सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
॥ श्रीगणेशाय नमः ॥
यस्य निःश्वसितं वेदा यो वेदेभ्योऽखिलं जगत् ।
निर्ममे तमहं वन्दे विद्यातीर्थमहेश्वरम् ॥
अथ तृतीयाध्याय आरभ्यते’। ‘वसू रुद्रा’ इत्येतत् अनुवाकापेक्षया द्वितीयं सूक्तं षडृचं दैर्घतमसम् । पूर्वत्र ‘ आश्विनं तु ’ इत्युक्तत्वात् इदमप्याश्विनम् । अनादेशपरिभाषया त्रैष्टुभम् । ‘ दीर्घतमा मामतेयः’ इत्यन्त्या अनुष्टुप् । तथा चानुक्रान्तं - ‘ वसू अन्त्यानुष्टुप् ’ इति ॥ अस्य विशेषविनियोगो लैङ्गिकः ॥
Jamison Brereton
158
Aśvins
Dīrghatamas Aucathya
6 verses: triṣṭubh 1–5, anuṣṭubh 6
This is an elusive hymn, but a particularly interesting one since it appears to be auto biographical—although whether it refers to the actual life of the poet or to the life of the poet as his own literary creation is not entirely clear. The best starting point may be the final verse, in which the poet describes himself as old, but nevertheless as the “chariot-driver” of the waters and a “formulator (of the truth).” He is still a poet and a powerful one at that. The problem the hymn addresses, therefore, could be an attempt by the poet’s patrons or fellow poets to retire him, and therefore he calls upon the Aśvins to help him show his mettle as a poet. One of the wondrous acts of the Aśvins is to rejuvenate, and therefore it is not surprising that he would turn to them.
Even if this is the right approach to the hymn, a fair number of difficulties remain. In verse 2 the poet asks who will serve the Aśvins, if not he, so that the two gods will take their place “in the track of the cow.” As often elsewhere, the cow is the inspired hymn, and therefore the “track of the cow” should be the place of the sacrifice, where the inspired hymn is recited. In praising the Aśvins
the poet alludes to the two gods’ great deeds of rescue, which turn on the theme of water. In verse 3 the poet mentions the story of Bhujyu, who was rescued from the water by the Aśvins. In verse 5 is the story of a man whom Dāsas bound and tossed into the rivers. The story is unknown, but presumably that person was also rescued from the waters. These rescues anticipate the poet’s final claim in verse 6 to be the master of the waters. The significance of this is not clear, but it may mean that he can bring the rain through the power of his recitations and rituals. These stories of drowning, of too much water, also contrast to the poet’s plea in verse 4 not to be dried out by time and not to be burnt up, as if he were like kindling. Despite his age the poet is and wishes to remain vital, not to become a dried-out old stick of a man.
The Br̥haddevatā (IV.21–25) presents the story or stories mentioned in verse 5 as the story of Dīrghatamas himself. According to it, his slaves (dāsas) tied up the old, blind Dīrghatamas and immersed him in the waters of the river. One of them, called Traitana, tried to strike him with sword, but ended up cutting to pieces his own head, shoulders, and chest. Eventually Dīrghatamas washed up near the country of the Aṅgas, where he was rescued. Later he had a son, Kakṣīvant, by a servant of the king. It is unlikely that this is the story known to the R̥gveda or even that verse 5 tells the story of Dīrghatamas, unless metaphorically. Still, the reference to the Dāsas seems to be of particular significance. The earlier part of the hymn develops a repetitive phonological pattern with daśasyátam (1b), dásrā (1c), dāśat (2a), and dáśatayaḥ (4c). These words, most of which have a marked position in the pāda, seem to lead toward the story of the Dāsas. These Dāsas did try to destroy someone but ended up destroying themselves, and perhaps this is the message that the poet wishes to impress upon those who are trying to push him aside.
01 वसू रुद्रा - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
व᳓सू रुद्रा᳓ पुरुम᳓न्तू वृध᳓न्ता
दशस्य᳓तं नो वृषणाव् अभि᳓ष्टौ
द᳓स्रा ह य᳓द् रे᳓क्ण औचथियो᳓ वाम्
प्र᳓ य᳓त् सस्रा᳓थे अ᳓कवाभिर् ऊती᳓
मूलम् ...{Loading}...
वसू॑ रु॒द्रा पु॑रु॒मन्तू॑ वृ॒धन्ता॑ दश॒स्यतं॑ नो वृषणाव॒भिष्टौ॑ ।
दस्रा॑ ह॒ यद्रेक्ण॑ औच॒थ्यो वां॒ प्र यत्स॒स्राथे॒ अक॑वाभिरू॒ती ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - दीर्घतमा औचथ्यः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
व᳓सू रुद्रा᳓ पुरुम᳓न्तू वृध᳓न्ता
दशस्य᳓तं नो वृषणाव् अभि᳓ष्टौ
द᳓स्रा ह य᳓द् रे᳓क्ण औचथियो᳓ वाम्
प्र᳓ य᳓त् सस्रा᳓थे अ᳓कवाभिर् ऊती᳓
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
purumántū ← purumántu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
rudrā́ ← rudrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
vásū ← vásu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
vr̥dhántā ← √vr̥dh- (root)
{case:NOM, gender:M, number:DU, tense:AOR, voice:ACT}
abhíṣṭau ← abhíṣṭi- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
daśasyátam ← √daśasy- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
vr̥ṣaṇau ← vŕ̥ṣan- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
aucathyáḥ ← aucathyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
dásrā ← dasrá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
ha ← ha (invariable)
rékṇaḥ ← rékṇas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ákavābhiḥ ← ákava- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
prá ← prá (invariable)
sasrā́the ← √sr̥- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
ūtī́ ← ūtí- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
वसू॒ इति॑ । रु॒द्रा । पु॒रु॒मन्तू॒ इति॑ पु॒रु॒ऽमन्तू॑ । वृ॒धन्ता॑ । द॒श॒स्यत॑म् । नः॒ । वृ॒ष॒णौ॒ । अ॒भिष्टौ॑ ।
दस्रा॑ । ह॒ । यत् । रेक्णः॑ । औ॒च॒थ्यः । वा॒म् । प्र । यत् । स॒स्राथे॒ इति॑ । अक॑वाभिः । ऊ॒ती ॥
Hellwig Grammar
- vasū ← vasu
- [noun], nominative, dual, masculine
- “good; good; benign; vasu [word].”
- rudrā ← rudra
- [noun], nominative, dual, masculine
- “Shiva; Rudra; eleven; rudra [word]; eleventh.”
- purumantū ← puru
- [noun]
- “many; much(a); very.”
- purumantū ← mantū ← mantu
- [noun], nominative, dual, masculine
- vṛdhantā ← vṛdh
- [verb noun], nominative, dual
- “increase; grow; vṛdh; increase; succeed; strengthen; grow up; spread.”
- daśasyataṃ ← daśasyatam ← daśasy
- [verb], dual, Present imperative
- no ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- vṛṣaṇāv ← vṛṣaṇau ← vṛṣan
- [noun], vocative, dual, masculine
- “bull; Indra; stallion; Vṛṣan; man.”
- abhiṣṭau ← abhiṣṭi
- [noun], locative, singular, feminine
- “prevalence; protection.”
- dasrā ← dasra
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins.”
- ha
- [adverb]
- “indeed; ha [word].”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- rekṇa ← rekṇaḥ ← rekṇas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “property; wealth; bequest; inheritance.”
- aucathyo ← aucathyaḥ ← aucathya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Dīrghatamas.”
- vām ← tvad
- [noun], dative, dual
- “you.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- sasrāthe ← sṛ
- [verb], dual, Perfect indicative
- “sṛ; liquefy; run; spread; stretch out.”
- akavābhir ← akavābhiḥ ← akava
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “perfect.”
- ūtī ← ūti
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “aid; favor; ūti [word].”
