सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘ त्वमग्ने वसून्’ इति दशर्चं द्वितीयं सूक्तम् । अत्रानुक्रमणिका-’ त्वमग्ने दशानुष्टुभमर्धचोऽन्त्यो दैवः’ इति । प्रस्कण्व ऋषिः। आनुष्टुभं छन्दः । इदं सूक्तमग्निदेवताकं, पूर्वत्र ‘आग्नेयं तु ‘इत्युक्तत्वात्। ‘ अयं सोमः’ इत्यर्धर्चो देवदेवत्यः। प्रातरनुवाके आग्नेये क्रतौ आश्विनशस्त्रे चैतत्सूक्तम् । अथैतस्या रात्रेः’ इति खण्डे सूत्रितं - त्वमग्ने वसूंस्त्वं हि क्षैतवत् ’ ( आश्व. श्रौ. ४. १३) इति । तथा गर्गत्रिरात्रस्यन्त्येऽहनि एतत्सूक्तमाज्यशस्त्रम् । ‘ आङ्गिरसं स्वर्गकामः’ इति खण्डे सूत्रितं - ’ वारवन्तीयमुत्तमे त्वमग्ने वसूँरिति चाज्यम् ’ ( आश्व. श्रौ. १०. २ ) इति ॥
Jamison Brereton
45
Agni (except Gods 10cd)
Praskaṇva Kāṇva
10 verses: anuṣṭubh
Like the immediately preceding hymn, this one celebrates Agni as the conveyor of the gods appropriate to the early-morning sacrifice. Unlike the last hymn, however, these gods are not individually enumerated; instead generic names for groups of gods are given in the first half of the first verse, and in the last two verses (9–10) they are summed up in the phrase “the divine folk.” The emphasis is rather on the world of men. In verse 3 the poet mentions a number of prior singers as models for his own interaction with Agni, and he groups himself with his kinsmen the Priyamedhas (vs. 4) and Kaṇvas (vs. 5), as well as unnamed poets and invokers in verses 6–8. Thus, while the two pairs of outer verses (1–2, 9–10) concern Agni’s delivery of the gods to the sacrifice, the middle verses (3–8) are occupied with the sacrificers’ desire for Agni to listen to their hymns and pleas.
Jamison Brereton Notes
Agni The theme of “hearing,” found also in the last two verses of I.44, is further explored here, with its complement, the “call” that the gods should hear.
44-49 ...{Loading}...
Jamison Brereton Notes
For illuminating remarks on the rhetorical and grammatical connections among these hymns, see Jesse Lundquist 2014 (25th UCLA IE Conf., Proceedings).
01 त्वमग्ने वसूँरिह - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
त्व᳓म् अग्ने व᳓सूँर् इह᳓
रुद्राँ᳓ आदित्याँ᳓ उत᳓ ।
य᳓जा स्वध्वरं᳓ ज᳓नं
म᳓नु-जातं घृत-प्रु᳓षम्+++(←स्नेहनसेचनपूरणेषु)+++ ॥
मूलम् ...{Loading}...
त्वम॑ग्ने॒ वसूँ॑रि॒ह रु॒द्राँ आ॑दि॒त्याँ उ॒त ।
यजा॑ स्वध्व॒रं जनं॒ मनु॑जातं घृत॒प्रुष॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - प्रस्कण्वः काण्वः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
तुव᳓म् अग्ने व᳓सूँर् इह᳓
रुद्राँ᳓ आदितियाँ᳓ उत᳓
य᳓जा सुअध्वरं᳓ ज᳓नम्
म᳓नुजातं घृतप्रु᳓षम्
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
agne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
ihá ← ihá (invariable)
tvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}
vásūn ← vásu- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
ādityā́n ← ādityá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
rudrā́n ← rudrá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
utá ← utá (invariable)
jánam ← jána- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
svadhvarám ← svadhvará- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yája ← √yaj- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
ghr̥taprúṣam ← ghr̥taprúṣ- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
mánujātam ← mánujāta- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
त्वम् । अ॒ग्ने॒ । वसू॑न् । इ॒ह । रु॒द्रान् । आ॒दि॒त्यान् । उ॒त ।
यज॑ । सु॒ऽअ॒ध्व॒रम् । जन॑म् । मनु॑ऽजातम् । घृ॒त॒ऽप्रुष॑म् ॥
Hellwig Grammar
- tvam ← tvad
- [noun], nominative, singular
- “you.”
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- vasūṃr ← vasu
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Vasu; Vasu; eight; vas; audbhida; Deva; sun; pāṃśuja; Agni.”
- iha
- [adverb]
- “here; now; in this world; now; below; there; here; just.”
- rudrāṃ ← rudra
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Shiva; Rudra; eleven; rudra [word]; eleventh.”
- ādityāṃ ← āditya
- [noun], accusative, plural, masculine
- “sun; Aditya; Surya; āditya [word].”
- uta
- [adverb]
- “and; besides; uta [indecl.]; similarly; alike; even.”
- yajā ← yaja ← yaj
- [verb], singular, Present imperative
- “sacrifice; worship; worship.”
- svadhvaraṃ ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- svadhvaraṃ ← adhvaram ← adhvara
- [noun], accusative, singular, masculine
- “yajña; ceremony; adhvara [word].”
- janam ← jana
- [noun], accusative, singular, masculine
- “people; national; man; relative; jan; Janaloka; person; jana [word]; man; attendant; Jana; foreigner; inhabitant; group.”
- manujātaṃ ← manu
- [noun], masculine
- “Manu; mantra; Manusmṛti; fourteen; man; manu [word]; Vaivasvata; incantation; sacred text.”
- manujātaṃ ← jātam ← jan
- [verb noun], accusative, singular
- “become; originate; be born; transform; happen; result; grow; beget; produce; create; conceive; separate; cause; give birth; grow; produce; generate; be; become; arise; come on.”
- ghṛtapruṣam ← ghṛta
- [noun], neuter
- “ghee; fat.”
- ghṛtapruṣam ← pruṣam ← pruṣ
- [noun], accusative, singular, masculine
- “dropping.”
मानसतरङ्गिणीकृत्
You O Agni offer ritual here to the Vasu-s, the Rudra-s and also the Āditya-s [on behalf] of the people who are Manu’s descendants, who perform proper rituals and pour the offering of ghee.
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने त्वम् इह कर्मणि वस्वादीन् यज । उत अपि च जनम् अन्यमपि देवतारूपं प्राणिनं यज । कीदृशम् । स्वध्वरं शोभनयागयुक्तं मनुजातं मनुना प्रजापतिनोत्पादितं घृतप्रुषम् उदकस्य सेक्तारम् ॥
यज ।’ द्व्यचोऽतस्तिङः’ इति संहितायां दीर्घत्वम् ।
स्वध्वरम् । शोभनोऽध्वरो यस्यासौ स्वध्वरः । ‘ नञ्सुभ्याम् ’ इत्युत्तरपदान्तोदात्तत्वम् ।
मनुजातम् । जनेः अन्तर्भावितण्यर्थात् कर्मणि क्तः । ‘ तृतीया कर्मणि ’ इति पूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वम् ।
घृतप्रुषम् । ‘ प्रुष प्लुष स्नेहनसेचनपूरणेषु ’ । घृतेनोदकेन प्रुष्णाति पूरयतीति घृतप्रुट् । ‘क्विप् च ’ इति क्विप् ॥
Wilson
English translation:
“Agni, do you, in this our rite, worship the Vasus, the Rudras, the Ādityas, or any other (living) being sprung from Manu, sacrificing well and sprinkling water.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Janam: manu-jātam, a man born of Manu Jana; signifying a divine being in connection with the enumerated deities, another man, devatā rūpa of a divine nature or form
Jamison Brereton
You, Agni, (bring) the Vasus, the Rudras, and the Ādityas here.
I will sacrifice to the being who assures good rites, born of Manu,
sprinkling ghee [=Agni].
Jamison Brereton Notes
My understanding of the structure of this verse is quite different from the consensus, which takes yájā of 1c as a 2nd sg. imperative, addressed to Agni, governing all the accusatives in the verse (“sacrifice to the Vasus …”). I instead take yajā as 1st sg. subjunctive, governing only the accusatives of the 2nd hemistich, and supply ā́vaha ‘bring here’ from 2d to govern those in the 1st hemistich. (This is supported by the fact that tráyastriṃśatam ‘three and thirty’ in 2d is a virtual shorthand for 1ab vásūn … rudrām̐ādityā́m̐utá, the three divisions of the gods, adding up to 33).
Despite the extra machinery, I think my interpretation better accounts for the contrast between the accusatives in ab and cd: the first set names the large generic groups of gods expected to attend the sacrifice, brought by Agni. The accusatives in the second set do not fit this category; in fact, their most likely referent is Agni himself: svadhvará- ‘of good ceremony’ is primarily and characteristically applied to Agni, including in the previous hymn (I.44.8, a hymn that insistently associates Agni with the adhvará- in 2b, 3d, 9a; see also 4c of this hymn), and mánujāta- ‘born of Manu’ cannot be applied to other gods, but is appropriate to Agni; see mā́nuṣa- ‘descendant of Manu’ in the previous hymn (10d) and also used elsewhere of Agni, as well as passages like VII.2.3 … agním mánunā sámiddham “… Agni, kindled by Manu.” It’s true that ghṛtaprúṣ- ‘ghee-sprinkling’ is not a particularly Agnian epithet, though it could work if a passive interpretation of the root noun pruṣ- is allowed (‘ghee-sprinkled’; cf. I.58.2), and that jána- is somewhat awkward as a designation of Agni (see my uneasy ‘being’).
Still, the standard interpretation of the verse is more awkward: if the accusatives in cd are held to refer to the gods (“the divine race”; see 10a daívyaṃ jánam), they are described by adjectives that ill befit them; if Agni is held to be their referent (as supported by the above arguments), then the verse calls upon Agni to sacrifice to himself; if the accusatives refer to the human race, then the verse calls upon Agni to sacrifice to humans, which is entirely contrary to the Vedic model of sacrifice. By separating the two halves of the verse into different clauses and by interpreting yájā as a 1st singular, I account for the different referent types of the two sets of accusatives and avoid having Agni sacrifice to himself by providing another agent for the verb in cd.
Griffith
WORSHIP the Vasus, Agni! here, the Rudras, the Adityas, all
Who spring from Manu, those who know fair rites, who pour their blessings down.
Oldenberg
Sacrifice here, thou, O Agni, to the Vasus, the Rudras, and the Adityas, to the (divine) host that receives good sacrifices 1, the Ghrita-sprinkling offspring of Manu 2.
Geldner
Verehre du Agni hier die Vasu´s, die Rudra´s und Aditya´s, das von Manu abstammende Volk, das gut opfert und Opferschmalz aufgießt!
Grassmann
Die Vasu’s schaff, o Agni, du, die Rudra’s und Aditja’s her, Die Schar, die Manu einst gezeugt, die festliche, die Butter sprüht.
