a); remaining; different; anya [word]; other than; more(a); fresh; any(a).”
- enān ← enad
- [noun], accusative, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.).”
- kanyā
- [noun], nominative, singular, feminine
- “girl; daughter; kanyā; virgin; Aloe perfoliata; Aloe Indica; female child; kanyā [word]; burn plant.”
- nāmabhi ← nāmabhiḥ ← nāman
- [noun], instrumental, plural, neuter
- “name; appellation; nāman [word]; nāmakaraṇa; surname; noun; word.”
- sparat ← spṛ
- [verb], singular, Aorist conj./subj.
सायण-भाष्यम्
एनान् वक्ष्यमाणान् हनाम इति यत् यदा अब्रवीत् त्वष्टा । पूजार्थं बहुवचनम् । एतच्छब्दस्य प्रकृतपरामर्शकत्वात् ऋभूणां प्रकृतत्वात् तेषां हननप्रसक्तिं दर्शयति। ये देवपानं देवैः पातव्यं ‘चमसं ये ऋभवः अनिन्दिषुः निन्दामकुर्वन्। देवयोग्यं त्वाष्ट्रचमसं मनुष्याः ऋभवः स्वीकृत्य चतुर्धा व्यभजन तान् हनामेति यदा अब्रवीदित्यर्थः । तदाप्रभृति मनुष्याः सुते अभिषुते सोमे पानाय प्रस्तुते सति सचा सह परस्परम् अन्या नामानि अन्यानि होत्रध्वर्यूद्गात्रादीनि कृण्वते कुर्वन्ति । पूर्वनाम प्रच्छाद्य उपहवकाले ‘अध्वर्य उपह्वयस्व होतरुपह्वयस्व’ इत्येवम् अन्यैरेव नामभिः आत्मानं त्वष्टृवधभीत्या प्रख्यापयन्तीत्यर्थः । पूर्वम् अन्यानि कथं प्रसक्तानीत्यत आह । एनान् नरान् कन्या स्वोत्पादयित्री माता अन्यैः एव नामभिः स्परत् प्रीणयति ॥ ‘ स्पृ प्रीतिबलयोः ‘। लेट्यडागमः ॥ ॥ ४ ॥
Wilson
English translation:
“When Tvaṣṭā said: let us slay those who have profaned the ladle, (designed) for the drinking of the gods; then they made use of other names for one another as the libation was poured out; and the maiden (mother) propitiated them by different appellations.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Then they made us of other names: a legend accounts for the origin of the names of the chief officiating priests; to evade the indignation of Tvaṣṭā, the Ṛbhus assumed the titles: adhvaryu, hotā and udgatā;an individual engaged in priestly functions at a sacrifice is to be always addressed by these titles, and never by his own name; propitiated themby different appellations: anyair enān kanyā nāmabhiḥ sparat: kanyā = svotpādayitrī mātā, a mother self-engendering
Jamison Brereton
When Tvaṣṭar said, “We shall smash those who have insulted the cup that gives drink to the gods”—
they [=the R̥bhus] make other names for themselves during the soma-pressing—by their other names the maiden will rescue them.
Griffith
As Tvastar thus had spoken, Let us slay these men who have reviled the chalice, drinking-cup of Gods,
They gave themselves new names when Soma juice was shed, and under these new names the Maiden welcomed them.
Geldner
Als Tvastri sprach: “Wir wollen sie erschlagen, die die Becher für den Göttertrank getadelt haben”, da nahmen sie bei dem Somaopfer andere Namen an. Unter anderen Namen brachten sie die Jungfrau in Sicherheit.
Grassmann
Als Tvaschtar sprach: »Lasst diese Männer tödten uns, die frech durch Spott der Götter Trinkgefäss entweiht«, Da legten sie beim Trunk sich andre Formen an, die so versteckten rettete ein Mädchen dann.
Elizarenkova
Когда Тваштар сказал: Мы убьем тех,
Кто ругал кубок, служащий богам для питья!, –
Они приняли другие имена при выжимании (сомы).
Под другими именами их освободила девица.
अधिमन्त्रम् (VC)
- ऋभवः
- दीर्घतमा औचथ्यः
- निचृज्जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! (त्वष्टा) छिन्न-भिन्न करनेवाला सूर्य के समान विद्वान् (यत्) जिस (देवपानम्) किरण वा इन्द्रियों से पीने योग्य (चमसम्) मेघ जल को (अब्रवीत्) कहता है (ये) जो इसकी (अनिन्दिषुः) निन्दा करें उन (एनान्) इनको हम लोग (हनाम) मारें नष्ट करें। जो (सचान्) संयुक्त (अन्यैः) और (नामभिः) नामों से (अन्या) और (नामानि) नामों को (सुते) उत्पन्न किये हुए व्यवहार में (कृण्वते) प्रसिद्ध करते हैं (एनान्) इन जनों को (कन्या) कुमारी कन्या (स्परत्) प्रसन्न करे (इति) इस प्रकार से उनके प्रति तुम भी वर्त्तो ॥ ५ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो विद्वानों की निन्दा करें, विद्वानों में मूर्खबुद्धि और मूर्खों में विद्वद्बुद्धि करें, वे ही खल सबको तिरस्कार करने योग्य हैं ॥ ५ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या त्वष्टा यद्यं देवपानं चमसमब्रवीद्य एनमनिन्दिषुस्तानेनान् वयं हनाम। ये सचानन्यैर्नामभिरन्या नामानि सुते कृण्वत एनान्कन्या स्परदित्येवं तान्प्रति यूयमपि वर्त्तध्वम् ॥ ५ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (हनाम) हिंसेम (एनान्) इष्टाचारिणः (इति) अनेन प्रकारेण (त्वष्टा) छेत्ता सूर्य इव विद्वान् (यत्) (अब्रवीत्) ब्रूते (चमसम्) मेघम् (ये) (देवपानम्) देवैः किरणैरिन्द्रियैर्वा पेयम् (अनिन्दिषुः) निन्देयुः (अन्या) अन्यानि (नामानि) (कृण्वते) कुर्वन्ति (सुते) निष्पादिते (सचान्) संयुक्तान् (अन्यैः) भिन्नैः (एनान्) जनान् (कन्या) कुमारिका (नामभिः) (स्परत्) प्रीणयेत्। अत्र लङ्यडभावः ॥ ५ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये विदुषो निन्देयुर्विद्वत्स्वविद्वद्बुद्धिमविद्वत्सु विद्वत्प्रज्ञां च कुर्युस्त एव खलास्सर्वैस्तिरस्करणीयाः ॥ ५ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे विद्वानांची निन्दा करतात व विद्वानात मूर्खबुद्धी व मूर्खात विद्वद्बुद्धी करतात तेच खल असून सर्वांनी तिरस्कार करावा असे असतात. ॥ ५ ॥
06 इन्द्रो हरी - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
इन्द्रो॒ हरी॑ युयु॒जे अ॒श्विना॒ रथं॒ बृह॒स्पति॑र्वि॒श्वरू॑पा॒मुपा॑जत ।
ऋ॒भुर्विभ्वा॒ वाजो॑ दे॒वाँ अ॑गच्छत॒ स्वप॑सो य॒ज्ञियं॑ भा॒गमै॑तन ॥
मूलम् ...{Loading}...
इन्द्रो॒ हरी॑ युयु॒जे अ॒श्विना॒ रथं॒ बृह॒स्पति॑र्वि॒श्वरू॑पा॒मुपा॑जत ।
ऋ॒भुर्विभ्वा॒ वाजो॑ दे॒वाँ अ॑गच्छत॒ स्वप॑सो य॒ज्ञियं॑ भा॒गमै॑तन ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - ऋभवः
- ऋषिः - दीर्घतमा औचथ्यः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
इ꣡न्द्रो ह꣡री युयुजे꣡ अश्वि꣡ना र꣡थम्
बृ꣡हस्प꣡तिर् विश्व꣡रूपाम् उ꣡पाजत
ऋभु꣡र् वि꣡भ्वा वा꣡जो देवाँ꣡ अगछत
सुअ꣡पसो यज्ञि꣡यम् भाग꣡म् ऐतन
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
aśvínā ← aśvín- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
hárī ← hári- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
índraḥ ← índra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
rátham ← rátha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yuyujé ← √yuj- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
ājata ← √aj- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:MED}
bŕ̥haspátiḥ ← bŕ̥haspáti- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
úpa ← úpa (invariable)
{}
viśvárūpām ← viśvárūpa- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
agachata ← √gam- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
devā́n ← devá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
r̥bhúḥ ← r̥bhú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vā́jaḥ ← vā́ja- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
víbhvā ← víbhvan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
aitana ← √i- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
bhāgám ← bhāgá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
svápasaḥ ← svápas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
yajñíyam ← yajñíya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
इन्द्रः॑ । हरी॑ । यु॒यु॒जे । अ॒श्विना॑ । रथ॑म् । बृह॒स्पतिः॑ । वि॒श्वऽरू॑पाम् । उप॑ । आ॒ज॒त॒ ।
ऋ॒भुः । विऽभ्वा॑ । वाजः॑ । दे॒वान् । अ॒ग॒च्छ॒त॒ । सु॒ऽअप॑सः । य॒ज्ञिय॑म् । भा॒गम् । ऐ॒त॒न॒ ॥
Hellwig Grammar
- indro ← indraḥ ← indra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- harī ← hari
- [noun], accusative, dual, masculine
- “Vishnu; monkey; Krishna; horse; lion; Indra; Hari; Surya; Hari; haritāla; Hari; snake; frog.”
- yuyuje ← yuj
- [verb], singular, Perfect indicative
- “mix; use; endow; yoke; accompany; to practice Yoga; connect; hire; administer; compound; affect; add; concentrate; unite; join; prosecute; combine; supply; compound; attach to; appoint; fill; process; mobilize; mount; complement; eat; join; treat; coincide; affect; challenge.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], nominative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- ratham ← ratha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- bṛhaspatir ← bṛhaspatiḥ ← bṛhaspati
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Brihaspati; Jupiter; Bṛhaspati.”
- viśvarūpām ← viśvarūpā
- [noun], accusative, singular, feminine
- upājata ← upāj ← √aj
- [verb], plural, Imperfect
- “drive.”
- ṛbhur ← ṛbhuḥ ← ṛbhu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Ribhus.”
- vibhvā ← vibhvan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Vibhvan.”
- vājo ← vājaḥ ← vāja
- [noun], nominative, singular, masculine
- “prize; Vāja; reward; reward; Ribhus; vigor; strength; contest.”
- devāṃ ← deva
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- agacchata ← gam
- [verb], plural, Imperfect
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- svapaso ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- svapaso ← apasaḥ ← apas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “work; deed.”
- yajñiyam ← yajñiya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “sacrificial; divine; devoted.”
- bhāgam ← bhāga
- [noun], accusative, singular, masculine
- “part; part; part; parcel; quarter; body part; location; region; allotment; part; numerator; division; application; function; outside; bhāga [word]; volume; helping.”
- aitana ← i
- [verb], plural, Imperfect
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
सायण-भाष्यम्
पूर्वं सृष्टानां क्रमेण विनियोगमाह । इन्द्रो हरी युयुजे । एतन्नामानावश्वौ रथे योजितवान् । तथा अश्विना अश्विनौ रथं योजितवन्तौ । तथा बृहस्पतिः बृहतो मन्त्रस्य पालयिता एतन्नामको देवः विश्वरूपां नानारूपोपेतां गाम् उपाजत उपागमत् स्वीकृतवानित्यर्थः । यद्यप्यत्र गौरिति विशेषो न श्रुतः तथापि पूर्वं धेनुः कर्त्वेत्युक्तत्वात् पुरस्ताच्च ‘ये धेनुं विश्वजुवं विश्वरूपाम् ’ (ऋ.सं. ४. ३३. ८) इति वक्ष्यमाणत्वाच्च विश्वरूपा गौरित्येवाध्यवसीयते । अत एव विश्वरूपाम् इत्यस्याश्वपङ्क्तिरिति केचन व्याचक्षते तदसत्। युष्मत्संपादितानि रथादीनि इन्द्रादयः स्वभागत्वेनाकल्पयन् । तस्मात् ऋभुर्विभ्वा वाजः च यूयं देवान् इन्द्रादीन् अगच्छत । गत्वा च हे स्वपसः शोभनाश्वरथादिकर्मवन्तो यूयं यज्ञियं यज्ञार्हं यज्ञसंबन्धिनं भागं सोमरूपं देवत्वं प्राप्तैः सेवनीयम् ऐतन प्राप्नुत । कर्मसामर्थ्येन हविर्भुजो भवतेत्यर्थः । इत्येवमृषिराह ॥
Wilson
English translation:
“Indra has caparisoned his horses; the Aśvins have harnessed their car; Bṛhaspati has accepted the omniform (cow); therefore, Ṛbhu, Vibhva and Vāja, go the gods, doers of good deeds, enjoy your sacrificial portion.”
Jamison Brereton
Indra has hitched up his two fallow bays, and the Aśvins their chariot. Br̥haspati drove near (the cow) of all forms.
You—R̥bhu, Vibhvan, and Vāja—went to the gods. By your skillful work you came to a share in the sacrifice.
Griffith
Indra hath yoked his Bays, the Asvins’ car is horsed, Brhaspati hath brought the Cow of every hue.
Ye went as Rbhus, Vibhvan, Vaja to the Gods, and skilled in war, obtained your share in sacrifice.
Geldner
Indra schirrte das Falbenpaar an, die Asvin ihren Wagen, Brihaspati trieb die Kuh Visvarupa ein. Als Ribhu, Vibhvan, Vaja ginget ihr unter die Götter, als Künstler kamet ihr zu einem Opferanteil.