सायण-भाष्यम्
हे वृषणौ कामानां वर्षितारौ दस्रा अस्मद्विरोध्युपक्षपयितारौ हे अश्विनौ युवां नः अस्मभ्यं दशस्यतं दत्तं दित्सितं फलम् । कीदृशौ युवाम् । वसू वासयितारौ प्रजानाम् । वसुना धनेन तद्वन्तौ वा ॥ मत्वर्थो लुप्यते ॥ रुद्रा रुद्रौ । रुद्दुःखं तद्धेतुभूतं पापं वा । तस्य द्रावयितारौ । संग्रामे भयंकरं शब्दयन्तौ वा । रुद्रो रौतीति सतः ’ (निरु. १०. ५) इति यास्कः । पुरुमन्तू बहूनां ज्ञातारौ ॥ मनेरौणादिकः तुन्प्रत्ययः ॥ वृधन्ता वर्धमानौ स्तोत्रादिना अभिष्टौ आभिमुख्येन पूजितौ अभीष्टसाधकौ वा । हशब्दः उक्तगुणप्रसिद्धिद्योतनार्थः । किमर्थं दीयते इति चेत् । यत् यस्मात् औचथ्यः उचथ्यस्य पुत्रो दीर्घतमाः वां युवां रेक्णः धनं स्तुतिव्याजेन प्रार्थयते तदर्थम् । यद्वा । अयं यजमानो यद्यस्मात् रेक्णो हविर्लक्षणमन्नं वां युवाभ्यां दास्यति ददातीति शेषः । यस्माच्च अकवाभिः अकुत्सितैः ऊती ऊतिभिः रक्षणैः ॥ ‘ सुपां सुलुक्° ’ इति तृतीयायाः पूर्वसवर्णदीर्घः ॥ प्र सस्राथे प्रसारयथः प्रकर्षेण दत्थः तस्माद्दशस्यतम् । यस्मादभिमतप्रदौ यस्माच्चायं प्रार्थयते ददाति वा हविः तस्माद्दशस्यतमित्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“Dasras, showerers (of benefits), granters of dwellings, dispellers of sin, cognizant of many (things), increasing (through praise), and fulfillers (of desires), inasmuch as Aucatthya offer you (sacrificial) wealth, and you protect (your worshippers) with unobjectionable aids, bestow uponus (our prayers).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Granter of dwellings: vasus-vāsayitārau prajānām, causers of the habitations ofmanking; or, possessorsof vasu, wealth; dispellers of sin: the text has rudras (rudro rautīti sataḥ– Nirukta 10.5): from rut, pain or its cause, sin; and dru, what drives away; or, from rut, to sound, a reference perhaps to those who shout in battle
Jamison Brereton
You two Vasus, Rudras, who give many counsels, strengthening (our praise) in preeminence—favor us, o bulls,
since the son of Ucathya [=Dīrghatamas] is the legacy (left) for
you, wondrous ones, since you two have run forth (to him) with
unstinting help.
Griffith
YE Vasus Twain, ye Rudras full of counsel, grant us, Strong Strengtheners, when ye stand beside us,
What wealth Aucathya craves of you, great Helpers when ye come forward with no niggard succour.
Geldner
Gut sind die beiden Rudra´s, vielsorgend, an Stärke zunehmend. Erweist uns hilfsbereit eure Gunst, ihr Bullen, da ja der Sohn des Ucathya euch, ihr Meister, seine Habe spenden will, wenn ihr mit euren vollkommenen Hilfen zum Vorschein gekommen seid.
Grassmann
Ihr einsichtsvollen, glänzenden, ihr guten, ihr starken Helden, seid uns hold zum Beistand; Wenn euch Utschathja’s Sohn um Reichthum bittet, wenn, hehre, ihr mit reichen Hülfen strömet.
Elizarenkova
Два добрых Рудры, многомудрых, возрастающих в силе. . .
О два быка, одарите нас в (своем) благоволении,
Потому что ведь сын Учатхьи (собирается пожертвовать свое) имущество вам, о чудесные,
Когда вы устремитесь со щедрыми поддержками!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- दीर्घतमा औचथ्यः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब द्वितीयाष्टक के तृतीय अध्याय का आरम्भ है। उसमें एकसौ अट्ठावनवें सूक्त के प्रथम मन्त्र में शिक्षा करनेवाले और शिष्य के कर्मों का वर्णन करते हैं ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे सभा और शालाधीशो ! (यत्) जो (वाम्) तुम दोनों का (औचथ्यः) उचित अर्थात् प्रशंसितों में हुआ (रेक्णः) धन है उस धन को (यत्) जो तुम दोनों (अकवाभिः) प्रशंसित (ऊती) रक्षाओं से हम लोगों के लिये (सस्राथे) प्राप्त कराते हो वे (ह) ही (वृधन्ता) बढ़ते हुए (पुरुमन्तू) बहुतों से मानने योग्य (दस्रा) दुःख के नष्ट करनेहारे (वृषणौ) बलवान् (वसु) निवास दिलानेवाले (रुद्रा) चवालीस वर्ष लों ब्रह्मचर्य से धर्मपूर्वक विद्या पढ़े हुए सज्जनो (अभिष्टौ) इष्ट सिद्धि के निमित्त (नः) हमारे लिये सुख (प्र, दशस्यतम्) उत्तमता से देओ ॥ १ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो सूर्य और पवन के समान सबका उपकार करते हैं, वे धनवान् होते हैं ॥ १ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे सभाशालेशौ ! यद्यो वामौचथ्यो रेक्णोऽस्ति तं यद्यौ युवामकवाभिरूती नोऽस्मभ्यां सस्राथे तौ ह वृधन्ता पुरुमन्तू दस्रा वृषणौ वसू रुद्राऽभिष्टौ न सुखं प्रदशस्यतम् ॥ १ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ शिक्षकशिष्यकर्माण्याह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वसू) वासयितारौ (रुद्रा) चतुश्चत्वारिंशद्वर्षप्रमितब्रह्मचर्य्येणाधीतविद्यौ (पुरुमन्तू) पुरुभिर्बहुभिर्मन्तव्यौ (वृधन्ता) वर्द्धमानौ (दशस्यतम्) दत्तम् (नः) अस्मभ्यम् (वृषणौ) वीर्यवन्तौ (अभिष्टौ) इष्टसिद्धौ (दस्रा) दुःखोपक्षयितारौ (ह) (यत्) यः (रेक्णः) धनम्। रेक्ण इति धनना०। निघं० २। १०। (औचथ्यः) प्रशंसितेषु भवः (वाम्) युवयोः (प्र) (यत्) यौ (सस्राथे) प्रापयतः (अकवाभिः) प्रशंसिताभिः (ऊती) रक्षाभिः ॥ १ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये सूर्य्यवायुवत् सर्वानुपकुर्वन्ति ते श्रीमन्तो जायन्ते ॥ १ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
या सूक्तात शिष्य व अध्यापकाच्या कामाचे वर्णन असल्यामुळे या सूक्ताच्या अर्थाची मागच्या सूक्ताच्या अर्थाबरोबर संगती जाणली पाहिजे. ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे सूर्य व वायूप्रमाणे सर्वांवर उपकार करतात ते धनवान होतात. ॥ १ ॥
02 को वाम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
को᳓ वां दाशत् सुमत᳓ये चिद् अस्यइ᳓
व᳓सू य᳓द् धे᳓थे न᳓मसा पदे᳓ गोः᳓
जिगृत᳓म् अस्मे᳓ रेव᳓तीः पु᳓रंधीः
कामप्रे᳓णेव म᳓नसा च᳓रन्ता
मूलम् ...{Loading}...
को वां॑ दाशत्सुम॒तये॑ चिद॒स्यै वसू॒ यद्धेथे॒ नम॑सा प॒दे गोः ।
जि॒गृ॒तम॒स्मे रे॒वतीः॒ पुरं॑धीः काम॒प्रेणे॑व॒ मन॑सा॒ चर॑न्ता ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - दीर्घतमा औचथ्यः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
को᳓ वां दाशत् सुमत᳓ये चिद् अस्यइ᳓
व᳓सू य᳓द् धे᳓थे न᳓मसा पदे᳓ गोः᳓
जिगृत᳓म् अस्मे᳓ रेव᳓तीः पु᳓रंधीः
कामप्रे᳓णेव म᳓नसा च᳓रन्ता
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
asyaí ← ayám (pronoun)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
cit ← cit (invariable)
dāśat ← √dāś- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:ACT}
káḥ ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sumatáye ← sumatí- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
dhéthe ← √dhā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:SBJV, tense:AOR, voice:MED}
góḥ ← gáv- ~ gó- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:SG}
námasā ← námas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
padé ← padá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
vásū ← vásu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
asmé ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:PL}
jigr̥tám ← √gr̥- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
púraṁdhīḥ ← púraṁdhi- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
revátīḥ ← revánt- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
cárantā ← √carⁱ- (root)
{case:NOM, gender:M, number:DU, tense:PRS, voice:ACT}
iva ← iva (invariable)
kāmapréṇa ← kāmaprá- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
mánasā ← mánas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
कः । वा॒म् । दा॒श॒त् । सु॒ऽम॒तये॑ । चि॒त् । अ॒स्यै । वसू॒ इति॑ । यत् । धेथे॒ इति॑ । नम॑सा । प॒दे । गोः ।
जि॒गृ॒तम् । अ॒स्मे इति॑ । रे॒वतीः॑ । पुर॑म्ऽधीः । का॒म॒प्रेण॑ऽइव । मन॑सा । चर॑न्ता ॥
Hellwig Grammar
- ko ← kaḥ ← ka
- [noun], nominative, singular, masculine
- “what; who; ka [pronoun].”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- dāśat ← dāś
- [verb], singular, Present injunctive
- “sacrifice; give.”
