सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘ अमन्दान्’ इति षष्ठं सूक्तं सप्त’ इत्यनुवर्तनात् सप्तर्चम् । आदितः पञ्चानां कक्षीवानृषिः षष्याःभा भावयव्यः सप्तम्याः रोमशा नाम ब्रह्मवादिनी। आदितः पञ्चानां भावयव्यस्य स्तुतिरूपत्वात् स एव देवता ‘ या तेनोच्यते ’ ( अनु. २. ५) इति न्यायात्। अन्त्ययोः षष्ठीसप्तम्योस्तु भावयव्यरोमशयोः संवादः। षष्ठ्याः भावयव्यः सप्तम्याः रोमशा । यद्यपि ‘ स्वनयेन दत्ता’ ( ऋ. सं. १. १२६. ३ ) इति श्रूयमाणत्वात्तस्यैव स्तुत्या भाव्यं तथापि पितृपुत्रयोरभेदात् ‘आ रुद्रासः’ इतिवत् पितृनाम्ना व्यवहर्तुं शक्यत्वात् प्रथमायामृचि ‘भाव्यस्य ’ इत्युक्तत्वाच्च ‘ भावयव्यं तुष्टाव ’ इत्येतदविरुद्धमित्युक्तं पूर्वसूक्ते एव । आदितः पञ्च त्रिष्टुभः । अन्त्ये अनुष्टुभौ । तथा चानुक्रान्तम् - अमन्दानिति कक्षीवान्दानतुष्टः पञ्चभिर्भावयव्यं तुष्टावान्त्ये अनुष्टुभौ भावयव्यरोमशयोर्दम्पत्योः संवादः’ इति । उक्तो विनियोगः ।।
Jamison Brereton
126
Kaksı̣vant’s Da ̄ ̄nastuti
Kakṣīvant Dairghatamasa
7 verses: triṣṭubh, except anuṣṭubh 6–7
Kakṣīvant’s last hymn is, to be idiomatic, a humdinger. It details in extravagant terms the gifts that King Svanaya Bhāvya presented to him, in return for the fame the poet could bestow on him (see esp. vss. 1d and 2d). The first five verses list the gifts, especially the (not quite believable) numbers of livestock, given to Kakṣīvant and his family, the Pajras. The last of these verses (5) ends with an elaborate simile, not all the details of which are clear, comparing the Pajras seeking fame with noblemen seeking brides by attending maidens’ Svayaṃvaras (bridal self-choice ceremonies) with their carts. (The word “cart” [ánas] is spe cialized in the R̥gveda for the vehicle that conveys the bride home.) The phrase “(the Pajras) sought fame” (5d) provides a ring with the first verse (1d), where the king, Kakṣīvant’s patron, is “seeking fame,” and brings the dānastuti proper to a close.
The final two verses (6–7) provide an erotic, indeed rather obscene, appendix, with a vignette of the poet and one of the girls he received as part of his gift. Already in verse 3 “ten chariots carrying brides” were mentioned as part of his loot, and the simile about Svayaṃvaras in verse 5 also helps set up the erotic atmosphere. Besides the striking simile of a mongoose (kaśīkā, a playful variant of the poet’s name Kakṣīvant) as sexual partner, verse 6 contains a number of hapaxes and entirely unclear lexical items, which may well involve phonological deformation to play on taboo words. (The second half of the verse appears to allow the word yabh “fuck” to be assembled from parts of several words.) It is a pity that we understand it as little as we do. The last verse (7) contains the osten sible and crudely seductive speech of the woman herself. Kakṣīvant has indeed gone out with a bang.
Jamison Brereton Notes
Kakṣīvant’s Dānastuti
01 अमन्दान् त्स्तोमान्प्र - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अम॑न्दा॒न्त्स्तोमा॒न्प्र भ॑रे मनी॒षा सिन्धा॒वधि॑ क्षिय॒तो भा॒व्यस्य॑ ।
यो मे॑ स॒हस्र॒ममि॑मीत स॒वान॒तूर्तो॒ राजा॒ श्रव॑ इ॒च्छमा॑नः ॥
मूलम् ...{Loading}...
अम॑न्दा॒न्त्स्तोमा॒न्प्र भ॑रे मनी॒षा सिन्धा॒वधि॑ क्षिय॒तो भा॒व्यस्य॑ ।
यो मे॑ स॒हस्र॒ममि॑मीत स॒वान॒तूर्तो॒ राजा॒ श्रव॑ इ॒च्छमा॑नः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - भावयव्यः
- ऋषिः - कक्षीवान् दैर्घतमस औशिजः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अ꣡मन्दान् स्तो꣡मान् प्र꣡ भरे मनीषा꣡
सि꣡न्धाव् अ꣡धि क्षियतो꣡ भाविय꣡स्य
यो꣡ मे सह꣡स्रम् अ꣡मिमीत सवा꣡न्
अतू꣡र्तो रा꣡जा श्र꣡व इछ꣡मानः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ámandān ← ámanda- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
bhare ← √bhr̥- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
manīṣā́ ← manīṣā́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
prá ← prá (invariable)
{}
stómān ← stóma- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
ádhi ← ádhi (invariable)
{}
bhāvyásya ← bhāvyá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
kṣiyatáḥ ← √kṣi- (root)
{case:GEN, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
síndhau ← síndhu- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
ámimīta ← √mā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:MED}
me ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
sahásram ← sahásra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
savā́n ← savá- 2 (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
atū́rtaḥ ← atū́rta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ichámānaḥ ← √iṣ- 2 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
rā́jā ← rā́jan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
śrávaḥ ← śrávas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
अम॑न्दान् । सोमा॑न् । प्र । भ॒रे॒ । म॒नी॒षा । सिन्धौ॑ । अधि॑ । क्षि॒य॒तः । भा॒व्यस्य॑ ।
यः । मे॒ । स॒हस्र॑म् । अमि॑मीत । स॒वान् । अ॒तूर्तः॑ । राजा॑ । श्रवः॑ । इ॒च्छमा॑नः ॥
Hellwig Grammar
- amandān ← amanda
- [noun], accusative, plural, masculine
- stomān ← stoma
- [noun], accusative, plural, masculine
- “hymn; Stoma; stoma [word].”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- bhare ← bhṛ
- [verb], singular, Present indikative
- “bring; hold; fill; support; wear; possess; carry; nourish; keep; hire; have; satiate; follow; bear.”
- manīṣā
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “hymn; inspiration; idea; thinking; wish; consideration; intelligence.”
- sindhāv ← sindhau ← sindhu
- [noun], locative, singular, masculine
- “river; Indus; sindhu [word].”
- adhi
- [adverb]
- “on; from; accordingly.”
- kṣiyato ← kṣiyataḥ ← kṣi
- [verb noun], genitive, singular
- “govern; inhabit; dwell; stay; predominate; bide; own.”
- bhāvyasya ← bhāvya
- [noun], genitive, singular, masculine
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- me ← mad
- [noun], dative, singular
- “I; mine.”
- sahasram ← sahasra
- [noun], accusative, singular, neuter
- “thousand; one-thousandth; sahasra [word].”
- amimīta ← mā
- [verb], singular, Imperfect
- “weigh; measure; total; last; weigh; measure; give away; transform.”
- savān ← sava
- [noun], accusative, plural, masculine
- “press.”
- atūrto ← atūrtaḥ ← atūrta
- [noun], nominative, singular, masculine
- rājā ← rājan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “king; Kshatriya; rājan [word]; best; rājāvarta; Yakṣa.”
- śrava ← śravaḥ ← śravas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “fame; glory; ear.”
- icchamānaḥ ← iṣ
- [verb noun], nominative, singular
- “desire; recommend; approve; seek; call; search; try; prefer; love; commend; assent; permit; choose.”
सायण-भाष्यम्
सिन्धौ सिन्धुदेशे यद्वा लक्षणया सिन्धुतीरे समुद्रतीरे अधि क्षियतः अधिनिवसतः भाव्यस्य भावयव्यस्य। तत्पुत्रस्य स्वनयस्येत्यर्थः । तस्य अमन्दान् अनल्पान् स्तोमान् स्तोत्राणि तन्निष्ठबहुविधदानादीनां कीर्तनानि मनीषा मनीषया प्रियातिशयबुद्ध्या प्र भरे प्रकर्षेण संपादयामि । कस्तस्य विशेष इति तत्राह । अतूर्तः केनाप्यहिंसितः यः राजा मे मदर्थं सहस्रं तत्संख्याकान् सवान् । सूयन्ते सोमाः एष्विति सवाः सोमयागाः । तान् अमिमीत संपूर्णधनप्रदानेन निर्मितवान् । किमिच्छन्। श्रवः सर्वैः श्रूयमाणां कीर्तिमात्मने इच्छमानः कामयमानः। यतोऽयमार्त्विज्याद्युपाधिना विना कीर्त्यर्थमेव बहुधनं प्रादात् अतस्तं स्तौमीत्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“I repeat with a (willing) mind, the unreluctant praises of Bhavya, dwellingon th ebanks of the Sindhu; a prince of unequalled (might), desirous of renown, who has enabled me to celebrate a thousand sacrifices.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Bhāvya = Svanaya, his son; sindhu adhi = upon the Sindhu, either the river Sindhu or the sea-shore
Jamison Brereton
Not feeble are the praises I present through my inspiration to Bhāvya who lives on the Sindhu,
who meted out to me a thousand (soma-)pressings, the invincible king seeking fame.
Jamison Brereton Notes
Negated ámanda- ‘not feeble’ contains the adj. manda- ‘stupid, lazy’, which is otherwise not attested until the Up. and epic. The audience’s first interpr. of ámandān would be as a form of √ma(n)d ‘exhilarate’, though obviously manda- ‘stupid’ must have existed in everyday speech to allow it to be used here. As with śóka- in the last verse of the preceding hymn (I.125.7), Kakṣīvant is availing himself of words/meanings belonging to a different register to spice up the discourse. The prominent placing of ámandān as the initial word of the hymn calls further attention to this stylistic departure.
Griffith
WITH wisdom I present these lively praises of Bhavya dweller on the bank of Sindhu;
For he, unconquered King, desiring glory, hath furnished me a thousand sacrifices.
Geldner
Nicht zu schwache Loblieder trage ich mit Überlegung vor auf den an der Sindhu wohnenden Bhavya, der mir tausend Somaopfer zuwies, der unübertroffene König, der Ruhm begehrende.
Grassmann
Muntere Lieder trage ich vor mit Weisheit auf dem Strome dessen, was bleibt und was werden soll; dem, welcher mir tausend Spenden zumass, ein unübertrefflicher König, der nach Ruhm trachtet.
