सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
पञ्चदशेऽनुवाके द्वादश सूक्तानि । तत्र ‘ इमं स्तोमम्’ इति षोडशर्चं प्रथमं सूक्तम् । आङ्गिरसस्य कुत्सस्यार्षम् । पञ्चदशीषोडश्यौ त्रिष्टुभौ शिष्टा जगत्यः । अग्निर्देवता । पूर्वो देवा भवतु सुन्वतो रथः’ इति त्रयः पादा देवदेवत्याः। तन्नो मित्रो वरुणः ’ इति अर्धर्चो लिङ्गोक्तमित्रावरुणादिषड्देवत्यः । अथवा तस्याप्यग्निरेव देवता मित्रावरुणादयस्तु निपातभाक्त्वेनाप्रधानाः । एतत्सर्वमनुक्रान्तम्- ‘इमं षोळश कुत्स आग्नेयं तद्द्वित्रिष्टुबन्तं पूर्वो देवास्त्रयः पादा दैवास्तन्नो मित्रोऽर्धर्चो लिङ्गोक्तदेवतो यद्देवत्यं वा सूक्तम्’ इति । प्रातरनुवाकस्याग्नेये क्रतौ जागते छन्दस्येतत् सूक्तम् आश्विनशस्त्रे च । तथा च सूत्रितम्- ’ इमं स्तोममर्हते सं जागृवद्भिः ’ (आश्व. श्रौ. ४. १३) इति । आभिप्लविके षष्ठेहन्याग्निमारुतेऽप्येतत्सूक्तं जातवेदस्यनिविद्धानम् । सूत्रितं च-’ प्रयज्यव इमं स्तोममित्याग्निमारुतम् (आश्व. श्रौ. ७. ७) इति । तृतीयसवने ‘इमं स्तोमम्’ इत्येषा अग्नीधः प्रस्थितयाज्या । सूत्रितं च - इमं स्तोममर्हते जातवेदस इति तार्तीयसवनिक्यः ’ ( आश्व. श्रौ. ५. ५. ) इति ॥
Jamison Brereton
94
Agni
Kutsa Āṅgirasa
6 verses: jagatī, except triṣṭubh 15–16
The first fourteen verses in this hymn, in jagatī, end with the refrain “while in com pany with you may we not come to harm.” The first half of the hymn (vss. 1–7) gives little motivation for this repeated, preventative hope: the subject is primarily the sacrifice and the mutually beneficial relationship between Agni and the sacrificers. But in verses 8 and 9 evil rivals of the sacrificer appear, and Agni’s aid against them is requested. The next two verses (10–11) sketch the dangers posed by Agni himself as the uncontrolled forest fire, and verse 12 calls for Agni’s help against the most potent menace of all, the anger of the gods. The remaining verses (13–16) return to the reassuring realm of properly performed sacrifice, with Agni providing benefits and protection to the ritualist.
01 इमं स्तोममर्हते - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
इमं᳓ स्तो᳓मम् अ᳓र्हते जात᳓वेदसे
र᳓थम् इव स᳓म् महेमा मनीष᳓या
भद्रा᳓ हि᳓ नः प्र᳓मतिर् अस्य संस᳓दि
अ᳓ग्ने सख्ये᳓ मा᳓ रिषामा वयं᳓ त᳓व
मूलम् ...{Loading}...
इ॒मं स्तोम॒मर्ह॑ते जा॒तवे॑दसे॒ रथ॑मिव॒ सं म॑हेमा मनी॒षया॑ ।
भ॒द्रा हि नः॒ प्रम॑तिरस्य सं॒सद्यग्ने॑ स॒ख्ये मा रि॑षामा व॒यं तव॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - कुत्स आङ्गिरसः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
इमं᳓ स्तो᳓मम् अ᳓र्हते जात᳓वेदसे
र᳓थम् इव स᳓म् महेमा मनीष᳓या
भद्रा᳓ हि᳓ नः प्र᳓मतिर् अस्य संस᳓दि
अ᳓ग्ने सख्ये᳓ मा᳓ रिषामा वयं᳓ त᳓व
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
árhate ← √arh- (root)
{case:DAT, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
imám ← ayám (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
jātávedase ← jātávedas- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
stómam ← stóma- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
iva ← iva (invariable)
mahema ← √mah- (?) (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:PRS, voice:ACT}
manīṣáyā ← manīṣā́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
rátham ← rátha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
sám ← sám (invariable)
asya ← ayám (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
bhadrā́ ← bhadrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
hí ← hí (invariable)
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
prámatiḥ ← prámati- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
saṁsádi ← saṁsád- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
mā́ ← mā́ (invariable)
riṣāma ← √riṣ- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
sakhyé ← sakhyá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
táva ← tvám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
vayám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
पद-पाठः
इ॒मम् । स्तोम॑म् । अर्ह॑ते । जा॒तऽवे॑दसे । रथ॑म्ऽइव । सम् । म॒हे॒म॒ । म॒नी॒षया॑ ।
भ॒द्रा । हि । नः॒ । प्रऽम॑तिः । अ॒स्य॒ । स॒म्ऽसदि॑ । अग्ने॑ । स॒ख्ये । मा । रि॒षा॒म॒ । व॒यम् । तव॑ ॥
Hellwig Grammar
- imaṃ ← imam ← idam
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- stomam ← stoma
- [noun], accusative, singular, masculine
- “hymn; Stoma; stoma [word].”
- arhate ← arh
- [verb noun], dative, singular
- “should; may; rate; can; can; equal; necessitate.”
- jātavedase ← jātavedas
- [noun], dative, singular, masculine
- “Agni; fire.”
- ratham ← ratha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- mahemā ← mah
- [verb], plural, Present optative
- “give; accord.”
- manīṣayā ← manīṣā
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “hymn; inspiration; idea; thinking; wish; consideration; intelligence.”
- bhadrā ← bhadra
- [noun], nominative, singular, feminine
- “auspicious; lovely; good; happy; bhadra [word]; lucky; fine-looking; beautiful.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- pramatir ← pramatiḥ ← pramati
- [noun], nominative, singular, feminine
- “care; solicitude; caution; providence.”
- asya ← idam
- [noun], genitive, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- saṃsady ← saṃsadi ← saṃsad
- [noun], locative, singular, feminine
- “assembly; court; company.”
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- sakhye ← sakhya
- [noun], locative, singular, neuter
- “friendship; aid; company.”
- mā
- [adverb]
- “not.”
- riṣāmā ← riṣ
- [verb], plural, Aorist conj./subj.
- “suffer; harm.”
- vayaṃ ← vayam ← mad
- [noun], nominative, plural
- “I; mine.”
- tava ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
सायण-भाष्यम्
अर्हते पूज्याय जातवेदसे जातानामुत्पन्नानां वेदित्रे जातप्रज्ञाय जातधनाय वाग्नये मनीषया निशितया बुद्ध्या इमम् एतत्सूक्तरूपं स्तोमं स्तोत्रं रथमिव यथा तक्षा रथं संस्करोति तथा सं महेम सम्यक् पूजितं कुर्मः । अस्य अग्नेः संसदि संभजने नः अस्माकं प्रमतिः प्रकृष्टा बुद्धिः भद्रा हि कल्याणी समर्था खलु । अतस्तया बुद्ध्या स्तुम इत्यर्थः । हे अग्ने तव सख्ये अस्माकं त्वया सह सखित्वे सति वयं मा रिषाम हिंसिता न भवाम । अस्मान् रक्षेत्यर्थः ॥ अर्हते। ‘अर्ह पूजायाम्। ‘ अर्हः प्रशंसायाम् ’ ( पा. सू. ३. २. १३३) इति लटः शत्रादेशः । शपः पित्त्वादनुदात्तत्वम् । शतुश्च अदुपदेशात् लसार्वधातुकस्वरेण धातुस्वरः शिष्यते । महेम । ‘ मह पूजायाम् । रिषाम् । ‘ रिष हिंसायाम्’ । व्यत्ययेन शः । तव । ‘युष्मदस्मदोर्सि। ’ इत्याद्युदात्तत्वम् ।
Wilson
English translation:
“To him who is worthy of praise, and all-knowing, we construct, with our minds, this hymn, as (a workman makes) a car; happy is our understanding when engaged in his adoration; let us not suffer injury, Agni, through your friendship.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
The refrain: sakhye mā riṣāmā vayam tava = may we not be injured in or by your friendship, i.e. do you preserve us.
Jamison Brereton
For Jātavedas, who deserves this praise, we would bring it into being like a chariot, with our inspired thought,
for his solicitude for us in the assembly is beneficial. – O Agni, while in company with you may we not come to harm.
Griffith
FOR Jatavedas worthy of our praise will we frame with our mind this eulogy as ’twere a car.
For good, in his assembly, is this care of ours. Let us not, in thy friendship, Agni, suffer harm.
Oldenberg
We have sent forward 1 with thoughtful mind this song of praise like a chariot to the worthy Gâtavedas. For blissful is his care for us in his companionship. Agni! May we suffer no harm in thy friendship.
Geldner
Dies Loblied haben wir für Jatavedas, der es verdient, mit Bedacht wie einen Wagen zusammengefügt, denn seine Fürsorge bringt uns in der Versammlung Glück. O Agni, in deiner Freundschaft sollen wir nicht zu Schaden kommen.
Grassmann
Dem Wesenkenner, der’s verdient, ihm haben wir dies Lob bereitet kunstvoll einem Wagen gleich; Denn heilvoll ist uns seine Sorge in dem Rath, in deiner Freundschaft, Agni, treff’ uns nimmer Leid.
Elizarenkova
Это восхваление для достойного Джатаведаса
Мы хотим торжественно создать с молитвой, как колесницу -
Ведь его забота о нас приносит счастье в собрании.
О Агни, дружа с тобой, да не потерпим мы вреда!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- कुत्सः आङ्गिरसः
- निचृज्जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब सोलह ऋचावाले चौरानवें सूक्त का आरम्भ है। उसके प्रथम मन्त्र में अग्नि शब्द से विद्वान् और भौतिक अर्थों का उपदेश किया है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अग्ने) विद्यादि गुणों से विदित विद्वन् ! जैसे (वयम्) हम लोग (मनीषया) विद्या, क्रिया और उत्तम शिक्षा से उत्पन्न हुई बुद्धि से (अर्हते) योग्य (जातवेदसे) जो कि उत्पन्न हुए जगत् के पदार्थों को जानता है वा उत्पन्न हुए कार्य्यरूप द्रव्यों में विद्यमान उस विद्वान् के लिये (रथमिव) जैसे विहार करानेहारे विमान आदि यान को वैसे (इमम्) कार्य्यों में प्रवृत्त इस (स्तोमम्) गुणकीर्त्तन को (संमहेम) प्रशंसित करें वा (अस्य) इस (तव) आपके (सख्ये) मित्रपन के निमित्त (संसदि) जिसमें विद्वान् स्थित होते हैं उस सभा में (नः) हम लोगों को (भद्रा) कल्याण करनेवाली (प्रमतिः) प्रबल बुद्धि है उसको (हि) ही (मा, रिषामा) मत नष्ट करें, वैसे आप भी न नष्ट करें ॥ १ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है। मनुष्यों को चाहिये कि जैसे विद्या से सिद्ध होते हुए विमानों को सिद्धकर मित्रों का सत्कार करें वैसे ही पुरुषार्थ से विद्वानों का भी सत्कार करें। जब-जब सभासद् जन सभा में बैठें तब-तब हठ और दुराग्रह को छोड़ सबके सुख करने योग्य काम को न छोड़ें। जो-जो अग्नि आदि पदार्थों में विज्ञान हो उस-उस को सबके साथ मित्रपन का आश्रय करके और सबके लिये दें, क्योंकि इसके विना मनुष्यों के हित की संभावना नहीं होती ॥ १ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अग्ने विद्वन् यथा वयं मनीषयाऽर्हते जातवेदसे रथमिवेमं स्तोमं संमहेम वास्य तव सख्ये संसदि नो या भद्रा प्रमतिरस्ति तां हि खलु मा रिषाम तथा त्वं मा रिष ॥ १ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथाऽग्निशब्देन विद्वद्भौतिकार्थावुपदिश्येते ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इमम्) प्रत्यक्षं कार्यनिष्ठम् (स्तोमम्) गुणकीर्त्तनम् (अर्हते) योग्याय (जातवेदसे) यो विद्वान् जातं सर्वं वेत्ति तस्मै जातेषु कार्येषु विद्यमानाय वा (रथमिव) यथा रमणसाधनं विमानादियानं तथा (सम्) (महेम) सत्कुर्याम। अत्रान्येषामपि दृश्यत इति दीर्घः। (मनीषया) विद्याक्रियासुशिक्षाजातया प्रज्ञया (भद्रा) कल्याणकारिणी (हि) खलु (नः) अस्माकम् (प्रमतिः) प्रकृष्टा बुद्धिः (अस्य) सभाध्यक्षस्य (संसदि) संसीदन्ति विद्वांसो यस्याम् तस्याम् (अग्ने) विद्यादिगुणैर्विख्यात (सख्ये) सख्युर्भावे कर्मणि वा (मा) निषेधे (रिषामा) हिंसिता भवेम। अत्रान्येषामपीति दीर्घः। (वयम्) (तव) ॥ १ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः। यथा शिल्पविद्यासिद्धानि विमानादीनि संसाध्य मित्रान् सत्कुर्युस्तथैव पुरुषार्थेन विदुषः सत्कुर्युः। यदा यदा सभासदः सभायामासीरंस्तदा तदा हठदुराग्रहं त्यक्त्वा सर्वेषां कल्याणकरं कार्य्यं न त्यजेयुः। यद्यदग्न्यादिपदार्थेषु विज्ञानं स्यात्तत्तत्सर्वैः सह मित्रभावमाश्रित्य सर्वेभ्यो निवेदयेयुः। नैतेन विना मनुष्याणां हितं संभवति ॥ १ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
या सूक्तात ईश्वर, सभाध्यक्ष, विद्वान व अग्नी यांच्या गुणांचे वर्णन आहे. त्यामुळे या सूक्तार्थाची पूर्व सूक्तार्थाबरोबर संगती जाणली पाहिजे. ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. माणसे जशी शिल्पविद्यासिद्ध होऊन विमाने तयार करून मदत करणाऱ्या मित्रांचा सत्कार करतात, तसा पुरुषार्थाने विद्वानांचाही सत्कार करावा. ज्या ज्या वेळी सभासद जनसभेत बसतात तेव्हा त्यांनी हट्ट, दुराग्रहाचा त्याग करावा. सर्वांना सुख लाभेल असे कार्य करावे, ते सोडू नये. जे जे अग्नी इत्यादी पदार्थात विज्ञान आहे ते ते सर्वांना मित्रत्वभावाने विदित करावे. कारण त्याशिवाय माणसांचे हित साधता येत नाही. ॥ १ ॥
02 यस्मै त्वमायजसे - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
य᳓स्मै तुव᳓म् आय᳓जसे स᳓ साधति
अनर्वा᳓ क्षेति द᳓धते सुवी᳓रियम्
स᳓ तूताव नइ᳓नम् अश्नोति अंहति᳓र्
अ᳓ग्ने सख्ये᳓ मा᳓ रिषामा वयं᳓ त᳓व
मूलम् ...{Loading}...
यस्मै॒ त्वमा॒यज॑से॒ स सा॑धत्यन॒र्वा क्षे॑ति॒ दध॑ते सु॒वीर्य॑म् ।
स तू॑ताव॒ नैन॑मश्नोत्यंह॒तिरग्ने॑ स॒ख्ये मा रि॑षामा व॒यं तव॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - कुत्स आङ्गिरसः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
य᳓स्मै तुव᳓म् आय᳓जसे स᳓ साधति
अनर्वा᳓ क्षेति द᳓धते सुवी᳓रियम्
स᳓ तूताव नइ᳓नम् अश्नोति अंहति᳓र्
अ᳓ग्ने सख्ये᳓ मा᳓ रिषामा वयं᳓ त᳓व
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
āyájase ← √yaj- (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sādhati ← √sādh- ~ sidh- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
tvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}
yásmai ← yá- (pronoun)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
anarvā́ ← anarván- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
dádhate ← √dhā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:MED}
kṣeti ← √kṣi- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
suvī́ryam ← suvī́rya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
aṁhatíḥ ← aṁhatí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
aśnoti ← √naś- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
enam ← ena- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
tūtāva ← √tū- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
mā́ ← mā́ (invariable)
riṣāma ← √riṣ- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
sakhyé ← sakhyá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
táva ← tvám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
vayám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
पद-पाठः
यस्मै॑ । त्वम् । आ॒ऽयज॑से । सः । सा॒ध॒ति॒ । अ॒न॒र्वा । क्षे॒ति॒ । दध॑ते । सु॒ऽवीर्य॑म् ।
सः । तू॒ता॒व॒ । न । ए॒न॒म् । अ॒श्नो॒ति॒ । अं॒ह॒तिः । अग्ने॑ । स॒ख्ये । मा । रि॒षा॒म॒ । व॒यम् । तव॑ ॥
Hellwig Grammar
- yasmai ← yad
- [noun], dative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- tvam ← tvad
- [noun], nominative, singular
- “you.”
- āyajase ← āyaj ← √yaj
- [verb], singular, Present indikative
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- sādhaty ← sādhati ← sādh
- [verb], singular, Present indikative
- “promote; succeed.”
- anarvā ← anarvan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “unchallenged; unrivaled.”
- kṣeti ← kṣi
- [verb], singular, Present indikative
- “govern; inhabit; dwell; stay; predominate; bide; own.”
- dadhate ← dhā
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- suvīryam ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- suvīryam ← vīryam ← vīrya
- [noun], accusative, singular, neuter
- “potency; vīrya; heroism; potency; strength; semen; power; deed; active agent; efficacy; vīryapāramitā; gold; vigor; vīrya [word]; virility; manfulness; jewel; force.”
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- tūtāva ← tu
- [verb], singular, Perfect indicative
- “strengthen.”
- nainam ← nā ← na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- nainam ← enam ← enad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.).”
- aśnoty ← aśnoti ← aś
- [verb], singular, Present indikative
- “get; reach; enter (a state).”
- aṃhatir ← aṃhatiḥ ← aṃhati
- [noun], nominative, singular, feminine
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- sakhye ← sakhya
- [noun], locative, singular, neuter
- “friendship; aid; company.”
- mā
- [adverb]
- “not.”
- riṣāmā ← riṣ
- [verb], plural, Aorist conj./subj.
- “suffer; harm.”
- vayaṃ ← vayam ← mad
- [noun], nominative, plural
- “I; mine.”
- tava ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
सायण-भाष्यम्
यस्मै यजमानाय हे अग्ने त्वम् आयजसे देवानाभिमुख्येन यजसि सः यजमानः साधति स्वाभिलषितं साधयति । प्राप्नोतीत्यर्थः। किंच स यजमानः अनर्वा शत्रुभिरप्रत्यृतः सन् क्षेति निवसति । तथा सुवीर्यं शोभनवीर्योपेतं धनं दधते धारयति । प्राप्नोतीत्यर्थः। धृत्वा च सः यजमानः तूताव वर्धते । एनं यजमानम् अंहतिः आर्तिर्दारिद्र्यं न अश्नोति न प्राप्नोति । अन्यत् पूर्ववत् ॥ साधति । ‘ षिधु संराद्धौ । णिचि • सिध्यतेरपारलौकिके ’ ( पा. सू. ६. १. ४९ ) इति आत्वम् । ‘ छन्दस्युभयथा ’ इति शप आर्धधातुकत्वात् “ णेरनिटि ’ इति णिलोपः । क्षेति । ’ क्षि निवासगत्योः ‘।’ बहुलं छन्दसि ’ इति विकरणस्य लुक् । दधते । दध धारणे’ । भौवादिकः । तूताव । तु इति वृद्ध्यर्थः सौत्रो धातुः । अस्मात् छान्दसो लिट् । तुजादित्वात् अभ्यासस्य दीर्घत्वम् । अश्नोति । व्यत्ययेन परस्मैपदम् । अंहतिः । ‘ हन्तेरहं च’ ( उ. सू. ४. ५०२ ) इति अतिप्रत्ययः । ‘ चित् ’ इत्यनुवृत्तेः अन्तोदात्तत्वम् ॥
Wilson
English translation:
“He, for whom you sacrifice, accomplishes (his objects), abides free from aggression, and enjoys (wealth, the source of) strength; he prospers, and poverty never approaches him; let us not suffer injury, Agni, through your friendship.”
Jamison Brereton
For whom you perform sacrifice, that one reaches his goal. Without assault he dwells in peace; he will acquire good heroes en masse.
He is powerful; constraint does not reach him. – O Agni, while in
company with you may we not come to harm.
Griffith
The man for whom thou sacrificest prospereth, dwelleth without a foe, gaineth heroic might.
He waxeth strong, distress never approacheth him. Let us not, in thy friendship, Agni, suffer harm.
Oldenberg
He prospers for whom thou performest the sacrifice; he dwells untouched 1; he acquires abundance of heroes. He is strong; no distress overtakes him. Agni! May we suffer no harm in thy friendship.
Geldner
Für wen du opferst, der hat Erfolg, er lebt ohne Widersacher im Frieden, erlangt die Meisterschaft; er kommt zur Geltung, keine Not sucht ihn heim. - O Agni, in deiner Freundschaft sollen wir nicht zu Schaden kommen.
Grassmann
Für wen du Opfer bringest, der gelangt zum Ziel, der wohnet sicher und gewinnt sich Heldenkraft, Zu Macht gelangt er, nie erreicht Bedrängniss ihn; in deiner Freundschaft, Agni, treff’ uns nimmer Leid.
Elizarenkova
Для кого ты приносишь жертвы, тот идет прямо к цели,
Он мирно живет, не подвергаясь нападениям, приобретает прекрасных мужей,
Он силен, он не впадет в нужду.