- sumataye ← sumati
- [noun], dative, singular, feminine
- “benevolence; favor; Sumati.”
- cid ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- asyai ← idam
- [noun], dative, singular, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- vasū ← vasu
- [noun], nominative, dual, masculine
- “good; good; benign; vasu [word].”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- dhethe ← dhā
- [verb], singular, Aorist conj./subj.
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- namasā ← namas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “adoration; court; namas [word]; bow; salute.”
- pade ← pada
- [noun], locative, singular, neuter
- “word; location; foot; footprint; pada [word]; verse; footstep; metrical foot; situation; dwelling; state; step; mark; position; trace; construction; animal foot; way; moment; social station; topographic point; path; residence; site; topic.”
- goḥ ← go
- [noun], genitive, singular, masculine
- “cow; cattle; go [word]; Earth; bull; floor; milk; beam; sunbeam; leather; hide; horn; language; bowstring; earth; ox; Svarga.”
- jigṛtam ← jāgṛ
- [verb], dual, Aorist imperative
- “wake; watch; awaken; wake up; oversee.”
- asme ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- revatīḥ ← revat
- [noun], accusative, plural, feminine
- “abundant; rich; affluent; brilliant; brilliant.”
- purandhīḥ ← puraṃdhi
- [noun], accusative, plural, feminine
- “liberality; Puraṃdhi; munificence.”
- kāmapreṇeva ← kāmapreṇa ← kāmapra
- [noun], instrumental, singular, neuter
- kāmapreṇeva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- manasā ← manas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “mind; Manas; purpose; idea; attention; heart; decision; manas [word]; manas [indecl.]; spirit; temper; intelligence.”
- carantā ← car
- [verb noun], nominative, dual
- “car; wander; perform; travel; bore; produce; make; dwell; dig; act; observe; enter (a state); observe; cause; crop; behave; practice; heed; process; administer.”
सायण-भाष्यम्
हे वसू वासयितारावश्विनौ वां युवयोः संबन्धिन्यै अस्यै वक्ष्यमाणरूपायै सुमतये चित् शोभनबुद्ध्यै । चित् पूजायामप्यर्थे वा । स्वल्पेनैव हविषा महत्फलप्रदानरूपायै ईदृश्यै अपि बुद्ध्यै प्रीणनाय कः दाशत् को दद्यात् दातुं शक्नुयात् । युवयोः प्रभावस्यातिमहत्त्वादिति भावः ॥ दाशतेर्लेट्यडागमः ॥ कथं मतेः सौष्ठवमिति तदुच्यते । यत् यस्मात्कारणात् गोः पदे भूम्याः सर्वैर्गन्तव्यायाः स्तुत्याया वा वेदिरूपायाः स्थाने। एतावती वै पृथिवी यावती वेदिः’ (तै. सं. २. ६. ४. ३ ) इति श्रुतेः। गौरिति भूमिनाम । तथा च निरुक्तं - गौरिति पृथिव्या नामधेयं यद्दूरं गता भवति यच्चास्यां भूतानि गच्छन्ति गातेर्वौकारो नामकरणः ’ (निरु. २. ५ ) इति । तादृशे स्थाने अस्माभिः प्रार्थितौ सन्तौ नमसा हविर्लक्षणेन यवमात्रप्रकारेणान्नेन’ धेथे धारयथो बहुप्रदानविषयां बुद्धिम् ॥ दधातेर्लटि • बहुलं छन्दसि ’ इति विकरणस्य लुक् । धातोर्ह्रस्वत्वम् । ‘ आतो ङितः ’ (पा. सू. ७. २. ८१ ) इति इयादेशः ॥ यस्मादेवं तस्मात् अस्मे अस्मभ्यं रेवतीः क्षीरादिधनवतीः पुरंधीः शरीरधारिकाः शरीराभिवृद्धिहेतूः गाः जिगृतं शब्दयतं दत्तमित्यर्थः॥‘गॄ शब्दे’। छान्दसः शपः श्लुः । अभ्यासस्येत्वं ह्रस्वत्वं च ॥ पुनस्तावेव विशेष्येते । कामप्रेणेव । इवशब्दः एवकारार्थः । कामपूरकेणैव मनसा सह चरन्ता चरन्तौ । यजमानस्य कामाः पूरणीया इति कृतसंकल्पावित्यर्थः ॥ ‘ प्रा पूरणे’। कामं प्रातीति कामप्रः । आतोऽनुपसर्गे कः’ ।
Wilson
English translation:
“Granters of dwellings, who may make you offerings so propitiatory of that your good will, that (invoked) by our adoration, to the site of the altar, you may entertain (favourable intentions towards us), and grant us kine rich in milk, coming with minds made up to grant the desires (of the worshipper).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
To the site of the altar: pade goḥ = lit. to the plural ce of the earth, i.e. the vedi or altar; rich in milk: revatiḥ purandhiḥ = lit. wealth-possessing, sustainers of the body; i.e. cows abounding in milk
Jamison Brereton
Who will serve you two for this very favor, when, Vasus, by his homage you two will take your place in the track of the cow?
Awaken for us plentiful gifts filled with riches, acting as if with a thought to fulfill our wishes.
Griffith
Who may give you aught, Vasus, for your favour, for what, at the Cow’s place, ye grant through worship?
Wake for us understanding full of riches, come with a heart that will fulfil our longing.
Geldner
Wer soll euch für solche Gnade, daß ihr Guten es tut, unter Verneigung auf der Fährte der Kuh opfern? Wecket für uns reiche Belohnung, die ihr euch mit wunscherfüllendem Sinne traget!
Grassmann
Wer dient euch recht zu solcher Hulderweisung, dass fromm ihr Gut bringt an den Ort der Milchkuh? Erwecket uns an Schätzen reiche Fülle mit solchem Sinne kommt, der Wünsche wahr macht.
Elizarenkova
Кто сможет вас почтить ради той милости,
Что два добрых (бога) при поклонении устроятся в следе коровы?
Пробудите для нас силы вдохновения, несущие богатство, -
Вы же странствуете с мыслью, охотно исполняющей желания!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- दीर्घतमा औचथ्यः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यत्) जो (वसू) सुखों में निवास करानेहारे सभाशालाधीशो तुम (अस्यै) प्रत्यक्ष (सुमतये) सुन्दर बुद्धि के लिये (नमसा) अन्न आदि से (गोः) पृथिवी के (पदे) प्राप्त होने योग्य स्थान में (पुरन्धीः) पुरग्राम को धारण करती हुई (रेवतीः) प्रशंसित धनयुक्त नगरियों को (धेथे) धारण करते हो और (कामप्रेणेव) कामना पूरण करनेवाले (मनसा) विज्ञानवान् अन्तःकरण से (चरन्ता) प्राप्त होते हुए तुम दोनों (अस्मे) हम लोगों के लिये (जिगृतम्) जागृत हो उन (वाम्) आपके लिये इस मति को (चित्) भी (कः) कौन (दाशत्) देवे ॥ २ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो पूर्णविद्या और कामनावाले पुरुष मनुष्यों को सुन्दर बुद्धिवाले करने को प्रयत्न करते हैं, वे पृथिवी में सत्कारयुक्त होते हैं ॥ २ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: यद्यौ वसू युवामस्यै सुमतये नमसा गोः पदे पुरन्धीरेवतीर्धेथे कामप्रेणेव मनसा चरन्ताऽस्मे जिगृतं ताभ्यां वामिमां मतिं चित्को दाशत् ॥ २ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (कः) (वाम्) युवाभ्याम् (दाशत्) दद्यात् (सुमतये) सुष्ठुप्रज्ञायै (चित्) अपि (अस्यै) प्रत्यक्षायै (वसू) सुखेषु वासयितारौ (यत्) यौ (धेथे) धरथः (नमसा) अन्नाद्येन (पदे) प्राप्तव्ये (गोः) पृथिव्याः (जिगृतम्) जागृतौ भवतम् (अस्मे) अस्मभ्यम् (रेवतीः) प्रशस्तश्रीयुक्ता (पुरन्धीः) पुरन्दधति यास्ताः (कामप्रेणेव) यत्कामं प्राति पिपर्त्ति तेनेव (मनसा) विज्ञानवताऽन्तःकरणेन (चरन्ता) प्राप्नुवन्तौ गच्छन्तौ वा ॥ २ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये पूर्णविद्याकामा मनुष्यान् सुधियः कर्त्तुं प्रयतन्ते ते पृथिव्यां पूजिता भवन्ति ॥ २ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे पूर्णविद्या व कामनायुक्त पुरुष माणसांना सुबुद्ध करण्याचा प्रयत्न करतात त्यांचा पृथ्वीवर सत्कार होतो. ॥ २ ॥
03 युक्तो ह - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
युक्तो᳓ ह य᳓द् वां तौग्रिया᳓य पेरु᳓र्
वि᳓ म᳓ध्ये · अ᳓र्णसो धा᳓यि पज्रः᳓
उ᳓प वाम् अ᳓वः शरणं᳓ गमेयं
शू᳓रो न᳓ अ᳓ज्म पत᳓यद्भिर् ए᳓वैः
मूलम् ...{Loading}...