Elizarenkova
Не слабые восхваления я благодарно приношу
(Царю) Бхавье, живущему на Синдху,
(Тому,) кто мне назначил тысячу выжиманий (сомы),
(Кто) царь непобедимый, ищущий славы.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विद्वाँसः
- कक्षीवान्
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब सात ऋचावाले १२६ एकसौ छब्बीसवें सूक्त का आरम्भ है। उसके प्रथम मन्त्र में इस संसार के राज्य के अधिकार में कौन न स्थापन करने योग्य है, इस विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यः) जो (अतूर्त्तः) हिंसा आदि के दुःख को न प्राप्त और (श्रवः) उत्तम उपदेश सुनने की (इच्छमानः) इच्छा करता हुआ (राजा) प्रकाशमान सभाध्यक्ष (सिन्धौ) नदी के समीप (क्षियतः) निरन्तर वसते हुए, (भाव्यस्य) प्रसिद्ध होने योग्य (मे) मेरे निकट (सहस्रम्) हजारों (सवान्) ऐश्वर्य योग्य (अमन्दान्) मन्दपनरहित तीव्र और (स्तोमान्) प्रशंसा करने योग्य विद्यासम्बन्धी विशेष ज्ञानों का (मनीषा) बुद्धि से (अमिमीत) निरन्तर मान करता, उसको मैं (अधि) अपने मन के बीच (प्र, भरे) अच्छे प्रकार धारण करूँ ॥ १ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जब तक सकल शास्त्र जाननेहारे विद्वान् की आज्ञा से पुरुषार्थी विद्वान् न हो, तब तक उसका राज्य के अधिकार में स्थापन न करे ॥ १ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: योऽतूर्त्तः श्रव इच्छमानो राजा सिन्धौ क्षियतो भाव्यस्य मे सकाशात् सहस्रं सवानमन्दान् स्तोमांश्च मनीषाऽमिमीत तमहमधिप्रभरे ॥ १ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
कोऽत्र राज्याधिकारे न स्थापनीय इत्याह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अमन्दान्) मन्दभावरहितान् तीव्रान् (स्तोमान्) स्तोतुमर्हान् विद्याविशेषान् (प्र) (भरे) धरे (मनीषा) बुद्ध्या (सिन्धौ) नद्याः समीपे (अधि) स्वीयचित्ते (क्षियतः) निवसतः (भाव्यस्य) भवितुं योग्यस्य (यः) (मे) मम (सहस्रम्) (अमिमीत) निमिमीते (सवान्) ऐश्वर्ययोग्यान् (अतूर्त्तः) अहिंसितः (राजा) (श्रवः) श्रवणम् (इच्छमानः) व्यत्ययेनात्रात्मनेपदम् ॥ १ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - यावदाप्तस्य विदुष आज्ञया पुरुषार्थी विद्वान् नरो न भवेत्तावत्तस्य राज्याधिकारे स्थापनं न कुर्यात् ॥ १ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
या सूक्तात राजाच्या धर्माचे वर्णन असल्यामुळे या सूक्ताच्या अर्थाचे मागील सूक्ताच्या अर्थाबरोबर साम्य आहे. हे जाणले पाहिजे. ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जोपर्यंत संपूर्ण शास्त्र जाणणाऱ्या विद्वानाच्या आज्ञेने जो पुरुषार्थी विद्वान बनणार नाही तोपर्यंत त्याला राज्याचा अधिकार देऊ नये. ॥ १ ॥
02 शतं राज्ञो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
श॒तं राज्ञो॒ नाध॑मानस्य नि॒ष्काञ्छ॒तमश्वा॒न्प्रय॑तान्त्स॒द्य आद॑म् ।
श॒तं क॒क्षीवाँ॒ असु॑रस्य॒ गोनां॑ दि॒वि श्रवो॒ऽजर॒मा त॑तान ॥
मूलम् ...{Loading}...
श॒तं राज्ञो॒ नाध॑मानस्य नि॒ष्काञ्छ॒तमश्वा॒न्प्रय॑तान्त्स॒द्य आद॑म् ।
श॒तं क॒क्षीवाँ॒ असु॑रस्य॒ गोनां॑ दि॒वि श्रवो॒ऽजर॒मा त॑तान ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - भावयव्यः
- ऋषिः - कक्षीवान् दैर्घतमस औशिजः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
शतं꣡ रा꣡ज्ञो ना꣡धमानस्य निष्का꣡ञ्
छत꣡म् अ꣡श्वान् प्र꣡यतान् सद्य꣡ आ꣡दम्
शतं꣡ कक्षी꣡वाँ अ꣡सुरस्य गो꣡नां
दिवि꣡ श्र꣡वो अज꣡रम् आ꣡ ततान
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
nā́dhamānasya ← √nādh- (root)
{case:GEN, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
niṣkā́n ← niṣká- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
rā́jñaḥ ← rā́jan- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
śatám ← śatá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
adam ← √dā- 1 (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
áśvān ← áśva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
práyatān ← √yam- (root)
{case:ACC, gender:M, number:PL, non-finite:PPP}
sadyás ← sadyás (invariable)
{}
śatám ← śatá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
ásurasya ← ásura- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
gónām ← gáv- ~ gó- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
kakṣī́vān ← kakṣī́vant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
śatám ← śatá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
ajáram ← ajára- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
diví ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
śrávaḥ ← śrávas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
tatāna ← √tan- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
पद-पाठः
श॒तम् । राज्ञः॑ । नाध॑मानस्य । नि॒ष्कान् । श॒तम् । अश्वा॑न् । प्रऽय॑तान् । स॒द्यः । आद॑म् ।
श॒तम् । क॒क्षीवा॑न् । असु॑रस्य । गोना॑म् । दि॒वि । श्रवः॑ । अ॒जर॑म् । आ । त॒ता॒न॒ ॥
Hellwig Grammar
- śataṃ ← śatam ← śata
- [noun], accusative, singular, neuter
- “hundred; one-hundredth; śata [word].”
- rājño ← rājñaḥ ← rājan
- [noun], genitive, singular, masculine
- “king; Kshatriya; rājan [word]; best; rājāvarta; Yakṣa.”
- nādhamānasya ← nādh
- [verb noun], genitive, singular
- “suffer.”
- niṣkāñchatam ← niṣkān ← niṣka
- [noun], accusative, plural, masculine
- “niṣka; gold; Niṣka; niṣka [word]; Niṣka.”
- niṣkāñchatam ← śatam ← śata
- [noun], accusative, singular, neuter
- “hundred; one-hundredth; śata [word].”
- aśvān ← aśva
- [noun], accusative, plural, masculine
- “horse; aśva [word]; Aśva; stallion.”
- prayatān ← prayam ← √yam
- [verb noun], accusative, plural
- “give; emit; send; transmit.”
- sadya ← sadyas
- [adverb]
- “immediately; just; daily; sadyas [word].”
- ādam ← ādā ← √dā
- [verb], singular, Thematic aorist (Ind.)
- “take; take away; take out; pick; extract; drink; grasp; put; collect; accept; get; choose; remove; steal; bring; press out; impound; keep; eat; use; distill.”
- śataṃ ← śatam ← śata
- [noun], accusative, singular, neuter
- “hundred; one-hundredth; śata [word].”
- kakṣīvāṃ ← kakṣīvān ← kakṣīvant
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Kakṣīvant; kakṣīvant [word].”
- asurasya ← asura
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Asura; lord; asura [word]; sulfur.”
- gonāṃ ← gonām ← go
- [noun], genitive, plural, masculine
- “cow; cattle; go [word]; Earth; bull; floor; milk; beam; sunbeam; leather; hide; horn; language; bowstring; earth; ox; Svarga.”
- divi ← div
- [noun], locative, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- śravo ← śravaḥ ← śravas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “fame; glory; ear.”
- ‘jaram ← ajaram ← ajara
- [noun], accusative, singular, neuter
- “undecaying; ageless.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- tatāna ← tan
- [verb], singular, Perfect indicative
- “expand; perform; cause; increase; write; spread; produce; spread; speak; propagate.”
सायण-भाष्यम्
नाधमानस्य स्वीकर्तव्यम् इत्युच्चैः याचमानस्य असुरस्य धनानां निरसितुर्दानशीलस्य राज्ञः स्वतेजसा दीप्यमानस्य स्वनयस्य निष्कान् आभरणविशेषान् इयत्ताविशेषविशिष्टानि वा सुवर्णानि शतसंख्याकानि । शतं सहस्रम् इत्यपरिमितवचनः । अपरिमितान् सद्यः प्रार्थनानन्तरमेव कक्षीवान् अहम् आदम् आत्तवानस्मि स्वीकृतवानस्मीत्यर्थः । तथा प्रयतान् शुद्धान् लक्षणोपेतान् अश्वान् अध्वगमनसमर्थान् हयान् आदम् आत्तवान् । तथा गोनां पुंगवानां बलीवर्दानामित्यर्थः । उत्तरमन्त्रे स्त्रीगवीनामभिधानात् । तेषां शतम् आदम् । एवं प्रदाता राजा दिवि द्युलोके श्रवः कीर्तिम् अजरं शाश्वतीम् आ ततान विस्तारितवान् । गवादिप्रतिग्रहीता अहं स्वर्गे कीर्तिमकरवमित्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“From which genitive rous prince, soliciting (my acceptance), I, Kakṣīvat, unhesitatingly accepted a hundred niṣkas, a hundred vigorous steeds, and a hundred bulls, whereby he has spread his imperishable fame through heaven.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Niṣka = a weight of gold = four suvarṇa (Manu. viii.134); = 108 suvarṇas (Amarakośa)
Jamison Brereton
A hundred neck-ornaments of the king in want (of fame), a hundred horses I took as soon as they were offered;
a hundred cows of the lord (I), Kakṣīvant, (have taken). (Now) his
unaging fame stretches to heaven.
Jamison Brereton Notes
The root √nādh ‘(cry/be) in distress’ is often used of people in dire straits (see, e.g., in Kakṣīvant’s I.118.10); here the king’s distress comes not from danger but from want of fame. There may be a touch of humor in this overdramatization of his plight, though see I.110.5 where the Ṛbhus cry out in want at an invocation, likewise seeking fame (śráva ichámānāḥ, exactly as in our 1d).
The patron-poet reciprocal bargain is managed with striking economy here: the king seeks fame in 1d, the poet receives many goods in 2abc, and the desired fame is dispatched to heaven in 2d.
Griffith
A hundred necklets from the King, beseeching, a hundred gift-steeds I at once accepted;
Of the lord’s cows a thousand, I Kaksivan. His deathless glory hath he spread to heaven.
