सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘आ वाम्’ इत्येकादशर्चं तृतीयं सूक्तं कक्षीवत आर्षं त्रैष्टुभमाश्विनम् । तथा चानुक्रान्तम्- आ वामेकादश’ इति । पूर्वसूक्ताभ्यां सह प्रातरनुवाकाश्विनशस्त्रयोः उक्तो विनियोगः ॥
Jamison Brereton
118
Aśvins
Kakṣīvant Dairghatamasa
11 verses: triṣṭubh
The structure of the hymn is straightforward. It begins with an invitation to the Aśvins to come to the sacrifice on their chariot. Indeed, it is their chariot that is the focus of the poet’s attention through most of the first half of the poem. The triplets associated with the chariot—its three chariot boxes (vss. 1–2), three wheels (2), and three turnings (2)—suggest the sacrifice itself with its three soma offer
ings. Within the poem, therefore, the ritual performance thus becomes an image of the Aśvins’ chariot, and its realization a sign of the arrival of the Aśvins. The chariot not only brings the Aśvins to the sacrifice but it also brings help to the sacrificer (vs. 1). Ancient poets have told of the help of the Aśvins (3cd), and the second part of the poem (vss. 5–9) begins with a recital of the many men and even animals in their many desperate situations whom the Aśvins have helped. The hymn then returns to the poet’s own need for help (vs. 10), and in verse 11 there is once again a summons of the Aśvins. The last verse creates a formal ring, for just as in verse 1 the Aśvins should come quickly in their “falcon-winged chariot” (ráthaḥ. . .śyenápatvā), so in verse 11 the Aśvins should come with the “fresh speed of a falcon” (śyenásya jávasā nū́tanena).
01 आ वाम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ᳓ वां र᳓थो अश्विना श्येन᳓पत्वा
सुमॄळीकः᳓+ सुअ᳓वाँ यातु अर्वा᳓ङ्
यो᳓ म᳓र्तियस्य म᳓नसो ज᳓वीयान्
त्रिवन्धुरो᳓ वृषणा वा᳓तरंहाः
मूलम् ...{Loading}...
आ वां॒ रथो॑ अश्विना श्ये॒नप॑त्वा सुमृळी॒कः स्ववाँ॑ यात्व॒र्वाङ् ।
यो मर्त्य॑स्य॒ मन॑सो॒ जवी॑यान्त्रिवन्धु॒रो वृ॑षणा॒ वात॑रंहाः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - कक्षीवान् दैर्घतमस औशिजः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
आ᳓ वां र᳓थो अश्विना श्येन᳓पत्वा
सुमॄळीकः᳓+ सुअ᳓वाँ यातु अर्वा᳓ङ्
यो᳓ म᳓र्तियस्य म᳓नसो ज᳓वीयान्
त्रिवन्धुरो᳓ वृषणा वा᳓तरंहाः
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M;; repeated line
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
ráthaḥ ← rátha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
śyenápatvā ← śyenápatvan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
arvā́ṅ ← arvā́ñc- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sumr̥ḷīkáḥ ← sumr̥ḷīká- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
svávān ← svávas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yātu ← √yā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
jávīyān ← jávīyaṁs- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mánasaḥ ← mánas- (nominal stem)
{case:ABL, gender:N, number:SG}
mártyasya ← mártya- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
trivandhuráḥ ← trivandhurá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vā́taraṁhāḥ ← vā́taraṁhas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vr̥ṣaṇā ← vŕ̥ṣan- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
पद-पाठः
आ । वा॒म् । रथः॑ । अ॒श्वि॒ना॒ । श्ये॒नऽप॑त्वा । सु॒ऽमृ॒ळी॒कः । स्वऽवा॑न् । या॒तु॒ । अ॒र्वाङ् ।
यः । मर्त्य॑स्य । मन॑सः । जवी॑यान् । त्रि॒ऽव॒न्धु॒रः । वृ॒ष॒णा॒ । वात॑ऽरंहाः ॥
Hellwig Grammar
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- ratho ← rathaḥ ← ratha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- śyenapatvā ← śyena
- [noun], masculine
- “hawk; bird of prey; falcon; Śyena; eagle; śyena [word]; Śyena.”
- śyenapatvā ← patvā ← patvan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “flight.”
- sumṛᄆīkaḥ ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- sumṛᄆīkaḥ ← mṛᄆīkaḥ ← mṛḍīka
- [noun], nominative, singular, masculine
- “compassion; favor.”
- svavāṃ ← svavat
- [noun], nominative, singular, masculine
- “helpful.”
- yātv ← yātu ← yā
- [verb], singular, Present imperative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- arvāṅ ← arvāñc
- [noun], nominative, singular, masculine
- “approaching; facing; less.”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- martyasya ← martya
- [noun], genitive, singular, masculine
- “man; people; martya [word]; Earth.”
- manaso ← manasaḥ ← manas
- [noun], ablative, singular, neuter
- “mind; Manas; purpose; idea; attention; heart; decision; manas [word]; manas [indecl.]; spirit; temper; intelligence.”
- javīyān ← javīyas
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fast.”
- trivandhuro ← tri
- [noun]
- “three; tri/tisṛ [word].”
- trivandhuro ← vandhuraḥ ← vandhura
- [noun], nominative, singular, masculine
- “seat; seat.”
- vṛṣaṇā ← vṛṣan
- [noun], vocative, dual, masculine
- “bull; Indra; stallion; Vṛṣan; man.”
- vātaraṃhāḥ ← vāta
- [noun], masculine
- “vāta; wind; fart; Vayu; air; draft; vāta [word]; Vāta; rheumatism; Marut.”
- vātaraṃhāḥ ← raṃhāḥ ← raṃhas
- [noun], nominative, singular, masculine
- “speed.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विनौ वां युवयोः स्वभूतः रथः अर्वाङ् अस्मदभिमुखम् आ यातु आगच्छतु । कीदृशो रथः । श्येनपत्वा । श्येनाः’ इत्यश्वनाम । शंसनीयगमनैरश्वैः पतन् गच्छन् । यद्वा । श्येनः पक्षी । स इव शीघ्रं पतन् । सुमृळीकः शोभनसुखयुक्तः स्ववान् धनवान् । हे वृषणौ कामानां वर्षितारावश्विनौ यः युष्मदीयो रथः मर्त्यस्य मनुष्यस्य मनसो जवीयान् अतिशयेन वेगवान् । तद्यथा वेगेन कृत्स्नं जगत् व्याप्नोति ततोऽप्यतिशयेन क्षणमात्रादेव सर्वं जगत् पर्यटतीत्यर्थः । त्रिवन्धुरः । वन्धुरं वेष्टितं सारथेः स्थानम् । त्रिप्रकारेण वन्धुरेण युक्तः वातरंहाः वातस्य वायोः रंहो वेग इव वेगो यस्य स तथोक्तः । अनेन अप्रतिहतगतित्वमुच्यते । स रथ इति पूर्वत्रान्वयः ॥ श्येनपत्वा । ‘पत्लृ गतौ । ‘अन्येभ्योऽपि दृश्यन्ते’ इति वनिप् । दासीभारादिः । यद्वा । दृशिग्रहणस्य विध्यन्तरोपसंग्रहार्थत्वात् भावे वनिप् । ततो बहुव्रीहौ पूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वम् । जवीयान् । जवोऽस्यास्तीति जववान् । अतिशयेन जववान् । आतिशायनिक ईयसुन् । विन्मतोर्लुक् । टेः ’ इति टिलोपः ॥
Wilson
English translation:
“May your elegant and rich car, swift as a hawk, come, Aśvins, to our presence, fo rit as quick as the mind of man, surmounted, showerers (of benefits) by three columns, and rapid as the wind.”
Jamison Brereton
Aśvins, let your falcon-winged chariot journey here toward us—filled with compassion, filled with help—
which is swifter than a mortal’s thought, which has three chariot boxes and the speed of the wind, o bulls.
Griffith
FLYING, with falcons, may your chariot, Asvins, most gracious, bringing friendly
help, come hither,–
Your chariot, swifter than the mind of mortal, fleet as the wind, three-seated O ye Mighty.
Geldner
Euer Wagen, ihr Asvin, soll herankommen, mit Adlern liegend, mildtätig, huldreich, der schneller als der Sterblichen Gedanke, dreisitzig windschnell, ihr Bullen.
Grassmann
Es komme her, o Ritter, euer Wagen mit Adlern fahrend, huldverleihend, hülfreich, Der schneller ist als menschliche Gedanken, mit drei Gefässen, windesschnell, o Stiere.
Elizarenkova
Ваша колесница, о Ашвины, влекомая летящими орлами,
Столь милосердная, богатая помощью, пусть приедет сюда,
(Та,) что стремительнее, чем мысль смертного,
Трехместная, быстрая, как ветер, о два быка!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- कक्षीवान्
- भुरिक्पङ्क्ति
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब ग्यारह ११ ऋचावाले एकसौ अठारहवें सूक्त का आरम्भ है। इसके प्रथम मन्त्र में विद्वान् स्त्री-पुरुष क्या करें, यह विषय कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (वृषणा) बलवान् (अश्विना) शिल्प कामों के जाननेवाले स्त्री-पुरुषो ! (वाम्) तुम दोनों को (यः) जो (त्रिबन्धुरः) त्रिबन्धुर अर्थात् जिसमें नीचे, बीच में और ऊपर बन्धन हों (श्येनपत्वा) वाज पखेरू के समान जानेवाला (वातरंहाः) जिसका पवन समान वेग (मर्त्यस्य) मनुष्य के (मनसः) मन से भी (जवीयान्) अत्यन्त धावने और (सुमृडीकः) उत्तम सुख देनेवाला (स्ववान्) जिसमें प्रशंसित भृत्य वा अपने पदार्थ विद्यमान हैं, ऐसा (रथः) रथ है, वह (अर्वाङ्) नीचे (आ, यातु) आवे ॥ १ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - स्त्री-पुरुष जब ऐसे यान को उत्पन्न कर उपयोग में लावें तब ऐसा कौन सुख है, जिसको वे सिद्ध नहीं कर सकें ॥ १ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे वृषणाऽश्विना वां यस्त्रिबन्धुरः श्येनपत्वा वातरंहा मर्त्यस्य मनसो जवीयान् सुमृडीकः स्ववान् रथोऽस्ति सोऽर्वाङ्ङायातु ॥ १ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अस्यादौ विद्वत्स्त्रीपुरुषौ किं कुर्य्यातामित्युपदिश्यते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (आ) (वाम्) युवयोः (रथः) (अश्विना) शिल्पविदौ दम्पती (श्येनपत्वा) श्येनइव पतति। अत्र पतधातोरन्येभ्योऽपि दृश्यन्त इति वनिप्। (सुमृडीकः) सुष्ठुसुखयिता (स्ववान्) प्रशस्ताः स्वे भृत्याः पदार्था वा विद्यन्ते यस्मिन् (यातु) गच्छतु (अर्वाङ्) अधः (यः) (मर्त्यस्य) (मनसः) (जवीयान्) (त्रिबन्धुरः) त्रयो बन्धुरा अधोमध्योर्ध्वं बन्धा यस्मिन् (वृषणा) बलिष्ठौ (वातरंहाः) वात इव रंहो गमनं यस्य ॥ १ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - स्त्रीपुरुषौ यदेदृशे यानं निर्मायोपयुञ्जीयातां तदा किं तत्सुखं यत्साद्धुं न शक्नुयाताम् ॥ १ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
या सूक्तात स्त्री-पुरुष व राजा प्रजेच्या धर्माचे वर्णन असल्यामुळे या सूक्ताच्या अर्थाची मागच्या सूक्ताच्या अर्थाबरोबर संगती जाणली पाहिजे. ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - स्त्री-पुरुष जेव्हा यान निर्माण करून उपयोगात आणतील तेव्हा असे कोणते सुख आहे जे ते सिद्ध करू शकत नाहीत? ॥ १ ॥
02 त्रिवन्धुरेण त्रिवृता - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
त्रिवन्धुरे᳓ण त्रिवृ᳓ता र᳓थेन
त्रिचक्रे᳓ण सुवृ᳓ता᳓ यातम् अर्वा᳓क्
पि᳓न्वतं गा᳓ जि᳓न्वतम् अ᳓र्वतो नो
वर्ध᳓यतम् अश्विना वीर᳓म् अस्मे᳓
मूलम् ...{Loading}...
त्रि॒व॒न्धु॒रेण॑ त्रि॒वृता॒ रथे॑न त्रिच॒क्रेण॑ सु॒वृता या॑तम॒र्वाक् ।
पिन्व॑तं॒ गा जिन्व॑त॒मर्व॑तो नो व॒र्धय॑तमश्विना वी॒रम॒स्मे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - कक्षीवान् दैर्घतमस औशिजः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
त्रिवन्धुरे᳓ण त्रिवृ᳓ता र᳓थेन
त्रिचक्रे᳓ण सुवृ᳓ता᳓ यातम् अर्वा᳓क्
पि᳓न्वतं गा᳓ जि᳓न्वतम् अ᳓र्वतो नो
वर्ध᳓यतम् अश्विना वीर᳓म् अस्मे᳓
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ráthena ← rátha- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
trivandhuréṇa ← trivandhurá- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
trivŕ̥tā ← trivŕ̥t- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
arvā́k ← arvā́ñc- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
suvŕ̥tā ← suvŕ̥t- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
tricakréṇa ← tricakrá- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
yātam ← √yā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
árvataḥ ← árvant- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
gā́ḥ ← gáv- ~ gó- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
jínvatam ← √ji- 2 ~ jinv- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
pínvatam ← √pinv- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
asmé ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:PL}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
vardháyatam ← √vr̥dh- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
vīrám ← vīrá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
त्रि॒ऽव॒न्धु॒रेण॑ । त्रि॒ऽवृता॑ । रथे॑न । त्रि॒ऽच॒क्रेण॑ । सु॒ऽवृता॑ । आ । या॒त॒म् । अ॒र्वाक् ।
पिन्व॑तम् । गाः । जिन्व॑तम् । अर्व॑तः । नः॒ । व॒र्धय॑तम् । अ॒श्वि॒ना॒ । वी॒रम् । अ॒स्मे इति॑ ॥
Hellwig Grammar
- trivandhureṇa ← tri
- [noun]
- “three; tri/tisṛ [word].”