Grassmann
Die Füchse schirrte Indra sich, und ihr Gefährt das Ritterpaar, die Wunderkuh Brihaspati, Zu Göttern gingen Ribhu, Vibhvan, Vadscha ein, und Götterehre ward den Künstlern da zu Theil.
Elizarenkova
Индра запряг пару буланых коней, Ашвины – колесницу,
Брихаспати пригнал (корову) Вишварупу.
Как Рибху, Вибхван, Ваджа вы отправились к богам,
Как прекрасные мастера вы пришли к (вашей) доле (в жертве).
अधिमन्त्रम् (VC)
- ऋभवः
- दीर्घतमा औचथ्यः
- निचृज्जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! (इन्द्रः) बिजुली के समान परमैश्वर्यकारक सूर्य (हरी) धारण आकर्षण कर्मों की विद्या को (युयुजे) युक्त करे, (अश्विना) शिल्पविद्या वा उसकी क्रिया हथोटी के सिखानेवाले विद्वान् जन (रथम्) रमण करने योग्य विमान आदि ज्ञान को जोड़ें, (बृहस्पतिः) बड़े-बड़े पदार्थों की पालना करनेवाले सूर्य के समान तुम लोग (विश्वरूपाम्) जिसमें समस्त अर्थात् छोटे, बड़े, मोटे, पतरे, टेढ़े, बकुचे, कारे, पीरे, रङ्गीले, चटकीले रूप विद्यमान हैं उस पृथिवी को (उप आजत) उत्तमता से जानो, (ऋभुः) धनञ्जय सूत्रात्मा वायु के समान मेधावी (विभ्वा) अपने व्याप्ति बल से (वाजः) अन्न को जैसे वैसे (देवान्) विद्वानों को (अगच्छत) प्राप्त होओ और (स्वपसः) जिनके सुन्दर धर्मसम्बन्धी काम हैं ऐसे हुए तुम (यज्ञियम्) जो यज्ञ के योग्य (भागम्) सेवन करने योग्य भोग है उसको (ऐतन) जानो ॥ ६ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है। जो बिजुली के समान कार्य को युक्त करने, शिल्पविद्या के समान सब कार्यों को यथायोग्य व्यवहारों में लगाने, सूर्य के समान राज्य को पालनेवाले, बुद्धिमानों के समान विद्वानों का सङ्ग करने और धार्मिक के समान कर्म करनेवाले मनुष्य हैं, वे सौभाग्यवान् होते हैं ॥ ६ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या इन्द्रो हरी युयुजेऽश्विना रथं युञ्जीयातां बृहस्पतिरिव यूयं विश्वरूपामुपाजत। ऋभुर्विभ्वा वाजइव देवानगच्छत स्वपसो यूयं यज्ञियं भागमैतन ॥ ६ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्द्रः) विद्युदिव परमैश्वर्यकारकः सूर्यः (हरी) धारणाकर्षणविद्ये (युयुजे) युञ्जीत (अश्विना) शिल्पविद्याक्रियाशिक्षकौ (रथम्) रमणीयं यानम् (बृहस्पतिः) बृहतां पतिः सूर्यइव (विश्वरूपाम्) विश्वानि सर्वाणि रूपाणि यस्यां पृथिव्याम् (उप) (आजत) विजानीत (ऋभुः) धनञ्जयो सूत्रात्मा वायुरिव मेधावी (विभ्वा) विभुना (वाजः) अन्नम् (देवान्) विदुषः (अगच्छत) प्राप्नुत (स्वपसः) शोभनानि धर्म्याणि कर्माणि येषान्ते (यज्ञियम्) यो यज्ञमर्हति तम् (भागम्) भजनीयम् (ऐतन) विजानीत ॥ ६ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः। ये विद्युद्वत्कार्ययोजकाः शिल्पविद्या इव सर्वकार्यप्रणेतारः सूर्यवद्राज्यभर्त्तारः प्राज्ञवद्विदुषां सङ्गन्तारो धार्मिकवत्कर्मकर्त्तारो मनुष्याः सन्ति ते सौभाग्यवन्तो जायन्ते ॥ ६ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. जी विद्युतप्रमाणे कार्याला युक्त करणारी, शिल्पविद्येप्रमाणे सर्व कार्यांना यथायोग्य व्यवहारात आणणारी, सूर्याप्रमाणे राज्याचे पालन करणारी, बुद्धिमानाप्रमाणे विद्वानांची संगती करणारी व धार्मिकांप्रमाणे कर्म करणारी माणसे आहेत. ती सौभाग्यवान असतात. ॥ ६ ॥
07 निश्चर्मणो गामरिणीत - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
निश्चर्म॑णो॒ गाम॑रिणीत धी॒तिभि॒र्या जर॑न्ता युव॒शा ताकृ॑णोतन ।
सौध॑न्वना॒ अश्वा॒दश्व॑मतक्षत यु॒क्त्वा रथ॒मुप॑ दे॒वाँ अ॑यातन ॥
मूलम् ...{Loading}...
निश्चर्म॑णो॒ गाम॑रिणीत धी॒तिभि॒र्या जर॑न्ता युव॒शा ताकृ॑णोतन ।
सौध॑न्वना॒ अश्वा॒दश्व॑मतक्षत यु॒क्त्वा रथ॒मुप॑ दे॒वाँ अ॑यातन ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - ऋभवः
- ऋषिः - दीर्घतमा औचथ्यः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
नि꣡श् च꣡र्मणो गा꣡म् अरिणीत धीति꣡भिर्
या꣡ ज꣡रन्ता युवशा꣡ ता꣡कृणोतन
सउ꣡धन्वना अ꣡श्वाद् अ꣡श्वम् अतक्षत
युक्त्वा꣡ र꣡थम् उ꣡प देवाँ꣡ अयातन
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
ariṇīta ← √rī- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
cármaṇaḥ ← cárman- (nominal stem)
{case:ABL, gender:N, number:SG}
dhītíbhiḥ ← dhītí- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
gā́m ← gáv- ~ gó- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
nís ← nís (invariable)
{}
akr̥ṇotana ← √kr̥- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
járantā ← járant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
tā́ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
yā́ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
yuvaśā́ ← yuvaśá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
áśvam ← áśva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
áśvāt ← áśva- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
atakṣata ← √takṣ- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
saúdhanvanāḥ ← saudhanvaná- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
ayātana ← √yā- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
devā́n ← devá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
rátham ← rátha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
úpa ← úpa (invariable)
{}
yuktvā́ ← √yuj- (root)
{}
पद-पाठः
निः । चर्म॑णः । गाम् । अ॒रि॒णी॒त॒ । धी॒तिऽभिः॑ । या । जर॑न्ता । यु॒व॒शा । ता । अ॒कृ॒णो॒त॒न॒ ।
सौध॑न्वनाः । अश्वा॑त् । अश्व॑म् । अ॒त॒क्ष॒त॒ । यु॒क्त्वा । रथ॑म् । उप॑ । दे॒वान् । अ॒या॒त॒न॒ ॥
Hellwig Grammar
- niś ← niḥ
- [adverb]
- “niḥ; away; out; without.”
- carmaṇo ← carmaṇaḥ ← carman
- [noun], ablative, singular, neuter
- “leather; hide; shield; skin; carman [word]; carman; hide.”
- gām ← go
- [noun], accusative, singular, masculine
- “cow; cattle; go [word]; Earth; bull; floor; milk; beam; sunbeam; leather; hide; horn; language; bowstring; earth; ox; Svarga.”
- ariṇīta ← ri
- [verb], plural, Imperfect
- “free; liberate; run; let go of.”
- dhītibhir ← dhītibhiḥ ← dhīti
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “thinking; prayer; understanding.”
- yā ← yad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- jarantā ← jaranta
- [noun], nominative, dual, masculine
- yuvaśā ← yuvaśa
- [noun], accusative, dual, masculine
- tākṛṇotana ← tā ← tad
- [noun], accusative, dual, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- tākṛṇotana ← akṛṇotana ← kṛ
- [verb], plural, Imperfect
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- saudhanvanā ← saudhanvanāḥ ← saudhanvana
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Ribhus.”
- aśvād ← aśvāt ← aśva
- [noun], ablative, singular, masculine
- “horse; aśva [word]; Aśva; stallion.”
- aśvam ← aśva
- [noun], accusative, singular, masculine
- “horse; aśva [word]; Aśva; stallion.”
- atakṣata ← takṣ
- [verb], plural, Imperfect
- “produce; shape; fashion; chisel; invent.”
- yuktvā ← yuj
- [verb noun]
- “mix; use; endow; yoke; accompany; to practice Yoga; connect; hire; administer; compound; affect; add; concentrate; unite; join; prosecute; combine; supply; compound; attach to; appoint; fill; process; mobilize; mount; complement; eat; join; treat; coincide; affect; challenge.”
- ratham ← ratha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- upa
- [adverb]
- “towards; on; next.”
- devāṃ ← deva
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- ayātana ← yā
- [verb], plural, Imperfect
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
सायण-भाष्यम्
हे सौधन्वनाः यूयं निश्चर्मणः मृतायाः गोः सकाशात् उत्कृत्ताच्चमर्णः गां नृतनां निः अरिणीत निरगमयत उत्पादितवन्त इत्यर्थः । तेनैव चर्मणा संवीतां तत्सदृशीमन्यां धेनुं कृतवन्त इत्यर्थः । यद्यपि पूर्वमेव अश्वादीनां विनियोगः उक्तः तथापि तेषामत्यन्तदुःखसंपादत्वज्ञापनाय पुनराह । न केवलं गोकरणमेव अपि च या जरन्ता यौ जीर्णौ पितरौ ता तौ युवशा युवानौ अकृणोतन अकुरुत । किंच अश्वादश्वम् एकेन विद्यमानेनाश्वेन अश्वान्तरम् अतक्षत प्रयत्नेन संपादितवन्तः । यस्मादेवं कृतवन्तस्तस्मात् रथं युष्मदीयं युक्त्वा अश्वैर्योजयित्वा देवान् इन्द्रादीन् उप अयातन देवसमीपं प्राप्नुत ॥ इदमुंदकं पिबतेत्यब्रवीतनेदं वा वा पिबता मुञ्जनेजनम् । सौधन्वना यदि तन्नेव हर्यथ तृतीये घा सवने मादयाध्यै ॥ ८ ॥
Wilson
English translation:
“Sons of Sudhanvan, from a hideless (cow) you have formed a living one; by your marvellous acts you have made your aged parents young; from one horse you have fabricated another; harness now your chariot, and repair unto the gods.”
Jamison Brereton
From the hide you made the cow to flow (milk) by your insights. You made those young who were the aging pair.
O sons of Sudhanvan, you fashioned a horse from a horse, and having hitched up the chariot, you journeyed toward the gods.
Griffith
Ye by your wisdom brought a cow from out a hide; unto that ancient Pair ye gave again their youth.
Out of a horse, Sudhanvan’s Sons, ye formed a horse: a chariot ye equipped, and went unto the Gods.
Geldner
Aus dem Fell ließet ihr durch eure Erfindungsgabe die Kuh herauslaufen; die beiden Alten machtet ihr jung. Ihr Söhne des Sudhanvan, aus einem Pferd zimmertet ihr ein zweites Pferd. Ihr schirrtet den Wagen an und fuhret zu den Göttern.
Grassmann
Mit Weisheit löstet ihr die Kuh aus ihrem Fell, die beiden Alten habt ihr wieder jung gemacht; Aus einem Ross, Sudhanvans Söhne, noch ein Ross; geschirrten Wagens fuhret zu den Göttern ihr.
Elizarenkova
Из шкуры вы силой поэтического вдохновения воссоздали корову.
Тех двоих, что старели, вы (снова) сделали юными.
Сыновья Судханвана, из коня вы выточили (второго) коня.
Запрягши в колесницу, вы приехали к богам.