Elizarenkova
Почти ты здесь жертвой, о Агни,
Васу, Рудру, Адитьев,
(Уважь) род, происходящий от Ману,
Делающий обряд успешным, кропящий жиром!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निर्देवाः
- प्रस्कण्वः काण्वः
- भुरिगुष्णिक्
- ऋषभः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब पैंतालीसवें सूक्त का आरम्भ हैं। उसके पहिले मंत्र में बिजुली के दृष्टान्त से विद्वान् के गुणों का उपदेश किया है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अग्ने) बिजुली के समान वर्त्तमान विद्वान ! आप (इह) इस संसार में (वसून्) जो चौबीस वर्ष ब्रह्मचर्य से विद्या को प्राप्त हुए पण्डित (रुद्रान्) जिन्होंने चवालीस वर्ष ब्रह्मचर्य किया हो उन महाबली विद्वान् और (आदित्यान्) जिन्हों ने अड़तालीस वर्ष पर्य्यन्त ब्रह्मचर्य्य किया हो उन महाविद्वान् लोगों को (उत) और भी (घृतप्रुषम्) यज्ञ से सिद्ध हुए घृत से सेचन करनेवाले (मनुजातम्) मननशील मनुष्य से उत्पन्न हुए (स्वध्वरम्) उत्तम यज्ञ को सिद्ध करनेहारे (जनम्) पुरुषार्थी मनुष्य को (यज) समागम कराया करें ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यों को चाहिये कि अपने पुत्रों को कम से कम चौबीस और अधिक से अधिक अड़तालीस वर्ष तक और कन्याओं को कम से कम सोलह और अधिक से अधिक चौबीस वर्ष पर्यन्त ब्रह्मचर्य करावें। जिससे संपूर्ण विद्या और सुशिक्षा को पाकर वे परस्पर परीक्षा और अतिप्रीति से विवाह करें जिससे सब सुखी रहें ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: तत्रादौ विद्युद्विद्वद्गुणा उपदिश्यन्ते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
(त्वम्) (अग्ने) विद्युद्वद्वर्त्तमान विद्वन् (वसून्) कृतचतुर्विंशतिवर्षब्रह्मचर्य्यान् पण्डितान् (इह) अत्र दीर्घादटिसमानपादे। अ० ८।३।९। अनेन रुः पूर्वस्थानुनासिकश्च। (रुद्रान्) आचरितचतुश्चत्वारिंशद्वर्षब्रह्मचर्य्यान् महाबलान् विदुषः (आदित्यान्) समाचरिताऽष्टचत्वारिंशत्संवत्सरब्रह्मचर्य्याऽखण्डितव्र- तान् महाविदुषः। अत्रापि पूर्वसूत्रेणैव रुत्वाऽनुनासिकत्वे। भोभगोअघो अपूर्वस्य योऽशि। अ० ८।३।१७। इति यत्वम्। लोपः शाकल्यस्य। अ० ८।३।१९। इति यकारलोपः (उत) अपि (यज) संगच्छस्व अत्र द्यचोऽतस्तिङ् इति दीर्घः। (स्वध्वरम्) शोभना पालनीया अध्वरा यस्य तम् (जनम्) पुरुषार्थिनम् (मनुजातम्) यो मनोर्मननशीलान्मनुष्या दुत्पन्नस्तम् (घृतप्रुषम्) यो यज्ञसिद्धेन घृतेन प्रष्णाति स्निह्यति तम् ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे अग्ने ! त्वमिह वसून् रुद्रानादित्यानुतापि घृतप्रुषम्मनुजातं स्वध्वरं जनं सततं यज ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - स्वस्वपुत्रान् न्यमान्न्यूनं पंचविंशतिवर्षमितेनाऽधिकादधिकेनाऽष्टचत्वारिंशद्वर्षमते नैवं न्यूनान्न्यूनेन षोडशवर्षेणाधिकादधिकेन चतुर्विशतिवर्षमितेन च ब्रह्मचर्य्येण स्वस्वकन्याश्च पूर्णविद्याः सुशिक्षिताश्च संपाद्य स्वयंवराख्यविधानेनैतैर्विवाहः कर्त्तव्यो यतः सर्वे सदा सुखिनः स्युः ॥१॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
या सूक्तात वसू, रुद्र व आदित्यांची गती व प्रमाण इत्यादींचे कथन केलेले आहे. यामुळे या सूक्तार्थाची पूर्वीच्या सूक्तार्थाबरोबर संगती जाणावी. ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - माणसांनी आपल्या पुत्रांना कमीत कमी चोवीस वर्षे व जास्तीत जास्त अठ्ठेचाळीस वर्षांपर्यंत व कन्यांना कमीत कमी सोळा व जास्तीत जास्त चोवीस वर्षांपर्यंत ब्रह्मचर्य पालन करण्यास लावावे. ज्यामुळे संपूर्ण विद्या व सुशिक्षा प्राप्त करून परस्पर परीक्षा करून अति प्रेमाने स्वयंवर विवाह करून सुखी व्हावे. ॥ १ ॥
02 श्रुष्थीवानो हि - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
श्रुष्टी+++(←श्रु)+++-वा᳓नो+++(←वन् सम्भक्तौ)+++ हि᳓ +++(हविर्-)+++दाशु᳓षे
देवा᳓ अग्ने वि᳓चेतसः ।
ता᳓न् रोहिद्-अश्व! गिर्वणस्
त्र᳓यस्-त्रिंशतम् आ᳓ वह ॥
मूलम् ...{Loading}...
श्रु॒ष्टी॒वानो॒ हि दा॒शुषे॑ दे॒वा अ॑ग्ने॒ विचे॑तसः ।
तान्रो॑हिदश्व गिर्वण॒स्त्रय॑स्त्रिंशत॒मा व॑ह ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - प्रस्कण्वः काण्वः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
श्रुष्टीवा᳓नो हि᳓ दाशु᳓षे
देवा᳓ अग्ने वि᳓चेतसः
ता᳓न् रोहिदश्व गिर्वणस्
त्र᳓यस्त्रिंशतम् आ᳓ वह
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
dāśúṣe ← dāśváṁs- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
hí ← hí (invariable)
śruṣṭīvā́naḥ ← śruṣṭīván- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
agne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
devā́ḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
vícetasaḥ ← vícetas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
girvaṇaḥ ← gírvaṇas- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
rohidaśva ← rohídaśva- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
tā́n ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
ā́ ← ā́ (invariable)
tráyastriṁśatam ← tráyastriṁśat- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
vaha ← √vah- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
श्रु॒ष्टी॒ऽवानः । हि । दा॒शुषे॑ । दे॒वाः । अ॒ग्ने॒ । विऽचे॑तसः ।
तान् । रो॒हि॒त्ऽअ॒श्व॒ । गि॒र्व॒णः॒ । त्रयः॑ऽत्रिंशतम् । आ । व॒ह॒ ॥
Hellwig Grammar
- śruṣṭīvāno ← śruṣṭīvānaḥ ← śruṣṭīvan
- [noun], nominative, plural, masculine
- “obedient; heedful; attentive.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- dāśuṣe ← dāś
- [verb noun], dative, singular
- “sacrifice; give.”
- devā ← devāḥ ← deva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- vicetasaḥ ← vicetas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “wise; diligent.”
- tān ← tad
- [noun], accusative, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- rohidaśva ← rohit
- [noun]
- “red; red.”
- rohidaśva ← aśva
- [noun], vocative, singular, masculine
- “horse; aśva [word]; Aśva; stallion.”
- girvaṇas ← girvaṇaḥ ← girvaṇas
- [noun], vocative, singular, masculine
- trayastriṃśatam ← trayastriṃśat
- [noun], accusative, singular, feminine
- “33.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- vaha ← vah
- [verb], singular, Present imperative
- “transport; bring; marry; run; drive; vāhay; drive; run; pull; nirvāpay; blow; transport; discharge; assume; remove.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने विचेतसः विशिष्टप्रज्ञानाः देवाः दाशुषे हविर्दत्तवते यजमानाय श्रुष्टीवानो हि । श्रुष्टिः फलस्य दानम्, तद्-भाजः खलु । हे रोहिदश्व रोहिनामकैरश्वैरुपेत गिर्वणः गीर्भिः स्तुतिभिर्वननीयाग्ने ।’ गिर्वणा देवो भवति गीर्भिरेनं वनयन्ति’ (निरु. ६. १४ ) इति यास्कः । त्रयस्त्रिंशतम् अनया संख्यया संख्यातान् तान् देवान् आ वह इहानय ॥
श्रुष्टीवानः । श्रुष्टिः प्रेरणार्थः । भावे क्तिच् । श्रुष्टिं वनन्ति संभजन्ते इति श्रुष्टीवानः । ‘ अन्येभ्योऽपि दृश्यन्ते’ इति विच् । छान्दसं दीर्घत्वम् । विचेतसः । विशिष्टं चेतो येषां ते । बहुव्रीहौ पूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वम् । गिर्वणः । गीर्भिर्वननीयो गिर्वणाः । वनतेः असुन् । पूर्वपदस्य ह्रस्वत्वं छान्दसम् । त्रयश्च त्रिंशच्च त्रयस्त्रिंशत् ।’ त्रेस्त्रयः ’ (पा. सू. ६. ३. ४८) इति त्रिशब्दस्य त्रयसादेशः । ‘ संख्या ’ (पा. सू. ६. २. ३५) इति पूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वम् ॥
मानसतरङ्गिणीकृत्
O Agni and the gods, wise ones, do hear the worshiper:
O you with a red-horse, delighting in Vedic chants, bring those 33 gods!
Wilson
English translation:
“Verily the discriminating gods are givers of rewards to the offerer (of oblations); lord of red coursers, propitiated by our praises, bring hither the three and thirty divinities.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Aitareya Brāhmaṇa, 2,18 refes to two classes of 33 divinities each; the first one are Somapās (drinkers of Soma); and the second are person nifications of sacrifices: 11 prayājas, 11 anuyājas, 11 upayājas (propitiated with oblations of clarified butter, not libations of Soma)
Jamison Brereton
Because, o Agni, the discriminating gods give attentive hearing to the pious man,
bring them here, the three and thirty, you with the ruddy horses, you who long for song.
Griffith
Agni, the Gods who understand give ear unto the worshipper:
Lord of Red Steeds, who lovest song, bring thou those Three-and-Thirty Gods.
Oldenberg
The wise gods, O Agni, are ready to listen to the worshippers: conduct them hither, the thirty-three, O lord of red horses, thou who lovest our praises.
Geldner
Denn die weisen Götter sind dem Opfernden Erhörer, o Agni. Diese Dreiunddreißig fahre her, du Rotrossiger, Lobbegehrender!
Grassmann
Die weisen Götter hören gern, o Agni, auf den Huldiger, O Liederfreund, rothrossiger, die dreiunddreissig fahre her.
Elizarenkova
Ведь внемлют почитающему (их)
Прозорливые боги, о Агни!