О Агни, дружа с тобой, да не потерпим мы вреда!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- कुत्सः आङ्गिरसः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वह कैसा है, इस विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अग्ने) सब विद्या के विशेष जनानेवाले विद्वान् ! (अनर्वा) विना घोड़ों के अग्न्यादिकों से चलाये हुए विमान आदि यान के समान (त्वम्) आप (यस्मै) जिस (आयजसे) सर्वथा सुख को देनेहारे जीव के लिये रक्षा को (साधति) सिद्ध करते हो (सः) वह (सुवीर्य्यम्) जिन मित्रों के काम में अच्छे-अच्छे पराक्रम हैं, उनको (दधते) धारण करता और वह (तूताव) उस को बढ़ाता भी है, (एनम्) इस उत्तम गुणयुक्त पुरुष को (अंहतिः) दरिद्रता (न, अश्नोति) नहीं प्राप्त होती, (सः) वह (क्षेति) सुख में रहता है, ऐसे (तव) आपके (सख्ये) मित्रपन में (वयम्) हम लोग (मा, रिषाम) दुःखी न हों ॥ २ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है। जो विद्वानों की सभा वा अग्निविद्या में मित्रपन प्रसिद्ध करते हैं, वे पूरे शरीर तथा आत्मा के बल को पाकर सुखयुक्त रहते हैं, अन्य नहीं ॥ २ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अग्नेऽनर्वेव त्वं यस्मा आयजसे भवान् जीवाय रक्षणं साधति स सुवीर्यं दधते स तूताव चैनमंहतिर्नाश्नोति स सुखे क्षेति। ईदृशस्य तव सख्ये वयं मा रिषाम ॥ २ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनः स कीदृश इत्युपदिश्यते ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यस्मै) जीवाय (त्वम्) (आयजसे) समन्तात् सुखं ददते (सः) (साधति) साध्नोति। विकरणव्यत्ययेनात्र श्नोः स्थाने शप्। (अनर्वा) अविद्यमानाश्वो रथ इव (क्षेति) क्षयति निवसति। अत्र बहुलं छन्दसीति विकरणस्य लुक् (दधते) (सुवीर्यम्) शोभनानि वीर्याणि यस्मिन् सखीनां कर्मणि तत् (सः) (तूताव) वर्धयति। अत्रान्तर्गतो ण्यर्थः। तुजादीनां दीर्घोऽभ्यासस्येति दीर्घः। (न) निषेधे (एनम्) पूर्वोक्तगुणम्। (अश्नोति) व्याप्नोति व्यत्येयनात्र परस्मैपदम्। (अंहतिः) दारिद्र्यम् (अग्ने, सख्ये, मा, रिषाम, वयम्, तव) इति पूर्ववत् ॥ २ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः। ये विदुषां सभायामग्निविद्यायां वा मित्रतामाचरन्ति ते पूर्णं शरीरात्मबलं प्राप्य सुखसंपन्ना भूत्वा निवसन्ति नेतरे ॥ २ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. जे विद्वानाच्या सभेशी व अग्निविद्येशी सख्य करतात ते शरीर व आत्म्याचे पूर्ण बल प्राप्त करून सुखी होतात, इतर नव्हे. ॥ २ ॥
03 शकेम त्वा - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
शके᳓म त्वा समि᳓धं साध᳓या धि᳓यस्
तुवे᳓ देवा᳓ हवि᳓र् अदन्ति आ᳓हुतम्
त्व᳓म् आदित्याँ᳓ आ᳓ वह ता᳓न् हि᳓ उश्म᳓सि
अ᳓ग्ने सख्ये᳓ मा᳓ रिषामा वयं᳓ त᳓व
मूलम् ...{Loading}...
श॒केम॑ त्वा स॒मिधं॑ सा॒धया॒ धिय॒स्त्वे दे॒वा ह॒विर॑द॒न्त्याहु॑तम् ।
त्वमा॑दि॒त्याँ आ व॑ह॒ तान्ह्यु१॒॑श्मस्यग्ने॑ स॒ख्ये मा रि॑षामा व॒यं तव॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - कुत्स आङ्गिरसः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
शके᳓म त्वा समि᳓धं साध᳓या धि᳓यस्
तुवे᳓ देवा᳓ हवि᳓र् अदन्ति आ᳓हुतम्
त्व᳓म् आदित्याँ᳓ आ᳓ वह ता᳓न् हि᳓ उश्म᳓सि
अ᳓ग्ने सख्ये᳓ मा᳓ रिषामा वयं᳓ त᳓व
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
dhíyaḥ ← dhī́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
sādháya ← √sādh- ~ sidh- (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
śakéma ← √śak- (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:AOR, voice:ACT}
samídham ← samídh- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
tvā ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
adanti ← √ad- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ā́hutam ← √hu- (root)
{case:NOM, gender:N, number:SG, non-finite:PPP}
devā́ḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
havíḥ ← havís- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
tvé ← tvám (pronoun)
{case:LOC, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
ādityā́n ← ādityá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
hí ← hí (invariable)
tā́n ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
tvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}
uśmási ← √vaś- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
vaha ← √vah- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
mā́ ← mā́ (invariable)
riṣāma ← √riṣ- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
sakhyé ← sakhyá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
táva ← tvám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
vayám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
पद-पाठः
श॒केम॑ । त्वा॒ । स॒म्ऽइध॑म् । सा॒धय॑ । धियः॑ । त्वे इति॑ । दे॒वाः । ह॒विः । अ॒द॒न्ति॒ । आऽहु॑तम् ।
त्वम् । आ॒दि॒त्यान् । आ । व॒ह॒ । तान् । हि । उ॒श्मसि॑ । अग्ने॑ । स॒ख्ये । मा । रि॒षा॒म॒ । व॒यम् । तव॑ ॥
Hellwig Grammar
- śakema ← śak
- [verb], plural, Aorist optative
- “can; invigorate.”
- tvā ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- samidhaṃ ← samidham ← samindh ← √indh
- [verb noun]
- “kindle; blaze.”
- sādhayā ← sādhay ← √sādh
- [verb], singular, Present imperative
- “prepare; cure; prepare; perform; produce; compound; treat; treat; overpower; achieve; use; cover; prove; prove; process.”
- dhiyas ← dhiyaḥ ← dhī
- [noun], accusative, plural, feminine
- “intelligence; prayer; mind; insight; idea; hymn; purpose; art; knowledge.”
- tve ← tvad
- [noun], locative, singular
- “you.”
- devā ← devāḥ ← deva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- havir ← haviḥ ← havis
- [noun], accusative, singular, neuter
- “Havya; offering; ghee; havis [word].”
- adanty ← adanti ← ad
- [verb], plural, Present indikative
- “eat; devour.”
- āhutam ← āhu ← √hu
- [verb noun], accusative, singular
- “sacrifice; sprinkle.”
- tvam ← tvad
- [noun], nominative, singular
- “you.”
- ādityāṃ ← āditya
- [noun], accusative, plural, masculine
- “sun; Aditya; Surya; āditya [word].”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- vaha ← vah
- [verb], singular, Present imperative
- “transport; bring; marry; run; drive; vāhay; drive; run; pull; nirvāpay; blow; transport; discharge; assume; remove.”
- tān ← tad
- [noun], accusative, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- hy ← hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- uśmasy ← uśmasi ← vaś
- [verb], plural, Present indikative
- “desire; agree; call; care; like; love.”
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- sakhye ← sakhya
- [noun], locative, singular, neuter
- “friendship; aid; company.”
- mā
- [adverb]
- “not.”
- riṣāmā ← riṣ
- [verb], plural, Aorist conj./subj.
- “suffer; harm.”
- vayaṃ ← vayam ← mad
- [noun], nominative, plural
- “I; mine.”
- tava ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने त्वा त्वां समिधं सम्यगिद्धं कर्तुं शकेम शक्ता भूयास्म । त्वं च धियः अस्मदीयानि दर्शपूर्णमासादीनि कर्माणि साधय निष्पादय । त्वया हि सर्वे यागा निष्पाद्यन्ते । यस्मात् त्वे त्वय्यग्नौ आहुतम् ऋत्विग्भिः प्रक्षिप्तं चरुपुरोडाशादिकं हविः देवाः अदन्ति भक्षयन्ति । तस्मात् त्वं साधयेत्यर्थः । अपि च त्वम् आदित्यान् अदितेः पुत्रान् सर्वान् देवान् आ वह अस्मद्यज्ञार्थमानय । ‘तान् हि इदानीमेव वयम् उश्मसि कामयामहे । अन्यत् पूर्ववत् ॥ शकेम । ‘शक्लृ शक्तौ । लिङ्याशिष्यङ्’ । अदुपदेशात् लसार्वधातुकानुदात्तत्वेऽङ एव स्वरः शिष्यते। समिधम् । ‘ ञिइन्धी दीप्तौ । अस्मात् संपदादिलक्षणः कर्मणि क्विप् । त्वे । ‘सुपां सुलुक्’ इति सप्तम्येकवचनस्य शेआदेशः । उश्मसि । “ वश कान्तौ ’ । इदन्तो मसिः । अदादित्वात् शपो लुक् । ‘ ग्रहिज्या ’ इत्यादिना संप्रसारणम् ॥
Wilson
English translation:
“May we be able to kindle you; perfect the rite, for through you the gods partake of the offered oblations; bring hither the Ādityas, for we love them; let us not suffer injury, Agni, through your friendship.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Ādityas: sons of Aditi, i.e. all the gods
Jamison Brereton
Might we be able to kindle you. Send our insights to their goal. The gods eat the oblation poured in you.
Convey the Ādityas here, for we are eager for them. – O Agni, while in company with you may we not come to harm.
Griffith
May we have power to kindle thee. Fulfil our thoughts. In thee the Gods eat the presented offering,
Bring hither the Adityas, for we long for them. Let us not in thy friendship, Agni, suffer harm.
Oldenberg
May we be able to light thee. Prosper our prayers. The gods eat the sacrificial food that is offered in thee. Bring thou hither the Âdityas, for we long for them. Agni! May we suffer no harm in thy friendship.
Geldner
Möchten wir im Stande sein dich zu entzünden. Bring unsere Absichten in Erfüllung! In dir genießen die Götter die geopferte Opfergabe. Fahr du die Aditya´s hierher, denn diese wünschen wir! - O Agni, in deiner Freundschaft sollen wir nicht zu Schaden kommen.
Grassmann
Gib Kraft dich zu entzünden, segne das Gebet; in dir geniesst die Götterschar den Opferguss; Fahr die Aditja’s her, denn die begehren wir; in deiner Freundschaft, Agni, treff’ uns nimmer Leid.
Elizarenkova
Да будем мы в силах тебя зажечь! Веди прямо к цели (наши) молитвы!
В тебе вкушают боги возлитое жертвоприношение.
Ты Адитьев привези! Это их мы желаем.
О Агни, дружа с тобой, да не потерпим мы вреда!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- कुत्सः आङ्गिरसः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वे कैसे हैं, इस विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अग्ने) सब विद्याओं में प्रवीण सभाध्यक्ष ! (वयम्) हम लोग (त्वा) आपका आश्रय लेकर (समिधम्) जिससे अच्छे प्रकार प्रकाश होता है उस क्रिया को कर (शकेम) सकें, (त्वम्) आप हम लोगों की (धियः) बुद्धि वा कर्मों को (साधय) सिद्ध कीजिये, (त्वे) आपके होते (देवाः) विद्वान् लोग (आहुतम्) अच्छे प्रकार स्वीकार किये हुए (हविः) खाने के के योग्य अन्न का (अदन्ति) भोजन करते हैं, इससे आप (आदित्यान्) अड़तालीस वर्ष ब्रह्मचर्य्य को किये हुए ब्रह्मचारियों को (आ वह) प्राप्त कीजिये, (तान्) उनको (हि) ही हम लोग (उश्मसि) चाहते, हैं ऐसे (तव) आपके (सख्ये) मित्रपन में हम लोग (मा, रिषाम) दुःखी न हों ॥ ३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो मनुष्य विद्वानों के सङ्ग का आश्रय लेकर विद्या और अग्निकार्यों के सिद्ध करने के लिये सहनशीलता को धारण करते हैं, वे प्रबल विज्ञान और अनेक क्रियाओं से युक्त होकर सुखी होते हैं ॥ ३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अग्ने वयं त्वाऽऽश्रित्य समिधं कर्त्तुं शकेम त्वं नो धियः साधय त्वे सति देवा आहुतं हविरदन्त्यतस्त्वमादित्यानावह तान् हि वयमुश्मसीदृशस्य तव सख्ये वयं मा रिषाम ॥ ३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्ते कीदृशा इत्युपदिश्यते ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (शकेम) शक्नुयाम (त्वा) त्वाम् (समिधम्) सम्यगिध्यते यया तां क्रियाम् (साधय) अत्रान्येषामपीति दीर्घः। (धियः) प्रज्ञाः कर्माणि वा (त्वे) त्वयि (देवाः) विद्वांसः (हविः) अत्तुमर्हमन्नम् (अदन्ति) भुञ्जते (आहुतम्) समन्तात्स्वीकृतम् (त्वम्) सभाद्यध्यक्षः (आदित्यान्) अष्टचत्वारिंशद्वर्षकृतब्रह्मचर्य्यान् (आ) (वह) प्राप्नुहि (तान्) (हि) खलु (उश्मसि) कामयेमहि। (अग्ने, सख्ये, मा, रिषाम, वयं, तव) इति पूर्ववत् ॥ ३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये मनुष्या विदुषां सङ्गमाश्रित्य विद्यामग्निकार्य्याणि च साद्धुं सहनशीलतां दधते ते प्रज्ञाक्रियावन्तो भूत्वा सुखिनो भवन्ति ॥ ३ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जी माणसे विद्वानांच्या संगतीत राहून विद्या व अग्निकार्य सिद्ध करण्यासाठी सहनशीलता धारण करतात ते प्रबल विज्ञान व क्रियांनी युक्त होऊन सुखी होतात. ॥ ३ ॥
04 भरामेध्मं कृणवामा - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
भ᳓रामेध्मं᳓ कृण᳓वामा हवीं᳓षि ते
चित᳓यन्तः प᳓र्वणा-पर्वणा वय᳓म्
जीवा᳓तवे प्रतरं᳓ साधया धि᳓यो
अ᳓ग्ने सख्ये᳓ मा᳓ रिषामा वयं᳓ त᳓व
मूलम् ...{Loading}...
भरा॑मे॒ध्मं कृ॒णवा॑मा ह॒वींषि॑ ते चि॒तय॑न्तः॒ पर्व॑णापर्वणा व॒यम् ।
जी॒वात॑वे प्रत॒रं सा॑धया॒ धियोऽग्ने॑ स॒ख्ये मा रि॑षामा व॒यं तव॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - कुत्स आङ्गिरसः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
भ᳓रामेध्मं᳓ कृण᳓वामा हवीं᳓षि ते
चित᳓यन्तः प᳓र्वणा-पर्वणा वय᳓म्
जीवा᳓तवे प्रतरं᳓ साधया धि᳓यो
अ᳓ग्ने सख्ये᳓ मा᳓ रिषामा वयं᳓ त᳓व
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
bhárāma ← √bhr̥- (root)
{number:PL, person:1, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
havī́ṁṣi ← havís- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
idhmám ← idhmá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
kr̥ṇávāma ← √kr̥- (root)
{number:PL, person:1, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
citáyantaḥ ← √cit- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
párvaṇā-parvaṇā ← párvan- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
vayám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
dhíyaḥ ← dhī́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
jīvā́tave ← jīvā́tu- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
pratarám ← pratarám (invariable)
sādhaya ← √sādh- ~ sidh- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
mā́ ← mā́ (invariable)
riṣāma ← √riṣ- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
sakhyé ← sakhyá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
táva ← tvám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
vayám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
पद-पाठः
भरा॑म । इ॒ध्मम् । कृ॒णवा॑म । ह॒वींषि॑ । ते॒ । चि॒तय॑न्तः । पर्व॑णाऽपर्वणा । व॒यम् ।
जी॒वात॑वे । प्र॒ऽत॒रम् । सा॒ध॒य॒ । धियः॑ । अग्ने॑ । स॒ख्ये । मा । रि॒षा॒म॒ । व॒यम् । तव॑ ॥
Hellwig Grammar
- bharāmedhmaṃ ← bharāma ← bhṛ
- [verb], plural, Present conjunctive (subjunctive)
- “bring; hold; fill; support; wear; possess; carry; nourish; keep; hire; have; satiate; follow; bear.”
- bharāmedhmaṃ ← idhmam ← idhma
- [noun], accusative, singular, neuter
- “fuel.”
- kṛṇavāmā ← kṛ
- [verb], plural, Present conjunctive (subjunctive)
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- havīṃṣi ← havis
- [noun], accusative, plural, neuter
- “Havya; offering; ghee; havis [word].”
- te ← tvad
- [noun], dative, singular
- “you.”
- citayantaḥ ← citay ← √cit
- [verb noun], nominative, plural
- parvaṇā ← parvan
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “joint; knot; festival; day; articulation; knot.”
- parvaṇā ← parvan
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “joint; knot; festival; day; articulation; knot.”
- vayam ← mad
- [noun], nominative, plural
- “I; mine.”
- jīvātave ← jīvātu
- [noun], dative, singular, feminine
- “life.”
- prataraṃ ← prataram
- [adverb]
- “farther.”
- sādhayā ← sādhay ← √sādh
- [verb], singular, Present imperative
- “prepare; cure; prepare; perform; produce; compound; treat; treat; overpower; achieve; use; cover; prove; prove; process.”
- dhiyo ← dhiyaḥ ← dhī
- [noun], accusative, plural, feminine
- “intelligence; prayer; mind; insight; idea; hymn; purpose; art; knowledge.”
- ‘gne ← agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- sakhye ← sakhya
- [noun], locative, singular, neuter
- “friendship; aid; company.”
- mā
- [adverb]
- “not.”
- riṣāmā ← riṣ
- [verb], plural, Aorist conj./subj.
- “suffer; harm.”
- vayaṃ ← vayam ← mad
- [noun], nominative, plural
- “I; mine.”
- tava ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने त्वद्यागार्थम् इध्मम् इन्धनसाधनमेकविंशतिदार्वात्मकं समित्समूहं भराम संपादयाम। तदनन्तरं ते तुभ्यं हवींषि चरुपुरोडाशादिलक्षणान्यन्नानि वयं कृणवाम करवाम । किं कुर्वन्तः । पर्वणापर्वणा प्रतिपक्षमावृत्ताभ्यां दर्शपूर्णमासाभ्यां चितयन्तः त्वां प्रज्ञापयन्तः । स त्वं जीवातवे अस्माकं जीवनौषधाय चिरकालावस्थानाय धियः कर्माण्यग्निहोत्रादीनि प्रतरं प्रकृष्टतरं साधय निष्पादय । अन्यत् समानम् ॥ चितयन्तः ॥ ‘ चिती संज्ञाने’ । संज्ञापूर्वकस्य विधेरनित्यत्वात् लघूपधगुणाभावः । पर्वणापर्वणा । नित्यवीप्सयोः’ इति वीप्सायां द्विर्भावः। तस्य परमाम्रेडितम् इति परस्याम्रेडितसंज्ञायाम् ‘ अनुदात्तं च ’ इत्यनुदात्तत्वम् । प्रतरम् । तरबन्तात् प्रशब्दात् क्रियाप्रकर्षे वर्तमानात् “ अमु च च्छन्दसि ’ ( पा. सू. ५. ४. १२ ) इति अमुप्रत्ययः ॥
Wilson
English translation:
“We bring fuel, we offer oblations, reminding you of the successive seasons (of worship); do you thoroughly complete the rite, in order to prolong our lives; let us not suffer injury, Agni, through your friendship.”
Jamison Brereton
We shall bring the kindling, and we shall make oblations to you, while being attentive at each (ritual) juncture.
For us to live longer, send our insights to their goal. – O Agni, while in company with you may we not come to harm.
Griffith
We will bring fuel and prepare burnt offerings, reminding thee at each successive festival.
Fulfil our thought that so we may prolong our lives. Let us not in thy friendship, Agni, suffer harm.
Oldenberg
Let us bring fuel and prepare sacrificial gifts for thee, awaking thy attention at each joint 1 (of the month). Help forward our prayers that we may live. Agni! May we suffer no harm in thy friendship.
Geldner
Wir wollen dir Brennholz bringen, dir Opfer bereiten, achtsam, an jedem Mondwechsel. Bring unsere Absichten in Erfüllung, daß wir noch länger leben. - O Agni, in deiner Freundschaft sollen wir nicht zu Schaden kommen.
Grassmann
Wir wollen Holz dir bringen und dir Opfer weihn, die wir zu jeder Opferzeit voll Andacht sind, Zu langem Leben lass die Bitten uns gedeihn; in deiner Freundschaft, Agni, treff’ uns nimmer Leid.
Elizarenkova
Мы будем приносить дрова, мы будем готовить тебе жертвенные возлияния,
Внимательные, при каждом изменении луны.
Чтобы мы дольше жили, веди прямо к цели (наши) молитвы!
О Агни, дружа с тобой, да не потерпим мы вреда!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- कुत्सः आङ्गिरसः
- निचृज्जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वे कैसे हैं, इस विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अग्ने) विद्वन् ! (पर्वणापर्वणा) पूरे-पूरे साधन से (चितयन्तः) गुणों को चुनते हुए (वयम्) हम लोग (ते) आपके लिये वा इस अग्नि के लिये (हवींषि) यज्ञ के योग्य जो पदार्थ हैं, उनको अच्छे प्रकार (कृणवाम) करें और (इध्मम्) ईंधन (भराम) लावें, आप (जीवातवे) हमारे जीवने के लिये (धियः) उत्तम बुद्धि वा कर्मों को (प्रतरम्) अति उत्तमता जैसे हो, वैसे (साधय) सिद्ध करो, ऐसे (तव) आपके वा इस भौतिक अग्नि के (सख्ये) मित्रपन में (वयम्) हम लोग (मा, रिषाम) मत दुःखी हों ॥ ४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में श्लेषालङ्कार है। सेना, सभा और प्रजा के जनों में रहनेहारे पुरुषों को चाहिये कि जिस सज्जन पुरुष से बुद्धि वा पुरुषार्थ बढ़ें, उसके लिये सब सामग्री अच्छी सिद्ध करें और उस पुरुष के साथ मित्रता को कोई भी न छोड़े ॥ ४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अग्ने पर्वणापर्वणा चितयन्तो वयं ते हवींषि कृणवामेध्मं च भराम त्वं जीवातवे धियः प्रतरं साधयेदृशस्य तव सख्ये वयं मा रिषाम ॥ ४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्ते कीदृशा इत्युपदिश्यते ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (भराम) हरेम। अत्र हस्य भत्वम्। (इध्मम्) इन्धनम् (कृणवाम) कुर्याम्। अत्रान्येषामपीति दीर्घः। (हवींषि) यज्ञार्थानि द्रव्याणि (ते) तुभ्यमस्मै वा (चितयन्तः) गुणानां चितिं कुर्वन्तः (पर्वणापर्वणा) पूर्णेन पूर्णेन साधनेन। अत्र नित्यवीप्सयोरिति द्विर्वचनम्। (वयम्) (जीवातवे) जीवनाय (प्रतरम्) प्रकृष्टम् (साधय) अत्रान्येषामपीति दीर्घः। (धियः) प्रज्ञाः कर्माणि वा (अग्ने, सख्ये०) इति पूर्ववत् ॥ ४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र श्लेषालङ्कारः। सेनासभाप्रजास्थैः पुरुषैर्येन सज्जनेन प्रज्ञा पुरुषार्थाश्च वर्द्धेरंस्तदर्थं सर्वे संभाराः संसाधनीयास्तेन सह मित्रता केनापि नैव त्यक्तव्या ॥ ४ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात श्लेषालंकार आहे. सेना, सभा व प्रजेत राहणाऱ्या पुरुषांनी ज्या सज्जन पुरुषांकडून बुद्धी व पुरुषार्थ वाढेल त्याला सर्व साधने चांगल्या प्रकारे सिद्ध करून द्यावीत. त्या पुरुषाबरोबर कोणी मैत्री तोडू नये. ॥ ४ ॥
05 विशां गोपा - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
विशां᳓ गोपा᳓ अस्य चरन्ति जन्त᳓वो
द्विप᳓च् च य᳓द् उत᳓ च᳓तुष्पद् अक्तु᳓भिः
चित्रः᳓ प्रकेत᳓ उष᳓सो महाँ᳓ असि
अ᳓ग्ने सख्ये᳓ मा᳓ रिषामा वयं᳓ त᳓व
मूलम् ...{Loading}...