अधिमन्त्रम् (VC)
- ऋभवः
- दीर्घतमा औचथ्यः
- जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! तुम (धीतिभिः) अङ्गुलियों के समान धारणाओं से (चर्मणः) शरीर की त्वचा के समान शरीर के ऊपरी भाग का सम्बन्ध रखनेवाली (गाम्) पृथिवी को (अरिणीत) प्राप्त होओ (या) जो (जरन्ता) स्तुति प्रशंसा करते हुए (युवशा) युवा विद्यार्थियों को समीप रखनेवाले शिल्पी होवें, (ता) वे कारीगरी के कामों में अच्छे प्रकार प्रवृत्त हुए (निरकृणोतन) निरन्तर उन शिल्प कार्यों को करें। (सौधन्वनाः) उत्तम धनुष् में कुशल होते हुए सज्जन (अश्वात्) वेगवान् पदार्थ से (अश्वम्) वेगवाले पदार्थ को (अतक्षत) छाँटो और वेग देने में ठीक करो। और (रथम्) रथ को (युक्त्वा) जोड़के (देवान्) दिव्य भोग वा दिव्य गुणों को (उपायातन) उपगत होओ, प्राप्त होओ ॥ ७ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है। जो मनुष्य अङ्गुलियों के समान कर्म के करने और शिल्पविद्या में प्रीति रखनेवाले पदार्थ से पदार्थ के गुणों को जानकर यान आदि कार्यों में उनका उपयोग करते हैं, वे दिव्य भोगों को प्राप्त होते हैं ॥ ७ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या यूयं धीतिभिश्चर्मणइव गामरिणीत। या जरन्ता युवशा शिल्पिनौ स्यातां ता शिल्पकर्मसु प्रवृत्तौ निरकृणोतन। सौधन्वनाः सन्तोऽश्वादश्वमतक्षत रथं युक्त्वा देवानुपायातन ॥ ७ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (निः) नितराम् (चर्मणः) त्वग्वदुपरिभागस्य (गाम्) पृथिवीम् (अरिणीत) प्राप्नुत (धीतिभिः) अङ्गुलिभिरिव धारणाभिः (या) यौ (जरन्ता) स्तुवन्तौ (युवशा) युवानो विद्यन्ते ययोस्तौ। अत्र लोमादिपामादिना मत्वर्थीयः शः (ता) तौ (अकृणोतन) कुरुत (सौधन्वनाः) सुधन्वनि कुशलाः (अश्वात्) वेगवतः पदार्थात् (अश्वम्) वेगवन्तं पदार्थम् (अतक्षत) अवस्तृणीत (युक्त्वा) (रथम्) यानम् (उप) (देवान्) दिव्यान् भोगान् गुणान् वा (अयातन) प्राप्नुत ॥ ७ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः। ये मनुष्या अङ्गुलीवत्कर्मकारिणः शिल्पविद्याप्रियाः पदार्थात्पदार्थगुणान् विज्ञाय यानादिषु कार्येषूपयुञ्जते ते दिव्यान् भोगान् प्राप्नुवन्ति ॥ ७ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. जी माणसे बोटांप्रमाणे कर्म करणारी व शिल्पविद्येत प्रीती ठेवणारी असून पदार्थांच्या गुणांना जाणून यान इत्यादी कार्यात त्यांचा उपयोग करतात ती दिव्य भोग प्राप्त करतात. ॥ ७ ॥
08 इदमुदकं पिबतेत्यब्रवीतनेदम् - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
इ॒दमु॑द॒कं पि॑ब॒तेत्य॑ब्रवीतने॒दं वा॑ घा पिबता मुञ्ज॒नेज॑नम् ।
सौध॑न्वना॒ यदि॒ तन्नेव॒ हर्य॑थ तृ॒तीये॑ घा॒ सव॑ने मादयाध्वै ॥
मूलम् ...{Loading}...
इ॒दमु॑द॒कं पि॑ब॒तेत्य॑ब्रवीतने॒दं वा॑ घा पिबता मुञ्ज॒नेज॑नम् ।
सौध॑न्वना॒ यदि॒ तन्नेव॒ हर्य॑थ तृ॒तीये॑ घा॒ सव॑ने मादयाध्वै ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - ऋभवः
- ऋषिः - दीर्घतमा औचथ्यः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
इद꣡म् उदक꣡म् पिबते꣡त्य् अब्रवीतन
इदं꣡ वा घा पिबता मुञ्जने꣡जनम्
सउ꣡धन्वना य꣡दि त꣡न् ने꣡व ह꣡र्यथ
तृती꣡ये घा स꣡वने मादयाधुवै
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
abravītana ← √brū- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
idám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
íti ← íti (invariable)
{}
pibata ← √pā- 2 (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
udakám ← udaká- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
gha ← gha (invariable)
{}
idám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
muñjanéjanam ← muñjanéjana- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
pibata ← √pā- 2 (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
vā ← vā (invariable)
{}
háryatha ← √hr̥- 2 (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
iva ← iva (invariable)
{}
ná ← ná (invariable)
{}
saúdhanvanāḥ ← saudhanvaná- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yádi ← yádi (invariable)
{}
gha ← gha (invariable)
{}
mādayādhvai ← √mad- (root)
{number:PL, person:2, mood:SBJV, tense:PRS, voice:MED}
sávane ← sávana- 1 (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
tr̥tī́ye ← tr̥tī́ya- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
इ॒दम् । उ॒द॒कम् । पि॒ब॒त॒ । इति॑ । अ॒ब्र॒वी॒त॒न॒ । इ॒दम् । वा॒ । घ॒ । पि॒ब॒त॒ । मु॒ञ्ज॒ऽनेज॑नम् ।
सौध॑न्वनाः । यदि॑ । तत् । नऽइ॑व । हर्य॑थ । तृ॒तीये॑ । घ॒ । सव॑ने । मा॒द॒या॒ध्वै॒ ॥
Hellwig Grammar
- idam
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- udakam ← udaka
- [noun], accusative, singular, neuter
- “water; Udaka; juice; body of water; solution; udaka [word]; decoction; udakaprameha; washing water; kaṣāya; tear; ablution.”
- pibatety ← pibata ← pā
- [verb], plural, Present imperative
- “drink; gulp; soak; drink; suck; inhale.”
- pibatety ← iti
- [adverb]
- “thus; so; iti [word].”
- abravītanedaṃ ← abravītana ← brū
- [verb], plural, Imperfect
- “say; tell; describe; speak; state; answer; call; explain; address; proclaim; talk; talk; choose.”
- abravītanedaṃ ← idam
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- vā
- [adverb]
- “or; optionally; either.”
- ghā ← gha
- [adverb]
- pibatā ← pibata ← pā
- [verb], plural, Present imperative
- “drink; gulp; soak; drink; suck; inhale.”
- muñjanejanam ← muñja
- [noun], masculine
- “munj; Muñja.”
- muñjanejanam ← nejanam ← nejana
- [noun], accusative, singular, neuter
- saudhanvanā ← saudhanvanāḥ ← saudhanvana
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Ribhus.”
- yadi
- [adverb]
- “if; in case.”
- tan ← tat ← tad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- neva ← nā ← na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- neva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- haryatha ← hary
- [verb], plural, Present indikative
- “delight.”
- tṛtīye ← tṛtīya
- [noun], locative, singular, neuter
- “third; neuter; tṛtīya [word]; homosexual.”
- ghā ← gha
- [adverb]
- savane ← savana
- [noun], locative, singular, neuter
- “yajña; savana [word]; Snāna; Soma sacrifice; press.”
- mādayādhvai ← māday ← √mad
- [verb], plural, Present conjunctive (subjunctive)
- “delight; enjoy; intoxicate.”
सायण-भाष्यम्
इदानीमृषिः देवैरुक्तमर्थं तान् संबोध्य यूयम् ऋभून् एवमुक्तवन्तः स्थ इति अनुवाचयति। हे सौधन्वनाः सुधन्वनः पुत्राः यूयम् इदमुदकं सोमलक्षणं पिबतेत्यब्रवीतन इत्युक्तवन्तः ॥ ब्रवीतेर्लङि मध्यमबहुवचनस्य तस्य तनबादेशे पित्त्वात् ‘ब्रुव ईट्’ (पा. सू. ७. ३. ९३ ) ॥ एतत् प्रातःसवनिकाभिप्रायम् । वा अथवा । घ इत्यनर्थकः प्रसिद्ध्यर्थो वा । इदं मुञ्जनेजनम् । मुञ्जवान्नाम पर्वतः सोमोत्पत्तिस्थानम् । तत आहृतत्वात् तेन मुञ्जतृणेन शोधितं अपगततृणमित्यर्थः । इदं सोमरसरूपमुदकं पिबत इत्यब्रवीतन । एतत् माध्यंदिनसवनाभिप्रायम् । हे ऋभवः यूयं तत् उभयसवनसंबन्धि सोमपानकार्यं नेव हर्यथ नैव कामयथ । हर्यतिः कान्तिकर्मा, ‘ हर्यति उशिक्’ (नि. २. ६. १० ) इति तत्कर्मसु पाठात् । तृतीये सवने तु मादयाध्वै अत्यर्थं तृप्ताः भवथ । ‘ ऋभवो देवाः सोमस्य मत्सन्’ इति तृतीयसवने तेषां सोमपानसद्भावात् । एवं यूयमृभूनुक्तवन्तः । अथवा ऋभून्प्रति तस्यैव इदं वाक्यम् । हे सौधन्वनाः यूयं देवत्वं प्राप्य देवयजनं प्रति सोमपानाय रथेनागत्य श्रान्तानश्वान् प्रातःसवने इदमुदकं सोमलक्षणं पिबतेत्यब्रवीतन । तत्र यदि नेच्छथ इदं वा मुञ्जनेजनं मुञ्जेन दूषितं वाजिनं पिबतेत्यब्रवीतन पश्चात् तत् द्वयं यदि नेव हर्यथ हे अश्वा यूयं तृतीये सवने मादयध्वै । तत्रापि वाजिनप्रचारात् ॥
Wilson
English translation:
“They, (the gods), have said, sons of Sudhanvan, drink of this water, (the Soma); or drink that which has been filtered through the muñja grass; or, if you be plural ased with neither of these, be exhilarated (by that which is drunk) at the third (daily) sacrifice.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Ṛbhus may be participants of the libations offered at dawn or at noon; the right of the Ṛbhus to share in the third, or evening sacrifice is always acknowledged
Jamison Brereton
[The R̥bhus to the gods:] “You said, ‘Drink this water, or drink this, the rinse-water of muñja-reeds.
Sons of Sudhanvan, if you do not in any way find satisfaction in this, you shall find exhilaration in the Third Pressing rite.’”
Griffith
Drink ye this water, were the words ye spake to them; or drink ye this, the rinsing of the Muñja-grass.
If ye approve not even this, Sudhanvan’s Sons, then at the third libation gladden ye yourselves.
Geldner
Trinket ihr dies Wasser", so sprachet ihr, “oder trinket diese Schliffschlempe!” “Ihr Söhne des Sudhanvan, wenn ihr das nicht recht möget, so sollt ihr euch an der Somaspende ergötzen.
Grassmann
»Trinkt ihr das Wasser«, also sprachet ihr zu uns, »trinkt selbst die Lache, die ihr aus dem Schilf geschöpft«, Wenn das euch, o Sudhanvanssöhne, nicht behagt, so thut euch gütlich an der dritten Spende denn.
Elizarenkova
Пейте эту воду, – так вы сказали, –
Или же пейте эти ополоски от мунджи! –
О сыновья Судханвана, если это вам так не нравится,
Опьяняйтесь (сомой) третьей выжимки!
अधिमन्त्रम् (VC)
- ऋभवः
- दीर्घतमा औचथ्यः
- निचृज्जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (सौधन्वनाः) उत्तम धनुषवालों में कुशल अच्छे वैद्यो ! तुम पथ्य भोजन चाहनेवालों से (इदम्) इस (उदकम्) जल को (पिबत) पिओ (इदम्) इस (मुञ्जनेजनम्) मूँज के तृणों से शुद्ध किये हुए जल को पिओ (वा) अथवा (नेव) नहीं (पिबत) पिओ (इति) इस प्रकार से (घ) ही (अब्रवीतन) कहो औरों को उपदेश देओ, (यदि) जो (तत्) उसको (हर्यथ) चाहो तो (तृतीये) तीसरे (सवने) ऐश्वर्य में (घ) ही निरन्तर (मादयाध्वै) आनन्दित होओ ॥ ८ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में उपमालङ्कार है। वैद्य वा माता-पिताओं को चाहिये कि समस्त रोगी और सन्तानों के लिये प्रथम ऐसा उपदेश करे कि तुमको शारीरिक और आत्मिक सुख के लिये यह सेवन करना चाहिये, यह न सेवन करना चाहिये, यह अनुष्ठान करना चाहिये, यह नहीं। जिस कारण ये पूर्ण आत्मिक और शारीरिक सुखयुक्त निरन्तर हों ॥ ८ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे सौधन्वनाः सद्वैद्या यूयं पथ्यार्थिभ्य इदमुदकं पिबत इदं मुञ्जनेजनं पिबत वा नेव पिबतेति घैवाब्रवीतन यदि तद्धर्यथ तर्हि तृतीये सवने घैव सततं मादयाध्वै ॥ ८ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इदम्) (उदकम्) (पिबत) (इति) अनेन प्रकारेण (अब्रवीतन) ब्रूयुः (इदम्) (वा) पक्षान्तरे (घ) एव (पिबत) (मुञ्जनेजनम्) मुञ्जैर्नेजनं शुद्धिकृतम् (सौधन्वनाः) शोभनानि धनूंषि येषान्ते सुधन्वानस्तेषु कुशलाः (यदि) (तत्) (नेव) यथा न कामयते तथा (हर्यथ) कामयध्वम् (तृतीये) (घ) एव (सवने) ऐश्वर्ये (मादयाध्वै) आनन्दत ॥ ८ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्रोपमालङ्कारः। वैद्यैर्मातापितृभिर्वा सर्वे रोगिणः सन्तानाश्च युष्माभिः शरीरात्मसुखायेदं सेव्यमिदन्न सेव्यमिदमनुष्ठेयं नेदं चेति प्रथमत उपदेष्टव्याः। यत एते पूर्णशरीरात्मसुखाः सततं भवेयुः ॥ ८ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात उपमालंकार आहे. वैद्य, माता-पिता यांनी संपूर्ण रोगी व संतानांना असा उपदेश करावा की तुम्ही शारीरिक व आत्मिक सुखासाठी हे सेवन करावे, हे करू नये, हे अनुष्ठान करावे, हे करू नये. ज्यामुळे ते पूर्ण आत्मिक व शारीरिक सुखाने युक्त व्हावेत. ॥ ८ ॥
09 आपो भूयिष्टा - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आपो॒ भूयि॑ष्ठा॒ इत्येको॑ अब्रवीद॒ग्निर्भूयि॑ष्ठ॒ इत्य॒न्यो अ॑ब्रवीत् ।
व॒ध॒र्यन्तीं॑ ब॒हुभ्यः॒ प्रैको॑ अब्रवीदृ॒ता वद॑न्तश्चम॒साँ अ॑पिंशत ॥
मूलम् ...{Loading}...