Привези их (числом) тридцать три,
О ты, обладатель рыжих коней, о жаждущий хвалы!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निर्देवाः
- प्रस्कण्वः काण्वः
- अनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वह क्या करे, इस विषय का उपदेश अगले मंत्र में किया है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (रोहिदश्व) वेग आदि गुणयुक्त (गिर्वणः) वाणियों से सेवित (अग्ने) विद्वन् ! (त्वम्) आप इस संसार में जो (विचेतसः) नाना प्रकार के शास्त्रोक्त ज्ञानयुक्त (श्रुष्टीवानः) यथार्थ विद्या के सेवन करनेवाले (देवाः) दिव्य गुणवान् विद्वान् (दाशुषे) दानशील पुरुषार्थी मनुष्य के लिये सुख देते हैं (तान्) उन (त्रयस्त्रिंशतम्) भूमि आदि तैंतीस दिव्य गुण वालों को (हि) निश्चय करके (आवह) प्राप्त हूजिये ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जब विद्वान् लोग विद्यार्थियों को तैंतीस देव अर्थात् पृथिवी आदि तैंतीस पदार्थों की विद्या को अच्छे प्रकार साक्षात्कार कराते हैं तब वे बिजुली आदि अनेक पदार्थों से उत्तम-२ व्यवहारों की सिद्धि कर सकते हैं ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: पुनः स किं कुर्य्यादित्युपदिश्यते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
(श्रुष्टीवानः) ये श्रुष्टी शीघ्रं वनन्ति संभजन्ति ते। श्रुष्टी इति पदना०। निघं० ४।३। (हि) खलु (दाशुषे) दानशीलाय पुरुषार्थिन जनाय (देवाः) दिव्यगुणा विद्वांसः (अग्ने) विद्वन् (विचेतसः) विविधं चेतः शास्त्रोक्तबोधयुक्त्ता प्रज्ञा येषां ते (तान्) देवान् (रोहिदश्व) रोहितोऽश्वा वेगादयो गुणा यस्य तत्सम्बुद्धौ (गिर्वणः) यो गीर्भिर्वन्यते सम्भज्यते तत्सम्बुद्धौ (त्रयस्त्रिंशतम्) एतत्संख्याकान् पृथिव्यादीन् (आ) आभिमुख्ये (वह) प्राप्नुहि ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे रोहिदश्व गिर्वणोऽग्ने ! त्वमिह ये विचेतसः श्रुष्टीवानो देवा दाशुषे सुखं प्रयच्छन्ति तान् त्रयस्त्रिंशतं देवानावह ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - यदा विद्वांसो विद्यार्थिने त्रयस्त्रिंशतो देवानां विद्याः साक्षात्कारयन्ति तदैते विद्युत्प्रमुखैः पदार्थैरनेकानुत्तमान्व्यवहारान्साधितुं शक्नुवन्ति ॥२॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जेव्हा विद्वान लोक विद्यार्थ्यांना तेहतीस देव अर्थात पृथ्वी इत्यादी तेहतीस पदार्थांच्या विद्येला चांगल्या प्रकारे साक्षात्कार करवितात तेव्हा ते विद्युत इत्यादी अनेक पदार्थांनी उत्तम व्यवहाराची सिद्धी करू शकतात. ॥ २ ॥
03 प्रियमेधवदत्रिवज्जातवेदो विरूपवत् - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प्रियमेधव᳓द् अत्रिव᳓ज्
जा᳓तवेदो विरूपव᳓त्
अङ्गिरस्व᳓न् महिव्रत
प्र᳓स्कण्वस्य श्रुधी ह᳓वम्
मूलम् ...{Loading}...
प्रि॒य॒मे॒ध॒वद॑त्रि॒वज्जात॑वेदो विरूप॒वत् ।
अ॒ङ्गि॒र॒स्वन्म॑हिव्रत॒ प्रस्क॑ण्वस्य श्रुधी॒ हव॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - प्रस्कण्वः काण्वः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
प्रियमेधव᳓द् अत्रिव᳓ज्
जा᳓तवेदो विरूपव᳓त्
अङ्गिरस्व᳓न् महिव्रत
प्र᳓स्कण्वस्य श्रुधी ह᳓वम्
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
atrivát ← atrivát (invariable)
priyamedhavát ← priyamedhavát (invariable)
jā́tavedaḥ ← jātávedas- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
virūpavát ← virūpavát (invariable)
aṅgirasvát ← aṅgirasvát (invariable)
mahivrata ← máhivrata- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
hávam ← háva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
práskaṇvasya ← práskaṇva- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
śrudhi ← √śru- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
पद-पाठः
प्रि॒य॒मे॒ध॒ऽवत् । अ॒त्रि॒ऽवत् । जात॑ऽवेदः । वि॒रू॒प॒ऽवत् ।
अ॒ङ्गि॒र॒स्वत् । म॒हि॒ऽव्र॒त॒ । प्रस्क॑ण्वस्य । श्रु॒धि॒ । हव॑म् ॥
Hellwig Grammar
- priyamedhavad ← priyamedha
- [noun], masculine
- priyamedhavad ← vat
- [adverb]
- “equally; like.”
- atrivaj ← atri
- [noun], masculine
- “Atri; Atri; atri [word].”
- atrivaj ← vat
- [adverb]
- “equally; like.”
- jātavedo ← jātavedaḥ ← jātavedas
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Agni; fire.”
- virūpavat ← virūpa
- [noun], masculine
- “Virūpa.”
- virūpavat ← vat
- [adverb]
- “equally; like.”
- aṅgirasvan ← aṅgiras
- [noun], masculine
- “Aṅgiras; Aṅgiras; Brahman; Atharva-Veda; aṅgiras [word]; Aṅgiras.”
- aṅgirasvan ← vat
- [adverb]
- “equally; like.”
- mahivrata ← mahi
- [noun]
- “great; firm.”
- mahivrata ← vrata
- [noun], vocative, singular, masculine
- “vrata (vote); commandment; law; oath; command; rule; custom; vrata [word]; rule; behavior.”
- praskaṇvasya ← praskaṇva
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Praskaṇva.”
- śrudhī ← śrudhi ← śru
- [verb], singular, Aorist imperative
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- havam ← hava
- [noun], accusative, singular, masculine
- “invocation.”
सायण-भाष्यम्
हे महिव्रत प्रभूतकर्मन् जातवेदः अग्ने प्रस्कण्वस्य कण्वपुत्रस्य महर्षेः हवम् आह्वानं श्रुधि शृणु । तत्र चत्वारो दृष्टान्ताः । प्रियमेधात्रिविरूपाङ्गिरोनामका एतेषामाह्वानं यथा शृणोषि तद्वत् । अत्र निरुक्तं- प्रियमेधः प्रिया अस्य मेधा यथैतेषामृषीणामेवं प्रस्कण्वस्य शृणु ह्वानम् । प्रस्कण्वः कण्वस्य पुत्रः कण्वप्रभवो यथा प्राग्रम् ’ इति, विरूपो नानारूपो महिव्रतो महाव्रतः’ (निरु. ३. १७) इति च ॥ प्रियमेधवत् प्रियमेधस्येव । तत्र तस्येव ’ ( पा. सू. ५. १. ११६) इति षष्ठ्यर्थे वतिः । एवम् अत्रिवत् इत्यादावपि । प्रस्कण्वादयो गताः ॥
Wilson
English translation:
“Agni, accomplisher of solemn acts, cognisant of all who are born, hear the invocation of praskaṇva, as you have heard those of Priyamedha of Atri, of Virūpa, of Aṅgiras.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
All are ṛṣis. Atri and Aṅgiras are among the Prajāpatis. Priyamedhas = Priyavrata, son of Svayambhuva Mnau; Virūpa, an early descendant of Vaivasvata Manu, the father of Iḷā, the Manu of the Veda; Viṣṇu Purāṇa, pp. 53 and 359
Jamison Brereton
As in the case of Priyamedha, of Atri, of Virūpa, o Jātavedas,
as of Aṅgiras, o you of great commandment, hear the call of Praskaṇva.
Jamison Brereton Notes
On vírūpavát see comm. ad X.14.5. This is the only place in the RV where vírūpa- has to be interpr. as a PN.
Griffith
O Jatavedas, great in act, hearken thou to Praskanva’s call,
As Priyamedha erst was heard, Atri, Virupa, Angiras.
Oldenberg
As thou hast heard Priyamedha and Atri 1, O Gâtavedas, as thou hast heard Virupa and Angiras, thus hear the invocation of Praskanva, O lord of high laws.
Geldner
Wie von Priyamedha, wie von Atri, von Virupa, o Jatavedas, wie von Angiras, so erhöre den Ruf des Praskanva, du Hochgebietender!
Grassmann
Erhöre des Praskanva Ruf, wie Atri’s, Prijamedha’s einst. Wie des Virupa, Angiras, hochherz’ger Wesenkenner du.
Elizarenkova
Как (это было) у Приямедхи, у Атри,
Как у Вирупы, о Джатаведас,
Как у Ангираса, о тот, чей обет велик,
Услышь зов Прасканвы!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निर्देवाः
- प्रस्कण्वः काण्वः
- अनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वह क्या करे, इस विषय का उपदेश अगले मंत्र में किया है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (जातवेदः) उत्पन्न हुए पदार्थों को जानने हारे (महिव्रत) बड़े व्रत युक्त विद्वान् ! आप (प्रियमेधवत्) विद्याप्रिय बुद्धि वाले के तुल्य (अत्रिवत्) तीन अर्थात् शरीर अन्य प्राणी और मन आदि इन्द्रियों के दुःखों से रहित के समान (विरूपवत्) अनेक प्रकार के रूपवाले के तुल्य (अङ्गिरस्वत्) अङ्गों के रसरूप प्राणों के सदृश (प्रस्कण्वस्य) उत्तम मेधावी मनुष्य के (हवम्) देने-लेने पढ़ने-पढ़ाने योग्य व्यवहार को (श्रुधि) श्रवण किया करें ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मंत्र में उपमालंकार है। हे मनुष्यो ! जैसे सबके प्रिय करनेवाले विद्वान् लोग शरीर, वाणी और मन के दोषों से रहित नानाविद्याओं को प्रत्यक्ष करने और अपने प्राण के समान सबको जानते हुए विद्वान् लोग मनुष्यों के प्रिय कार्य्यों को सिद्ध करते हैं और जैसे पढ़ाये हुए बुद्धिमान् विद्यार्थी भी बहुत उत्तम-२ कार्य्यों को सिद्ध कर सकें वैसे तुम भी किया करो ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: पुनः स किंकुर्यादित्युपदिश्यते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
(प्रियमेधवत्) प्रिया तृप्ता कमनीया प्रदीप्ता मेधा बुद्धिर्यस्य तेन तुल्यः (अत्रिवत्) न विद्यन्ते त्रयआध्यात्मिकाधिभौतिकाधिदैविकास्तापा यस्य तद्वत् (जातवेदः) यो जातेषु पदार्थेषु विद्यते सः (विरूपवत्) विविधानि रूपाणि यस्य तद्वत् (जातवेदः) यो जातेषु पदार्थेषु विद्यते सः (विरूपवत्) विविधानि रूपाणि यस्य तद्वत् (अंगिरस्वत्) योऽङ्गानां रसः प्राणस्तद्वत् (महिव्रत) महि महद्व्रतं शीलं यस्य सः (प्रस्कण्वस्य) प्रकृष्टश्चासौ कण्वो मेधावी (श्रुधी) शृणु। अत्र #व्यत्ययो द्व्यचोऽतस्तिङ इति दीर्घः। (हवम्) ग्राह्यं देयमध्ययनाध्यापनाख्यं व्यवहारम्। यास्कमुनिरेषमिमं मंत्रं व्याख्यातवान्। प्रियमेधः प्रिया अस्य मेधा यथैतेषामृषीणामेवं प्रस्कण्वस्य शृणु ह्णनम्। प्रस्कण्वः कण्वस्य पुत्रः कण्वस्य प्रभवो यथा प्राग्रमिति। विरूपो नानारूपो महिव्रतो महाव्रत इति। निरु० ३।१७। ॥३॥ #[‘विष्करण व्यत्ययः’ इत्यर्थः। सं०]
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे जातवेदो महिव्रत ! विद्वँस्त्वं प्रियमेधवदत्रिवद्विरूपवदङ्गिरस्वत्प्रकण्वस्य हवं श्रुधि ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्रोपमालंकारः। हे मनुष्य ! यथा सर्वस्य प्रियकारिणो जनाः कायिकवाचिकमानसदोषरहिता नानाविद्याप्रत्यक्षाः स्वप्राणवत्सर्वान् जानन्तो विद्वांसो मनुष्याणां प्रियाणि कार्य्याणि साध्नुयुस्तथा यूयमप्याचरत ॥३॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात उपमालंकार आहे. हे माणसांनो ! जसे सर्वांचे प्रिय जन शरीर, वाणी, मनाच्या दोषांनी रहित नाना विद्यांचा प्रत्यय घेऊन आपल्या प्राणासारखे सर्वांना जाणून विद्वान लोक माणसांच्या प्रिय कार्याला सिद्ध करतात व शिक्षित बुद्धिमान विद्यार्थीही पुष्कळ उत्तम कार्य सिद्ध करू शकतात, तसे तुम्हीही करा. ॥ ३ ॥
04 महिकेरव ऊतये - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
म᳓हिकेरव ऊत᳓ये
प्रिय᳓मेधा अहूषत
रा᳓जन्तम् अध्वरा᳓णा᳐म्
अग्निं᳓ शुक्रे᳓ण शोचि᳓षा
मूलम् ...{Loading}...