यु॒क्तो ह॒ यद्वां॑ तौ॒ग्र्याय॑ पे॒रुर्वि मध्ये॒ अर्ण॑सो॒ धायि॑ प॒ज्रः ।
उप॑ वा॒मवः॑ शर॒णं ग॑मेयं॒ शूरो॒ नाज्म॑ प॒तय॑द्भि॒रेवैः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - दीर्घतमा औचथ्यः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
युक्तो᳓ ह य᳓द् वां तौग्रिया᳓य पेरु᳓र्
वि᳓ म᳓ध्ये · अ᳓र्णसो धा᳓यि पज्रः᳓
उ᳓प वाम् अ᳓वः शरणं᳓ गमेयं
शू᳓रो न᳓ अ᳓ज्म पत᳓यद्भिर् ए᳓वैः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ha ← ha (invariable)
perúḥ ← perú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
taugryā́ya ← taugryá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yuktáḥ ← √yuj- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
árṇasaḥ ← árṇas- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
dhā́yi ← √dhā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:PASS}
mádhye ← mádhya- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
pajráḥ ← pajrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ví ← ví (invariable)
ávaḥ ← ávas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
gameyam ← √gam- (root)
{number:SG, person:1, mood:OPT, tense:AOR, voice:ACT}
śaraṇám ← śaraṇá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
úpa ← úpa (invariable)
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
ájma ← ájman- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
évaiḥ ← éva- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
ná ← ná (invariable)
patáyadbhiḥ ← √pat- 1 (root)
{case:INS, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
śū́raḥ ← śū́ra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
यु॒क्तः । ह॒ । यत् । वा॒म् । तौ॒ग्र्याय॑ । पे॒रुः । वि । मध्ये॑ । अर्ण॑सः । धायि॑ । प॒ज्रः ।
उप॑ । वा॒म् । अवः॑ । श॒र॒णम् । ग॒मे॒य॒म् । शूरः॑ । न । अज्म॑ । प॒तय॑त्ऽभिः । एवैः॑ ॥
Hellwig Grammar
- yukto ← yuktaḥ ← yuj
- [verb noun], nominative, singular
- “mix; use; endow; yoke; accompany; to practice Yoga; connect; hire; administer; compound; affect; add; concentrate; unite; join; prosecute; combine; supply; compound; attach to; appoint; fill; process; mobilize; mount; complement; eat; join; treat; coincide; affect; challenge.”
- ha
- [adverb]
- “indeed; ha [word].”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- taugryāya ← taugrya
- [noun], dative, singular, masculine
- “Bhujyu.”
- perur ← peruḥ ← peru
- [noun], nominative, singular, masculine
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- madhye ← madhya
- [noun], locative, singular, neuter
- “midst; center; cavity; inside; middle; center; waist; group; pulp; torso; time interval; area; series; madhya [word]; Madhya; noon; middle; middle age; span; belly.”
- arṇaso ← arṇasaḥ ← arṇas
- [noun], genitive, singular, neuter
- “body of water; water.”
- dhāyi ← dhā
- [verb], singular, Aorist passive
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- pajraḥ ← pajra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “steadfast.”
- upa
- [adverb]
- “towards; on; next.”
- vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- avaḥ ← avas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “aid; favor; protection.”
- śaraṇaṃ ← śaraṇam ← śaraṇa
- [noun], accusative, singular, neuter
- “refuge; safety; shelter; house; protection.”
- gameyaṃ ← gameyam ← gam
- [verb], singular, Aorist optative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- śūro ← śūraḥ ← śūra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “hero; cock; śūra; Śūra; Vatica robusta; Plumbago zeylanica; warrior; hero; attacker; lentil; wild boar; lion; dog.”
- nājma ← nā ← na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- nājma ← ajma ← ajman
- [noun], accusative, singular, neuter
- “drive.”
- patayadbhir ← patayadbhiḥ ← patay ← √pat
- [verb noun], instrumental, plural
- “fly.”
- evaiḥ ← eva
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “eva [word]; habit; manner; behavior; custom.”
सायण-भाष्यम्
अत्रेतिहासमाहुः । तौग्र्यनामकं राजानं युद्धे शत्रवः पराभाव्य पाशैर्दृढं बद्ध्वा समुद्रमध्ये प्रचिक्षिपुः । स च उत्तरीतुमशक्तः सन् अश्विनौ तुष्टाव । तौ च तुष्टौ शीघ्रमेव रथमश्वैर्योजयित्वा समुद्रमागत्य तमुत्तार्य अपालयतामिति । अयमर्थः ‘ अजोहवीदश्विना तौग्र्यः’ (ऋ. सं १. ११७. १५) इत्यादिमन्त्रान्तरे प्रसिद्धः । सोऽत्रोच्यते । हे अश्विनौ वां युवयोः संबन्धी पेरुः पारणकुशलो रथः युक्तो ह अश्वैर्युक्तः खलु । हशब्दो मन्त्रान्तरप्रसिद्धिद्योतनार्थः । स च उदाहृतः । कस्मै । तौग्र्याय एतन्नाम्ने राज्ञे तद्बन्धमोचनार्थम् । कुत्रेति तदुच्यते । अर्णसः अम्भसः मध्ये समुद्रस्य मध्ये । स च पज्रः पाजसा बलेन तीर्णः सन् वि धायि धारितः स्थापितः । यस्मादेवं तस्मात् वां युवयोः अवः रक्षणं शरणम् उप गमेयं संप्राप्नुयाम् ऐहिकदुःखाद्विमुक्तो युष्मत्स्थानं संभजेयम् । गतौ दृष्टान्तः । पतयद्भिरेवैः अश्वैः शूरो न शूर इव । स यथा अज्म जित्वा निर्भयं स्वगृहं प्राप्नोति तद्वत् ॥
Wilson
English translation:
“In like manner, Aśvins, as your strong-drawn (car), able to cross (the sea), was plural ced,harnessed, in the middle of the water, for (the rescue of) the son of Tugra, so may I attain to your preserving protection (with the same alacrity) as a victorious hero (returns home) with bounding steeds.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Tugra: the text has arṇaso madhye = in the midst of the water
Jamison Brereton
Because your harnessed (chariot)—swelling, rugged—was set apart in the middle of the flood for the son of Tugra [=Bhujyu],
I would come to your sheltering help by flying ways, as a hero (flies) his course.
Griffith
As erst for Tugra’s son your car, sea-crossing, strong, was equipped and set amid the waters,
So may I gain your shelter and protection as with winged course a hero seeks his army.
Geldner
Wie damals als euer rettender Wagen für den Tugrasohn angeschirrt sich mitten im Meer als zuverlässig erwies, so möchte ich in eure schützende Gunst gelangen mit fliegender Eile wie ein Held auf den Kampfplatz.
Grassmann
Wie ihr dem Sohn des Tugra in der Meerflut das feste Fahrzeug, das bespannte, schenktet, So möcht’ in euern Schutz und Schirm ich kommen in schnellem Laufe wie der Held zum Heerbann.