आपो॒ भूयि॑ष्ठा॒ इत्येको॑ अब्रवीद॒ग्निर्भूयि॑ष्ठ॒ इत्य॒न्यो अ॑ब्रवीत् ।
व॒ध॒र्यन्तीं॑ ब॒हुभ्यः॒ प्रैको॑ अब्रवीदृ॒ता वद॑न्तश्चम॒साँ अ॑पिंशत ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - ऋभवः
- ऋषिः - दीर्घतमा औचथ्यः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
आ꣡पो भू꣡यिष्ठा इ꣡ति ए꣡को अब्रवीद्
अग्नि꣡र् भू꣡यिष्ठ इ꣡ति अन्यो꣡ अब्रवीत्
वधर्य꣡न्तीम् बहु꣡भ्यः प्रइ꣡को अब्रवीद्
ऋता꣡ व꣡दन्तश् चमसाँ꣡ अपिंशत
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
abravīt ← √brū- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
ā́paḥ ← áp- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
bhū́yiṣṭhāḥ ← bhū́yiṣṭha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
ékaḥ ← éka- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
íti ← íti (invariable)
{}
abravīt ← √brū- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
agníḥ ← agní- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
anyáḥ ← anyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
bhū́yiṣṭhaḥ ← bhū́yiṣṭha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
íti ← íti (invariable)
{}
abravīt ← √brū- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
bahúbhyaḥ ← bahú- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
ékaḥ ← éka- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
prá ← prá (invariable)
{}
vadharyántīm ← √vadhary- (root)
{case:ACC, gender:F, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
apiṁśata ← √piś- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
camasā́n ← camasá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
r̥tā́ ← r̥tá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
vádantaḥ ← √vadⁱ- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
आपः॑ । भूयि॑ष्ठाः । इति॑ । एकः॑ । अ॒ब्र॒वी॒त् । अ॒ग्निः । भूयि॑ष्ठः । इति॑ । अ॒न्यः । अ॒ब्र॒वी॒त् ।
व॒धः॒ऽयन्ती॑म् । ब॒हुऽभ्यः॑ । प्र । एकः॑ । अ॒ब्र॒वी॒त् । ऋ॒ता । वद॑न्तः । च॒म॒सान् । अ॒पिं॒श॒त॒ ॥
Hellwig Grammar
- āpo ← āpaḥ ← ap
- [noun], nominative, plural, feminine
- “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”
- bhūyiṣṭhā ← bhūyiṣṭhāḥ ← bhūyiṣṭha
- [noun], nominative, plural, feminine
- “prevailing; most(a); chief(a); devoted(p).”
- ity ← iti
- [adverb]
- “thus; so; iti [word].”
- eko ← ekaḥ ← eka
- [noun], nominative, singular, masculine
- “one; single(a); alone(p); some(a); single(a); eka [word]; alone(p); excellent; each(a); some(a); one; same; alone(p); some(a); consistent; any(a); undifferentiated; disjunct.”
- abravīd ← abravīt ← brū
- [verb], singular, Imperfect
- “say; tell; describe; speak; state; answer; call; explain; address; proclaim; talk; talk; choose.”
- agnir ← agniḥ ← agni
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- bhūyiṣṭha ← bhūyiṣṭhaḥ ← bhūyiṣṭha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “prevailing; most(a); chief(a); devoted(p).”
- ity ← iti
- [adverb]
- “thus; so; iti [word].”
- anyo ← anyaḥ ← anya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “other; another(a); remaining; different; anya [word]; other than; more(a); fresh; any(a).”
- abravīt ← brū
- [verb], singular, Imperfect
- “say; tell; describe; speak; state; answer; call; explain; address; proclaim; talk; talk; choose.”
- vadharyantīm ← vadhary
- [verb noun], accusative, singular
- bahubhyaḥ ← bahu
- [noun], ablative, plural, masculine
- “many; much(a); bahu [word]; abundant; long; large; abounding in(p); perennial.”
- praiko ← pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- praiko ← ekaḥ ← eka
- [noun], nominative, singular, masculine
- “one; single(a); alone(p); some(a); single(a); eka [word]; alone(p); excellent; each(a); some(a); one; same; alone(p); some(a); consistent; any(a); undifferentiated; disjunct.”
- abravīd ← abravīt ← brū
- [verb], singular, Imperfect
- “say; tell; describe; speak; state; answer; call; explain; address; proclaim; talk; talk; choose.”
- ṛtā ← ṛta
- [noun], accusative, plural, neuter
- “truth; order; fixed order; ṛta [word]; law; custom; custom.”
- vadantaś ← vadantaḥ ← vad
- [verb noun], nominative, plural
- “describe; teach; speak; tell; say; call; name; enumerate; declare; diagnose; address; say; pronounce; express; instruct; order.”
- camasāṃ ← camasa
- [noun], accusative, plural, masculine
- “camasa; beaker; cake.”
- apiṃśata ← piś
- [verb], plural, Imperfect
- “decorate.”
सायण-भाष्यम्
चमचतुर्धाकरणकाले किमिति सत्यं वदन्तो व्यभजन्निति तदाह । एकः त्रयाणामन्यतमः आपो भूयिष्ठाः इति अब्रवीत नहि उदकात् प्रशस्तं लोकोपकारकं तत्त्वान्तरमस्ति । आपो भूयिष्ठाः इति ऋतम् अवादीत् । अपामेव श्रेष्ठत्वम् अप एव ससर्जादौ ’ (मनु. १.८) इत्यादिशास्त्रात्। तथा अन्यः अग्निर्भूयिष्ठ इति अब्रवीत् । आन्तरं बाह्यं च दाहपाकभुक्तजरणादिव्यापारेण अग्नेरेव जगन्निर्वाहकत्वादग्नेरेव भूयिष्ठत्वम् इत्येव मन्यते । तथा वधर्यन्तीम् । वधरिति रेफान्तः अपि वज्रनाम, ‘वधः अर्कः ’ (नि. २. २०, ७) इति तन्नामसु पाठात् । तदिच्छति वृष्ट्युदकायेति वधर्यन्ती मेघपङ्क्तिरुच्यते । यद्यपीयं स्ववधार्थं वज्रं स्वयमेव नापेक्षते तथापि वृष्ट्यर्थम् इन्द्रवज्रेण हन्यमानत्वात् तदिच्छतीत्युपचर्यते । यद्वा । बहुभ्यः तेषामर्थाय वधर्यन्तीं वधमात्मन इच्छन्ती भूमिम् ॥ छान्दसो रेफोपजनः । तामेव एकः बहुभ्यः संवादिभ्यः श्रेष्ठतमाम् अब्रवीत् । उदकस्यापि मेघकारणत्वात् । एवम् ऋता ऋतानि उक्तरूपाणि यथार्थानि वाक्यानि वदन्तः परस्परं ब्रुवन्तः चमसान् अपिंशत अवयविनोऽकुरुत चतुर्धा व्यभजत इत्यर्थः॥ ‘पिश अवयवे’। ‘शे मुचादीनाम ’ इति नुम् । इदमेव ऋतवदनम् अपेक्ष्य ऋभुशब्दं व्याचक्षाणो यास्कः - ‘ ‘ऋभव उरु भान्तीति वर्तेन भान्तीति वर्तेन भवन्तीति वा’ (निरु. ११, १५) इत्युक्तत्वात् ॥
Wilson
English translation:
“Waters are the most excellent said one (of them). Agni is that most excellent, said another; the third declared to many the Earth (to be the most excellent), and thus speaking true things the Ṛbhus divided the ladle.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
The earth: vardhayantīm = a line of clouds or the earth: vadhaḥ arkaḥ (Nirukta 2.20.7)
Jamison Brereton
One (R̥bhu) said, “Waters are most important,” and the other said, “Fire is most important.”
(The third) one proclaimed the weapon-wielding (speech?) from among the many. Speaking truths, you carved the cups.
Griffith
Most excellent are waters, thus said one of you; most excellent is Agni, thus another said.
Another praised to many a one the lightning cloud. Then did ye shape the cups, speaking the words of truth.
Geldner
Das Wasser ist das Wichtigste”, so sprach der eine. “Das Feuer ist das Wichtigste”, so sprach der andere. Der eine gab der Gewitterzeit vor vielen den Vorzug. Wahre Reden führend schnitztet ihr die Becher.
Grassmann
Der eine sprach: »das Wasser ist das herrlichste«; der andre sprach: »Nein, Feuer ist das herrlichste«; Der dritte pries um vieles mehr das Blitzgeschoss; so Gutes redend bildetet die Becher ihr.
Elizarenkova
Вода – самая главная, – так сказал один.
Огонь – самый главный, – так сказал другой.
Один назвал жаждущую небесного оружия (землю как главную) перед многими (другими).
Говоря о вещах, связанных с законом, вы украшали кубки.
अधिमन्त्रम् (VC)
- ऋभवः
- दीर्घतमा औचथ्यः
- स्वराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! तुम जैसे (एकः) एक पुरुष संयुक्त पृथिवी आदि पदार्थों में (आपः) जल (भूयिष्ठा) अधिक हैं (इति) ऐसा (अब्रवीत्) कहता है (अन्यः) और दूसरा (अग्निः) अग्नि (भूयिष्ठः) अधिक है (इति) ऐसा (प्राब्रवीत्) उत्तमता से कहता है तथा (एकः) कोई (बहुभ्यः) बहुत पदार्थों में (वधर्यन्तीम्) बढ़ती हुई भूमि को अधिक (अब्रवीत्) बतलाता है इसी प्रकार (ऋता) सत्य बातों को (वदन्तः) कहनेवाले होते हुए सज्जन (चमसान्) मेघों के समान पदार्थों को (अपिंशत) अलग-अलग करो ॥ ९ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस संसार में स्थूल पदार्थों के बीच कोई जल को अधिक, कोई अग्नि को अधिक और कोई भूमि को बड़ी-बड़ी बतलाते हैं। परन्तु स्थूल पदार्थों में भूमि ही अधिक है, इस प्रकार सत्यविज्ञान से मेघ के अवयवों का जो ज्ञान उसके समान सब पदार्थों को अलग-अलग कर सिद्धान्तों की सब परीक्षा करें, इस काम के विना यथार्थ पदार्थविद्या को नहीं जान सकते ॥ ९ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या यूयं यथैकः संयुक्तेषु पृथिव्यादिषु पदार्थेष्वापो भूयिष्ठा इत्यब्रवीदन्योऽग्निर्भूयिष्ठ इति प्राब्रवीदेको बहुभ्यो वधर्यन्तीं भूमिं भूयिष्ठामब्रवीदेवमृता वदन्तः सन्तः चमसानिव पदार्थानपिंशत ॥ ९ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (आपः) जलानि (भूयिष्ठाः) अधिकाः (इति) एवम् (एकः) (अब्रवीत्) ब्रूते (अग्निः) पावकः (भूयिष्ठः) अधिकः (इति) (अन्यः) (अब्रवीत्) ब्रूते (वधर्यन्तीम्) भूमिम् (बहुभ्यः) पदार्थेभ्यः (प्र) (एकः) (अब्रवीत्) वदति (ऋता) ऋतानि सत्यानि (वदन्तः) उच्चरन्तः (चमसान्) मेघानिव (अपिंशत) विभक्तान् कुरुत ॥ ९ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अस्मिन् संसारे स्थूलेषु पदार्थेषु वा केचिदपोऽधिकाः केचिदग्निमधिकं केचिद्भूमिं पुष्कलां वदन्ति परन्तु स्थूलेषु भूमिरेवाधिकास्तीति। सत्येन विज्ञानेन मेघाऽवयवविवेकवत् सर्वान् पदार्थान् विभक्तान् कृत्वा तत्त्वानि सर्वे सुपरीक्षेरन्नैतेन विना यथार्थां पदार्थविद्यां वेदितुं शक्नुवन्ति ॥ ९ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या जगात स्थूल पदार्थात कुणी जल, कुणी अग्नी तर कुणी भूमीला मोठे मानतात; परंतु स्थूल पदार्थात भूमीच अधिक आहे. या प्रकारच्या सत्यविज्ञानाने मेघाच्या अवयवाचे ज्ञान त्याच्यासारख्या सर्व पदार्थांना वेगवेगळे करून सिद्धांताची सर्वांनी परीक्षा करावी. या कार्याशिवाय यथार्थ पदार्थ विद्या जाणता येत नाही. ॥ ९ ॥
10 श्रोणामेक उदकम् - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
श्रो॒णामेक॑ उद॒कं गामवा॑जति मां॒समेकः॑ पिंशति सू॒नयाभृ॑तम् ।
आ नि॒म्रुचः॒ शकृ॒देको॒ अपा॑भर॒त्किं स्वि॑त्पु॒त्रेभ्यः॑ पि॒तरा॒ उपा॑वतुः ॥
मूलम् ...{Loading}...