महि॑केरव ऊ॒तये॑ प्रि॒यमे॑धा अहूषत ।
राज॑न्तमध्व॒राणा॑म॒ग्निं शु॒क्रेण॑ शो॒चिषा॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - प्रस्कण्वः काण्वः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
म᳓हिकेरव ऊत᳓ये
प्रिय᳓मेधा अहूषत
रा᳓जन्तम् अध्वरा᳓णा᳐म्
अग्निं᳓ शुक्रे᳓ण शोचि᳓षा
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M;; repeated line
genre M
Morph
máhikeravaḥ ← máhikeru- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ūtáye ← ūtí- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
ahūṣata ← √hū- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:MED}
priyámedhāḥ ← priyámedha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
adhvarā́ṇām ← adhvará- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
rā́jantam ← √rāj- (root)
{case:ACC, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
agním ← agní- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
śocíṣā ← śocís- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
śukréṇa ← śukrá- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
महि॑ऽकेरवः । ऊ॒तये॑ । प्रि॒यऽमे॑धाः । अ॒हू॒ष॒त॒ ।
राज॑न्तम् । अ॒ध्व॒राणा॑म् । अ॒ग्निम् । शु॒क्रेण॑ । शो॒चिषा॑ ॥
Hellwig Grammar
- mahikerava ← mahikeravaḥ ← mahikeru
- [noun], nominative, plural, masculine
- ūtaye ← ūti
- [noun], dative, singular, feminine
- “aid; favor; ūti [word].”
- priyamedhā ← priyamedhāḥ ← priyamedha
- [noun], nominative, plural, masculine
- ahūṣata ← hvā
- [verb], plural, Athematic s aor. (Ind.)
- “raise; call on; call; summon.”
- rājantam ← rāj
- [verb noun], accusative, singular
- “govern; shine; glitter; direct.”
- adhvarāṇām ← adhvara
- [noun], genitive, plural, masculine
- “yajña; ceremony; adhvara [word].”
- agniṃ ← agnim ← agni
- [noun], accusative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- śukreṇa ← śukra
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “bright; clear; white; light; pure.”
- śociṣā ← śocis
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “fire; flare; burn; radiance.”
सायण-भाष्यम्
महिकेरवः प्रौढकर्माणः प्रियमेधाः प्रियेण यज्ञेनोपेता ऋषयः ऊतये रक्षार्थम् अग्निम् अहूषत आहूतवन्तः । कीदृशम् । अध्वराणां यज्ञानां मध्ये शुक्रेण शोचिषा शुद्धेन प्रकाशेन राजन्तं दीप्यमानम्॥ महिकेरवः। मह पूजायाम् । औणादिक इन्प्रत्ययः । डुकृञ् करणे’। ‘ कृवापाजि° इति उण् । महयो महान्तः कारवो येषां ते । तथोक्ताः । आकारस्य एकारादेशश्छान्दसः । बहुव्रीहौ पूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वम् । प्रियमेधाः । प्रियो मेधो येषां ते । अहूषत। ’ ह्वेञ् स्पर्धायां शब्दे च’। लुङि सिचि ‘बहुलं छन्दसि’ इति संप्रसारणम् । परपूर्वत्वम् । ‘हल:’ ( पा. सू. ६. ४. २ ) इति दीर्घत्वम्। आदेशप्रत्यययोः’ इति षत्वम् ॥
Wilson
English translation:
“The performers of great ceremonies, the offerers of acceptable sacrifices, have invoked for (their protection), Agni, shining amidst the solemnities, with pure resplendence.”
Jamison Brereton
The greatly observant Priyamedhas have called for help
on Agni, ruling over the rites with his blazing flame.
Jamison Brereton Notes
máhikeru- is a hapax of unclear meaning. Mayrhofer (EWA s.v. máhikeruand céru-) plausibly suggests a connection with √ci ‘observe, take note’; so also Oldenberg
Its apparent structural similarity to mahivrata in 3c might invite a complementary semantic analysis.
The etymological figure śukréṇa śocíṣā is not rendered so in English because “blazing blaze” strikes me as limp.
Griffith
The sons of Priyamedha skilled in lofty praise have called for help
On Agni who with fulgent flame is Ruler of all holy rites.
Oldenberg
The Mahikerus 1, the Priyamedhas have invoked for their protection the lord of worship, Agni with his bright splendour.
Geldner
Die Priyamedha´s, die eine große Feier begehen, haben den Agni zum Beistand angerufen, der mit heller Glut der Opfer waltet.
Grassmann
Die Prijamedha’s riefen ihn mit lautem Preis um Hülfe an, Den Agni, der mit hellem Glanz des Opferwerks Gebieter ist.
Elizarenkova
Великие в соблюдении (обрядов) члены рода Приямедхи
Призвали на помощь
Агни, правящего жертвенными празднествами
(Своим) ясным пламенем.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निर्देवाः
- प्रस्कण्वः काण्वः
- निचृदनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर विद्वान् लोग उसको किसके लिये प्रेरणा करें, इस विषय का उपदेश अगले मंत्र में किया है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे महाविद्वानो ! (महिकेरवः) जिनके बड़े-२ शिल्प विद्या के सिद्ध करनेवाले कारीगर हों ऐसे (प्रियमेधाः) सत्य विद्या वा शिक्षाओं की प्राप्त कराने वाली मेधा बुद्धि युक्त आप लोग (अध्वराणाम्) पालनीय व्यवहाररूपी कर्मों की (ऊतये) रक्षा आदि के लिये (शुक्रेण) शुद्ध शीघ्रकारक (शोचिषा) तेज से (राजन्तम्) प्रकाशमान (अग्निम्) प्रसिद्ध वा बिजुली रूप आग के सदृश सभापति को (अहूषत) उपदेश वा उससे श्रवण किया करो ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - कोई मनुष्य धार्मिक बुद्धिमानों के सङ्ग के विना उत्तम-२ व्यवहारों की सिद्धि करने को समर्थ नहीं हो सकता इससे सब मनुष्यों को योग्य है कि इनके सङ्ग से इन विद्याओं को साक्षात्कार अवश्य करें ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: पुनर्विद्वांसस्तं कस्मै प्रयुंजीरन्नित्युपदिश्यते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
(महिकेरवः) महयो महान्तः केरवः कारवः शिल्पविद्यासाधका येषां ते। अत्र कृञ् धातोरुण् प्रत्ययो वर्णव्यत्ययेन अकारस्य एकारश्च। (ऊतये) रक्षणाद्याय (प्रियमेधाः) सत्यविद्याशिक्षाप्रापिका प्रिया मेधा येषां ते (अहूषत) उपदिशत। अत्र लोडर्थे लुङ्। (राजन्तम्) प्रकाशमानम् (अध्वराणाम्) अहिंसनीयव्यवहाराख्यकर्मणाम् (अग्निम्) पावकवद्विद्वांसम् (शुक्रेण) शीघ्रकरेण (शोचिषा) पवित्रेण विज्ञानेन ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे महाविद्वांसो महिकेरवः प्रियमेधाः ! यूयमध्वराणामूतये शुक्रेण शोचिषा सह राजन्तमग्निमहूषत ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - नहि कश्चिद्धार्मिकविंद्वत्सङ्गेन विना परमोत्तमव्यवहाराणां सिद्धिं कर्त्तुं शक्नोति तस्मात्सर्वैरेतेषां संगेन सकला विद्याः साक्षात्कर्त्तव्याः ॥४॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - कोणताही माणूस धार्मिक बुद्धिमानांच्या संगतीशिवाय उत्तम व्यवहार सिद्ध करण्यास समर्थ बनू शकत नाही. त्यामुळे सर्व माणसांनी त्यांच्या संगतीने विद्यांचा साक्षात्कार अवश्य करावा. ॥ ४ ॥
05 घृताहवन सन्त्येमा - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
घृ᳓ताहवन सन्तिय
इमा᳓ उ षु᳓ श्रुधी गि᳓रः
या᳓भिः क᳓ण्वस्य सून᳓वो
ह᳓वन्ते अ᳓वसे तुवा
मूलम् ...{Loading}...
घृता॑हवन सन्त्ये॒मा उ॒ षु श्रु॑धी॒ गिरः॑ ।
याभिः॒ कण्व॑स्य सू॒नवो॒ हव॒न्तेऽव॑से त्वा ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - प्रस्कण्वः काण्वः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
घृ᳓ताहवन सन्तिय
इमा᳓ उ षु᳓ श्रुधी गि᳓रः
या᳓भिः क᳓ण्वस्य सून᳓वो
ह᳓वन्ते अ᳓वसे तुवा
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M;; repeated line
genre M
genre M
Morph
ghŕ̥tāhavana ← ghr̥tā́havana- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
santya ← santya- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
gíraḥ ← gír- ~ gīr- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
imā́ḥ ← ayám (pronoun)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
śrudhi ← √śru- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
sú ← sú (invariable)
u ← u (invariable)
káṇvasya ← káṇva- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
sūnávaḥ ← sūnú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
yā́bhiḥ ← yá- (pronoun)
{case:INS, gender:F, number:PL}
ávase ← ávas- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
hávante ← √hū- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
tvā ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
पद-पाठः
घृत॑ऽआहवन । स॒न्त्य॒ । इ॒माः । ऊं॒ इति॑ । सु । श्रु॒धि॒ । गिरः॑ ।
याभिः॑ । कण्व॑स्य । सू॒नवः॑ । हव॑न्ते । अव॑से । त्वा॒ ॥
Hellwig Grammar
- ghṛtāhavana
- [noun], vocative, singular, masculine
- santyemā ← santya
- [noun], vocative, singular, masculine
- “honest.”