- trivandhureṇa ← vandhureṇa ← vandhura
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “seat; seat.”
- trivṛtā ← trivṛt
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “treble.”
- rathena ← ratha
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- tricakreṇa ← tri
- [noun]
- “three; tri/tisṛ [word].”
- tricakreṇa ← cakreṇa ← cakra
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “wheel; Cakra; discus; army; cakra; oil mill; cakrikā; cakra; group.”
- suvṛtā ← suvṛt
- [noun], instrumental, singular, masculine
- yātam ← yā
- [verb], dual, Present imperative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- arvāk
- [adverb]
- “here.”
- pinvataṃ ← pinvatam ← pinv
- [verb], dual, Present imperative
- “swell; swell; overflow; abound.”
- gā ← gāḥ ← go
- [noun], accusative, plural, masculine
- “cow; cattle; go [word]; Earth; bull; floor; milk; beam; sunbeam; leather; hide; horn; language; bowstring; earth; ox; Svarga.”
- jinvatam ← jinv
- [verb], dual, Present imperative
- “enliven; animate.”
- arvato ← arvataḥ ← arvant
- [noun], accusative, plural, masculine
- “horse.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- vardhayatam ← vardhay ← √vṛdh
- [verb], dual, Present imperative
- “increase; strengthen; promote; rear; add; greet; laud.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- vīram ← vīra
- [noun], accusative, singular, masculine
- “hero; man; Vīra; vīra; vīra [word]; Vīra.”
- asme ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
सायण-भाष्यम्
त्रिवन्धुरेण । वन्धुरं सारथिस्थानम् । त्रिप्रकारवन्धुरोपेतेन त्रिवृता त्रिधा वर्तमानेन त्रिचक्रेण चक्रत्रयोपेतेन सुवृता शोभनं गच्छता रथेन अर्वाक् अस्मदभिमुखम् आ यातम् आगच्छतम् । आगत्य च अस्मदीयाः गाः पिन्वतं पयसा पूरयतम् । नः अस्माकम् अर्वतः अश्वान् जिन्वतं प्रीणयतम् । अपि च हे अश्विनौ अस्मे अस्माकं वीरं पुत्रादिकं वर्धयतं प्रवृद्धं कुरुतम् ॥ त्रिचक्रेण । त्रीणि चक्राणि यस्य स तथोक्तः । ‘त्रिचक्रादीनां छन्दस्युपसंख्यानम् । (पा. सू. ६. २. १९९. १ ) इत्युत्तरपदान्तोदात्तत्वम् ॥
Wilson
English translation:
“Come to us with your tri-columnar, triangular, three-wheeled, and well-constructed car; replenish our cows (with milk), give spirit to our horses, and augment, Aśvins, our posterity.”
Jamison Brereton
Journey toward us by your smooth-turning chariot with its three chariot boxes, with its three wheels, and three turnings.
Swell the cattle (with milk), quicken the chargers, and strengthen the hero for us, o Aśvins.
Griffith
Come to us with your chariot triple seated, three-wheeled, of triple form, that rolleth lightly.
Fill full our cows, give mettle to our horses, and make each hero son grow strong, O Asvins.
Geldner
Kommet heran auf dem dreisitzigen, dreiteiligen Wagen, dem dreirädrigen, leichtrollenden! Machet unsere Kühe milchstrotzend, die Streitrosse feurig, lasst unsere Mannschaft gedeihen, o Asvin!
Grassmann
Kommt her mit eurem Wagen, der drei Sitze, drei Theile hat, drei Räder, schnell dahinrollt, Macht fett die Kühe, eilend unsre Rosse, und unsre Helden machet stark, o Ritter.
Elizarenkova
На трехместной, трехчастной колеснице,
Трехколесной, быстроходной приезжайте сюда!
Сделайте наших коров набухшими (от молока), скакунов - резвыми!
Увеличьте мужское население среди нас!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- कक्षीवान्
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर राज्य के सहाय से स्त्री-पुरुष के विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अश्विना) सभासेनाधीशो ! तुम दोनों (त्रिवन्धुरेण) जो तीन प्रकार के बन्धनों से युक्त (त्रिचक्रेण) जिसमें कलों के तीन चक्कर लगे (त्रिवृता) और तीन ओढ़ने के वस्त्रों से युक्त जो (सुवृता) अच्छे-अच्छे मनुष्य शृङ्गारों के साथ वर्त्तमान (रथेन) रथ है उससे (अर्वाक्) भूमि के नीचे (आ, यातम्) आओ, (नः) हम लोगों की (गाः) पृथिवी में जो भूमि हैं उनका (पिन्वतम्) सेवन करो, (अर्वतः) राज्य पाये हुए मनुष्य वा घोड़ों को (जिन्वतम्) जी आओ सुख देओ, (अस्मे) हम लोगों को और हम लोगों के (वीरम्) शूरवीर पुरुष को (वर्द्धयतम्) बढ़ाओ वृद्धि देओ ॥ २ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - राजपुरुष अच्छी सामग्री और उत्तम शास्त्रवेत्ता विद्वानों का सहाय ले सब स्त्री-पुरुषों को समृद्धि और सिद्धियुक्त करके प्रशंसित हों ॥ २ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अश्विना युवां त्रिवन्धुरेण त्रिचक्रेण त्रिवृता सुवृता रथेनार्वागायातम्। नो गाः पिन्वतमर्वतो जिन्वतमस्मेऽस्मान्नस्माकं वीरं च वर्धयतम् ॥ २ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुना राज्यसहायेन स्त्रीपुरुषविषयमाह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (त्रिवन्धुरेण) त्रिविधबन्धनयुक्तेन (त्रिवृता) त्र्यावरणेन (रथेन) (त्रिचक्रेण) त्रीणि कलानां चक्राणि यस्मिन् (सुवृता) शोभनैर्मनुष्यैः शृङ्गारैर्वा सह वर्त्तमानेन (आ) (यातम्) प्राप्नुतम् (अर्वाक्) भूमेरधोभागम् (पिन्वतम्) सेवेथाम् (गाः) भूगोलस्था भूमीः (जिन्वतम्) सुखयतम् (अर्वतः) प्राप्तराज्यान् जनानश्वान्वा (नः) अस्माकम् (वर्धयतम्) (अश्विना) (वीरम्) शूरपुरुषम् (अस्मे) अस्मान् ॥ २ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - राजपुरुषाः सुसंभारा आप्तसहाया भूत्वा सर्वान् स्त्रीपुरुषान् समृद्धियुक्तान् कृत्वा प्रशंसिताः स्युः ॥ २ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - राजपुरुषांनी चांगले साहित्य व उत्तम शास्त्रवेत्ते, विद्वान यांच्या साह्याने सर्व स्त्री-पुरुषांना समृद्ध व प्रवीण करून प्रशंसित व्हावे. ॥ २ ॥
03 प्रवद्यामना सुवृता - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प्रव᳓द्यामना सुवृ᳓ता र᳓थेन
द᳓स्राव् इमं᳓ शृणुतं श्लो᳓कम् अ᳓द्रेः
कि᳓म् अङ्ग᳓ वाम् प्र᳓त्य् अ᳓वर्तिं ग᳓मिष्ठ्
आहु᳓र् वि᳓प्रासो अश्विना पुराजाः᳓
मूलम् ...{Loading}...
प्र॒वद्या॑मना सु॒वृता॒ रथे॑न॒ दस्रा॑वि॒मं शृ॑णुतं॒ श्लोक॒मद्रेः॑ ।
किम॒ङ्ग वां॒ प्रत्यव॑र्तिं॒ गमि॑ष्ठा॒हुर्विप्रा॑सो अश्विना पुरा॒जाः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - कक्षीवान् दैर्घतमस औशिजः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
प्रव᳓द्यामना सुवृ᳓ता र᳓थेन
द᳓स्राव् इमं᳓ शृणुतं श्लो᳓कम् अ᳓द्रेः
कि᳓म् अङ्ग᳓ वाम् प्र᳓त्य् अ᳓वर्तिं ग᳓मिष्ठ्
आहु᳓र् वि᳓प्रासो अश्विना पुराजाः᳓
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
pravádyāmanā ← pravádyāman- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
ráthena ← rátha- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
suvŕ̥tā ← suvŕ̥t- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
ádreḥ ← ádri- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
dásrau ← dasrá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
imám ← ayám (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ślókam ← ślóka- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
śr̥ṇutam ← √śru- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
aṅgá ← aṅgá (invariable)
ávartim ← ávarti- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
gámiṣṭhā ← gámiṣṭha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
kím ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
práti ← práti (invariable)
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
āhúḥ ← √ah- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
purājā́ḥ ← purājā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
víprāsaḥ ← vípra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
प्र॒वत्ऽया॑मना । सु॒ऽवृता॑ । रथे॑न । दस्रौ॑ । इ॒मम् । शृ॒णु॒त॒म् । श्लोक॑म् । अद्रेः॑ ।
किम् । अ॒ङ्ग । वा॒म् । प्रति॑ । अव॑र्तिम् । गमि॑ष्ठा । आ॒हुः । विप्रा॑सः । अ॒श्वि॒ना॒ । पु॒रा॒ऽजाः ॥
Hellwig Grammar
- pravadyāmanā ← pravat
- [noun], feminine
- “slope; river.”
- pravadyāmanā ← yāmanā ← yāman
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “expedition; path; expedition; arrival.”
- suvṛtā ← suvṛt
- [noun], instrumental, singular, masculine
- rathena ← ratha
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- dasrāv ← dasrau ← dasra
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins.”
- imaṃ ← imam ← idam
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- śṛṇutaṃ ← śṛṇutam ← śru
- [verb], dual, Present imperative
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- ślokam ← śloka
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Śloka; fame; hymn; śloka [word]; praise; glory; verse.”
- adreḥ ← adri
- [noun], genitive, singular, masculine
- “mountain; rock; seven; stone; adri; grindstone; adri; rock.”
- kim
- [adverb]
- “why; ka [pronoun]; if; how.”
- aṅga
- [adverb]
- “in truth; aṅga [word]; entirely; merely.”
- vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- praty ← prati
- [adverb]
- “towards; per; regarding; respectively; according to; until.”
- avartiṃ ← avartim ← avarti
- [noun], accusative, singular, feminine
- gamiṣṭhāhur ← gamiṣṭhā ← gamiṣṭha
- [noun], accusative, dual, masculine
- gamiṣṭhāhur ← āhuḥ ← ah
- [verb], plural, Perfect indicative
- “describe; state; say; enumerate; call; name; teach; tell; deem; explain; say; define.”
- viprāso ← viprāsaḥ ← vipra
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Brahmin; poet; singer; priest; guru; Vipra.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- purājāḥ ← purājā
- [noun], nominative, plural, masculine
सायण-भाष्यम्
हे दस्रौ दर्शनीयावश्विनौ प्रवद्यामना प्रकृष्टगमनेन शीघ्रगामिना सुवृता शोभनवर्तनेन रथेन आगत्य अद्रेः आदरं कुर्वतः स्तोतुः इमं श्लोकं स्तुतिलक्षणाम् इमां वाचं शृणुतम् । अङ्ग अश्विना हे अश्विनौ पुराजाः पूर्वजाताः चिरंतनाः विप्रासः मेधाविनः वां युवाम् अवर्तिं स्तोतॄणां दारिद्र्यं प्रति तत्परिहर्तुं गमिष्ठा गन्तृतमौ ‘आहुः कथयन्ति । किंशब्दः प्रदर्शनफलप्रश्ने वर्तते । किं न कथयन्ति । कथयन्त्येव सर्वे । तथा सति आगन्तव्यमिति ॥ प्रवद्यामना । स्वोपसृष्टे धात्वर्थे वर्तमानात् प्रशब्दात् ’ उपसर्गाच्छन्दसि धात्वर्थे ’ ( पा. सू. ५. १. ११८) इति वतिः । ‘या प्रापणे ‘।’ आतो मनिन् ’ इति बहुलवचनात् भावे मनिन् । ततो बहुव्रीहौ पूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वम् । अद्रेः । ‘दृङ् आदरे ’ । आङ्पूर्वात् अस्मादौणादिकः किप्रत्ययः आङो ह्रस्वश्च । गमिष्ठा । गन्तृशब्दात् “ तुश्छन्दसि ’ इति इष्ठन् । ‘तुरिष्ठेमेयःसु ’ इति तृलोपः । ‘सुपां सुलुक् ।’ इति विभक्तेः आकारः । आहुः । प्रत्ययस्वरः । पादादित्वात् निघाताभावः ॥
Wilson
English translation:
“Dasras (having come) with your quick-moving well-constructed car, hear this hymn, (recited by one) who reveres you; do not the ancient sages say that you are most prompt, Aśvins, (to avert) poverty from the worshipper?”
Jamison Brereton
Racing headlong by your smooth-turning chariot, wondrous ones, hear this signal-call of the stone.
Have not the inspired poets born long ago said that you are the first to respond to trouble, Aśvins?