Geldner
Hundert Goldstücke, hundert Rosse erhielt ich sofort von dem in Nöten befindlichen Könige als Geschenk, hundert Rinder, ich Kaksivat von dem Gebieter. Bis zum Himmel hat er seinen unverwelklichen Ruhm ausgedehnt.
Grassmann
Hundert Goldstücke des bedrängten Königs, hundert Rosse habe ich zum Geschenk an einem Tage empfangen, hundert Rinder des göttlichen ich [der Dichter], Kakschīvat; zum Himmel verbreitete seinen unvergänglichen Ruhm der Geber.
Elizarenkova
Сто слитков золота от царя, взывающего о помощи,
Сто подаренных коней я получил сразу,
Сто коров – я, Какшивант, от владыки.
До неба протянулась (его) немеркнущая слава.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विद्वाँसः
- कक्षीवान्
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
कौन इस संसार में यश का विस्तार करते हैं, इस विषय का उपदेश अगले मन्त्र में किया है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - जो (कक्षीवान्) विद्या के बहुत व्यवहारों को जानता हुआ विद्वान् (असुरस्य) मेघ के समान उत्तम गुणी (नाधमानस्य) ऐश्वर्यवान् (राज्ञः) राजा के (शतम्) सौ (निष्कान्) निष्क सुवर्णों (प्रयतान्) अच्छे सिखाये हुए (शतम्) सौ (अश्वान्) घोड़ों और (दिवि) आकाश में (अजरम्) अविनाशी (गोनाम्, शतम्) सूर्यमण्डल की सैकड़ों किरणों के समान (श्रवः) श्रूयमाण यश को (आ, ततान) विस्तारता है, उसको मैं (सद्यः) शीघ्र (आदम्) स्वीकार करता हूँ ॥ २ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो न्यायकारी विद्वान् राजा के समीप से सत्कार को प्राप्त होते हैं, वे यश का विस्तार करते हैं ॥ २ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: यः कक्षीवान् विद्वानसुरस्येव नाधमानस्य राज्ञः शतं निष्कान् प्रयतान् शतमश्वान् दिव्यजरं गोनां शतमिव श्रव आततान तमहं सद्य आदम् ॥ २ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
केऽत्र यशो विस्तारयन्तीत्याह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (शतम्) (राज्ञः) (नाधमानस्य) प्राप्तैश्वर्यस्य (निष्कान्) सौवर्णान् (शतम्) (अश्वान्) तुरङ्गान् (प्रयतान्) सुशिक्षितान् (सद्यः) (आदम्) आददामि (शतम्) (कक्षीवान्) बह्व्यः कक्षयः विद्याप्रदेशा विदिताः सन्ति यस्य सः (असुरस्य) मेघस्य (गोनाम्) किरणानाम् (दिवि) आकाशे (श्रवः) श्रूयमाणं यशः (अजरम्) वयोनाशहीनम् (आ) (ततान) विस्तृणाति ॥ २ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये न्यायकारिणो विदुषो राज्ञः सकाशात् सत्कारं प्राप्नुवन्ति ते यशो वितन्वते ॥ २ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ज्यांचा न्यायी विद्वान राजाकडून सत्कार होतो त्यांचे यश सर्वत्र पसरते. ॥ २ ॥
03 उप मा - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
उप॑ मा श्या॒वाः स्व॒नये॑न द॒त्ता व॒धूम॑न्तो॒ दश॒ रथा॑सो अस्थुः ।
ष॒ष्टिः स॒हस्र॒मनु॒ गव्य॒मागा॒त्सन॑त्क॒क्षीवाँ॑ अभिपि॒त्वे अह्ना॑म् ॥
मूलम् ...{Loading}...
उप॑ मा श्या॒वाः स्व॒नये॑न द॒त्ता व॒धूम॑न्तो॒ दश॒ रथा॑सो अस्थुः ।
ष॒ष्टिः स॒हस्र॒मनु॒ गव्य॒मागा॒त्सन॑त्क॒क्षीवाँ॑ अभिपि॒त्वे अह्ना॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - भावयव्यः
- ऋषिः - कक्षीवान् दैर्घतमस औशिजः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
उ꣡प मा श्यावाः꣡ स्वन꣡येन दत्ता꣡
वधू꣡मन्तो द꣡श र꣡थासो अस्थुः
षष्टिः꣡ सह꣡स्रम् अ꣡नु ग꣡व्यम् आ꣡गात्
स꣡नत् कक्षी꣡वाँ अभिपित्वे꣡ अ꣡ह्नाम्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
dattā́ḥ ← √dā- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, non-finite:PPP}
mā ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
svanáyena ← svanáya- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
śyāvā́ḥ ← śyāvá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
úpa ← úpa (invariable)
{}
asthuḥ ← √sthā- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
dáśa ← dáśa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ráthāsaḥ ← rátha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
vadhū́mantaḥ ← vadhū́mant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
agāt ← √gā- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
ánu ← ánu (invariable)
{}
gávyam ← gávya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
sahásram ← sahásra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ṣaṣṭíḥ ← ṣaṣṭí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
abhipitvé ← abhipitvá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
áhnām ← áhar ~ áhan- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:PL}
kakṣī́vān ← kakṣī́vant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sánat ← √sanⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
पद-पाठः
उप॑ । मा॒ । श्या॒वाः । स्व॒नये॑न । द॒त्ताः । व॒धूऽम॑न्तः । दश॑ । रथा॑सः । अ॒स्थुः॒ ।
ष॒ष्टिः । स॒हस्र॑म् । अनु॑ । गव्य॑म् । आ । अ॒गा॒त् । सन॑त् । क॒क्षीवा॑न् । अ॒भि॒ऽपि॒त्वे । अह्ना॑म् ॥
Hellwig Grammar
- upa
- [adverb]
- “towards; on; next.”
- mā ← mad
- [noun], accusative, singular
- “I; mine.”
- śyāvāḥ ← śyāva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “brown; dark; śyāva [word].”
- svanayena ← svanaya
- [noun], instrumental, singular, masculine
- dattā ← dattāḥ ← dā
- [verb noun], nominative, plural
- “give; add; perform; put; administer; fill into; give; ignite; put on; offer; use; fuel; pour; grant; feed; teach; construct; insert; drip; wrap; pay; hand over; lend; inflict; concentrate; sacrifice; splint; poultice; create.”
- vadhūmanto ← vadhūmantaḥ ← vadhūmat
- [noun], nominative, plural, masculine
- daśa ← daśan
- [noun], nominative, singular, neuter
- “ten; tenth; daśan [word].”
- rathāso ← rathāsaḥ ← ratha
- [noun], nominative, plural, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- asthuḥ ← sthā
- [verb], plural, Root aorist (Ind.)
- “stay; stand; situate; exist; [in]; resist; endure; put; soak; be; stop; adhere; get stale; concentrate; grow; trust; wake; consociate; last; dwell; lie; stand; stop.”
- ṣaṣṭiḥ ← ṣaṣṭi
- [noun], nominative, singular, feminine
- “sixty; sixtieth; ṣaṣṭi [word].”
- sahasram ← sahasra
- [noun], nominative, singular, neuter
- “thousand; one-thousandth; sahasra [word].”
- anu
- [adverb]
- “subsequently; behind; along; towards; because.”
- gavyam ← gavya
- [noun], nominative, singular, neuter
- āgāt ← āgā ← √gā
- [verb], singular, Root aorist (Ind.)
- “come; arrive.”
- sanat ← san
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- “win; get; gain.”
- kakṣīvāṃ ← kakṣīvān ← kakṣīvant
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Kakṣīvant; kakṣīvant [word].”
- abhipitve ← abhipitva
- [noun], locative, singular, neuter
- ahnām ← ahar
- [noun], genitive, plural, neuter
- “day; day; ahar [word]; day; day.”
सायण-भाष्यम्
स्वनयेन दत्ता: श्यावाः तद्वर्णाश्वैः युक्तत्वात् श्यावाः वधूमन्तः आरूढाभिर्वधूभिस्तद्वन्तः दश एतत्संख्याकाः रथासः रथाः उप अस्थुः उपस्थिता:। गव्यशब्दो गोसमूहवाची । षष्टिः सहस्रमनु गव्यं षष्ट्यधिकसहस्रं गवां समूहोऽनु आगात् आगतः । ततः आत्मानं परोक्षेण ब्रवीति । तत्सर्वं प्रतिगृह्य अयं कक्षीवान् अह्नां दिवसानां मध्ये अभिपित्वे संनिहितेऽहनि सनत् । स्वीकृतं रथवध्वादिकं स्वपित्रे समर्पयति स्वयं वा स्वीकरोति । अभिपित्वशब्दः आसन्नकालवाची प्रपित्वशब्दः इतिवत् । स च ‘ प्रपित्वेऽभीक इत्यासन्नस्य ’ ( निरु. ३. २० ) इति यास्केनोक्तत्वात् आसन्नवचनः । उपसर्गभेदेऽप्यर्थाभेदः ॥
Wilson
English translation:
“Ten chariots drawn by bay steeds, and carrying my wives, stood near me, given meby Svanaya; and a thousand and sixty cows followed; these, after a short interval of time, did Kakṣīvat deliver (to his father).”
Jamison Brereton
The dusky (horses) given by Svanaya have come to me, and ten chariots carrying brides.
A thousand and sixty cattle have followed. Kakṣīvant gained them at the suppertime [=evening] of the days.
Jamison Brereton Notes
The temporal expression abhipitvé áhnām is universally taken as a reference to evening. In the RV dakṣiṇās are distributed at the morning sacrifice (hence their association with Dawn), though in classical śrauta ritual the time has changed to the midday rite. Perhaps Kakṣīvant knows an alternative practice, or he’s slyly indicating that the largesse was so enormous that it took all day to distribute. I favor the latter.
Griffith
Horses of dusky colour stood beside me, ten chariots, Svanaya’s gift, with mares to draw them.
Kine numbering sixty thousand followed after. Kaksivan gained them when the days were closing.
Geldner
Die Rappen, die Svanaya geschenkt, zehn Wagen samt Frauen sind auf mich zugekommen. Eine Kuhherde von tausend und sechzig folgte hinterdrein. Als die Opfertage zu Ende gingen, empfing Kaksivat den Lohn.
Grassmann
Braune von Svanaya geschenkte Rosse und zehn mit Zugthieren versehene Wagen sind mir zu Theil geworden, sechzigtausend Rinder sind mir verliehen, Kakschīvat empfing sie bei des Tages Einkehr [d.h. am Abend].
Elizarenkova
Даны мне вороные кони, подаренные Сванаей,
Десять колесниц с женщинами.
(За ними) последовало стадо из тысячи шестидесяти коров.
Получил Какшивант (награду) в конце дней (жертвоприношения).