Elizarenkova
(Как в то время) когда ваш оплодотворяющий (бык,) запряженный для сына Тугры,
Оказался незыблемым среди бушующего потока,
Я хотел бы устремиться к вашей помощи как к защите,
Словно герой – в путь на летящих конях.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- दीर्घतमा औचथ्यः
- भुरिक्पङ्क्ति
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे सभाशालाधीशो ! (वाम्) तुम दोनों का (यत्) जो (तौग्र्याय) बलों में उत्तम बल उसके लिये (युक्तः) युक्त (पेरुः) सबों की पालना करनेवाला (पज्रः) बलवान् मैं (अर्णसः) जल के (मध्ये) बीच (वि, धायि) विधान किया जाता हूँ अर्थात् जल सम्बन्धी काम के लिये युक्त किया जाता हूँ तथा (अज्म) बल को (शूरः) शूर जैसे (न) वैसे (पतयद्भिः) इधर-उधर दौड़ते हुए (एवैः) पदार्थों की प्राप्ति करानेवालों के साथ (वाम्) तुम्हारे (अवः) रक्षा आदि काम को और (शरणम्) आश्रय को (उप, गमेयम्) निकट प्राप्त होऊँ, उस मुझको (ह) ही तुम वृद्धि देओ ॥ ३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो जिज्ञासु पुरुष साधन और उपसाधनों से अध्यापक आप्त विद्वानों के आश्रय को प्राप्त हों, वे विद्वान् होते हैं और जो अच्छे प्रकार प्रीति के साथ विद्या और अच्छी शिक्षा को बढ़ाते हैं, वे इस संसार में पूज्य होते हैं ॥ ३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे सभाशालेशौ वां यद्यस्तौग्र्याय युक्तः पेरुः पज्रोऽहमर्णसो मध्ये वि धायि। अज्म शूरो न पतयद्भिरेवैः सह वामवः शरणमुपगमेयं तं मां ह युवां वर्द्धयतम् ॥ ३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (युक्तः) (ह) खलु (यत्) यः (वाम्) युवयोः (तौग्र्याय) बलेषु साधवे (पेरुः) पाता (वि) (मध्ये) (अर्णसः) उदकस्य (धायि) ध्रियते (पज्रः) बलिष्ठः (उप) (वाम्) युवयोः (अवः) रक्षणादिकम् (शरणम्) आश्रयम् (गमेयम्) प्राप्नुयाम् (शूरः) विक्रान्तः (न) इव (अज्म) बलम् (पतयद्भिः) इतस्ततो धावयद्भिः (एवैः) प्रापकैः ॥ ३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये जिज्ञासवः साधनोपसाधनैः सहाध्यापकानामाप्तानां विदुषामाश्रयमुपव्रजेयुस्ते विद्वांसो जायन्ते ये च संप्रीत्या विद्या सुशिक्षा वर्द्धयन्ति तेऽत्र पूज्या भवन्ति ॥ ३ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे जिज्ञासू पुरुष साधन व उपसाधनांनी अध्यापक, आप्त विद्वानांचा आश्रय घेतात ते विद्वान होतात व जे चांगल्या प्रकारे प्रेमाने विद्या व शिक्षणाची वृद्धी करतात ते या जगात पूज्य ठरतात. ॥ ३ ॥
04 उपस्तुतिरौचथ्यमुरुष्येन्मा मामिमे - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
उ᳓पस्तुतिर् औचथिय᳓म् उरुष्येन्
मा᳓ मा᳓म् इमे᳓ पतत्रि᳓णी वि᳓ दुग्धाम्
मा᳓ मा᳓म् ए᳓धो द᳓शतयश् चितो᳓ धाक्
प्र᳓ य᳓द् वाम् बद्ध᳓स् त्म᳓नि खा᳓दति क्षा᳓म्
मूलम् ...{Loading}...
उप॑स्तुतिरौच॒थ्यमु॑रुष्ये॒न्मा मामि॒मे प॑त॒त्रिणी॒ वि दु॑ग्धाम् ।
मा मामेधो॒ दश॑तयश्चि॒तो धा॒क्प्र यद्वां॑ ब॒द्धस्त्मनि॒ खाद॑ति॒ क्षाम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - दीर्घतमा औचथ्यः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
उ᳓पस्तुतिर् औचथिय᳓म् उरुष्येन्
मा᳓ मा᳓म् इमे᳓ पतत्रि᳓णी वि᳓ दुग्धाम्
मा᳓ मा᳓म् ए᳓धो द᳓शतयश् चितो᳓ धाक्
प्र᳓ य᳓द् वाम् बद्ध᳓स् त्म᳓नि खा᳓दति क्षा᳓म्
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
aucathyám ← aucathyá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
úpastutiḥ ← úpastuti- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
uruṣyet ← √uruṣy- (root)
{number:SG, person:3, mood:OPT, tense:PRS, voice:ACT}
dugdhām ← √duh- (root)
{number:DU, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:ACT}
imé ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
mā́ ← mā́ (invariable)
mā́m ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
patatríṇī ← patatrín- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
ví ← ví (invariable)
citáḥ ← √ci- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
dáśatayaḥ ← dáśataya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
dhāk ← √dah- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
édhaḥ ← édha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mā́ ← mā́ (invariable)
mā́m ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
baddháḥ ← √bandh- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
khā́dati ← √khād- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
kṣā́m ← kṣám- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
prá ← prá (invariable)
tmáni ← tmán- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
उप॑ऽस्तुतिः । औ॒च॒थ्यम् । उ॒रु॒ष्ये॒त् । मा । माम् । इ॒मे इति॑ । प॒त॒त्रिणी॒ इति॑ । वि । दु॒ग्धा॒म् ।
मा । माम् । एधः॑ । दश॑ऽतयः । चि॒तः । धा॒क् । प्र । यत् । वा॒म् । ब॒द्धः । त्मनि॑ । खाद॑ति । क्षाम् ॥
Hellwig Grammar
- upastutir ← upastutiḥ ← upastuti
- [noun], nominative, singular, feminine
- “praise; applause.”
- aucathyam ← aucathya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Dīrghatamas.”
- uruṣyen ← uruṣyet ← uruṣy
- [verb], singular, Present optative
- “protect; help.”
- mā
- [adverb]
- “not.”
- mām ← mad
- [noun], accusative, singular
- “I; mine.”
- ime ← idam
- [noun], nominative, dual, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- patatriṇī ← patatrin
- [noun], nominative, dual, neuter
- “flying; winged.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- dugdhām ← duh
- [verb], dual, Present imperative
- “milk.”
- mā
- [adverb]
- “not.”
- mām ← mad
- [noun], accusative, singular
- “I; mine.”
- edho ← edhaḥ ← edha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fuel.”
- daśatayaś ← daśatayaḥ ← daśataya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “tenfold.”
- cito ← citaḥ ← ci
- [verb noun], nominative, singular
- “cover; accumulate; pile up; pick; cover.”
- dhāk ← dah
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- “burn; cauterize; heat; burn; burn; burn; roast; blaze; burn; distress; destroy.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- baddhas ← baddhaḥ ← bandh
- [verb noun], nominative, singular
- “bandh; tie; envelop; close; dress; wrap; bind; constipate; fixate; shape; paralyze; construct; bandage; compress; beset; oblige; strap; restrain; bind; gesticulate; wear; bar; bandh; connect; stud; mix; obstruct; write; restrain; bind; persecute; enclose; ligature; fill into; fasten.”
- tmani ← tman
- [noun], locative, singular, masculine
- “self.”
- khādati ← khād
- [verb], singular, Present indikative
- “eat; chew; feed; consume; gnash; gulp; devour.”
- kṣām ← kṣā
- [noun], accusative, singular, feminine
- “Earth; Earth.”
सायण-भाष्यम्
अत्राख्यानमाहुः । जराझर्झरितगात्रं जात्यन्धं दीर्घतमसं मामतेयं वरिवसितुमशक्नुवानाः स्वगर्भदासा अग्नौ प्रदाहाय प्रचिक्षिपुः । तत्र क्षिप्तोऽश्विनावस्तावीत् । तौ चैनमरक्षताम् । ततोऽप्यम्रियमाणमुदकेषु अपातयन्। तत्र निमग्नः पुनरश्विनौ तुष्टाव । तुष्टौ सन्तौ तौ जलादुदहार्ष्टाम् । एवमवध्यं तं त्रैतनो नामकः कश्चिद्दासः अस्य शिरो वक्षश्च व्यतक्षत् । ततोऽप्यपालयतामिति । तदिदम् ऋग्द्वयाभ्यामुच्यते । हे अश्विनौ उपस्तुतिः युवां बुद्ध्योपेत्य क्रियमाणा स्तुतिः औचथ्यम् उचथस्य पुत्रं दीर्घतमसं माम् उरुष्येत् रक्षेत् दाहाद्युपद्रवात् । ‘उरुष्यती रक्षाकर्मा’ (निरु. ५. २३) इति यास्कः । एवं सामान्येनोक्त्वा विशेषेण प्रत्युपद्रवपरिहारं प्रार्थयते । इमे प्रसिद्धे पतत्रिणी पतनशीले पुनरावर्तनशीले अहोरात्रे मां मा वि दुग्धां विशेषेण दोहगतसारं मा कार्ष्टां प्राणनिर्गमनानुकूल्यं मा कुरुतामित्यर्थः । किंच मां दशतयः दशवार: चितः संचितः संपादितः एधः प्रज्वालितेन्धनसंघः मा धाक् मा धाक्षीत् ॥ दहतेर्लुङि सिचि हलन्तलक्षणा वृद्धिः। ‘बहुलं छन्दसि ’ इति इडभावः । हल्ङ्यादिसंयोगान्तलोपौ ॥ दुःसहदुःखप्राप्तिं दर्शयति । यत् यस्मात् वां युवयोः संबन्धी अयं जनः बद्धः पाशैः गाढं वेष्टितः सन् त्मनि आत्मनि आत्मना क्षां भूमिं खादति भक्षयति गन्तुमशक्तः सन् भूमौ परिलुठतीत्यर्थः । तस्मादुपस्तुतिरौचथ्यमुरुष्येत् इति ॥
Wilson
English translation:
“May the praise addressed to you, Aśvins, preserve the son of Ucatthya; let not those revolving (days and nights) exhaust me; let not the ten times kindled fire consume me; let it not be, that one who is your, (dependant), bound (with bonds), should of himself bite the earth.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Should of himself bite the earth: tmani khādate kṣām = lit. by himself he eats the earth; i.e. being unable, from age and infirmity, to walk, he crawls or rolls on the ground
Jamison Brereton
The praise song should give wide space to (me), the son of Ucathya. Let these two winged females [=Night and Dawn] not milk me dry.