Griffith
With your well-rolling car, descending swiftly, hear this the press-stone’s song, ye Wonder-Workers.
How then have ancient sages said, O Asvins, that ye most swiftly come to stay affliction?
Geldner
Auf dem in gestrecktem Laufe fahrenden leichtrollenden Wagen höret das Geklapper des Preßsteines, ihr Meister! Warum haben gerade euch, Asvin, die frühgeborenen Redner als die genannt, die am meisten dem Mangel begegnen?
Grassmann
Auf schnellem Wagen, der im Schuss herabkommt, vernehmt, o thät’ge, diesen Schall des Presssteins; Warum sonst nennen euch die alten Sänger die besten Helfer in der Noth, o Ritter?
Elizarenkova
(Мчась) на быстроходной колеснице, чей путь отлог,
Услышьте, о удивительные, этот стук давильного камня!
Не вас ли, о Ашвины, назвали прежде рожденные мудрецы
Скорее всех приходящими (на помощь) в беде?
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- कक्षीवान्
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (प्रवद्यामना) भली-भाँति चलनेवाले (सुवृता) अच्छे-अच्छे साधनों से युक्त (रथेन) विमान आदि रथ से (अद्रेः) पर्वत के ऊपर जाने और (दस्रौ) दान आदि उत्तम कामों के करनेवाले (अश्विना) सभासेनाधीशो वा हे स्त्री-पुरुषो ! (वाम्) तुम दोनों (इमम्) इस (श्लोकम्) वाणी को (शृणुतम्) सुनो कि (अङ्ग) हे उक्त सज्जनो ! (पुराजाः) अगले वृद्ध (विप्रासः) उत्तम बुद्धिवाले विद्वान् जन (गमिष्ठा) अति चलते हुए तुम दोनों के (प्रति) प्रति (किम्) किस (अवर्त्तिम्) न वर्त्तने न कहने योग्य निन्दित व्यवहार का (आहुः) उपदेश करते हैं अर्थात् कुछ भी नहीं ॥ ३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे राजा आदि स्त्री-पुरुषो ! तुम जो-जो उत्तम विद्वानों ने उपदेश किया उसी-उसी को स्वीकार करो क्योंकि सत्पुरुषों के उपदेश के विना संसार में मनुष्यों की उन्नति नहीं होती। जहाँ उत्तम विद्वानों के उपदेश नहीं प्रवृत्त होते हैं, वहाँ सब अज्ञानरूपी अंधेरे से ढपे ही होकर पशुओं के समान वर्त्तावकर दुःख को इकट्ठा करते हैं ॥ ३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे प्रवद्यामना सुवृता रथेनाद्रेरुपरि गच्छन्तौ दस्रावश्विना वां युवामिमं श्लोकं शृणुतम्। अङ्ग हे सभासेनेशौ पुराजा विप्रासो गमिष्ठा वां प्रति किमवर्त्तिमाहुः किमपि नेत्यर्थः ॥ ३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (प्रवद्यामना) प्रकृष्टं याति गच्छति यस्तेन (सुवृता) शोभनैः साधनैः सह वर्त्तमानेन (रथेन) विमानादियानेन (दस्रौ) दातारौ (इमम्) (शृणुतम्) (श्लोकम्) वाचम्। श्लोक इति वाङ्ना०। निघं० १। ११। (अद्रेः) पर्वतस्य (किम्) (अङ्ग) (वाम्) युवाम् (प्रति) (अवर्त्तिम्) अवाच्यम् (गमिष्ठा) अतिशयेन गन्तारौ (आहुः) उपदिशन्ति (विप्रासः) मेधाविनो विद्वांसः (अश्विना) (पुराजाः) पूर्वं जाता वृद्धाः ॥ ३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे राजादयः स्त्रीपुरुषा यूयं यद्यदाप्तैरुपदिश्यते तत्तदेव स्वीकुरुत। नहि सत्पुरुषोपदेशमन्तरा जगति जनानामुन्नतिर्जायते, यत्राप्तोपदेशा न प्रवर्त्तन्ते तत्रान्धकारावृताः सन्तः पशुवद्वर्त्तित्वा दुःखं सञ्चिन्वन्ति ॥ ३ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे राजा इत्यादी स्त्री-पुरुषांनो! जो जो विद्वानांनी उपदेश केलेला आहे त्याचाच स्वीकार करा. कारण सत्पुरुषांच्या उपदेशाशिवाय संसारात माणसांची उन्नती होत नाही. जेथे उत्तम विद्वानांचे उपदेश होत नाहीत. तेथे सर्वजण अज्ञानरूपी अंधकाराने आवृत्त झालेले असतात व पशूंप्रमाणे वर्तन करून दुःखांचा संचय करतात. ॥ ३ ॥
04 आ वाम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ᳓ वां श्येना᳓सो अश्विना वहन्तु
र᳓थे युक्ता᳓स आश᳓वः पतंगाः᳓
ये᳓ अप्तु᳓रो दिविया᳓सो न᳓ गृ᳓ध्रा
अभि᳓ प्र᳓यो नासतिया व᳓हन्ति
मूलम् ...{Loading}...
आ वां॑ श्ये॒नासो॑ अश्विना वहन्तु॒ रथे॑ यु॒क्तास॑ आ॒शवः॑ पतं॒गाः ।
ये अ॒प्तुरो॑ दि॒व्यासो॒ न गृध्रा॑ अ॒भि प्रयो॑ नासत्या॒ वह॑न्ति ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - कक्षीवान् दैर्घतमस औशिजः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
आ᳓ वां श्येना᳓सो अश्विना वहन्तु
र᳓थे युक्ता᳓स आश᳓वः पतंगाः᳓
ये᳓ अप्तु᳓रो दिविया᳓सो न᳓ गृ᳓ध्रा
अभि᳓ प्र᳓यो नासतिया व᳓हन्ति
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
śyenā́saḥ ← śyená- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
vahantu ← √vah- (root)
{number:PL, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
āśávaḥ ← āśú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
pataṁgā́ḥ ← pataṁgá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ráthe ← rátha- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
yuktā́saḥ ← √yuj- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, non-finite:PPP}
aptúraḥ ← aptúr- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
divyā́saḥ ← divyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
gŕ̥dhrāḥ ← gŕ̥dhra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ná ← ná (invariable)
yé ← yá- (pronoun)
abhí ← abhí (invariable)
nāsatyā ← nā́satya- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
práyaḥ ← práyas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
váhanti ← √vah- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
आ । वा॒म् । श्ये॒नासः॑ । अ॒श्वि॒ना॒ । व॒ह॒न्तु॒ । रथे॑ । यु॒क्तासः॑ । आ॒शवः॑ । प॒त॒ङ्गाः ।
ये । अ॒प्ऽतुरः॑ । दि॒व्यासः॑ । न । गृध्राः॑ । अ॒भि । प्रयः॑ । ना॒स॒त्या॒ । वह॑न्ति ॥
Hellwig Grammar
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- śyenāso ← śyenāsaḥ ← śyena
- [noun], nominative, plural, masculine
- “hawk; bird of prey; falcon; Śyena; eagle; śyena [word]; Śyena.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- vahantu ← vah
- [verb], plural, Present imperative
- “transport; bring; marry; run; drive; vāhay; drive; run; pull; nirvāpay; blow; transport; discharge; assume; remove.”
- rathe ← ratha
- [noun], locative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- yuktāsa ← yuktāsaḥ ← yuj
- [verb noun], nominative, plural
- “mix; use; endow; yoke; accompany; to practice Yoga; connect; hire; administer; compound; affect; add; concentrate; unite; join; prosecute; combine; supply; compound; attach to; appoint; fill; process; mobilize; mount; complement; eat; join; treat; coincide; affect; challenge.”
- āśavaḥ ← āśu
- [noun], nominative, plural, masculine
- “quick; fast; immediate; agile.”
- pataṅgāḥ ← pataṃga
- [noun], nominative, plural, masculine
- “insect; sun; bird; Caesalpinia sappan L.; Pataṃga; Vishnu.”
- ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- apturo ← apturaḥ ← aptur
- [noun], nominative, plural, masculine
- divyāso ← divyāsaḥ ← divya
- [noun], nominative, plural, masculine
- “divine; celestial; divine; heavenly; divine; beautiful; rain; agreeable.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- gṛdhrā ← gṛdhrāḥ ← gṛdhra
- [noun], nominative, plural, masculine
- “vulture.”
- abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- prayo ← prayaḥ ← prayas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “food; dainty; enjoyment.”
- nāsatyā ← nāsatya
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; nāsatya [word].”
- vahanti ← vah
- [verb], plural, Present indikative
- “transport; bring; marry; run; drive; vāhay; drive; run; pull; nirvāpay; blow; transport; discharge; assume; remove.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विनौ रथे युक्तासः सारथिना वहनप्रदेशे योजिताः आशवः व्याप्नुवन्तः पतङ्गाः पतनसमर्थाः श्येनासः शंसनीयगमनाः अश्वाः वां युवाम् आ वहन्तु अस्मत्समीपमानयन्तु । ये अश्वाः अप्तुरः आप इव त्वरोपेताः दिव्यासो न गृध्राः अन्तरिक्षे वर्तमानाः गृध्राख्याः पक्षिण इव शीघ्रं गच्छन्तो हे नासत्यौ युवां प्रयः हविर्लक्षणमन्नम् अभिलक्ष्य वहन्ति प्रापयन्ति । तादृशाः इति पूर्वत्र संबन्धः । अप्तुरः । ‘तुर त्वरणे’ । अप्शब्दोपपदात् अस्मात् ‘क्विप् च ’ इति क्विप् ॥
Wilson
English translation:
“May your quick-moving, prancing steeds, rapid as hawks, yoked to your car, bear you, Aśvins, (hither), who, quick as (falling) water, like vultures flying through the air, convey you, Nāsatyas, to the sacrifice.”
Jamison Brereton
Aśvins, let the swift, soaring falcons harnessed to your chariot carry you here—
those that, crossing the waters high in the heavens like vultures, carry you to (our offered) enjoyment.
Griffith
O Asvins, let your falcons bear you hither, yoked to your chariot, swift, with flying pinions,
Which, ever active, like the airy eagles, carry you, O Nasatyas, to the banquet.
Geldner
Euch, Asvin, sollen die Adler herfahren, die an den Wagen geschirrten, schnellen, fliegenden, die gleich den himmlischen Geiern die Gewässer überholend, euch, Nasatya´s, zum Opfergenuß fahren.
Grassmann
Euch Ritter mögen her die Adler fahren, die raschen Vögel, die den Wagen ziehen, Und die geschäftig, wie des Himmels Geier euch Treue zum Genuss des Opfers fahren.
Elizarenkova
Да привезут вас, о Ашвины, орлы,
Запряженные в колесницу быстрые птицы,
Которые, пересекая воды, словно небесные коршуны,
Привозят вас, о Насатьи, к жертвенной пище!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- कक्षीवान्
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वे स्त्री-पुरुष क्या करें, यह विषय अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (नासत्या) सत्य के साथ वर्त्तमान (अश्विना) सब विद्याओं में व्याप्त स्त्री पुरुषो ! (ये) जो (अप्तुरः) अन्तरिक्ष में शीघ्रता करने (दिव्यासः) और अच्छे खेलनेवाले (गृध्राः) गृध्र पखेरुओं के (न) समान (प्रयः) प्रीति किये अर्थात् चाहे हुए स्थान को (अभि, वहन्ति) सब ओर से पहुँचाते हैं वे (श्येनासः) वाज पखेरू के समान चलने (पतङ्गाः) सूर्य के समान निरन्तर प्रकाशमान (आशवः) और शीघ्रतायुक्त घोड़ों के समान अग्नि आदि पदार्थ (रथे) विमानादि रथ में (युक्तासः) युक्त किये हुए (वाम्) तुम दोनों को (आ, वहन्ति) पहुँचाते हैं ॥ ४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में उपमालङ्कार है। हे स्त्री-पुरुषो ! जैसे आकाश में अपने पङ्खों से उड़ते हुए गृध्र आदि पखेरू सुख से आते-जाते हैं, वैसे ही तुम अच्छे सिद्ध किये विमान आदि यानों से अन्तरिक्ष में आओ-जाओ ॥ ४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे नासत्याश्विना येऽप्तुरो दिव्यासो गृध्रा नेव प्रयोऽभि वहन्ति ते श्येनासः पतङ्गा आशवो रथे युक्तासः सन्तो वामावहन्ति ॥ ४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तौ किं कुर्यातामित्युपदिश्यते ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (आ) (वाम्) युवयोः (श्येनासः) श्येन इव गन्तारः (अश्विना) (वहन्तु) प्रापयन्तु (रथे) (युक्तासः) संयोजिताः (आशवः) शीघ्रगामिनोऽश्वा इवाग्न्यादयः। आशुरित्यश्वना०। निघं० १। १४। (पतङ्गाः) सूर्य्य इव देदीप्यमानाः (ये) (अप्तुरः) अप्स्वन्तरिक्षे त्वरन्ति ते (दिव्यासः) दिवि क्रीडायां साधवः (न) इव (गृध्राः) पक्षिणः (अभि) (प्रयः) प्रियमाणं स्थानम् (नासत्या) (वहन्ति) प्रापयन्ति ॥ ४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्रोपमालङ्कारः। हे स्त्रीपुरुषा यथाकाशे स्वपक्षाभ्यामुड्डीयमाना गृध्रादयः पक्षिणः सुखेन गच्छन्त्यागच्छन्ति तथैव यूयं सुसाधितैर्विमानादिभिर्यानैरन्तरिक्षे गच्छतागच्छत ॥ ४ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात उपमालंकार आहे. हे स्त्री-पुरुषांनो! जसे आकाशात आपल्या पंखाने उडणारे गृध इत्यादी पक्षी सुखाने संचार करतात, तसेच तुम्ही चांगल्या प्रकारे तयार केलेल्या. विमान इत्यादी यानांद्वारे अंतरिक्षात येणे जाणे करा. ॥ ४ ॥
05 आ वाम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ᳓ वां र᳓थं युवति᳓स् तिष्ठद् अ᳓त्र
जुष्ट्वी᳓ नरा दुहिता᳓ सू᳓रियस्य
प᳓रि वाम् अ᳓श्वा व᳓पुषः पतंगा᳓
व᳓यो वहन्तु अरुषा᳓ अभी᳓के
मूलम् ...{Loading}...