- santyemā ← imāḥ ← idam
- [noun], accusative, plural, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- ṣu ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- śrudhī ← śru
- [verb], singular, Aorist imperative
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- giraḥ ← gir
- [noun], accusative, plural, feminine
- “hymn; praise; voice; words; invocation; command; statement; cry; language.”
- yābhiḥ ← yad
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “who; which; yat [pronoun].”
- kaṇvasya ← kaṇva
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Kaṇva; Kaṇva; kaṇva [word].”
- sūnavo ← sūnavaḥ ← sūnu
- [noun], nominative, plural, masculine
- “son; offspring.”
- havante ← hvā
- [verb], plural, Present indikative
- “raise; call on; call; summon.”
- ‘vase ← avase ← av
- [verb noun]
- “support; help; prefer; prefer; like.”
- tvā ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
सायण-भाष्यम्
हे घृताहवन घृतेनाहूयमान °सन्त्य फलप्रदाग्ने इमा उ गिरः अस्माभिः प्रयुज्यमाना अपि स्तोत्ररूपा वाचः सु श्रुधि सुष्ठु शृणु। कण्वस्य महर्षेः सूनवः पुत्राः याभिः गीर्भिः अवसे स्वरक्षार्थं त्वा हवन्ते त्वामाह्वयन्ति । घृताहवन । घृतेनाहूयतेऽस्मिन्निति घृताहवनः । अधिकरणे ल्युट्। आमन्त्रिताद्युदात्तत्वम् । श्रुधि। श्रुशृणुपॄकृवृभ्यश्छन्दसि’ इति हेर्धिरादेशः । ‘ बहुलं छन्दसि’ इति विकरणस्य लुक् ॥ ॥ ३१ ॥
Wilson
English translation:
“Invoked by oblations, giver of rewards, listen to these praises with which the sons of Kaṇva invoke you for protection.”
Jamison Brereton
O comrade whose oblation is ghee, listen well to these songs here, with which the sons of Kaṇva call upon you for aid.
Griffith
Hear thou, invoked with holy oil, bountiful giver of rewards,
These eulogies, whereby the sons of Kanva call thee to their aid.
Oldenberg
O thou to whom Ghrita oblations are poured out, good (Agni), hear these praises with which the sons of Kanva invoke thee for their protection.
Geldner
Du Opferschmalzbegossener, Wahrhafter, höre fein auf diese Lobreden, mit denen dich die Söhne des Kanva um Hilfe anrufen!
Grassmann
Mit Fett getränkter, guter du, o höre diese Lieder recht, Durch die des Kanva Söhne dich anrufen, ihnen beizustehn.
Elizarenkova
О окропленный жиром, о истинный,
Услышь же эти (наши) песни,
Которыми сыновья Канвы
Призывают тебя на помощь!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निर्देवाः
- प्रस्कण्वः काण्वः
- उष्णिक्
- ऋषभः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वह किससे जानने को समर्थ होवे, इस विषय का उपदेश अगले मंत्र में किया है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (सन्त्य) सुखों की क्रियाओं में कुशल (घृताहवन) घी को अच्छे प्रकार ग्रहण करनेवाले विद्वान् मनुष्य ! जैसे (कण्वस्य) मेधावी विद्वान् के (सूनवः) पुत्र विद्यार्थी (अवसे) रक्षा आदि के लिये (याभिः) जिन वेदवाणियों से जिस (त्वा) तुझको (हवन्ते) ग्रहण करते हैं सो आप (उ) भी उन से उनकी (इमा) इन प्रत्यक्ष कारक (गिरः) वाणियों को (सुश्रुधि) अच्छे प्रकार सुन और ग्रहण कर ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो मनुष्य इस संसार में विद्वान् माता विद्वान् पिता और सब उत्तर देनेवाले आचार्य्य आदि से शिक्षा वा विद्या को ग्रहण कर परमार्थ और व्यवहार को सिद्ध कर विज्ञान और शिल्प को करने में प्रवृत्त होते हैं वे सब सुखों को प्राप्त होते हैं, आलसी कभी नहीं होते ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: पुनः स केन ज्ञातुं शक्नुयादित्युपदिश्यते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
(घृताहवन) घृतग्राहिन् (सन्त्य) सनन्ति संभजंति सुखानि याभिः क्रियाभिस्तासु साधो (इमाः) वक्ष्यमाणाः प्रत्यक्षाः (उ) वितर्के (सु) शोभार्थे। अत्र #सूञ इति मूर्धन्यादेशः। (श्रुधि) शृणु। अत्र द्व्यचोऽतस्तिङ इति दीर्घः। (गिरः) वाणीः (याभिः) वेदवाग्भिः (कण्वस्य) मेधाविनः (सूनवः) पुत्रा विद्यार्थिनः (हवन्ते) गृह्णन्ति (अवसे) रक्षणाद्याय (त्वा) त्वाम् ॥५॥ #[अ० ८।३।१०७]
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे सन्त्य घृताहवन विद्वन् ! यथा कण्वस्य सूनवोऽवसे याभिर्वेदवाणीभिर्यं त्वा हवन्ते स त्वमुताभिस्तेषामिमा गिरः सुश्रुधि सुष्ठु शृणु ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये मनुष्या इह संसारे विदुष्या मातुर्विदुषः पितुरनूचानस्याचार्य्यस्य च सकाशाच्छिक्षाविद्ये गृहीत्वा परमार्थव्यवहारौ साधित्वा विज्ञानशिल्पयोः सिद्धिं कर्त्तुं प्रवर्त्तन्ते ते सर्वाणि सुखानि प्राप्नुवन्ति नेतरे ॥५॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या जगात जी माणसे विद्वान माता, पिता व सर्व उत्तरे देण्यास सक्षम असणारे आचार्य इत्यादींकडून शिक्षण, विद्या ग्रहण करून परमार्थ व व्यवहार सिद्ध करून विज्ञान व शिल्प करण्यास प्रवृत्त होतात ते सर्व सुख प्राप्त करतात, आळशी कधी होत नाहीत. ॥ ५ ॥
06 त्वां चित्रश्रवस्तम - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
तुवां᳓ चित्रश्रवस्तम
ह᳓वन्ते विक्षु᳓ जन्त᳓वः
शोचि᳓ष्केशम् पुरुप्रिय
अ᳓ग्ने हव्या᳓य वो᳓ळ्हवे
मूलम् ...{Loading}...
त्वां चि॑त्रश्रवस्तम॒ हव॑न्ते वि॒क्षु ज॒न्तवः॑ ।
शो॒चिष्के॑शं पुरुप्रि॒याग्ने॑ ह॒व्याय॒ वोळ्ह॑वे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - प्रस्कण्वः काण्वः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
तुवां᳓ चित्रश्रवस्तम
ह᳓वन्ते विक्षु᳓ जन्त᳓वः
शोचि᳓ष्केशम् पुरुप्रिय
अ᳓ग्ने हव्या᳓य वो᳓ळ्हवे
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
citraśravastama ← citráśravastama- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
tvā́m ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
hávante ← √hū- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
jantávaḥ ← jantú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
vikṣú ← víś- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
purupriya ← purupriyá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
śocíṣkeśam ← śocíṣkeśa- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
havyā́ya ← havyá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
vóḷhave ← √vah- (root)
{case:DAT, number:SG}
पद-पाठः
त्वाम् । चि॒त्र॒श्र॒वः॒ऽत॒म॒ । हव॑न्ते । वि॒क्षु । ज॒न्तवः॑ ।
शो॒चिःऽके॑शम् । पु॒रु॒ऽप्रि॒य॒ । अग्ने॑ । ह॒व्याय॑ । वोळ्ह॑वे ॥
Hellwig Grammar
- tvāṃ ← tvām ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- citraśravastama
- [noun], vocative, singular, masculine
- havante ← hvā
- [verb], plural, Present indikative
- “raise; call on; call; summon.”
- vikṣu ← viś
- [noun], locative, plural
- “people; tribe; Vaisya; national; viś; real property; Vaisya.”
- jantavaḥ ← jantu
- [noun], nominative, plural, masculine
- “man; worm; being; child; Jantu; offspring; insect; vermin; animal.”
- śociṣkeśam ← śociṣkeśa
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Agni.”
- purupriyāgne ← puru
- [noun]
- “many; much(a); very.”
- purupriyāgne ← priya
- [noun], vocative, singular, masculine
- “beloved; pleasant; dear; fond(p); wanted; priya [word]; favorite; good; liked; suitable; proper.”
- purupriyāgne ← agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- havyāya ← havya
- [noun], dative, singular, neuter
- “Havya; offering; havya [word].”
- voḍhave ← vah
- [verb noun]
- “transport; bring; marry; run; drive; vāhay; drive; run; pull; nirvāpay; blow; transport; discharge; assume; remove.”
सायण-भाष्यम्
हे चित्रश्रवस्तम अतिशयेन विविधहवीरूपान्नयुक्त पुरुप्रिय बहूनां यजमानानां प्रीतिकर अग्ने त्वां हव्याय वोळ्हवे हविर्वोढुं विक्षु जन्तवः प्रजासूत्पन्ना यजमानाः हवन्ते आह्वयन्ति । कीदृशम् । शोचिष्केशं दीप्तिरूपकेशोपेतम् । तथा च वाजसनेयिन आमनन्ति-शोचन्त इव ह्येतस्य समिद्धस्य रश्मयः केशाः’ इति ॥ चित्रश्रवस्तमः । श्रव इत्यन्ननाम । चित्रं श्रवो यस्यासौ चित्रश्रवाः । अतिशयेन चित्रश्रवाः चित्रश्रवस्तमः । आमन्त्रितानुदात्तत्वम् । शोचिष्केशम् । ‘ शुच दीप्तौ ’ । ‘ अर्चिशुचिहुसृपिछादिछर्दिभ्य इसिः ’ ( उ. सू. २. २६५) इति इसिः । प्रत्ययस्वरः । बहुव्रीहौ पूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वम्। हव्याय। हवनक्रियया प्राप्यत्वात् ‘क्रियाग्रहणं कर्तव्यम्’ इति संप्रदानत्वाच्चतुर्थी। वोळ्हवे। वह प्रापणे’।“ तुमर्थे सेसेन्’ इति तवेन्प्रत्ययः । ढत्वधत्वष्टुत्वढलोपेषु कृतेषु सहिवहोरोदवर्णस्य’ (पा. सू. ६.३.११२ ) इति अकारस्य ओकारः । नित्त्वादाद्युदात्तत्वम् ॥
Wilson
English translation:
“Agni, granter of abundant sustenance, who are beloved of many, the sons of men invoke you, radiant-haired, to bear the oblation (to the gods).”
