सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘अश्वावति’ इति षड़ृचं दशमं सूक्तं गोतमस्यार्षमैन्द्र जागतम् । तथा चानुक्रान्तम् ‘ अश्वावति जागतम् ’ इति । अतिरात्रे तृतीये पर्याये ब्राह्मणाच्छंसिशस्त्रे इदं सूक्तम् । सूत्रितं च— ‘ अश्वावति प्रोग्रां पीतिं वृष्ण इयर्मि सत्यामिति याज्या ’ ( आश्व. श्रौ. ६. ४ ) इति ॥
Jamison Brereton
83
Indra
Gotama Rāhūgaṇa
6 verses: jagatī
In this hymn the poet uses two different senses of the word “first” to imbue the good sacrificer with the qualities and prestige of the legendary institutors of the sacrifice. At the beginning of verse 1 the good sacrificer is “the first” to attain to wealth provided by Indra. The next two verses continue the characterization of the good sacrificer and the good life bestowed on him by the gods. The next two verses (4–5) pick up the word “first” (prathamá) that opened the hymn, but here not in the sense of “foremost, first in line” as in verse 1, but rather “primal, original”: these verses concern the first establishment of the sacrifice and the actions of the famous primordial sacrificers. In the final verse (6) we return to the current sacrifice, but by putting the model of the original sacrificers before us, the poet implies that the present-day sacrificer is replicating their actions and is identified with them. This is one of the common themes of R̥gvedic sacrifice: that each new sacrifice is an enact ment of the first one.
Jamison Brereton Notes
Indra
01 अश्वावति प्रथमो - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓श्वावति प्रथमो᳓ गो᳓षु गछति
सुप्रावी᳓र् इन्द्र म᳓र्तियस् त᳓वोति᳓भिः
त᳓म् इ᳓त् पृणक्षि व᳓सुना भ᳓वीयसा
सि᳓न्धुम् आ᳓पो य᳓थाभि᳓तो वि᳓चेतसः
मूलम् ...{Loading}...
अश्वा॑वति प्रथ॒मो गोषु॑ गच्छति सुप्रा॒वीरि॑न्द्र॒ मर्त्य॒स्तवो॒तिभिः॑ ।
तमित्पृ॑णक्षि॒ वसु॑ना॒ भवी॑यसा॒ सिन्धु॒मापो॒ यथा॒भितो॒ विचे॑तसः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - गोतमो राहूगणः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
अ᳓श्वावति प्रथमो᳓ गो᳓षु गछति
सुप्रावी᳓र् इन्द्र म᳓र्तियस् त᳓वोति᳓भिः
त᳓म् इ᳓त् पृणक्षि व᳓सुना भ᳓वीयसा
सि᳓न्धुम् आ᳓पो य᳓थाभि᳓तो वि᳓चेतसः
Vedaweb annotation
Strata
Normal on metrical evidence alone
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
áśvāvati ← áśvāvant- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
gachati ← √gam- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
góṣu ← gáv- ~ gó- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
prathamáḥ ← prathamá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
indra ← índra- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
mártyaḥ ← mártya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
suprāvī́ḥ ← suprāvī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
táva ← tvám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
ūtíbhiḥ ← ūtí- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
bhávīyasā ← bhávīyaṁs- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
ít ← ít (invariable)
pr̥ṇakṣi ← √pr̥c- (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
tám ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vásunā ← vásu- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
abhítas ← abhítas (invariable)
ā́paḥ ← áp- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
síndhum ← síndhu- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vícetasaḥ ← vícetas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
yáthā ← yáthā (invariable)
पद-पाठः
अश्व॑ऽवति । प्र॒थ॒मः । गोषु॑ । ग॒च्छ॒ति॒ । सु॒प्र॒ऽअ॒वीः । इ॒न्द्र॒ । मर्त्यः॑ । तव॑ । ऊ॒तिऽभिः॑ ।
तम् । इत् । पृ॒ण॒क्षि॒ । वसु॑ना । भवी॑यसा । सिन्धु॑म् । आपः॑ । यथा॑ । अ॒भितः॑ । विऽचे॑तसः ॥
Hellwig Grammar
- aśvāvati ← aśvāvat
- [noun], locative, singular, masculine
- “rich in horses.”
- prathamo ← prathamaḥ ← prathama
- [noun], nominative, singular, masculine
- “first; prathama [word]; third; young; chief(a); best; antecedent.”
- goṣu ← go
- [noun], locative, plural, masculine
- “cow; cattle; go [word]; Earth; bull; floor; milk; beam; sunbeam; leather; hide; horn; language; bowstring; earth; ox; Svarga.”
- gacchati ← gam
- [verb], singular, Present indikative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- suprāvīr ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- suprāvīr ← prāvīḥ ← prāvī
- [noun], nominative, singular, masculine
- indra
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- martyas ← martyaḥ ← martya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “man; people; martya [word]; Earth.”
- tavotibhiḥ ← tava ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- tavotibhiḥ ← ūtibhiḥ ← ūti
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “aid; favor; ūti [word].”
- tam ← tad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- it ← id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- pṛṇakṣi ← pṛc
- [verb], singular, Present indikative
- “mix; unite.”
- vasunā ← vasu
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “wealth; property; gold; vasu [word]; ruby; treasure; jewel.”
- bhavīyasā ← bhavīyas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- sindhum ← sindhu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “river; Indus; sindhu [word].”
- āpo ← āpaḥ ← ap
- [noun], nominative, plural, feminine
- “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”
- yathābhito ← yathā
- [adverb]
- “equally; as; so that; like; how; yathā [word]; that; wherein.”
- yathābhito ← abhitas
- [adverb]
- “about; around; regarding; about.”
- vicetasaḥ ← vicetas
- [noun], nominative, plural, feminine
- “wise; diligent.”
सायण-भाष्यम्
हे इन्द्र यः मर्त्यः मनुष्यः तवोतिभिः त्वदीयैः रक्षणैः सुप्रावीः सुष्ठु प्ररक्षितो भवति स मर्त्यः अश्वावति बहुभिरश्वैर्युक्ते गृहे वर्तमानः गोषु प्राप्तव्येषु प्रथमः गच्छति । सर्वेभ्यो यजमानेभ्यः पूर्वमेव गोमान् भवतीत्यर्थः । त्वं तमित् तमेव पुरुषं भवीयसा बहुतरेण भवितृतमेन वा शतसहस्रादिसंख्यायुक्तेन वसुना धनेन पृणक्षि संपृक्तं संपूर्णं करोषि । तत्र दृष्टान्तः । विचेतसः विशिष्टज्ञानहेतुभूताः आपः यथा अभितः सर्वासु दिक्षु सिन्धुं समुदं पूरयन्ति तद्वत् ॥ अश्वावति । ’ मन्त्रे सोमाश्च° ’ इति मतौ दीर्घत्वम् । सुप्रावीः ।“ अवितॄस्तृतन्त्रिभ्य ईः ’ (उ.सू.३.४३८) इति अवतेः ईकारप्रत्ययः । ऊतिभिः । ‘ ऊतियूति’ इत्यादिना क्तिनः उदात्तत्वम् । पृणक्षि । ‘पृची संपर्क’ । रौधादिकः । भवीयसा । बहुशब्दात् ईयसुनि • बहोर्लोपो भू च बहोः । इति बहुशब्दस्य भूभावः ईयसुनः ईकारलोपश्च । अत्र तु छान्दसत्वात् ईकारलोपो न क्रियते भूभावश्च क्रियते । अथवा भवितृशब्दात् ‘तुश्छन्दसि’ इति ईयसुन्। “ तुरिष्ठेमेयःसु’ इति तृलोपः ॥
Wilson
English translation:
“The man who is well protected, Indra, by your cares, (and dwells) in a mansion where there are horses, is the first who goes to (that where there are) cows; enrich him with abundant riches, as the unconscious rivers flow in all directions to the ocean.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Vicetasaḥ āpaḥ, unconscious rivers is explained: ’the sources of excellent knowledge: viśiṣṭajña)nahetubhūtaḥ
Jamison Brereton
The first to come to (wealth) consisting of horses, to cows with
your help, o Indra, is the mortal who pursues (his ritual duties)
well.
Just him do you engorge with more abundant goods, as waters,
conspicuous from everywhere, engorge a river.
Jamison Brereton Notes
Most tr. take vícetas- as ‘perceptive’ vel sim. (Geldner “die verständigen (?) Gewässer,” Renou “les eaux discernantes”), but in this context it makes more sense to use the intransitive sense of the root √cit ‘be perceptible, appear’ rather than the I/T ‘perceive’; hence, with ví, ‘widely perceptible, conspicuous’. The point of the simile is surely that the goods with which Indra supplies the worshiper are abundant enough to be easily visible, like the sparkling waters filling a river. Note the case disharmony: logically the waters are compared not to Indra, but to the goods he bestows.
Griffith
INDRA, the mortal man well guarded by thine aid goes foremost in the wealth of horses and of kine.
With amplest wealth thou fillest him, as round about the waters clearly seen afar fill Sindhu full.
Geldner
Als Erster gelangt mit deinen Hilfen der Sterbliche zu Rossebesitz, zu Kühen, der dir gut zuredet, o Indra. Ihn füllst du mit noch mehr Gut so wie die verständigen Gewässer zu beiden Seiten die Sindhu anfüllen.
Grassmann
An Rossen reich und Rindern geht voran der Mann, den, Indra, du mit deinem Schutze schön beschirmst, Den füllest du mit immer reicherm Gute an, wie schimmernde Gewässer füllen rings das Meer.
Elizarenkova
Первым идет к обладанию конями, коровами,
О Индра, смертный, хорошо совершающий обряд с твоей помощью.
Это его ты наполняешь наибольшим добром,
Как сверкающие воды со всех сторон – океан.