Let the piled-up, ten-stick kindling not burn me, when he [=Agni], whom you bound by the trunk of his body, chews at the earth.
Griffith
May this my praise preserve Ucathya’s offspring: let not these Twain who fly with wings exhaust me.
Let not the wood ten times up-piled consume me, when fixed for you it bites the ground it stands on.
Geldner
Das Preislied soll den Sohn des Ucathya retten; nicht sollen mich diese beiden beflügelten, Tag und Nacht, ausmergeln. Nicht soll mich das zehnfach geschichtete Brennholz verbrennen, wenn euer Gefangener selbst die Erde kaut.
Grassmann
Das Preislied schaffe Raum dem Sohn Utschathja’s; nicht mögen mich beschwingte Tage lähmen, Noch brennen mich das Holz zehnfach geschichtet, wenn es für euch gehäuft zerbeisst den Boden.
Elizarenkova
Пусть хвалебная песнь спасет сына Учатхьи!
Да не высосут меня эти двое крылатых!
Да не сожгут меня в десять рядов сложенные дрова,
Когда связанный вами сам грызет землю!.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- दीर्घतमा औचथ्यः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे सभा शालाधीशो ! (वाम्) तुम दोनों का (यत्) जो (दशतयः) दशगुणा (एधः) इन्धन (बद्धः) निरन्तर युक्त किया और (चितः) संचित किया हुआ अग्नि (क्षाम्) भूमि को (प्र, धाक्) जलावे वैसे (त्मनि) अपने में (माम्) मुझको (मा) मत (खादति) खावे (इमे) ये (पतत्रिणी) नष्ट कराने के लिये कुशिक्षा (औचथ्यम्) उचित उचित कामों में उत्तम (माम्) मुझे (मा) मत (वि, दुग्धाम्) अपूर्ण करें, मेरी परिपूर्णता को मत नष्ट करें और (उपस्तुतिः) समीप प्राप्त हुई स्तुति भी (उरुष्येत्) सेवें ॥ ४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है। जैसे इन्धनों से निर्वात स्थान में अच्छे प्रकार बढ़ा हुआ अग्नि, पृथिवी और काष्ठ आदि पदार्थों को जलाता है, वैसे मुझे शोकरूप अग्नि मत जलावे और अज्ञान वा कुशील मत प्राप्त हों किन्तु शान्ति और विद्या निरन्तर बढ़े ॥ ४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे सभाशालेशौ वां यद्यो दशतय एधो बद्धश्चितोऽग्निः क्षां प्रधाक् तथा त्मनि मां मा खादति। इमे पतत्रिणी औचथ्यं मां मा विदुग्धामुपस्तुतिश्चोरुष्येत् ॥ ४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (उपस्तुतिः) उपगता चासौ स्तुतिः (औचथ्यम्) उचितेषूचितेषु कर्मसु साधुम् (उरुष्येत्) सेवेत (मा) निषेधे (माम्) (इमे) विद्याप्रशंसे (पतत्रिणी) पतितुं विनाशयितुं कुशिक्षे (वि) (दुग्धाम्) प्रपिपूर्त्तम् (मा) (माम्) (एधः) इन्धनम् (दशतयः) दशगुणितः (चितः) संचितः (धाक्) दहेत्। अत्र मन्त्रे घसेत्यादिना लेर्लुग् बहुलं छन्दसीत्यडभावः। (प्र) (यत्) यः (वाम्) युवयोः (बद्धः) नियुक्तः (त्मनि) आत्मनि (खादति) खादेत् (क्षाम्) भूमिम् ॥ ४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः। यथा इन्धनैर्निर्वातस्थाने प्रवृद्धोऽग्निः पृथिवीं काष्ठादीनि वा दहति तथा मां शोकाग्निर्मा दहतु। अज्ञानकुशीले मा प्राप्नुतां किन्तु शान्तिर्विद्या च सततं वर्द्धताम् ॥ ४ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. जसा इंधनयुक्त अग्नी प्रज्वलित होऊन निर्वातस्थान भूमी किंवा काष्ठ इत्यादी पदार्थांना जाळतो तसे मला शोकरूपी अग्नीने जाळू नये. अज्ञान व वाईट आचरण यामुळे मी नष्ट होता कामा नये, तर शांती व विद्या सतत वाढावी. ॥ ४ ॥
05 न मा - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
न᳓ मा गरन् नदि᳓यो मातृ᳓तमा
दासा᳓ य᳓द् ईं सु᳓समुब्धम् अवा᳓धुः
शि᳓रो य᳓द् अस्य त्रैतनो᳓ वित᳓क्षत्
स्वयं᳓ दास᳓ उ᳓रो अं᳓साव् अ᳓पि ग्ध
मूलम् ...{Loading}...
न मा॑ गरन्न॒द्यो॑ मा॒तृत॑मा दा॒सा यदीं॒ सुस॑मुब्धम॒वाधुः॑ ।
शिरो॒ यद॑स्य त्रैत॒नो वि॒तक्ष॑त्स्व॒यं दा॒स उरो॒ अंसा॒वपि॑ ग्ध ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - दीर्घतमा औचथ्यः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
न᳓ मा गरन् नदि᳓यो मातृ᳓तमा
दासा᳓ य᳓द् ईं सु᳓समुब्धम् अवा᳓धुः
शि᳓रो य᳓द् अस्य त्रैतनो᳓ वित᳓क्षत्
स्वयं᳓ दास᳓ उ᳓रो अं᳓साव् अ᳓पि ग्ध
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
garan ← √gr̥̄- 2 (root)
{number:PL, person:3, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
mā ← ahám (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
mātŕ̥tamāḥ ← mātŕ̥tama- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
ná ← ná (invariable)
nadyàḥ ← nadī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
avā́dhuḥ ← √dhā- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
dāsā́ḥ ← dāsá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
īm ← īm (invariable)
súsamubdham ← súsamubdha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
asya ← ayám (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
śíraḥ ← śíras- ~ śīrṣán- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
traitanáḥ ← traitaná- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vitákṣat ← √takṣ- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
áṁsau ← áṁsa- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
ápi ← ápi (invariable)
dāsáḥ ← dāsá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
gdha ← √ghas- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:MED}
svayám ← svayám (invariable)
úraḥ ← úras- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
न । मा॒ । ग॒र॒न् । न॒द्यः॑ । मा॒तृऽत॑माः । दा॒साः । यत् । ई॒म् । सुऽस॑मुब्धम् । अ॒व॒ऽअधुः॑ ।
शिरः॑ । यत् । अ॒स्य॒ । त्रै॒त॒नः । वि॒ऽतक्ष॑त् । स्व॒यम् । दा॒सः । उरः॑ । अंसौ॑ । अपि॑ । ग्धेति॑ग्ध ॥
Hellwig Grammar
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- mā ← mad
- [noun], accusative, singular
- “I; mine.”
- garan ← gṛ
- [verb], plural, Aorist conj./subj.
- “devour; swallow; surround.”
- nadyo ← nadyaḥ ← nadī
- [noun], nominative, plural, feminine
- “river; nadī; nadī [word]; Premna spinosa Roxb..”
- mātṛtamā ← mātṛtamāḥ ← mātṛtama
- [noun], nominative, plural, feminine
- “motherly.”