श्रो॒णामेक॑ उद॒कं गामवा॑जति मां॒समेकः॑ पिंशति सू॒नयाभृ॑तम् ।
आ नि॒म्रुचः॒ शकृ॒देको॒ अपा॑भर॒त्किं स्वि॑त्पु॒त्रेभ्यः॑ पि॒तरा॒ उपा॑वतुः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - ऋभवः
- ऋषिः - दीर्घतमा औचथ्यः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
श्रोणा꣡म् ए꣡क उदकं꣡ गा꣡म् अ꣡वाजति
मांस꣡म् ए꣡कः पिंशति सून꣡या꣡भृतम्
आ꣡ निम्रु꣡चः श꣡कृद् ए꣡को अ꣡पाभरत्
किं꣡ स्वित् पुत्रे꣡भ्यः पित꣡रा उ꣡पावतुः
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
ajati ← √aj- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
áva ← áva (invariable)
{}
ékaḥ ← éka- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
gā́m ← gáv- ~ gó- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
śroṇā́m ← śroṇá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
udakám ← udaká- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ā́bhr̥tam ← √bhr̥- (root)
{case:NOM, gender:N, number:SG, non-finite:PPP}
ékaḥ ← éka- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
māṁsám ← māṁsá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
piṁśati ← √piś- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
sūnáyā ← sūnā́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
abharat ← √bhr̥- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
ápa ← ápa (invariable)
{}
ékaḥ ← éka- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
nimrúcaḥ ← nimrúc- (nominal stem)
{case:ABL, gender:F, number:SG}
śákr̥t ← śákr̥t- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
āvatuḥ ← √avⁱ- (root)
{number:DU, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
kím ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
pitárau ← pitár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
putrébhyaḥ ← putrá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
svit ← svit (invariable)
{}
úpa ← úpa (invariable)
{}
पद-पाठः
श्रो॒णाम् । एकः॑ । उ॒द॒कम् । गाम् । अव॑ । अ॒ज॒ति॒ । मां॒सम् । एकः॑ । पिं॒श॒ति॒ । सू॒नया॑ । आऽभृ॑तम् ।
आ । नि॒ऽम्रुचः॑ । शकृ॑त् । एकः॑ । अप॑ । अ॒भ॒र॒त् । किम् । स्वि॒त् । पु॒त्रेभ्यः॑ । पि॒तरौ॑ । उप॑ । आ॒व॒तुः॒ ॥
Hellwig Grammar
- śroṇām ← śroṇa
- [noun], accusative, singular, feminine
- “crippled.”
- eka ← ekaḥ ← eka
- [noun], nominative, singular, masculine
- “one; single(a); alone(p); some(a); single(a); eka [word]; alone(p); excellent; each(a); some(a); one; same; alone(p); some(a); consistent; any(a); undifferentiated; disjunct.”
- udakaṃ ← udakam ← udaka
- [noun], accusative, singular, neuter
- “water; Udaka; juice; body of water; solution; udaka [word]; decoction; udakaprameha; washing water; kaṣāya; tear; ablution.”
- gām ← go
- [noun], accusative, singular, feminine
- “cow; cattle; go [word]; Earth; bull; floor; milk; beam; sunbeam; leather; hide; horn; language; bowstring; earth; ox; Svarga.”
- avājati ← avāj ← √aj
- [verb], singular, Present indikative
- māṃsam ← māṃsa
- [noun], accusative, singular, neuter
- “meat; flesh; pulp; māṃsa [word].”
- ekaḥ ← eka
- [noun], nominative, singular, masculine
- “one; single(a); alone(p); some(a); single(a); eka [word]; alone(p); excellent; each(a); some(a); one; same; alone(p); some(a); consistent; any(a); undifferentiated; disjunct.”
- piṃśati ← piś
- [verb], singular, Present indikative
- “decorate.”
- sūnayābhṛtam ← sūnayā ← sūnā
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “abattoir; killing; butchery.”
- sūnayābhṛtam ← ābhṛtam ← ābhṛ ← √bhṛ
- [verb noun], accusative, singular
- “bring.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- nimrucaḥ ← nimruc
- [noun], ablative, singular, feminine
- “sunset.”
- śakṛd ← śakṛt
- [noun], accusative, singular
- “droppings; fecal matter; śakṛt [word].”
- eko ← ekaḥ ← eka
- [noun], nominative, singular, masculine
- “one; single(a); alone(p); some(a); single(a); eka [word]; alone(p); excellent; each(a); some(a); one; same; alone(p); some(a); consistent; any(a); undifferentiated; disjunct.”
- apābharat ← apabhṛ ← √bhṛ
- [verb], singular, Thematic aorist (Ind.)
- kiṃ ← kim ← ka
- [noun], accusative, singular, neuter
- “what; who; ka [pronoun].”
- svit ← svid
- [adverb]
- “svid [word].”
- putrebhyaḥ ← putra
- [noun], dative, plural, masculine
- “son; putra [word]; male child; Putra; Bodhisattva.”
- pitarā ← pitarau ← pitṛ
- [noun], nominative, dual, masculine
- “father; Pitṛ; ancestor; parent; paternal ancestor; pitṛ [word]; forefather.”
- upāvatuḥ ← upāv ← √av
- [verb], dual, Perfect indicative
- “help.”
सायण-भाष्यम्
अत्र ऋभव एव ऋत्विग्रूपेण स्थित्वा सर्वत्र यज्ञं निर्वहन्तीत्याह। श्रोणां शोणम् ॥ ‘ वा छन्दसि ’ इति पररूपाभावः ॥ शोणवर्णम् उदकं रुधिरम् एकः ऋभुषु मध्ये ऋत्विक् गाम् अवाजति बाह्यभूमिं प्रति गमयति रक्षोभागत्वेन स्थापयति । तथा एकः मांसं सूनया छेदनसाधनेन स्वधितिना आभृतं संपादितं पिंशति हृदयजिह्वावक्षआद्याकारेण आहृतं संपादितं मांसं पिंशति अवयवीकरोति स्वधितिना तत्तद्वयवान् विभजतीत्यर्थः । अथ एकः निम्रुचः निःशेषेण छिन्नात् मांसात् शकृत् कुक्षिस्थं जरत्तृणम् ऊबध्यनामकम् अपाभरत् अपाहरन्निरसनाय । एवमृत्विग्रूपेण स्थितेभ्यः पुत्रेभ्यः पुरुत्रातृभ्यः पुत्रस्थानीयेभ्य ऋभुभ्यः सर्वेष्वनुष्ठितेषु पितरा यज्ञस्य पालयितारौ जायापती किं स्वित् उपावतुः किं नु खलु प्राप्नुतः ॥ अवतेः प्राप्त्यर्थाच्छान्दसो लिट् ॥ सर्वं तैरेवानुष्ठितमिति तयोर्न किंचित्कृत्यमस्तीत्यर्थः । अथवायमर्थः । एकस्तेषामन्यतमः श्रोणां पङ्गुकां गामुदकं प्रत्यवगमयति । अपरः सूनया मांसविक्रयिण्या आभृतं संपादितं मांसं पिंशति । अपर आ निम्रुचः अस्तमयादर्वागेव शकृत् गोपुरीषं हरति । एवम् ऋभुभिरनुष्ठिते सति किं स्विदेतस्मात् परिचरणात् अन्यत् पुत्रेभ्यः सकाशात् उपावतुः उपगच्छेतामिति ॥ ॥ ५ ॥
Wilson
English translation:
“One pours the red water (the blood) upon the ground; one cuts the flesh, divided into fragments by the chopper; and a third seperates the excrement from the other parts; in what manner may the parents (of the sacrifice) render assistance to their sons?”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
The Ṛbhus are identified with the priests employed in the sacrifice of a victim; the parents of the sacrifice: the parents pitṛs, = the instrumental tutor of the ceremony and his wife
Jamison Brereton
One drives the lame cow down to the water. One carves the flesh, carried here with a basket.
Up till sunset one bore away the dung. Have the parents given help to their sons?
Griffith
One downward to the water drives the crippled cow, another trims the flesh brought on the carving-board.
One carries off the refuse at the set of sun. How did the Parents aid their children in their task!
Geldner
Einer treibt die lahme Kuh zum Wasser hinab; einer zerlegt das Fleisch, das im Korb gebracht wird. Bis Sonnenuntergang trug einer den Dung fort. Haben wohl die beiden Eltern ihren Söhnen dabei geholfen?
Grassmann
Der eine treibt die lahme Kuh zum Wasser hin, der andre schneidet auf dem Brett das Fleisch zurecht, Der dritte kehrt am Abend allen Mist hinweg; ob wol den Aeltern wohlgefiel der Söhne Thun?
Elizarenkova
Один гонит вниз к воде хромую корову.
Один разделывает мясо, принесенное в корзине.
Один относил навоз до заката солнца.
А родители помогали сыновьям?
अधिमन्त्रम् (VC)
- ऋभवः
- दीर्घतमा औचथ्यः
- जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - जैसे (एकः) विद्वान् (श्रोणाम्) सुनने योग्य (गाम्) भूमि और (उदकम्) जल को (अवाजति) जानता, कलायन्त्रों से उसको प्रेरणा देता है वा जैसे (एकः) इकेला (सूनया) हिंसा से (आभृतम्) अच्छे प्रकार धारणा किये हुए (मांसम्) मरे हुए के अङ्ग के टूंकटेड़े (=टुकड़े) को (पिंशति) अलग करता है। वा जैसे (एकः) एक (निम्रुचः) नित्य प्राप्त प्राणी को (शकृत्) मल के समान (अप, आ अभरत्) पदार्थ को उठाता है वैसे (पितरौ) माता-पिता (पुत्रेभ्यः) पुत्रों के लिये (किं स्वित्) क्या (उपावतुः) समीप में चाहैं ॥ १० ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है। जो पिता-माता जैसे गौएं बछड़े को सुख चाहती, दुःख से बचाती वा बहेलिया मांस को लेके अनिष्ट को छोड़े वा वैद्य रोगी के मल को दूर करे वैसे पुत्रों को दुर्गुणों से पृथक् कर शिक्षा और विद्यायुक्त करते हैं, वे सन्तान के सुख को पाते हैं ॥ १० ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: यथैकः श्रोणाङ्गामुदकञ्चावाजति यथैकः सूनयाभृतं मांसं पिंशति यथैको निम्रुचः शकृदपाभरत्तथा पितरौ पुत्रेभ्यः किं स्विदुपावतुः ॥ १० ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (श्रोणाम्) श्रोतव्याम् (एकः) विद्वान् (उदकम्) जलम् (गाम्) भूमिम् (अव) (अजति) जानाति प्रक्षिपति वा (मांसम्) मृतकशरीरावयवम् (एकः) असहायः (पिंशति) पृथक् करोति (सूनया) हिंसया (आभृतम्) समन्ताद्धृतम् (आ) (निम्रुचः) नित्यं प्राप्तस्य (शकृत्) विष्टेव (एकः) (अपः) (अभरत्) भरति (किम्) (स्वित्) प्रश्ने (पुत्रेभ्यः) (पितरौ) मातापितरौ (उप) (आवतुः) कामयेताम् ॥ १० ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः। ये पितरो यथा धेनुर्वत्समिव व्याधो मांसमिव वैद्यो रोगिणो मलनिवारणमिव पुत्रान् दुर्गुणेभ्यो निवर्त्य शिक्षाविद्याप्तान् कुर्वन्ति ते सन्तानसुखमाप्नुवते ॥ १० ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. जसे गाय वासराचे सुख इच्छिते व दुःखापासून बचाव करते. पक्ष्यांना मारणारा मांस घेतो व इतर गोष्टी सोडून देतो, वैद्य रोग्याचा मल दूर करतो तसे जे माता पिता पुत्रांना दुर्गुणांपासून पृथक करून शिक्षण देऊन विद्यायुक्त करतात तेच संतानांचे सुख प्राप्त करतात. ॥ १० ॥
11 उद्वत्स्वस्मा अकृणोतना - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
उ॒द्वत्स्व॑स्मा अकृणोतना॒ तृणं॑ नि॒वत्स्व॒पः स्व॑प॒स्यया॑ नरः ।
अगो॑ह्यस्य॒ यदस॑स्तना गृ॒हे तद॒द्येदमृ॑भवो॒ नानु॑ गच्छथ ॥
मूलम् ...{Loading}...
उ॒द्वत्स्व॑स्मा अकृणोतना॒ तृणं॑ नि॒वत्स्व॒पः स्व॑प॒स्यया॑ नरः ।
अगो॑ह्यस्य॒ यदस॑स्तना गृ॒हे तद॒द्येदमृ॑भवो॒ नानु॑ गच्छथ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - ऋभवः
- ऋषिः - दीर्घतमा औचथ्यः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
उद्व꣡त्सु अस्मा अकृणोतना तृ꣡णं
निव꣡त्सु अपः꣡ सुअपस्य꣡या नरः
अ꣡गोहियस्य य꣡द् अ꣡सस्तना गृहे꣡
त꣡द् अद्ये꣡द꣡म् ऋभवो ना꣡नु गछथ
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
akr̥ṇotana ← √kr̥- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
asmai ← ayám (pronoun)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
tŕ̥ṇam ← tŕ̥ṇa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
udvátsu ← udvát- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
apáḥ ← áp- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
naraḥ ← nár- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
nivátsu ← nivát- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
svapasyáyā ← svapasyā́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
ágohyasya ← ágohya- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
ásastana ← √sas- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
gr̥hé ← gr̥há- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
adyá ← adyá (invariable)
{}
ánu ← ánu (invariable)
{}
gachatha ← √gam- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
idám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ná ← ná (invariable)
{}
r̥bhavaḥ ← r̥bhú- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
उ॒द्वत्ऽसु॑ । अ॒स्मै॒ । अ॒कृ॒णो॒त॒न॒ । तृण॑म् । नि॒वत्ऽसु॑ । अ॒पः । सु॒ऽअ॒प॒स्यया॑ । न॒रः॒ ।
अगो॑ह्यस्य । यत् । अस॑स्तन । गृ॒हे । तत् । अ॒द्य । इ॒दम् । ऋ॒भ॒वः॒ । न । अनु॑ । ग॒च्छ॒थ॒ ॥
Hellwig Grammar
- udvatsv ← udvatsu ← udvat
- [noun], locative, plural, feminine
- “altitude.”
- asmā ← asmai ← idam
- [noun], dative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- akṛṇotanā ← akṛṇotana ← kṛ
- [verb], plural, Imperfect
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- tṛṇaṃ ← tṛṇam ← tṛṇa
- [noun], accusative, singular, neuter
- “grass; tṛṇa [word]; herb.”