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- गोतमो राहूगणः
- निचृज्जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वह कैसे रथ में बैठा हुआ कामों को सिद्ध करे, इस विषय को अगले मन्त्र में कहा है ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (इन्द्र) सबकी रक्षा करनेहारे राजन् ! जो (मर्त्यः) अच्छी शिक्षायुक्त धार्मिक मनुष्य (तव) तेरी (ऊतिभिः) रक्षा आदि से रक्षित भृत्य (अश्वावति) उत्तम घोड़ों से युक्त रथ में बैठ के (गोषु) पृथिवी विभागों में युद्ध के लिये (प्रथमः) प्रथम (गच्छति) जाता है, उससे तू प्रजाओं को (सुप्रावीः) अच्छे प्रकार रक्षा कर (तमित्) उसी को (यथा) जैसे (विचेतसः) चेतनता रहित जड़ (आपः) जल वा वायु (अभितः) चारों ओर से (सिन्धुम्) नदी को प्राप्त होते हैं, जैसे (भवीयसा) अत्यन्त उत्तम (वसुना) धन से तू प्रजा को (पृणक्षि) युक्त करता है, वैसे ही सब प्रजा और राजपुरुष पुरुषार्थ करके ऐश्वर्य से संयुक्त हों ॥ १ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में उपमालङ्कार है। सेनापति आदि राजपुरुषों को योग्य है कि जो भृत्य अपने-अपने अधिकार के कर्मों में यथायोग्य न वर्त्तें, उन-उन को अच्छे प्रकार दण्ड और जो न्याय के अनुकूल वर्त्तें, उनका सत्कार कर शत्रुओं को जीत प्रजा की रक्षा कर पुरुषों को प्रसन्न रखके राजकार्यों को सिद्ध करना चाहिये। कोई भी पुरुष अपराधी के योग्य दण्ड और अच्छे कर्मकर्त्ता के योग्य प्रतिष्ठा किये विना यथावत् राज्य की व्यवस्था को स्थिर करने को समर्थ नहीं हो सकता, इससे इस कर्म का अनुष्ठान सदा करना चाहिये ॥ १ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे इन्द्र ! यो मर्त्त्यस्तवोतिभिः सह वर्त्तमानो भृत्योऽश्वावति रथे स्थित्वा गोषु युद्धाय प्रथमो गच्छति तेन त्वं प्रजाः सुप्रावीस्तमिद्यथा विचेतस आपोऽभितः सिन्धुमाप्नुवन्ति यथा भवीयसा वसुना सह प्रजाः पृणक्षि संयुनक्षि तथैव सर्वे संयुजन्तु ॥ १ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनः स कीदृशे रथे तिष्ठन्कार्याणि साधयेदित्युपदिश्यते ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्वावति) संबद्धा अश्वा यस्मिंस्तस्मिन् रथे (प्रथमः) आदिमो भूमिगमनार्थो रथः (गोषु) पृथिवीषु (गच्छति) चलति (सुप्रावीः) सुष्ठु प्रजारक्षाकर्त्ता (इन्द्र) परमैश्वर्यप्रापकसेनापते ! (मर्त्यः) सुशिक्षितो धार्मिको भृत्यो मनुष्यः (तव) (ऊतिभिः) रक्षणादिभिः (तम्) (इत्) एव (पृणक्षि) संयुनक्षि (वसुना) प्रशस्तेन धनेन (भवीयसा) यदतिशयितं भवति तेन (सिन्धुम्) समुद्रं नदीं वा (आपः) जलानि (यथा) येन प्रकारेण (अभितः) सर्वतः (विचेतसः) विगतं चेतः संज्ञानं याभ्यस्ताः ॥ १ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्रोपमालङ्कारः। सेनाध्यक्षादिभी राजपुरुषैर्ये भृत्याः स्वस्वाऽधिकृतेषु कर्मसु यथावन्न वर्त्तेरन् तान् सुदण्ड्य ये चानुवर्त्तेरंस्तान् सुसत्कृत्य बहुभिरुत्तमैः पदार्थैः सत्कारैः सह योजितानां संतोषं सम्पाद्य राजकार्याणि संसाधनीयानि नहि कश्चिद्यथापराधिने दण्डदानेन सुकर्मानुष्ठानाय पारितोषेण च विना यथावद्राजव्यवस्थां संस्थापयितुं शक्नोत्यत एतत्कर्म सदानुष्ठेयम् ॥ १ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
या सूक्तात सेनापती व उपदेशकाच्या कर्तव्याच्या गुणांचे वर्णन करण्याने या सूक्तार्थाची पूर्वसूक्तार्थाबरोबर संगती जाणावी. ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात उपमालंकार आहे. सेनापती इत्यादी राजपुरुषांनी जे सेवक यथायोग्य कर्म करीत नाहीत त्यांना चांगल्या प्रकारे शिक्षा करावी व जे न्यायानुकूल वागतात त्यांचा सत्कार करून शत्रूंना जिंकून प्रजेचे रक्षण करावे व माणसांना प्रसन्न करून राज्याचे कार्य सिद्ध करावे. कोणताही पुरुष अपराध्याला योग्य शिक्षा व चांगले कर्म करणाऱ्याला योग्य प्रतिष्ठा दिल्याशिवाय राज्याची व्यवस्था स्थिर ठेवू शकत नाही. त्यामुळे या कर्माचे सदैव अनुष्ठान करावे. ॥ १ ॥
02 आपो न - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ᳓पो न᳓ देवी᳓र् उ᳓प यन्ति होत्रि᳓यम्
अवः᳓ पश्यन्ति वि᳓ततं य᳓था र᳓जः
प्राचइ᳓र् देवा᳓सः प्र᳓ णयन्ति देवयु᳓म्
ब्रह्मप्रि᳓यं जोषयन्ते वरा᳓ इव
मूलम् ...{Loading}...
आपो॒ न दे॒वीरुप॑ यन्ति हो॒त्रिय॑म॒वः प॑श्यन्ति॒ वित॑तं॒ यथा॒ रजः॑ ।
प्रा॒चैर्दे॒वासः॒ प्र ण॑यन्ति देव॒युं ब्र॑ह्म॒प्रियं॑ जोषयन्ते व॒रा इ॑व ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - गोतमो राहूगणः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
आ᳓पो न᳓ देवी᳓र् उ᳓प यन्ति होत्रि᳓यम्
अवः᳓ पश्यन्ति वि᳓ततं य᳓था र᳓जः
प्राचइ᳓र् देवा᳓सः प्र᳓ णयन्ति देवयु᳓म्
ब्रह्मप्रि᳓यं जोषयन्ते वरा᳓ इव
Vedaweb annotation
Strata
Normal on metrical evidence alone
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́paḥ ← áp- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
devī́ḥ ← devī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
hotríyam ← hotríya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ná ← ná (invariable)
úpa ← úpa (invariable)
yanti ← √i- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
avás ← avás (invariable)
paśyanti ← √paś- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
rájaḥ ← rájas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vítatam ← √tan- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
yáthā ← yáthā (invariable)
devā́saḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
devayúm ← devayú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
nayanti ← √nī- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
prá ← prá (invariable)
prācaís ← prācaís (invariable)
brahmapríyam ← brahmaprī́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
iva ← iva (invariable)
joṣayante ← √juṣ- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
varā́ḥ ← vará- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
आपः॑ । न । दे॒वीः । उप॑ । य॒न्ति॒ । हो॒त्रिय॑म् । अ॒वः । प॒श्य॒न्ति॒ । विऽत॑तम् । यथा॑ । रजः॑ ।
प्रा॒चैः । दे॒वासः॑ । प्र । न॒य॒न्ति॒ । दे॒व॒ऽयुम् । ब्र॒ह्म॒ऽप्रिय॑म् । जो॒ष॒य॒न्ते॒ । व॒राःऽइ॑व ॥
Hellwig Grammar
- āpo ← āpaḥ ← ap
- [noun], nominative, plural, feminine
- “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- devīr ← devīḥ ← deva
- [noun], nominative, plural, feminine
- “divine.”
- upa
- [adverb]
- “towards; on; next.”
- yanti ← i
- [verb], plural, Present indikative
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- hotriyam ← hotriya
- [noun], accusative, singular, neuter
- avaḥ ← avas
- [adverb]
- “down.”
- paśyanti ← paś
- [verb], plural, Present indikative
- “see; view; watch; meet; observe; think of; look; examine; behold; visit; understand.”
- vitataṃ ← vitatam ← vitan ← √tan
- [verb noun], accusative, singular
- “expand; perform; scatter; prolong; increase.”
- yathā
- [adverb]
- “equally; as; so that; like; how; yathā [word]; that; wherein.”
- rajaḥ ← rajas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “powder; menorrhea; dust; Rajas; atmosphere; rajas; pollen; passion; rajas [word]; sindūra; rust; tin; impurity; dark; sky.”
- prācair ← prācais
- [adverb]
- devāsaḥ ← deva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- ṇayanti ← nī
- [verb], plural, Present indikative
- “bring; lead; spend; decant; enter (a state); remove; take out; take away; enforce; marry; carry; fill into; bring; learn; go out; add.”
- devayum ← devayu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “devout; devoted.”
- brahmapriyaṃ ← brahma ← brahman
- [noun], neuter
- “brahman; mantra; prayer; spell; Veda; Brahmin; sacred text; final emancipation; hymn; brahman [word]; Brāhmaṇa; study.”
- brahmapriyaṃ ← priyam ← priya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “beloved; pleasant; dear; fond(p); wanted; priya [word]; favorite; good; liked; suitable; proper.”
- joṣayante ← joṣay ← √juṣ
- [verb], plural, Present indikative
- varā ← varāḥ ← vara
- [noun], nominative, plural, masculine
- “suitor; groom; husband; Vara; lover.”
- iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
सायण-भाष्यम्
होत्रियं होतुः स्वभूतं चमसं देवीः देव्यो द्योतमानाः आपो न यथा आपः उप यन्ति उपगच्छन्ति तद्वदुपरि वर्तमाना देवा एतमेव चमसम् अवः अवस्तात् पश्यन्ति । होतृचमसे अस्माकं सोमाभिषवाय आपः पूरिता इति तेषां दृष्टिरप्यस्मिन् संलग्नाभूत् । तत्र दृष्टान्तः। विततं विस्तीर्णं रजः ज्योतिः सूर्यसंबन्धि यथा निरन्तरमवस्तात् पतति तद्वत् । देवयुं देवान् कामयमानमेतं चमसं प्राचैः प्राचीनं यद्वा प्राञ्चनैः प्रगमनैः उत्तरवेद्यभिमुखं होमकाले प्र णयन्ति । होमार्थे प्रणीतं ब्रह्मप्रियं ब्रह्मणा सोमलक्षणेनान्नेन प्रीतं संतृप्तं पूरितमित्यर्थः। जोषयन्ते सर्वे देवास्तं चमसं सेवन्ते । वराइव कन्यकाम् । यथा वरा ममेयं भविष्यति ममेयं भविष्यतीति कन्यकां सेवन्ते एवं देवा अपि ममायं सोमो ममायं सोम इत्यस्य पार्श्वे वर्तन्ते इत्यर्थः । एवम् अपोनप्त्रीयविनियोगानुसारेण योजितं मन्त्रस्यानुष्ठेयार्थप्रकाशकत्वात् । यदा तु रात्रिपर्यायेऽस्या विनियोगः तदा त्वेवं व्याख्येयम् । हे इन्द्र देव्य आपो यथा निम्नदेशमुपगच्छन्ति एवं देवास्त्वदीयं स्तोत्रं शुश्रूषमाणाः होत्रियं होतृसंबन्धि धिष्ण्यस्थानमुपगच्छन्ति । उपगत्य च अवस्तात् पश्यन्ति विततं ज्योतिरिव । देवयुं देवानात्मन इच्छन्तमेतं शंसितारमागताः सर्वे देवाः प्राचीनं प्र णयन्ति अग्रतो धारयन्ति । ब्रह्मप्रियं स्तोत्रप्रियं त्वां शंसन्तं वराः कन्यका इव सेवन्ते ॥ होत्रियम् । होतृशब्दात् तस्येदमर्थे घप्रत्ययः । अवः । ‘पूर्वाधरावराणामसि पुरधवश्चैषाम्’ इति असिप्रत्ययान्तोऽन्तोदात्तः । प्राचैः । उच्चैर्नीचैरितिवदव्ययम् । यद्वा प्रपूर्वात् अञ्चतेः ‘घञर्थे कविधानं । स्थास्नापाव्यधिहनियुध्यर्थम् ’ इति परिगणनस्योपलक्षणार्थत्वात् भावे कप्रत्ययः ।“ अनिदिताम् ’ इति नलोपः । जोषयन्ते । जुषी प्रीतिसेवनयोः । स्वात्मनः प्रयोज्यत्वात् हेतुमति णिच् ॥
Wilson
English translation:
“In like manner, as the bright waters flow to the sacrificial ladle, so they (the gods) look down (upon it); as the diffusive light (descends to earth), the gods convey it, desirous of being presented to them by progressive (movements to the altar), and are impatient to enjoy it, filled with the oblation, as bridegrooms (long for their brides).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Avaḥ paśyanti, they look down: devaḥ, the gods is added: gods who look down upon the sacrificial ladle, hotriyam, well plural ased to behold it filled with the intended libation. The text has ‘as diffused light’; the phrase ‘descends on earth’ is added. The next phrase is: the gods lead that which is plural ased by the libation, and wishes for them, either by progressive movements, or in an eastern direction (pracair), as bridegrooms delight. What is so led, and whither? The ladle, camasa, the alter, vedī as well as the bride or maiden, kanyakā, are filled up by the comment
Jamison Brereton
Like the goddesses, the Waters, they [=gods] approach (the
place) associated with oblation; they look downward onto
the extended (soma-filter? sacrifice?) as if onto an extensive
airy realm.
The gods lead forward the one who seeks the gods. Like suitors,
they delight in the man who pleases (them) with the sacred
formulation.
Jamison Brereton Notes
This verse presents a number of small problems of interpretation, and it helps first to determine what the verse is about in general. It seems to involve the gods’ ritual approach to the place of the soma pressing. They are compared to the goddess waters in a because waters are brought at the soma-pressing to mix with the pressed soma (cf. IX.69.4, e.g.). The identity of “the one who seeks the gods” (devayú-) in c is not entirely clear, but my assumption is that it is soma. I also assume that the acc. in d does not refer to the soma, but rather to the priest-poet, though it is not impossible that the two accusatives have the same referent, most likely in that case the priest-poet.
In b (with Geldner [/Witzel Gotō]) I take the shared term of the simile to be vítatam ‘extended, extensive’. Both Geldner and Witzel Gotō supply “Opfer” in the frame, but I would suggest that it is, more specifically, the soma-filter, which is elsewhere so qualified.
Cf. IX.83.2 tápoṣ pavítraṃ vítataṃ divás padé, where the filter has cosmic dimensions, as it would here.
In d brahmaprī́- is universally taken as ‘loving the formulation’, and this interpr. would match that of brahma-dvíṣ- ‘hating the formulation’. However, both here and in its other occurrence in I.152.6 I take it instead as ‘pleasing [someone] with the formulation’ with the transitive value of act. prīṇā́ti, etc. In this passage it makes more sense that the gods would delight in someone attempting to please them, rather than someone who is himself deriving pleasure from something else. The passage in I.152.6 invites a similar interpr.
Griffith
The heavenly Waters come not nigh the priestly bowl: they but look down and see how far mid-air is spread:
The Deities conduct the pious man to them: like suitors they delight in him who loveth prayer.
Geldner
Wie die göttlichen Wasser nahen sie dem Hotri-Sitz; sie blicken herab auf das Opfer, das sich entfaltet hat wie der Luftraum. Die Götter bringen den Gottergebenen vorwärts. Dem, der das Gotteswort liebt, sind sie zu Gefallen wie die Freier einem Mädchen.
Grassmann
Wie Wasser gehn die Göttinnen zum Opferwerk und schaun herab wie auf die ausgedehnte Luft; Die Götter leiten vorwärts den, der Götter liebt, dem, der Gebet liebt, sind sie wie die Freier hold.
Elizarenkova
Словно божественные воды, они приближаются к сосуду хотара.
Они смотрят вниз (на жертву), растянутую, как пространство.
Боги ведут прямо вперед того, кто предан богам.
Они радуются услаждающему их молитвой, как женихи (- невесте).
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- गोतमो राहूगणः
- जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर विद्वान् लोग क्या करें, इस विषय को अगले मन्त्र में कहा है ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - जो (देवासः) विद्वान् लोग मेघ को (आपो न) जैसे जल प्राप्त होते हैं, वैसे (देवीः) विदुषी स्त्रियों को (उपयन्ति) प्राप्त होते हैं और (यथा) जैसे (प्राचैः) प्राचीन विद्वानों के साथ (विततम्) विशाल और जैसे (रजः) परमाणु आदि जगत् का कारण (होत्रियम्) देने-लेने के योग्य (अवः) रक्षण को (पश्यन्ति) देखते हैं (वराइव) उत्तम पतिव्रता विद्वान् स्त्रियों के समान (ब्रह्मप्रियम्) वेद और ईश्वर की आज्ञा में प्रसन्न (देवयुम्) अपने आत्मा को विद्वान् होने की चाहनायुक्त (प्रणयन्ति) नीतिपूर्वक करते और (जोषयन्ते) इसका सेवन करते औरों को ऐसा कराते हैं, वे निरन्तर सुखी क्यों न हो ॥ २ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में उपमालङ्कार है। किस हेतु से विद्वान् और अविद्वान् भिन्न-भिन्न कहाते हैं, इसका उत्तर है कि जो धर्मयुक्त शुद्ध क्रियाओं को करें, सबके शरीर और आत्मा का यथावत् रक्षण करना जानें और भूगर्भादि विद्याओं से प्राचीन आप्त विद्वानों के तुल्य वेदद्वारा ईश्वरप्रणीत सत्यधर्म मार्ग का प्रचार करें, वे विद्वान् हैं और जो इनसे विपरीत हों वे अविद्वान् हैं, इस प्रकार निश्चय से जानें ॥ २ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: ये देवासो मेघमापो न देवीरुपयन्ति तथा प्राचैः सह विततं रजो होत्रियमवः पश्यन्ति वराइव ब्रह्मप्रियं देवयुं प्रणयन्ति जोषयन्ते ते सततं सुखिनः कथं न स्युः ॥ २ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्विद्वांसः किं कुर्वन्तीत्युपदिश्यते ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (आपः) व्याप्तिशीलानि (न) इव (देवीः) देदीप्यमानाः (उप) सामीप्ये (यन्ति) प्राप्नुवन्ति (होत्रियम्) दातव्यादातव्यानामिदम् (अवः) रक्षणादिकम् (पश्यन्ति) प्रेक्षन्ते (विततम्) विस्तृतम् (यथा) येन प्रकारेण (रजः) सूक्ष्मं सर्वलोककारणं परमाण्वादिकम् (प्राचैः) प्राचीनैर्विद्वद्भिः (देवासः) प्रशस्ता विद्वांसः (प्र) (नयन्ति) प्राप्नुवन्ति (देवयुम्) आत्मानं देवमिच्छन्तम् (ब्रह्मप्रियम्) ईश्वरो वेदो वा प्रियो यस्य तम् (जोषयन्ते) प्रीतयन्ति (वराइव) यथा प्रशस्तविद्याधर्मकर्मस्वभावाः ॥ २ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्रोपमालङ्कारः। केन हेतुनेमे विद्वांस इमेऽविद्वांस इति विवेचनीयमित्यात्राह जलवच्छान्ता, प्राणवत्प्रियाः, धर्म्यादिदिव्यक्रियाः कुर्युः, सर्वेषां शरीरात्मनोः यथार्थरक्षणं जानीयुः, भूगर्भादिविद्याभिः प्राचीनवेदविद्विद्वद् वर्त्तेरन्, वेदद्वारेश्वरप्रणीतं धर्मं प्रचारयेयुस्ते विद्वांसो विज्ञेयाः, एतद्विपरीताः स्युस्तेऽविद्वांसश्चेति निश्चिनुयुः ॥ २ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात उपमालंकार आहे. कोणत्या कारणामुळे विद्वान व अविद्वान भिन्न भिन्न मानले जातात. त्याचे उत्तर असे की, जे धर्मयुक्त शुद्ध क्रिया करतात, सर्वांच्या शरीर व आत्म्याचे रक्षण करणे जाणतात व भूगर्भ इत्यादी विद्यांनी प्राचीन आप्त विद्वानांप्रमाणे वेदाद्वारे ईश्वरप्रणीत सत्यधर्माच्या मार्गाचा प्रचार करतात ते विद्वान व जे या विपरीत असतील ते अविद्वान आहेत, हे निश्चयाने जाणावे. ॥ २ ॥
03 अधि द्वयोरदधा - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓धि द्व᳓योर् अदधा उक्थि᳓यं व᳓चो
यत᳓स्रुचा मिथुना᳓ या᳓ सपर्य᳓तः
अ᳓संयत्तो व्रते᳓ ते क्षेति पु᳓ष्यति
भद्रा᳓ शक्ति᳓र् य᳓जमानाय सुन्वते᳓
मूलम् ...{Loading}...