- dāsā ← dāsāḥ ← dāsa
- [noun], nominative, plural, masculine
- “slave; Dāsa; servant; savage; Shudra.”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- īṃ ← īm ← īṃ
- [adverb]
- susamubdham ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- susamubdham ← samubdham ← samubh ← √ubh
- [verb noun], accusative, singular
- avādhuḥ ← avadhā ← √dhā
- [verb], plural, Root aorist (Ind.)
- “concentrate; immerse; set down.”
- śiro ← śiraḥ ← śiras
- [noun], accusative, singular, neuter
- “head; top; peak; battlefront; śiras [word]; beginning; skull.”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- asya ← idam
- [noun], genitive, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- traitano ← traitanaḥ ← traitana
- [noun], nominative, singular, masculine
- vitakṣat ← vitakṣ ← √takṣ
- [verb], singular, Present injunctive
- svayaṃ ← svayam
- [adverb]
- “personally; spontaneously; svayam [word]; voluntarily.”
- dāsa ← dāsaḥ ← dāsa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “slave; Dāsa; servant; savage; Shudra.”
- uro ← uraḥ ← uras
- [noun], accusative, singular, neuter
- “breast; thorax; uras [word]; bosom; center.”
- aṃsāv ← aṃsau ← aṃsa
- [noun], accusative, dual, masculine
- “shoulder; aṃsa [word].”
- api
- [adverb]
- “besides; even; surely; though; furthermore; among; contrastingly; assuredly.”
- gdha ← _ ← √_
- [?]
- “_”
सायण-भाष्यम्
नद्यः नदनशीला: मातृतमाः मातृवज्जगतां हितकारिण्य आपः मा मां दीर्घतमसं गरन् न गिरेयुः निमग्नं मा कुर्युः ॥ ‘ गॄ निगरणे ‘। लेटि व्यत्ययेन शप् ॥ गिरणप्राप्तिं दर्शयति । यत् यस्मात् दासाः अस्मदुपक्षपयितारो मदीयगर्भदासाः ईम् एनं दीर्घतमसं मां सुसमुब्धं सुष्ठु संकुचितसर्वाङ्गम् ॥ ‘स्वती पूजायाम्’ (पा. म. २. २. १८. ४) इति प्रादिसमासे अव्ययपूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वम् ॥ अवाधुः अवाङ्मुखमपातयन् । किंच अस्य मम शिरः सः त्रैतनः एतन्नामकः दासः अत्यन्तनिर्घृणः सन् यत् यस्मात् वितक्षत् विविधं तष्टवान् तस्मात् स दासः स्वयं स्वकीयमेव शिरस्तक्षतु । न केवलं शिर एव अपि तु मदीयम् उरः वक्षःस्थलम्’ अंसौ च ग्ध हतवान् विदारितवानित्यर्थः ॥ हन्तेर्लुङि छान्दसमेतद्रूपम् ॥ ततः स्वकीयमुरः अंसावपि स्वशस्त्रेणैव तथा कृतवान् । तद्युवयोर्माहात्म्यमिति भावः ॥
Wilson
English translation:
“Let not the maternal waters swallow me, since the slaves hurled down this decrepit (old man); in like manner as Traitana wounded his head, so has the slave wounded his own, and has struck his breast and shoulders.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Vitakṣat = imperative, takṣatu: tasmāt sa dāsaḥ svayam svakīyam eva śiras takṣatu, therefore may that slave of his own accord wound his own head. The silent repetition of the hymn is said to be a sure protection against a murderer, a wolf, or a tiger; particularly, a traveller is asked to repeat it for three times, until sunrise
Jamison Brereton
“The rivers, best of mothers, will not swallow me!” (he cried,) when the Dāsas sank him, tightly bound.
When Traitana hewed away the head, the Dāsa himself ate his own chest and shoulders.
Griffith
The most maternal streams, wherein the Dasas cast me securely bound, have not devoured me.
When Traitana would cleave my head asunder, the Dasa wounded his own breast and shoulders.
Geldner
Nicht sollen mich die mütterlichsten Ströme verschlingen, da die Diener den festverpackten untergetaucht haben. Wenn Traitana sein Haupt spaltete, soll sich der Diener selbst die Brust und Schultern zerfleischen.
Grassmann
Nicht frassen mich die mütterlichsten Ströme, als mich Dämonen in die Fluten tauchten; Als Traitana den Kopf mir spalten wollte, traf selbst der Dämon seine Brust und Schultern.
Elizarenkova
Да не поглотят меня самые материнские реки,
Оттого что дасы потопили крепко закованного!
Когда Трайтана будет рубить ему голову,
Даса себе вопьется в грудь (и) в плечи.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- दीर्घतमा औचथ्यः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे विद्वानो ! (दासाः) सुख देनेवाले दास जन (सुसमुब्धम्) अति सूधे स्वभाववाले (यत्) जिस मुझे (ईम्) सब ओर से (अबाधुः) पीड़ित करें उस (मा) मुझे (मातृतमाः) माताओं के समान मान करने-करानेवाली (नद्यः) नदियाँ (न) न (गरन्) निगलें न गलावें, (यत्) जो (त्रैतनः) तीन अर्थात् शारीरिक, मानसिक और आत्मिक सुखों का विस्तार करनेवाला (दासः) सेवक (अस्य) इस मेरे (शिरः) शिर को (वितक्षत्) विविध प्रकार की पीड़ा देवे वह (स्वयम्) आप अपने (उरः) वक्षःस्थल और (अंसौ) स्कन्धों को (अपि, ग्ध) काटे ॥ ५ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यों को चाहिये कि ऐसा प्रयत्न करें जिससे नदी और समुद्र आदि न डुबा मारें। शूद्र आदि दास जनसेवा करने पर नियत हुआ भी आलस्यवश अति सूधे स्वभाववाले स्वामी को पीड़ा दिया करता अर्थात् उनका काम मन से नहीं करता, इससे उसको अच्छी शिक्षा देवे और अनुचित करने में ताड़ना भी दे तथा अपने अपने शरीर के अङ्गों की सदा पुष्टि करें ॥ ५ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे विद्वांसो दासाः सुममुब्धं यन्मामीमवाधुस्तं मा मातृतमा नद्यो न गरन्। यद्यस्त्रैतनो दासोऽस्य मम शिरो वितक्षत् स स्वयं उरो अंसावपि ग्ध ॥ ५ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (न) (मा) माम् (गरन्) निगलेयुः (नद्यः) सरितः (मातृतमाः) अतिशयेन मातर इव वर्त्तमानाः (दासाः) सुखप्रदाः (यत्) यम् (ईम्) सर्वतः (सुसमुब्धम्) सुष्ठुसम्यगृजुम् (अबाधुः) अधो धरन्तु (शिरः) (यत्) यः (अस्य) (त्रैतनः) यस्त्रीणि शरीरात्ममनोजानि सुखानि तनोति स एव (वितक्षत्) तक्षतु (स्वयम्) (दासः) सेवकः (उरः) वक्षःस्थलम् (अंसौ) भुजमूले (अपि) (ग्ध) हन्तु। हन्तेर्लुङि छान्दसमेतत् ॥ ५ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यैरेवं प्रयतितव्यं यतो नदीसमुद्रा न निमज्जयेयुः। दासः शूद्रादिः सेवायां नियुक्तोऽप्यतिसरलस्वभावं पुरुषमालस्येन पीडयति ततस्तं सुशिक्षेतानुचितत्वे ताडयेच्च। स्वशरीराङ्गानि सदा पोषणीयानि च ॥ ५ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - माणसांनी असा प्रयत्न केला पाहिजे की ज्यामुळे नदी व समुद्रात बुडता कामा नये. सरळमार्गी मालकास सेवेसाठी नेमलेला शूद्र दास आळशीपणाने त्रास देतो अर्थात मनापासून काम करीत नाही. त्यासाठी त्याला चांगले शिक्षण द्यावे व अनुचित वागल्यास ताडनाही करावी, तसेच शरीराच्या अवयवांना पुष्ट करावे. ॥ ५ ॥
06 दीर्घतमा मामतेयो - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
दीर्घ᳓तमा मामतेयो᳓
जुजुर्वा᳓न् दशमे᳓ युगे᳓
अपा᳓म् अ᳓र्थं यती᳓ना᳐म्
ब्रह्मा᳓ भवति सा᳓रथिः
मूलम् ...{Loading}...