वि॒शां गो॒पा अ॑स्य चरन्ति ज॒न्तवो॑ द्वि॒पच्च॒ यदु॒त चतु॑ष्पद॒क्तुभिः॑ ।
चि॒त्रः प्र॑के॒त उ॒षसो॑ म॒हाँ अ॒स्यग्ने॑ स॒ख्ये मा रि॑षामा व॒यं तव॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - कुत्स आङ्गिरसः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
विशां᳓ गोपा᳓ अस्य चरन्ति जन्त᳓वो
द्विप᳓च् च य᳓द् उत᳓ च᳓तुष्पद् अक्तु᳓भिः
चित्रः᳓ प्रकेत᳓ उष᳓सो महाँ᳓ असि
अ᳓ग्ने सख्ये᳓ मा᳓ रिषामा वयं᳓ त᳓व
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
asya ← ayám (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
caranti ← √carⁱ- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
gopā́ḥ ← gopā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
jantávaḥ ← jantú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
viśā́m ← víś- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:PL}
aktúbhiḥ ← aktú- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
ca ← ca (invariable)
cátuṣpat ← cátuṣpad- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
dvipát ← dvipád- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
utá ← utá (invariable)
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
asi ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
citráḥ ← citrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mahā́n ← mahā́nt- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
praketáḥ ← praketá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
uṣásaḥ ← uṣás- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:SG}
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
mā́ ← mā́ (invariable)
riṣāma ← √riṣ- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
sakhyé ← sakhyá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
táva ← tvám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
vayám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
पद-पाठः
वि॒शाम् । गो॒पाः । अ॒स्य॒ । च॒र॒न्ति॒ । ज॒न्तवः॑ । द्वि॒ऽपत् । च॒ । यत् । उ॒त । चतुः॑ऽपत् । अ॒क्तुऽभिः॑ ।
चि॒त्रः । प्र॒ऽके॒तः । उ॒षसः॑ । म॒हान् । अ॒सि॒ । अग्ने॑ । स॒ख्ये । मा । रि॒षा॒म॒ । व॒यम् । तव॑ ॥
Hellwig Grammar
- viśāṃ ← viśām ← viś
- [noun], genitive, plural, feminine
- “people; tribe; Vaisya; national; viś; real property; Vaisya.”
- gopā ← gopāḥ ← gopā
- [noun], nominative, singular, masculine
- “herder; defender.”
- asya ← idam
- [noun], genitive, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- caranti ← car
- [verb], plural, Present indikative
- “car; wander; perform; travel; bore; produce; make; dwell; dig; act; observe; enter (a state); observe; cause; crop; behave; practice; heed; process; administer.”
- jantavo ← jantavaḥ ← jantu
- [noun], nominative, plural, masculine
- “man; worm; being; child; Jantu; offspring; insect; vermin; animal.”
- dvipac ← dvipad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “biped.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- yad ← yat ← yad
- [noun], nominative, singular, neuter
- “who; which; yat [pronoun].”
- uta
- [adverb]
- “and; besides; uta [indecl.]; similarly; alike; even.”
- catuṣpad ← catuṣpada
- [noun], nominative, singular, neuter
- “quadrupedal.”
- aktubhiḥ ← aktu
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “night; dark; beam.”
- citraḥ ← citra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “manifold; extraordinary; beautiful; divers(a); varicolored; bright; bright; bright; outstanding; agitated; aglitter(p); brilliant; painted; obvious; patched; bizarre.”
- praketa ← praketaḥ ← praketa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “sight; knowledge; appearance.”
- uṣaso ← uṣasaḥ ← uṣas
- [noun], genitive, singular, feminine
- “Ushas; dawn; uṣas [word]; morning.”
- mahāṃ ← mahat
- [noun], nominative, singular, masculine
- “large; eminent; great; loud; dangerous; strong; long; high; much(a); mahant [word]; ample; very; great; adult; important; dark; high; abundant; violent; remarkable; mighty; big; long.”
- asy ← asi ← as
- [verb], singular, Present indikative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- sakhye ← sakhya
- [noun], locative, singular, neuter
- “friendship; aid; company.”
- mā
- [adverb]
- “not.”
- riṣāmā ← riṣ
- [verb], plural, Aorist conj./subj.
- “suffer; harm.”
- vayaṃ ← vayam ← mad
- [noun], nominative, plural
- “I; mine.”
- tava ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
सायण-भाष्यम्
अस्य अग्नेः जन्तवः जाता रश्मयः विशां सर्वेषां प्राणिनां गोपाः । गोपायितारो रक्षकाः सन्तः चरन्ति उद्गच्छन्ति । तदनन्तरं यत् च द्विपत् द्विपात् मनुष्यादिकमस्ति उत अपि च चतुष्पत् चतुष्पात् गवादिकं यदस्ति तदुभयम् ‘अक्तुभिः अञ्जकैः अस्य रश्मिभिरक्तम् आश्लिष्टमभूत् । हे अग्ने चित्रः विचित्रदीप्तियुक्तः प्रकेतः रात्रावन्धकारावृतानां सर्वेषां प्रज्ञापयिता प्रदर्शयिता उषसः उषोदेवताया अपि महान गुणैरधिकः असि भवसि । उषास्तु रात्रेश्चरमभागे प्रकाशयति अग्निस्तु सर्वस्यां रात्रौ प्रकाशयतीति तस्य गुणाधिक्यम् ॥ गोपाः । ‘ गुपू रक्षणे’। ‘गुपूधूपविच्छिं ’ (पा. सू. ३. १. २८) इति आयप्रत्ययः । अस्मात् क्विप् । अतो लोपः । ‘ वेरपृक्तलोपाद्वलि लोपो बलीयान्’ इति पूर्वं वलि लोपः। न चातो लोपस्य स्थानिवत्त्वं, ‘न पदान्त’ इत्यादिना यलोपं प्रति तन्निषेधात्। द्विपत् । द्वौ पादावस्येति बहुव्रीहौ ‘ संख्यासुपूर्वस्य ’ ( पा. सू. ५. ४. १४० ) इति पादशब्दस्य अन्त्यलोपः समासान्तः । अयस्मयादित्वेन भत्वे ’ पादः पत्’ ( पा. सू. ६. ४. १३० ) इति पद्भावः । एकदेशविकृतस्यानन्यवत्त्वात् ( परिभा. ३७ ) ‘ द्वित्रिभ्यां पाद्दन्मूर्धसु° ’ ( पा. सू. ६. २. १९७ ) इत्युत्तरपदान्तोदात्तत्वम् । चतुष्पत् । पूर्ववत् समासान्तः पद्भावश्च । ‘ इदुदुपधस्य चाप्रत्ययस्य ’ इति विसर्जनीयस्य षत्वम् । ‘त्रः संख्यायाः ’ (फि. सू. २८) इति चतुर्शब्द आद्युदात्तः । स एव बहुव्रीहिस्वरेण शिष्यते ॥ ॥ ३० ॥
Wilson
English translation:
“His genitive al (flames), the preservers of mankind, spread around, and both bipeds and quadrupeds are enlivened by his rays; shining with various lustre, and illuminating (the world by night), you are superior to the dawn; let us not, Agni, suffer injury through your friendship.”
Jamison Brereton
His kinfolk [=flames], the herdsmen of the clans, (of) both the
two-footed and the four-footed, roam by night.
You are the great, bright sign of dawn. – O Agni, while in company with you may we not come to harm.
Griffith
His ministers move forth, the guardians of the folk, protecting quadruped and biped with their rays.
Mighty art thou, the wondrous herald of the Dawn. Let us not in thy friendship, Agni, suffer harm.
Oldenberg
(He is) the shepherd of the clans 1; by his nightly light the creatures walk, the two-footed and four-footed. Thou art the bright, great splendour of dawn. Agni! May we suffer no harm in thy friendship.
Geldner
Du bist der Hirt der Ansiedlungen; als seine Angehörigen kommen Zweifüßler und Vierfüßler während der Nächte. Du bist das prächtige große Vorgesicht der Morgenröte. - O Agni, in deiner Freundschaft sollen wir nicht zu Schaden kommen.
Grassmann
Als Hausbehüter schreiten seine Diener vor, sie, die behüten in den Nächten Mensch und Thier; Des Morgens helles, grosses Licht bist, Agni, du, in deiner Freundschaft, Agni, treff’ uns nimmer Leid.
Elizarenkova
(Агни -) пастух племен. Бродят по ночам
Его существа: двуногие и (те,) что четвероногие!
Яркий провозвестник утренней зари, ты, велик.
О Агни, дружа о тобой, да не потерпим мы вреда!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- कुत्सः आङ्गिरसः
- निचृज्जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब ईश्वर और सभाध्यक्ष के गुणों का उपदेश अगले मन्त्र में करते हैं ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अग्ने) उत्तम सुखों के समझानेवाले सभा आदि कामों के अध्यक्ष ! आपके राज्य में वा उत्तम सुखों का विज्ञान करानेवाले (अस्य) इस जगदीश्वर की सृष्टि में (विशाम्) प्रजाजनों के (यत्) जो (गोपाः) पालनेहारे गुण वा (जन्तवः) मनुष्य (चरन्ति) विचरते हैं वा (अक्तुभिः) प्रसिद्ध कर्म, प्रसिद्ध मार्ग और प्रसिद्ध रात्रियों के साथ (उषसः) दिनों को प्राप्त होते हैं वा जो (द्विपत्) दो पगवाले जीव (च) वा पगहीन सर्प आदि (उत) और (चतुष्पत्) चौपाये पशु आदि विचरते हैं तथा जो (चित्रः) अद्भुत गुणकर्मस्वभाववान् (प्रकेतः) सब वस्तुओं को जनाते हुए जगदीश्वर वा सभाध्यक्ष आप (महान्) उत्तमोत्तम (असि) हैं, उन (तव) आपके (सख्ये) मित्रपन में (वयम्) हम लोग (मा, रिषाम) बेमन कभी न हों ॥ ५ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में श्लेषालङ्कार है। मनुष्यों को चाहिये कि जिस जगदीश्वर वा सभाध्यक्ष विद्वान् के बड़प्पन से जगत् की उत्पत्ति, पालना और भङ्ग होते हैं, उसके मित्रपन वा मित्र के काम में कभी विघ्न न करें ॥ ५ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अग्ने तवास्य विशां यद्ये गोपा जन्तवोऽक्तुभिरुषसश्चरन्ति। ये द्विपच्चोतापि चतुष्पच्चरन्ति यश्चित्रः प्रकेतो महांस्त्वमसि तस्य तव सख्ये वयं मा रिषाम ॥ ५ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथेश्वरसभाध्यक्षगुणा उपदिश्यन्ते ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (विशाम्) प्रजानाम् (गोपाः) रक्षका गुणाः (अस्य) जगदीश्वरस्य सृष्टौ सभाद्यध्यक्षस्य राज्ये वा (चरन्ति) प्रवर्त्तन्ते (जन्तवः) मनुष्याः (द्विपत्) द्वौ पादौ यस्य। अत्र द्विपच्चतुष्पदित्युभयत्र द्विपाच्चतुष्पादाविति भवितव्येऽयस्मयादित्वाद्भसंज्ञा भत्वात् पादः पदिति पद्भावः। (च) अपादः सर्पादयोऽपि (यत्) ये (उत्) अपि (चतुष्पत्) चत्वारः पादा यस्य (अक्तुभिः) प्रसिद्धैः कर्मभिर्मार्गैः प्रसिद्धाभी रात्रिभिर्वा (चित्रः) अद्भुतगुणकर्मस्वभावः (प्रकेतः) प्रज्ञापकः (उषसः) दिवसान् (महान्) (असि) अस्ति वा (अग्ने) विज्ञापक (सख्ये०) इति पूर्ववत् ॥ ५ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्रा श्लेषालङ्कारः। मनुष्यैः किल यस्य परमेश्वरस्य सभाध्यक्षस्य विदुषो वा महत्त्वेन कार्य्यजगदुत्पत्तिस्थितिभङ्गा जायन्ते तस्य मित्रभावे कर्मणि वा कदाचिद्विघ्नो न कर्त्तव्यः ॥ ५ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात श्लेषालंकार आहे. माणसांनी ज्या जगदीश्वराच्या (किंवा सभाध्यक्ष विद्वानाच्या) महानतेमुळे जगाची उत्पत्ती, स्थिती व नाश होतो त्याचे मित्रत्व सोडू नये किंवा विघ्न आणू नये. ॥ ५ ॥
06 त्वमध्वर्युरुत होतासि - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
त्व᳓म् अध्वर्यु᳓र् उत᳓ हो᳓तासि पूर्वियः᳓
प्रशास्ता᳓ पो᳓ता जनु᳓षा पुरो᳓हितः
वि᳓श्वा विद्वाँ᳓ आ᳓र्त्विज्या धीर पुष्यसि
अ᳓ग्ने सख्ये᳓ मा᳓ रिषामा वयं᳓ त᳓व
मूलम् ...{Loading}...
त्वम॑ध्व॒र्युरु॒त होता॑सि पू॒र्व्यः प्र॑शा॒स्ता पोता॑ ज॒नुषा॑ पु॒रोहि॑तः ।
विश्वा॑ वि॒द्वाँ आर्त्वि॑ज्या धीर पुष्य॒स्यग्ने॑ स॒ख्ये मा रि॑षामा व॒यं तव॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - कुत्स आङ्गिरसः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
त्व᳓म् अध्वर्यु᳓र् उत᳓ हो᳓तासि पूर्वियः᳓
प्रशास्ता᳓ पो᳓ता जनु᳓षा पुरो᳓हितः
वि᳓श्वा विद्वाँ᳓ आ᳓र्त्विज्या धीर पुष्यसि
अ᳓ग्ने सख्ये᳓ मा᳓ रिषामा वयं᳓ त᳓व
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
adhvaryúḥ ← adhvaryú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
asi ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
hótā ← hótar- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
pūrvyáḥ ← pūrvyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
tvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}
utá ← utá (invariable)
janúṣā ← janúṣ- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
pótā ← pótar- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
praśāstā́ ← praśāstár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
puróhitaḥ ← puróhita- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ā́rtvijyā ← ā́rtvijya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
dhīra ← dhī́ra- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
puṣyasi ← √puṣ- (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
vidvā́n ← √vid- 2 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRF, voice:ACT}
víśvā ← víśva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
mā́ ← mā́ (invariable)
riṣāma ← √riṣ- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
sakhyé ← sakhyá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
táva ← tvám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
vayám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
पद-पाठः
त्वम् । अ॒ध्व॒र्युः । उ॒त । होता॑ । अ॒सि॒ । पू॒र्व्यः । प्र॒ऽशा॒स्ता । पोता॑ । ज॒नुषा॑ । पु॒रःऽहि॑तः ।
विश्वा॑ । वि॒द्वान् । आर्त्वि॑ज्या । धी॒र॒ । पु॒ष्य॒सि॒ । अग्ने॑ । स॒ख्ये । मा । रि॒षा॒म॒ । व॒यम् । तव॑ ॥
Hellwig Grammar
- tvam ← tvad
- [noun], nominative, singular
- “you.”
- adhvaryur ← adhvaryuḥ ← adhvaryu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Adhvaryu; adhvaryu [word]; Yajur-Veda.”
- uta
- [adverb]
- “and; besides; uta [indecl.]; similarly; alike; even.”
- hotāsi ← hotā ← hotṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Hotṛ.”
- hotāsi ← asi ← as
- [verb], singular, Present indikative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- pūrvyaḥ ← pūrvya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “first; precedent; age-old; excellent; former(a).”
- praśāstā ← praśāstṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “praśāstṛ [word]; king.”
- potā ← potṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Potṛ.”
- januṣā ← janus
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “birth.”
- purohitaḥ ← purohita
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Purohita; purohita [word].”
- viśvā ← viśva
- [noun], accusative, plural, neuter
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- vidvāṃ ← vid
- [verb noun], nominative, singular
- “know; diagnose; perceive; know; accord; notice; deem; mind; learn; specify; watch; recognize; detect; call.”
- ārtvijyā ← ārtvijya
- [noun], accusative, plural, neuter
- dhīra
- [noun], vocative, singular, masculine
- “expert; wise; intelligent; versed; adept.”
- puṣyasy ← puṣyasi ← puṣ
- [verb], singular, Present indikative
- “boom; grow; promote; foster.”
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- sakhye ← sakhi
- [noun], dative, singular, masculine
- “friend; companion; sakhi [word].”
- mā
- [adverb]
- “not.”
- riṣāmā ← riṣ
- [verb], plural, Aorist conj./subj.
- “suffer; harm.”
- vayaṃ ← vayam ← mad
- [noun], nominative, plural
- “I; mine.”
- tava ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने त्वम् अध्वर्युः अध्वरस्य यागस्य नेता देवान्प्रति प्रेरयिता यद्वा यागे आध्वर्यवस्य कर्ता भवसि । अध्वर्यौ मनुष्ये जठररूपेण वागिन्द्रियाधिष्ठातृत्वेन वावस्थाय यागनिष्पादकः असि । उत अपि च पूर्व्यः मुख्यः होता देवानामाह्वाता पूर्ववद्धोतर्यवस्थाय हौत्रस्य कर्मणः कर्ता वा असि भवसि । मानुषो होता अमुख्यः । तदपेक्षयास्य मुख्यत्वम् । तथा प्रशास्ता प्रकर्षेण शास्ता सर्वेषां शिक्षकोऽसि । यद्वा । ‘ होतर्यज पोतर्यज’ इत्यादिना प्रेषेण शास्तीति मैत्रावरुणः प्रशास्ता । पूर्ववत् तस्मिन्नवस्थाय यागनिष्पादकोऽसि। पोता यज्ञस्य पावयिता शोधयितासि । यद्वा पोतृनामकस्य ऋत्विजः पूर्ववदधिष्ठाय यागनिष्पादकोऽसि । तथा जनुषा जन्मना स्वाभाव्येन पुरोहितः पुरस्तादागामिनि स्वर्गादौ हितोऽनुकूलाचरणोऽसि । यद्वा । सर्वेषु कर्मसु पूर्वस्यां दिश्याहवनीये स्थापितोऽसि । अथवा पुरोहितो ब्रह्मा देवपुरोहितस्य बृहस्पतेः प्रतिनिधित्वात् । तथा च मन्त्रान्तरम्-’ बृहस्पतिर्देवानां ब्रह्माहं मनुष्याणाम् ’ (तै. ब्रा. ३. ७. ६. ३) इति । अतस्तस्मिन्ब्रह्मणि पूर्ववदवस्थाय तद्रूपः सन् विश्वा सर्वाणि ‘आर्त्विज्या ऋत्विजः कर्माण्यध्वर्यवादीनि विद्वान् जानंस्त्वं हे धीर प्राज्ञ अग्ने पुष्यसि न्यूनाधिकभावराहित्येन संपूर्णानि करोषि । अन्यत् समानम् ॥ जनुषा । जनेरुसिः । पुरोहितः । दधातेः कर्मणि निष्ठा । पूर्वाधर’ इत्यादिना असिप्रत्ययान्तः पूरस्शब्दोऽन्तोदात्तः । ‘ तद्धितश्चासर्वविभक्तिः’ इति अव्ययसंज्ञायां ‘ पुरोऽव्ययम्’ इति मतित्वात् ‘ गतिरनन्तरः’ इति पूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वम् । आर्वि शज्या । ब्राह्मणादित्वात् ष्यञ् । ञित्त्वादाद्युदात्तत्वम् ॥
Wilson
English translation:
“You are the sacrificing or the invoking priest, you are the principal (presenter of the offering), the director (of the ceremonies), their performer, or by birth the family priest; thus conversant with all the priestly functions, you perform perfectly the rite; let us not, Agni, suffer injury through your friendship.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Agni sis the chief of the sixteen priests engaged at solemn sacrifices. He is the adhvaryu, the reciter of the Yajus, here defined as the presenter of the offerings; he is the hotā, invoking priest; he is the prastotā or maitrāvaruṇa, whose duty it is to direct the other priests what to do and when to perform their functions; he is the potā, priest and hereditary purohita (or brahmā of a ceremony), being to men what Bṛhaspati is to the gods. (bṛhaspatirdevānām brahmāham manuṣyāṇām: Taittirīya Brāhmaṇa 3.7.6.3)
Jamison Brereton
You are the Adhvaryu and the primordial Hotar, the Praśāstar and the Potar, by birth the one placed in front [/Purohita].
Wise, you prosper all the priestly offices, o insightful one. – O Agni, while in company with you may we not come to harm.
Griffith
Thou art Presenter and the chief Invoker, thou Director, Purifier, great High Priest by birth.
Knowing all priestly work thou perfectest it, Sage. Let us not in thy friendship, Agni, suffer harm.
Oldenberg
Thou art the Adhvaryu and the ancient Hotri, the Prasâstri 1, the Potri, the born Purohita 2. Knowing the duties of every priest thou givest success, O wise one. Agni! May we suffer no harm in thy friendship.
Geldner
Du bist der Adhvaryu und der allerbeste Hotri, der Prasastri, Potri, schon von Geburt der Vorsteher des Opfers. Alle Priesterämter bringst du kundig zur Blüte, o Weiser. - O Agni, in deiner Freundschaft sollen wir nicht zu Schaden kommen.
Grassmann
Von alters her bist Priester du und Opferer, Anweiser, Läutrer, Hauses Priester von Geburt Und aller Opferdienste kundig blühest du; in deiner Freundschaft, Agni, treff’ uns nimmer Leid.
Elizarenkova
Ты адхварью, а также первый хотар,
Прашастар, потар, по рождению поставленный во главе (обряда).
Знаток, ты даешь расцвести всем жреческим обязанностям, о мудрый.
О Агни, дружа с тобой, да не потерпим мы вреда!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- कुत्सः आङ्गिरसः
- स्वराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वे ईश्वर और सभाध्यक्ष कैसे हों, इस विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (धीर) धारणा आदि गुणयुक्त (अग्ने) उत्तम ज्ञान देनेवाले परमेश्वर वा सभाध्यक्ष ! जिस कारण (पूर्व्यः) पिछले महाशयों के किये और चाहे हुए (अध्वर्युः) यज्ञ के यथोक्त व्यवहार से युक्त करने, वर्त्तने और चाहने (होता) देने-लेने (प्रशास्ता) धर्म, उत्तम शिक्षा और उपदेश का प्रचार करने (पोता) पवित्र और दूसरों को पवित्र करने (पुरोहितः) हित प्रसिद्ध करने और (विद्वान्) यथावत् जाननेहारे (त्वम्) आप (असि) हैं (उत) और (जनुषा) उत्पन्न हुए जगत् के साथ (विश्वा) समग्र (आर्त्विज्या) ऋत्विजों के गुणप्रकाशक कामों को (पुष्यसि) दृढ़ करते-कराते हैं, इससे (तव) आपके (सख्ये) मित्रपन में (वयम्) हम लोग (मा, रिषाम) दुःखी कभी न होवें ॥ ६ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में श्लेषालङ्कार है। सबके अधिष्ठाता जगदीश्वर वा विद्वानों के विना जगत् के पालने आदि व्यवहारों के होने का संभव नहीं होता, इससे मनुष्यों को चाहिये कि दिन-रात ईश्वर की उपासना और इन विद्वानों का सङ्ग करके सुखी हों ॥ ६ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे धीराग्ने यतः पूर्व्योऽध्वर्युर्होता प्रशास्ता पोता पुरोहितो विद्वांस्त्वमस्युतापि जनुषा विश्वार्त्विज्या पुष्यसि तस्मात्तव सख्ये वयं मा रिषाम ॥ ६ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तौ कीदृशावित्युपदिश्यते ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (त्वम्) (अध्वर्युः) अध्वरस्य योजको नेता कामयिता वा। आत्राध्वरशब्दोपपदाद्युजधातोर्बाहुलकात् क्युः प्रत्ययष्टिलोपश्च। ‘अध्वर्युरध्वरयुरध्वरं युनक्त्यध्वरस्य नेताऽध्वरं कामयत इति वाऽपि बाधीयाने युरुपबन्धोऽध्वर इति यज्ञनाम ध्वर इति हिंसाकर्मा तत्प्रतिषेधो निपात इत्येके’ निरु० १। ८। (उत) अपि (होता) दाता खल्वादाता (असि) (पूर्व्यः) पूर्वैः कृत इष्टः (प्रशास्ता) धर्मसुशिक्षोपदेशप्रचारकः (पोता) पवित्रः पवित्रकर्त्ता (जनुषा) जातेन जगता सह (पुरोहितः) हितप्रसाधकः (विश्वा) समग्राणि (विद्वान्) यो वेत्ति सः (आर्त्विज्या) ऋत्विजां गुणप्रकाशकानि कर्माणि (धीर) धारणादिगुणयुक्त (पुष्यसि) पोषयसि वा (अग्ने) (सख्ये०) (इति पूर्ववत्) ॥ ६ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र श्लेषालङ्कारः। नहि सर्वाधिष्ठात्रा जगदीश्वरेण विद्वद्भिर्वा विना जगतः पालनादीनि संभवन्ति तस्माज्जनैस्तस्याहर्निशमुपासनमेतेषां सङ्गं च कृत्वा सुखयितव्यम् ॥ ६ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात श्लेषालंकार आहे. सर्वांचा अधिष्ठाता जगदीश्वर किंवा विद्वान यांच्याशिवाय जगाचे पालन इत्यादी व्यवहार चालणे अशक्य आहे. त्यासाठी माणसांनी दिवस-रात्र ईश्वराची उपासना व विद्वानांची संगती करून सुखी व्हावे. ॥ ६ ॥
07 यो विश्वतः - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
यो᳓ विश्व᳓तः सुप्र᳓तीकः सदृ᳓ङ्ङ् अ᳓सि
दूरे᳓ चित् स᳓न् तळि᳓द् इवा᳓ति रोचसे
रा᳓त्र्याश् चिद् अ᳓न्धो अ᳓ति देव पश्यसि
अ᳓ग्ने सख्ये᳓ मा᳓ रिषामा वयं᳓ त᳓व
मूलम् ...{Loading}...