- nivatsv ← nivatsu ← nivat
- [noun], locative, plural, feminine
- “depth.”
- apaḥ ← ap
- [noun], accusative, plural, feminine
- “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”
- svapasyayā ← svapasyā
- [noun], instrumental, singular, feminine
- naraḥ ← nṛ
- [noun], nominative, plural, masculine
- “man; man; nṛ [word]; crew; masculine.”
- agohyasya ← agohya
- [noun], genitive, singular, masculine
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- asastanā ← asastana ← sas
- [verb], plural, Imperfect
- “sleep.”
- gṛhe ← gṛha
- [noun], locative, singular, neuter
- “house; palace; temple; home; place; family; family; stable.”
- tad ← tat ← tad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- adyedam ← adyā ← adya
- [adverb]
- “now; today; then; nowadays; adya [word].”
- adyedam ← idam
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- ṛbhavo ← ṛbhavaḥ ← ṛbhu
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Ribhus.”
- nānu ← na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- nānu ← anu
- [adverb]
- “subsequently; behind; along; towards; because.”
- gacchatha ← gam
- [verb], plural, Present indikative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
सायण-भाष्यम्
पुराणप्रसिद्धान् सुधन्वनः पुत्रान् कर्मणा देवत्वं प्राप्तवतः ऋभून् स्तुत्वा वेदप्रसिद्धया सूर्यरश्मिरूपान् ऋभून् इदानीं स्तौति । तथा च यास्को निरुक्ते पुराणप्रक्रिया सिद्धानृभून् बहुधा निरुच्य तदुदाहरणत्वेन ‘ विष्ट्वी शमी ’ इत्येतामुदाहृत्य • आदित्यरश्मयोऽप्यृभव उच्यन्ते’ ( निरु. ११. १६) इत्युक्त्वा तस्मिन्नर्थे एतामृचमुदाजहार । हे ऋभवः उरु प्रभूतं भासमानाः ऋतेन आदित्येन भासमाना वा ऋतेनोदकेन उदकार्थमुत्पन्ना वा । रश्मीनामुरुभासमानत्वं प्रसिद्धम् । तथा आदित्यादुत्पत्तिरपि । उदकार्थं भवनमपि रश्मीनां घर्मकाले भूमिगतं सारमादाय पुनः वर्षकाले प्रवर्षन्तीति प्रसिद्धम् ।’ आदित्याज्जायते वृष्टिः’ (मनु. ३.७६ ) इति शास्त्रात् । तथाविधाः नरः प्रकाशवृष्ट्युकादेर्नेतारः यूयम् उद्वत्सु उन्नतेषु प्रदेशेषु मेर्वादिषु तृणं व्रीहियवादिरूपम् अस्मै प्राणिजाताय तदुपकारार्थम् अकृणोतन कृतवन्तः स्थ ॥ ‘उपसर्गाच्छन्दसि धात्वर्थे ’ इति वतिः ॥ तथा निवत्सु प्रवणदेशेषु अस्मै एव अपः उदकानि अकृणोतन अकुरुत । किं स्वभोगार्थं नेत्याह । स्वपस्यया शोभनकर्मेच्छया । शोभनं कर्म एभिः कृतमिति यथा यजमानाः स्तुवन्ति तदिच्छयेत्यर्थः। किंच यूयम् अगोह्यस्य अग्राह्यस्यादित्यस्य गृहे मण्डले यत् यावत्कालम् असस्तन सुप्तवन्तः स्थ रात्रौ निर्व्यापारास्तिष्ठथ ॥ ‘ षस स्वप्ने ‘। अस्माल्लङि पूर्ववत्तस्य तनबादेशः । अदादित्वात् शपो लुक् । तत् तावन्तं कालम् अद्य अहनि इदम् इदानीं नानु गच्छथ अनुसृत्य न गच्छथ ॥ यावन्तं कालं रात्रौ सूर्ये निगूढा वर्तध्वे तावन्तमेव कालम् अहन्यपि नानुगच्छथेत्यर्थः । यद्वा । अगोपनीयस्य तस्य गृहे अन्तरिक्षे यत् यावन्तं कालम् असस्तन वृष्टिम् अदत्त्वा स्वापमकुरुत तत्तावन्तं कालम् अद्येदानीं वर्षसमये इदं सस्याभिवर्धनवृष्टिप्रवाहरूपं कर्म नानु गच्छथ अनुसृत्य न प्राप्नुथ । यावन्तं कालं विवर्षथ तावन्तमेव कालं प्रवर्षथेत्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“Ṛbhus, leaders (of the rains), you have caused the grass to grow upon the high plural ces; you have caused the waters to flow over the low plural ces; for (the promotion of) good works; as you have reposed for a while in the dwelling of the unapprehensible (Sun), so desist not today from (the discharge of) this (your function).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Ṛbhus are identified in this and following hymns with the rays of the sun, as the instrumental uments of the rain and the causes of fertility; ādityaraśmayo api ṛbhava ucyante: (Nirukta 11.16); unapprehensible Sun: agohyasya gṛhe: agohya = a name of the sun (Nirukta); who is not to be hidden, aguhanīya;or, agrahaṇīya, not to be apprehended, literally or metaphorically; so desist not: idam nānugacchatha; anusṛtya na gacchatha, having come forth, go not away without doing this,idam, your office of sending down rain for as long a period as you repose in the solar orb; a truism is explained in Nirukta: yāvat tatra bhavatha na tāvadiha bhavatha, as long as you are there, you are not here
Jamison Brereton
You made grass for him on the heights and waters in the valleys by your skillful work, o men,
when you slept in the house of Agohya: you do not continue that here today, o R̥bhus.
Griffith
On the high places ye have made the grass for man, and water in the valleys, by your skill, O Men.
Rbhus, ye iterate not to-day that act of yours, your sleeping in the house of him whom naught can hide.
Geldner
Auf den Höhen legtet ihr für ihn Gras an, in die Niederungen leitetet ihr Männer mit Kunstfertigkeit das Wasser, als ihr im Hause des Agohya geschlafen hattet: Das macht ihr Ribhu´s heute nicht mehr nach.
Grassmann
Als ihr im Hause des Agohja schlummertet, da schufet ihr, o Männer, Kraut ihm auf den Höhn, Und in den Thälern Wasser ihr durch eure Kunst; das Werk, o Ribhu’s, führt ihr heute nicht mehr aus.
Elizarenkova
На возвышенностях вы создали траву для этого (народа),
В низинах (провели) воду благодаря своему мастерству, о мужи,
Когда вы проспали в доме у Агохьи.
Теперь, о Рибху, вы не повторяете этого.
अधिमन्त्रम् (VC)
- ऋभवः
- दीर्घतमा औचथ्यः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (नरः) नेता अग्रगन्ता जनो ! तुम (स्वपस्यया) अपने को उत्तम काम की इच्छा से (अस्मै) इस गवादि पशु के लिये (निवत्सु) नीचे और (उद्वत्सु) ऊँचे प्रदेशों में (तृणम्) काटने योग्य घास को और (अपः) जलों को (अकृणोतन) उत्पन्न करो। हे (ऋभवः) मेधावी जनो ! तुम (यत्) जो (अगोह्यस्य) न लुकाय रखने योग्य के (गृहे) घर में वस्तु है (तत्) उसको (न) न (असस्तन) नष्ट करो (अद्य) इस उत्तम समय में (इमम्) इसके (अनु, गच्छथ) पीछे चलो ॥ ११ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यों को चाहिये कि ऊँचे-नीचे स्थलों में पशुओं के राखने के लिये जल और घास आदि पदार्थों को राखें और अरक्षित अर्थात् गिरे, पड़े वा प्रत्यक्ष में धरे हुए दूसरे के पदार्थ को भी अन्याय से ले लेने की इच्छा कभी न करें। धर्म, विद्या और बुद्धिमान् जनों का सङ्ग सदैव करें ॥ ११ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे नरो यूयं स्वपस्ययाऽस्मै निवत्सूद्वत्सु तृणमपश्चाकृणोतन। हे ऋभवो यूयं यदगोह्यस्य गृहे वस्त्वऽस्ति तन्नासस्तनाद्येदमनुगच्छथ ॥ ११ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (उद्वत्सु) ऊर्ध्वेषूत्कृष्टेषु प्रदेशेषु (अस्मै) गवाद्याय पशवे (अकृणोतन) कुरुत। अत्रान्येषामपीति दीर्घः। (तृणम्) हिंसितव्यं घासम् (निवत्सु) निम्नप्रदेशेषु (अपः) जलानि (स्वपस्यया) आत्मनः सुष्ठु अपसः कर्मण इच्छया (नरः) नेतारः (अगोह्यस्य) गोहितुं रक्षितुमनर्हस्य (यत्) (असस्तन) हिंसत (गृहे) (तत्) (अद्य) (इदम्) (ऋभवः) मेधाविनः (न) (अनु, गच्छथ) ॥ ११ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यैरुच्चनीचस्थलेषु पशुरक्षणाय जलानि घासाश्च संरक्षणीयाः। अरक्षितस्य परपदार्थस्याप्यन्यायेन ग्रहणेच्छा कदाचिन्नैव कार्य्या। धर्मविद्यानां मेधाविनां च सङ्गः सदैव कर्त्तव्यः ॥ ११ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - पशूंचे रक्षण करण्यासाठी माणसांनी उंच खाली स्थानावर जल व गवत इत्यादी पदार्थ ठेवावेत. अरक्षित अर्थात् पडलेल्या किंवा प्रत्यक्ष दुसऱ्याजवळच्या पदार्थाची अन्यायाने घेण्याची इच्छा कधी करू नये. धर्म, विद्या व बुद्धिमानांची संगती धरावी. ॥ ११ ॥
12 सम्मील्य यद्भुवना - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
स॒म्मील्य॒ यद्भुव॑ना प॒र्यस॑र्पत॒ क्व॑ स्वित्ता॒त्या पि॒तरा॑ व आसतुः ।
अश॑पत॒ यः क॒रस्नं॑ व आद॒दे यः प्राब्र॑वी॒त्प्रो तस्मा॑ अब्रवीतन ॥
मूलम् ...{Loading}...
स॒म्मील्य॒ यद्भुव॑ना प॒र्यस॑र्पत॒ क्व॑ स्वित्ता॒त्या पि॒तरा॑ व आसतुः ।
अश॑पत॒ यः क॒रस्नं॑ व आद॒दे यः प्राब्र॑वी॒त्प्रो तस्मा॑ अब्रवीतन ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - ऋभवः
- ऋषिः - दीर्घतमा औचथ्यः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
सम्मी꣡ल्य य꣡द् भु꣡वना पर्य꣡सर्पत
कु꣡व स्वित् तात्या꣡ पित꣡रा व आसतुः
अ꣡शपत यः꣡ कर꣡स्नं व आददे꣡
यः꣡ प्रा꣡ब्रवीत् प्रो꣡ त꣡स्मा अब्रवीतन
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
bhúvanā ← bhúvana- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
paryásarpata ← √sr̥p- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
sammī́lya ← √mīl- (root)
{non-finite:CVB}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
āsatuḥ ← √as- 1 (root)
{number:DU, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
kvà ← kvà (invariable)
{}
pitárā ← pitár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
svit ← svit (invariable)
{}
tātyā́ ← tātyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
ādadé ← √dā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
áśapata ← √śap- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
karásnam ← karásna- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ábravīt ← √brū- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
abravītana ← √brū- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
prá ← prá (invariable)
{}
prá ← prá (invariable)
{}
tásmai ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
u ← u (invariable)
{}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
स॒म्ऽमील्य॑ । यत् । भुव॑ना । प॒रि॒ऽअस॑र्पत । क्व॑ । स्वि॒त् । ता॒त्या । पि॒तरा॑ । वः॒ । आ॒स॒तुः॒ ।
अश॑पत । यः । क॒रस्न॑म् । वः॒ । आ॒ऽद॒दे । यः । प्र । अब्र॑वीत् । प्रो इति॑ । तस्मै॑ । अ॒ब्र॒वी॒त॒न॒ ॥
Hellwig Grammar
- saṃmīlya ← sammīlay ← √mīl
- [verb noun]
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- bhuvanā ← bhuvana
- [noun], accusative, plural, neuter
- “Earth; being; world; bhuvana [word].”
- paryasarpata ← parisṛp ← √sṛp
- [verb], plural, Imperfect
- kva
- [adverb]
- “wherein; how; kva [word].”
- svit ← svid
- [adverb]
- “svid [word].”
- tātyā ← tātya
- [noun], nominative, dual, masculine
- “fatherly.”
- pitarā ← pitṛ
- [noun], nominative, dual, masculine
- “father; Pitṛ; ancestor; parent; paternal ancestor; pitṛ [word]; forefather.”
- va ← vaḥ ← tvad
- [noun], genitive, plural
- “you.”
- āsatuḥ ← as
- [verb], dual, Perfect indicative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- aśapata ← śap
- [verb], plural, Imperfect
- “curse; swear; affirm; promise.”
- yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- karasnaṃ ← karasnam ← karasna
- [noun], accusative, singular, masculine
- “forearm.”
- va ← vaḥ ← tvad
- [noun], genitive, plural
- “you.”
- ādade ← ādā ← √dā
- [verb], singular, Perfect indicative
- “take; take away; take out; pick; extract; drink; grasp; put; collect; accept; get; choose; remove; steal; bring; press out; impound; keep; eat; use; distill.”
- yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- prābravīt ← prabrū ← √brū
- [verb], singular, Imperfect
- “state; name; disclose.”