अधिमन्त्रम् (VC)
- विद्वाँसः
- कक्षीवान्
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर राजा को क्या करना चाहिये, इस विषय का उपदेश अगले मन्त्र में किया है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - जिस (स्वनयेन) अपने धन आदि पदार्थ के पहुँचाने अर्थात् देनेवाले ने (श्यावाः) सूर्य की किरणों के समान (दत्ताः) दिये हुए (दश) दश (रथासः) रथ (वधूमन्तः) जिनमें प्रशंसित बहुएँ विद्यमान वे (मा) मुझ सेनापति के (उपास्थुः) समीप स्थित होते तथा जो (कक्षीवान्) युद्ध में प्रशंसित कक्षावाला अर्थात् जिसकी ओर अच्छे वीर योद्धा हैं वह (अभिपित्वे) सब ओर से प्राप्ति के निमित्त (अह्नाम्, सहस्रम्) हजार दिन (गव्यम्) गौओं के दुग्ध आदि पदार्थ को (अन्वागात्) प्राप्त होता और जिसके (षष्टिः) साठ पुरुष पीछे चलते वह (सनत्) सदा सुख का बढ़ानेवाला है ॥ ३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है। जिस कारण सब योद्धा राजा के समीप से धन आदि पदार्थ की प्राप्ति चाहते हैं, इससे राजा को उनके लिये यथायोग्य धन आदि पदार्थ देना योग्य है, ऐसे विना किये उत्साह नहीं होता ॥ ३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: येन स्वनयेन दात्रा सवितुः श्यावा इव दत्ता दशरथासो वधूमन्तो मा मां सेनापतिमुपास्थुः। यः कक्षीवानभिपित्वेऽह्नां सहस्रं गव्यमन्वागाद्यस्य षष्टिः पुरुषा अनुगच्छन्ति स सनत् सुखवर्द्धकोऽस्ति ॥ ३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुना राज्ञा किं कर्त्तव्यमित्याह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (उप) (मा) माम् (श्यावाः) सवितुः किरणाः (स्वनयेन) स्वस्य नयनं यस्य दातुस्तेन (दत्ताः) (वधूमन्तः) प्रशस्ता वध्वः स्त्रियो विद्यन्ते येषु ते (दश) एतत्संख्याकाः (रथासः) यानानि (अस्थुः) तिष्ठन्ति (षष्टिः) (सहस्रम्) (अनु) (गव्यम्) गवां भावम् (आ) (अगात्) गच्छेत् (सनत्) सदा (कक्षीवान्) युद्धे प्रशस्तकक्षः (अभिपित्वे) सर्वतः प्राप्तौ (अह्नाम्) दिनानाम् ॥ ३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्करः। यतः सर्वे योद्धारो राज्ञः सकाशाद्धनादिकं प्राप्तुमिच्छन्ति तस्माद्राज्ञा तेभ्यो यथायोग्यं देयमेवं विनोत्साहो न जायते ॥ ३ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. सर्व योद्धे राजाकडून धन इत्यादी पदार्थांची प्राप्ती इच्छितात. त्यामुळे राजाने त्यांना यथायोग्य धन द्यावे. असे केल्याशिवाय उत्साह निर्माण होत नाही. ॥ ३ ॥
04 चत्वारिंशद्दशरथस्य शोणाः - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
च॒त्वा॒रिं॒शद्दश॑रथस्य॒ शोणाः॑ स॒हस्र॒स्याग्रे॒ श्रेणिं॑ नयन्ति ।
म॒द॒च्युतः॑ कृश॒नाव॑तो॒ अत्या॑न्क॒क्षीव॑न्त॒ उद॑मृक्षन्त प॒ज्राः ॥
मूलम् ...{Loading}...
च॒त्वा॒रिं॒शद्दश॑रथस्य॒ शोणाः॑ स॒हस्र॒स्याग्रे॒ श्रेणिं॑ नयन्ति ।
म॒द॒च्युतः॑ कृश॒नाव॑तो॒ अत्या॑न्क॒क्षीव॑न्त॒ उद॑मृक्षन्त प॒ज्राः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - भावयव्यः
- ऋषिः - कक्षीवान् दैर्घतमस औशिजः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
चत्वारिंश꣡द् द꣡शरथस्य शो꣡णाः
सह꣡स्रस्या꣡ग्रे श्र꣡यणिं+ नयन्ति
मदच्यु꣡तः कृशना꣡वतो अ꣡त्यान्
कक्षी꣡वन्त उ꣡द् अमृक्षन्त पज्राः꣡
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
catvāriṁśát ← catvāriṁśát- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
dáśarathasya ← dáśaratha- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
śóṇāḥ ← śóṇa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ágre ← ágra- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
nayanti ← √nī- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
sahásrasya ← sahásra- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
śréṇim ← śréṇi- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
átyān ← átya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
kr̥śanā́vataḥ ← kr̥śanā́vant- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
madacyútaḥ ← madacyút- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
amr̥kṣanta ← √mr̥j- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:MED}
kakṣī́vantaḥ ← kakṣī́vant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
pajrā́ḥ ← pajrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
út ← út (invariable)
{}
पद-पाठः
च॒त्वा॒रिं॒शत् । दश॑ऽरथस्य । शोणाः॑ । स॒हस्र॑स्य । अग्रे॑ । श्रेणि॑म् । न॒य॒न्ति॒ ।
म॒द॒ऽच्युतः॑ । कृ॒श॒नऽव॑तः । अत्या॑न् । क॒क्षीव॑न्तः । उत् । अ॒मृ॒क्ष॒न्त॒ । प॒ज्राः ॥
Hellwig Grammar
- catvāriṃśad ← catvāriṃśat
- [noun], nominative, singular, feminine
- “forty; catvāriṃśat [word].”
- daśarathasya ← daśa ← daśan
- [noun]
- “ten; tenth; daśan [word].”
- daśarathasya ← rathasya ← ratha
- [noun], genitive, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- śoṇāḥ ← śoṇa
- [noun], nominative, plural, masculine
- “red; śoṇa [word]; red; purple.”
- sahasrasyāgre ← sahasrasya ← sahasra
- [noun], genitive, singular, neuter
- “thousand; one-thousandth; sahasra [word].”
- sahasrasyāgre ← agre ← agra
- [noun], locative, singular, neuter
- “tip; beginning; peak; end; front; top; beginning; battlefront; agra [word]; acme; fingertip; top; best; optimum; climax; matter; glans.”
- śreṇiṃ ← śreṇim ← śreṇi
- [noun], accusative, singular, masculine
- “club; line.”
- nayanti ← nī
- [verb], plural, Present indikative
- “bring; lead; spend; decant; enter (a state); remove; take out; take away; enforce; marry; carry; fill into; bring; learn; go out; add.”
- madacyutaḥ ← madacyut
- [noun], accusative, plural, masculine
- “proud.”
- kṛśanāvato ← kṛśanāvataḥ ← kṛśanāvat
- [noun], accusative, plural, masculine
- atyān ← atya
- [noun], accusative, plural, masculine
- “horse; steed.”
- kakṣīvanta ← kakṣīvantaḥ ← kakṣīvant
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Kakṣīvant; kakṣīvant [word].”
- ud
- [adverb]
- “up.”
- amṛkṣanta ← mṛj
- [verb], plural, sa aorist (Ind.)
- “purify; polish; rub; remove.”
- pajrāḥ ← pajra
- [noun], nominative, plural, masculine
सायण-भाष्यम्
दशरथस्य दशसंख्याकरथवतः सहस्रस्य सहस्रसंख्याकानुचरोपेतस्य कक्षीवतो गोयूथसहस्रस्य वा अग्रे पुरस्तात् शोणाः शोणवर्णोपेता: अश्वाः चत्वारिंशत् एकैकस्य रथस्य चतुष्टये सति दशरथानां मिलित्वा चत्वारिंशदश्वा भवन्ति । तेऽपि श्रेणिं पङ्क्तिमाश्रित्य नयन्ति रथान् अभिमतदेशं प्रापयन्ति । यद्वा । अश्वनियुक्तान् रथान् श्रेणिं श्रेणीभावं नयन्ति प्रापयन्ति । एकैकं रथं चत्वारश्चत्वारः पङ्क्त्याकारेण वहन्तीत्यर्थः । अथ तान् कक्षीवन्तः । कक्ष्या अश्वसंबन्धिनी रज्जुः । कक्ष्या रज्जुरश्वस्य ’ ( निरु. २. २ ) इति यास्केनोक्तत्वात् । ताभिस्तद्वन्तः । यद्वा । अङ्गिरसः पुत्राः सर्वेऽपि कक्षीवन्तः । अथवा कक्षीवदनुचराः सर्वेऽपि छत्रिन्यायेन कक्षीवन्तः । पज्राः घासाद्यन्नवन्तः सन्तः मदच्युतः मदस्राविण: उद्वृत्तान् शत्रूणां मदस्य च्यावयितॄन् वा कृशनावतः सुवर्णमयनानाभरणयुक्तान् । कृशनमिति हिरण्यनाम ‘कृशनं लोहम् (नि. १. २. ७ ) इति तन्नामसु पाठात् । सुवर्णाभरणोपेतान् अत्यान् सततगमनशीलानश्वान् उदमृक्षन्त अध्वश्रमजनितस्वेदापनयनाय उत्कृष्टं मार्जयन्ति ।
Wilson
English translation:
“Forty bay horses, (harnessed) to the chariots, lead the procession in front of a thousand (followers). The Pajras, the kinsmen of Kakṣīvat, rub down the high-spirited steeds, decorated with golden trappings.”
Jamison Brereton
Forty sorrel (horses) of the ten-wagon train lead at the front a rank of a thousand (cows).
Steeds arousing delight, covered with pearls, have the Kakṣīvants, the Pajras swept up.
Griffith
Forty bay horses of the ten cars’ master before a thousand lead the long procession.
Reeling in joy Kaksivan’s sons and Pajra’s have grounded the coursers decked with pearly trappings.
Geldner
Vierzig Rotfüchse, des Zehnwagenzuges führen an der Spitze die Reihe der tausend Kühe. Die Kaksivat´s, die Pajara´s haben die stolzierenden, mit Perlen behängten Rosse für sich als Ehrenteil bekommen.
Grassmann
Vierzig braune Rosse des Daçaratha eröffnen die Reihe von tausend Rossen; muntere, perlengeschmückte Renner trugen die Kakschīvat’s und Padschra’s davon.
Elizarenkova
Сорок рыжих коней, (запряженных) в десять колесниц,
Индра впереди, ведя строй в тысячу коров.