आ वां॒ रथं॑ युव॒तिस्ति॑ष्ठ॒दत्र॑ जु॒ष्ट्वी न॑रा दुहि॒ता सूर्य॑स्य ।
परि॑ वा॒मश्वा॒ वपु॑षः पतं॒गा वयो॑ वहन्त्वरु॒षा अ॒भीके॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - कक्षीवान् दैर्घतमस औशिजः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
आ᳓ वां र᳓थं युवति᳓स् तिष्ठद् अ᳓त्र
जुष्ट्वी᳓ नरा दुहिता᳓ सू᳓रियस्य
प᳓रि वाम् अ᳓श्वा व᳓पुषः पतंगा᳓
व᳓यो वहन्तु अरुषा᳓ अभी᳓के
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
átra ← átra (invariable)
rátham ← rátha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
tiṣṭhat ← √sthā- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:ACT}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
yuvatíḥ ← yuvatí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
duhitā́ ← duhitár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
juṣṭvī́ ← √juṣ- (root)
narā ← nár- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
sū́ryasya ← sū́rya- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
áśvāḥ ← áśva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
pári ← pári (invariable)
pataṁgā́ḥ ← pataṁgá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
vápuṣaḥ ← vápus- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
abhī́ke ← abhī́ka- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
aruṣā́ḥ ← aruṣá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
vahantu ← √vah- (root)
{number:PL, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
váyaḥ ← ví- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
आ । वा॒म् । रथ॑म् । यु॒व॒तिः । ति॒ष्ठ॒त् । अत्र॑ । जु॒ष्ट्वी । न॒रा॒ । दु॒हि॒ता । सूर्य॑स्य ।
परि॑ । वा॒म् । अश्वाः॑ । वपु॑षः । प॒त॒ङ्गाः । वयः॑ । व॒ह॒न्तु॒ । अ॒रु॒षाः । अ॒भीके॑ ॥
Hellwig Grammar
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- rathaṃ ← ratham ← ratha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- yuvatis ← yuvatiḥ ← yuvati
- [noun], nominative, singular, feminine
- “girl; woman.”
- tiṣṭhad ← tiṣṭhat ← sthā
- [verb], singular, Imperfect
- “stay; stand; situate; exist; [in]; resist; endure; put; soak; be; stop; adhere; get stale; concentrate; grow; trust; wake; consociate; last; dwell; lie; stand; stop.”
- atra
- [adverb]
- “now; there; then; then; there; here; here; in the following; alternatively; now.”
- juṣṭvī ← juṣ
- [verb noun]
- “enjoy; endow; possess; frequent; accompany; induce; consume; approve; affect; attend; befit; blend; contract.”
- narā ← nara
- [noun], vocative, dual, masculine
- “man; man; Nara; person; people; Nara; Puruṣa; nara [word]; servant; hero.”
- duhitā ← duhitṛ
- [noun], nominative, singular, feminine
- “daughter; duhitṛ [word].”
- sūryasya ← sūrya
- [noun], genitive, singular, masculine
- “sun; Surya; sūrya [word]; right nostril; twelve; Calotropis gigantea Beng.; sūryakānta; sunlight; best.”
- pari
- [adverb]
- “from; about; around.”
- vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- aśvā ← aśvāḥ ← aśva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “horse; aśva [word]; Aśva; stallion.”
- vapuṣaḥ ← vapus
- [noun], nominative, plural, masculine
- pataṅgā ← pataṅgāḥ ← pataṃga
- [noun], nominative, plural, masculine
- “insect; sun; bird; Caesalpinia sappan L.; Pataṃga; Vishnu.”
- vayo ← vayaḥ ← vi
- [noun], nominative, plural, masculine
- “vi; bird; vi.”
- vahantv ← vahantu ← vah
- [verb], plural, Present imperative
- “transport; bring; marry; run; drive; vāhay; drive; run; pull; nirvāpay; blow; transport; discharge; assume; remove.”
- aruṣā ← aruṣāḥ ← aruṣa
- [noun], nominative, plural, masculine
- “red; red.”
- abhīke ← abhīka
- [noun], locative, singular, neuter
- “battle; meeting.”
सायण-भाष्यम्
हे नरा नेतारावश्विनौ युवतिः तरुणी सूर्यस्य दुहिता जुष्ट्वी प्रीता सती वां युवयोः अत्र इमं रथम् आ तिष्ठत् आरूढवती । तया सहितौ वां युवाम् अश्वाः अभीके गृहसमीपे तं रथं परि वहन्तु परिप्रापयन्तु । कीदृशा अश्वाः । वपुषः । वपुरिति रूपस्य शरीरस्य वा नामधेयम् । तद्वन्तः । छान्दसो मत्वर्थीयस्य लोपः। पतङ्गाः उत्पतनसमर्थाः वयः गच्छन्तः अरुषाः आरोचमाना हिंसकरहिता वा ॥ अत्र । ‘इतराभ्योऽपि दृश्यन्ते ’ ( पा. सू. ५. ३. १४ ) इति दृशिग्रहणात् भवदाद्ययोगेऽपि इदंशब्दात् विभक्त्यर्थे त्रल्प्रत्ययः । जुष्ट्वी । ‘जुषी प्रीतिसेवनयोः । औणादिकः क्तुप्रत्ययः । वोतो गुणवचनात् ’ इति ङीष् ॥ ॥ १८ ॥
Wilson
English translation:
“Leaders (of sacrifice), the youthful daughter of Sūrya ascended, delighted, this your car; may your strong-bodied prancing, fleet, and shining horses, bring you near uṣ”
Jamison Brereton
Having become pleased, the young girl, the Daughter of the Sun, has now mounted your chariot, o men.
Let the soaring horses of your wonder [=your chariot], let your ruddy birds, carry you at the critical moment.
Griffith
The youthful Daughter of the Sun, delighting in you, ascended there your chariot, Heroes.
Borne on their swift wings let your beauteous horses, your birds of ruddy hue, convey you near us.
Geldner
Euren Wagen, ihr Herren, bestieg die jugendliche Frau, die Tochter des Surya, da sie daran Gefallen fand. Eure prächtigen fliegenden Rosse, die rötlichen Vögel sollen im rechten Augenblick herumfahren.
Grassmann
Auf euern Wagen stieg der Sonne Tochter, die Jungfrau dort, o Helden, voller Freude; Euch mögen nah herbei die Flügelrosse, die wunderschönen rothen Vögel fahren.
Elizarenkova
Вот на вашу колесницу взошла юница,
Радостно – дочь солнца, о два мужа.
Ваши великолепные летающие кони –
Красноватые птицы да повезут вас кругом в решающую минуту!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- कक्षीवान्
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (नरा) सबके नायक सभासेनाधीशो ! (वपुषः) सुन्दर रूप की (जुष्ट्वी) प्रीति को पाए हुए वा सुन्दर रूप की सेवा करती सुन्दरी (युवतिः) नवयौवना (दुहिता) कन्या (सूर्य्यस्य) सूर्य्य की किरण जो प्रातःसमय की वेला जैसे पृथिवी पर ठहरे वैसे (वाम्) तुम दोनों के (रथम्) रथ पर (आ, तिष्ठत्) आ बैठे (अत्र) इस (अभीके) संग्राम में (पतङ्गाः) गमन करते हुए (अरुषाः) लाल रङ्गवाले (वयः) पखेरूओं के समान (अश्वाः) शीघ्रगामी अग्नि आदि पदार्थ (वाम्) तुम दोनों को (परि, वहन्तु) सब ओर से पहुँचायें ॥ ५ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में लुप्तोपमालङ्कार है। जैसे सूर्य्य की किरणें सब ओर से आती-जाती हैं वा जैसे पतिव्रता उत्तम स्त्री पति को सुख पहुँचाती है वा जैसे पखेरू ऊपर-नीचे जाते हैं, वैसे युद्ध में उत्तम यान और उत्तम वीर जन चाहे हुए सुख को सिद्ध करते हैं ॥ ५ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे नरा नेतारौ सभासेनाधीशौ वपुषो जुष्ट्वी युवतिर्दुहिता सूर्य्यस्योषाः पृथिवीमिव वां रथमातिष्ठत्। अत्राभीके पतङ्गा अरुषा वयोऽश्वा वां परिवहन्तु ॥ ५ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (आ) (वाम्) युवयोः (रथम्) (युवतिः) नवयौवना (तिष्ठत्) (अत्र) (जुष्ट्वी) प्रीता सेवमाना वा (नरा) (दुहिता) (सूर्यस्य) कान्तिः (परि) (वाम्) युवाम् (अश्वाः) (वपुषः) सुरूपस्य। वपुरिति रूपना०। निघं० ३। ७। (पतङ्गाः) (वयः) पक्षिण इव (वहन्तु) (अरुषाः) रक्तादिगुणविशिष्टा अग्न्यादयः (अभीके) संग्रामे। अभीक इति संग्रामना०। निघं० २। १७। ॥ ५ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र लुप्तोपमालङ्कारौ। यथा सूर्य्यस्य किरणाः सर्वतो विहरन्ति यथा पतिव्रता साध्वी पतिं सुखं नयति यथा पक्षिण उपर्यधो गच्छन्ति तथा युद्धे श्रेष्ठानि यानान्युत्तमा वीराश्चाभीष्टं साध्नुवन्ति ॥ ५ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात लुप्तोपमालंकार आहे. जशी सूर्याची किरणे चोहीकडून येतात- जातात व पतिव्रता उत्तम स्त्री पतीला सुख देते, जसे पक्षी खाली-वर उडतात तसे युद्धात उत्तम यान व उत्तम वीर अभीष्ट सुख देतात. ॥ ५ ॥
06 उद्वन्दनमैरतं दंसनाभिरुद्रेभम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
उ᳓द् व᳓न्दनम् ऐरतं दंस᳓नाभिर्
उ᳓द् रेभं᳓ दस्रा वृषणा श᳓चीभिः
नि᳓ष् टौग्रिय᳓म् पारयथः समुद्रा᳓त्
पु᳓नश् च्य᳓वानं चक्रथुर् यु᳓वानम्
मूलम् ...{Loading}...
उद्वन्द॑नमैरतं दं॒सना॑भि॒रुद्रे॒भं द॑स्रा वृषणा॒ शची॑भिः ।
निष्टौ॒ग्र्यं पा॑रयथः समु॒द्रात्पुन॒श्च्यवा॑नं चक्रथु॒र्युवा॑नम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - कक्षीवान् दैर्घतमस औशिजः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
उ᳓द् व᳓न्दनम् ऐरतं दंस᳓नाभिर्
उ᳓द् रेभं᳓ दस्रा वृषणा श᳓चीभिः
नि᳓ष् टौग्रिय᳓म् पारयथः समुद्रा᳓त्
पु᳓नश् च्य᳓वानं चक्रथुर् यु᳓वानम्
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
airatam ← √īr- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
daṁsánābhiḥ ← daṁsánā- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
út ← út (invariable)
vándanam ← vándana- 1 (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
dasrā ← dasrá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
rebhám ← rebhá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
śácībhiḥ ← śácī- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
út ← út (invariable)
vr̥ṣaṇā ← vŕ̥ṣan- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
nís ← nís (invariable)
pārayathaḥ ← √pr̥- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
samudrā́t ← samudrá- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
taugryám ← taugryá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
cakrathuḥ ← √kr̥- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
cyávānam ← cyávāna- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
púnar ← púnar (invariable)
yúvānam ← yúvan- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
उत् । वन्द॑नम् । ऐ॒र॒त॒म् । दं॒सना॑भिः । उत् । रे॒भम् । द॒स्रा॒ । वृ॒ष॒णा॒ । शची॑भिः ।
निः । तौ॒ग्र्यम् । पा॒र॒य॒थः॒ । स॒मु॒द्रात् । पुन॒रिति॑ । च्यवा॑नम् । च॒क्र॒थुः॒ । युवा॑नम् ॥
Hellwig Grammar
- ud
- [adverb]
- “up.”
- vandanam ← vandana
- [noun], accusative, singular, masculine
- airataṃ ← airatam ← īr
- [verb], dual, Imperfect
- “go.”
- daṃsanābhir ← daṃsanābhiḥ ← daṃsanā
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “wonder; power.”
- ud
- [adverb]
- “up.”
- rebhaṃ ← rebham ← rebha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “bard; eulogist.”
- dasrā ← dasra
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins.”
- vṛṣaṇā ← vṛṣan
- [noun], vocative, dual, masculine
- “bull; Indra; stallion; Vṛṣan; man.”
- śacībhiḥ ← śacī
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “Śacī; power; dexterity; ability; aid.”
- niṣ ← niḥ
- [adverb]
- “niḥ; away; out; without.”
- ṭaugryam ← taugryam ← taugrya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Bhujyu.”
- pārayathaḥ ← pāray ← √pṛ
- [verb], dual, Present indikative
- “rescue; keep alive; satisfy; save; resist; endure.”