अधि॒ द्वयो॑रदधा उ॒क्थ्यं१॒॑ वचो॑ य॒तस्रु॑चा मिथु॒ना या स॑प॒र्यतः॑ ।
असं॑यत्तो व्र॒ते ते॑ क्षेति॒ पुष्य॑ति भ॒द्रा श॒क्तिर्यज॑मानाय सुन्व॒ते ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - गोतमो राहूगणः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
अ᳓धि द्व᳓योर् अदधा उक्थि᳓यं व᳓चो
यत᳓स्रुचा मिथुना᳓ या᳓ सपर्य᳓तः
अ᳓संयत्तो व्रते᳓ ते क्षेति पु᳓ष्यति
भद्रा᳓ शक्ति᳓र् य᳓जमानाय सुन्वते᳓
Vedaweb annotation
Strata
Normal on metrical evidence alone
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
adadhāḥ ← √dhā- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
ádhi ← ádhi (invariable)
dváyoḥ ← dvá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:DU}
ukthyàm ← ukthyà- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vácaḥ ← vácas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
mithunā́ ← mithuná- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
saparyátaḥ ← √sapary- (root)
{number:DU, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
yā́ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
yatásrucā ← yatásruc- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
ásaṁyattaḥ ← ásaṁyatta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
kṣeti ← √kṣi- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
púṣyati ← √puṣ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
vraté ← vratá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
bhadrā́ ← bhadrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
śaktíḥ ← śaktí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
sunvaté ← √su- (root)
{case:DAT, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
yájamānāya ← √yaj- (root)
{case:DAT, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
पद-पाठः
अधि॑ । द्वयोः॑ । अ॒द॒धाः॒ । उ॒क्थ्य॑म् । वचः॑ । य॒तऽस्रु॑चा । मि॒थु॒ना । या । स॒प॒र्यतः॑ ।
अस॑म्ऽयत्तः । व्र॒ते । ते॒ । क्षे॒ति॒ । पुष्य॑ति । भ॒द्रा । श॒क्तिः । यज॑मानाय । सु॒न्व॒ते ॥
Hellwig Grammar
- adhi
- [adverb]
- “on; from; accordingly.”
- dvayor ← dvayoḥ ← dvi
- [noun], locative, dual, masculine
- “two; dvi [word]; second.”
- adadhā ← adadhāḥ ← dhā
- [verb], singular, Imperfect
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- ukthyaṃ ← ukthyam ← ukthya
- [noun], accusative, singular, neuter
- “applaudable.”
- vaco ← vacaḥ ← vacas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “statement; command; speech; words; advice; word; voice.”
- yatasrucā ← yata ← yam
- [verb noun]
- “concentrate; grant; restrain; cause; control; offer; cover; raise.”
- yatasrucā ← srucā ← sruc
- [noun], nominative, dual, masculine
- “Sruc.”
- mithunā ← mithuna
- [noun], nominative, dual, masculine
- “twin; couple; couple; coupling; sexual intercourse; Gemini.”
- yā ← yad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- saparyataḥ ← sapary
- [verb], dual, Present indikative
- “worship.”
- asaṃyatto ← a
- [adverb]
- “not; akāra; a [taddhita]; a [word]; a; a.”
- asaṃyatto ← saṃyattaḥ ← saṃyat ← √yat
- [verb noun], nominative, singular
- vrate ← vrata
- [noun], locative, singular, neuter
- “vrata (vote); commandment; law; oath; command; rule; custom; vrata [word]; rule; behavior.”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- kṣeti ← kṣi
- [verb], singular, Present indikative
- “govern; inhabit; dwell; stay; predominate; bide; own.”
- puṣyati ← puṣ
- [verb], singular, Present indikative
- “boom; grow; promote; foster.”
- bhadrā ← bhadra
- [noun], nominative, singular, feminine
- “auspicious; lovely; good; happy; bhadra [word]; lucky; fine-looking; beautiful.”
- śaktir ← śaktiḥ ← śakti
- [noun], nominative, singular, feminine
- “spear; ability; Shakti; potency; power; capacity; śakti [word]; potency; capability; reproduction.”
- yajamānāya ← yaj
- [verb noun], dative, singular
- “sacrifice; worship; worship.”
- sunvate ← su
- [verb noun], dative, singular
- “press out; su.”
सायण-भाष्यम्
हे इन्द्र द्वयोः हविर्धानयोः उक्थ्यम् । उक्थं शस्त्रम् । तद्योग्यं वचः ‘युजे वाम्’ इत्यादिमन्त्ररूपं वचनम् अधि अदधाः निहितवानसि । ननु हविर्धानयोर्द्वयोः कथमेकमेव वचोऽधिनिधीयते इत्याशङ्क्य ब्राह्मणेनैवं व्याख्यातम् - ‘अधि द्वयोरदधा उक्थ्यं वच इति द्वयोर्ह्येतत्तृतीयं छदिरधिनिधीयत उक्थ्यं वच इति यदाह यज्ञियं वै कर्मोक्थ्यं वचो यज्ञमेवैतेन समर्धयति’ (ऐ. ब्रा. १. २९) इति । तत्र यथा हविर्धानद्वये एकमेव तृतीयं छदिरधिनिधीयते एवं स्तोत्रमप्युभयोरेकं युक्तम् । उक्थं नाम यज्ञसंबन्धि शस्त्रं तद्योग्यं वचनमपि यज्ञियं कर्म । तस्य यज्ञरूपयोर्हविर्धानयोर्यज्ञत्वसंपादनाय अधिनिधानात् यज्ञोऽपि समृद्धो भवति । कीदृशयोर्हविर्धानयोः । यतस्रुचा । यताः संबद्धाः स्रुचो ग्रहचमसादिलक्षणानि पात्राणि ययोस्ते । मिथुना युगलरूपेण वर्तमाने या ये हविर्धाने त्वां सपर्यतः पूजयतस्तयोरित्यर्थः । किंच ईदृग्रूपहविर्धानयुक्तो यजमानः असंयत्तः शत्रुभिः सह युद्धार्थमनभिगतः सन् ते व्रते त्वदीये कर्मणि क्षेति निवसति पुष्यति च । प्रजया पशुभिश्च पुष्टो भवति च । सुन्वते त्वद्देवत्ये यागे सोमाभिषवं कुर्वतो यजमानस्य भद्रा कल्याणी शक्तिः उत्कृष्टं बलं भवति। एतत्सर्वं हविर्धानयोक्थ्यस्य वचसोऽधिनिधानेन त्वया कृतमित्यर्थः ॥ यतस्रुचा । ‘ यम उपरमे’। निष्ठायाम् ’ अनुदात्तोपदेश ’ इत्यादिना अनुनासिकलोपः । बहुव्रीहौ पूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वम् । इदमादिषु त्रिषु पदेषु ‘सुपां सुलुक् ’ इति विभक्तेः आकारः । सपर्यतः । ‘सपर पूजायाम्’। ‘कण्ड्वादिभ्यो यक्’ । अदुपदेशात् लसार्वधातुकानुदात्तत्वे तस्यैव स्वरः शिष्यते । क्षेति । ‘क्षि निवासगत्योः’। बहुलं छन्दसि ’ इति विकरणस्य लुक् । सुन्वते । षष्ठ्यर्थे चतुर्थी वक्तव्या’ इति चतुर्थी । ‘शतुरनुमः’ इति विभक्तेरुदात्तत्वम् ॥
Wilson
English translation:
“You have associated, Indra, words of sacred praise with both (the grain and butter of oblation), plural ced together in ladles and jointly presented to you, so that (the sacrificer), undisturbed, remains (engaged) in your worship, and is prosperous; for to the sacrificer pouring out oblations (to you), auspicious power is granted.”
Jamison Brereton
You have placed a speech worthy to be spoken in the two (priests), the pair who ritually serve with their offering spoons extended.
Not mustered (to battle), he dwells in peace under your commandment, he thrives. Propitious is your potency for the sacrificer who
presses soma.
Jamison Brereton Notes
With Geldner (/Witzel Gotō) I take the two as the Hotar and Adhvaryu priests, with pāda a appropriate to the former and b to the latter. Although it is something of a surprise to find the charged word mithunā́, which is usually used of a sexual pairing, applied to two males, it is presumably because the two priests have complementary duties. I do not think that it refers to the sacrificer and his wife, contra Oldenberg (flg. Benfey). As I have argued at length elsewhere (Jamison 2011, 2016 [UTexas Vedic conf.], and forthcoming [World Skt. Conf. Edinburgh]), I consider the ritual Patnī to be a ritual role introduced only in the late RV and very controversial at that time, and I doubt that she would be so casually alluded to here.
Griffith
Praiseworthy blessing hast thou laid upon the pair who with uplifted ladle serve thee, man and wife.
Unchecked he dwells and prospers in thy law: thy power brings blessing to the sacrificer pouring gifts.
Geldner
Auf zwei legtest du die preisvolle Rede, die als ein Paar mit hingehaltenem Löffel aufwarten. Ohne Streit wohnt und gedeiht er in deinem Dienst. Segensreich ist dein Wirken für den Opfernden, der Soma presst.
Grassmann
Dem Ehepaar verliehst du preisenswerthes Lied, das mit gereichter Schale dich vereinigt ehrt; Der Opferer, der Soma presst, ruht unbedroht in deinem Dienst, gedeiht und erntet schönen Lohn.
Elizarenkova
Двоих ты наделил (священной) речью гимнов,
Кто с протянутой жертвенной ложкой вдвоем служит богам.
Не приспособленный (к битвам), живет (жрец) в твоем обете (и) процветает.
Благая сила (дана) жертвователю, выжимающему (сому).