Гарцующих, украшенных жемчугом скакунов
Взяли себе люди из рода Какшиванта, Паджры.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विद्वाँसः
- कक्षीवान्
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
इस संसार में कौन चक्रवर्त्ति राज्य करने को योग्य होते हैं, इस विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - जिस (दशरथस्य) दशरथों से युक्त सेनापति के (चत्वारिंशत्) चालीस (शोणाः) लाल घोड़े (सहस्रस्य) सहस्र योद्धा वा सहस्र रथों के (अग्रे) आगे (श्रेणिम्) अपनी पाँति को (नयन्ति) पहुँचाते अर्थात् एक साथ होकर आगे चलते वा जिस सेनापति के भृत्य ऐसे हैं (पज्राः) कि जिनके साथ मार्गों को जाते और (कक्षीवन्तः) जिनकी प्रशंसित कक्षा विद्यमान अर्थात् जिन के साथी छटे हुए वीर लड़नेवाले हैं, वे (मदच्युतः) जो मद को चुआते उन (कृशनावतः) सुवर्ण आदि के गहने पहिने हुए तथा (अत्यान्) जिनसे मार्गों को रमते पहुँचते उन घोड़ा, हाथी, रथ आदि को (उदमृक्षन्त) उत्कर्षता से सहते हैं, वह शत्रुओं के जीतने को योग्य होता है ॥ ४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जिनके चार घोड़ा, युक्त दशों दिशाओं में रथ, सहस्रों अश्ववार (असवार), लाखों पैदल जानेवाले, अत्यन्त पूर्ण कोश धन और पूर्ण विद्या, विनय, नम्रता आदि गुण हैं, वे ही चक्रवर्त्ति राज्य करने को योग्य हैं ॥ ४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: यस्य दशरथस्य चत्वारिंशच्छोणाः सहस्रस्याग्रे श्रेणिं नयन्ति। यस्य वा पज्राः कक्षीवन्तो भृत्या मदच्युतः कृशनावतोऽत्यानुदमृक्षन्त स शत्रून् जेतुमर्हति ॥ ४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
केऽत्र चक्रवर्त्तिराज्यं कर्त्तुमर्हन्तीत्याह।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (चत्वारिंशत्) (दशरथस्य) दश रथा यस्य सेनेशस्य (शोणाः) रक्तगुणविशिष्टा अश्वाः (सहस्रस्य) (अग्रे) पुरतः (श्रेणिम्) पङ्क्तिम् (नयन्ति) (मदच्युतः) ये मदान् च्यवन्ते ते (कृशनावतः) कृशनं बहु सुवर्णादिभूषणं विद्यते येषान्ते (अत्यान्) येऽतन्ति मार्गान् व्याप्नुवन्ति तान् (कक्षीवन्तः) प्रशस्ताः कक्षयो विद्यन्ते येषान्ते (अमृक्षन्त) मृषन्ति सहन्ते (पज्राः) पद्यते गच्छति मार्गान् यैस्ते। अत्र वर्णव्यत्ययेन दस्य जः ॥ ४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - येषां चतुरश्वयुक्ता दशसु दिक्षु रथाः सहस्राण्याश्विका लक्षाणि पदातयोऽक्षयः कोशाः पूर्णा विद्याविनयाः सन्ति त एव साम्राज्यं कर्त्तुमर्हन्ति ॥ ४ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ज्यांचे दशदिशांना चार घोड्यांनी युक्त रथ असतात. सहस्रो अश्वारोही, लाखो पायदळ, पूर्ण कोश, धन, तसेच ज्यांच्याजवळ पूर्ण विद्या, विनय व नम्रता इत्यादी गुण असतात. तेच चक्रवर्ती राज्य करण्यायोग्य असतात. ॥ ४ ॥
05 पूर्वामनु प्रयतिमा - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
पूर्वा॒मनु॒ प्रय॑ति॒मा द॑दे व॒स्त्रीन्यु॒क्ताँ अ॒ष्टाव॒रिधा॑यसो॒ गाः ।
सु॒बन्ध॑वो॒ ये वि॒श्या॑ इव॒ व्रा अन॑स्वन्तः॒ श्रव॒ ऐष॑न्त प॒ज्राः ॥
मूलम् ...{Loading}...
पूर्वा॒मनु॒ प्रय॑ति॒मा द॑दे व॒स्त्रीन्यु॒क्ताँ अ॒ष्टाव॒रिधा॑यसो॒ गाः ।
सु॒बन्ध॑वो॒ ये वि॒श्या॑ इव॒ व्रा अन॑स्वन्तः॒ श्रव॒ ऐष॑न्त प॒ज्राः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - भावयव्यः
- ऋषिः - कक्षीवान् दैर्घतमस औशिजः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
पू꣡र्वाम् अ꣡नु प्र꣡यतिम् आ꣡ ददे वस्
त्री꣡न् युक्ताँ꣡ अष्टा꣡व् अरि꣡धायसो गाः꣡
सुब꣡न्धवो ये꣡ विशि꣡या इव व्रा꣡
अ꣡नस्वन्तः श्र꣡व अइ꣡षन्त पज्राः꣡
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
ánu ← ánu (invariable)
{}
dade ← √dā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
práyatim ← práyati- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
pū́rvām ← pū́rva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
arídhāyasaḥ ← arídhāyas- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
aṣṭaú ← aṣṭā́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
gā́ḥ ← gáv- ~ gó- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
trī́n ← trí- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
yuktā́n ← √yuj- (root)
{case:ACC, gender:M, number:PL, non-finite:PPP}
iva ← iva (invariable)
{}
subándhavaḥ ← subándhu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
viśyā̀ḥ ← viśyà- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
vrā́ḥ ← vrā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
yé ← yá- (pronoun)
{}
aíṣanta ← √iṣ- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:MED, mood:DES}
ánasvantaḥ ← ánasvant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
pajrā́ḥ ← pajrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
śrávaḥ ← śrávas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
पूर्वा॑म् । अनु॑ । प्रऽय॑तिम् । आ । द॒दे॒ । वः॒ । त्रीन् । यु॒क्तान् । अ॒ष्टौ । अ॒रिऽधा॑यसः । गाः ।
सु॒ऽबन्ध॑वः । ये । वि॒श्याः॑ऽइव । व्राः । अन॑स्वन्तः । श्रवः॑ । ऐष॑न्त । प॒ज्राः ॥
Hellwig Grammar
- pūrvām ← pūrva
- [noun], accusative, singular, feminine
- “aforesaid(a); antecedent; previous(a); first; eastern; former(a); pūrva [word]; age-old; anterior; bygone; fore(a); predictive; firstborn; easterly; instrumental.”
- anu
- [adverb]
- “subsequently; behind; along; towards; because.”
- prayatim ← prayati
- [noun], accusative, singular, feminine
- “offering.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- dade ← dā
- [verb], singular, Perfect indicative
- “give; add; perform; put; administer; fill into; give; ignite; put on; offer; use; fuel; pour; grant; feed; teach; construct; insert; drip; wrap; pay; hand over; lend; inflict; concentrate; sacrifice; splint; poultice; create.”
- vas ← vaḥ ← tvad
- [noun], dative, plural
- “you.”
- trīn ← tri
- [noun], accusative, plural, masculine
- “three; tri/tisṛ [word].”
- yuktāṃ ← yuj
- [verb noun], accusative, plural
- “mix; use; endow; yoke; accompany; to practice Yoga; connect; hire; administer; compound; affect; add; concentrate; unite; join; prosecute; combine; supply; compound; attach to; appoint; fill; process; mobilize; mount; complement; eat; join; treat; coincide; affect; challenge.”
- aṣṭāv ← aṣṭau ← aṣṭan
- [noun], accusative, plural, masculine
- “eight; eighth; aṣṭan [word].”
- aridhāyaso ← ari
- [noun]
- aridhāyaso ← dhāyasaḥ ← dhāyas
- [noun], accusative, plural, masculine
- gāḥ ← go
- [noun], accusative, plural, masculine
- “cow; cattle; go [word]; Earth; bull; floor; milk; beam; sunbeam; leather; hide; horn; language; bowstring; earth; ox; Svarga.”
- subandhavo ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- subandhavo ← bandhavaḥ ← bandhu
- [noun], nominative, plural, masculine
- “relative; bandhu [word]; association; friend; kin.”
- ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- viśyā ← viśyāḥ ← viśya
- [noun], nominative, plural, feminine
- iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- vrā ← vrāḥ ← vrā
- [noun], nominative, plural, feminine
- anasvantaḥ ← anasvat
- [noun], nominative, plural, masculine
- śrava ← śravaḥ ← śravas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “fame; glory; ear.”
- aiṣanta ← iṣ
- [verb], plural, Imperfect
- “desire; recommend; approve; seek; call; search; try; prefer; love; commend; assent; permit; choose.”
- pajrāḥ ← pajra
- [noun], nominative, plural, masculine
सायण-भाष्यम्
इदानीमानीतं धनं बन्धुभ्यो निवेदयन्नाह । हे सुबन्धवः पूर्वां प्रयतिं पूर्वप्रदानम् अनु तमनुसृत्य वक्ष्यमाणानि रथादीनि वः युष्मदर्थम् आ ददे स्वीकृतवानस्मि । यद्वा । पूर्वां प्रयतिं प्रदेयं रथादिकम् अनु दानक्रमेणैव आ ददे प्रतिगृहीतवानस्मि । कानि तानीति । त्रीन् अष्टौ च युक्तान् चतुर्भिश्चतुर्भिरश्वैर्धनैर्वा युक्तान् रथानिति शेषः । अत्र संख्यापृथग्निर्देशो न विवक्षितः । तथा अरिधायसः अरिभिरीश्वरैर्धारणीयाः बहुमूल्याः असंख्याताः गाः च आ ददे । अत्र वक्ष्यमाणानि पूर्वं प्रतिगृहीतादधिकानीति युक्तम् । पूर्वमेव पित्रे निवेदितानां पुनर्बन्धुभ्यो निवेदनासंभवात् वधूमन्तो दश रथासो अस्थुः ’ ( ऋ. सं. १, १२६. ३ ) इति दशानां रथानामुक्तत्वात् अत्र च त्रीनष्टौ इत्येकादशानां वक्ष्यमाणत्वात् वधूविशिष्टानाम् अन्येभ्यो दातुमनुचितत्वाच्च अन्यानीति युक्तम् । उक्तानामेव अनुवदनपक्षे दशवधूयुक्ता रथा एको धनपूर्णं इति विवेकः । उक्तानामेव रथादीनां पुनरभिधानं प्रकृष्टत्वज्ञापनार्थम् । सर्वे ब्राह्मणा आगता वसिष्ठश्चागत इतिवत् । इदानीं परोक्षेणाह । सुबन्धवः शोभना विद्यायोनिसंबन्धिनः येषां ते तथोक्ताः । यद्वा । शोभनबान्धवोपेताः परस्परमनुरागयुक्ता इत्यर्थः । विशः प्रजाः । तत्र भवाः विश्याः । व्रियन्त इति व्राः व्राताः ॥ तकारलोपश्छान्दसः ॥ विशां व्राता यथा परस्परमनुरागवन्तः तथा एतेऽपीत्यर्थः। पज्राः अन्नवन्तोऽङ्गिरसः संतानप्रभवा ये सन्ति ते सर्वे सुबन्धवः अनस्वन्तः शकटवन्तः हविर्धानशकटोपलक्षितसोमयागवन्तः सन्तः श्रवः सर्वत्र श्रूयमाणां कीर्तिम् ऐषन्त इच्छन्ति इच्छन्तु वा । तदर्थम् आ ददे इति शेषः ॥
Wilson
English translation:
“I have accepted a prior grant, (kinsmen), for you; three and eight harnessed chariots and cattle of incalculable value; may the kindred Pajras, like well-disposed relations, be desirous of acquiring renown by their abundant offerings.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Perhaps, 3 and 8 connote a different sense of 11; aridhāyaso gāḥ = aribhir-iśvarair-dhāraṇīyā, to be held or attained by rich men; i.e. bahumūlyaḥ, of great price; viśyā iva vrāḥ = viśām vrātā yathā parasparam anurāgavantaḥ, like troops of people having mutual affection; abundant offerings: the text has, having carts or barrows, anasvantaḥ;
Anas = small cart or truck in which Soma was brought to the plural ce of sacrifice
Jamison Brereton
Following the previous presentation, I got for you three yoked (horses?) and eight cows that suckle the stranger—
(for you,) the Pajras, who sought fame—as those of good lineage
provided with (wedding-)carts seek maidens with a choice, appropriate to their clan.