यो वि॒श्वतः॑ सु॒प्रती॑कः स॒दृङ्ङसि॑ दू॒रे चि॒त्सन्त॒ळिदि॒वाति॑ रोचसे ।
रात्र्या॑श्चि॒दन्धो॒ अति॑ देव पश्य॒स्यग्ने॑ स॒ख्ये मा रि॑षामा व॒यं तव॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - कुत्स आङ्गिरसः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
यो᳓ विश्व᳓तः सुप्र᳓तीकः सदृ᳓ङ्ङ् अ᳓सि
दूरे᳓ चित् स᳓न् तळि᳓द् इवा᳓ति रोचसे
रा᳓त्र्याश् चिद् अ᳓न्धो अ᳓ति देव पश्यसि
अ᳓ग्ने सख्ये᳓ मा᳓ रिषामा वयं᳓ त᳓व
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
ási ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
sadŕ̥ṅ ← sadŕ̥ś- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
suprátīkaḥ ← suprátīka- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
viśvátas ← viśvátas (invariable)
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
áti ← áti (invariable)
cit ← cit (invariable)
dūré ← dūrá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
iva ← iva (invariable)
rocase ← √ruc- (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
sán ← √as- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
taḷít ← taḷít- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ándhaḥ ← ándhas- 1 (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
áti ← áti (invariable)
cit ← cit (invariable)
deva ← devá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
paśyasi ← √paś- (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
rā́tryāḥ ← rā́trī- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:SG}
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
mā́ ← mā́ (invariable)
riṣāma ← √riṣ- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
sakhyé ← sakhyá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
táva ← tvám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
vayám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
पद-पाठः
यः । वि॒श्वतः॑ । सु॒ऽप्रती॑कः । स॒ऽदृङ् । असि॑ । दू॒रे । चि॒त् । सन् । त॒ळित्ऽइ॑व । अति॑ । रो॒च॒से॒ ।
रात्र्याः॑ । चि॒त् । अन्धः॑ । अति॑ । दे॒व॒ । प॒श्य॒सि॒ । अग्ने॑ । स॒ख्ये । मा । रि॒षा॒म॒ । व॒यम् । तव॑ ॥
Hellwig Grammar
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- viśvataḥ ← viśvatas
- [adverb]
- “everywhere; around; about.”
- supratīkaḥ ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- supratīkaḥ ← pratīkaḥ ← pratīka
- [noun], nominative, singular, masculine
- “face; surface.”
- sadṛṅṅ ← sadṛś
- [noun], nominative, singular, masculine
- “like; same.”
- asi ← as
- [verb], singular, Present indikative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- dūre ← dūra
- [noun], locative, singular, neuter
- “distance; distance; farness.”
- cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- san ← as
- [verb noun], nominative, singular
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- taḍid ← taḍit
- [noun], nominative, singular, feminine
- “lightning; lightning.”
- ivāti ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- ivāti ← ati
- [adverb]
- “very; excessively; beyond; excessively.”
- rocase ← ruc
- [verb], singular, Present indikative
- “please; shine.”
- rātryāś ← rātryāḥ ← rātri
- [noun], genitive, singular, feminine
- “night; night; rātri [word]; turmeric; Rātri; day; night.”
- cid ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- andho ← andhaḥ ← andhas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “Soma; drink; amṛta.”
- ati
- [adverb]
- “very; excessively; beyond; excessively.”
- deva
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- paśyasy ← paśyasi ← paś
- [verb], singular, Present indikative
- “see; view; watch; meet; observe; think of; look; examine; behold; visit; understand.”
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- sakhye ← sakhya
- [noun], locative, singular, neuter
- “friendship; aid; company.”
- mā
- [adverb]
- “not.”
- riṣāmā ← riṣ
- [verb], plural, Aorist conj./subj.
- “suffer; harm.”
- vayaṃ ← vayam ← mad
- [noun], nominative, plural
- “I; mine.”
- tava ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने यः त्वं सुप्रतीकः शोभनाङ्गः सन् विश्वतः सर्वस्मादपि सदृङ्ङसि अन्यूनः सदृशो भवसि स त्वं दूरे चित् सन् दूरेऽपि वर्तमानः सन् तळिदिव । अन्तिकनामैतत् । अन्तिके वर्तमान इव अति रोचसे अतिशयेन दीप्यसे । तदुक्तं यास्केन- दूरेऽपि सन्नन्तिक इव संदृश्यसे ( निरु. ३. ११ ) इति। रात्र्याश्चित् रात्रेरपि रात्रेः संबन्धिनम् अन्धः बहुलमन्धकारमपि हे देव द्योतमान अग्ने अति पश्यसि अतीत्य प्रकाशसे । अन्यत् पूर्ववत् ॥ सुप्रतीकः । शोभनं प्रतीकोऽङ्गं यस्य । क्रत्वादयश्च ’ इत्युत्तरपदाद्युदात्तत्वम् । सदृङ्। ‘ समानान्ययोश्चेति वक्तव्यम् ( पा. सू. ३. २. ६०. १ ) इति समानोपपदात् दृशेः क्विन् । दृग्दृशवतुषु ’ ( पा. सू. ६. ३. ८९ ) इति समानस्य सभावः । ‘ दृक्स्ववःस्वतवसां छन्दसि ’ ( पा. सू. ७. १. ८३ ) इति नुम् । संयोगान्तलोपः । क्विन्प्रत्ययस्य कुः’ इति कुत्वम् । कृदुत्तरपदप्रकृतिस्वरत्वम् । रात्र्याः । ‘ रात्रेश्चाजसौ ’ ( पा. सू. ४. १. ३१ ) इति ङीप् ॥
Wilson
English translation:
“You are of graceful form, and alike on every side, and, although remote, shine as if nigh; you see, divine Agni, beyond the darkness of night; let us not, Agni suffer injury through your friendship.”
Jamison Brereton
You of lovely face who have the same appearance in all directions— even though far in the distance, you shine across (it [=distance]) as if right there.
You see across even the blind darkness of night. – O Agni, while in
company with you may we not come to harm.
Griffith
Lovely of form art thou, alike on every side; though far, thou shinest brightly as if close at hand.
O God, thou seest through even the dark of night. Let us not in thy friendship, Agni, suffer harm.
Oldenberg
Thou who art beautiful, of like appearance on all sides, thou shinest forth even when afar like lightning. Thou seest, O god, even over the darkness of night. Agni! May we suffer no harm in thy friendship.
Geldner
Der du nach allen Seiten ein schönes Angesicht, den gleichen Anblick bietest, du leuchtest, auch wenn du in der Ferne bist, herüber, als wärest du Nahe. Du Gott blickst auch durch das Dunkel der Nacht. - O Agni, in deiner Freundschaft sollen wir nicht zu Schaden kommen.
Grassmann
Der du gleich schön von allen Seiten bist zu schaun, wie in der Nähe strahlst du, ob du fern auch seist; Das Dunkel auch der Nacht durchschauest du, o Gott, in deiner Freundschaft, Agni, treff’ uns nimmer Leid.
Elizarenkova
Ты, что во все стороны обращен одинаково прекрасным ликом,
Даже находясь далеко, ярко светишь, словно молния.
Ты видишь даже сквозь ночной мрак, о бог.
О Агни, дружа с тобой, да не потерпим мы вреда!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- कुत्सः आङ्गिरसः
- निचृज्जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर सभाध्यक्ष और भौतिक अग्नि कैसे हैं, यह विषय अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (देव) सत्य के प्रकाश करने और (अग्ने) समस्त ज्ञान देनेहारे सभाध्यक्ष ! जैसे (यः) जो (सदृङ्) एक से देखनेवाले (त्वम्) आप (सुप्रतीकः) उत्तम प्रतीति करानेहारे (असि) हैं वा मूर्त्तिमान् पदार्थों को प्रकाशित कराने (दूरे, चित्) दूर ही में (सन्) प्रकट होते हुए सूर्य्यरूप से जैसे (तडिदिव) बिजुली चमके वैसे (विश्वतः) सब ओर से (अति) अत्यन्त (रोचसे) रुचते हैं तथा भौतिक अग्नि सूर्य्यरूप से दूर ही में प्रकट होता हुआ अत्यन्त रुचता है कि जिसके विना (रात्र्याः) रात्रि के बीच (अन्धः, चित्) अन्धे ही के समान (अति, पश्यसि) अत्यन्त देखते-दिखलाते हैं, उस अग्नि के वा (तव) आपके (सख्ये) मित्रपन में (वयम्) हम लोग (मा, रिषाम) प्रीतिरहित कभी न हों ॥ ७ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में श्लेष और उपमालङ्कार है। दूरस्थ भी सभाध्यक्ष न्यायव्यवस्थाप्रकाश से जैसे बिजुली वा सूर्य्य मूर्त्तिमान् पदार्थों को प्रकाशित करता है, वैसे गुणहीन प्राणियों को अपने प्रकाश से प्रकाशित करता है, उसके साथ वा उसमें किस विद्वान् को मित्रता न करनी चाहिये किन्तु सबको करना चाहिये ॥ ७ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे देवाग्ने त्वं यथा यः सदृङ् सुप्रतीकोऽसि दूरे चित्सन् सूर्यरूपेण विश्वतस्तडिदिवाऽतिरोचसे येन विना रात्र्या मध्येऽन्धश्चिदिवातिपश्यसि तस्य तव सख्ये वयं मा रिषाम ॥ ७ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनः सभाध्यक्षभौतिकाग्नी कीदृशावित्युपदिश्यते ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यः) सभापतिः शिल्पविद्यासाधको वा (विश्वतः) सर्वतः (सुप्रतीकः) सुष्ठुप्रतीतिकारकः (सदृङ्) समानदर्शनः (असि) (दूरे) (चित्) एव (सन्) (तडिदिव) यथा विद्युत्तथा (अति) (रोचसे) (रात्र्याः) (चित्) इव (अन्धः) नेत्रहीनः (अति) (देव) सत्यप्रकाशक (पश्यसि) (अग्ने) (सख्ये०) इति पूर्ववत् ॥ ७ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र श्लेषालङ्कारः। दूरस्थोऽपि सभाध्यक्षो न्यायव्यवस्थाप्रकाशेन यथा विद्युत्सूर्यो वा स्वप्रकाशेन मूर्त्तद्रव्याणि प्रकाशयति तथा गुणहीनान् प्राणिनः प्रकाशयति तेन सह केन विदुषा मित्रता न कार्याऽपि तु सर्वैः कर्त्तव्येति ॥ ७ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात श्लेष व उपमालंकार आहेत. जशी विद्युत किंवा सूर्य मूर्तिमान पदार्थांना प्रकाशित करतात, तसे दूर असलेला सभाध्यक्ष न्यायव्यवस्थेने गुणहीन प्राण्यांना व्यवस्थित ठेवतो. त्याच्या बरोबर कुणी विद्वानाने नव्हे तर सर्वांनी मैत्री करावी. ॥ ७ ॥
08 पूर्वो देवा - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
पू᳓र्वो देवा भवतु सुन्वतो᳓ र᳓थो
अस्मा᳓कं शं᳓सो अभि᳓ अस्तु दूढि᳓यः
त᳓द् आ᳓ जानीत उत᳓ पुष्यता व᳓चो
अ᳓ग्ने सख्ये᳓ मा᳓ रिषामा वयं᳓ त᳓व
मूलम् ...{Loading}...
पूर्वो॑ देवा भवतु सुन्व॒तो रथो॒ऽस्माकं॒ शंसो॑ अ॒भ्य॑स्तु दू॒ढ्यः॑ ।
तदा जा॑नीतो॒त पु॑ष्यता॒ वचोऽग्ने॑ स॒ख्ये मा रि॑षामा व॒यं तव॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - देवाः;देवाः~अग्निः
- ऋषिः - कुत्स आङ्गिरसः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
पू᳓र्वो देवा भवतु सुन्वतो᳓ र᳓थो
अस्मा᳓कं शं᳓सो अभि᳓ अस्तु दूढि᳓यः
त᳓द् आ᳓ जानीत उत᳓ पुष्यता व᳓चो
अ᳓ग्ने सख्ये᳓ मा᳓ रिषामा वयं᳓ त᳓व
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
bhavatu ← √bhū- (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
devāḥ ← devá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
pū́rvaḥ ← pū́rva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ráthaḥ ← rátha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sunvatáḥ ← √su- (root)
{case:GEN, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
abhí ← abhí (invariable)
asmā́kam ← ahám (pronoun)
{case:GEN, number:PL}
astu ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
dūḍhyàḥ ← dūḷhī́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
śáṁsaḥ ← śáṁsa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
jānīta ← √jñā- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
puṣyata ← √puṣ- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
utá ← utá (invariable)
vácaḥ ← vácas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
mā́ ← mā́ (invariable)
riṣāma ← √riṣ- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
sakhyé ← sakhyá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
táva ← tvám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
vayám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
पद-पाठः
पूर्वः॑ । दे॒वाः॒ । भ॒व॒तु॒ । सु॒न्व॒तः । रथः॑ । अ॒स्माकम् । शंसः॑ । अ॒भि । अ॒स्तु॒ । दुः॒ऽध्यः॑ ।
तत् । आ । जा॒नी॒त॒ । उ॒त । पु॒ष्य॒त॒ । वचः॑ । अग्ने॑ । स॒ख्ये । मा । रि॒षा॒म॒ । व॒यम् । तव॑ ॥
Hellwig Grammar
- pūrvo ← pūrvaḥ ← pūrva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “aforesaid(a); antecedent; previous(a); first; eastern; former(a); pūrva [word]; age-old; anterior; bygone; fore(a); predictive; firstborn; easterly; instrumental.”
- devā ← devāḥ ← deva
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- bhavatu ← bhū
- [verb], singular, Present imperative
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- sunvato ← sunvataḥ ← su
- [verb noun], genitive, singular
- “press out; su.”
- ratho ← rathaḥ ← ratha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- ‘smākaṃ ← asmākam ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- śaṃso ← śaṃsaḥ ← śaṃsa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “praise; śaṃs; recitation.”
- abhy ← abhī ← abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- astu ← as
- [verb], singular, Present imperative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- dūḍhyaḥ ← dūḍhī
- [noun], accusative, plural, masculine
- “malevolent.”
- tad ← tat ← tad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- jānītota ← jānīta ← jñā
- [verb], plural, Present imperative
- “know; diagnose; perceive; know; come to know; notice; determine; think of; find; learn; perceive; identify; recognize; understand; know; learn; ascertain; detect; deem.”
- jānītota ← uta
- [adverb]
- “and; besides; uta [indecl.]; similarly; alike; even.”
- puṣyatā ← puṣ
- [verb], plural, Present imperative
- “boom; grow; promote; foster.”
- vaco ← vacaḥ ← vacas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “statement; command; speech; words; advice; word; voice.”
- ‘gne ← agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- sakhye ← sakhya
- [noun], locative, singular, neuter
- “friendship; aid; company.”
- mā
- [adverb]
- “not.”
- riṣāmā ← riṣ
- [verb], plural, Aorist conj./subj.
- “suffer; harm.”
- vayaṃ ← vayam ← mad
- [noun], nominative, plural
- “I; mine.”
- tava ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
सायण-भाष्यम्
हे देवाः अग्न्यवयवभूताः सर्वे देवाः सुन्वतः सोमाभिषवं कुर्वतो यजमानस्य रथः पूर्वः अन्येषामयजमानानां रथेभ्यो मुख्यः भवतु । अपि च अस्माकं शंसः शंसनीयमभिशापरूपं पापं दूढ्यः दुर्धियः पापबुद्धीन् अस्मदनिष्टाचरणपराञ्छत्रून अभ्यस्तु अभिभवतु तान् बाधताम् । तत् इदं मद्वाक्यं हे देवाः आ जानीत आभिमुख्येनावगच्छत । उत अपि च तत् वचः अस्मदीयं वचनं तदर्थाचरणेन पुष्यत प्रवर्धयत । हे सर्वदेवात्मक अग्ने । सख्ये इत्यादि पूर्ववत् ॥ सुन्वतः । ‘ शतुरनुमः० ’ इति विभक्तेरुदात्तत्वम् । शंसः । शंस्यते कीर्य् ते इति शंसोऽभिशापः । कर्मणि घञ् । ञित्त्वादाद्युदात्तत्वम् । दूढ्यः । दुष्टं ध्यायन्तीति दुर्धियः । ‘ ध्यै चिन्तायाम्’ इत्यस्मात् ‘क्विप् च ’ इति क्विप् । दृशिग्रहणानुवृत्तेस्तस्य च विध्यन्तरोपसंग्रहार्थत्वात् संप्रसारणम् । पृषोदरादिषु ’ ध्यै च इति पाठात् दुरो रेफस्योत्वं उत्तरपदादेः ष्टुत्वं च ॥
Wilson
English translation:
“Gods, let the chariot of the offerer of the libation be foremost; let our denunciations overwhelm the wicked; understand and fulfil my words let us not suffer injury, Agni, through your friendship.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Deva: all gods are but portions or members of Agni;
Pūrva = before; explaiend as mukhya, principal
Jamison Brereton
Let the chariot of the soma-presser be in front, o gods, and let our recitation dominate those whose insight is evil.
Take heed of this speech (of ours) and prosper it. – O Agni, while in company with you may we not come to harm.
Griffith
Gods, foremost be his car who pours libations out, and let our hymn prevail o’er evil-hearted men.
Attend to this our speech and make it prosper well. Let us not in thy friendship, Agni, suffer harm.
Oldenberg
May the chariot of him who presses Soma, be to the front 1, O gods. May our curse overcome the malicious ones. Accept (O gods) this prayer and make it prosper. Agni! May we suffer no harm in thy friendship.
Geldner
Der Wagen des Somapressenden soll der vorderste sein, ihr Götter; unsere Rede soll die Übelgesinnten überbieten. Versteht dies Wort auch recht und erfüllet es! - O Agni, in deiner Freundschaft sollen wir nicht zu Schaden kommen.
Grassmann
Des Somapressers Wagen schaff’ voran, o Gott; die bösgesinnten überwinde unser Spruch; Dies Wort beachtet und verleihet ihm Gedeihn! in deiner Freundschaft, Agni, treff’ uns nimmer Leid.
Elizarenkova
Да будет первой, о боги, колесница выжимающего (сому)!
Наша торжественная речь да одержит верх над злоумышленниками!
Признайте эту речь и дайте (ей) процветать!
О Агни, дружа с тобой, да не потерпим мы вреда!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- कुत्सः आङ्गिरसः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब शिल्पी और भौतिक अग्नि के कामों का उपदेश किया है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (देवाः) विद्वानो ! तुम जिससे (अस्माकम्) हम लोग जो कि शिल्पविद्या को जानने की इच्छा करनेहारे हैं, उनका (पूर्वः) प्रथम सुख करनेहारा (रथः) विमानादि यान (दूढ्यः) जिनको अधिकार नहीं है, उनको दुःखपूर्वक विचारने योग्य (भवतु) हो तथा उक्त गुणवाला रथ (शंसः) प्रशंसनीय (अभि) आगे (अस्तु) हो, (तत्) उस विद्या और उत्तम शिक्षा से युक्त (वचः) वचन की (आ, जानीत) आज्ञा देओ (उत) और उसी से आप (पुष्यत) पुष्ट होओ तथा हम लोगों को पुष्ट करो। हे (अग्ने) उत्तम शिल्पविद्या के जाननेहारे परमप्रवीण ! (सुन्वतः) सुख का निचोड़ करते हुए (तव) आपके वा इस भौतिक अग्नि के (सख्ये) मित्रपन में (वयम्) हम लोग (मा, रिषाम) दुःखी कभी न हों ॥ ८ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में श्लेषालङ्कार है। हे विद्वानो ! जिस ढङ्ग से मनुष्यों में आत्मज्ञान और शिल्पव्यवहार की विद्या प्रकाशित होकर सुख की उन्नति हो, वैसा यत्न करो ॥ ८ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे देवा विद्वांसो यूयं येनाऽस्माकं पूर्वो रथो दूढ्यो भवतु पूर्वो दूढ्यं शंसश्चाभ्यस्तु तद्वच आजानीत। उतापि तेन स्वयं पुष्यताऽस्मान् पोषयत च। हे अग्ने परशिल्पिन् ! सुन्वतस्तवास्याग्नेर्वा सख्ये वयं मा रिषाम ॥ ८ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनः शिल्पिभौतिकाग्निकर्माण्युपदिश्यन्ते ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पूर्वः) प्रथमः सुखकारो (देवाः) विद्वांसः (भवतु) (सुन्वतः) सुखाभिषवकर्त्तुः (रथः) विमानादियानम् (अस्माकम्) शिल्पविद्याजिज्ञासूनाम् (शंसः) शस्यते यः सः (अभि) आभिमुख्ये (अस्तु) (दूढ्यः) अनधिकारिभिर्दुःखेन ध्यातुं योग्यः। अत्र दुरुपपदाद् ध्यैधातोर्घञर्थे कविधानमिति कः प्रत्ययः। दुरुपसर्गस्योकारादेश उत्तरपदस्य ष्टुत्वञ्च पृषोदरादित्वान्। (तत्) विद्यासुशिक्षायुक्तम् (आ) (जानीत) (उत) अपि (पुष्यत) अन्येषामपीति दीर्घः। (वचः) वचनम् (अग्ने, सख्ये०) इत्यादि पूर्ववत् ॥ ८ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र श्लेषालङ्कारः। हे विद्वांसो येन प्रकारेण मनुष्येष्वात्मशिल्पव्यवहारविद्याः प्रकाशिता भूत्वा सुखोन्नतिः स्यात्तथा प्रयतध्वम् ॥ ८ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात श्लेष व वाचकलुप्तोपमालंकार आहेत. हे विद्वानांनो! माणसात आत्मज्ञान व शिल्पविद्या ज्याप्रकारे प्रकट होऊन सुख वाढेल असा प्रयत्न करा. ॥ ८ ॥
09 वधैर्दुःशंसाँ अप - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
वधइ᳓र् दुःशं᳓साँ अ᳓प दूढि᳓यो जहि
दूरे᳓ वा ये᳓ अ᳓न्ति वा के᳓ चिद् अत्रि᳓णः
अ᳓था यज्ञा᳓य गृणते᳓ सुगं᳓ कृधि
अ᳓ग्ने सख्ये᳓ मा᳓ रिषामा वयं᳓ त᳓व
मूलम् ...{Loading}...