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- गोतमो राहूगणः
- निचृज्जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वे कैसे हों, इस विषय को अगले मन्त्र में कहा है ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्य ! जैसे (या) जो (यतस्रुचा) साधनोपसाधनयुक्त पढ़ाने और उपदेश करनेहारे (मिथुना) दोनों मिलके (द्वयोः) अपना और पराया कल्याण करके जो (उक्थ्यम्) प्रशंसा के योग्य (वचः) वचन को (सपर्यतः) सेवते हैं, वैसे इसका तू (अदधाः) धारण कर। जो (असंयत्तः) अजितेन्द्रिय भी (ते) तेरे (व्रते) सत्यभाषणादि नियम पालन में (क्षेति) निवास करता है, उसमें (भद्रा) कल्याण करनेहारी (शक्तिः) सामर्थ्य (क्षेति) बसती है और वह (पुष्यति) पुष्ट होता है, तब (सुन्वते) ऐश्वर्यप्राप्ति होनेवाले (यजमानाय) सबको सुखके दाता के लिये निरन्तर सुख कैसे न बढ़े ॥ ३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है। जो मनुष्य परोपकारी बुद्धि से सबके शरीर और आत्मा के मध्य पुष्टि और विद्याबल को उत्पन्न कर विरोध छोड़के धर्मयुक्त व्यवहार को सेवन करके निरन्तर सब मनुष्यों को सत्यव्यवहार में प्रवृत्त करते हैं, वे मोक्ष को प्राप्त होते हैं ॥ ३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्य ! यथा या यतस्रुचा मिथुना द्वयोर्यदुक्थ्यं वचः सपर्यतस्तथैतौ त्वमदधाः। यो संयतोऽपि ते व्रते क्षेति तस्मिन् भद्रा शक्तिरधि निवसति स पुष्यति पुष्टो भवति तर्हि तस्मै सुन्वते यजमानाय सुखं कथं न वर्द्धेत ॥ ३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्ते कीदृशा इत्युपदिश्यते ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अधि) उपरिभावे (द्वयोः) स्वात्मपरात्मनोः प्रियम् (अदधाः) धेहि (उक्थ्यम्) वक्तुमर्हम् (वचः) सत्यं वचनम् (यतस्रुचा) यता नियताः स्रुचः साधनानि याभ्यामुपदेशाभ्यां तौ (मिथुना) विरोधं विहाय मिलितौ (या) यौ (सपर्यतः) परिचरतः (असंयत्तः) अजितेन्द्रियोऽपि (व्रते) सत्यभाषणादिलक्षणे व्यवहारे (ते) तव (क्षेति) निवसति (पुष्यति) पुष्टो भवति (भद्रा) कल्याणकारिणी (शक्तिः) समर्थता (यजमानाय) उपदेश्याय पालकाय वा (सुन्वते) ऐश्वर्यमिच्छुकाय प्राप्ताय वा ॥ ३ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः। ये मनुष्याः परोपकारबुद्ध्या सर्वेषां शरीरात्मनोर्मध्ये पुष्टिविद्याबले ज्ञात्वा विरोधं त्यक्त्वा धर्म्यं व्यवहारं सेवित्वा सततं सर्वान् मनुष्यान् सत्ये व्यवहारे प्रवर्त्तयन्ति, ते मोक्षमाप्नुवन्ति नेतर इति वेद्यम् ॥ ३ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. जी माणसे परोपकारी बुद्धीने सर्वांच्या शरीर व आत्म्याची पुष्टी करतात व विद्याबल उत्पन्न करून विरोध सोडून धर्मयुक्त व्यवहार करतात आणि सदैव सर्व माणसांना सत्य व्यवहारात प्रवृत्त करतात ते मोक्ष प्राप्त करतात. ॥ ३ ॥
04 आदङ्गिराः प्रथमम् - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ᳓द् अ᳓ङ्गिराः प्रथमं᳓ दधिरे व᳓य
इद्धा᳓ग्नयः श᳓मिया ये᳓ सुकृत्य᳓या
स᳓र्वम् पणेः᳓ स᳓म् अविन्दन्त भो᳓जनम्
अ᳓श्वावन्तं गो᳓मन्तम् आ᳓ पशुं᳓ न᳓रः
मूलम् ...{Loading}...
आदङ्गि॑राः प्रथ॒मं द॑धिरे॒ वय॑ इ॒द्धाग्न॑यः॒ शम्या॒ ये सु॑कृ॒त्यया॑ ।
सर्वं॑ प॒णेः सम॑विन्दन्त॒ भोज॑न॒मश्वा॑वन्तं॒ गोम॑न्त॒मा प॒शुं नरः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - गोतमो राहूगणः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
आ᳓द् अ᳓ङ्गिराः प्रथमं᳓ दधिरे व᳓य
इद्धा᳓ग्नयः श᳓मिया ये᳓ सुकृत्य᳓या
स᳓र्वम् पणेः᳓ स᳓म् अविन्दन्त भो᳓जनम्
अ᳓श्वावन्तं गो᳓मन्तम् आ᳓ पशुं᳓ न᳓रः
Vedaweb annotation
Strata
Normal on metrical evidence alone
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
áṅgirāḥ ← áṅgira- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ā́t ← ā́t (invariable)
dadhire ← √dhā- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
prathamám ← prathamá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
váyaḥ ← váyas- 2 (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
iddhā́gnayaḥ ← iddhā́gni- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
śámyā ← śámī- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
sukr̥tyáyā ← sukr̥tyā́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
yé ← yá- (pronoun)
avindanta ← √vid- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:MED}
bhójanam ← bhójana- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
paṇéḥ ← paṇí- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
sám ← sám (invariable)
sárvam ← sárva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
áśvāvantam ← áśvāvant- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
gómantam ← gómant- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
náraḥ ← nár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
paśúm ← paśú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
आत् । अङ्गि॑राः । प्र॒थ॒मम् । द॒धि॒रे॒ । वयः॑ । इ॒द्धऽअ॑ग्नयः । शम्या॑ । ये । सु॒ऽकृ॒त्यया॑ ।
सर्व॑म् । प॒णेः । सम् । अ॒वि॒न्द॒न्त॒ । भोज॑नम् । अश्व॑ऽवन्तम् । गोऽम॑न्तम् । आ । प॒शुम् । नरः॑ ॥
Hellwig Grammar
- ād ← āt
- [adverb]
- “then.”
- aṅgirāḥ ← aṅgiras
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Aṅgiras; Aṅgiras; Brahman; Atharva-Veda; aṅgiras [word]; Aṅgiras.”
- prathamaṃ ← prathamam ← prathama
- [noun], accusative, singular, neuter
- “first; prathama [word]; third; young; chief(a); best; antecedent.”
- dadhire ← dhā
- [verb], plural, Perfect indicative
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- vaya ← vayaḥ ← vayas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “age; vigor; old age; strength; vayas [word]; aging; power; youth; food.”
- iddhāgnayaḥ ← iddha ← indh
- [verb noun]
- “kindle; ignite; set ablaze.”
- iddhāgnayaḥ ← agnayaḥ ← agni
- [noun], nominative, plural, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- śamyā ← śamī
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “Prosopis spicigera Linn.; śamī [word]; Acacia sundra; attempt; labor.”
- ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- sukṛtyayā ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- sukṛtyayā ← kṛtyayā ← kṛtyā
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “magic; spirit; kṛtyā; Kṛtyā; witchcraft; act.”
- sarvam ← sarva
- [noun], accusative, singular, neuter
- “all(a); whole; complete; sarva [word]; every(a); each(a); all; entire; sāṃnipātika; manifold; complete; all the(a); different; overall.”
- paṇeḥ ← paṇi
- [noun], genitive, singular, masculine
- “niggard; paṇ.”
- sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- avindanta ← vid
- [verb], plural, Imperfect
- “find; detect; marry; get; think.”
- bhojanam ← bhojana
- [noun], accusative, singular, neuter
- “food; eating; foodstuff; meal; property; sevana; enjoyment.”
- aśvāvantaṃ ← aśvāvantam ← aśvāvat
- [noun], accusative, singular, masculine
- “rich in horses.”
- gomantam ← gomat
- [noun], accusative, singular, masculine
- “rich in cattle; bovine.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- paśuṃ ← paśum ← paśu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “domestic animal; sacrificial animal; animal; cattle; Paśu; stupid; Paśu; herd; goat.”
- naraḥ ← nṛ
- [noun], nominative, plural, masculine
- “man; man; nṛ [word]; crew; masculine.”
सायण-भाष्यम्
यदा पणिभिर्गावोऽपहृतास्तदानीम् अङ्गिराः अङ्गिरसः प्रथमं पूर्वमग्रतः वयः हविर्लक्षणमन्नं दधिरे इन्द्रार्थं संपादितवन्तः । आत् अनन्तरं तादृशाः ये अङ्गिरसः इद्धाग्नयः प्रज्वलिताग्नियुक्ताः सन्तः सुकृत्यया शोभनकरणोपेतया शम्या कर्मणा शोभनेन यागेनेन्द्रमयजन्निति शेषः । ते नरः यज्ञस्य नेतारोऽङ्गिरसः पणेः एतन्नाम्नोऽसुरस्य संबन्धि सर्वं भोजनं धनं समविन्दन्त समलभन्त । कीदृशम् । अश्वावन्तं अश्वैर्युक्तं गोमन्तं गोभिर्युक्तम् । आकारः समुच्चये । गवाश्वव्यतिरिक्तमन्यत्पशुजातं च समविन्दन्त । अङ्गिराः । ‘ सुपां सुलुक्° ’ इति जसः सुः । शम्या । शमी इति कर्मनाम । शाम्यत्यनया क्रियया दोषजातमिति शमी । करणे घञ् । ‘नोदात्तोपदेशस्य मान्तस्यानाचमेः ’ ( पा. सू. ७. ३. ३४ ) इति वृद्धिप्रतिषेधः । गौरादित्वात् ङीष् । व्यत्ययेनाद्युदात्तत्वम् । सुकृत्यया । शोभनं कृत्यं करणं यस्यां सा तथोक्ता । ‘ नञ्सुभ्याम्’ इत्युत्तरपदान्तोदात्तत्वम् ॥
Wilson
English translation:
“The Aṅgirasas first prepared (for Indra) the sacrificial food, and then, with kindled fire, (worshipped him) with a most holy rite; they, the instrumental tutors (of the ceremony); acquired all the wealth of Paṇi, comprising horses, and cows, and (other) animals.”
Jamison Brereton
The Aṅgirases, who had (previously) kindled the fires with ritual labor and good ritual performance, after that first acquired their
life-force.
They collected together all the sustenance of the niggard, livestock
consisting of horses and cows—the superior men.
Jamison Brereton Notes
Assuming a thematic stem áṅgira- here is unavoidable, next to the far more common s-stem áṅgiras-.
In order to give ā́d its usual temporal reading (“just after that”), I follow Oldenberg in assuming that pāda b provides the grounds for the Aṅgirases’ acquisition of lifeforce.
The standard tr. (Geldner, Renou, Witzel Gotō) take prathamám … váyaḥ as a syntagm (“first youth,” vel sim.), whereas I take prathamám as an adverb. Their evidence is VII.97.1 prathamáṃ váyaś ca, but there the position of ca favors separation of prathamám and váyaḥ. See comm. ad loc. Geldner and Renou supply a verb in d, but this seems unnecessary; the accusatives here can simply expand on bhójanam in c.
Griffith
First the Angirases won themselves vital power, whose fires were kindled through good deeds and sacrifice.
The men together found the Pani’s hoarded wealth, the cattle, and the wealth in horses and in kine.
Geldner
Da erlangten die Angiras´ die erste Jugendkraft, die das Feuer unter Opferdienst und frommen Werk entzündet hatten. Sie fanden die ganze Nahrung des Pani beisammen; die Männer trieben die Roß- und Rinderherde heim.
Grassmann
Die Angiras empfingen da die erste Kraft, als Feuer sie mit Fleiss entflammt und frommem Werk; Des Pani ganze Habe eigneten sich an die Männer und die Heerden reich an Rind und Ross.
Elizarenkova
Вот Ангирасы достигли первого расцвета юности,
Они, (кто) зажег жертвенные костры трудом (и) благим деянием.