Jamison Brereton Notes
Having employed a no-nonsense style in listing the gifts he acquired in vss.
2-4 (for a similar detour into straightforwardness, see the expression of his desires in I.121.14-15), Kakṣīvant returns to his tricks in the last vss. of this hymn.
Since I discuss this verses at length in Jamison 2003 (Fs. H.-P. Schmidt) pp.
47-51, I will not repeat the details here. The first hemistich is reasonably intelligible and continues the listing of gifts. It’s notable that the amount that Kakṣīvant managed to acquire “for you” (vaḥ) is a small fraction of his own haul. One question is who the “you” are: I take them as the Pajras, his kin, who cleaned up with him in 4d and are mentioned again in 5d, though in the 3rd ps.
As I point out in the loc. cit., the elaborate simile in cd seems typed as a wedding scene by the telling words ánasvant- ‘possessing carts’ and vrā́- ‘female chooser’. The cart (ánas-) is the wedding vehicle par excellence and hardly appears in the RV except in conjunction with females, particularly in marriage context, and, as I argue in that art., vrā́- is the designation for a girl exercising her choice at a svayaṃvara marriage. The image presented in the simile is of well-connected young men traveling to svayaṃvaras in hopes of acquiring a bride (that is, being chosen by a bride) of acceptable family and clan. I therefore take the vrā́ḥ phrase as acc. pl., not nom. with most interpr. and take the simile as beginning with subándhavaḥ.
Griffith
An earlier gift for you have I accepted eight cows, good milkers, and three harnessed horses,
Pajras, who with your wains with your great kinsman, like troops of subjects, have been fain for glory.
Geldner
Nach der ersten Schenkung bekam ich für euch drei bespannte Wagen, acht auch den reichen Herren ernährende Kühe für die lieben Verwandten, die auf Karren wie die Clandirnen fahrend den Ruhm für sich begehrten, die Pajra´s.
Grassmann
Nach der früheren Darreichung empfing ich von euch drei angeschirrte Rosse und acht reichlich milchende Kühe; die zum Stamme gehörigen, schöne Verwandte habenden Padschra’s erlangten Ruhm.
Elizarenkova
Вслед за первым дарением я получил для вас
Три запряженных (конями колесницы), восемь коров, насыщающих хозяина,
Для (тех) добрых родственников, Паджров, кто, словно женщины племени
(Прибыв) на повозках, искали себе славы.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विद्वाँसः
- कक्षीवान्
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
कौन मनुष्य इस जगत् में उत्तम होते हैं, इस विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ये) जो ऐसे हैं कि (सुबन्धवः) जिनके उत्तम बन्धुजन (अनस्वन्तः) और बहुत लढ़ा छकड़ा विद्यमान (व्राः) तथा जो गमन करनेवाले और (पज्राः) दूसरों को प्राप्त वे (विश्याइव) प्रजाजनों में उत्तम वणिक् जनों के समान (श्रवः) अन्न को (ऐषन्त) चाहें उन (वः) तुम्हारे (त्रीन्) तीन (युक्तान्) आज्ञा दिये और अधिकार पाये भृत्यों (अष्टौ) आठ सभासदों (अरिधायसः) जिनसे शत्रुओं को धारण करते समझते उन वीरों और (गाः) बैल आदि पशुओं को तथा इन सभों की (पूर्वाम्) पहिली (प्रयतिम्) उत्तम यत्न की रीति को मैं (अनु, आ, ददे) अनुकूलता से ग्रहण करता हूँ ॥ ५ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो जन सभा, सेना और शाला के अधिकारी, कुशल चतुर आठ सभासदों, शत्रुओं का विनाश करनेवाले वीरों, गौ बैल आदि पशुओं, मित्र, धनी, वणिक्जनों और खेती करनेवालों की अच्छे प्रकार रक्षा करके अन्न आदि ऐश्वर्य्य की उन्नति करते हैं, वे मनुष्यों में शिरोमणि अर्थात् अत्यन्त उत्तम होते हैं ॥ ५ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: ये सुबन्धवोऽनस्वन्तो व्राः पज्रा विश्याइव श्रव ऐषन्त तान् वस्त्रीन् युक्तानध्यक्षान् अष्टौ सभ्यानरिधायसो वीरान् गाश्चैषां पूर्वाम्प्रयतिमहमन्वाददे ॥ ५ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
केऽत्रोत्तमा भवन्तीत्याह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पूर्वाम्) आदिमाम् (अनु) आनुकूल्ये (प्रयतिम्) प्रयतन्ते यया ताम् (आ) (ददे) गृह्णामि (वः) युष्माकम् (त्रीन्) (युक्तान्) नियुक्तान् (अष्टौ) (अरिधायसः) अरीन् शत्रून् दधति यैस्ते (गा) वृषभान् (सुबन्धवः) शोभना बन्धवो येषान्ते (ये) (विश्याइव) यथा विक्षु प्रजासु साधवो वणिग्जनाः (व्राः) ये व्रजन्ति ते। अत्र व्रजधातोर्बाहुलकादौणादिको डः प्रत्ययः। व्रा इति पदना०। निघं० ४। २। (अनस्वन्तः) बहून्यनांसि शकटानि विद्यन्ते येषान्ते (श्रवः) अन्नम् (ऐषन्त) इच्छेयुः (पज्राः) प्रपन्नाः ॥ ५ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये जनाः सभासेनाशालाऽध्यक्षान् कुशलानष्टौ सभासदः शत्रुविनाशकान् वीरान् गवादीन् पशून् मित्राणि धनाढ्यान् वणिग्जनान् कृषीवलाँश्च संरक्ष्यान्नाद्यैश्वर्य्यमुन्नयन्ति ते मनुष्यशिरोमणयः सन्ति ॥ ५ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे लोक, सभा, सेना व संस्थेचे अधिकारी, कुशल, चतुर, आठ सभासद, शत्रूंचा विनाश करणारे वीर, गाय, बैल इत्यादींचे मित्र, धनवान, वैश्यांचे व शेतीचे चांगल्या प्रकारे रक्षण करून अन्न इत्यादी ऐश्वर्याची वाढ करतात ते माणसांमध्ये शिरोमणी अर्थात अत्यंत उत्तम असतात. ॥ ५ ॥
06 आगधिता परिगधिता - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आग॑धिता॒ परि॑गधिता॒ या क॑शी॒केव॒ जङ्ग॑हे ।
ददा॑ति॒ मह्यं॒ यादु॑री॒ याशू॑नां भो॒ज्या॑ श॒ता ॥
मूलम् ...{Loading}...
आग॑धिता॒ परि॑गधिता॒ या क॑शी॒केव॒ जङ्ग॑हे ।
ददा॑ति॒ मह्यं॒ यादु॑री॒ याशू॑नां भो॒ज्या॑ श॒ता ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - रोमशा
- ऋषिः - भावयव्यः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
आ꣡गधिता प꣡रिगधिता
या꣡ कशीके꣡व ज꣡ङ्गहे
द꣡दाति म꣡ह्य° या꣡दुरी
या꣡शूनाम् भोजि꣡या शता꣡
Vedaweb annotation
Strata
Popular for non-linguistic reasons
Pāda-label
genre D;; epic anuṣṭubh (424)
genre D;; epic anuṣṭubh (424)
genre D;; epic anuṣṭubh (424)
genre D;; epic anuṣṭubh (424)
Morph
ā́gadhitā ← √gadh- (root)
{case:NOM, gender:F, number:SG, non-finite:PPP}
párigadhitā ← √gadh- (root)
{case:NOM, gender:F, number:SG, non-finite:PPP}
iva ← iva (invariable)
{}
jáṅgahe ← √gaṁh- ~ gandh- (?) (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
kaśīkā́ ← kaśīkā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
yā́ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
dádāti ← √dā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
máhyam ← ahám (pronoun)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
yā́durī ← yā́dura- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
bhojyā̀ ← bhojyà- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
śatā́ ← śatá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
yā́śūnām ← yā́śu- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:PL}
पद-पाठः
आऽग॑धिता । परि॑ऽगधिता । या । क॒शी॒काऽइ॑व । जङ्ग॑हे ।
ददा॑ति । मह्य॑म् । यादु॑री । याशू॑नाम् । भो॒ज्या॑ । श॒ता ॥
Hellwig Grammar
- āgadhitā ← āgadh ← √gadh
- [verb noun], nominative, singular
- parigadhitā ← parigadh ← √gadh
- [verb noun], nominative, singular
- yā ← yad
- [noun], nominative, singular, feminine
- “who; which; yat [pronoun].”
- kaśīkeva ← kaśīkā
- [noun], nominative, singular, feminine
- kaśīkeva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- jaṅgahe ← jaṅgah ← √gāh
- [verb], singular, Present indikative
- dadāti ← dā
- [verb], singular, Present indikative
- “give; add; perform; put; administer; fill into; give; ignite; put on; offer; use; fuel; pour; grant; feed; teach; construct; insert; drip; wrap; pay; hand over; lend; inflict; concentrate; sacrifice; splint; poultice; create.”