व॒धैर्दुः॒शंसाँ॒ अप॑ दू॒ढ्यो॑ जहि दू॒रे वा॒ ये अन्ति॑ वा॒ के चि॑द॒त्रिणः॑ ।
अथा॑ य॒ज्ञाय॑ गृण॒ते सु॒गं कृ॒ध्यग्ने॑ स॒ख्ये मा रि॑षामा व॒यं तव॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - कुत्स आङ्गिरसः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
वधइ᳓र् दुःशं᳓साँ अ᳓प दूढि᳓यो जहि
दूरे᳓ वा ये᳓ अ᳓न्ति वा के᳓ चिद् अत्रि᳓णः
अ᳓था यज्ञा᳓य गृणते᳓ सुगं᳓ कृधि
अ᳓ग्ने सख्ये᳓ मा᳓ रिषामा वयं᳓ त᳓व
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
ápa ← ápa (invariable)
dūḍhyàḥ ← dūḷhī́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
duḥśáṁsān ← duḥśáṁsa- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
jahi ← √han- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
vadhaíḥ ← vadhá- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
ánti ← ánti (invariable)
atríṇaḥ ← atrín- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
cit ← cit (invariable)
dūré ← dūrá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
ké ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
vā ← vā (invariable)
vā ← vā (invariable)
yé ← yá- (pronoun)
átha ← átha (invariable)
gr̥ṇaté ← √gr̥̄- 1 (root)
{case:DAT, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
kr̥dhi ← √kr̥- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
sugám ← sugá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yajñā́ya ← yajñá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
mā́ ← mā́ (invariable)
riṣāma ← √riṣ- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
sakhyé ← sakhyá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
táva ← tvám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
vayám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
पद-पाठः
व॒धैः । दुः॒ऽशंसा॑न् । अप॑ । दुः॒ऽध्यः॑ । ज॒हि॒ । दू॒रे । वा॒ । ये । अन्ति॑ । वा॒ । के । चि॒त् । अ॒त्रिणः॑ ।
अथ॑ । य॒ज्ञाय॑ । गृ॒ण॒ते । सु॒ऽगम् । कृ॒धि॒ । अग्ने॑ । स॒ख्ये । मा । रि॒षा॒म॒ । व॒यम् । तव॑ ॥
Hellwig Grammar
- vadhair ← vadhaiḥ ← vadha
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “killing; weapon; māraṇa; execution; destruction; vadh-; Vadha; dysfunction; punishment; kick.”
- duḥśaṃsāṃ ← duḥśaṃsa
- [noun], accusative, plural, masculine
- “calumniatory; wicked.”
- apa
- [adverb]
- “away.”
- dūḍhyo ← dūḍhyaḥ ← dūḍhī
- [noun], accusative, plural, masculine
- “malevolent.”
- jahi ← hā
- [verb], singular, Present imperative
- “abandon; decrease; want; kill; deteriorate; get rid of; exclude; lose; avoid; remove; leave; abandon; neglect; leave; discard; apostatize; discontinue; weaken; abandon; assail; subtract; foreswear; pour away; withdraw; depart; reduce.”
- dūre ← dūra
- [noun], locative, singular, neuter
- “distance; distance; farness.”
- vā
- [adverb]
- “or; optionally; either.”
- ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- anti
- [adverb]
- vā
- [adverb]
- “or; optionally; either.”
- kecid ← kaścit
- [noun], nominative, plural, masculine
- “any(a); some(a); some(a); some(a); some(a).”
- atriṇaḥ ← atrin
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Atrin; eater.”
- athā ← atha
- [adverb]
- “now; then; furthermore; now; then.”
- yajñāya ← yajña
- [noun], dative, singular, masculine
- “yajña; religious ceremony; Vishnu; yajña [word]; Yajña; Shiva.”
- gṛṇate ← gṛ
- [verb noun], dative, singular
- “praise.”
- sugaṃ ← sugam ← suga
- [noun], accusative, singular, neuter
- kṛdhy ← kṛdhi ← kṛ
- [verb], singular, Aorist imperative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- sakhye ← sakhya
- [noun], locative, singular, neuter
- “friendship; aid; company.”
- mā
- [adverb]
- “not.”
- riṣāmā ← riṣ
- [verb], plural, Aorist conj./subj.
- “suffer; harm.”
- vayaṃ ← vayam ← mad
- [noun], nominative, plural
- “I; mine.”
- tava ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने त्वं वधैः हननसाधनैरायुधैः दुःशंसान दुःखेन कीर्तनीयान् दूढ्यः दुर्धियः पापबुद्धीन अप जहि वधं प्रापय । ये के चित् ये केचन दूरे विप्रकृष्टदेशे वा अन्तिके समीपदेशे वा वर्तमानाः अत्रिणः अत्तारो राक्षसादयो विद्यन्ते तान् दुर्धियोऽप जहीत्यर्थः । अथ अनन्तरं यज्ञाय यज्ञपतये गृणते त्वां स्तुवते यजमानाय सुगं शोभनं मार्गं कृधि कुरु । अन्यत् पूर्ववत् ॥ वधैः । ‘ हनश्च वधः’ इति हन्तेः करणेऽप् वधादेशश्च । स च अदन्तोऽन्तोदात्तः । तस्यातो लोपे सति उदात्तनिवृत्तिस्वरेण प्रत्ययस्योदात्तत्वम् । दुःशंसान् । ‘ईषद्दुःसुषु ’ इति कर्मणि खल् । ’ लिति’ इति प्रत्ययात् पूर्वस्योदात्तत्वम् । जहि । लोटि हिः । ‘हन्तेर्जः’ इति जादेशः । तस्य • असिद्धवदत्रा भात्’ इति असिद्धत्वात् हेर्लुगभावः । अन्ति । अन्तिकस्य ‘कादिलोपो बहुलम्’ इति कलोपः । अत्रिणः । ‘ अदेस्त्रिनि च ’ इति त्रिनिप्रत्ययः । इकारो नकारपरित्राणार्थः । गृणते । शतुरनुमः । इति विभक्तेरुदात्तत्वम् । सुगम् । ‘ सुदुरोरधिकरणे ’ ( पा. सू. ३. २. ४८. ३ ) इति गमेर्डः । कृधि । श्रुशृणुपॄकृवृभ्यश्छन्दसि ’ इति हेर्धिः । ‘ बहुलं छन्दसि ’ इति विकरणस्य लुक् ॥
Wilson
English translation:
“Overcome with your fatal (weapons) the wicked and the impious, all who are enemies, whether distant or near; and then provide an easy (path) for the sacrificer who praises you; let us not, Agni, suffer injury through your friendship.”
Jamison Brereton
With fatal weapons strike away those of evil recitation and of evil insight, and whatever rapacious ones are in the distance or nearby.
Then for the sacrifice and for the singer make an easy way. – O Agni, while in company with you may we not come to harm.
Griffith
Smite with thy weapons those of evil speech and thought, devouring demons, whether near or far away.
Then to the singer give free way for sacrifice. Let us not in thy friendship, Agni, suffer harm.
Oldenberg
Strike away with thy weapons those who curse us, the malicious ones, all ghouls, be they near or afar. And make a good path to the sacrifice of him who praises thee. Agni! May we suffer no harm in thy friendship.
Geldner
Mit diesen Waffen schlag die Lästerer, die Übelgesinnten fort, alle Atrin´s, die fern und nah sind, und bereite dem Sänger für das Opfer gute Bahn! - O Agni, in deiner Freundschaft sollen wir nicht zu Schaden kommen.
Grassmann
Mit Keulen schlag’ den bösgesinnten Flucher fort, die Feinde alle, sein sie nahe oder fern, Und schaff’ dem Opfer und dem Sänger freie Bahn; in deiner Freundschaft, Agni, treff’ uns nimmer Leid.
Elizarenkova
Смертельным оружием разбей клеветников, злоумышленников,
Кто близко, кто далеко – всяких атринов!
Затем создай певцу для жертвы легко проходимый, (путь)!
О Агни, дружа с тобой, да не потерпим мы вреда!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- कुत्सः आङ्गिरसः
- विराड्जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब सभा, सेना और शाला आदि के अध्यक्षों के गुणों का उपदेश किया है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे सभा, सेना और शाला आदि के अध्यक्ष विद्वान् ! आप जैसे (दूढ्यः) दुष्ट बुद्धियों और (दुःशंसान्) जिनकी दुःख देनेहारी सिखावटें हैं, उन डाकू आदि (अत्रिणः) शत्रुजनों को (वधैः) ताड़नाओं से (अप, जहि) अपघात अर्थात् दुर्गति से दुःख देओ और शरीर (वा) वा आत्मभाव से (दूरे) दूर (वा) अथवा (अन्ति) समीप में (ये) जो (केचित्) कोई अधर्मी शत्रु वर्त्तमान हों, उनको (अपि) भी अच्छी शिक्षा वा प्रबल ताड़नाओं से सीधा करो। ऐसे करके (अथ) पीछे (यज्ञाय) क्रियामय यज्ञ के लिये (गृणते) विद्या को प्रशंसा करते हुए पुरुष के योग्य (सुगम्) जिस काम में विद्या पहुँचती है, उसको (कृधि) कीजिये, इस कारण ऐसे समर्थ (तव) आपके (सख्ये) मित्रपन में (वयम्) हम लोग (मा, रिषाम) मत दुःख पावें ॥ ९ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सभाध्यक्षादिकों को चाहिये कि उत्तम यत्न के साथ प्रजा में अयोग्य उपदेशों के पढ़ने-पढ़ाने आदि कामों को निवार के दूरस्थ मनुष्यों को मित्र के समान मान के सब प्रकार से प्रेमभाव उत्पन्न करें, जिससे परस्पर निश्चल आनन्द बढ़े ॥ ९ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अग्ने सभासेनाशालाध्यक्ष विद्वन् ! स त्वं दूढ्यो दुःशंसान्दस्य्वादीनत्रिणो मनुष्यान् वधैरपजहि ये शरीरेणात्मभावेन वा दूरे वान्ति केचिद्वर्त्तन्ते तानपि सुशिक्षया वधैर्वाऽपजहि। एवं कृत्वाऽथ यज्ञाय गृणते पुरुषाय वा सुगं कृधि तस्मादीदृशस्य तव सख्ये वयं मा रिषाम ॥ ९ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ सभासेनाशालाद्यध्यक्षगुणा उपदिश्यन्ते ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वधैः) ताडनैः (दुःशंसान्) दुष्टाः शंसा शासनानि येषां तान् (अप) निवारणे (दूढ्याः) दुष्टधियः। पूर्ववदस्य सिद्धिः। (जहि) (दूरे) (वा) (ये) (अन्ति) अन्तिके (वा) पक्षान्तरे (के) (चित्) अपि (अत्रिणः) शत्रवः (अथ) आनन्तर्ये। अत्र निपातस्य चेति दीर्घः। (यज्ञाय) क्रियामयाय यागाय (गृणते) विद्याप्रशंसां कुर्वते पुरुषाय (सुगम्) विद्यां गच्छन्ति प्राप्नुवन्ति यस्मिन् कर्मणि (कृधि) कुरु (अग्ने) विद्याविज्ञापक सभासेनाशालाऽध्यक्ष (सख्ये०) इति पूर्ववत् ॥ ९ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सभाद्यक्षादिभिः प्रयत्नेन प्रजायां दुष्टोपदेशपठनपाठनादीनि कर्माणि निवार्य दूरसमीपस्थान् मनुष्यान् मित्रवन् मत्वा सर्वथाऽविरोधः संपादनीयः येन परस्परं निश्चलानन्दो वर्धेत ॥ ९ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सभाध्यक्ष इत्यादींनी उत्तम प्रयत्न करून प्रजेत अयोग्य (दुष्ट) उपदेशाचे अध्ययन, अध्यापनाचे निवारण करून दूर व जवळ असलेल्या माणसांना मित्राप्रमाणे मानून सर्व प्रकारचे प्रेमभाव उत्पन्न करावेत, ज्यामुळे परस्पर निश्चल आनंद वाढेल. ॥ ९ ॥
10 यदयुक्था अरुषा - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
य᳓द् अ᳓युक्था अरुषा᳓ रो᳓हिता र᳓थे
वा᳓तजूता वृषभ᳓स्येव ते र᳓वः
आ᳓द् इन्वसि वनि᳓नो धूम᳓केतुना
अ᳓ग्ने सख्ये᳓ मा᳓ रिषामा वयं᳓ त᳓व
मूलम् ...{Loading}...
यदयु॑क्था अरु॒षा रोहि॑ता॒ रथे॒ वात॑जूता वृष॒भस्ये॑व ते॒ रवः॑ ।
आदि॑न्वसि व॒निनो॑ धू॒मके॑तु॒नाग्ने॑ स॒ख्ये मा रि॑षामा व॒यं तव॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - कुत्स आङ्गिरसः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
य᳓द् अ᳓युक्था अरुषा᳓ रो᳓हिता र᳓थे
वा᳓तजूता वृषभ᳓स्येव ते र᳓वः
आ᳓द् इन्वसि वनि᳓नो धूम᳓केतुना
अ᳓ग्ने सख्ये᳓ मा᳓ रिषामा वयं᳓ त᳓व
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
aruṣā́ ← aruṣá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
áyukthāḥ ← √yuj- (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:AOR, voice:MED}
ráthe ← rátha- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
róhitā ← róhita- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
iva ← iva (invariable)
rávaḥ ← ráva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
vā́tajūtā ← vā́tajūta- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
vr̥ṣabhásya ← vr̥ṣabhá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
ā́t ← ā́t (invariable)
dhūmáketunā ← dhūmáketu- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
invasi ← √i- 2 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
vanínaḥ ← vanín- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
mā́ ← mā́ (invariable)
riṣāma ← √riṣ- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
sakhyé ← sakhyá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
táva ← tvám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
vayám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
पद-पाठः
यत् । अयु॑क्थाः । अ॒रु॒षा । रोहि॑ता । रथे॑ । वात॑ऽजूता । वृ॒ष॒भस्य॑ऽइव । ते॒ । रवः॑ ।
आत् । इ॒न्व॒सि॒ । व॒निनः॑ । धू॒मऽके॑तुना । अग्ने॑ । स॒ख्ये । मा । रि॒षा॒म॒ । व॒यम् । तव॑ ॥
Hellwig Grammar
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- ayukthā ← ayukthāḥ ← yuj
- [verb], singular, Root aorist (Ind.)
- “mix; use; endow; yoke; accompany; to practice Yoga; connect; hire; administer; compound; affect; add; concentrate; unite; join; prosecute; combine; supply; compound; attach to; appoint; fill; process; mobilize; mount; complement; eat; join; treat; coincide; affect; challenge.”
- aruṣā ← aruṣa
- [noun], accusative, dual, masculine
- “red; red.”
- rohitā ← rohita
- [noun], accusative, dual, masculine
- “red.”
- rathe ← ratha
- [noun], locative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- vātajūtā ← vāta
- [noun], masculine
- “vāta; wind; fart; Vayu; air; draft; vāta [word]; Vāta; rheumatism; Marut.”
- vātajūtā ← jūtā ← jū
- [verb noun], accusative, dual
- “animate; encourage; impel; inspire.”
- vṛṣabhasyeva ← vṛṣabhasya ← vṛṣabha
- [noun], genitive, singular, masculine
- “bull; Vṛṣabha; Vṛṣabha; best.”
- vṛṣabhasyeva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- ravaḥ ← rava
- [noun], nominative, singular, masculine
- “sound; howl; thunder; cry; talk; cry.”
- ād ← āt
- [adverb]
- “then.”
- invasi ← inv
- [verb], singular, Present indikative
- “bring; drive.”
- vanino ← vaninaḥ ← vanin
- [noun], accusative, plural, masculine
- “tree.”
- dhūmaketunāgne ← dhūma
- [noun], masculine
- “smoke; dhūmavedha; carbon black; dhūmana; mist; vapor; vaporization; dhūma [word]; incense.”
- dhūmaketunāgne ← ketunā ← ketu
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “banner; ketu; sunbeam; enemy; sign; Premna spinosa Roxb.; comet; signal; signal; luminosity.”
- dhūmaketunāgne ← agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- sakhye ← sakhya
- [noun], locative, singular, neuter
- “friendship; aid; company.”
- mā
- [adverb]
- “not.”
- riṣāmā ← riṣ
- [verb], plural, Aorist conj./subj.
- “suffer; harm.”
- vayaṃ ← vayam ← mad
- [noun], nominative, plural
- “I; mine.”
- tava ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने अरुषा आरोचमानौ रोहिता लोहितवर्णौ। रोहित इत्यग्नेरश्वस्याख्या ‘रोहितोऽग्नेः’ (नि. १. १५.२ ) इति दर्शनात् । ‘रोहितेन त्वाग्निर्देवतां गमयतु’ (तै. सं. १. ७. ४. ३) इति मन्त्रवर्णाच्च । ‘ एते वै देवाश्वाः’ (तै. सं. १. ७. ४. ३ ) इति हि तत्र व्याख्यातम् । वातजूता । वातस्य वायोर्जूतं जवो वेग इव वेगो ययोस्तौ। ईदृशावश्वौ रथे यत् यदा अयुक्थाः अयोजयः तदानीं वनानि दहतः ते तव रवः शब्दः वृषभस्येव दृप्तस्य महोक्षस्य शब्द इव गम्भीरो भवति । आत् अनन्तरं वनिनः वनसंबद्धान वृक्षान् धूमकेतुना धूमः केतुः प्रज्ञापको यस्य तादृशेन रश्मिना इन्वसि व्याप्नोषि । अन्यत् पूर्ववत् ॥ अयुक्थाः । ‘ युजिर योगे’ । लुङि ‘झलो झलि ’ इति सकारलोपः । अरुषेत्यादिद्विवचनेषु ‘ सुपां सुलुक्° ’ इति आकारः । रवः । ‘ रु शब्दे’।’ ऋदोरप्’ इति भावे अप । इन्वसि । इवि व्याप्तौ ‘। भौवादिकः । इदित्त्वात् नुम् ॥ ॥ ३१ ॥
Wilson
English translation:
“When you have yoked the bright red horses (ete vai devāśvāḥ: Taittirīya Saṃhitā 1.7.4.3), swift as the wind, to your car, your roar is like that of a bull, and you enwrap the forest trees with a banner of smoke; let us not, Agni, suffer injury through your friendship.”
Jamison Brereton
When you have harnessed the pair of ruddy, wind-sped chestnuts to your chariot and your bellowing is like that of a bull,
then you spur on the trees [/the winners] with (a flame) whose beacon is smoke. – O Agni, while in company with you may we not come
to harm.
Griffith
When to thy chariot thou hadst yoked two red steeds and two ruddy steeds, wind-sped, thy roar was like a bull’s.
Thou with smoke-bannered flame attackest forest trees. Let us not in thy friendship, Agni, suffer harm.
Oldenberg
When thou hast yoked to thy chariot the two ruddy, red horses, whom the wind drives forward, and thy roaring is like that of a bull, then thou movest the trees with thy banner of smoke 1. Agni! May we suffer no harm in thy friendship.
Geldner
Wenn du die beiden roten, lohfarbenen, windschnellen Rosse an den Wagen geschirrt hast, so ist dein Gebrüll wie das des Bullen. Dann bewegest du die Bäume mit deinem rauchfahnigen Wagen. - O Agni, in deiner Freundschaft sollen wir nicht zu Schaden kommen.
Grassmann
Wenn windbewegte rothe Flammenrosse du geschirrt an deinen Wagen, brüllst du wie ein Stier, Bezwingst des Waldes Bäume mit dem Rauchpanier; in deiner Freundschaft, Agni, treff’ uns nimmer Leid.
Elizarenkova
Как только ты запряг в колесницу двоих алых, красных (коней),
Поторапливаемых ветром, рев твой (становится), как у быка.
Затем ты овладеваешь лесными деревьями (своим пламенем) с дымом-знаменем,
О Агни, дружа с тобой, да не потерпим мы вреда!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- कुत्सः आङ्गिरसः
- निचृज्जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब शिल्पी और भौतिक अग्नि के गुणों का उपदेश किया है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अग्ने) समस्त शिल्पव्यवहार के ज्ञान देनेवाले क्रियाचतुर विद्वन् ! जिस कारण आप (यत्) जो कि (ते) आपके वा इस अग्नि के (वृषभस्येव) पदार्थों के ले जानेहारे बलवान् बैल के समान वा (वातजूता) पवन के वेग के समान वेगयुक्त (अरुषा) सीधे स्वभाव (रोहिता) दृढ़ बल आदियुक्त घोड़े (रथे) विमान आदि यानों में जोड़ने के योग्य हैं, उनको (अयुक्थाः) जुड़वाते हैं वा यह भौतिक अग्नि जुड़वाता है, उस रथ से निकला जो (रवः) शब्द उसके साथ वर्त्तमान (धूमकेतुना) जिसमें धूम ही पताका है उस रथ से सब व्यवहारों को (इन्वसि) व्याप्त होते हो वा यह भौतिक अग्नि उक्त प्रकार से व्यवहारों को व्याप्त होता है, इससे (आत्) पीछे (वनिनः) जिनको अच्छे विभाग वा सूर्यकिरणों का सम्बन्ध है (तव) उन आपके वा जिस भौतिक अग्नि को किरणों का सम्बन्ध है उसके (सख्ये) मित्रपन में (वयम्) हम लोग (मा, रिषाम) पीड़ित न हों ॥ १० ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में श्लेष और उपमालङ्कार हैं। जिससे शिल्पी और भौतिक अग्नि सर्वहित करनेवाले कामों को सिद्ध कर सकते हैं, उससे विमान आदि यानों की संभावना करने को योग्य हैं ॥ १० ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अग्ने विद्वन् यतस्त्वं यद्यौ ते तवास्य वृषभस्येव वातजूता अरुषा रोहिताश्वौ रथे योक्तुमर्हौ स्तस्तावयुक्था योजयसि योजयति वा तज्जन्यो यो रवस्तेन सह वर्त्तमानेन धूमकेतुना रथेन सर्वान् व्यवहारानिन्वसि व्याप्नोषि व्याप्नोति वा तस्मादादथ वनिनस्तवास्य वा सख्ये वयं मा रिषाम ॥ १० ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ शिल्प्यग्निगुणा उपदिश्यन्ते ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यत्) यौ (अयुक्थाः) योजयसि (अरुषा) अहिंसकावश्वौ (रोहिता) दृढबलादिगुणोपेतौ। अत्रोभयत्र द्विवचनस्याकारादेशः। (रथे) विमानादौ याने (वातजूता) वायुवद्वेगौ। अत्राप्याकारादेशः। (वृषभस्येव) यथा वोढुर्बलीवर्दस्य तथा (ते) तवैतस्य वा (रवः) ध्वनिः (आत्) अनन्तरे (इन्वसि) व्याप्नोषि व्याप्नोति वा (वनिनः) वनस्य संविभागस्य रश्मीनां वा प्रशस्तः सम्बन्धो विद्यते यस्य तस्य। अत्र सम्बन्धार्थ इतिः। (धूमकेतुना) धूमः केतुर्ध्वजावद्यस्मिन्रथे तेन (अग्ने) (सख्ये०) इति पूर्ववत् ॥ १० ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र श्लेषोपमालङ्कारौ। यस्माच्छिल्प्यग्निर्वा सर्वहितानि कार्याणि कर्त्तुं शक्नोति तस्माद्विमानादियानं संभावयितुं योग्योऽस्ति ॥ १० ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात श्लेष व उपमालंकार आहेत. ज्यामुळे शिल्पी (कारागीर) व भौतिक अग्नी सर्व हितकारक काम सिद्ध करू शकतात त्याद्वारे विमान इत्यादी याने बनविण्याचे अनुमान काढता येते. ॥ १० ॥
11 अध स्वनादुत - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓ध स्वना᳓द् उत᳓ बिभ्युः पतत्रि᳓णो
द्रप्सा᳓ य᳓त् ते यवसा᳓दो वि᳓ अ᳓स्थिरन्
सुगं᳓ त᳓त् ते तावके᳓भ्यो र᳓थेभियो
अ᳓ग्ने सख्ये᳓ मा᳓ रिषामा वयं᳓ त᳓व
मूलम् ...{Loading}...