Jamison Brereton
O you of brightest fame, the kinsmen within their clans call upon you, o much beloved Agni, the flame-haired, to convey the oblation.
Griffith
O Agni, loved by many, thou of fame most wondrous, in their homes
Men call on thee whose hair is flame, to be the bearer of their gifts.
Oldenberg
O Agni, whose glory is brightest, beloved of many, the people in the clans invoke thee, the radiant-haired, to convey the sacrificial food.
Geldner
Dich, du Ruhmglänzendster, rufen die Angehörigen in den Niederlassungen an, den Flammenhaarigen, du viellieber Agni, auf das du das Opfer beförderest.
Grassmann
Dich rufen, hochberühmtester, die Menschen in den Häusern an, Dass, flammenhaar’ger, weit beliebt, o Agni, du ihr Opfer fährst.
Elizarenkova
Тебя, чья слава ярче всего,
Призывают люди среди племен,
(Тебя,) пламенновласого, о многолюбимый
Агни, чтобы ты увез жертву.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निर्देवाः
- प्रस्कण्वः काण्वः
- विराडनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसको किस प्रकार ग्रहण करें, इस विषय का उपदेश अगले मंत्र में किया है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (चित्रश्रवस्तम) अत्यन्त अद्भुत अन्न वा श्रवणों से व्युत्पन्न (पुरुप्रिय) बहुतों को तृप्त करनेवाले (अग्ने) बिजुली के तुल्य विद्याओं में व्यापक विद्वान् ! जो (जन्तवः) प्राणी लोग (विक्षु) प्रजाओं में (वोढवे) विद्या प्राप्ति कराने हारे (हव्याय) ग्रहण करने योग्य पठन पाठनरूप यज्ञ के लिये जिस (शोचिष्केशम्) जिसके पवित्र आचरण हैं उस (त्वाम्) आपको (हवन्ते) ग्रहण करते हैं, वह आप उनको विद्या और शिक्षा देकर विद्वान् और शील युक्त शीघ्र कीजिये ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यों को उचित हैं कि अनेक गुणयुक्त अग्नि के समान विद्वान् को प्राप्त होके विद्याओं का ग्रहण करें ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: पुनस्तं कीदृशं गृह्णीयुरित्युपदिश्यते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
(त्वाम्) (चित्रश्रवस्तम्) चित्राण्यद्भुतानि श्रवांस्यतिशयितान्यन्नादीनि यस्य तत्सम्बुद्धौ (हवन्ते) स्पर्द्धन्ते (विक्षु) प्रजासु (जन्तवः) मनुष्याः। जन्तव इति मनुष्यना०। निघं० २।३। (शोचिष्केशम्) शोचिषः शुद्धाचाराः केशाः प्रकाशका यस्य तम् (पुरुप्रिय) यः पुरून् बहून् प्रीणाति तत्सम्बुद्धौ (अग्ने) विद्वन् (हव्याय) होतुमर्हाय यज्ञाय (वोढवे) विद्याप्रापणाय ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे चित्रश्रवसस्तम पुरुप्रियाग्ने विद्युदिव विद्वन् ! ये जन्तवो विक्ष वोढवे हव्याय यं शोचिष्केशं त्वां हवन्ते स त्वं तान् विद्यासुशिक्षाप्रदानेन विदुषः सुशीलान् सद्यः संपादय ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यैरनेकगुणाग्निवद्वर्त्तमानं विद्वांसं प्राप्य विद्याः सततं ग्राह्याः ॥६॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - माणसांनी अनेक गुणांनी युक्त अग्नीप्रमाणे विद्वान बनून विद्या ग्रहण करावी. ॥ ६ ॥
07 नि त्वा - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
नि᳓ त्वा हो᳓तारम् ऋत्वि᳓जं
दधिरे᳓ वसुवि᳓त्तमम्
श्रु᳓त्कर्णं सप्र᳓थस्तमं
वि᳓प्रा अग्ने दि᳓विष्टिषु
मूलम् ...{Loading}...
नि त्वा॒ होता॑रमृ॒त्विजं॑ दधि॒रे व॑सु॒वित्त॑मम् ।
श्रुत्क॑र्णं स॒प्रथ॑स्तमं॒ विप्रा॑ अग्ने॒ दिवि॑ष्टिषु ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - प्रस्कण्वः काण्वः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
नि᳓ त्वा हो᳓तारम् ऋत्वि᳓जं
दधिरे᳓ वसुवि᳓त्तमम्
श्रु᳓त्कर्णं सप्र᳓थस्तमं
वि᳓प्रा अग्ने दि᳓विष्टिषु
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
hótāram ← hótar- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ní ← ní (invariable)
r̥tvíjam ← r̥tvíj- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
tvā ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
dadhiré ← √dhā- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
vasuvíttamam ← vasuvíttama- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
sapráthastamam ← sapráthastama- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
śrútkarṇam ← śrútkarṇa- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
agne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
díviṣṭiṣu ← díviṣṭi- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
víprāḥ ← vípra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
नि । त्वा॒ । होता॑रम् । ऋ॒त्विज॑म् । द॒धि॒रे । व॒सु॒वित्ऽत॑मम् ।
श्रुत्ऽक॑र्णम् । स॒प्रथः॑ऽतमम् । विप्राः॑ । अ॒ग्ने॒ । दिवि॑ष्टिषु ॥
Hellwig Grammar
- ni
- [adverb]
- “back; down.”
- tvā ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- hotāram ← hotṛ
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Hotṛ.”
- ṛtvijaṃ ← ṛtvijam ← ṛtvij
- [noun], accusative, singular, masculine
- “ṛtvij; ṛtvij [word].”
- dadhire ← dhā
- [verb], plural, Perfect indicative
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- vasuvittamam ← vasu
- [noun], neuter
- “wealth; property; gold; vasu [word]; ruby; treasure; jewel.”
- vasuvittamam ← vittamam ← vittama
- [noun], accusative, singular, masculine
- “knowing most.”
- śrutkarṇaṃ ← śrut
- [noun]
- “listening.”
- śrutkarṇaṃ ← karṇam ← karṇa
- [noun], accusative, singular, masculine
- “ear; Karṇa; karṇa [word]; auricle; fluke; diameter; lobule.”
- saprathastamaṃ ← saprathastamam ← saprathastama
- [noun], accusative, singular, masculine
- viprā ← viprāḥ ← vipra
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Brahmin; poet; singer; priest; guru; Vipra.”
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- diviṣṭiṣu ← diviṣṭi
- [noun], locative, plural, feminine
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने विप्राः मेधाविनः दिविष्टिषु यागेषु त्वां नि दधिरे स्थापितवन्तः । कीदृशम् । होतारम् आह्वातारम् ऋत्विजम् ऋतुषु यजनशीलं वसुवित्तमम् अतिशयेन धनस्य लम्भयितारं श्रुत्कर्णं श्रवणयोग्यकर्णोपेतं सप्रथस्तमम् अतिशयेन प्रख्यातम् ॥ दधिरे । इरेचः चित्त्वादन्तोदात्तत्वम् । पादादित्वात् निघाताभावः। दिविष्टिषु । इष्टय एषणानि । दिवः स्वर्गस्य एषणानि येषु यागेषु ते दिविष्टयः । सर्वे विधयश्छन्दसि विकल्प्यन्ते’ इति वचनात् ‘दिव उत्’ (पा. सू. ६. १. १३१ ) इति उत्वं न क्रियते । बहुव्रीहौ पूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वम् ॥
Wilson
English translation:
“The wise have plural ced you, Agni, in (their) sacrifices as the invoker, the ministrant priest, the donor of vast wealth, the quick-hearing the far-renowned.”
Jamison Brereton
The inspired poets have installed you as their Hotar, seasonably
sacrificing, best finder of goods,
with listening ears, of greatest extent, o Agni, at the rituals of daybreak.
Griffith
Thee, Agni, best to find out wealth, most widely famous, quick to hear,
Singers have stablished in their rites Herald and ministering Priest.
Oldenberg
The priests have established thee, O Agni, in the striving for day 1, as their Hotri, the ministrant, the greatest acquirer of wealth, with attentive ears, the most widely extended 2.
Geldner
Dich Agni, haben die Redekundigen zu den Opfern des heutigen Tages als den Hotri-Priester eingesetzt, dich den besten Schätzefinder, mit hörendem Ohre, den Weitbekanntesten.
Grassmann
Als rechten Priester setzten dich die Sänger bei den Festen ein, Agni, dich weitberühmtesten, der reichlich schenkt und gern erhört.
Elizarenkova
Тебя, как хотара, жертвующего по правилам,
Установили вдохновенные,
(Тебя,) лучше всех находящего богатства, чуткого ухом,
Шире всех простирающегося, о Агни, – на жертвоприношениях, ищущих неба.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निर्देवाः
- प्रस्कण्वः काण्वः
- अनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उस को किस प्रकार जानकर धारण करें, इस विषय का उपदेश अगले मंत्र में किया है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अग्ने) बहुश्रुत सत्पुरुष ! जो (विप्राः) मेधावी विद्वान् लोग (दिविष्टिषु) पवित्र पठन पाठनरूप क्रियाओं में अग्नि के तुल्य जिस (होतारम्) ग्रहण कारक (ऋत्विजम्) ऋतुओं को संगत करने (श्रुत्कर्णम्) सब विद्याओं को सुनने (सप्रथस्तमम्) अत्यन्त विस्तार के साथ वर्त्तने (वसुवित्तमम्) पदार्थों को ठीक-२ जाननेवाले (त्वा) तुझको (निदधिरे) धारण करते हैं उनको तू भी धारण कर ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो मनुष्य उत्तम कार्य सिद्धि के लिये प्रयत्न करते और चक्रवर्त्ती राज्य श्री और विद्याधन की सिद्धि करने को समर्थ हो सकते हैं वे शोक को प्राप्त नहीं होते ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: पुनस्तं कथंभूतं विदित्वा धरेयुरित्युपदिश्यते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
(नि) निश्चयार्थे (त्वा) त्वाम् (होतारम्) ग्रहीतारम् (ऋत्विजम्) ऋतून् यजति संगच्छते यस्तम् (दधिरे) दधीरन्। अत्र लिङर्थे लिट्। (वसुवित्तमम्) यो वसूनि विदंति स वसुवित् सोऽतिशयितस्तम् (श्रुत्कर्णम्) यः सकलाविद्याः शृणोति तम् (सप्रथस्तमं) यः प्रथेन विद्याविस्तरेण सह वर्त्तते सोऽतिशयितस्तम् (विप्राः) मेधाविनः (अग्ने) बहुश्रुत सज्जन (दिविष्टिषु) दिवो दिव्या इष्टयो येषु पठनपाठनाख्येषु यज्ञेषु तेषु ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे अग्ने मेधाविनो विप्रा विद्वांसो दिविष्टिष्वग्निमिव होतारमृत्विजं श्रुत्कर्णं सप्रथस्तमं वसुवित्तमं त्वा निदधिरे तांस्त्वमपि निधेहि ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये मनुष्या विद्याप्रचाराद्युत्तमकार्य्यसिद्धये प्रयतन्ते चक्रवर्त्तिराज्यश्रीर्विद्याधनं साद्धुं च शक्नुवन्ति ते शोकं नोपलभन्ते ॥७॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जी माणसे उत्तम कार्यसिद्धीसाठी प्रयत्न करतात व चक्रवर्ती राज्य श्री व विद्याधनाची सिद्धी करण्यास समर्थ बनू शकतात ती शोक करीत नाहीत. ॥ ७ ॥
08 आ त्वा - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ᳓ त्वा वि᳓प्रा अचुच्यवुः
सुत᳓सोमा अभि᳓ प्र᳓यः
बृह᳓द् भा᳓ बि᳓भ्रतो हवि᳓र्
अ᳓ग्ने म᳓र्ताय दाशु᳓षे
मूलम् ...{Loading}...