- pro ← pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- pro ← u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- tasmā ← tasmai ← tad
- [noun], dative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- abravītana ← brū
- [verb], plural, Imperfect
- “say; tell; describe; speak; state; answer; call; explain; address; proclaim; talk; talk; choose.”
सायण-भाष्यम्
हे ऋभवः रश्मयः यूयं यत् यदा भुवना भूतजातानि संमील्य संमीलनं कृत्वा जलधरपटलैराच्छाद्य पर्यसर्पत परितः सर्पणं कुरुथ वर्षथेत्यर्थः । तात्या तातौ तायमाने वृष्ट्युदके । यद्वा । तात्या तासु वर्षासु ॥ छान्दसस्त्यप्रत्ययो दकारस्यात्वं च ॥ अथवा पितृविशेषणम् । तात्या तत्कालीनौ पितरा जगतः पालकौ सूर्यचन्द्रमसौ क्व स्वित् आसतुः कुत्र खलु तिष्ठतः ॥ अस्तेर्लिटि व्यत्ययेन भूभावाभावः । यद्वा । असतेर्गत्यर्थस्य लिटि एतद्रूपम् ॥ अहोरात्रविभागेन प्रवर्षयथेत्यर्थः । किंच ईदृशान् वः युष्मान् यः कोऽपि वृष्टिप्रतिबन्धकारी राक्षसादिः करस्नम् । बाहुनामैतत् , ‘करस्नौ बाहू ’ (नि. २. ४. ७ ) इत्युक्तत्वात् । अत्र तु अकारान्तम् । युष्मदीयं हस्तम् आददे गृह्णाति प्रतिरोधं करोति तम् अशपत नाशयथ । यः च प्राब्रवीत् प्रकर्षेण वाचा निरुन्द्धे तस्मै प्रो प्रैव अब्रवीतन प्रकर्षेण भर्त्सनादिशब्दं कुरुथ । यद्वा । यो नूनं स्तौति तं प्रकर्षेण स्तुतेत्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“As you glide along enveloping the regions (in clouds); where, then, are the parents (of the world)? curse him who arrests your arm; reply sternly to him who speaks disrespectfully (to you).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
The parents of the world: the sun and the moon, the protectors of the world, which, during the rains, are hidden by the clouds; who speaks disrespectfully: yaḥ prābravīt pra tasmā abravītana: pra prefixed to brū = either to speak harshly or kindly, to censure or to praise
Jamison Brereton
When, having shut your eyes, you crept around the living worlds, where were your loving parents? You cursed him who took your arm. Who made a declaration (to you), to him you also made a declaration.
Griffith
As, compassing them round, ye glided through the worlds, where had the venerable Parents their abode?
Ye laid a curse on him who raised his arm at you: to him who spake aloud to you ye spake again.
Geldner
Als ihr mit geschlossenen Augen die Wesen umschlichet, wo waren da eure zärtlichen Eltern? Ihr fluchtet dem, der euch am Arme faßte. Wer euch anredete, dem standet ihr Rede.
Grassmann
Als ihr geschlossnen Auges durch die Wesen schlicht, wo weilte damals eur geliebtes Aelternpaar? Ihr fluchtet dem, der hemmend in den Arm euch fiel; dem, der euch grüsste, botet ihr den Gegengruss.
Elizarenkova
Когда с закрытыми глазами вы двигались ощупью вокруг существ,
Где были ваши любящие родители?
Вы прокляли (того,) кто взял вас за руку.
Кто заговорил (с вами), с тем и вы заговорили.
अधिमन्त्रम् (VC)
- ऋभवः
- दीर्घतमा औचथ्यः
- निचृज्जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे विद्यार्थिजनो ! तुम (संमील्य) आँखें मिलमिला के (यत्) जो (भुवना) भूमि आदि लोक हैं उनको (पर्यसर्पत) सब ओर से जानो, तब (वः) तुम्हारे (तात्या) उस समय होनेवाले (पितरा) माता-पिता अर्थात् विद्याऽध्ययन समय के माता-पिता (क्व) (स्वित्) कहीं (आसतुः) निरन्तर बसें (यः) और जो (वः) तुम्हारी (करस्नम्) भुजा को (आददे) पकड़ता है वा जिसको (अशपत) अपराध हुए पर कोशो, (यः) जो आचार्य तुमको (प्र, अब्रवीत्) उपदेश सुनावे (तस्मै) उसके लिये (प्रो, अब्रवीतन) प्रिय वचन बोलो ॥ १२ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जब पढ़ानेवालों के समीप विद्यार्थी आवें तब उनसे यह पूछना योग्य है कि तुम कहाँ के हो ? तुम्हारा निवास कहाँ है ? तुम्हारे माता-पिता का क्या नाम है ? क्या पढ़ना चाहते हो ? अखण्डित ब्रह्मचर्य करोगे वा न करोगे ? इत्यादि पूछ करके ही इनको विद्या ग्रहण करने के लिये ब्रह्मचर्य की शिक्षा देवें और शिष्य जन पढ़ानेवालों की निन्दा और उनके प्रतिकूल आचरण कभी न करें ॥ १२ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे विद्यार्थिनो यूयं संमील्य यद्भुवना सन्ति तानि पर्य्यसर्पत तदा वस्तात्या पितरा क्व स्विदासतुर्निवसतः। यो वः करस्नमाददे यूयं यमशपत यो युष्मान् प्राब्रवीत् तस्मै प्रो अब्रवीतन ॥ १२ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (संमील्य) सम्यक् निमेषणं कृत्वा (यत्) यदा (भुवना) भुवनानि लोकान् (पर्यसर्पत) परितः सर्वतो विजानीत (क्व) कस्मिन् (स्वित्) प्रश्ने (तात्या) तस्मिन्नवसरे भवा। अत्र वाच्छन्दसीति तदव्ययात्त्यप्। (पितरा) जननी जनकश्च (विः) युष्माकम् (आसतुः) (अशपत) सत्यपराधे आकुश्यत (यः) (करस्नम्) बाहुम्। करस्नाविति बाहुना०। निघं० २। ४। (वः) युष्माकम् (आददे) गृह्णाति। अत्रात्मनेपदे तलोपः। (यः) आचार्यः (प्र) (अब्रवीत्) ब्रूयादुपदिशेत् (प्रो) प्रकृष्टार्थे (तस्मै) (अब्रवीतन) उपदिशेत ॥ १२ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - यदाऽध्यापकानां समीपे विद्यार्थिन आगच्छेयुस्तदैते इदं प्रष्टव्याः। यूयं कुत्रत्या युष्माकं कुत्र निवासो मातापित्रोः किन्नाम किमध्येतुमिच्छथाखण्डितं ब्रह्मचर्यं करिष्यथ न वेत्यादि पृष्ट्वैतेभ्यो विद्याग्रहणाय ब्रह्मचर्यदीक्षां दद्युः शिष्याध्यापकानां निन्दामप्रियाचरणं च कदापि नैव कुर्य्युः ॥ १२ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जेव्हा अध्यापकांजवळ विद्यार्थी येतील तेव्हा त्यांना विचारावे की तुम्ही कुठून आलात? तुमचे निवासस्थान कोणते? तुमच्या माता-पित्याचे नाव काय? काय शिकू इच्छिता? अखंड ब्रह्मचर्यपालन कराल की नाही? इत्यादी विचारून त्यांना विद्या ग्रहण करण्यासाठी ब्रह्मचर्याचे शिक्षण द्यावे व शिष्यांनीही अध्यापकांची निंदा व त्यांच्या प्रतिकूल आचरण कधी करू नये. ॥ १२ ॥
13 सुषुप्वांस ऋभवस्तदपृच्छतागोह्य - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
सु॒षु॒प्वांस॑ ऋभव॒स्तद॑पृच्छ॒तागो॑ह्य॒ क इ॒दं नो॑ अबूबुधत् ।
श्वानं॑ ब॒स्तो बो॑धयि॒तार॑मब्रवीत्संवत्स॒र इ॒दम॒द्या व्य॑ख्यत ॥
मूलम् ...{Loading}...
सु॒षु॒प्वांस॑ ऋभव॒स्तद॑पृच्छ॒तागो॑ह्य॒ क इ॒दं नो॑ अबूबुधत् ।
श्वानं॑ ब॒स्तो बो॑धयि॒तार॑मब्रवीत्संवत्स॒र इ॒दम॒द्या व्य॑ख्यत ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - ऋभवः
- ऋषिः - दीर्घतमा औचथ्यः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
सुषुप्वां꣡स ऋभवस् त꣡द् अपृछत
अ꣡गोहिय क꣡ इदं꣡ नो अबूबुधत्
श्वा꣡नम् बस्तो꣡ बोधयिता꣡रम् अब्रवीत्
संवत्सर꣡ इद꣡म् अद्या꣡ वि꣡ अख्यत
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
apr̥chata ← √praś- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
r̥bhavaḥ ← r̥bhú- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
suṣupvā́ṁsaḥ ← √svap- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRF, voice:ACT}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
abūbudhat ← √budh- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
ágohya ← ágohya- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
idám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
káḥ ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
abravīt ← √brū- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
bastáḥ ← bastá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
bodhayitā́ram ← bodhayitár- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
śvā́nam ← śván- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
adyá ← adyá (invariable)
{}
akhyata ← √khyā- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
idám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
saṁvatsaré ← saṁvatsará- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
ví ← ví (invariable)
{}
पद-पाठः
सु॒षु॒प्वांसः॑ । ऋ॒भ॒वः॒ । तत् । अ॒पृ॒च्छ॒त॒ । अगो॑ह्य । कः । इ॒दम् । नः॒ । अ॒बू॒बु॒ध॒त् ।
श्वान॑म् । ब॒स्तः । बो॒ध॒यि॒तार॑म् । अ॒ब्र॒वी॒त् । सं॒व॒त्स॒रे । इ॒दम् । अ॒द्य । वि । अ॒ख्य॒त॒ ॥
Hellwig Grammar
- suṣupvāṃsa ← suṣupvāṃsaḥ ← svap
- [verb noun], nominative, plural
- “sleep; numb; fall asleep.”
- ṛbhavas ← ṛbhavaḥ ← ṛbhu
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Ribhus.”
- tad ← tat ← tad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- apṛcchatāgohya ← apṛcchata ← pracch
- [verb], plural, Imperfect
- “ask; ask; ask; consult; interrogate.”
- apṛcchatāgohya ← agohya
- [noun], vocative, singular, masculine
- ka ← kaḥ ← ka
- [noun], nominative, singular, masculine
- “what; who; ka [pronoun].”
- idaṃ ← idam
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- abūbudhat ← budh
- [verb], singular, Redupl. Aorist (Ind.)
- “understand; notice; wake up; observe; detect; attend to; awaken; attend.”
- śvānam ← śvan
- [noun], accusative, singular, masculine
- “dog; śvan [word].”
- basto ← bastaḥ ← basta
- [noun], nominative, singular, masculine
- “goat.”
- bodhayitāram ← bodhayitṛ
- [noun], accusative, singular, masculine
- abravīt ← brū
- [verb], singular, Imperfect
- “say; tell; describe; speak; state; answer; call; explain; address; proclaim; talk; talk; choose.”
- saṃvatsara ← saṃvatsare ← saṃvatsara
- [noun], locative, singular, masculine
- “year; year; saṃvatsara [word].”
- idam
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- adyā ← adya
- [adverb]
- “now; today; then; nowadays; adya [word].”
- vy ← vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- akhyata ← khyā
- [verb], plural, Thematic aorist (Ind.)
- “name; describe; call; enumerate; watch; know.”
सायण-भाष्यम्
हे ऋभवः रश्म्यात्मका: यूयं सुषुप्वांसः आदित्यमण्डले स्वपन्तो वर्षणाय ॥ स्वपेर्लिटः क्वसुः ॥ तमादित्यं तत् वाक्यम् अपृच्छत प्रश्नं कुरुथ । किं तदिति चेत् उच्यते । हे अगोह्य केनचिदगोपनीयादित्य स्वामिन् नः अस्मदीयम् इदं कर्म वर्षणरूपं कः अबूबुधत् बोधयति प्रेरयति साहाय्यं करोति । बुधेर्ण्यन्तात् लुङि चङि रूपम् ॥ बस्तः सर्वस्य वासयिता आदित्यः । वसेरौणादिकस्तप्रत्ययः । बवयोरभेदात् बत्वम् ॥ बोधयितारं प्रेरयितारं श्वानम् अब्रवीत् अन्तरिक्षे श्वसन्तं वायुं प्रावादीत् । असौ युष्मान् प्रेरयतीति । अथ वायुसहायेन वर्षन्तो यूयं संवत्सरे पूर्णे अद्य इदानीम् इदं जगत् व्यख्यत विविधं प्रकाशितवन्तः । पूर्वं सूर्याचन्द्रमसौ यथा न दृश्येते तथा वर्षित्वा इदानीं वर्षकालेऽतीते विश्वं जगत् व्यक्तं कुरुथेत्यर्थः ॥ ख्यातेर्लुङि ‘अस्यतिवक्तिख्याति’ इति अङ् ॥
Wilson
English translation:
“Ṛbhus, reposing in the solar orb, you inquire: who awakens us, unapprehensive (Sun), to this office (of sending rain). The Sun replies: the awakener is the wind; and the year (being ended), you again today light up this (world).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
The awakener is the wind: śvānam bodhayitāram = the awakener is the dog; but, śvānam = antarkṣe svasantam vāyum, the reposer in the firmament, the wind; saṃvatsare idam adyā vyakhyata, you have made this world today luminous, after the year has expired; i.e. the rainy season has passed, the rays of the sun and moon are again visible
Jamison Brereton
After you slept, R̥bhus, you asked this: “Who awakened us here, o Agohya?”