अध॑ स्व॒नादु॒त बि॑भ्युः पत॒त्रिणो॑ द्र॒प्सा यत्ते॑ यव॒सादो॒ व्यस्थि॑रन् ।
सु॒गं तत्ते॑ ताव॒केभ्यो॒ रथे॒भ्योऽग्ने॑ स॒ख्ये मा रि॑षामा व॒यं तव॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - कुत्स आङ्गिरसः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
अ᳓ध स्वना᳓द् उत᳓ बिभ्युः पतत्रि᳓णो
द्रप्सा᳓ य᳓त् ते यवसा᳓दो वि᳓ अ᳓स्थिरन्
सुगं᳓ त᳓त् ते तावके᳓भ्यो र᳓थेभियो
अ᳓ग्ने सख्ये᳓ मा᳓ रिषामा वयं᳓ त᳓व
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
ádha ← ádha (invariable)
bibhyuḥ ← √bhī- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
patatríṇaḥ ← patatrín- (nominal stem)
{case:ABL, number:SG}
svanā́t ← svaná- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
utá ← utá (invariable)
ásthiran ← √sthā- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:MED}
drapsā́ḥ ← drapsá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
ví ← ví (invariable)
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yavasā́daḥ ← yavasā́d- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ráthebhyaḥ ← rátha- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
sugám ← sugá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
tāvakébhyaḥ ← tāvaká- (pronoun)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
mā́ ← mā́ (invariable)
riṣāma ← √riṣ- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
sakhyé ← sakhyá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
táva ← tvám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
vayám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
पद-पाठः
अध॑ । स्व॒नात् । उ॒त । बि॒भ्युः॒ । प॒त॒त्रिणः॑ । द्र॒प्साः । यत् । ते॒ । य॒व॒स॒ऽअदः॑ । वि । अस्थि॑रन् ।
सु॒ऽगम् । तत् । ते॒ । ता॒व॒केभ्यः॑ । र॒थे॒भ्यः । अग्ने॑ । स॒ख्ये । मा । रि॒षा॒म॒ । व॒यम् । तव॑ ॥
Hellwig Grammar
- adha
- [adverb]
- “then; and; therefore; now.”
- svanād ← svanāt ← svana
- [noun], ablative, singular, masculine
- “noise; sound; svan.”
- uta
- [adverb]
- “and; besides; uta [indecl.]; similarly; alike; even.”
- bibhyuḥ ← bhī
- [verb], plural, Perfect indicative
- “fear; fear.”
- patatriṇo ← patatriṇaḥ ← patatrin
- [noun], nominative, plural, masculine
- “bird; arrow; horse.”
- drapsā ← drapsāḥ ← drapsa
- [noun], nominative, plural, masculine
- “drop; banner.”
- yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- yavasādo ← yavasādaḥ ← yavasād
- [noun], nominative, plural, masculine
- vy ← vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- asthiran ← sthā
- [verb], plural, Root aorist (Ind.)
- “stay; stand; situate; exist; [in]; resist; endure; put; soak; be; stop; adhere; get stale; concentrate; grow; trust; wake; consociate; last; dwell; lie; stand; stop.”
- sugaṃ ← sugam ← suga
- [noun], nominative, singular, neuter
- tat ← tad
- [noun], nominative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- tāvakebhyo ← tāvakebhyaḥ ← tāvaka
- [noun], dative, plural, masculine
- “your(a).”
- rathebhyo ← rathebhyaḥ ← ratha
- [noun], dative, plural, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- ‘gne ← agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- sakhye ← sakhya
- [noun], locative, singular, neuter
- “friendship; aid; company.”
- mā
- [adverb]
- “not.”
- riṣāmā ← riṣ
- [verb], plural, Aorist conj./subj.
- “suffer; harm.”
- vayaṃ ← vayam ← mad
- [noun], nominative, plural
- “I; mine.”
- tava ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने अध दग्धुं वनप्रवेशानन्तरं स्वनात् त्वदीयात् पूर्वोक्तगम्भीरशब्दात् । उतशब्दोऽप्यर्थः । पतत्रिणः पक्षिणोऽपि बिभ्युः बिभ्यति भयं प्राप्नुवन्ति । उत्पतनेन देशान्तरं गन्तुं समर्थाः पक्षिणोऽपि यदा भयं प्राप्नुवन्ति किमु वक्तव्यमन्येषां तत्रत्यानां वृकादीनां भीतिर्जायते इति । अतस्त्वयि वनं प्रविशति सर्वे प्राणिनो भयं प्राप्नुवन्तीत्यर्थः । तादृशस्य ते तव द्रप्साः ज्वालैकदेशाः यवसादः यवसानामरण्ये वर्तमानानां तृणानामत्तारः सन्तः यत् यदा व्यस्थिरन विविधमवतिष्ठन्ते तत् तदा ते तव सर्वमरण्यं सुगं सुखेन गन्तुं शक्यम् । अतः तावकेभ्यः त्वदीयेभ्यः रथेभ्यः च तदरण्यं सुगं भवति । पूर्वं प्रवृत्तैर्ज्वालाग्रैः तृणादिषु दग्धेषु सत्सु त्वदीया रथाः प्रतिबन्धमन्तरेण पश्चाद्गच्छन्तीति भावः। अन्यत् समानम् ॥ बिभ्युः । ‘ ञिभी भये । छान्दसो लिट् । ‘ एरनेकाचः० ’ इति यण् । व्यस्थिरन् । ‘ समवप्रविभ्यः’ इति तिष्ठतेरात्मनेपदम् । लुङि व्यत्ययेन झस्य रन् । स्थाध्वोरिच्च’ इति इस्वम् । ‘ ह्रस्वादङ्गात् ’ ( पा. सू. ८. २. २७) इति सलोपः । तावकेभ्यः । ‘ तवकममकावेकवचने’ ( पा. सू. ४. ३. ३ ) इति युष्मदस्तवकादेशः ॥ ।
Wilson
English translation:
“At your roaring, even the birds are terrified; when your flames consuming the grass, have spread in all directions, (the wood) is easy of access to you and to your chariots; let us not, Agni, suffer injury through your friendship.”
Jamison Brereton
And then the winged are afraid of your roar, when your “drops” [=sparks], consuming the grasslands, have spread out.
That (makes) an easy way for your own little “chariots” [=flames?]. – O Agni, while in company with you may we not come to harm.
Griffith
Then at thy roar the very birds are terrified, when, eating-up the grass, thy sparks fly forth abroad.
Then is it easy for thee and thy car to pass. Let us not in thy friendship, Agni, suffer harm.
Oldenberg
And when thy grass-consuming sparks are scattered, the winged (birds) 1 also fear the noise. Then all goes well with thee and thy chariots. Agni! May we suffer no harm in thy friendship.
Geldner
Dann haben auch die Vögel vor deinem Getöse Furcht, wenn deine grasfressenden Funken stoben, dann ist für deine Wagen gute Bahn. - O Agni, in deiner Freundschaft sollen wir nicht zu Schaden kommen.
Grassmann
Dann fürchten sich vor deinem Lärm die Vögel auch, wenn deine Funken grasverzehrend weithin sprühn; Da ist für dich und deine Wagen gute Bahn, in deiner Freundschaft, Agni, treff’ uns nimmer Leid.
Elizarenkova
А от шума (твоего) пугаются птицы,
Когда разлетелись твои искры, сжирающие траву.
Тогда для твоих колесниц путь легко преодолим.
О Агни, дружа с тобой, да не потерпим мы вреда!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- कुत्सः आङ्गिरसः
- भुरिक्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर इनके कैसे गुण हैं, इस विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अग्ने) समस्त विज्ञान देनेहारे शिल्पिन् ! (यत्) जब (ते) तुम्हारे (यवसादः) अन्नादि पदार्थों को खानेहारे (द्रप्साः) हर्षयुक्त भृत्य वा लपट आदि गुण (सुगम्) उस मार्ग को कि जिसमें सुख से जाते हैं (वि) अनेक प्रकारों से (अस्थिरन्) स्थिर होवें (तत्) तब (ते) आपके वा इस भौतिक अग्नि के (तावकेभ्यः) जो आपके वा इस अग्नि के सिद्ध किये हुए रथ हैं उन (रथेभ्यः) विमान आदि रथों से (पतत्रिणः) पक्षियों के तुल्य शत्रु (बिभ्युः) डरें (अध) उसके अनन्तर (उत) एक निश्चय के साथ ही उन रथों के (स्वनात्) शब्द से पक्षियों के समान डरे हुए शत्रु बिलाय जाते हैं, ऐसे (तव) आपके वा इस अग्नि के (सख्ये) मित्रपन में (वयम्) हम लोग (मा, रिषाम) मत अप्रसन्न हों ॥ ११ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जब आग्नेय अस्त्र-शस्त्र और विमानादि यानयुक्त सेना इकट्ठी कर शत्रुओं के जीतने के लिये वेग से जाकर शस्त्रों के प्रहार वा अच्छे आनन्दित शब्दों से शत्रुओं के साथ मनुष्यों का युद्ध कराया जाता है, तब दृढ़ विजय होता है यह जानना चाहिये। यह स्थिर दृढ़तर विजय, निश्चय है कि विद्वानों के विरोधियों, अग्न्यादि विद्यारहित पुरुषों का कभी नहीं हो सकता, इससे सब दिन इसका अनुष्ठान करना चाहिये ॥ ११ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अग्ने यद्यदा ते तवास्याग्नेर्वा यवसादो द्रप्सा सुगं व्यस्थिरन् मार्गे वितिष्ठेरँस्तत्तदा ते तवास्य वा तावकेभ्यो रथेभ्यः पतत्रिणो बिभ्युः। अधाथोतापि तेषां रथानां स्वनात्पतत्रिणः पक्षिण इव शत्रवो भयं प्राप्ता विलीयन्त ईदृशस्य तव सख्ये वयं मा रिषाम ॥ ११ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनरेतयोः कीदृशा गुणा इत्युपदिश्यते ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अध) अथ (स्वनात्) शब्दात् (उत) अपि (बिभ्युः) भयं प्राप्नुवन्तु (पतत्रिणः) शत्रवः पक्षिणो वा (द्रप्साः) हर्षयुक्ता भृत्या ज्वालादयो गुणा वा (यत्) यदा (ते) तवास्य वा (यवसादः) ये यवसमन्नादिकमदन्ति ते (वि) विविधार्थे (अस्थिरन्) तिष्ठेरन्। अत्र लिङर्थे लुङ् वाच्छन्दसीति झस्य रनादेशः छान्दसो वर्णलोप इति सिचः सलोपः। (सुगम्) सुखेन गच्छन्त्यस्मिन्मार्गे तम् (तत्) तदा (ते) तव (तावकेभ्यः) त्वदीयेभ्यस्तत्सिद्धेभ्यो वा (रथेभ्यः) विमानादिभ्यः (अग्ने, सख्ये०) इति पूर्ववत् ॥ ११ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यैर्यदाऽऽग्नेयास्त्रविमानादियुक्ताः सेनाः संसाध्य शत्रुविजयार्थं वेगेन गत्वा शस्त्रास्त्रप्रहारैः सुहर्षितशब्दैः शत्रुभिः सह युध्यते तदा ध्रुवो विजयो जायत इति विज्ञेयम्। नह्येष स्थिरो विजयः खलु विद्वद्विरोधिनामग्न्यादिविद्याविरहाणां कदाचिद्भवितुं शक्यः। तस्मादेतत्सर्वदाऽनुष्ठेयम् ॥ ११ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जेव्हा आग्नेय अस्त्र-शस्त्र व विमान इत्यादी यानयुक्त सेना एकत्र करून शत्रूंना जिंकण्यासाठी वेगाने जाऊन शस्त्रांचा प्रहार करून व हर्षित करणाऱ्या शब्दांनी शत्रूंबरोबर युद्ध केले जाते तेव्हा दृढ विजय प्राप्त होतो हे जाणले पाहिजे. हा स्थिर व दृढ विजय निश्चितपणे विद्वानांचे विरोधी, अग्निविद्या न जाणणाऱ्या पुरुषांचा कधी होऊ शकत नाही. त्यामुळे नेहमी याचे अनुष्ठान करावे. ॥ ११ ॥
12 अयं मित्रस्य - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अय᳓म् मित्र᳓स्य व᳓रुणस्य धा᳓यसे
अवयाता᳓म् मरु᳓तां हे᳓ळो अ᳓द्भुतः
मॄळा᳓+ सु᳓ नो भू᳓तु एषाम् म᳓नः पु᳓नर्
अ᳓ग्ने सख्ये᳓ मा᳓ रिषामा वयं᳓ त᳓व
मूलम् ...{Loading}...
अ॒यं मि॒त्रस्य॒ वरु॑णस्य॒ धाय॑सेऽवया॒तां म॒रुतां॒ हेळो॒ अद्भु॑तः ।
मृ॒ळा सु नो॒ भूत्वे॑षां॒ मनः॒ पुन॒रग्ने॑ स॒ख्ये मा रि॑षामा व॒यं तव॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - कुत्स आङ्गिरसः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
अय᳓म् मित्र᳓स्य व᳓रुणस्य धा᳓यसे
अवयाता᳓म् मरु᳓तां हे᳓ळो अ᳓द्भुतः
मॄळा᳓+ सु᳓ नो भू᳓तु एषाम् म᳓नः पु᳓नर्
अ᳓ग्ने सख्ये᳓ मा᳓ रिषामा वयं᳓ त᳓व
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
ayám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
dhā́yase ← dhā́yas- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
mitrásya ← mitrá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
váruṇasya ← váruṇa- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
ádbhutaḥ ← ádbhuta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
avayātā́m ← √yā- 1 (root)
{case:GEN, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
héḷaḥ ← héḷa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
marútām ← marút- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
bhū́tu ← √bhū- (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
eṣām ← ayám (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
mánaḥ ← mánas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
mr̥ḷá ← √mr̥ḍ- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
púnar ← púnar (invariable)
sú ← sú (invariable)
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
mā́ ← mā́ (invariable)
riṣāma ← √riṣ- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
sakhyé ← sakhyá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
táva ← tvám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
vayám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
पद-पाठः
अ॒यम् । मि॒त्रस्य॑ । वरु॑णस्य । धाय॑से । अ॒व॒ऽया॒ताम् । म॒रुता॑म् । हेळः॑ । अद्भु॑तः ।
मृ॒ळ । सु । नः॒ । भूतु॑ । ए॒षा॒म् । मनः॑ । पुनः॑ । अग्ने॑ । स॒ख्ये । मा । रि॒षा॒म॒ । व॒यम् । तव॑ ॥
Hellwig Grammar
- ayam ← idam
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- mitrasya ← mitra
- [noun], genitive, singular, masculine
- “friend; Mitra; mitra [word]; sun; ally.”
- varuṇasya ← varuṇa
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- dhāyase ← dhāyas
- [noun], dative, singular, neuter
- ‘vayātām ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- marutāṃ ← marutām ← marut
- [noun], genitive, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- heḍo ← heḍaḥ ← heḍa
- [noun], nominative, singular, masculine
- adbhutaḥ ← adbhuta
- [noun], nominative, singular, masculine
- “extraordinary; amazing; supernatural.”
- mṛḍā ← mṛḍ
- [verb], singular, Present imperative
- “pardon.”
- su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- bhūtv ← bhūtu ← bhū
- [verb], singular, Aorist imperative
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- eṣām ← idam
- [noun], genitive, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- manaḥ ← manas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “mind; Manas; purpose; idea; attention; heart; decision; manas [word]; manas [indecl.]; spirit; temper; intelligence.”
- punar
- [adverb]
- “again; further; now; over and over; subsequently; repeatedly; however; besides.”
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- sakhye ← sakhya
- [noun], locative, singular, neuter
- “friendship; aid; company.”
- mā
- [adverb]
- “not.”
- riṣāmā ← riṣ
- [verb], plural, Aorist conj./subj.
- “suffer; harm.”
- vayaṃ ← vayam ← mad
- [noun], nominative, plural
- “I; mine.”
- tava ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
सायण-भाष्यम्
अयम् अग्नेः स्तोता मित्रस्य अहरभिमानिनो देवस्य वरुणस्य राज्यभिमानिनश्च संबन्धिने धायसे धारणायावस्थापनाय भवतु । मित्रावरुणाविममग्नेः स्तोतारं धारयतामित्यर्थः । अवयाताम् अवस्ताद्गच्छतां स्वर्गलोकस्याधस्तादन्तरिक्षे वर्तमानानां मरुताम् एतत्संज्ञानां देवानां हेळः क्रोधः अद्भुतः महान् भवति । अद्भुत इत्येतन्महन्नाम । तस्मात् क्रोधात् इममग्नेः स्तोतारं मित्रावरुणौ रक्षतामिति शेषः । अपि च नः अस्मान हे अग्ने सु मृळ सुष्ठु मृडय सुखय । एषां मरुतां मनः च पुनः भूतु पुनरपि प्रसन्नं भवतु । अन्यत् समानम् ॥ धायसे ।’ वहिहाधाञ्भ्यश्छन्दसि इति भावे असुन् । नित्’ इत्यनुवृत्तेः ‘ आतो युक् चिण्कृतोः’ इति युक् । अवयाताम् । ‘ या प्रापणे ‘। अस्मात् अवपूर्वात् लटः शतृ । ‘ शतुरनुमः०’ इति विभक्तेरुदात्तत्वम् । मृळ ।“ मृड सुखने । छन्दस्युभयथा ’ इति शप आर्धधातुकत्वात् ‘णेरनिटि’ इति णिलोपः । द्व्यचोऽतस्तिङः इति संहितायां दीर्घत्वम् । भूतु ।’ बहुलं छन्दसि ’ इति शपो लुक् ॥
Wilson
English translation:
“May this, (your adorer) enjoy the support of Mitra and of Varuṇa; wonderful is the fury of the Maruts; (dwellers in the region) below (the heavens), encourage us, and may their minds again (be gracious) to us; let us not suffer injury, Agni, through your friendship.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Below the heavens: below svargaloka, or in the antarikṣa or firmament
Jamison Brereton
This (Agni) here is to be suckled, as the unerring appeaser of the anger of Mitra and Varuṇa and of the Maruts.
Have mercy upon us! Let the mind of these (gods) be once again (as before). – O Agni, while in company with you may we not come
to harm.
Griffith
He hath the Power to soothe Mitra and Varuna: wonderful is the Maruts’ wrath when they descend.
Be gracious; let their hearts he turned to us again. Let us not in thy friendship, Agni, suffer harm.
Oldenberg
He makes Mitra and Varuna get refreshing drink. He mysteriously turns away the anger of the Maruts 1. Be merciful towards us. May their mind be again (as it was before). Agni! May we suffer no harm in thy friendship.
Geldner
Er dient Mitra und Varuna zur Befriedigung, er soll den Groll der Marut abbitten, der Unbegreifliche. Sei du uns fein gnädig! Ihr Sinn soll wieder geneigt sein! - O Agni, in deiner Freundschaft sollen wir nicht zu Schaden kommen.
Grassmann
Du bist geschickt zur Sühnung Mitra’s, Varuna’s, gewaltig ist der niedergehnden Maruts Grimm, Sei gnädig, lass uns wiederkehren ihre Huld; in deiner Freundschaft, Agni, treff’ uns nimmer Leid.
Elizarenkova
Этот (Агни) для удовлетворения Митры (и) Варуны
Пусть отведет гнев Марутов, (он,) удивительный!
Будь очень милостив к нам! Да вернется (к нам) их мысль!
О Агни, дружа с тобой, да не потерпим мы вреда!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- कुत्सः आङ्गिरसः
- विराड्जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब सभा आदि के अधिपति के गुणों का उपदेश करते हैं ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अग्ने) समस्त ज्ञान देनेहारे सभा आदि के अधिपति ! जिस कारण आपने (मित्रस्य) मित्र वा (वरुणस्य) श्रेष्ठ के (धायसे) धारण वा सन्तोष के लिये जो (अयम्) यह प्रत्यक्ष (अवयाताम्) धर्मविरोधी (मरुताम्) मरने जीनेवाले मनुष्यों का (अद्भुतः) अद्भुत (हेळः) अनादर किया है, उससे (एषाम्) इन (नः) हम लोगों के (मनः) मन को (पुनः) बार-बार (सुमृड) अच्छे प्रकार आनन्दित करो, ऐसे (भूतु) हो, इससे (तव) तुम्हारे (सख्ये) मित्रपन में (वयम्) हम लोग (मा, रिषाम) मत बेमन हों ॥ १२ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यों को चाहिये कि सभाध्यक्ष का जो श्रेष्ठों का पालन और दुष्टों को ताड़ना देना कर्म है, उसको जानकर सदा आचरण करें ॥ १२ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अग्ने यतस्त्वया मित्रस्य वरुणस्य धायसे योऽयमवयातां मरुतामद्भुतो हेळः क्रियते तेनैषां नोऽस्माकं मनः पुनः सुमृडैवं भूतु तस्मात् तव सख्ये वयं मा रिषाम ॥ १२ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ सभाध्यक्षगुणा उपदिश्यन्ते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अयम्) प्रत्यक्षः (मित्रस्य) सख्युः (वरुणस्य) वरस्य (धायसे) धारणाय (अवयाताम्) धर्मविरोधिनाम् (मरुताम्) मरणधर्माणां मनुष्याणाम् (हेळः) अनादरः (अद्भुतः) आश्चर्ययुक्तः (मृड) आनन्दय। अत्रान्तर्गतो ण्यर्थः । द्व्यचोऽतस्तिङ इति दीर्घश्च। (सु) (नः) अस्माकम् (भूतु) भवतु। अत्र शपो लुक्। भूसुवोस्तिङीति गुणाभावः। (एषाम्) भद्राणाम् (मनः) अन्तःकरणम् (पुनः) मुहुर्मुहुः (अग्ने, सख्ये०) इति पूर्ववत् ॥ १२ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यैः सभाध्यक्षस्य यच्छ्रेष्ठानां पालनं दुष्टानां ताडनं तद्विदित्वा सदाचरणीयम् ॥ १२ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सभाध्यक्षाने श्रेष्ठांचे पालन व दुष्टांची ताडना केली पाहिजे. हे जाणून माणसांनी सदैव त्याचे आचरण करावे. ॥ १२ ॥
13 देवो देवानामसि - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
देवो᳓ देवा᳓नाम् असि मित्रो᳓ अ᳓द्भुतो
व᳓सुर् व᳓सूनाम् असि चा᳓रुर् अध्वरे᳓
श᳓र्मन् सियाम त᳓व सप्र᳓थस्तमे
अ᳓ग्ने सख्ये᳓ मा᳓ रिषामा वयं᳓ त᳓व
मूलम् ...{Loading}...