- mahyaṃ ← mahyam ← mad
- [noun], dative, singular
- “I; mine.”
- yādurī ← yādura
- [noun], accusative, dual, feminine
- yāśūnām ← yāśu
- [noun], genitive, plural, neuter
- bhojyā ← bhojya
- [noun], accusative, plural, neuter
- “food; bhojya [word]; comestible.”
- śatā ← śata
- [noun], accusative, plural, neuter
- “hundred; one-hundredth; śata [word].”
सायण-भाष्यम्
संभोगाय प्रार्थितो भावयव्यः स्वभार्यां रोमशामप्रौढेति बुद्ध्या परिहसन्नाह । भोज्या भोगयोग्यैषा आगधिता आ समन्तात् गृहीता स्वीकृता । तथा परिगधिता परितो गृहीता । आदरातिशयाय पुनर्वचनम् । ‘ गध्यं गृह्णातेः ’ ( निरु. ५, १५) इति यास्कः । यद्वा । आगधिता आ समन्तात् मिश्रयन्ती। आन्तरं प्रजननेन बाह्यं भुजादिभिरित्यर्थः । ‘ गध्यतिर्मिश्रीभावकर्मा ’ (निरु. ५. १५) इति यास्कः । पूर्वस्मिन् पक्षे पुरुषस्य प्राधान्यम् उत्तरस्मिंस्तु योषितः इति भेदः । कीदृशी सा । या अङ्गहे अत्यर्थं गृह्णाति कदाचिदपि न मुञ्चति । अत्यागे दृष्टान्तः । कशीकेव । कशीका नाम सूतवत्सा नकुली । सा यथा पत्या सह चिरकालं क्रीडति न कदाचिदपि विमुञ्चति तथैषापि । किंच भोज्यैषा यादुरी । यादुरिति उदकनाम । रेतोलक्षणमुदकं प्रभूतं ददातीति यादुरी । बहुरेतो युक्तेत्यर्थः । तादृशी सती याशूनां संभोगानाम् । यश इति प्रजनननाम । तत्संबन्धीनि कर्माणि याशूनि भोगाः । तेषां शता शतानि असंख्यातानि मह्यं ददाति ॥ रोमशा नाम बृहस्पतेः पुत्री ब्रह्मवादिनी परिहसन्तं स्वपतिं प्रत्याह ॥
Wilson
English translation:
“She, who, when her desires are assented to, clings as tenaciously as a feminine le weasel, and who is ripe for enjoyment, yields me infinite delight.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Bhāvya says this to his wife Lomaśa;
Weasel: Kaśīkā = sutavatsā nakulī, the feminine le, mongoose, having brought forth young
Jamison Brereton
She who, when squeezed and squished, keeps stinking like a mongoose— fusing (with me), the woman to be enjoyed [/coiled around] gives me hundreds of “spurts”—
Jamison Brereton Notes
On the meaning ‘smell’ for the intensive jáṅgahe see Lubotsky (JAOS 117 [1997]: 562-63 [rev. of Schaeffer, Intensiv]); Griffiths and Lubotsky (JAOS 119 [1999]: 480-81). The word kaśīkā- is found only here. If it refers to a mongoose (or perhaps the related civet cat), the naturalistic description makes sense, as Lubotsky (JAOS 117) argues: squeezed on the back, mongooses release a musky odor. (This is characteristic of both sexes at least of civet cats, though Lubotsky seems to think it is only true of males mongooses.) As I have argued elsewhere (Ged. Cowgill, 1987, p.
89), this hapax may appear in this passage because Kakṣīvant is making another play on his own name (see above, comm. I.125.2).
The second hemistich appears to be a fairly graphic depiction of sexual intercourse and, like other such passages, is difficult to interpret because of the obscurity of the vocabulary and the slangy style. The difficulties here reside primarily in the hapax yā́durī and the near hapax yā́śu-. The rest – dádāti máhyam … bhojyā̀śatā́– is relatively straightforward: “She gives me 100 …” I differ from the standard tr. in taking bhojyā̀not as acc. pl. neut. ‘pleasures’, but as a fem. sg.
gerundive. Although we would expect the accentuation *bhójyā, the suffixal accent here may be a redactional change to follow bhojyā̀in nearby I.128.5 after our passage was no longer understood. I take this gerundive as belonging to both roots √bhuj ‘enjoy’ and ‘bend, coil’: the woman in question is to be coiled around (in sex) and thus to be enjoyed.
As for yā́śu- this word appears a few other times in compounds: budbudáyāśu- (X.155.4), where it seems to refer to ejaculations (as insubstantial as) bubbles; fem. suyā́śutarā (X.86.6), where Indrāṇī boasts about herself – I tr. “gives better sex” – and ayāśú- (AV VIII.6.15) as an epithet of hideous minor demons tormenting pregnant women, where Whitney plausibly but tentatively tr. ‘impotent’.
I take it to mean something like ‘ejaculation’, which I’ve rendered as ‘spurts’ to avoid a clinical tone.
yā́durī- appears to belong to the marginal root √yād ‘unite’ (see EWA s.v. YĀD); I render the nominal here by ‘fusing’.
As often, I think the presence of these rare words serves more than one purpose — in this case to produce an encoded pun on the root √yabh ‘fuck’. Note the repetition of yā’s, starting with yā́in b, but taking off in cd: … (mah)ya yā́(durī) yā́(śūnāṃ bhojí)yā … This repetition of the initial of the root might have the same effect as the English expression “the f-word,” and it also gives the impression of a stutterer saying “ya … ya … ya …” while the bh eludes him – until he reaches bh(ojyā̀) and finally achieves the whole word.
Griffith
[Ille loquitur]. Adhaerens, arcte adhaerens, illa quae mustelae similis se abdidit, multum humorem effundens, dat mihi complexuum centum gaudia.
Geldner
Die angedrückt, umarmt wie das Ichneumondweibchen sich abzappelt, die wollüstige gewährt mir hundert Liebesgenüsse.
Grassmann
Die angeklammerte, die umklammerte, die wie ein Wiesel sich versteckte, die Flüssigkeit ergiessende gewährt mir hundert Genüsse liebender Umarmungen.
Elizarenkova
(Та,) что трепещет, как самка кашики,
Когда ее прижмут (и) обхватят,
Сладострастная дает мне
Сто упоительных любовных излияний.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विद्वाँसः
- भावयव्यः
- अनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
किनसे इस राज्य में क्या अवश्य पानी चाहिये, इस विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (या) जो (आगधिता) अच्छे प्रकार ग्रहण की हुई (परिगधिता) सब ओर से उत्तम-उत्तम गुणों से युक्त (जङ्गहे) अत्यन्त ग्रहण करने योग्य व्यवहार में (कशीकेव) पशुओं के ताड़ना देनेके लिये जो औगी होती है, उसके समान (याशूनाम्) अच्छा यत्न करनेवालों की (यादुरी) उत्तम यत्नवाली नीति (भोज्या) भोगने योग्य (शता) सैकड़ों वस्तु (मह्यम्) मुझे (ददाति) देती है, वह सबको स्वीकार करने योग्य है ॥ ६ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में उपमालङ्कार है। जिस नीति अर्थात् धर्म की चाल (से) अगणित सुख हों, वह सबको सिद्ध करनी चाहिये ॥ ६ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: या आगधिता परिगधिता जङ्गहे कशीकेव याशूनां यादुरी शता भोज्या मह्यं ददाति सा सर्वैः स्वीकार्य्या ॥ ६ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
कैः काऽत्र राज्येऽवश्यं प्राप्तव्येत्याह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (आगधिता) समन्ताद्गृहीता। गध्यं गृह्णातेः। निरु० ५। १५। (परिगधिता) परितः सर्वतो गधिता शुभैर्गुणैर्युक्ता नीतिः। गध्यतिर्मिश्रीभावकर्मा। निरु० ५। १५। (या) (कशीकेव) यथा ताडनार्था कशीका (जङ्गहे) अत्यन्तं ग्रहीतव्ये (ददाति) (मह्यम्) (यादुरी) प्रयत्नशीला। अत्र यतधातोर्बाहुलकादौणादिक उरी प्रत्ययः तस्य दः। (याशूनाम्) प्रयतमानानाम्। अत्र यसु प्रयत्ने धातोर्बाहुलकादुण्प्रत्ययः सस्य शश्च। (भोज्या) भोक्तुं योग्यानि (शता) शतानि असंख्यातानि वस्तूनि ॥ ६ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्रोपमालङ्कारः। यया नीत्याऽसंख्यातानि (सुखानि) स्युः सा सर्वैः संपादनीया ॥ ६ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात उपमालंकार आहे. ज्या नीतीने अर्थात धर्माच्या चालीने अगणित सुख प्राप्त होते ते सर्वांनी सिद्ध केले पाहिजे. ॥ ६ ॥
07 उपोप मे - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
उपो॑प मे॒ परा॑ मृश॒ मा मे॑ द॒भ्राणि॑ मन्यथाः ।
सर्वा॒हम॑स्मि रोम॒शा ग॒न्धारी॑णामिवावि॒का ॥
मूलम् ...{Loading}...
उपो॑प मे॒ परा॑ मृश॒ मा मे॑ द॒भ्राणि॑ मन्यथाः ।
सर्वा॒हम॑स्मि रोम॒शा ग॒न्धारी॑णामिवावि॒का ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - भावयव्यः
- ऋषिः - रोमशा
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
उ꣡पोप मे प꣡रा मृश
मा꣡ मे दभ्रा꣡णि मन्यथाः
स꣡र्वाह꣡म् अस्मि रोमशा꣡
गन्धा꣡रीणाम् इवाविका꣡
Vedaweb annotation
Strata
Popular for non-linguistic reasons
Pāda-label
genre D;; epic anuṣṭubh (424)
genre D;; epic anuṣṭubh (424)
genre D;; epic anuṣṭubh (424)
genre D;; epic anuṣṭubh (424)
Morph
me ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
mr̥śa ← √mr̥ś- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
párā ← párā (invariable)
{}
úpopa ← úpa (invariable)
{}
dabhrā́ṇi ← dabhrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
mā́ ← mā́ (invariable)
{}
manyathāḥ ← √man- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:INJ, tense:PRS, voice:MED}
me ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
ahám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}
asmi ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
romaśā́ ← romaśá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
sárvā ← sárva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
avikā́ ← avikā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
gandhā́rīṇām ← gandhā́ri- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
iva ← iva (invariable)
{}
पद-पाठः
उप॑ऽउप । मे॒ । परा॑ । मृ॒श॒ । मा । मे॒ । द॒भ्राणि॑ । म॒न्य॒थाः॒ ।
सर्वा॑ । अ॒हम् । अ॒स्मि॒ । रो॒म॒शा । ग॒न्धारी॑णाम्ऽइव । अ॒वि॒का ॥
Hellwig Grammar
- upopa ← upa
- [adverb]
- “towards; on; next.”