आ त्वा॒ विप्रा॑ अचुच्यवुः सु॒तसो॑मा अ॒भि प्रयः॑ ।
बृ॒हद्भा बिभ्र॑तो ह॒विरग्ने॒ मर्ता॑य दा॒शुषे॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - प्रस्कण्वः काण्वः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
आ᳓ त्वा वि᳓प्रा अचुच्यवुः
सुत᳓सोमा अभि᳓ प्र᳓यः
बृह᳓द् भा᳓ बि᳓भ्रतो हवि᳓र्
अ᳓ग्ने म᳓र्ताय दाशु᳓षे
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
acucyavuḥ ← √cyu- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
tvā ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
víprāḥ ← vípra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
abhí ← abhí (invariable)
práyaḥ ← práyas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
sutásomāḥ ← sutásoma- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
bhā́ḥ ← bhā́s- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
bíbhrataḥ ← √bhr̥- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
br̥hát ← br̥hánt- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
havíḥ ← havís- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
dāśúṣe ← dāśváṁs- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
mártāya ← márta- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
आ । त्वा॒ । विप्राः॑ । अ॒चु॒च्य॒वुः॒ । सु॒तऽसो॑माः । अ॒भि । प्रयः॑ ।
बृ॒हत् । भाः । बिभ्र॑तः । ह॒विः । अग्ने॑ । मर्ता॑य । दा॒शुषे॑ ॥
Hellwig Grammar
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- tvā ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- viprā ← viprāḥ ← vipra
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Brahmin; poet; singer; priest; guru; Vipra.”
- acucyavuḥ ← cyu
- [verb], plural, Plusquamperfect
- “fall down; issue; shoot; ejaculate; deviate; banish; drop; dislodge; miss; deprive.”
- sutasomā ← suta ← su
- [verb noun]
- “press out; su.”
- sutasomā ← somāḥ ← soma
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Soma; moon; soma [word]; Candra.”
- abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- prayaḥ ← prayas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “food; dainty; enjoyment.”
- bṛhad ← bṛhat
- [noun], accusative, singular, neuter
- “large; great; loud; high; much(a); exalted; abundant; intensive; strong; huge.”
- bhā ← bhās
- [noun], accusative, singular, neuter
- “beam; radiance; bhās [word]; fire.”
- bibhrato ← bibhrataḥ ← bhṛ
- [verb noun], nominative, plural
- “bring; hold; fill; support; wear; possess; carry; nourish; keep; hire; have; satiate; follow; bear.”
- havir ← haviḥ ← havis
- [noun], accusative, singular, neuter
- “Havya; offering; ghee; havis [word].”
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- martāya ← marta
- [noun], dative, singular, masculine
- “man.”
- dāśuṣe ← dāś
- [verb noun], dative, singular
- “sacrifice; give.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने सुतसोमाः अभिषुतसोमयुक्ताः विप्राः मेधाविन ऋत्विजः प्रयः अभि हविर्लक्षणमन्नमभिलक्ष्य त्वा आ अचुच्यवुः त्वामागमयन्ति । कीदृशं त्वाम् । बृहत् महान्तं भाः भासमानम् । कीदृशा विप्राः। दाशुषे ‘मर्ताय हविष्प्रदस्य यजमानस्य संबन्धि हविः बिभ्रतः धारयन्तः ॥ अचुच्यवुः । ‘च्युङ् गतौ’ । अस्मात् अन्तर्भावितण्यर्थात् लङि व्यत्ययेन परस्मैपदम्। ‘बहुलं छन्दसि’ इति शपः श्लुः । ‘ सिजभ्यस्तविदिभ्यश्च ’ ( पा. सू. ३. ४. १०९ ) इति झेर्जुसादेशः ‘जुसि च’ (पा. सू. ७. ३. ८३ ) इति गुणः । बृहत् । भाः। उभयत्र ‘सुपां सुलुक्’ इति विभक्तेर्लुक्। बिभ्रतः । ‘डुभृञ् धारणपोषणयोः’। शतरि ‘नाभ्यस्ताच्छतुः’ इति नुमागमप्रतिषेधः । ‘अभ्यस्तानामादिः’ इत्याद्युदात्तत्वम् । मर्ताय दाशुषे । उभयत्र ‘षष्ठ्यर्थे चतुर्थी वक्तव्य ’ ( पा. सू. २. ३. ६२. १ ) इति चतुर्थी ॥
Wilson
English translation:
“The wise (priests), with effused libations of Soma juice, have summoned you, vast and brilliant Agni, to partake of the (sacrificial food) as they hold the oblation on the part of the individual who presents it.”
Jamison Brereton
The inspired poets whose soma is pressed have roused you to delight— they bearing the lofty light, the oblation for the pious mortal, o Agni.
Jamison Brereton Notes
Note the phonetic figure in c: br̥hád bhā́bíbhrato havír, playing with b, bh, and h; ṛ and r.
Most tr. take bṛhád bhā́ḥ ‘lofty light’ as coreferential with tvā (=Agni), not as object of bíbhrataḥ, parallel with havíḥ. This in some ways makes better sense, though the word order weakly favors my tr. Oldenberg (SBE) also takes the phrase as the obj. of bíbhrataḥ and adduces a telling parallel, IV.5.1 kathā́dāśemāgnáye bṛhád bhā́ḥ, where the phrase is emphatically not coreferential with Agni.
Griffith
Singers with Soma pressed have made thee, Agni, hasten to the feast,
Great light to mortal worshipper, what time they bring the sacred gift.
Oldenberg
The wise who have pressed Soma have made thee speed hither to the feast (which is offered to the gods), bringing great light 1 and sacrificial food, O Agni, on behalf of the mortal worshipper.
Geldner
Die Redekundigen haben bei gepreßtem Soma zum Opfergenuß dich, das große Licht, zum opfernden Sterblichen herbewogen, die Opfergabe darbringend, o Agni.
Grassmann
Die Sänger lockten dich herbei zum Mahl mit fert’gem Somasaft, O Agni, zu dem frommen Mann, dir bringend Trank und hellen Schein.
Elizarenkova
Тебя вдохновенные, выжавшие сому,
Подтолкнули к жертвенной пище,
(Тебя,) высокий свет, о Агни,
(Они,) несущие жертву для смертного, почитающего (тебя)
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निर्देवाः
- प्रस्कण्वः काण्वः
- अनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसको कैसा जानें, इस विषय का उपदेश अगले मंत्र में किया है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अग्ने) बिजुली के समान वर्त्तमान विद्वन् ! जो तू जैसे क्रियाओं में कुशल (दाशुषे) दानशील मनुष्य के लिये (प्रयः) अन्न (बृहत्) बड़े सुख करनेवाले (हविः) देने लेने योग्य पदार्थ और (भाः) जो प्रकाश कारक क्रियाओं को (बिभ्रतः) धारण करते हुए (सुतसोमाः) ऐश्वर्ययुक्त (विप्राः) विद्वान् लोग (त्वा) तुझको (अभ्यचुच्यवुः) सब प्रकार प्राप्त हों वैसे तू भी इन को प्राप्त हो ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्वान् मनुष्यों को चाहिये जिस प्रकार उत्तम सुख हों उसको विद्याविशेष परीक्षा से प्रत्यक्ष कर अनुक्रम से सबको ग्रहण करावें जिससे इन लोगों के भी सब काम निश्चय करके सिद्ध होवें ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: पुनस्ते कीदृशं जानीयुरित्युपदिश्यते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
(आ) समन्तात् (त्वा) त्वाम् (विप्राः) विद्वांसः (अचुच्यवुः) च्यवन्तां प्राप्नुवन्तु (सुतसोमाः) सुता ओषध्यादिपदार्थसारा यैस्ते (अभि) अभितः (प्रयः) प्रीणयन्ति तृप्यन्ति येन तद्न्नम् (बृहत्) महत्सुखकारकम् (भाः) या भान्ति प्रकाशयन्ति ताः (बिभ्रतः) धरन्तः (हविः) ग्रहीतुन्दातुमत्तुं योग्यं पदार्थम् (अग्ने) विद्युदिव विद्वन् (मर्त्ताय) मनुष्याय (दाशुषे) दानशीलाय ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे अग्ने ! यस्त्वं यथा क्रियाकुशला दाशुषे मर्त्ताय प्रयो बृहद्धविर्भा बिभ्रतः सन्तः सुतसोमा विप्रास्त्वामभ्यचुच्यवुस्तथैताँस्त्वमपि प्राप्नुहि ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्वांसो येन मनुष्याणामुत्तमं सुखं स्यात्तं विद्याविशेषपरीक्षाभ्यां प्रत्यक्षीकृत्य यथाऽनुक्रमं सर्वान् ग्राहयेयुर्यतो ह्येतेषां सर्वाणि कार्याणि सिध्येयुः ॥८॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्वान माणसांनी ज्या प्रकारे उत्तम सुख मिळेल त्या विद्या विशेष परीक्षा करून, प्रत्यक्ष अनुभव घेऊन अनुक्रमाने सर्वांना ग्रहण करवावी, ज्यामुळे त्या लोकांचेही सर्व काम निश्चयाने सिद्ध व्हावे. ॥ ८ ॥
09 प्रातर्याव्णः सहस्कृत - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प्रातर्या᳓व्णः सहस्कृत
सोमपे᳓याय सन्तिय
इहा᳓द्य᳓ दइ᳓वियं ज᳓नम्
बर्हि᳓र् आ᳓ सादया वसो
मूलम् ...{Loading}...
प्रा॒त॒र्याव्णः॑ सहस्कृत सोम॒पेया॑य सन्त्य ।
इ॒हाद्य दैव्यं॒ जनं॑ ब॒र्हिरा सा॑दया वसो ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - प्रस्कण्वः काण्वः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
प्रातर्या᳓व्णः सहस्कृत
सोमपे᳓याय सन्तिय
इहा᳓द्य᳓ दइ᳓वियं ज᳓नम्
बर्हि᳓र् आ᳓ सादया वसो
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
prātaryā́vṇaḥ ← prātaryā́van- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
sahaskr̥ta ← sáhaskr̥ta- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
santya ← santya- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
somapéyāya ← somapéya- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
adyá ← adyá (invariable)
daívyam ← daívya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ihá ← ihá (invariable)
jánam ← jána- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
barhíḥ ← barhís- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
sādaya ← √sad- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
vaso ← vásu- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
प्रा॒तः॒ऽयाव्नः॑ । स॒हः॒ऽकृ॒त॒ । सो॒म॒ऽपेया॑य । स॒न्त्य॒ ।
इ॒ह । अ॒द्य । दैव्य॑म् । जन॑म् । ब॒र्हिः । आ । सा॒द॒य॒ । व॒सो॒ इति॑ ॥
Hellwig Grammar
- prātaryāvṇaḥ ← prātar
- [adverb]
- “at dawn; early.”