दे॒वो दे॒वाना॑मसि मि॒त्रो अद्भु॑तो॒ वसु॒र्वसू॑नामसि॒ चारु॑रध्व॒रे ।
शर्म॑न्त्स्याम॒ तव॑ स॒प्रथ॑स्त॒मेऽग्ने॑ स॒ख्ये मा रि॑षामा व॒यं तव॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - कुत्स आङ्गिरसः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
देवो᳓ देवा᳓नाम् असि मित्रो᳓ अ᳓द्भुतो
व᳓सुर् व᳓सूनाम् असि चा᳓रुर् अध्वरे᳓
श᳓र्मन् सियाम त᳓व सप्र᳓थस्तमे
अ᳓ग्ने सख्ये᳓ मा᳓ रिषामा वयं᳓ त᳓व
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
ádbhutaḥ ← ádbhuta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
asi ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
deváḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
devā́nām ← devá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
mitráḥ ← mitrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
adhvaré ← adhvará- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
asi ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
cā́ruḥ ← cā́ru- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vásuḥ ← vásu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vásūnām ← vásu- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
sapráthastame ← sapráthastama- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
śárman ← śárman- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
syāma ← √as- 1 (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:PRS, voice:ACT}
táva ← tvám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
mā́ ← mā́ (invariable)
riṣāma ← √riṣ- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
sakhyé ← sakhyá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
táva ← tvám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
vayám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
पद-पाठः
दे॒वः । दे॒वाना॑म् । अ॒सि॒ । मि॒त्रः । अद्भु॑तः । वसुः॑ । वसू॑नाम् । अ॒सि॒ । चारुः॑ । अ॒ध्व॒रे ।
शर्म॑न् । स्या॒म॒ । तव॑ । स॒प्रथः॑ऽतमे । अग्ने॑ । स॒ख्ये । मा । रि॒षा॒म॒ । व॒यम् । तव॑ ॥
Hellwig Grammar
- devo ← devaḥ ← deva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- devānām ← deva
- [noun], genitive, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- asi ← as
- [verb], singular, Present indikative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- mitro ← mitraḥ ← mitra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “friend; Mitra; mitra [word]; sun; ally.”
- adbhuto ← adbhutaḥ ← adbhuta
- [noun], nominative, singular, masculine
- “extraordinary; amazing; supernatural.”
- vasur ← vasuḥ ← vasu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Vasu; Vasu; eight; vas; audbhida; Deva; sun; pāṃśuja; Agni.”
- vasūnām ← vasu
- [noun], genitive, plural, masculine
- “Vasu; Vasu; eight; vas; audbhida; Deva; sun; pāṃśuja; Agni.”
- asi ← as
- [verb], singular, Present indikative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- cārur ← cāruḥ ← cāru
- [noun], nominative, singular, masculine
- “pleasant; beautiful; beloved; agreeable; cāru [word].”
- adhvare ← adhvara
- [noun], locative, singular, masculine
- “yajña; ceremony; adhvara [word].”
- śarman
- [noun], locative, singular, neuter
- “protection; protective covering; refuge; joy.”
- syāma ← as
- [verb], plural, Present optative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- tava ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- saprathastame ← saprathastama
- [noun], locative, singular, neuter
- ‘gne ← agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- sakhye ← sakhya
- [noun], locative, singular, neuter
- “friendship; aid; company.”
- mā
- [adverb]
- “not.”
- riṣāmā ← riṣ
- [verb], plural, Aorist conj./subj.
- “suffer; harm.”
- vayaṃ ← vayam ← mad
- [noun], nominative, plural
- “I; mine.”
- tava ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने देवः द्योतमानस्त्वं देवानां सर्वेषाम् अद्भुतः महान् मित्रः असि प्रौढः सखा भवसि । तथा चारुः शोभनस्त्वम् अध्वरे यज्ञे वसूनां सर्वेषां धनानां वसुः असि निवासयिता भवसि । अतोऽस्माकं वसूनि देहीत्यर्थः । किंच सप्रथस्तमे सर्वतः पृथुतमेऽतिशयेन विस्तीर्णे तव त्वत्संबन्धिनि शर्मणि यज्ञगृहे स्याम वर्तमाना भवेम । अन्यत् पूर्ववत् ॥ शर्मन् । सुपां सुलुक् । इति सप्तम्या लुक् ॥
Wilson
English translation:
“You, brilliant (Agni), are the especial friend of the gods; you, who are graceful in the sacrifice are the confirmer of all riches; may we be present in your most spacious chamber of sacrifice; let us not, Agni, suffer injury through your friendship.”
Jamison Brereton
As a god, of the gods you are Mitra, the unerring ally. As a Vasu [/good one], of the Vasus you are the one beloved at the rite.
Might we be in your broadest shelter. – O Agni, while in company with you may we not come to harm.
Jamison Brereton Notes
Both a and b turn on interpreting one word as both an appellative and a proper name: mitráḥ in a, vásuḥ in b, though they occupy different places in the parallel structures.
Griffith
Thou art a God, thou art the wondrous Friend of Gods, the Vasu of the Vasus, fair in sacrifice.
Under, thine own most wide protection may we dwell. Let us not in thy friendship, Agni, suffer harm.
Oldenberg
Thou art god of the gods, a wonderful Mitra (i. e. friend, of the gods) 1. Thou art the Vasu of the Vasus, welcome at the sacrifice. May we be under thy most wide-reaching protection. Agni! May we suffer no harm in thy friendship.
Geldner
Du bist der Gott unter den Göttern der heimliche Mitra, du der Vasu unter den Vasu´s bist der Liebling bei dem Gottesdienst. Wir möchten in deinem ausgedehntesten Schutz sein. - O Agni, in deiner Freundschaft sollen wir nicht zu Schaden kommen.
Grassmann
Ein Gott bist du, der Götter wunderbarer Freund, der guten guter, angenehm beim Opferfest, Lass uns in deinem ausgedehntsten Schutze stehn; in deiner Freundschaft, Agni, treff’ uns nimmer Leid.
Elizarenkova
Ты бог среди богов, ты союзник удивительный,
Ты Васу среди Васу, ты любимец при обряде.
Да будем мы под твоим самым широким щитом!
О Агни, дружа с тобой, да не потерпим мы вреда!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- कुत्सः आङ्गिरसः
- विराड्जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर ईश्वर और सभा आदि के अधिपतियों के साथ मित्रभाव क्यों करना चाहिये, यह विषय अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अग्ने) जगदीश्वर वा विद्वन् ! जिस कारण आप (अध्वरे) न छोड़ने योग्य उपासनारूपी यज्ञ वा संग्राम में (देवानाम्) दिव्यगुणों से परिपूर्ण विद्वान् वा दिव्यगुणयुक्त पदार्थों में (देवः) दिव्यगुणसंपन्न (अद्भुतः) आश्चर्य्यरूप गुण, कर्म और स्वभाव से युक्त (चारुः) अत्यन्त श्रेष्ठ (मित्रः) बहुत सुख करने और सब दुःखों का विनाश करनेवाले (असि) हैं तथा (वसूनाम्) वसने और वसानेवाले मनुष्यों के बीच (वसुः) वसने और वसानेवाले (असि) हैं इस कारण (तव) आपके (सप्रथस्तमे) अच्छे प्रकार अति फैले हुए गुण, कर्म स्वभावों के साथ वर्त्तमान (शर्मन्) सुख में (वयम्) हम लोग अच्छे प्रकार निश्चित (स्याम) हों, और (तव) आपके (सख्ये) मित्रपन में कभी (मा रिषाम) बेमन न हों ॥ १३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में श्लेषालङ्कार है। किसी मनुष्य को भी परमेश्वर और विद्वानों की सुख प्रकट करनेवाली मित्रता अच्छे प्रकार स्थिर नहीं होती, इससे इसमें हम-मनुष्यों को स्थिर मति के साथ प्रवृत्त होना चाहिये ॥ १३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अग्ने यतस्त्वमध्वरे देवानां देवोऽद्भुतश्चारुर्मित्रोऽसि वसूनां वसुरसि तस्मात्तव सप्रथस्तमे शर्मन् शर्मणि वयं सुनिश्चिताः स्याम तव सख्ये कदाचिन्मा रिषाम च ॥ १३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनरीश्वरसभाद्यध्यक्षाभ्यां सह मित्रता किमर्था कार्य्येत्युपदिश्यते ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (देवः) दिव्यगुणसंपन्नः (देवानाम्) दिव्यगुणसंपन्नानां विदुषां पदार्थानां वा (असि) भवसि (मित्रः) बहुसुखकारी सर्वदुःखविनाशकः (अद्भुतः) आश्चर्य्यगुणकर्मस्वभावकः (वसुः) वस्ता वासयिता वा (वसूनाम्) वसतां वासयितॄणां मनुष्याणाम् (असि) भवसि (चारुः) श्रेष्ठः (अध्वरे) अहिंसनीयेऽहातव्य उपासनाख्ये कर्त्तव्ये संग्रामे वा (शर्मन्) शर्मणि सुखे (स्याम) भवेम (तव) (सप्रथस्तमे) अतिशयितैः प्रथोभिः सुविस्तृतैः श्रेष्ठैर्गुणकर्मस्वभावैः सह वर्त्तमाने (अग्ने) जगदीश्वर विद्वन् वा (सख्ये०) इति सर्वं पूर्ववत् ॥ १३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र श्लेषालङ्कारः। नहि कस्यचित्खलु परमेश्वरस्य विदुषां च सुखकारकं मित्रत्वं सुस्थितं तस्मादेतस्मिन्सर्वैरस्मदादिभिर्मनुष्यैः सुस्थिरया बुद्ध्या प्रवर्त्तितव्यम् ॥ १३ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात श्लेषालंकार आहे. कोणताही माणूस परमेश्वर व विद्वानाबरोबर दृढ मैत्री करीत नाही. त्यासाठी माणसांनी स्थिर मतीने यात प्रवृत्त झाले पाहिजे. ॥ १३ ॥
14 तत्ते भद्रम् - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
त᳓त् ते भद्रं᳓ य᳓त् स᳓मिद्धः सुवे᳓ द᳓मे
सो᳓माहुतो ज᳓रसे मॄळय᳓त्तमः+
द᳓धासि र᳓त्नं द्र᳓विणं च दाशु᳓षे
अ᳓ग्ने सख्ये᳓ मा᳓ रिषामा वयं᳓ त᳓व
मूलम् ...{Loading}...
तत्ते॑ भ॒द्रं यत्समि॑द्धः॒ स्वे दमे॒ सोमा॑हुतो॒ जर॑से मृळ॒यत्त॑मः ।
दधा॑सि॒ रत्नं॒ द्रवि॑णं च दा॒शुषेऽग्ने॑ स॒ख्ये मा रि॑षामा व॒यं तव॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - कुत्स आङ्गिरसः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
त᳓त् ते भद्रं᳓ य᳓त् स᳓मिद्धः सुवे᳓ द᳓मे
सो᳓माहुतो ज᳓रसे मॄळय᳓त्तमः+
द᳓धासि र᳓त्नं द्र᳓विणं च दाशु᳓षे
अ᳓ग्ने सख्ये᳓ मा᳓ रिषामा वयं᳓ त᳓व
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
bhadrám ← bhadrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
dáme ← dáma- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
sámiddhaḥ ← √idh- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
své ← svá- (pronoun)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
járase ← √gr̥- (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
mr̥ḷayáttamaḥ ← mr̥ḷayáttama- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sómāhutaḥ ← sómāhuta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ca ← ca (invariable)
dádhāsi ← √dhā- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
dāśúṣe ← dāśváṁs- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
dráviṇam ← dráviṇa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
rátnam ← rátna- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
mā́ ← mā́ (invariable)
riṣāma ← √riṣ- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
sakhyé ← sakhyá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
táva ← tvám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
vayám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
पद-पाठः
तत् । ते॒ । भ॒द्रम् । यत् । सम्ऽइ॑द्धः । स्वे । दमे॑ । सोम॑ऽआहुतः । जर॑से । मृ॒ळ॒यत्ऽत॑मः ।
दधा॑सि । रत्न॑म् । द्रवि॑णम् । च॒ । दा॒शुषे॑ । अग्ने॑ । स॒ख्ये । मा । रि॒षा॒म॒ । व॒यम् । तव॑ ॥
Hellwig Grammar
- tat ← tad
- [noun], nominative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- bhadraṃ ← bhadram ← bhadra
- [noun], nominative, singular, neuter
- “auspicious; lovely; good; happy; bhadra [word]; lucky; fine-looking; beautiful.”
- yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- samiddhaḥ ← samindh ← √indh
- [verb noun], nominative, singular
- “kindle; blaze.”
- sve ← sva
- [noun], locative, singular, masculine
- “own(a); respective(a); akin(p); sva [word]; individual; present(a); independent.”
- dame ← dama
- [noun], locative, singular, masculine
- “dwelling; home.”
- somāhuto ← soma
- [noun], masculine
- “Soma; moon; soma [word]; Candra.”
- somāhuto ← āhutaḥ ← āhu ← √hu
- [verb noun], nominative, singular
- “sacrifice; sprinkle.”
- jarase ← jṛ
- [verb], singular, Present indikative
- “jṛ; digest; age; cook; boil down; decay; decay; ripen.”
- mṛḍayattamaḥ ← mṛḍayattama
- [noun], nominative, singular, masculine
- dadhāsi ← dhā
- [verb], singular, Present indikative
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- ratnaṃ ← ratnam ← ratna
- [noun], accusative, singular, neuter
- “jewel; wealth; best; treasure; vajra; property; jewel; ruby; jewelry.”
- draviṇaṃ ← draviṇam ← draviṇa
- [noun], accusative, singular, neuter
- “wealth; property; money; jewel.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- dāśuṣe ← dāś
- [verb noun], dative, singular
- “sacrifice; give.”
- ‘gne ← agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- sakhye ← sakhya
- [noun], locative, singular, neuter
- “friendship; aid; company.”
- mā
- [adverb]
- “not.”
- riṣāmā ← riṣ
- [verb], plural, Aorist conj./subj.
- “suffer; harm.”
- vayaṃ ← vayam ← mad
- [noun], nominative, plural
- “I; mine.”
- tava ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने ते त्वत्संबन्धि उत् खलु भद्रं भजनीयम् । प्रशस्तमित्यर्थः । किं पुनस्तत् । स्वे दमे स्वकीये उत्तरवेदिलक्षणे निवासस्थाने । तस्यैष स्वो लोको यदुत्तरवेदीनाभिः ’ ( ऐ. ब्रा. १ २८ ) इति श्रुतेः । तस्यामुत्तरवेद्यां समिद्धः सम्यगिद्धः प्रज्वलितः सोमाहुतः हुतेन सोमरसेन संतर्पितः सन् जरसे ऋत्विग्भिः स्तूयसे इति यदस्ति तद्भद्रमित्यर्थः । एवं प्रशस्तस्त्वं मृळयत्तमः अतिशयेनास्माकं सुखयिता भूत्वा रत्नं रमणीयं कर्मफलं वा द्रविणं धनं च दाशुषे हविर्दत्तवते यजमानाय दधासि प्रयच्छसि । अन्यत् समानम् ॥ समिद्धः । ‘ ञिइन्धी दीप्तौ । कर्मणि निष्ठा । ‘ श्वीदितो निष्ठायाम् ’ इति इट्प्रतिषेधः । ‘ गतिरनन्तरः’ इति गतेः प्रकृतिस्वरत्वम् । सोमाहुतः ॥ सोमेनाहुतः । तृतीया कर्मणि ’ इति पूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वम् । जरसे । जरतिः स्तुतिकर्मा । व्यत्ययेन कर्मणि कर्तृप्रत्ययः। यद्वृत्तयोगादनिघातः । दधासि। ‘ अनुदात्ते च ’ इति अभ्यस्तस्य आद्युदात्तत्वम् ॥
Wilson
English translation:
“plural asant is it to you when you are lighted in your own abode, and propitiated by libations, are praised (by the priests); then, much delighted, you give rewards and riches to the worshipper; let us not, Agni, suffer injury through your friendship.”
Jamison Brereton
This is your benefit—that, when kindled in your own house and bepoured with soma, you remain wakeful as the most merciful
(of gods).
You provide property and treasure to the man who ritually serves. – O Agni, while in company with you may we not come to harm.
Griffith
This is thy grace that, kindled in thine own abode, invoked with Soma thou soundest forth most benign,
Thou givest wealth and treasure to the worshipper. Let us not in thy friendship, Agni, suffer harm.
Oldenberg
That is thy glorious (nature) that when kindled in thy own house, and fed with Soma, thou art awake 1, the most merciful one. Thou bestowest treasures and wealth on the worshipper. Agni! May we suffer no harm in thy friendship.
Geldner
Das ist das Gute von dir, daß du im eigenen Hause entzündet, mit Soma begossen, gnädigst wach bleibst. Du bringst dem Opferspender Belohnung und Gut. - O Agni, in deiner Freundschaft sollen wir nicht zu Schaden kommen.
Grassmann
Das ist dein Segen, dass entflammt im eignen Haus, getränkt mit Soma du in höchster Gnade rauschst, Du spendest Schatz und Reichthum dem Verehrenden; in deiner Freundschaft, Agni, treff’ uns nimmer Leid.
Elizarenkova
То в тебе приносит счастье, что зажженный в своем доме
Политый сомой, ты бодрствуешь как самый снисходительный (бог).
Ты даешь сокровище и богатство почитающему (тебя).
О Агни, дружа с тобой, да не потерпим мы вреда!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- कुत्सः आङ्गिरसः
- विराड्जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर कैसों के साथ सबको प्रेमभाव करना चाहिये, यह विषय अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अग्ने) समस्त विज्ञान देनेवाले ईश्वर वा विद्वन् ! (यत्) जिस कारण (स्वे) अपने (दमे) दमन किये हुए संसार में (समिद्धः) अच्छे प्रकार प्रकाशित (सोमाहुतः) और ऐश्वर्य्य करनेवाले गुण और पदार्थों से वृद्धि को प्राप्त किये हुए अग्नि के समान (मृडयत्तमः) अत्यन्त सुख देनेहारे आप सब विद्वानों से (जरसे) अर्चन पूजन को प्राप्त होते हैं वा (दाशुषे) उत्तम शील के निमित्त अपना वर्त्ताव वर्त्तते हुए मनुष्य के लिये (रत्नम्) अति रमणीय (द्रविणम्) चक्रवर्त्ति राज्य आदि कामों से सिद्ध धन (च) और विद्या आदि अच्छे गुणों को (दधासि) धारण करते हैं (तत्) इस कारण ऐसे (ते) आपके (भद्रम्) सुख करनेवाले स्वभाव को (वयम्) हम लोग कभी (मा, रिषाम) मत भूलें किन्तु (तव) आपके (सख्ये) मित्रपन में अच्छे प्रकार स्थिर हों ॥ १४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है। मनुष्यों को चाहिये कि वेदप्रमाण और संसार के बार-बार होने न होने आदि व्यवहार के प्रमाण तथा सत्यपुरुषों के वाक्यों से वा ईश्वर और विद्वान् के काम वा स्वभाव को जी में धर सब प्राणियों के साथ मित्रता वर्त्तकर सब दिन विद्या, धर्म की शिक्षा की उन्नति करें ॥ १४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अग्ने यद्यस्मात् स्वे दमे समिद्धः सोमाहुतोऽग्निरिव मृडयत्तमस्त्वं सर्वैर्विद्वद्भिर्जरसे दाशुषे रत्नं द्रविणञ्च विद्यादिशुभान् गुणान् दधासि। तदीदृशस्य ते तव भद्रं शीलं कदाचिद्वयं मा रिषाम तव सख्ये सुस्थिराश्च स्याम ॥ १४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनः कीदृशाभ्यां सह सर्वैः प्रेमभावः कार्यं इत्युपदिश्यते ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (तत्) तस्मात् (ते) तव (भद्रम्) कल्याणकारकं शीलम् (यत्) यस्मात् (समिद्धः) सुप्रकाशितः (स्वे) स्वकीये (दमे) दान्ते संसारे (सोमाहुतः) सोमैरैश्वर्य्यकारकैर्गुणैः पदार्थैर्वाऽहुतो वर्द्धितः सन् (जरसे) अर्च्यसे पूज्यसे। अत्र विकरणव्यत्ययेन कर्मणि यकः स्थाने शप्। जरत इत्यर्चतिकर्मसु पठितम्। निघं० ३। १४। (मृडयत्तमः) अतिशयेन सुखयिता (दधासि) (रत्नम्) रमणीयम् (द्रविणम्) चक्रवर्त्तिराज्यादिसिद्धं धनम् (च) शुभानां गुणानां समुच्चये (दाशुषे) सुशीले वर्त्तमानं कुर्वते मनुष्याय (अग्ने) (सख्ये०) इति पूर्ववत् ॥ १४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः। मनुष्यैर्वेदसृष्टिक्रमप्रमाणैः सत्पुरुषस्येश्वरस्य विदुषो वा कर्मशीलं च धृत्वा सर्वैः प्राणिभिः सह मित्रतामाचर्य्य सर्वदा विद्याधर्मशिक्षोन्नतिः कार्य्या ॥ १४ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. माणसांनी वेद व सृष्टिक्रम प्रमाण व सत्पुरुषांचे वचन तसेच ईश्वराचे व विद्वानाचे कर्मशीलत्व लक्षात घेऊन सर्व प्राण्यांबरोबर मैत्रीचे वर्तन ठेवावे आणि विद्या व धर्मशिक्षणाचे कार्य वृद्धिंगत करावे. ॥ १४ ॥
15 यस्मै त्वम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
य᳓स्मै तुवं᳓ सुद्रविणो द᳓दाशो
अनागास्त्व᳓म् अदिते सर्व᳓ताता
य᳓म् भद्रे᳓ण श᳓वसा चोद᳓यासि
प्रजा᳓वता रा᳓धसा ते᳓ सियाम
मूलम् ...{Loading}...