- upopa ← upa
- [adverb]
- “towards; on; next.”
- me ← mad
- [noun], dative, singular
- “I; mine.”
- parā
- [adverb]
- “away.”
- mṛśa ← mṛś
- [verb], singular, Present imperative
- “touch.”
- mā
- [adverb]
- “not.”
- me ← mad
- [noun], genitive, singular
- “I; mine.”
- dabhrāṇi ← dabhra
- [noun], accusative, plural, neuter
- “few; little(a); deficient.”
- manyathāḥ ← man
- [verb], singular, Present injunctive
- “think of; name; believe; teach; honor; deem; recommend; approve; think; define; call; respect; believe; enumerate; understand; see; describe.”
- sarvāham ← sarvā ← sarva
- [noun], nominative, singular, feminine
- “all(a); whole; complete; sarva [word]; every(a); each(a); all; entire; sāṃnipātika; manifold; complete; all the(a); different; overall.”
- sarvāham ← aham ← mad
- [noun], nominative, singular
- “I; mine.”
- asmi ← as
- [verb], singular, Present indikative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- romaśā ← romaśa
- [noun], nominative, singular, feminine
- “hairy; green.”
- gandhārīṇām ← gandhāri
- [noun], genitive, plural, masculine
- ivāvikā ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- ivāvikā ← avikā
- [noun], nominative, singular, feminine
- “ewe.”
सायण-भाष्यम्
भो पते मे माम् । द्वितीयार्थे चतुर्थी । उपोप । द्वितीय उपशब्दः पादपूरणः । उपेत्य परा मृश सम्यक् स्पृश । भोगयोग्यमवगच्छेत्यर्थः । यद्वा । मे मम गोपनीयमङ्गम् उपोप पर मृश अत्यन्तमान्तरं स्पृश। परामर्शभावशङ्कां निवारयति । मे मदङ्गानि रोमाणि दभ्राणि मा मन्यथाः अल्पानि मा बुध्यस्व । ‘दभ्रमर्भकमित्यल्पस्य’ इति दभ्रं दभ्नोतेः ’ (निरु. ३. २०) इति यास्कः । अदभ्रत्वमेव विशदयति । अहं रोमशा बहुरोमयुक्ता अस्मि । यतोऽहमीदृशी अतः सर्वा संपूर्णावयवास्मि । रोमशत्वे दृष्टान्तः । गन्धारीणाम् अविका इव । गन्धाराः देशाः । तेषां संबन्धिनी अविजातिरिव । तद्देशस्थाः अवयो मेषाः यथा रोमशाः तथा अहमस्मि। यद्वा । गन्धारीणां गर्भधारिणीनां स्त्रीणाम् अविका अत्यर्थं तर्पयन्ती योनिरिव । तासाम् आ प्रसवं रोमादिविकर्तनस्य शास्त्रे निषिद्धत्वात् योनी रोमशा भवति । अतः सा उपमीयते । यतोऽहमीदृशी अतो माम् अप्रौढां मा अवबुध्यस्वेत्यर्थः ॥ ॥ ११ ॥ ॥ १८ ॥
Wilson
English translation:
“Approach me, (husband); deem me not immature; I am covered with down like a eve of the gandhārins.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
This is Lomaśa’s reply. [This and previous verse are brought in abruptly and in a different metre; perhaps, these hymns echoe some ancient popular song
Jamison Brereton
(Saying,) “Feel me up—keep going further. Don’t belittle my “little things [=private parts].
I am entirely hairy, like a little ewe of the Gandhāris.”
Hymns I.127–139 are attributed to Paruchepa Daivodāsi. This poet is especially fond of the long and elaborate atyaṣṭi meter, consisting of seven pādas, generally arranged in three groups: 12 12 8 / 8 8 / 12 8. The eight-syllable pādas that end the first and third “lines” (that is, pādas c and g) generally ring changes on the pāda that precedes, by repetition of the last word(s), by lexical substitution of synonyms, or by syntactic complementarity. A simple example of the first is I.127.1c, which repeats the epithet jātávedasam, which also ended 1b. Lexical substitution is found in 1g, where sarpíṣaḥ “of the melted butter” replaces ghr̥tásya “of the ghee” in 1f. Sometimes the “rhyme” pāda contributes material necessary to complete the syntax established in the preceding pāda. See I.127.2fg, where the rhyme pāda g provides the verb that must be supplied in the relative clause in pāda f. There are more com plex relationships as well, including what will later be called śleṣas, with a word or construction having two possible and incompatible readings. A nice example is I.127.3bc, where the form druhaṃtaráḥ can be analyzed either as druhaṃ-tará “over
coming deceit” or dru-hantara “better at striking wood,” the former prevailing in pāda b and the latter, because of the simile “like an axe,” in pāda c. This patterned variation creates a pleasing effect. (In our translation the three groups of pādas are separated into three lines, and the rhyme pādas c and g are set off by dashes.)
Paruchepa is also fond of rare words, sometimes phonetic deformations of parallel words in the same verse, puns, and contorted syntactic constructions, and many of the puzzles in his hymns have not been completely solved. But Geldner’s judgment of his poetry—“wortreich, aber gedankenarm” (rich in words, but poor in thoughts)—seems harsh and unjustified. These poems are difficult to work through, but their verbal artistry and intricacy seem to us to provide a more than sufficient reward.
Jamison Brereton Notes
This is presumably the speech of the woman whose charms were described in vs. 6. I have tr. it with what I consider appropriate vulgarity.
In pāda a úpopa ‘nearer’ and párā ‘away’ might seem to be preverbs that would cancel each other out, but here their conjunction perhaps invites the interpr.
that she’s asking for ever more intimate contact (úpopa) with parts that are usually off limits (párā).
Geldner (/Witzel Gotō) take dabhrā́ṇi manyathāḥ to mean “think that (my hair) is meager” vel sim., with the hair borrowed from the second hemistich. I think rather that dabhrá- √man means ‘belittle, think little of’, but that dabhrā́ṇi should also be read as the object of that compound verb. This latter dabhrā́ṇi I take as a euphemism for her private parts (‘little things’), in the way that priyā́‘dear things’ is used by Indrāṇī in X.86.5 to refer to the same. (The contexts – explicit female boasting about sex – are similar, not to mention rare.) I thus take dabhrā́ṇi twice.
Although it is clear why a ewe, even a little ewe (avikā́), would be a fine example of a hairy female, I have no idea why Gandharī ewes would be especially hairy. Cold climate, one assumes.
Griffith
[Ille loquitur]. Prope, prope accede; molliter me tange. Ne putes pilos corporis mei-paucos esse: tota sum villosa sicut Gandharium ovis.
Geldner
Faß mich doch daran, glaub nicht, daß ich nur wenige Haare habe. Ich bin ganz behaart wie ein Schäfchen der Gandhari´s.
Grassmann
»Schmiege dich eng, ganz eng an mich an; nicht mögest du mir geringes zumuthen; ich bin ganz behaart, wie der Gandhārī’s Schafmutter (?).«
Elizarenkova
Прижмись ко мне покрепче!
Не думай, что у меня их мало:
Я вся покрыта волосками,
Как овечка у Гандхари!
अधिमन्त्रम् (VC)
- विद्वाँसः
- रोमशा ब्रह्मवादिनी
- अनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर रानी क्या करे, इस विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे पति राजन् ! जो (अहम्) मैं (गन्धारीणाम् इव) पृथिवी के राज्यधारण करनेवालियों में जैसे (अविका) रक्षा करनेवाली होती वैसे (रोमशा) प्रशंसित रोमोंवाली (सर्वा) सब प्रकार की (अस्मि) हूँ उस (मे) मेरे गुणों को (परा, मृश) विचारो (मे) मेरे (दभ्राणि) कामों को छोटे (मा, उपोप) अपने पास में मत (मन्यथाः) मानो ॥ ७ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - रानी राजा के प्रति कहे कि मैं आप से न्यून नहीं हूँ, जैसे आप पुरुषों के न्यायाधीश हो, वैसे मैं स्त्रियों का न्याय करनेवाली होती हूँ, और जैसे पहिले राजा-महाराजाओं की स्त्री प्रजास्थ स्त्रियों की न्याय करनेवाली हुई, वैसे मैं भी होऊँ ॥ ७ ॥इस सूक्त में राजाओं के धर्म का वर्णन होने से इस सूक्त के अर्थ की पिछले सूक्त के अर्थ के साथ एकता है, यह जानना चाहिये ॥यह एकसौ छब्बीसवाँ सूक्त, ग्यारहवाँ वर्ग और अठारहवाँ अनुवाक समाप्त हुआ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे पते राजन् याऽहं गन्धारीणामिवाविका रोमशा सर्वास्मि तस्या मे गुणान् परा मृश मे दभ्राणि कर्माणि मोपोप मन्यथाः ॥ ७ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुना राज्ञी किं कुर्यादित्याह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (उपोप) अतिसमीपत्वे (मे) मम (परा) (मृश) विचारय (मा) निषेधे (मे) मम (दभ्राणि) अल्पानि कर्माणि (मन्यथाः) जानीयाः (सर्वा) (अहम्) (अस्मि) (रोमशा) प्रशस्तलोमा (गन्धारीणामिव) यथा पृथिवीराज्यधर्त्रीणां मध्ये (अविका) रक्षिका ॥ ७ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - राज्ञी राजानं प्रति ब्रूयादहं भवतो न्यूना नास्मि, यथा भवान् पुरुषाणां न्यायाधीशोऽस्ति तथाऽहं स्त्रीणां न्यायकारिणी भवामि, यथा पूर्वा राजपत्न्यः प्रजास्थानां स्त्रीणां न्यायकारिण्योऽभूवन् तथाहमपि स्याम् ॥ ७ ॥अत्र राजधर्मवर्णनादेतत्सूक्तार्थस्य पूर्वसूक्तार्थेन सह सङ्गतिरस्तीति वेदितव्यम् ॥इति षड्विंशत्युत्तरं शततमं सूक्तमेकादशो वर्गोऽष्टादशोऽनुवाकश्च समाप्तः ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - राणीने राजाला म्हणावे की, मी तुमच्यापेक्षा कमी नाही. जसे तुम्ही पुरुषांचे न्यायाधीश आहात. तशी मी स्त्रियांचा न्याय करणारी आहे व जसे पूर्वीचे राजे महाराजे व राण्या प्रजेचा न्याय करणारे होते, तशीच मी होईन. ॥ ७ ॥