- samudrāt ← samudra
- [noun], ablative, singular, masculine
- “ocean; Samudra; sea; samudra [word]; four.”
- punaś ← punar
- [adverb]
- “again; further; now; over and over; subsequently; repeatedly; however; besides.”
- cyavānaṃ ← cyavānam ← cyavāna
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Cyavana.”
- cakrathur ← cakrathuḥ ← kṛ
- [verb], dual, Perfect indicative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- yuvānam ← yuvan
- [noun], accusative, singular, masculine
- “young person; yuvan [word]; taruṇabandha; yuvan; yuvan; young buck; young.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विनौ वन्दनम् एतत्संज्ञमृर्षि दंसनाभिः आत्मीयैः कर्मभिः कूपात् उत् ऐरतम् उदैरयतम् उदगमयतम् । हे दस्रा दर्शनीयौ वृषणा कामानां वर्षितारावश्विनौ शचीभिः कर्मभिः रेभम् एतत्संज्ञम् ऋषिं दश रात्रीः नवाहानि च कूपे निवसन्तं तस्मात् उदैरयतम् उदतारयतम् । तथा तौग्र्यं तुग्रस्य पुत्रं भुज्युं समुद्रे निमग्नम् आत्मीयाभिः नौभिः अश्वैश्च समुद्रात् निः पारयथः तीरदेशं प्रापितवन्तौ । तथा च्यवानं च्यवनमृषिं जीर्णं पुनः युवानं यौवनोपेतं चक्रथुः कृतवन्तौ ॥ ऐरतम् । ‘ईर गतौ कम्पने च । ण्यन्तात् लङि ‘छन्दस्युभयथा ’ इति शप आर्धधातुकत्वात् ‘णेरनिटि ’ इति णिलोपः ॥
Wilson
English translation:
“By your deeds, Dasras, you raised up Vandanā, and, showerers (of benefits), Rebha; you bore the son of Tugra over the sea, and made Cyavana young.”
Jamison Brereton
You raised up Vandana through your wondrous powers; o wondrous bulls, (you raised) up Rebha by your powers.
You rescue the son of Tugra from the ocean, and you made Cyavāna youthful again.
Griffith
Ye raised up Vandana, strong Wonder-Workers! with great might, and with power ye rescued Rebha.
From out the sea ye saved the son of Tugra, and gave his youth again unto Cyavana.
Geldner
Den Vandana holtet ihr mit Meisterkunst, den Rebha mit Geschick heraus, ihr Meister, ihr Bullen. Den Tugrasohn errettet ihr aus dem Meer, den Cyavana habt ihr wieder jung gemacht.
Grassmann
Ihr hobt heraus den Vandana durch Wunder, mit Kraft den Rebha, wunderbare Helden! Den Sohn des Tugra fuhrt ihr aus dem Meere und gabt die Jugend dem Tschjavana wieder.
Elizarenkova
Вы выручили Вандану (своими) чудесными силами,
Вы(ручили) Ребху, о два удивительных быка, проявлениями могущества.
Вы спасаете из моря сына Тугры.
Вы сделали вновь юным Чьявану.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- कक्षीवान्
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
07 युवमत्रयेऽवनीताय तप्तमूर्जमोमानमश्विनावधत्तम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
युव᳓म् अ᳓त्रये᳓ ऽवनीताय तप्त᳓म्
ऊ᳓र्जम् ओमा᳓नम् अश्विनाव् अधत्तम्
युवं᳓ क᳓ण्वाया᳓पिरिप्ताय च᳓क्षुः
प्र᳓त्य् अधत्तं सुष्टुतिं᳓ जुजुषाणा᳓
मूलम् ...{Loading}...
यु॒वमत्र॒येऽव॑नीताय त॒प्तमूर्ज॑मो॒मान॑मश्विनावधत्तम् ।
यु॒वं कण्वा॒यापि॑रिप्ताय॒ चक्षुः॒ प्रत्य॑धत्तं सुष्टु॒तिं जु॑जुषा॒णा ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - कक्षीवान् दैर्घतमस औशिजः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
युव᳓म् अ᳓त्रये᳓ ऽवनीताय तप्त᳓म्
ऊ᳓र्जम् ओमा᳓नम् अश्विनाव् अधत्तम्
युवं᳓ क᳓ण्वाया᳓पिरिप्ताय च᳓क्षुः
प्र᳓त्य् अधत्तं सुष्टुतिं᳓ जुजुषाणा᳓
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
átraye ← átri- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
ávanītāya ← √nī- (root)
{case:DAT, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
taptám ← √tap- (root)
{case:ACC, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
adhattam ← √dhā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
aśvinau ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
omā́nam ← omán- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ū́rjam ← ū́rj- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
ápiriptāya ← √rip- (root)
{case:DAT, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
cákṣuḥ ← cákṣus- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
káṇvāya ← káṇva- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
adhattam ← √dhā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
jujuṣāṇā́ ← √juṣ- (root)
{case:NOM, gender:M, number:DU, tense:PRF, voice:MED}
práti ← práti (invariable)
suṣṭutím ← suṣṭutí- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
पद-पाठः
यु॒वम् । अत्र॑ये । अव॑ऽनीताय । त॒प्तम् । ऊर्ज॑म् । ओ॒मान॑म् । अ॒श्वि॒नौ॒ । अ॒ध॒त्त॒म् ।
यु॒वम् । कण्वा॑य । अपि॑ऽरिप्ताय । चक्षुः॑ । प्रति॑ । अ॒ध॒त्त॒म् । सु॒ऽष्टु॒तिम् । जु॒जु॒षा॒णा ॥
Hellwig Grammar
- yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual
- “you.”
- atraye ← atri
- [noun], dative, singular, masculine
- “Atri; Atri; atri [word].”
- ‘vanītāya ← avanītāya ← avanī ← √nī
- [verb noun], dative, singular
- taptam ← tap
- [verb noun], accusative, singular
- “heat; burn; grieve; afflict; burn; afflict; trouble; boil.”
- ūrjam ← ūrj
- [noun], accusative, singular, feminine
- “strength; refreshment; vigor; food; strengthening.”
- omānam ← oman
- [noun], accusative, singular, masculine
- “relief; aid.”
- aśvināv ← aśvinau ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- adhattam ← dhā
- [verb], dual, Imperfect
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- yuvaṃ ← yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual
- “you.”
- kaṇvāyāpiriptāya ← kaṇvāya ← kaṇva
- [noun], dative, singular, masculine
- “Kaṇva; Kaṇva; kaṇva [word].”
- kaṇvāyāpiriptāya ← apiriptāya ← apiripta
- [noun], dative, singular, masculine
- cakṣuḥ ← cakṣus
- [noun], accusative, singular, neuter
- “eye; look; visual perception; cakṣus [word]; sight.”
- praty ← prati
- [adverb]
- “towards; per; regarding; respectively; according to; until.”
- adhattaṃ ← adhattam ← dhā
- [verb], dual, Imperfect
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- suṣṭutiṃ ← suṣṭutim ← suṣṭuti
- [noun], accusative, singular, feminine
- “hymn; praise.”
- jujuṣāṇā ← juṣ
- [verb noun], nominative, dual
- “enjoy; endow; possess; frequent; accompany; induce; consume; approve; affect; attend; befit; blend; contract.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विनौ युवं युवाम् अवनीताय शतद्वारे पीडायन्त्रगृहे अवस्तान्नीताय अत्रये तप्तं पीडार्थं प्रक्षिप्तं तुषाग्निं शीतेनोदकेन अवारयेथाम् । अपि च अस्मै अत्रये ओमानं सुखकरम् ऊर्जं रसवदन्नम् अधत्तं प्रायच्छतम् । तथा सुष्टुतिं शोभनां स्तुतिं जुजुषाणा सेवमानौ युवाम् अपिरिप्ताय असुरैः ब्राह्मण्यपरीक्षार्थम् इहासीनः सन् व्युष्टामुषसं जानीहि इति अन्धकारवति गृहे प्रवेशिताय कण्वाय ऋषये चक्षुः व्युष्टायाः उषसः प्रकाशकं वीणाशब्दं प्रत्यधत्तं कृतवन्तौ । यद्वा । अपिरिप्ताय अपिलिप्ताय पटलेन पिहितदृष्ट्ये एवंविधाय कण्वाय चक्षुरिन्द्रियं प्रत्यधत्तं प्रत्यस्थापयतम् ॥ ओमानम्। अवतेरौणादिको मनिः । ‘ज्वरत्वर’ ’ इत्यादिना वकारस्य उपधायाश्च ऊठ् । गुणः । अपिरिप्ताय । ‘लिप उपदेहे ’ । अस्मात् कर्मणि निष्ठा । कपिलकादित्वात् लत्वविकल्पः । ‘गतिरतन्तरः’ इति गतेः प्रकृतिस्वरत्वम् । जुजुषाणा । जुषी प्रीतिसेवनयोः ‘। छान्दसो लिट् ।’ लिटः कानज्वा । ‘सुपा सुलुक्° ’ इति विभक्तेः आकारः ॥
Wilson
English translation:
“You (gave relief) to the imprisoned Atri, (quenching the) scorching heat, and fed him with grateful food; solicitous of worthy praise, you gave sight of Kaṇva, blinded (by darkness).”
Jamison Brereton
You granted nourishment and relief to Atri, who was led down into the scorching (earth cleft).
Having found pleasure in his good praise, in return you granted sight to Kaṇva, whose eyes were pasted shut.
Griffith
To Atri, cast down to the fire that scorched him, ye gave, O Asvins, strengthening food and favour.
Accepting his fair praises with approval, ye gave his eyes again to blinded Kanva.
Geldner
Ihr Asvin habt dem Atri, der in die heiße Glut hinabgeführt war, Stärkung und ein Schutzmittel gebracht. Ihr gabt dem verklebten Kanva das Augenlicht wieder, an seinem Loblied gefallen findend.
Grassmann
Dem Atri, der in Feuersglut versenkt war, gabt ihr, o Ritter, Stärkung und Erquickung, Dem Kanva, der geblendet, gabt ihr wieder das Auge, seinen Lobgesang vernehmend.
Elizarenkova
Атри, совлеченному вниз в пылающее (пекло),
Вы, о Ашвины, доставили подкрепление (и) помощь.
Канве, ослепленному, вы вновь вернули
Зрение, наслаждаясь (его) хвалебной песнью.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- कक्षीवान्
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (जुजुषाणा) सेवा वा प्रीति को प्राप्त (अश्विनौ) समस्त गुणों में व्याप्त स्त्री-पुरुषो ! (युवम्) तुम दोनों (अवनीताय) अविद्या अज्ञान के दूर होने (अपिरिप्ताय) और समस्त विद्याओं के बढ़ने के लिये (अत्रये) जिसको तीन प्रकार का दुःख नहीं है, उस (कण्वाय) बुद्धिमान् के लिये (तप्तम्) तपस्या से उत्पन्न हुए (ओमानम्) रक्षा आदि अच्छे कामों की पालना करनेवाले (ऊर्जम्) पराक्रम को (अधत्तम्) धारण करो और (युवम्) तुम दोनों उससे (चक्षुः) सकल व्यवहारों के दिखलानेहारे उत्तम ज्ञान और (सुष्टुतिम्) सुन्दर प्रशंसा को (प्रति, अधत्तम्) प्रतीति के साथ धारण करो ॥ ७ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सभासेनाधीश आदि राजपुरषों को चाहिये कि धर्मात्मा जो कि वेद आदि विद्या के प्रचार के लिये अच्छा यत्न करते हैं, उन विद्वानों की रक्षा का विधान कर उनसे विनय को पाकर प्रजाजनों की पालना करें ॥ ७ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे जुजुषाणाऽश्विनौ युवं युवामवनीतायापिरिप्तायात्रये कण्वाय तप्तमोमानमूर्जमधत्तम्। युवं युवां तस्माच्चक्षुः सुष्टुतिं च प्रत्यधत्तम् ॥ ७ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (युवम्) युवां स्त्रीपुरुषौ (अत्रये) अविद्यमानत्रिविधदुःखाय (अवनीताय) अविद्यानामपगमनाय (=अविद्याऽज्ञानापगमनाय) (तप्तम्) तपोजनितम् (उर्जम्) पराक्रमम् (ओमानम्) रक्षणादिसत्कर्मपालकम् (अश्विनौ) (अधत्तम्) दध्यातम् (युवम्) (कण्वाय) मेधाविने (अपिरिप्ताय) सकलविद्योपचयनाय। लिपधातोर्निष्ठा कपिलकादित्वाल्लत्वविकल्पः। (चक्षुः) दर्शकं विज्ञानम् (प्रति) (अधत्तम्) (सुष्टुतिम्) शोभनां प्रशंसाम् (जुजुषाणा) सेवितौ प्रीतौ वा ॥ ७ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सभासेनाध्यक्षादिभी राजपुरुषैर्धार्मिकाणां वेदादिविद्याप्रचाराय प्रयत्नमानानां विदुषां रक्षां विधाय तेभ्यो विनयं प्राप्य प्रजाः पालनीयाः ॥ ७ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सभासेनाधीश इत्यादी राजपुरुषांनी धर्मात्मा वेदविद्या इत्यादीचा प्रचार करण्याचा प्रयत्न करणाऱ्या विद्वानांच्या रक्षणाची व्यवस्था करून त्यांच्याकडून विनम्रता शिकून प्रजेचे पालन करावे. ॥ ७ ॥
08 युवं धेनुम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
युवं᳓ धेनुं᳓ शय᳓वे नाधिता᳓य
अ᳓पिन्वतम् अश्विना पूर्विया᳓य
अ᳓मुञ्चतं व᳓र्तिकाम् अं᳓हसो निः᳓
प्र᳓ति ज᳓ङ्घां विश्प᳓लाया अधत्तम्
मूलम् ...{Loading}...