यस्मै॒ त्वं सु॑द्रविणो॒ ददा॑शोऽनागा॒स्त्वम॑दिते स॒र्वता॑ता ।
यं भ॒द्रेण॒ शव॑सा चो॒दया॑सि प्र॒जाव॑ता॒ राध॑सा॒ ते स्या॑म ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - कुत्स आङ्गिरसः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
य᳓स्मै तुवं᳓ सुद्रविणो द᳓दाशो
अनागास्त्व᳓म् अदिते सर्व᳓ताता
य᳓म् भद्रे᳓ण श᳓वसा चोद᳓यासि
प्रजा᳓वता रा᳓धसा ते᳓ सियाम
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
dádāśaḥ ← √dāś- (root)
{number:SG, person:2, mood:SBJV, tense:PRF, voice:ACT}
sudraviṇaḥ ← sudraviṇas- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
tvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}
yásmai ← yá- (pronoun)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
adite ← áditi- (nominal stem)
{case:VOC, gender:F, number:SG}
anāgāstvám ← anāgāstvá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
sarvátātā ← sarvátāti- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
bhadréṇa ← bhadrá- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
codáyāsi ← √cud- (root)
{number:SG, person:2, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
śávasā ← śávas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
yám ← yá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
prajā́vatā ← prajā́vant- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
rā́dhasā ← rā́dhas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
syāma ← √as- 1 (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:PRS, voice:ACT}
té ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
यस्मै॑ । त्वम् । सु॒ऽद्र॒वि॒णः॒ । ददा॑शः । अ॒ना॒गाः॒ऽत्वम् । अ॒दि॒ते॒ । स॒र्वऽता॑ता ।
यम् । भ॒द्रेण॑ । शव॑सा । चो॒दया॑सि । प्र॒जाऽव॑ता । राध॑सा । ते । स्या॒म॒ ॥
Hellwig Grammar
- yasmai ← yad
- [noun], dative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- tvaṃ ← tvam ← tvad
- [noun], nominative, singular
- “you.”
- sudraviṇo ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- sudraviṇo ← draviṇaḥ ← draviṇas
- [noun], vocative, singular, masculine
- “property.”
- dadāśo ← dadāśaḥ ← dāś
- [verb], singular, Perfect conjunctive (subj.)
- “sacrifice; give.”
- ’nāgāstvam ← anāgāstvam ← anāgāstva
- [noun], accusative, singular, neuter
- “blamelessness; purity.”
- adite ← aditi
- [noun], vocative, singular, feminine
- “Aditi; aditi [word].”
- sarvatātā ← sarvatāti
- [noun], locative, singular, feminine
- “completeness; prosperity; sum.”
- yam ← yad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- bhadreṇa ← bhadra
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “auspicious; lovely; good; happy; bhadra [word]; lucky; fine-looking; beautiful.”
- śavasā ← śavas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “strength; power; superiority.”
- codayāsi ← coday ← √cud
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “impel; drive; incite; command; drive; arouse; propel.”
- prajāvatā ← prajāvat
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “prolific.”
- rādhasā ← rādhas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “gift; munificence; liberality; bounty.”
- te ← tad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- syāma ← as
- [verb], plural, Present optative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
सायण-भाष्यम्
हे सुद्रविणः शोभनधन अदिते अखण्डनीयाग्ने सर्वताता सर्वासु कर्मततिषु यद्वा सर्वेषु यज्ञेषु वर्तमानाय यस्मै यजमानाय अनागास्त्वम् अपापत्वं पापराहित्येन कर्मार्हतां त्वं ददाशः प्रयच्छसि स यजमानः समृद्धो भवति । यं च यजमानं भद्रेण भजनीयेन कल्याणेन शवसा बलेन चोदयासि संयोजयसि सोऽपि समृद्धो भवति । वयं च स्तोतारः प्रजावता प्रजाभिः पुत्रपौत्रैर्युक्तेन ते राधसा त्वया दत्तेन धनेन युक्ताः स्याम भवेम ॥ सुद्रविणः । शोभनानि द्रविणानि धनानि यस्य । ‘ द्रु गतौ । द्रुदक्षिभ्यामिनन् ’ ( उ. सू. २. २०८)। द्रविणशब्दस्यान्ते सकारोपजनश्छान्दसः । ददाशः । ‘ दाशृ दाने ’ । लेट अडागमः। ‘बहुलं छन्दसि’ इति शपः श्लुः । ‘ अभ्यस्तानामादिः’ इत्याद्युदात्तत्वम् । सर्वताता। सर्वदेवात्तातिल’ इति स्वार्थे तातिल्प्रत्ययः। यास्कपक्षे तु सर्वाः स्तुतयो येषु यागेष्विति बहुव्रीहौ पूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वम् । वर्णव्यापत्त्या आत्वम् । उभयत्रापि सुपां सुलुक्’ इति सप्तम्या डादेशः । चोदयासि । ‘ चुद प्रेरणे’ । लेटि आडागमः ॥
Wilson
English translation:
“(Fortunate is the worshipper) to whom, (assiduos) in all pious works, you, possessor of riches, invisible Agni, grant exemption from sin, whom you associate with auspicious strength, may he be (enriched) by you with wealth that comprehends progeny.”
Jamison Brereton
For whom you will perform ritual service, o you possessing good property, for whom there is blamelessness in his entirety, o Aditi
[=Innocence],
and whom you will rouse with your beneficial power and with
generosity that provides offspring—might we be those.
Jamison Brereton Notes
Contra standard tr., I do not take anāgástvam as the obj. of dádāśaḥ, since √dāś seldom takes an object that is not a god, and when it does, it is a ritual offering.
Instead I take it as belonging to a parallel nominal clause, still in the domain of yásmai.
The final phrase that is the ostensible main clause, té syāma “might we be they,” violates number agreement: pl. té cannot properly pick up sg. yásmai. This is a variant of a common tag and feels tacked on.
15-16 ...{Loading}...
Jamison Brereton Notes
The meter here changes to Triṣṭubh, and the intra-hymnic refrain is dropped. The 2nd hemistich of vs. 16 contains the first example in the Saṃhitā of the Kutsa refrain.
Griffith
To whom thou, Lord of goodly riches, grantest freedom from every sin with perfect wholeness,
Whom with good strength thou quikenest, with children and wealth–may we be they, Eternal Being.
Oldenberg
May we be of those to whom thou, O possessor of beautiful wealth, O Aditi 1, art pleased to grant sinlessness in health and wealth 2, and whom thou wilt quicken with glorious strength and with abundance of progeny.
Geldner
Wem du auch, reich an Gut, wie Aditi Schuldlosigkeit in vollem Maße gewähren wirst, wen du auch mit löblicher Kraft anspornen wirst, mit kinderreichem Lohn - zu denen möchten wir gehören.
Grassmann
Wenn irgend einen du, o reicher, ew’ger, Schuldlosigkeit und Wohlergehn gewährest, Und ihn mit reicher Geisteskraft erfüllest und kinderreichem Gut, so thu’ an uns das.
Elizarenkova
Кого ты, о обладатель прекрасного богатства, наделяешь
В полной мере состоянием безгрешности, о (ты,-) Адити,
Кого ты побуждаешь благою силой,
Даром, приносящим потомство, – мы хотели бы быть ими!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- कुत्सः आङ्गिरसः
- भुरिक्पङ्क्ति
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वे कैसे हैं, इस विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (सुद्रविणः) अच्छे-अच्छे धनों के देने और (अदिते) विनाश को न प्राप्त होनेवाले जगदीश्वर वा विद्वन् ! जिस कारण (त्वम्) आप (सर्वताता) समस्त व्यवहार में (यस्मै) जिस मनुष्य के लिये (अनागास्त्वम्) निरपराधता को (ददाशः) देते हैं तथा (यम्) जिस मनुष्य को (भद्रेण) सुख करनेवाले (शवसा) शारीरिक, आत्मिक बल और (प्रजावता) जिसमें प्रशंसित पुत्र आदि हैं उस (राधसा) विद्या, सुवर्ण आदि धन से युक्त करके अच्छे व्यवहार में (चोदयासि) लगाते हैं, इससे आपकी वा विद्वानों की शिक्षा में वर्त्तमान जो हम लोग अनेकों प्रकार से यत्न करें (ते) वे हम इस काल में स्थिर (स्याम) हों ॥ १५ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में श्लेषालङ्कार है। जिस मनुष्य में अन्तर्यामी ईश्वर धर्मशीलता को प्रकाशित करता है, वह मनुष्य विद्वानों के सङ्ग में प्रेमी हुआ सब प्रकार के धन और अच्छे-अच्छे गुणों को पाकर सब दिनों सुखी होता है, इससे इस काम को हम लोग भी नित्य करें ॥ १५ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे सुद्रविणोऽदिते जगदीश्वर विद्वन् वा यतस्त्वं सर्वताता यस्मा अनागास्त्वं ददाशः। यं भद्रेण शवसा प्रजावता राधसा सह वर्त्तमानां कृत्वा शुभे व्यवहारे चोदयासि प्रेरयेः। तस्मात्तवाज्ञायां विद्वच्छिक्षायां च वर्त्तमाना ये वयं प्रयतेमहि ते वयमेतस्मिन् कर्मणि स्थिराः स्याम ॥ १५ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्ते कीदृशा इत्युपदिश्यते ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यस्मै) मनुष्याय (त्वम्) जगदीश्वरो विद्वान् वा (सुद्रविणः) शोभनानि द्रविणांसि यस्मात्तत्सम्बुद्धौ (ददाशः) ददासि। अत्र दाशृधातोर्लेटो मध्यमैकवचने शपः श्लुः। (अनागास्त्वम्) निष्पापत्वम्। इण आगोऽपराधे च। उ० ४। २१९। अत्र नञ्पूर्वादागःशब्दात्त्वे प्रत्ययेऽन्येषामपि दृश्यत इत्युपधाया दीर्घत्वम्। (अदिते) विनाशरहित (सर्वताता) सर्वतातौ सर्वस्मिन् व्यवहारे। अत्र सर्वदेवात्तातिल्। ४। ४। १४२। इति सूत्रेण सर्वशब्दात्स्वार्थे तातिल् प्रत्ययः। सुपां सुलुगिति सप्तम्या डादेशः। (यम्) (भद्रेण) सुखकारकेण (शवसा) शरीरात्मबलेन (चोदयासि) प्रेरयसि (प्रजावता) प्रशस्ताः प्रजा विद्यन्ते यस्मिंस्तेन (राधसा) विद्यासुवर्णादिधनेन सह (ते) त्वदाज्ञायां वर्त्तमानाः (स्याम) भवेम ॥ १५ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र श्लेषालङ्कारः। यस्मिन्मनुष्येऽन्तर्यामीश्वरः पापाकरणत्वं प्रकाशयति स मनुष्यो विद्वत्सङ्गप्रीतिः सन् सर्वविधं धनं शुभान् गुणांश्च प्राप्य सर्वदा सुखी भवति तस्मादेतत्कृत्यं वयमपि नित्यं कुर्याम ॥ १५ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात श्लेषालंकार आहे. ज्या माणसाच्या अंतःकरणात ईश्वर धर्मशीलता प्रकट करतो त्याला विद्वानांची संगती आवडते व त्याला सर्व प्रकारचे धन मिळते. त्याच्या अंगी चांगल्या गुणांचा उद्भव होऊन तो सदैव सुखी होतो. त्यामुळे हे कार्य आम्हीही सदैव करावे. ॥ १५ ॥
16 स त्वमग्ने - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
स᳓ त्व᳓म् अग्ने सौभगत्व᳓स्य विद्वा᳓न्
अस्मा᳓कम् आ᳓युः प्र᳓ तिरेह᳓ देव
त᳓न् नो मित्रो᳓ व᳓रुणो मामहन्ताम्
अ᳓दितिः सि᳓न्धुः पृथिवी᳓ उत᳓ द्यउः᳓
मूलम् ...{Loading}...
स त्वम॑ग्ने सौभग॒त्वस्य॑ वि॒द्वान॒स्माक॒मायुः॒ प्र ति॑रे॒ह दे॑व ।
तन्नो॑ मि॒त्रो वरु॑णो मामहन्ता॒मदि॑तिः॒ सिन्धुः॑ पृथि॒वी उ॒त द्यौः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः;मित्रोवरुणोदितिः सिन्धुः पृथिवी द्यौरग्निर्वा
- ऋषिः - कुत्स आङ्गिरसः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
स᳓ त्व᳓म् अग्ने सौभगत्व᳓स्य विद्वा᳓न्
अस्मा᳓कम् आ᳓युः प्र᳓ तिरेह᳓ देव
त᳓न् नो मित्रो᳓ व᳓रुणो मामहन्ताम्
अ᳓दितिः सि᳓न्धुः पृथिवी᳓ उत᳓ द्यउः᳓
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
agne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
saubhagatvásya ← saubhagatvá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
tvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}
vidvā́n ← √vid- 2 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRF, voice:ACT}
asmā́kam ← ahám (pronoun)
{case:GEN, number:PL}
ā́yuḥ ← ā́yus- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
deva ← devá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
ihá ← ihá (invariable)
prá ← prá (invariable)
tira ← √tr̥̄- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
māmahantām ← √maṁh- (root)
{number:PL, person:3, mood:IMP, tense:PRF, voice:MED}
mitráḥ ← mitrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
váruṇaḥ ← váruṇa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
áditiḥ ← áditi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
dyaúḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
pr̥thivī́ ← pr̥thivī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
síndhuḥ ← síndhu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
utá ← utá (invariable)
पद-पाठः
सः । त्वम् । अ॒ग्ने॒ । सौ॒भ॒ग॒ऽत्वस्य॑ । वि॒द्वान् । अ॒स्माक॑म् । आयुः॑ । प्र । ति॒र॒ । इ॒ह । दे॒व॒ ।
तत् । नः॒ । मि॒त्रः । वरु॑णः । म॒म॒ह॒न्ता॒म् । अदि॑तिः । सिन्धुः॑ । पृ॒थि॒वी । उ॒त । द्यौः ॥
Hellwig Grammar
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- tvam ← tvad
- [noun], nominative, singular
- “you.”
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- saubhagatvasya ← saubhaga
- [noun], neuter
- “well-being.”
- saubhagatvasya ← tvasya ← tva
- [noun], genitive, singular, neuter
- “state; quality; cause; reason.”
- vidvān ← vid
- [verb noun], nominative, singular
- “know; diagnose; perceive; know; accord; notice; deem; mind; learn; specify; watch; recognize; detect; call.”
- asmākam ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- āyuḥ ← āyus
- [noun], accusative, singular, neuter
- “life; longevity; āyus; life; āyus [word]; Āyus.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- tireha ← tira ← tṛ
- [verb], singular, Present imperative
- “traverse; overcome; float; rescue; reach; satisfy.”
- tireha ← iha
- [adverb]
- “here; now; in this world; now; below; there; here; just.”
- deva
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- tan ← tat ← tad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- mitro ← mitraḥ ← mitra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “friend; Mitra; mitra [word]; sun; ally.”
- varuṇo ← varuṇaḥ ← varuṇa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- māmahantām ← mah
- [verb], plural, Perfect imperative
- “give; accord.”
- aditiḥ ← aditi
- [noun], nominative, singular, feminine
- “Aditi; aditi [word].”
- sindhuḥ ← sindhu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “river; Indus; sindhu [word].”
- pṛthivī
- [noun], nominative, singular, feminine
- “Earth; pṛthivī; floor; Earth; earth; pṛthivī [word]; land.”
- uta
- [adverb]
- “and; besides; uta [indecl.]; similarly; alike; even.”
- dyauḥ ← div
- [noun], nominative, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
सायण-भाष्यम्
हे देव दानादिगुणयुक्त अग्ने सः पूर्वोक्तगुणविशिष्टः त्वं सौभगत्वस्य सुभगत्वं सौभाग्यं विद्वान् जानन् इह अस्मिन् कर्मणि अस्माकमायुः प्र तिर प्रवर्धय । प्रपूर्वस्तिरतिर्वर्धनार्थः । त्वया वर्धितं नः अस्माकं तत् आयुः मित्रादयः षड्दैवताः ममहन्तां पूजयन्तां रक्षन्त्वित्यर्थः । मित्रः प्रमीतेस्त्राता वरुणः अनिष्टानां निवारयिता अदितिः अदीना अखण्डनीया वा देवमाता सिन्धुः स्यन्दनशीलोदकात्मा देवता पृथिवी प्रथिता भूदेवता। उत इति समुच्चये। द्यौः प्रकाशमाना द्युलोकात्मा देवता । एताश्च सर्वा अग्निना प्रवर्धितमायुर्ममहन्तामिति पूर्वत्रान्वयः ॥ सौभगत्वस्य । सुभगस्य भावः सौभगम् ।’ सुभगान्मन्त्रे ’ इति उद्गात्रादिषु पाठात् भावे अञ् । पुनरपि भावप्रत्ययोत्पत्तिश्छान्दसी । ममहन्ताम् । ‘ मह पूजायाम् ’ । भौवादिकः। लोटि • बहुलं छन्दसि ’ इति शपः श्लुः । तुजादित्वात् अभ्यासस्य दीर्घत्वम् ॥ ॥ ३२ ॥
Wilson
English translation:
“Do you, divine Agni, who kno what is good fortune, on this occasion prolong our existence, and may Mitra, Varuṇa, Aditi, ocean, earth and heaven, preserve it to us.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
The second pāda of this hymn terminates the following sūktas from 95 to 101 (with teo exceptions). Sindhu: divinity presiding over, or identified with, flowing water; and it may mean either the sea, or flowing steams collectively, or the river Sindhu. Pṛthivī and Dyu are the person nified earth and heaven. These are requested to honour, i.e. to preserve or perpetuate, whatever blessing has been asked for (tan māmahantam); from maha = to venerate or worship;
Tad = that, refers to āyus or life
Jamison Brereton
You, o Agni, knowing the quality of good fortune—for us extend our lifetime here, o god.
– This let Mitra and Varuṇa grant to us, and Aditi, River, and Earth and Heaven.
Jamison Brereton Notes
Because sá with 2nd ps. reference is restricted by rule to imperatives (see Jamison 1992 [HS 105]), ab must be a single clause, pace Geldner
15-16 ...{Loading}...
Jamison Brereton Notes
The meter here changes to Triṣṭubh, and the intra-hymnic refrain is dropped. The 2nd hemistich of vs. 16 contains the first example in the Saṃhitā of the Kutsa refrain.
Griffith
Such, Agni, thou who knowest all good fortune, God, lengthen here the days of our existence.
This prayer of ours may Varuna grant, and Mitra, and Aditi and Sindhu, Earth and Heaven.
Oldenberg
Do thou, O Agni, thou who knowest (how to grant) happiness, prolong our life here, O God! May Mitra and Varuna grant us this, may Aditi, the Sindhu, the Earth, and the Sky 1!
Geldner
Du, Agni, weißt, was Glück ist; verlängere du Gott unser Leben hier! Das sollen uns Mitra, Varuna gewähren, Aditi, die Sindhu, Erde und der Himmel!
Grassmann
O Agni, du, des hohen Glückes kundig, o Gott, verlängre unser Erdenleben; Das mög’ uns Mitra, Varuna gewähren und Aditi, das Meer, und Erd’ und Himmel.
Elizarenkova
Ты, о Агни, знаток того, что нужно для счастья.
Продли срок нашей жизни, о бог!
Пусть нам это щедро даруют Митра, Варуна,
Адити, Синдху, Земля и Небо!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- कुत्सः आङ्गिरसः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वे कैसे हैं, इस विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (देव) सभों को कामना के योग्य (अग्ने) जीवन और ऐश्वर्य्य के देनेहारे जगदीश्वर ! जो (त्वम्) आपने उत्पन्न किये वा रोग छूटने की ओषधियों को देनेहारे विद्वान् जो आपने बतलाये (मित्रः) प्राण (वरुणः) उदान (अदितिः) उत्पन्न हुए समस्त पदार्थ (सिन्धुः) समुद्र (पृथिवी) भूमि (उत) और (द्यौः) विद्युत् का प्रकाश हैं वे (नः) हम लोगों को (मामहन्ताम्) उन्नति के निमित्त हों (तत्) और वह सब वृत्तान्त (अस्माकम्) हम लोगों को (सौभगत्वस्य) अच्छे-अच्छे ऐश्वर्य्यों के होने का (आयुः) जीवन वा ज्ञान है (इह) इस कार्य्यरूप जगत् में (सः) वह (विद्वान्) समस्त विद्या की प्राप्ति करानेवाले जगदीश्वर आपका प्रमाणपूर्वक विद्या देनेवाला विद्वान् तुम दोनों (प्रतिर) अच्छे प्रकार दुःखों से तारो ॥ १६ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में श्लेषालङ्कार है। मनुष्यों को चाहिये कि परमेश्वर और विद्वानों के आश्रय से पदार्थविद्या को पाकर इस संसार में सौभाग्य और आयुर्दा को बढ़ावें ॥ १६ ॥इस सूक्त में ईश्वर, सभाध्यक्ष, विद्वान् और अग्नि के गुणों का वर्णन है, इससे इस सूक्तार्थ की पूर्व सूक्तार्थ के साथ सङ्गति समझनी चाहिये ॥इस अध्याय में सेनापति के उपदेश और उसके काम आदि का वर्णन है, इससे इस छठे अध्याय के अर्थ की पञ्चमाध्याय के अर्थ के साथ एकता समझनी चाहिये ॥यह श्रीमान् संन्यासियों में भी जो आचार्य्य श्रीयुत महाविद्वान् विरजानन्द सरस्वती स्वामीजी उनके शिष्य दयानन्द सरस्वती स्वामीजी के बनाये संस्कृत और आर्य्यभाषा से शोभित अच्छे प्रमाणों से युक्त ऋग्वेद-भाष्य के प्रथमाष्टक में छठा अध्याय समाप्त हुआ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे देवाऽग्ने येन त्वयोत्पादिता विज्ञापिता मित्रो वरुणोऽदितिः सिन्धुः पृथिवी उतापि द्यौर्नोऽस्मान् मामहन्तां तदस्माकं सौभगत्वस्यायुरिह स विद्वांस्त्वं प्रतिर ॥ १६ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तौ कीदृशावित्युपदिश्यते ।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सः) (त्वम्) (अग्ने) जीवनैश्वर्य्यप्रद परमेश्वर रोगनिवारणायौषधप्रद वा (सौभगत्वस्य) सुष्ठुभगानामैश्वर्याणामयं समूहस्तस्य भावस्य (विद्वान्) सकलविद्याप्रापकः परिमितविद्याप्रदो वा (अस्माकम्) (आयुः) जीवनं ज्ञानं वा (प्र) (तिर) सन्तारय (इह) कार्यजगति (देव) सर्वैः कमनीय (तत्) (नः) (मित्रः) प्राणः (वरुणः) उदानः (मामहन्ताम्) वर्द्धन्ताम्। व्यत्ययेनात्र शपः श्लुः। (अदितिः) उत्पन्नं वस्तुमात्रं जनित्वं कारणं वा (सिन्धुः) समुद्रः (पृथिवी) भूमिः (उत) अपि (द्यौः) विद्युत्प्रकाशः ॥ १६ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यैः परमेश्वरस्य विदुषां चाश्रयेण पदार्थविद्यां प्राप्य सौभाग्यायुषी इह संसारे प्रयत्नेन वर्धनीये ॥ १६ ॥अत्रेश्वरसभाध्यक्षविद्वदग्निगुणवर्णनादेतदर्थस्य पूर्वसूक्तार्थेन सह सङ्गतिरस्तीति वेद्यम् ॥।इति चतुर्नवतितमं सूक्तं द्वात्रिंशत्तमो वर्गश्च समाप्तः ॥इति श्रीमत्परिव्राजकाचार्याणां श्रीयुतमहाविदुषां विरजानन्दसरस्वतीस्वामिनां शिष्येण दयानन्दसरस्वतीस्वामिना विरचिते संस्कृतार्यभाषाभ्यां विभूषिते सुप्रमाणयुक्ते ऋग्वेदभाष्ये प्रथमाष्टके षष्ठोऽध्यायः पूर्त्तिमगात् ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात श्लेषालंकार आहे. माणसांनी परमेश्वर व विद्वानांचा आश्रय घेऊन पदार्थविद्या प्राप्त करून या जगात सौभाग्य व आयुष्य वाढवावे. ॥ १६ ॥