Они нашли вместе всю еду Пани,
Мужи при(гнали) скот: коней (и) коров.
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- गोतमो राहूगणः
- निचृज्जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वे कैसे हों, इस विषय को अगले मन्त्र में कहा है ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (इद्धाग्नयः) अग्निविद्या को प्रदीप्त करनेहारे (ये) (नरः) नायक मनुष्यो ! आप जैसे (सुकृत्यया) सुकृतयुक्त (शम्या) कर्म और (पणेः) प्रशंसनीय व्यवहार करनेवाले के उपदेश से (प्रथमम्) पहिले (वयः) उमर को ब्रह्मचर्य के लिये (आदधिरे) सब प्रकार से धारण करते हैं वे (सर्वम्) सब (भोजनम्) आनन्द को भोग और पालन को (समविन्दन्त) अच्छे प्रकार प्राप्त होते हैं (आत्) इससे अनन्तर जैसे (अङ्गिराः) प्राणवत् प्रिय बछड़ा (पशुम्) अपनी माता को प्राप्त होके आनन्दित होता है, वैसे आप (अश्वावन्तम्) उत्तम घोड़ों से युक्त (गोमन्तम्) श्रेष्ठ गाय और भूमि आदि से सहित राज्य को प्राप्त होके आनन्दित हूजिये ॥ ४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है। कोई भी मनुष्य ब्रह्मचर्य से विद्या पढ़े विना साङ्गोपाङ्ग विद्याओं को प्राप्त होने को समर्थ नहीं हो सकते और विद्या सत्कर्म के विना राज्याधिकार को प्राप्त होने योग्य नहीं होते, उक्त प्रकार से रहित मनुष्य सत्य सुख को प्राप्त नहीं हो सकते ॥ ४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे इद्धाग्नयो ये नरो मनुष्या यथा सुकृत्यया शम्या पणेः प्रथमं वयो ब्रह्मचर्यार्थमादधिरे सर्वतो दधति ते सर्वं भोजनं समविन्दन्त प्राप्नुवन्त्वाद्यथाऽङ्गिराः अश्वावन्तं गोमन्तं राज्यं प्राप्यानन्दितः पशुं लब्ध्वानन्दी भवति तथा भवन्तु ॥ ४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्ते कीदृशा इत्युपदिश्यते ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (आत्) अनन्तरम् (अङ्गिराः) प्राण इव प्रियो वत्सः। अङ्गिरस इति पदनामसु पठितम्। (निघं०५.५) (प्रथमम्) आदिमं ब्रह्मचर्यार्थम् (दधिरे) दधति (वयः) जीवनम् (इद्धाग्नयः) इद्धाः प्रदीप्ता मानसबाह्याग्नयो यैस्ते (शम्या) शान्तियुक्तक्रियया। शमीति कर्मनामसु पठितम्। (निघं०२.१) (ये) (सुकृत्यया) शोभनानि कृत्यानि कर्माणि यस्यां तया (सर्वम्) अखिलम् (पणेः) स्तुत्यस्य व्यवहारस्य (सम्) सम्यक् (अविन्दन्त) विन्दन्ते प्राप्नुवन्ति (भोजनम्) पालनं भोग्यमानन्दं वा (अश्वावन्तम्) प्रशस्ता अश्वा विद्यन्ते यस्मिंस्तम् (गोमन्तम्) बह्व्यो गावः सन्त्यस्मिंस्तम् (आ) समन्तात् (पशुम्) स्वमातरम् (नरः) नेतारः ॥ ४ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः। केचिदपि मनुष्या ब्रह्मचर्यसेवनेन विना साङ्गोपाङ्गविद्याः प्राप्तुं न शक्नुवन्ति, विद्याशक्तिभ्यां विना राज्याऽधिकारं लब्धुं नार्हन्ति, न चैतद्विरहा जनाः सत्यानि सुखानि प्राप्तुमर्हन्ति ॥ ४ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. कोणतीही माणसे ब्रह्मचर्यपूर्वक विद्या शिकल्याशिवाय सांगोपांग विद्या प्राप्त करण्यास समर्थ होऊ शकत नाहीत व विद्या सत्कर्माशिवाय राज्याधिकार प्राप्त करण्यायोग्य बनू शकत नाहीत. याविरुद्ध असणारी माणसे सत्य सुख प्राप्त करू शकत नाहीत. ॥ ४ ॥
05 यज्ञैरथर्वा प्रथमः - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
यज्ञइ᳓र् अ᳓थर्वा प्रथमः᳓ पथ᳓स् तते
त᳓तः सू᳓र्यो व्रतपा᳓ वेन᳓ आ᳓जनि
आ᳓ गा᳓ आजद् उश᳓ना कावियः᳓ स᳓चा
यम᳓स्य जात᳓म् अमृ᳓तं यजामहे
मूलम् ...{Loading}...
य॒ज्ञैरथ॑र्वा प्रथ॒मः प॒थस्त॑ते॒ ततः॒ सूर्यो॑ व्रत॒पा वे॒न आज॑नि ।
आ गा आ॑जदु॒शना॑ का॒व्यः सचा॑ य॒मस्य॑ जा॒तम॒मृतं॑ यजामहे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - गोतमो राहूगणः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
यज्ञइ᳓र् अ᳓थर्वा प्रथमः᳓ पथ᳓स् तते
त᳓तः सू᳓र्यो व्रतपा᳓ वेन᳓ आ᳓जनि
आ᳓ गा᳓ आजद् उश᳓ना कावियः᳓ स᳓चा
यम᳓स्य जात᳓म् अमृ᳓तं यजामहे
Vedaweb annotation
Strata
Normal on metrical evidence alone
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
átharvā ← átharvan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
patháḥ ← pánthā- ~ path- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL, tense:PRF, voice:MED}
prathamáḥ ← prathamá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
tate ← √tan- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
yajñaíḥ ← yajñá- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
ā́ ← ā́ (invariable)
ajani ← √janⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:PASS}
sū́ryaḥ ← sū́rya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
tátas ← tátas (invariable)
venáḥ ← vená- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vratapā́ḥ ← vratapā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
ājat ← √aj- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
gā́ḥ ← gáv- ~ gó- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
kāvyáḥ ← kāvyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sácā ← sácā (invariable)
uśánā ← uśánā- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
amŕ̥tam ← amŕ̥ta- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
jātám ← √janⁱ- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
yajāmahe ← √yaj- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
yamásya ← yamá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
य॒ज्ञैः । अथ॑र्वा । प्र॒थ॒मः । प॒थः । त॒ते॒ । ततः॑ । सूर्यः॑ । व्र॒त॒ऽपाः । वे॒नः । आ । अ॒ज॒नि॒ ।
आ । गाः । आ॒ज॒त् । उ॒शना॑ । का॒व्यः । सचा॑ । य॒मस्य॑ । जा॒तम् । अ॒मृत॑म् । य॒जा॒म॒हे॒ ॥
Hellwig Grammar
- yajñair ← yajñaiḥ ← yajña
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “yajña; religious ceremony; Vishnu; yajña [word]; Yajña; Shiva.”
- atharvā ← atharvan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Atharvan; Atharvavedin.”
- prathamaḥ ← prathama
- [noun], nominative, singular, masculine
- “first; prathama [word]; third; young; chief(a); best; antecedent.”
- pathas ← pathaḥ ← pathin
- [noun], accusative, plural, masculine
- “way; road; path [word]; journey; method.”
- tate ← tan
- [verb], singular, Perfect indicative
- “expand; perform; cause; increase; write; spread; produce; spread; speak; propagate.”
- tataḥ ← tatas
- [adverb]
- “then; therefore; now; then; from there; subsequently; consequently; then; there; from that; for that reason; alternatively; consequently; furthermore.”
- sūryo ← sūryaḥ ← sūrya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “sun; Surya; sūrya [word]; right nostril; twelve; Calotropis gigantea Beng.; sūryakānta; sunlight; best.”
- vratapā ← vrata
- [noun], neuter
- “vrata (vote); commandment; law; oath; command; rule; custom; vrata [word]; rule; behavior.”
- vratapā ← pāḥ ← pā
- [noun], nominative, singular, masculine
- “protecting.”
- vena ← venaḥ ← vena
- [noun], nominative, singular, masculine
- ājani ← ājan ← √jan
- [verb], singular, Aorist passive
- “be born.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- gā ← gāḥ ← go
- [noun], accusative, plural, masculine
- “cow; cattle; go [word]; Earth; bull; floor; milk; beam; sunbeam; leather; hide; horn; language; bowstring; earth; ox; Svarga.”
- ājad ← ājat ← aj
- [verb], singular, Imperfect
- “drive; expel.”
- uśanā ← uśanas
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Uśanas; Uśanas; uśanas [word]; Uśanas; Venus.”
- kāvyaḥ ← kāvya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Uśanas; poem; Kāvya; wisdom.”
- sacā
- [adverb]
- “jointly.”
- yamasya ← yama
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Yama; yama; twin; yam; Yama; two; bridle; yama [word]; Asvins.”
- jātam ← jāta
- [noun], accusative, singular, neuter
- “kind; object; descendant; kin; being; reincarnation.”
- amṛtaṃ ← amṛtam ← amṛta
- [noun], accusative, singular, neuter
- “immortal; amṛta; imperishable.”
- yajāmahe ← yaj
- [verb], plural, Present indikative
- “sacrifice; worship; worship.”