यु॒वं धे॒नुं श॒यवे॑ नाधि॒तायापि॑न्वतमश्विना पू॒र्व्याय॑ ।
अमु॑ञ्चतं॒ वर्ति॑का॒मंह॑सो॒ निः प्रति॒ जङ्घां॑ वि॒श्पला॑या अधत्तम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - कक्षीवान् दैर्घतमस औशिजः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
युवं᳓ धेनुं᳓ शय᳓वे नाधिता᳓य
अ᳓पिन्वतम् अश्विना पूर्विया᳓य
अ᳓मुञ्चतं व᳓र्तिकाम् अं᳓हसो निः᳓
प्र᳓ति ज᳓ङ्घां विश्प᳓लाया अधत्तम्
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
dhenúm ← dhenú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
nādhitā́ya ← √nādh- (root)
{case:DAT, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
śayáve ← śayú- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
ápinvatam ← √pinv- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
pūrvyā́ya ← pūrvyá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
áṁhasaḥ ← áṁhas- (nominal stem)
{case:ABL, gender:N, number:SG}
ámuñcatam ← √muc- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
nís ← nís (invariable)
vártikām ← vártikā- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
adhattam ← √dhā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
jáṅghām ← jáṅghā- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
práti ← práti (invariable)
viśpálāyai ← viśpálā- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
पद-पाठः
यु॒वम् । धे॒नुम् । श॒यवे॑ । ना॒धि॒ताय॑ । अपि॑न्वतम् । अ॒श्वि॒ना॒ । पू॒र्व्याय॑ ।
अमु॑ञ्चतम् । वर्ति॑काम् । अंह॑सः । निः । प्रति॑ । जङ्घा॑म् । वि॒श्पला॑याः । अ॒ध॒त्त॒म् ॥
Hellwig Grammar
- yuvaṃ ← yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual
- “you.”
- dhenuṃ ← dhenum ← dhenu
- [noun], accusative, singular, feminine
- “cow; dhenu [word]; milk.”
- śayave ← śayu
- [noun], dative, singular, masculine
- nādhitāyāpinvatam ← nādhitāya ← nādh
- [verb noun], dative, singular
- “suffer.”
- nādhitāyāpinvatam ← apinvatam ← pinv
- [verb], dual, Imperfect
- “swell; swell; overflow; abound.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- pūrvyāya ← pūrvya
- [noun], dative, singular, masculine
- “first; precedent; age-old; excellent; former(a).”
- amuñcataṃ ← amuñcatam ← muc
- [verb], dual, Imperfect
- “liberate; emit; get rid of; shoot; release; put; tousle; secrete; fill into; shoot; spill; lose; ejaculate; exclude; free; remove; loosen; let go of; add; shed; want; save; defecate; heal; fart; open; abandon; discard; precipitate; reject; lay; unleash; exhale; discharge.”
- vartikām ← vartikā
- [noun], accusative, singular, feminine
- “wick; paintbrush.”
- aṃhaso ← aṃhasaḥ ← aṃhas
- [noun], ablative, singular, neuter
- “trouble; sin.”
- niḥ
- [adverb]
- “niḥ; away; out; without.”
- prati
- [adverb]
- “towards; per; regarding; respectively; according to; until.”
- jaṅghāṃ ← jaṅghām ← jaṅghā
- [noun], accusative, singular, feminine
- “shank; jaṅghā [word]; femur; thigh.”
- viśpalāyā ← viśpalāyai ← viśpalā
- [noun], dative, singular, feminine
- adhattam ← dhā
- [verb], dual, Imperfect
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
सायण-भाष्यम्
अश्विना हे अश्विनौ युवं युवां पूर्व्याय पुरातनाय नाधिताय याचमानाय शयवे एतत्संज्ञाय ऋषये धेनुं निवृत्तप्रसवाम् अदोग्ध्रीम् अपिन्वतं पयसा असिञ्चतम् । सर्वदा पयस्विनीमकुरुतमित्यर्थः । अपि च वर्तिकां वृकेण ग्रस्तां चटकसदृशीं शकुनिम् अंहसः वृकास्यलक्षणात् पापात् निः अमुञ्चतं निरमोचयतम् । यद्वा । पुनःपुनर्वर्तते इति वर्तिका उषाः । तामादित्येनाभिग्रस्तां युवाममोचयतम् । तथा विश्पलायै संग्रामे छिन्नजङ्घायै अगस्त्यपुरोहितस्य खेलस्य संबन्धिन्यै एतत्संज्ञायै स्त्रियै आयसीं जङ्घां प्रति अधत्तं प्रत्यस्थापयतं समयोजयतमित्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“You filled his cow with milk, Aśvins, for the ancient Śayu, when imploring (yoru aid); you liberated the quail from danger; you gave a leg to Viśpalā.”
Jamison Brereton
You swelled the cow (with milk) for Śayu of long ago, who needed help, o Aśvins.
You released the quail-hen from tight straits, and you inserted a shank for Viśpalā.
Griffith
For ancient Sayu in his sore affliction ye caused his cow to swell with milk, O Asvins.
The quail from her great misery ye delivered, and a new leg for Vispala provided.
Geldner
Ihr Asvin habt ehedem dem in Not geratenen Sayu die Kuh milchstrotzend gemacht. Die Wachtel habt ihr aus Drangsal befreit. Der Vispala setztet ihr das Bein wieder an.
Grassmann
Ihr Ritter habt dem Çaju, als er flehte, die Kuh mit Milch gefüllt in alten Zeiten; Die Wachtel habt ihr aus der Noth erlöset, ein neues Bein der Viçpala gegeben.
Elizarenkova
Для Шаю, некогда впавшего в нужду,
Вы сделали корову набухшей (от молока), о Ашвины.
Вы освободили перепелку из беды.
Вишпале вы приделали ногу.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- कक्षीवान्
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अश्विना) अच्छी सीख पाये हुए समस्त विद्याओं में रमते हुए स्त्री-पुरुषो ! (युवम्) तुम दोनों (नाधिताय) ऐश्वर्य्ययुक्त (पूर्व्याय) अगले विद्वानों ने किये हुए (शयवे) जो कि सुख से सोता है उस विद्वान् के लिये (धेनुम्) अच्छी सीख दी हुई वाणी को (अपिन्वतम्) सेवन करो, जिसको (अंहसः) अधर्म के आचरण से (निरमुञ्चतम्) निरन्तर छुड़ाओ उससे (विश्पलायाः) प्रजाजनों की पालना के लिये (जङ्घाम्) सब सुखों की उत्पन्न करनेवाली (वर्त्तिकाम्) विनय, नम्रता आदि गुणों के सहित उत्तम नीति को (प्रत्यधत्तम्) प्रतीति से धारण करो ॥ ८ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - राजपुरुष सब ऐश्वर्ययुक्त परस्पर धनीजनों के कुल में हुए प्रजाजनों को सत्यन्याय से सन्तोष दे उनको ब्रह्मचर्य के नियम से विद्या ग्रहण करने के लिये प्रवृत्त करावें, जिससे किसी का लड़का और लड़की विद्या और उत्तम शिक्षा के विना न रह जाय ॥ ८ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अश्विना सकलविद्याव्यापिनौ स्त्रीपुरुषौ युवं युवां नाधिताय पूर्व्याय शयवे धेनुमपिन्वतं यमंहसो निरमुञ्चतं तस्माद्विश्पलाया पालनाय जङ्घां वर्त्तिकां प्रत्यधत्तम् ॥ ८ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (युवम्) (धेनुम्) सुशिक्षितां वाचम् (शयवे) सुखेन शयानाय (नाधिताय) ऐश्वर्ययुक्ताय (अपिन्वतम्) (अश्विना) सुशिक्षितौ स्त्रीपुरुषौ (पूर्व्याय) पूर्वैर्विद्वद्भिः कृताय निष्पादिताय विदुषे (अमुञ्चतम्) मुञ्चेताम् (वर्त्तिकाम्) विनयादिसहितां नीतिम् (अंहसः) अधर्मानुष्ठानात् (निः) निर्गते (प्रति) (जङ्घाम्) सर्वसुखजनिकाम्। अच् तस्य जङ्घ च। उ० ५। ३१। इति जन धातोरच् प्रत्ययो जङ्घादेशश्च। (विश्पलायाः) प्रजायाः (अधत्तम्) दध्यातम् ॥ ८ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - राजपुरुषाः सर्वानैश्वर्ययुक्तान् परस्परं धनाढ्यकुलोद्गतान् प्रजास्थान् सत्यन्यायेन सन्तोष्य ब्रह्मचर्येण विद्याग्रहणाय प्रवर्त्तयध्वम्। यतः कस्यापि पुत्रः पुत्री च विद्यासुशिक्षे अन्तरा नावशिष्येत् ॥ ८ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - राजपुरुषांनी सर्व प्रकारच्या ऐश्वर्याने युक्त असलेल्या धनाढ्य कुलातील प्रजाजनांना सत्य न्यायाने संतुष्ट करून त्यांना ब्रह्मचर्याच्या नियमाने विद्या ग्रहण करण्यास लावावे किंवा प्रवृत्त करावे. ज्यामुळे कुणाचाही मुलगा व मुलगी विद्या व उत्तम शिक्षणाविना राहता कामा नये. ॥ ८ ॥
09 युवं श्वेतम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
युवं᳓ श्वेत᳓म् पेद᳓व इ᳓न्द्रजूतम्
अहिह᳓नम् अश्विनादत्तम् अ᳓श्वम्
जोहू᳓त्रम् अर्यो᳓ अभि᳓भूतिम् उग्रं᳓
सहस्रसां᳓ वृ᳓षणं वीडु᳓अङ्गम्
मूलम् ...{Loading}...
यु॒वं श्वे॒तं पे॒दव॒ इन्द्र॑जूतमहि॒हन॑मश्विनादत्त॒मश्व॑म् ।
जो॒हूत्र॑म॒र्यो अ॒भिभू॑तिमु॒ग्रं स॑हस्र॒सां वृष॑णं वी॒ड्व॑ङ्गम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - कक्षीवान् दैर्घतमस औशिजः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
युवं᳓ श्वेत᳓म् पेद᳓व इ᳓न्द्रजूतम्
अहिह᳓नम् अश्विनादत्तम् अ᳓श्वम्
जोहू᳓त्रम् अर्यो᳓ अभि᳓भूतिम् उग्रं᳓
सहस्रसां᳓ वृ᳓षणं वीडु᳓अङ्गम्
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
índrajūtam ← índrajūta- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
pedáve ← pedú- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
śvetám ← śvetá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
adattam ← √dā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
ahihánam ← ahihán- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
áśvam ← áśva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
abhíbhūtim ← abhíbhūti- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
aryáḥ ← arí- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
johū́tram ← johū́tra- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ugrám ← ugrá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
sahasrasā́m ← sahasrasā́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vīḍvàṅgam ← vīḍvàṅga- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vŕ̥ṣaṇam ← vŕ̥ṣan- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
यु॒वम् । श्वे॒तम् । पे॒दवे॑ । इन्द्र॑ऽजूतम् । अ॒हि॒ऽहन॑म् । अ॒श्वि॒ना॒ । अ॒द॒त्त॒म् । अश्व॑म् ।
जो॒हूत्र॑म् । अ॒र्यः । अ॒भिऽभू॑तिम् । उ॒ग्रम् । स॒ह॒स्र॒ऽसाम् । वृष॑णम् । वी॒ळुऽअ॑ङ्गम् ॥
Hellwig Grammar
- yuvaṃ ← yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual
- “you.”
- śvetam ← śveta
- [noun], accusative, singular, masculine
- “white; bright; śveta [word]; bright.”
- pedava ← pedavaḥ ← pedu
- [noun], nominative, plural, masculine
- indrajūtam ← indra
- [noun], masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- indrajūtam ← jūtam ← jū
- [verb noun], accusative, singular
- “animate; encourage; impel; inspire.”
- ahihanam ← ahi
- [noun], masculine
- “snake; lead; nāga; Nāga; ahi [word]; Vṛtra.”
- ahihanam ← hanam ← han
- [noun], accusative, singular, masculine
- “killing; curative; destroying; removing; māraka; stabbing.”
- aśvinādattam ← aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- aśvinādattam ← adattam ← dā
- [verb], dual, Imperfect
- “give; add; perform; put; administer; fill into; give; ignite; put on; offer; use; fuel; pour; grant; feed; teach; construct; insert; drip; wrap; pay; hand over; lend; inflict; concentrate; sacrifice; splint; poultice; create.”
- aśvam ← aśva
- [noun], accusative, singular, masculine
- “horse; aśva [word]; Aśva; stallion.”
- johūtram ← johūtra
- [noun], accusative, singular, masculine
- aryo ← aryaḥ ← ari
- [noun], genitive, singular, masculine
- abhibhūtim ← abhibhūti
- [noun], accusative, singular, masculine
- “superior; overpowering.”
- ugraṃ ← ugram ← ugra
- [noun], accusative, singular, masculine
- “powerful; awful; dangerous; intense; mighty; potent; colicky; atrocious.”
- sahasrasāṃ ← sahasra
- [noun], neuter
- “thousand; one-thousandth; sahasra [word].”
- sahasrasāṃ ← sām ← sā
- [noun], accusative, singular, masculine
- “winning.”
- vṛṣaṇaṃ ← vṛṣaṇam ← vṛṣan
- [noun], accusative, singular, masculine
- “bullocky; potent; powerful; strong; manly; aroused; potent; much(a); male; large.”