The billy-goat [=the Sun?] said the dog [=the Moon?] was the awakener. Here today, after a year, you opened your eyes.
Griffith
When ye had slept your fill, ye Rbhus, thus ye asked, O thou whom naught may hide, who now hath wakened us?
The goat declared the hound to be your wakener. That day, in a full year, ye first unclosed our eyes.
Geldner
Als ihr Ribhu´s ausgeschlafen hattet, da fragtet ihr: " Agohya! Wer hat uns da geweckt?" Der Bock nannte den Hund als Wecker. Nach Jahresfrist habt ihr euch heute in dieser Welt umgeschaut.
Grassmann
Als, Ribhu’s, ihr dann ausgeschlafen fragtet ihr: Agohja, sprich, wer hat uns eben aufgeweckt? Da gab der Bock den Hund als euren Wecker an; nach einem Jahre schlugt ihr da die Augen auf.
Elizarenkova
Выспавшись, о Рибху, вы спросили (вот) о чем:
Агохья, кто это нас разбудил?
Баран сказал, что разбудил пес.
И вот через год вы раскрыли глаза.
अधिमन्त्रम् (VC)
- ऋभवः
- दीर्घतमा औचथ्यः
- भुरिक्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (सुसुप्वांसः) सोनेवाले (ऋभवः) बुद्धिमान् जनो ! तुम जिस काम को (अपृच्छत) पूछो और जिसको (वि, अख्यत) प्रसिद्ध कहो (तत्, इदम्) उस इस काम को (नः) हम लोगों को (कः) कौन (अबूबुधत्) जनावे। हे (अगोह्य) न गुप्त राखने योग्य (वस्तः) ढाँपने-छिपानेवाला (श्वानम्) कार्य्यों में प्रेरणा देने और (बोधयितारम्) शुभागुण विषय जनानेवाले को जैसे जिस विषय को (अब्रवीत्) कहे वैसे उस (इदम्) प्रत्यक्ष विषय को (संवत्सरे) एक वर्ष में वा (अद्य) आज तू कह ॥ १३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - बुद्धिमान् जन जिस-जिस विषय को विद्वानों को पूछ कर निश्चय करें उस उस को मूर्ख निर्बुद्धि जन निश्चय नहीं कर सकें, जड़ मन्दमति जन जितना एक संवत्सर में पढ़ता है, उतना बुद्धिमान् एक दिन में ग्रहण कर सकता है ॥ १३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे सुसुप्वांस ऋभवो यूयं यदपृच्छत यच्च व्यख्यत तदिदं नः कोऽबूबुधत्। हे अगोह्य वस्तः श्वानं बोधयितारं यथा यदब्रीवत्तदिदं संवत्सरेऽद्य वा त्वं ब्रूहि ॥ १३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सुसुप्वांसः) ये सुप्ताः (ऋभवः) मेधाविनः (तत्) (अपृच्छत) (अगोह्य) अरक्ष्य (कः) (इदम्) कर्म (नः) अस्मान् (अबूबुधत्) बोधयेत् (श्वानम्) प्रेरकम् (वस्तः) आच्छादकः (बोधयितारम्) ज्ञापयितारम् (अब्रवीत्) ब्रूयात् (संवत्सरे) (इदम्) प्रत्यक्षम् (अद्य) अस्मिन् दिने (वि) (अख्यत) प्रख्यापय ॥ १३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - धीमन्तो यद्यद्विदुषः पृष्ट्वा निश्चिनुयुः। तत्तन्न मूर्खा निश्चेतुं शक्नुयुः। जडधीर्य्यावत् संवत्सरेऽधीते तावत् प्राज्ञ एकस्मिन् दिने ग्रहीतुं शक्नोति ॥ १३ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - बुद्धिमान लोक जो जो विषय विद्वानांना विचारून निश्चय करतात त्या त्या गोष्टीचा निर्बुद्ध लोक निश्चय करू शकत नाहीत. जड मंदमती माणूस जितके एका संवत्सरात (वर्षात) शिकतो तितके बुद्धिमान एका दिवसात ग्रहण करू शकतो. ॥ १३ ॥
14 दिवा यान्ति - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
दि॒वा या॑न्ति म॒रुतो॒ भूम्या॒ग्निर॒यं वातो॑ अ॒न्तरि॑क्षेण याति ।
अ॒द्भिर्या॑ति॒ वरु॑णः समु॒द्रैर्यु॒ष्माँ इ॒च्छन्तः॑ शवसो नपातः ॥
मूलम् ...{Loading}...
दि॒वा या॑न्ति म॒रुतो॒ भूम्या॒ग्निर॒यं वातो॑ अ॒न्तरि॑क्षेण याति ।
अ॒द्भिर्या॑ति॒ वरु॑णः समु॒द्रैर्यु॒ष्माँ इ॒च्छन्तः॑ शवसो नपातः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - ऋभवः
- ऋषिः - दीर्घतमा औचथ्यः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
दिवा꣡ यान्ति मरु꣡तो भू꣡मियाग्नि꣡र्
अयं꣡ वा꣡तो अन्त꣡रिक्षेण याति
अद्भि꣡र् याति · व꣡रुणः समुद्रइ꣡र्
युष्माँ꣡ इछ꣡न्तः शवसो नपातः
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
agníḥ ← agní- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
bhū́myā ← bhū́mi- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
divā́ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
marútaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
yānti ← √yā- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
antárikṣeṇa ← antárikṣa- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
ayám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vā́taḥ ← vā́ta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yāti ← √yā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
adbhíḥ ← áp- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
samudraíḥ ← samudrá- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
váruṇaḥ ← váruṇa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yāti ← √yā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ichántaḥ ← √iṣ- 2 (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
napātaḥ ← nápat- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
śavasaḥ ← śávas- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
yuṣmā́n ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
पद-पाठः
दि॒वा । या॒न्ति॒ । म॒रुतः॑ । भूम्या॑ । अ॒ग्निः । अ॒यम् । वातः॑ । अ॒न्तरि॑क्षेण । या॒ति॒ ।
अ॒त्ऽभिः । या॒ति॒ । वरु॑णः । स॒मु॒द्रैः । यु॒ष्मान् । इ॒च्छन्तः॑ । श॒व॒सः॒ । न॒पा॒तः॒ ॥
Hellwig Grammar
- divā ← div
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- yānti ← yā
- [verb], plural, Present indikative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- maruto ← marutaḥ ← marut
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- bhūmyāgnir ← bhūmyā ← bhūmi
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “floor; earth; Earth; real property; region; pṛthivī; location; Earth; place; bhūja; floor; pit; bhūmi [word]; one; hole; shop; distance; country; space; land; territory; topographic point.”
- bhūmyāgnir ← agniḥ ← agni
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- ayaṃ ← ayam ← idam
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- vāto ← vātaḥ ← vāta
- [noun], nominative, singular, masculine
- “vāta; wind; fart; Vayu; air; draft; vāta [word]; Vāta; rheumatism; Marut.”
- antarikṣeṇa ← antarikṣa
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “sky; atmosphere; air; abhra.”
- yāti ← yā
- [verb], singular, Present indikative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- adbhir ← adbhiḥ ← ap
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”
- yāti ← yā
- [verb], singular, Present indikative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- varuṇaḥ ← varuṇa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- samudrair ← samudraiḥ ← samudra
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “ocean; Samudra; sea; samudra [word]; four.”
- yuṣmāṃ ← yuṣmān ← tvad
- [noun], accusative, plural
- “you.”
- icchantaḥ ← iṣ
- [verb noun], nominative, plural
- “desire; recommend; approve; seek; call; search; try; prefer; love; commend; assent; permit; choose.”
- śavaso ← śavasaḥ ← śavas
- [noun], genitive, singular, neuter
- “strength; power; superiority.”
- napātaḥ ← napāt
- [noun], vocative, plural, masculine
- “grandson; nephew; napāt [word].”
सायण-भाष्यम्
हे शवसः वृष्टिकार्यस्य बलस्य नपातः नपातयितारः ऋभवः युष्मान् इच्छन्तः वृष्ट्यनुकूलचिकीर्षया युष्मानेवेच्छन्तः सर्वे देवा आयान्ति । कस्मादिति तदुच्यते । मरुतः वृष्ट्यनुकूलाः देवाः दिवा द्युलोकात् यान्ति आगच्छन्ति ॥ ‘सावेकाचः०’ इति तृतीयाविभक्तेरुदात्तत्वम् ॥ भूम्या भूमेः सकाशात् अग्निः याति आगच्छति । अयं वातः सर्वदा संचारी वायुः अन्तरिक्षेण याति अन्तरिक्षादायाति । तथा वरुणः आवरको जलाभिमानी देवः समुद्रै समुन्दनस्वभावैः अद्भिः ताभ्य आयाति । यद्वा पूर्वं वृष्टिसाहाय्याय आगता एते देवाः कृतकार्याः सन्तः पुनर्युष्मान् कामयमानाः स्वस्वदेशं प्रति यान्तीत्यर्थः ॥ ॥ ६ ॥
Wilson
English translation:
“Sons of Strength, the Maruts, desirous of your coming, advance from the sky; Agni comes (to meet you) from the earth; the wind traverses the firmament; and Varuṇa comes with undulating waters.”
Jamison Brereton
The Maruts travel through heaven, Agni along the earth; the Wind here travels through the midspace;
Varuṇa travels through the waters and seas—seeking you, o sons of strength.
The following two hymns treat the Horse Sacrifice (Aśvamedha) and are the only absolutely clear reflections of this ritual in the R̥gveda.
Griffith
The Maruts move in heaven, on earth this Agni; through the mid-firmament the Wind approaches.
Varuna comes in the sea’s gathered waters, O Sons of Strength, desirous of your presence.
Geldner
Am Himmel gehen die Marut, auf der Erde Agni, der Wind geht im Luftraum; in den Wassern, in den Meeren geht Varuna, indem sie euch suchen, ihr Kinder der Kraft.
Grassmann
Am Himmel gehn die Maruts, auf der Erde geht Agni, und der Wind hier durch die Lüfte; und Varuna geht durch des Meeres Fluten; sie alle suchen euch, der Stärke Söhne.
Elizarenkova
Маруты движутся по небу, Агни по земле,
Этот Вата движется по воздуху,
По водам, по морям движется Варуна –
(Все они -) ища вас, о дети сомы.
अधिमन्त्रम् (VC)
- ऋभवः
- दीर्घतमा औचथ्यः
- स्वराट्पङ्क्ति
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (शवसः) बलवान् के सन्तान (नपातः) पतन नहीं होता जिनका वे विद्वानो ! तुम जैसे (मरुतः) पवन (दिवा) सूर्यमण्डल के साथ (यान्ति) जाते हैं (अयम्) यह (अग्निः) बिजुली रूप अग्नि (भूभ्या) पृथिवी के साथ और (वातः) लोकों के बीच का वायु (अन्तरिक्षेण) अन्तरिक्ष के साथ (याति) जाता है (वरुणः) उदान वायु (अद्भिः) जल और (समुद्रैः) सागरों के साथ (याति) जाता है वैसे (युष्मान्) तुमको (इच्छन्तः) चाहते हुए जन जावें ॥ १४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है। जैसे सूर्य, पवन, भूमि, अग्नि, वायु, अन्तरिक्ष तथा वरुण और जलों का एक साथ निवास है वैसे मनुष्य विद्या और विद्वानों के साथ वास कर नित्य सुखयुक्त और बली होवें ॥ १४ ॥इस सूक्त में मेधावि के कर्मों का वर्णन होने से इस सूक्त के अर्थ की पिछले सूक्त के अर्थ के साथ सङ्गति है, यह जानना चाहिये ॥यह एकसौ इकसठवाँ सूक्त और छठा वर्ग समाप्त हुआ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे शवसो नपातो विद्वांसो यूयं यथा मरुतो दिवा सह यान्ति। अयमग्निर्भूम्या सह वातोऽन्तरिक्षेण च सह याति वरुणोऽद्भिः समुद्रैः सह याति तथा युष्मानिच्छन्तो जना यान्तु ॥ १४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (दिवा) सूर्येण सह (यान्ति) गच्छन्ति (मरुतः) सूक्ष्मा वायवः (भूम्या) पृथिव्या (अग्निः) विद्युत् (अयम्) (वातः) मध्यो वायुः (अन्तरिक्षेण) (याति) (अद्भिः) जलैः (याति) (वरुणः) उदानः (समुद्रैः) सागरैः (युष्मान्) (इच्छन्तः) (शवसः) बलवतः (नपातः) न विद्यते पात् पतनं येषां ते ॥ १४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः। यथा सूर्यमरुतोर्भूम्याग्न्योर्वाय्वन्तरिक्षयोर्वरुणाऽपां सह वासोऽस्ति तथा मनुष्या विद्याविदुषां सह वासं कृत्वा नित्यसुखबलिष्ठा भवन्त्विति ॥ १४ ॥अस्मिन् सूक्ते मेधाविकर्मवर्णनादेतदर्थस्य पूर्वसूक्तार्थेन सह सङ्गतिरस्तीति वेदितव्यम् ॥इति एकषष्ट्युत्तरं शततमं सूक्तं षष्ठो वर्गश्च समाप्तः ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. जसे सूर्य, मरुत, भूमी, अग्नी, वायू, अंतरिक्ष व वरुण आणि जल एकत्र राहतात तसे माणसांनी विद्या व विद्वानांबरोबर राहून नित्य सुखी व बलवान व्हावे. ॥ १४ ॥