सायण-भाष्यम्
पणिभिरपहृतासु गोषु अथर्वा एतत्संज्ञः ऋषिः यज्ञेः इन्द्रदेवत्यैरनुष्ठितैर्यागैः पथः गोसंबन्धिनो मार्गान् प्रथमः तते तनुते । सर्वेभ्य ऋषिभ्यः पूर्वमेव कृतवानित्यर्थः । ततः तदनन्तरं व्रतपाः व्रतानां कर्मणां पालयिता वेनः कान्तः सूर्यः सूर्यरूप इन्द्रः आ अजनि गवां प्रदर्शनाय आविरभूत् । ततोऽथर्वा ताः गाः आ आजत् आभिमुख्येन प्राप्नोत् । तादृशस्येन्द्रस्य काव्यः कवेः पुत्रः उशना भृगुः सचा असुरनिरसनाय सहायोऽभूत् । यमस्य असुराणां नियमनार्थं जातं प्रादुर्भूतम् अमृतं मरणरहितं तमिन्द्रं यजामहे हविर्भिः पूजयामः ॥ पथः । शसि ‘भस्य टेर्लोपः इति टिलोपः । उदात्तनिवृत्तिस्वरेण विभक्तेरुदात्तत्वम् । तते । तनु विस्तारे’। बहुलं छन्दसि इति विकरणस्य लुक् । अनुदात्तोपदेश’ इत्यादिना अनुनासिकलोपः । अजनि। ‘ जनी प्रादुर्भावे ’ । ‘ दीपजनबुध’ (पा. सू. ३. १. ६१ ) इत्यादिना कर्तरि लुङि च्लेः चिण् । आजत् । ‘अज गतिक्षेपणयोः ॥
Wilson
English translation:
“Atharvan first by sacrifices discovered the path (of the stolen cattle); then the bright sun, the cherisher of pious acts, was born. Atharvan regained the cattle; Kāvya (Uṣanās) was associated with him. Let us worship the immortal (Indra), who was born to restrain (the asuras).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Ajani, was born: ’the sun appeared, in order to light the way to the cave where the cows were hidden’; Kāvya is identified with Uṣanās; Uṣanās is identified with Bhṛgu; kāvyaḥ kaveḥ putra uṣanā bhṛguḥ, meaning that only Uṣanās was of the family of Bhṛgu (cf. Viṣṇu Purāṇa, 82); To restrain (the asuras): the text has yamasya jātam; the term yamasya is explained: asurāṇām niyamanārtham
Jamison Brereton
With sacrifices the Atharvan first stretched the paths. Thereupon was the Sun, the protector of commandments, the tracker, born.
Uśanā Kāvya drove the cows together. We sacrifice to the immortal birth of Yama.
Jamison Brereton Notes
This verse seems to jumble together a lot of primal mythology that does not seem to be connected (or, rather, whose connection eludes me). As noted in the published
introduction, vss. 4-5 describe the first institution of the sacrifice and touch on a number of the primordial players. It is esp. noteworthy (but I don’t quite know what to do with it) that vs. 4 contains the Aṅgirases and vs. 5 Atharvan, reminding us of the old designation for the Atharva Veda, atharvāṅgirasaḥ (see, e.g., Bloomfield, Intro. to Hymns of the Atharvarveda [SBE 42, 1897]).
The form tate is a pseudo-perfect to √tan; at this period we would expect
*tatne (which we in fact get at X.130.2). The light root-syllable is metrically guaranteed. Kümmel (210) points out that it is formed as if to a root √tā, and such a root morpheme could have been extracted from the passive tāyáte. I would add that, as with many aberrant forms, the context invites this form: note the immediately following word, opening the next pāda, tátaḥ (recall also vítatam in 2b).
Note the chaining of ā́jani (b) … ājat (c) … jātám (d), with the middle term belonging to a different root (√aj) from the first and last (√jan).
Griffith
Atharvan first by sacrifices laid the paths then, guardian of the Law, sprang up the loving Sun.
Usana Kavya straightway hither drove the kine. Let us with offerings honour Yama’s deathless birth.
Geldner
Durch Opfer hat Atharvan zuerst die Wege gebahnt; Daraus ward Surya, der Hüter des Gesetzes, der Späher geboren. Usanas Kavya trieb gleichzeitig die Rinder ein. Wir verehren das unsterbliche Geschlecht des Yama.
Grassmann
Atharvan bahnte opfernd sich zuerst den Weg; dann ward als Schirm des Rechts die holde Sonn’ erzeugt; Uçana Kavja trieb zugleich die Kühe her; des Jama Sohn, der nimmer stirbt, verehren wir.
Elizarenkova
С помощью жертв Атхарван первым протянул пути.
От этого родился Сурья, защитник обета, следящий.
Кавья Ушанас пригнал коров, всех вместе.
Мы чтим бессмертное рождение Ямы.
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- गोतमो राहूगणः
- निचृज्जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वे किससे किसको प्राप्त होते हैं, यह विषय कहा है ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - जैसे (प्रथमः) प्रसिद्ध विद्वान् (अथर्वा) हिंसारहित (पथः) सन्मार्ग को (तते) विस्तृत करता है, जैसे (वेनः) बुद्धिमान् (व्रतपाः) सत्य का पालन करनेहारा सब प्रकार (आजनि) प्रसिद्ध होता है, जैसे (ततः) विस्तृत (सूर्यः) सूर्यलोक (गाः) पृथिवी में देशों को (आजत्) धारण करके घुमाता है, जैसे (काव्यः) कवियों में शिक्षा को प्राप्त (उशना) विद्या की कामना करनेवाला विद्वान् विद्याओं को प्राप्त होता है, वैसे हम लोग (यज्ञैः) विद्या के पढ़ने-पढ़ाने सत्संयोगादि क्रियाओं से (यमस्य) सब जगत् के नियन्ता परमेश्वर के (सचा) साथ (जातम्) प्राप्त हुए (अमृतम्) मोक्ष को (आयजामहे) प्राप्त होवें ॥ ५ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है। मनुष्यों को योग्य है कि सत्य मार्ग में स्थित होके सत्य क्रिया और विज्ञान से परमेश्वर को जान के मोक्ष की इच्छा करें, वे विद्वान् मुक्ति को प्राप्त होते हैं ॥ ५ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: यथा प्रथमोऽथर्वा पथस्तते यथा वेनो व्रतपा आजनि समन्ताज्जायते यथा ततः सूर्यो गा आजदजति यथा काव्य उशना विद्वान् विद्याः प्राप्नोति तथा वयं यज्ञैर्यमस्य सचा जातममृतमायजामहे ॥ ५ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्ते केन किं संगच्छन्त इत्युपदिश्यते ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यज्ञैः) विद्याविज्ञानप्रचारैः (अथर्वा) अहिंसकः (प्रथमः) प्रख्यातो विद्वान् (पथः) मार्गम् (तते) तनुते। अत्र बहुलं छन्दसीति विकरणस्य लुक्। (ततः) विस्तृतः। अत्र तनिमृङ्भ्यां किच्च। (उणा०३.८६) अनेन तन्प्रत्ययः किच्च। (सूर्यः) यथा सविता तथा (व्रतपाः) सत्यनियमरक्षकः (वेनः) कमनीयः (आ) अभितः (अजनि) जायते (आ) समन्तात् (गाः) पृथिवीः (आजत्) अजत्याकर्षणेन प्रक्षिपति वा (उशना) कामयिता (काव्यः) यथा कवेः पुत्रः शिष्यो वा (सचा) विज्ञानेन (यमस्य) सर्वनियन्तुः (जातम्) प्रसिद्धिगतम् (अमृतम्) अधर्मजन्मदुःखरहितं मोक्षसुखम् (यजामहे) सङ्गच्छामहे ॥ ५ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः। यदि मनुष्यैः सन्मार्गे स्थित्वा सत्क्रियाभिर्विज्ञानेन च परमेश्वरं विज्ञाय मोक्षसुखमिष्यते तर्ह्यवश्यं ते मुक्तिमश्नुवते ॥ ५ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. माणसे सत्य मार्गात स्थित होऊन सत्य क्रिया व विज्ञानाने परमेश्वराला जाणून मोक्षाची इच्छा बाळगतात तेच विद्वान मुक्ती प्राप्त करतात. ॥ ५ ॥
06 बर्हिर्वा यत्स्वपत्याय - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
बर्हि᳓र् वा य᳓त् सुअपत्या᳓य वृज्य᳓ते
अर्को᳓ वा · श्लो᳓कम् आघो᳓षते दिवि᳓
ग्रा᳓वा य᳓त्र व᳓दति कारु᳓र् उक्थि᳓यस्
त᳓स्ये᳓द् इ᳓न्द्रो अभिपित्वे᳓षु रण्यति
मूलम् ...{Loading}...
ब॒र्हिर्वा॒ यत्स्व॑प॒त्याय॑ वृ॒ज्यते॒ऽर्को वा॒ श्लोक॑मा॒घोष॑ते दि॒वि ।
ग्रावा॒ यत्र॒ वद॑ति का॒रुरु॒क्थ्य१॒॑स्तस्येदिन्द्रो॑ अभिपि॒त्वेषु॑ रण्यति ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - गोतमो राहूगणः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
बर्हि᳓र् वा य᳓त् सुअपत्या᳓य वृज्य᳓ते
अर्को᳓ वा · श्लो᳓कम् आघो᳓षते दिवि᳓
ग्रा᳓वा य᳓त्र व᳓दति कारु᳓र् उक्थि᳓यस्
त᳓स्ये᳓द् इ᳓न्द्रो अभिपित्वे᳓षु रण्यति
Vedaweb annotation
Strata
Normal on metrical evidence alone
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
barhíḥ ← barhís- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
svapatyā́ya ← svapatyá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
vā ← vā (invariable)
vr̥jyáte ← √vr̥j- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:PASS}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
āghóṣate ← √ghuṣ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
arkáḥ ← arká- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
diví ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
ślókam ← ślóka- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vā ← vā (invariable)
grā́vā ← grā́van- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
kārúḥ ← kārú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ukthyàḥ ← ukthyà- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vádati ← √vadⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
yátra ← yátra (invariable)
abhipitvéṣu ← abhipitvá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:PL}
índraḥ ← índra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ít ← ít (invariable)
raṇyati ← √ranⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
tásya ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
ब॒र्हिः । वा॒ । यत् । सु॒ऽअ॒प॒त्याय॑ । वृ॒ज्यते॑ । अ॒र्कः । वा॒ । श्लोक॑म् । आ॒ऽघोष॑ते । दि॒वि ।
ग्रावा॑ । यत्र॑ । वद॑ति । का॒रुः । उ॒क्थ्यः॑ । तस्य॑ । इत् । इन्द्रः॑ । अ॒भि॒ऽपि॒त्वेषु॑ । र॒ण्य॒ति॒ ॥
Hellwig Grammar
- barhir ← barhiḥ ← barhis
- [noun], nominative, singular, neuter
- “Barhis; barhis [word].”
- vā
- [adverb]
- “or; optionally; either.”
- yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- svapatyāya ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- svapatyāya ← apatyāya ← apatya
- [noun], dative, singular, neuter
- “child; offspring; patronymic; descendant.”
- vṛjyate ← vṛj
- [verb], singular, Indikativ Pr¦s. Passiv
- ‘rko ← arkaḥ ← arka
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Calotropis gigantea Beng.; sun; copper; Surya; hymn; twelve; fire; beam.”
- vā
- [adverb]
- “or; optionally; either.”
- ślokam ← śloka
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Śloka; fame; hymn; śloka [word]; praise; glory; verse.”
- āghoṣate ← āghuṣ ← √ghuṣ
- [verb], singular, Present indikative
- “listen.”
- divi ← div
- [noun], locative, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- grāvā ← grāvan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “stone; millstone; grindstone; mountain.”