- vīḍvaṅgam ← vīḍu
- [noun]
- “hard; firm.”
- vīḍvaṅgam ← aṅgam ← aṅga
- [noun], accusative, singular, masculine
- “body part; body; part; limb; extremity; Vedāṅga; section; root; army unit; aṅga [word]; subsection; aṅgamantra; part; body; ingredient.”
सायण-भाष्यम्
अश्विना हे अश्विनौ पेदवे पेदुनाम्ने राज्ञे युवं युवां श्वेतवर्ण कंचित् अश्वम् अदत्तं प्रयच्छतम् । कीदृशम् । इन्द्रजूतम् इन्द्रेण युवाभ्यां गमितं दत्तमित्यर्थः । अहिहनम् शत्रूणां हन्तारं ‘जोहूत्रम् अतिशयेन संग्रामेष्वाह्वातारम् अर्यः अरेः शत्रोः अभिभूतिम् अभिभावुकम् उग्रम् उद्गूर्णम् वीर्यवन्तमित्यर्थः। सहस्रसां सहस्रसंख्याकस्य धनस्य संभक्तारं दातारं वा वृषणं सेक्तारं युवानमित्यर्थः। वीडङ्गं दृढाङ्गम् ॥ इन्द्रजूतम् । जु इति सौत्रो धातुर्गत्यर्थः । अस्मादन्तर्भावितण्यर्थात् कर्मणि निष्ठा । ‘तृतीया कर्मणि’ इति पूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वम् । जोहूत्रम् । ह्वयतेर्यङ्लुगन्तात् औणादिकः त्रप्प्रत्ययः। प्रत्ययस्य पित्त्वादनुदात्तत्वे धातुस्वरः शिष्यते । अर्यः । अरिशब्दात् षष्ठ्येकवचने ‘ जसादिषु च्छन्दसि वावचनम् ’ इति ‘घेर्ङिति’ इति गुणस्य विकल्पितत्वादभावे यणादेशः । ‘उदात्तयण:०’ इति विभक्तेरुदात्तस्वम् । अभिभूतिम् । अभिभूयतेऽनेनेत्यभिभूतिः । करणे क्तिन् । ‘तादौ च ’ इति गतेः प्रकृतिस्वरत्वम् । सहस्रसाम् । सनोतेः सनतेर्वा जनसनखन ’ इति विट् । विड्वनोरनुनासिकस्यात्’ इति आत्वम् ॥
Wilson
English translation:
“You gave to Pedu, Aśvins, the white and foe-trampling steed which you had received from Indra, loud-neighing (in battle), defying enemies, high-spirited, the acquirer of a thousand tresures, vigorous, and firm in body.”
Jamison Brereton
You gave to Pedu the serpent-smashing white horse, sped by Indra, o Aśvins—
the overwhelming, powerful (horse), repeatedly called upon by
the stranger, the strong-limbed bull that wins a thousand
(cattle).
Griffith
A white horse, Asvins, ye bestowed on Pedu, a serpent-slaying steed sent down by Indra,
Loud-neighing, conquering the foe, high-mettled, firm-limbed and vigorous, winning thousand treasures.
Geldner
Ihr Asvin habt dem Pedu das von Indra befeuerte schlangentötende weiße Roß geschenkt, das von dem hohen Herrn anzurufen ist, das überlegene, gewaltige, tausendgewinnende, bullengleiche mit festen Gliedern.
Grassmann
Ihr Ritter gabt das weisse Ross dem Pedu das Schlangen tödtet, angespornt von Indra, Das wiehernde, den mächt’gen Feindbezwinger, den gliederstarken Hengst, den beutereichen.
Elizarenkova
Вы подарили Педу белого коня,
Погоняемого Индрой, убивающего змей, о Ашвины,
Достойного призывов (даже) чужого, превосходящего (всех), грозного,
Завоевывающего тысячи, быка с крепкими членами.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- कक्षीवान्
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब बिजुली की विद्या को स्त्री-पुरुष ग्रहण करें, इस विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अश्विना) यज्ञादि कर्म करानेवाली स्त्री और समस्त लोकों के अधिपति पुरुष ! (युवम्) तुम दोनों (पेदवे) जाने-आने के लिये जो (अर्य्यः) सबका स्वामी सब सभाओं का प्रधान राजा (इन्द्रजूतम्) सभाध्यक्ष राजा ने प्रेरणा किये (जोहूत्रम्) अत्यन्त ईर्ष्या करते वा शत्रुओं को घिसते हुए (वृषणम्) शत्रुओं की सेना पर शस्त्र और अस्त्रों की वर्षा करानेवाले (वीड्वङ्गम्) बली, पोढ़े अङ्गों से युक्त (उग्रम्) दुष्ट शत्रुजनों से नहीं सहे जाते (अभिभूतिम्) और शत्रुओं का तिरस्कार करने (सहस्रसाम्) वा हजारों कामों को सेवनेवाले (श्वेतम्) सुपेद (अश्वम्) सभों में व्याप्त बिजुली रूप आग को (अहिहनम्) मेघ के छिन्न-भिन्न करनेवाले सूर्य्य के समान तुम दोनों के लिये देता है, उसके लिये निरन्तर सुख (अदत्तम्) देओ ॥ ९ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जैसे सूर्य्य मेघ को वर्षा के सब प्रजा के लिये सुख देता है, वैसे शिल्पविद्या के जाननेवाले स्त्री-पुरुष समस्त प्रजा के लिये सुख देवें और अपने बीच में जो अतिरथी वीर स्त्री-पुरुष हैं, उनका सदा सत्कार करें ॥ ९ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अश्विना युवं युवां पेदवेऽर्य्यो य इन्द्रजूतं जोहूत्रं वृषणं वीड्वङ्गमुग्रमभिभूतिं सहस्रसां श्वेतमश्वमहिहनमिव युवाभ्यां ददाति तस्मै सततं सुखमदत्तम् ॥ ९ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ विद्युद्विद्यां दम्पती गृह्णीयातामित्याह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (युवम्) (श्वेतम्) (पेदवे) गमनागमनाय (इन्द्रजूतम्) सभाध्यक्षेण प्रेरितम् (अहिहनम्) मेघहन्तारं सूर्य्यमिव (अश्विना) पत्नीसर्वलोकाधिपती (अदत्तम्) दद्यातम् (अश्वम्) व्यापनशीलम् (जोहूत्रम्) अतिशयेन स्पर्धितम् (अर्य्यः) सर्वस्वामी सर्वसभाध्यक्षो राजा (अभिभूतिम्) शत्रूणां तिरस्कर्त्तारम् (उग्रम्) दुष्टः शत्रुभिरसहम् (सहस्रसाम्) सहस्राणि कार्य्याणि सनति संभजति यस्तम् (वृषणम्) शत्रुसेनाया उपरि शस्त्रास्त्रवर्षानिमित्तम् (वीड्वङ्गम्) वीडूनि बलयुक्तानि दृढान्यङ्गानि यस्य तम् ॥ ९ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - यथा सूर्य्यो मेघं वर्षयित्वा सर्वस्यै प्रजायै सुखं ददाति तथा शिल्पविद्याविदः स्त्रीपुरुषा अखिलप्रजायै सुखं प्रदद्युः। स्वेषां मध्ये येऽतिरथिनो वीरस्त्रीपुरुषास्तान्सदा सत्कुर्य्युः ॥ ९ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जसा सूर्य मेघाद्वारे वृष्टी करून सर्व प्रजेला सुख देतो तसे शिल्पविद्या जाणणाऱ्या स्त्री-पुरुषांनी प्रजेला सुख द्यावे व आपल्यामध्ये जे अतिरथी वीर स्त्री-पुरुष आहेत, त्यांचा सदैव सत्कार करावा. ॥ ९ ॥
10 ता वाम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ता᳓ वां नरा सु᳓ अ᳓वसे सुजाता᳓
ह᳓वामहे अश्विना ना᳓धमानाः
आ᳓ न उ᳓प व᳓सुमता र᳓थेन
गि᳓रो जुषाणा᳓ सुविता᳓य यातम्
मूलम् ...{Loading}...
ता वां॑ नरा॒ स्वव॑से सुजा॒ता हवा॑महे अश्विना॒ नाध॑मानाः ।
आ न॒ उप॒ वसु॑मता॒ रथे॑न॒ गिरो॑ जुषा॒णा सु॑वि॒ताय॑ यातम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - कक्षीवान् दैर्घतमस औशिजः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
ता᳓ वां नरा सु᳓ अ᳓वसे सुजाता᳓
ह᳓वामहे अश्विना ना᳓धमानाः
आ᳓ न उ᳓प व᳓सुमता र᳓थेन
गि᳓रो जुषाणा᳓ सुविता᳓य यातम्
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ávase ← ávas- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
narā ← nár- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
sú ← sú (invariable)
sujātā́ ← sujātá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
tā́ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
hávāmahe ← √hū- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
nā́dhamānāḥ ← √nādh- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:MED}
ā́ ← ā́ (invariable)
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
ráthena ← rátha- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
úpa ← úpa (invariable)
vásumatā ← vásumant- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
gíraḥ ← gír- ~ gīr- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
juṣāṇā́ ← √juṣ- (root)
{case:NOM, gender:M, number:DU, tense:AOR, voice:MED}
suvitā́ya ← suvitá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
yātam ← √yā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
ता । वा॒म् । न॒रा॒ । सु । अव॑से । सु॒ऽजा॒ता । हवा॑महे । अ॒श्वि॒ना॒ । नाध॑मानाः ।
आ । नः॒ । उप॑ । वसु॑ऽमता । रथे॑न । गिरः॑ । जु॒षा॒णा । सु॒वि॒ताय॑ । या॒त॒म् ॥
Hellwig Grammar
- tā ← tad
- [noun], accusative, dual, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- narā ← nara
- [noun], vocative, dual, masculine
- “man; man; Nara; person; people; Nara; Puruṣa; nara [word]; servant; hero.”
- sv ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- avase ← avas
- [noun], dative, singular, neuter
- “aid; favor; protection.”
- sujātā ← sujāta
- [noun], accusative, dual, masculine
- “noble; beautiful.”
- havāmahe ← hvā
- [verb], plural, Present indikative
- “raise; call on; call; summon.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- nādhamānāḥ ← nādh
- [verb noun], nominative, plural
- “suffer.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- na ← naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- upa
- [adverb]
- “towards; on; next.”
- vasumatā ← vasumat
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “deluxe; affluent; rich.”
- rathena ← ratha
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- giro ← giraḥ ← gir
- [noun], accusative, plural, feminine
- “hymn; praise; voice; words; invocation; command; statement; cry; language.”
- juṣāṇā ← juṣ
- [verb noun], nominative, dual
- “enjoy; endow; possess; frequent; accompany; induce; consume; approve; affect; attend; befit; blend; contract.”
- suvitāya ← suvita
- [noun], dative, singular, neuter
- “prosperity; well-being.”
- yātam ← yā
- [verb], dual, Present imperative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
सायण-भाष्यम्
नरा नेतारौ हे अश्विनौ सुजाता शोभनजन्मानौ ता वां तौ युवां नाधमानाः धनं याचमानाः वयं स्तोतारः अवसे रक्षणार्थं सु हवामहे शोभनमाहृयामहे । गिरः स्तुतीः जुषाणा सेवमानौ युवां वसुमता धनयुक्तेन रथेन नः अस्मान् उप आ यातम् उपागच्छतम् । किमर्थम् । सुविताय सुष्ठु प्राप्तव्याय धनाय सुखाय वा ॥ सुजाता । शोभनं जातं जन्म ययोस्तौ सुजातौ । ‘सुपां सुलुक् ’ इति विभक्तेराकारः । ऩञ्सुभ्याम्’ इत्युत्तरपदान्तोदात्तत्वम् । नाधमानाः । नाधृ याञ्चायाम् । जुषाणा । जुषी प्रीतिसेवनयोः ‘। ताच्छीलिकः चानश् । तुदादित्वात् शः । पूर्ववद्विभक्तेराकारः । सुविताय । सुपूर्वात् एतेः कर्मणि निष्ठा । तन्वादित्वात् उवङ्। ‘सूपमानात् क्तः’ इत्युत्तरपदान्तोदात्तत्वम् ॥
Wilson
English translation:
“Earnestly we call you, leaders (of the sacrifice), such (as you have been described), and who are well born, to our succour, soliciting, Aśvins, wealth; contented with our laudations, come to us with your wealthy car, to brign us felicity.”
Jamison Brereton
Needing help ourselves, o men, we call on you, who are nobly born, for aid, o Aśvins.
Finding pleasure in our songs, journey here to us by your chariot
bearing goods for our safe passage.
Griffith
Such as ye are, O nobly born, O Heroes, we in our trouble call on you for succour.
Accepting these our songs, for our wellbeing come to us on your chariot treasure-laden.
Geldner
So rufen wir euch beide, die Edlen, schutzbedürftig fein um Beistand an, ihr Herren Asvin. Kommet zu uns auf schätzebeladenem Wagen zum Wohlergehen und freuet euch an den Lobesworten!
Grassmann
Drum rufen wir euch, schöngeborne Helden, um Hülfe an, o Ritter, euch erflehend, O kommt zu uns mit schatzbeladnem Wagen zum Wohlergehn euch unsrer Lieder freuend.
Elizarenkova
Это вас, двоих прекраснорожденных мужей, о Ашвины,
Мы призываем на помощь, нуждаясь в защите.