दी॒र्घत॑मा मामते॒यो जु॑जु॒र्वान्द॑श॒मे यु॒गे ।
अ॒पामर्थं॑ य॒तीनां॑ ब्र॒ह्मा भ॑वति॒ सार॑थिः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - दीर्घतमा औचथ्यः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
दीर्घ᳓तमा मामतेयो᳓
जुजुर्वा᳓न् दशमे᳓ युगे᳓
अपा᳓म् अ᳓र्थं यती᳓ना᳐म्
ब्रह्मा᳓ भवति सा᳓रथिः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
dīrghátamāḥ ← dīrghátama- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
māmateyáḥ ← māmateyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
daśamé ← daśamá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
jujurvā́n ← √jr̥̄- ~ jūr- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRF, voice:ACT}
yugé ← yugá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
apā́m ← áp- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:PL}
ártham ← ártha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yatī́nām ← √i- 1 (root)
{case:GEN, gender:F, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
bhavati ← √bhū- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
brahmā́ ← brahmán- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sā́rathiḥ ← sā́rathi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
दी॒र्घऽत॑माः । मा॒म॒ते॒यः । जु॒जु॒र्वान् । द॒श॒मे । यु॒गे ।
अ॒पाम् । अर्थ॑म् । य॒तीना॑म् । ब्र॒ह्मा । भ॒व॒ति॒ । सार॑थिः ॥
Hellwig Grammar
- dīrghatamā ← dīrghatamāḥ ← dīrghatamas
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Dīrghatamas.”
- māmateyo ← māmateyaḥ ← māmateya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Dīrghatamas.”
- jujurvān ← jṛ
- [verb noun], nominative, singular
- “jṛ; digest; age; cook; boil down; decay; decay; ripen.”
- daśame ← daśama
- [noun], locative, singular, neuter
- “tenth.”
- yuge ← yuga
- [noun], locative, singular, neuter
- “Yuga; yoke; couple; coevals; generation; lustrum; two; pair; yuga [word]; Yuga; race.”
- apām ← ap
- [noun], genitive, plural, feminine
- “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”
- arthaṃ ← artham ← artha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “for; meaning; purpose; sense; wealth; object of sense; matter; aim; money; message; object; artha [word]; wealth; function; content; topic; property; situation; reason; affair; concern; reason; enterprise; reason; cause; five; application; application.”
- yatīnām ← i
- [verb noun], genitive, plural
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- brahmā ← brahman
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Brahma; Brahmin; dhak; Brahman; brahman [word]; Brahman; Brahmin; Brahmapurāṇa; Vishnu; Brihaspati.”
- bhavati ← bhū
- [verb], singular, Present indikative
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- sārathiḥ ← sārathi
- [noun], nominative, singular, masculine
- “charioteer; sārathi [word].”
सायण-भाष्यम्
दीर्घतमाः एतन्नामा महर्षिः स च मामतेयः ममतायाः पुत्रः दशमे युगे दशयुगपर्यन्तं महानुभावयोरश्विनोः प्रभावात् पूर्वोक्ताद्दुःखाद्विमुक्तोऽत्यन्तसुखी स्वपुत्रभार्यादिभिः सहितो जीवितवान्। दशमे युगे अतीते सति जुजुर्वान् जीर्णः वलीपलितगात्रो बभूव । एवंभूतः सन् अर्थं पुरुषैरर्थ्यमानं कर्मफलं स्वर्गादिकं यतीनां प्राप्नुवतीनाम् अपाम् अप्कार्याणां प्रजानाम् । यद्वा । अपाम् अपसां कर्मणाम् अर्थं प्रयोजनं यतीनां तासां प्रजानाम् । ब्रह्मा ब्रह्मसदृशः परिवृढः भवति । किंच सारथिः तद्वन्निर्वाहको भवति देवो भवतीत्यर्थः । एवमस्य वृत्तान्तं मन्त्रोऽनुवदति। स्वयं वा स्वात्मानं पारोक्ष्येण अश्विनोर्महानुभावत्वं प्रकटयितुं ब्रवीति ॥ ॥ १ ॥
Wilson
English translation:
“Dīrghatamas, the son of Mamatā, has grown old after the tenth yuga (has passed); he is the Brahmā of those who seek to obtain the object of their (pious) works; he is their charioteer.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
He is the Brahmā: apām artham yatīnām brahmā bhavati sārathiḥ: he is the Brahmā, like Brahma (brahmā brahmāsadṛśaḥ parivṛḍhaḥ bhavati), the great, the chief;
Parivṛḍha = the progenitor,or creator of people. apām = apkāryāṇām, of those by whom offerings of water, obsequial libations to the manes are to be made; or, apām = apasam, of works, religious rites in genitive ral;
Sāratiḥ = lit. a charioteer; i.e. a conveyer, to heaven, a deity
Jamison Brereton
Dīrghatamas, the son of Mamatā, though having grown old in the tenth stage (of life),
becomes the chariot-driver of the waters that are moving toward their goal and the formulator (of the truth).
Griffith
Dirghatamas the son of Mamata hath come to length of days in the tenth age of human kind.
He is the Brahman of the waters as they strive to reach their end and aim: their charioteer is he.
Geldner
Dirghatamas, der Mamata Sohn, der Hohepriester wird als Greis im zehnten Lebensalter der Wagenlenker der nach ihrem Ziele strebenden Gewässer.
Grassmann
Dīrghatamas, der Sohn der Mamata, ist gealtert im zehnten Menschenalter; er ist der Brahmane, der die ihrem Ziele zustrebenden Gewässer gelenkt hat.
Elizarenkova
Диргхатамас, сын Маматы,
Старик в десятом периоде жизни,
Брахман, становится колесничим
Вод, движущихся к цели.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- दीर्घतमा औचथ्यः
- निच्रृदनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - जो (दीर्घतमाः) जिससे दीर्घ अन्धकार प्रकट होता वह (मामतेयः) ममता में कुशल जन (दशमे) दशमे (युगे) वर्ष में (जुजुर्वान्) रोगी हो जाता है जो (सारथिः) रथ हाँकनेवाले जन के समान (अपाम्) विद्या, विज्ञान और योगशास्त्र में व्याप्त (यतीनाम्) संन्यासियों के (अर्थम्) प्रयोजन को प्राप्त होता वह (ब्रह्मा) सकल वेदविद्या का जाननेवाला (भवति) होता है ॥ ६ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो इस संसार में अत्यन्त अविद्या अज्ञानयुक्त, लोभातुर हैं वे शीघ्र रोगी होते और जो पक्षपातरहित संन्यासियों के सकाश से हर्ष-शोक तथा निन्दा-स्तुति रहित, विज्ञान और आनन्द को प्राप्त होते हैं, वे आप दुःख के पारगामी होकर औरों को भी उसके पार करते हैं ॥ ६ ॥इस सूक्त में शिष्य और शिक्षा देनेवाले के काम का वर्णन होने से इस सूक्त के अर्थ की पिछले सूक्त के अर्थ के साथ सङ्गति जाननी चाहिये ॥यह एकसौ अट्ठावनवाँ सूक्त और प्रथम वर्ग समाप्त हुआ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: यो दीर्घतमा मामतेयो दशमे युगे जुजुर्वान् जायते। यश्च सारथिरिवाऽपां यतीनामर्थमाप्नोति स ब्रह्मा भवति ॥ ६ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (दीर्घतमाः) दीर्घं तमो यस्मात् सः (मामतेयः) ममतायां कुशलः (जुजुर्वान्) रोगापन्नः (दशमे) दशानां पूर्णे (युगे) वर्षे (अपाम्) विद्याविज्ञानयोगव्यापिनाम् (अर्थम्) प्रयोजनम् (यतीनाम्) संन्यासिनाम् (ब्रह्मा) सकलवेदवित् (भवति) (सारथिः) रथप्राजकः ॥ ६ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - येऽत्रात्यन्ताविद्यायुक्ता लोभातुरास्सन्ति ते सद्यो रुग्णा जायन्ते। ये पक्षपातरहितानां संन्यासिनां हर्षशोकनिन्दास्तुतिरहितं विज्ञानाऽऽनन्दमाप्नुवन्ति ते स्वयं दुःखपारगा भूत्वाऽन्यानपि दुःखसागरात् पारं नयन्ति ॥ ६ ॥।अस्मिन् सूक्ते शिष्यशासककर्मवर्णनादेतदर्थस्य पूर्वसूक्तार्थेन सह सङ्गतिर्विज्ञेया ॥इति अष्टपञ्चाशदुत्तरं शततमं सूक्तं प्रथमो वर्गश्च समाप्तः ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे या जगात अत्यंत अविद्यायुक्त, अज्ञानयुक्त लोभातुर असतात, ते तात्काळ रोगी होतात व जे भेदभावरहित संन्याशाच्या सान्निध्याने हर्ष, शोक व निन्दास्तुतिरहित विज्ञान व आनंद प्राप्त करतात ते स्वतः दुःखाच्या पलीकडे जातात व इतरांनाही पार करवितात. ॥ ६ ॥