- yatra
- [adverb]
- “wherein; once [when].”
- vadati ← vad
- [verb], singular, Present indikative
- “describe; teach; speak; tell; say; call; name; enumerate; declare; diagnose; address; say; pronounce; express; instruct; order.”
- kārur ← kāruḥ ← kāru
- [noun], nominative, singular, masculine
- “poet; singer.”
- ukthyas ← ukthyaḥ ← ukthya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “applaudable.”
- tasyed ← tasya ← tad
- [noun], genitive, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- tasyed ← id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- indro ← indraḥ ← indra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- abhipitveṣu ← abhipitva
- [noun], locative, plural, neuter
- raṇyati ← raṇ
- [verb], singular, Present indikative
- “rejoice.”
सायण-भाष्यम्
स्वपत्याय शोभनापतनहेतुभूताय कर्मणे बर्हिर्वा यत् यदा वृज्यते छिद्यते अध्वर्युणा यागार्थमाह्रियते अर्को वा स्तोत्रनिष्पादको होता वा श्लोकं स्तुतिरूपां वाचं दिवि द्योतमाने यज्ञे यदा आघोषते उच्चारयति । यत्र यस्मिन् काले ग्रावा अभिषवार्थं प्रवृत्तः उपलः वदति शब्दं करोति । तत्र दृष्टान्तः । कारुरुक्थ्यः। लुप्तोपममेतत् । उक्थ्यस्य शस्त्रस्य शंसिता कारुः स्तोता यथाभिमतशब्दं करोति तद्वत् । तस्य पूर्वोक्तस्य सर्वस्य अभिपित्वेषु अभिप्राप्तिषु इन्द्रः रण्यति रमते । यद्वा । पूर्वोक्तानां बर्हिरादीनामभिप्राप्तिषु सतीष्विन्द्रो रण्यति अस्मदीयो यागो भविष्यतीति हर्षशब्दं करोति ॥ वृज्यते । ‘ वृजी वर्जने’ । अदुपदेशात् लसार्वधातुकानुदात्तत्वे यक एव स्वरः शिष्यते । निपातैर्यद्यदिहन्त ’ इति निघातप्रतिषेधः । आघोषते । घुषिर् विशब्दने ‘। भौवादिकः । अत्रापि यत्’ इत्यस्य निपातस्यानुषङ्गात् निघाताभावः । रण्यति । रमु क्रीडायाम्। व्यत्ययेन श्यन् परस्मैपदं च । अन्त्यविकारश्छान्दसः । यद्वा रण शब्दार्थः । व्यत्ययेन श्यन् ॥ ॥ ४ ॥
Wilson
English translation:
“Whether the holy grass be cut (for the rite) that brings down blessings, whether the priest repeats (the sacred) verse in the brilliant (sacrifice), whether the stone (that expresses the Soma) sound like the priest who repeats the hymn, on all these occasions Indra rejoices.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
That brings down blessings: śvapatyāya is resolved into: su and apatya; explained as śobhanapatana hetubhūtāya, for the sake of the descent, or coming down, of what is good
Jamison Brereton
When the ritual grass is twisted for the sake of good descendants, or the chant sounds its signal-call toward heaven,
when the pressing stone, the praiseworthy bard speaks, just at his
(sacrifice) does Indra take pleasure at suppertime.
Jamison Brereton Notes
The relation between the three subordinate clauses (abc) and the main clause is irregular in that tásya in d does not pick up a relative pronominal referent. I take it as referring to the sacrificer who has been regularly present in the hymn (the presenttime vss. 1-3). Geldner and Renou may well be right that the kārú- ‘bard’ of c, which is identified with the pressing stone, is its logical referent.
Griffith
When sacred grass is trimmed to aid the auspicious work, or the hymn makes its voice of praise sound to the sky.
Where the stone rings as ’twere a singer skilled in laud,–Indra in truth delights when these come near to him.
Geldner
Wenn das Barhis um die Feuerstätte gelegt wird, um gute Nachkommenschaft zu erlangen, oder wenn der Lobgesang seine Melodie zum Himmel erklingen lässt, bei wem der Preßstein ertönt und der preiskundige Dichter, bei dem hat Indra Lust zur Einkehr.
Grassmann
Wo man die Streu, um Kinder zu erlangen, schmückt, der Dichter Lieder auf zum Himmel schallen lässt, Bei wem der Stein als liederreicher Sänger tönt, da einzukehren ist des Indra grösste Lust.
Elizarenkova
Когда раскладывается жертвенная солома, чтобы иметь хорошее потомство,
Или когда песня возносит к небу (свой) зов,
(Там,) где говорит давильный камень, певец прославляющий, -
У того (жертвователя) и тешится Индра, при возвращениях (к нему).
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- गोतमो राहूगणः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वह किस प्रकार से क्या करे, इस विषय को अगले मन्त्र में कहा है ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यत्र) जिस (दिवि) प्रकाशयुक्त व्यवहार में (उक्थ्यः) कथनीय व्यवहारों में निपुण प्रशंसनीय शिल्प कामों का कर्त्ता (इन्द्रः) परमैश्वर्य को प्राप्त करनेहारा विद्वान् (अभिपित्वेषु) प्राप्त होने योग्य व्यवहारों में (यत्) जिस (स्वपत्याय) सुन्दर सन्तान के अर्थ (बर्हिः) विज्ञान को (वृज्यते) छोड़ता है (अर्कः) पूजनीय विद्वान् (श्लोकम्) सत्यवाणी को (वा) विचारपूर्वक (आघोषते) सब प्रकार सुनाता है (ग्रावा) मेघ के समान गम्भीरता से (वदति) बोलता है (वा) अथवा (रण्यति) उत्तम उपदेशों को करता है, वहाँ (तस्येत्) उसी सन्तान को विद्या प्राप्त होती है ॥ ६ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्वान् लोगों को योग्य है कि जैसे जल छिन्न-भिन्न होकर आकाश में जा वहाँ से वर्षा से सुख करता है, वैसे कुव्यसनों को छिन्न-भिन्न कर विद्या को ग्रहण करके सब मनुष्यों को सुखी करें। जैसे सूर्य अन्धकार का नाश और प्रकाश करके सब प्राणियों को सुखी और दुष्ट चोरों को दुःखी करता है, वैसे मनुष्यों के अज्ञान का नाश विज्ञान की प्राप्ति करा के सबको सुखी करें। जैसे मेघ गर्जना कर और वर्ष के दुर्भिक्ष को छुड़ा सुभिक्ष करता है, वैसे ही सत्योपदेश की वृष्टि से अधर्म का नाश धर्म के प्रकाश से सब मनुष्यों को आनन्दित किया करें ॥ ६ ॥ इस सूक्त में सेनापति और उपदेशक के गुणों का वर्णन करने से इस सूक्तार्थ की पूर्व सूक्तार्थ के साथ सङ्गति समझनी चाहिये ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: यत्र दिव्युक्थ्यः कारुरिन्द्रोऽभिपित्वेषु यद्यस्मै स्वपत्याय बर्हिर्वृज्यतेऽर्को वा श्लोकमाघोषते ग्रावा वदति रण्यति तत्र तस्येदेव विद्या जायते ॥ ६ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनः स कथं कि कुर्यादित्युपदिश्यते ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (बर्हिः) विज्ञानम् (वा) समुच्चयार्थे। अथापि समुच्चयार्थे। (निरु०१.४) (यत्) यस्मै। अत्र सुपां सुलुगिति ङेर्लुक्। (स्वपत्याय) शोभनान्यपत्यानि यस्य तस्मै (वृज्यते) त्यज्यते (अर्कः) विद्यमानः सूर्यः (वा) विचारणे। (निरु०१.४) (श्लोकम्) विद्यासहितां वाचम् (आघोषते) विद्याप्राप्तय उच्चरति (दिवि) आकाश इव दिव्ये विद्याव्यवहारे (ग्रावा) मेघः। ग्रावेति मेघनाम। (निघं०१.१०) (यत्र) यस्मिन्देशे (वदति) उपदिशति (कारुः) स्तुत्यानां शिल्पकर्मणां कर्त्ता। कारुरहमस्मि स्तोमानां कर्त्ता। (निरु०६.६) (उक्थ्यः) उक्थेषु वक्तव्येषु व्यवहारेषु साधु (तस्य) (इत्) एव (इन्द्रः) परमैश्वर्यप्रदो विद्वान् (अभिपित्वेषु) अभितः सर्वतः प्राप्तव्येषु व्यवहारेषु। अत्र पदधातोर्बाहुलकादौणादिक इत्वन् प्रत्ययो डिच्च। (रण्यति) उपदिशति। अत्र विकरणव्यत्ययः ॥ ६ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्वद्भिर्यथा जलं विच्छिद्यान्तरिक्षं गत्वा वर्षित्वा सुखं जनयति तथैव कुव्यसनानि छित्त्वा विद्यामुपगृह्य सर्वे जनाः सुखयितव्याः। यथा सूर्योऽन्धकारं विनाश्य प्रकाशं जनयित्वा सर्वान् प्राणिनः सुखयति दुष्टान् भीषयते, तथैव जनानामज्ञानं विनाश्य ज्ञानं जनयित्वा सदैव सुखं सम्पादनीयम्। यथा मेघो गर्जित्वा वर्षित्वा दौर्भिक्ष्यं विनाश्य सौभिक्ष्यं करोति तथैव सदुपदेशवृष्ट्याऽधर्मं विनाश्य धर्मं प्रकाश्य जनाः सर्वदाऽऽनन्दयितव्याः ॥ ६ ॥ अत्र सेनापत्युपदेशकयोः कृत्यवर्णनादेतदर्थस्य पूर्वसूक्तार्थेन सह सङ्गतिरस्तीति वेदितव्यम् ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जसे जल नष्टभ्रष्ट होऊन आकाशात जाऊन तेथून वृष्टी करून सुखी करते तसे विद्वान लोकांनी कुव्यसनांना नष्टभ्रष्ट करून विद्या ग्रहण करून सर्व माणसांना सुखी करावे. जसा सूर्य अंधकाराचा नाश करून प्रकाशाद्वारे सर्व माणसांना सुखी करतो व दुष्ट चोरांना दुःखी करतो. तसे माणसांच्या अज्ञानाचा नाश व विज्ञानाची प्राप्ती करवून सर्वांना सुखी करावे. जसा मेघ गर्जना करून वृष्टीद्वारे दुर्भिक्ष दूर करून सुभिक्ष करतो तसे सत्योपदेशाच्या वृष्टीने अधर्माचा नाश व धर्माचा प्रकाश करून सर्व माणसांना आनंदित करावे. ॥ ६ ॥