Приезжайте к нам на полной сокровищ колеснице,
Радуясь хвалебным песням, для (нашего) благополучия!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- कक्षीवान्
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (सुजाता) श्रेष्ठ विद्याग्रहण करने आदि उत्तम कामों में प्रसिद्ध हुए (गिरः) शुभ वाणियों का (जुषाणा) सेवन और (अश्विना) प्रजा के अङ्गों की पालना करनेवाले (नरा) न्याय में प्रवृत्त करते हुए स्त्री-पुरुषो ! (नाधमानाः) जिनको कि बहुत ऐश्वर्य्य मिला वे हम जिन (वाम्) तुम लोगों को (अवसे) रक्षा आदि के लिये (सु, हवामहे) सुन्दरता से बुलावें (ता) वे तुम (वसुमता) जिसमें प्रशंसित सुवर्ण आदि धन विद्यमान है, उस (रथेन) मनोहर विमान आदि यान से (नः) हम लोगों को (सुविताय) ऐश्वर्य्य के लिये (उप, आ, यातम्) आ मिलो ॥ १० ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - प्रजाजनों के स्त्री-पुरुषों से जो राजपुरुष प्रीति को पावें, प्रसन्न हों, वे प्रजाजनों को प्रसन्न करें जिससे एक दूसरे की रक्षा से ऐश्वर्यसमूह नित्य बढ़े ॥ १० ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे सुजाता गिरो जुषाणाऽश्विना नरा नाधमाना वयं ययोर्वामवसे सुहवामहे ता युवां वसुमता रथेन नोऽस्मान् सुवितायोपायातम् ॥ १० ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ता) तौ (वाम्) युवाम् (नरा) नेतारौ स्त्रीपुरुषौ (सु) (अवसे) रक्षणाद्याय (सुजाता) शोभनेषु सद्विद्याग्रहणाख्यकर्मसु प्रादुर्भूतौ (हवामहे) आह्वयामहे (अश्विना) प्रजाङ्गपालकौ (नाधमानाः) प्राप्तपुष्कलैश्वर्याः (आ) (नः) अस्मान् (उप) (वसुमता) प्रशस्तानि सुवर्णादीनि विद्यन्ते यस्मिँस्तेन (रथेन) रमणीयेन विमानादियानेन (गिरः) शुभा वाणीः (जुषाणा) सेवमानौ (सुविताय) ऐश्वर्याय। अत्र सु धातोरौणादिक इतच् किच्च। (यातम्) प्राप्नुतम् ॥ १० ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - प्रजास्थैः स्त्रीपुरुषैर्ये राजपुरुषाः प्रीयेरन् ते प्रजाजनान् सततं प्रीणयन्तु यतः परस्पराणां रक्षणेनैश्वर्यवृन्दो नित्यं वर्द्धेत ॥ १० ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - प्रजेतील स्त्री-पुरुषांकडून ज्या राजपुरुषांना प्रेम मिळते व ते प्रसन्न होतात तेव्हा प्रजेलाही ते प्रसन्न करतात. परस्पर रक्षण केल्यामुळे त्यांची ऐश्वर्यसंपन्नता सदैव वाढावी. ॥ १० ॥
11 आ श्येनस्य - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ᳓ श्येन᳓स्य ज᳓वसा नू᳓तनेन
अस्मे᳓ यातं नासतिया सजो᳓षाः
ह᳓वे हि᳓ वाम् अश्विना रात᳓हव्यः
शश्वत्तमा᳓या उष᳓सो वि᳓उष्टौ
मूलम् ...{Loading}...
आ श्ये॒नस्य॒ जव॑सा॒ नूत॑नेना॒स्मे या॑तं नासत्या स॒जोषाः॑ ।
हवे॒ हि वा॑मश्विना रा॒तह॑व्यः शश्वत्त॒माया॑ उ॒षसो॒ व्यु॑ष्टौ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - कक्षीवान् दैर्घतमस औशिजः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
आ᳓ श्येन᳓स्य ज᳓वसा नू᳓तनेन
अस्मे᳓ यातं नासतिया सजो᳓षाः
ह᳓वे हि᳓ वाम् अश्विना रात᳓हव्यः
शश्वत्तमा᳓या उष᳓सो वि᳓उष्टौ
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
jávasā ← jávas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
nū́tanena ← nū́tana- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
śyenásya ← śyená- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
asmé ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:PL}
nāsatyā ← nā́satya- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
sajóṣāḥ ← sajóṣa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
yātam ← √yā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
háve ← √hū- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
hí ← hí (invariable)
rātáhavyaḥ ← rātáhavya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
śaśvattamā́yāḥ ← śaśvattamá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:SG}
uṣásaḥ ← uṣás- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:SG}
vyùṣṭau ← vyùṣṭi- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
पद-पाठः
आ । श्ये॒नस्य॑ । जव॑सा । नूत॑नेन । अ॒स्मे इति॑ । या॒त॒म् । ना॒स॒त्या॒ । स॒ऽजोषाः॑ ।
हवे॑ । हि । वा॒म् । अ॒श्वि॒ना॒ । रा॒तऽह॑व्यः । श॒श्व॒त्ऽत॒मायाः॑ । उ॒षसः॑ । विऽउ॑ष्टौ ॥
Hellwig Grammar
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- śyenasya ← śyena
- [noun], genitive, singular, masculine
- “hawk; bird of prey; falcon; Śyena; eagle; śyena [word]; Śyena.”
- javasā ← javas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “speed.”
- nūtanenāsme ← nūtanena ← nūtana
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “new; fresh; recent; contemporary; present(a); first.”
- nūtanenāsme ← asme ← mad
- [noun], locative, plural
- “I; mine.”
- yātaṃ ← yātam ← yā
- [verb], dual, Present imperative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- nāsatyā ← nāsatya
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; nāsatya [word].”
- sajoṣāḥ ← sajoṣas
- [noun], nominative, singular, masculine
- “consentaneous; combined; associated; united.”
- have ← hvā
- [verb], singular, Present indikative
- “raise; call on; call; summon.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], accusative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- rātahavyaḥ ← rāta ← rā
- [verb noun]
- “give; impart.”
- rātahavyaḥ ← havyaḥ ← havya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Havya; offering; havya [word].”
- śaśvattamāyā ← śaśvattamāyāḥ ← śaśvattama
- [noun], genitive, singular, feminine
- “frequent.”
- uṣaso ← uṣasaḥ ← uṣas
- [noun], genitive, singular, feminine
- “Ushas; dawn; uṣas [word]; morning.”
- vyuṣṭau ← vyuṣṭi
- [noun], locative, singular, feminine
- “dawn; happiness; consequence.”
सायण-भाष्यम्
हे नासत्यावश्विनौ सजोषाः सजोषसौ समानप्रीतियुक्तौ श्येनस्य शंसनीयं गच्छतः अश्वस्य नूतनेन नवतरेण प्रत्यग्रेण जवसा वेगेन सहितौ युवाम् अस्मे अस्मान् आ यातम् आगच्छतम्। अश्विना हे अश्विनौ रातहव्यः वां युवाभ्यां दातव्येन हविषा युक्तः सन् शश्वत्तमायाः कालात्मकतया नित्यायाः उषसो व्युष्टौ विवासनसमये वां युवां हवे आह्वयामि । हिः हेतौ । हि यस्मादेवं तस्मात् आयातमित्यर्थः ॥ अस्मे । ‘सुपां सुलुक् ’ इति शसः शेआदेशः । सजोषाः ॥ तेनैव द्विवचनस्य सुआदेशः। हवे । ह्वेञो लडुत्तमैकवचने ‘बहुलं छन्दसि’ इति संप्रसारणम् । शब्गुणावादेशाः । शश्वत्तमायाः। ‘उत्तमशश्वत्तमौ सर्वत्र’ (पा. सू. ६. १. १६०. ग. ) इति उञ्छादिषु पाठात् अन्तोदात्तत्वम् ॥ ॥ १९ ॥
Wilson
English translation:
“Come to us, auspicious Nāsatyas, with the fresh velocity of a hawk; bearing an oblation, I invoke you, Aśvins, at the rising of the ever constant dawn.”
Jamison Brereton
Of one accord, Nāsatyas, journey here to us with the fresh speed of a falcon,
for, as one who has given an oblation, I call upon you, Aśvins, at the break of the newest dawn of all.
Griffith
Come unto us combined in love, Nasatyas come with the fresh swift vigour of the falcon.
Bearing oblations I invoke you, Asvins, at the first break of everlasting morning.
Geldner
Kommet mit der frischen Schnelligkeit des Adlers einträchtig zu uns, ihr Nasatya´s, denn ich rufe euch Asvin an unter Opferspenden bei Aufgang der Morgenröte, die zum vielten Male da ist.
Grassmann
O Treue, kommet mit des Adlers Schnelle, der neusten her zu uns, ihr engverbundnen, Denn Opfer bringend ruf’ ich euch, ihr Ritter, beim Aufgang jeder neusten Morgenröthe.
Elizarenkova
С мгновенной скоростью орла
Приезжайте к нам, о Насатьи, единодушные!
Ведь я зову вас, о Ашвины, совершив жертвенные возлияния
На восходе вновь и вновь наступающей утренней зари.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- कक्षीवान्
- भुरिक्पङ्क्ति
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (नासत्या) सत्ययुक्त (अश्विना) समस्त गुणों में रमे हुए स्त्री-पुरुषो वा सभासेनाधीशो ! (सजोषाः) जिसका एक सा प्रेम (रातहव्यः) वा जिसने भली-भाँति होम की (सामग्री) दी वह मैं (शश्वत्तमायाः) अतीव अनादि रूप (उषसः) प्रातःकाल की वेला के (व्युष्टौ) विशेष करके चाहे हुए समय में जिन (वाम्) तुमको (हवे) स्तुति से बुलाऊँ वे तुम (हि) निश्चय के साथ (श्येनस्य) वाज पखेरू के (जवसा) वेग के समान (नूतनेन) नये रथ से (अस्मे) हम लोगों को (आ, यातम्) आ मिलो ॥ ११ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - स्त्री-पुरुष रात्रि के चौथे प्रहर में उठ अपना आवश्यक अर्थात् शरीर शुद्धि आदि काम कर फिर जगदीश्वर की उपासना और योगाभ्यास को करके राजा और प्रजा के कामों का आचरण करने को प्रवृत्त हों। राजा आदि सज्जनों को चाहिये कि प्रशंसा के योग्य प्रजाजनों का सत्कार करें और प्रजाजनों को चाहिये कि स्तुति के योग्य राजजनों की स्तुति करें। क्योंकि किसी को अधर्म सेवनेवाले दुष्ट जन की स्तुति और धर्म का सेवन करनेवाले धर्मात्मा जन की निन्दा करने योग्य नहीं हैं, इससे सब जन धर्म की व्यवस्था का आचरण करें ॥ ११ ॥इस सूक्त में स्त्री-पुरुष और राजा-प्रजा के धर्म का वर्णन होने से इस सूक्त के अर्थ की पिछले सूक्त के अर्थ के साथ सङ्गति समझनी चाहिये ॥यह एकसौ अट्ठारहवाँ सूक्त और उन्नीसवाँ वर्ग समाप्त हुआ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे नासत्याऽश्विना सजोषा रातहव्योऽहं शश्वत्तमाया उषसो व्युष्टौ यौ वां हवे तौ युवां हि किल श्येनस्य जवसेन नूतनेन रथेनास्मैऽस्मानायातम् ॥ ११ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (आ) (श्येनस्य) (जवसा) वेगेनेव (नूतनेन) नवीनरथेन (अस्मे) अस्मान् (यातम्) उपागतम् (नासत्या) (सजोषाः) समानप्रेमा (हवे) स्तौमि (हि) किल (वाम्) युवाम् (अश्विना) (रातहव्यः) प्रदत्तहविः (शश्वत्तमायाः) अतिशयेनानादिरूपायाः (उषसः) प्रभातवेलायाः (व्युष्टौ) विशेषेण कामयमाने समये ॥ ११ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - स्त्रीपुरुषा रात्रेश्चतुर्थे याम उत्थायावश्यकं कृत्वा जगदीश्वरमुपास्य योगाभ्यासं कृत्वा राजप्रजाकार्य्याण्यनुष्ठातुं प्रवर्त्तेरन्। राजादिभिः प्रशंसनीयाः प्रजाजनाः सत्कर्त्तव्याः प्रजापुरुषैश्च स्तोतुमर्हा राजजनाश्च स्तोतव्याः। नहि केनचिदधर्मसेवी स्तोतुमर्हो धर्मसेवी निन्दितुं वा योग्योऽस्ति तस्मात्सर्वे धर्मव्यवस्थामाचरेयुः ॥ ११ ॥।अत्र स्त्रीपुरुषराजप्रजाधर्मवर्णनादेतदर्थस्य पूर्वसूक्तार्थेन सह सङ्गतिरस्तीति बोध्यम् ॥११८ इत्यष्टादशोत्तरशततमं सूक्तं एकोनविंशो वर्गश्च समाप्तः ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - स्त्री-पुरुषांनी रात्रीच्या चौथ्या प्रहरी उठून आपले आवश्यक कार्य अर्थात शरीर शुद्धी इत्यादी काम करून जगदीश्वराची उपासना व योगाभ्यास करावा. राजा व प्रजेच्या कार्याचे अनुष्ठान करण्यास प्रवृत्त व्हावे. राजाने प्रशंसा योग्य प्रजेचा सत्कार करावा व प्रजेने स्तुती योग्य राजाची स्तुती करावी. कारण अधर्माचे ग्रहण करणाऱ्या दुष्ट लोकांची स्तुती व धर्माचे ग्रहण करणाऱ्या धर्मात्मा लोकांची निंदा करणे योग्य नाही. त्यामुळे सर्वांनी धर्माच्या व्यवस्थेप्रमाणे वर्तन ठेवावे. ॥ ११ ॥