- prātaryāvṇaḥ ← yāvṇaḥ ← yāvan
- [noun], accusative, plural, masculine
- “traveler.”
- sahaskṛta
- [noun], vocative, singular, masculine
- “increased; aroused.”
- somapeyāya ← soma
- [noun], masculine
- “Soma; moon; soma [word]; Candra.”
- somapeyāya ← peyāya ← peya
- [noun], dative, singular, neuter
- “beverage.”
- santya
- [noun], vocative, singular, masculine
- “honest.”
- ihādya ← iha
- [adverb]
- “here; now; in this world; now; below; there; here; just.”
- ihādya ← adya
- [adverb]
- “now; today; then; nowadays; adya [word].”
- daivyaṃ ← daivyam ← daivya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “divine; divine; celestial.”
- janam ← jana
- [noun], accusative, singular, masculine
- “people; national; man; relative; jan; Janaloka; person; jana [word]; man; attendant; Jana; foreigner; inhabitant; group.”
- barhir ← barhiḥ ← barhis
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Barhis; barhis [word].”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- sādayā ← sādaya ← sāday ← √sad
- [verb], singular, Present imperative
- vaso ← vasu
- [noun], vocative, singular, masculine
- “good; good; benign; vasu [word].”
सायण-भाष्यम्
हे सहस्कृत बलेन मथित सन्त्य फलदातः वसो निवासहेतुभूताग्ने इह देवयजनदेशे अद्य अस्मिन् दिने सोमपेयाय सोमपानार्थं प्रातर्याव्णः प्रातरागच्छतो देवान् दैव्यं जनम् अन्यमपि देवताजनं बर्हिः आ सादय यज्ञं प्रापय ॥ प्रातर्याव्णः । शसि ‘अल्लोपोऽनः’ इति अकारलोपः। सहस्कृत । सहतेऽभिभवत्यनेनेति सहो बलम् । तेन क्रियते इति सहस्कृतः । ‘ ओजःसहोऽम्भस्तमसस्तृतीयायाः’ (पा. सू. ६. ३. ३) इति अलुगभावश्छान्दसः ॥
Wilson
English translation:
“Strength-genitive rated, giver of rewards, provider of dwellings, plural ce here today upon the sacred grass the morning-moving deities, or (other) deified being, to drink the Soma juice.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Strength-genitive rated: an apparent reference to production of fire by friction
Jamison Brereton
O might-made comrade, those who travel early for soma-drinking, the divine folk—here today make them sit on the ritual grass, o
good one.
Griffith
Good, bounteous, Son of Strength, this day seat here on sacred grass the Gods
Who come at early morn, the host of heaven, to drink the Soma juice
Oldenberg
O strength-made, good (Agni), make the gods who come in the morning, the divine host, sit down here to-day on our sacrificial grass, O Vasu, to drink the Soma.
Geldner
Krafterzeugter, Wahrhafter ! Heiße die Frühausfahrer, das göttliche Volk heute hier auf das Barhis zum Somatrunk sich setzen, du Guter!
Grassmann
O krafterzeugter, setze her zum Somatrunke auf die Streu Die frühe kommen, trefflicher, o guter, heut die Götterschar.
Elizarenkova
Выезжающих утром (богов), о созданный силой,
На питье сомы, о истинный,
(Этот) божественный род сюда сегодня
Усади на жертвенную солому, о добрый!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निर्देवाः
- प्रस्कण्वः काण्वः
- विराडनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
इसके अनुष्ठान करनेवाला मनुष्य किसके लिये क्या करे, इस विषय का उपदेश अगले मंत्र में किया है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (सहस्कृत) सबको सिद्ध करने (सन्त्य) जो संभजनीय क्रियाओं में कुशल विद्वानों में सज्जन (वसो) श्रेष्ठ गुणों में वसनेवाले विद्वान् ! तू (इह) इस विद्या व्यवहार में (अद्य) आज (सोमपेयाय) सोम रस के पीने के लिये (प्रातर्याव्णः) प्रातःकाल पुरुषार्थ को प्राप्त होनेवाले विद्वानों और (दैव्यम्) विद्वानों में कुशल (जनम्) पुरुषार्थ युक्त धार्मिक मनुष्य और (बर्हिः) उत्तम आसन को (आसादय) प्राप्त कर ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो मनुष्य उत्तम गुण युक्त मनुष्यों ही को उत्तम वस्तु देते हैं ऐसे मनुष्यों ही का संग सब लोग करें कोई भी मनुष्य विद्या वा पुरुषार्थ युक्त मनुष्यों के संग वा उपदेश के विना पवित्र गुण वस्तुओं और सुखों को प्राप्त नहीं हो सकता ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: एतदनुष्ठाता मनुष्यः कस्मै किं कुर्यादित्युपदिश्यते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
(प्रातर्याव्णः) ये प्रातः प्रतिदिनं यान्ति पुरुषार्थं गच्छन्ति तान् (सहस्कृत) सहो बलं कृतं येन तत्सम्बुद्धौ (सोमपेयाय) यः सोमो रसश्च पेयः पातुं योग्यश्च तैस्मै (संत्य) सनन्ति सम्भजन्ति ये ते सन्तस्तेषु साधो (इह) अस्मिन् विद्याव्यवहारे (अद्य) अस्मिन् दिने (दैव्यम्) देवेषु विद्वत्सु कुशलम् (जनम्) पुरुषार्थयुक्तं धार्मिकं विपश्चितम् (बर्हिः) उत्तमासनम् (आ) समन्तात् (सादय) आसय। अत्र अन्येषामपि० इति दीर्घः। (वसो) यः श्रेष्ठेषु गुणेषु वसति तत्संबुद्धौ ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे सहस्कृत सन्त्य वसो विद्वँस्त्वमिहाद्य सोमपेयाय प्रातर्याव्णो दैव्यं जनं बर्हिश्चासादय ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये मनुष्या उत्तमगुणेभ्यो मनुष्येभ्य एवोत्तमानि वस्तूनि ददति तादृशानां सङ्गः सर्वैः कार्य्यः न हि कश्चिदपि विद्यापुरुषार्थयुक्तानां संगोपदेशाभ्यां विना दिव्यानि सुखानि प्राप्तुमर्हति ॥९॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जी माणसे उत्तम गुणयुक्त माणसांनाच उत्तम वस्तू देतात अशा माणसांचा संग सर्व लोकांनी करावा. कोणताही माणूस विद्या किंवा पुरुषार्थयुक्त माणसांचा संग किंवा उपदेश याशिवाय पवित्र गुण, पवित्र वस्तू व शुद्ध सुख प्राप्त करू शकत नाही. ॥ ९ ॥
10 अर्वाञ्चं दैव्यम् - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अर्वा᳓ञ्चं दइ᳓वियं ज᳓नम्
अ᳓ग्ने य᳓क्ष्व स᳓हूतिभिः
अयं᳓ सो᳓मः सुदानवस्
त᳓म् पात तिरो᳓अह्नियम्
मूलम् ...{Loading}...
अ॒र्वाञ्चं॒ दैव्यं॒ जन॒मग्ने॒ यक्ष्व॒ सहू॑तिभिः ।
अ॒यं सोमः॑ सुदानव॒स्तं पा॑त ति॒रोअ॑ह्न्यम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः;देवाः
- ऋषिः - प्रस्कण्वः काण्वः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
अर्वा᳓ञ्चं दइ᳓वियं ज᳓नम्
अ᳓ग्ने य᳓क्ष्व स᳓हूतिभिः
अयं᳓ सो᳓मः सुदानवस्
त᳓म् पात तिरो᳓अह्नियम्
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
arvā́ñcam ← arvā́ñc- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
daívyam ← daívya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
jánam ← jána- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
sáhūtibhiḥ ← sáhūti- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
yákṣva ← √yaj- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:MED}
ayám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sómaḥ ← sóma- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sudānavaḥ ← sudā́nu- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
pāta ← √pā- 2 (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
tám ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
tiróahnyam ← tiróahnya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
अ॒र्वाञ्च॑म् । दैव्य॑म् । जन॑म् । अग्ने॑ । यक्ष्व॑ । सहू॑तिऽभिः ।
अ॒यम् । सोमः॑ । सु॒ऽदा॒न॒वः॒ । तम् । पा॒त॒ । ति॒रःऽअ॑ह्न्यम् ॥
Hellwig Grammar
- arvāñcaṃ ← arvāñcam ← arvāñc
- [noun], accusative, singular, masculine
- “approaching; facing; less.”
- daivyaṃ ← daivyam ← daivya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “divine; divine; celestial.”
- janam ← jana
- [noun], accusative, singular, masculine
- “people; national; man; relative; jan; Janaloka; person; jana [word]; man; attendant; Jana; foreigner; inhabitant; group.”
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- yakṣva ← yaj
- [verb], singular, Aorist imperative
- “sacrifice; worship; worship.”
- sahūtibhiḥ ← sahūti
- [noun], instrumental, plural, feminine
- ayaṃ ← ayam ← idam
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- somaḥ ← soma
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Soma; moon; soma [word]; Candra.”
- sudānavas ← sudānavaḥ ← sudānu
- [noun], vocative, plural, masculine
- “big; lavish.”
- tam ← tad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- pāta ← pā
- [verb], plural, Aorist imperative
- “drink; gulp; soak; drink; suck; inhale.”
- tiroahnyam ← tiroahnya
- [noun], accusative, singular, masculine
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने अर्वाञ्चम् अभिमुखं दैव्यं जनं देवतारूपं प्राणिनं सहूतिभिः समानाह्वानैर्देवान्तरैः सह यक्ष्व यज । हे सुदानवः सुष्ठु फलदातारो देवाः अयं सोमः युष्मदर्थं सोमः पुरतो वर्तते । तं सोमं पात पिबत। कीदृशम् । तिरोअह्वयम् एतन्नामकम् । पूर्वस्मिन् अह्नि अभिषुतो यः सोमः उत्तरेऽहनि हूयते तस्यैतन्नामधेयम् ॥ दैव्यम्। ‘देवाद्यजञौ ’ इति प्राग्दीव्यतीयो यञ् । यक्ष्व । लोटि ‘बहुलं छन्दसि ’ इति शपो लुक् । प्रत्ययस्वराभावश्छान्दसः । अग्ने इत्यस्य पादादौ वर्तमानस्य आमन्त्रितं पूर्वमविद्यमानवत्’ इत्यविद्यमानवत्त्वात् ‘तिङ्ङतिङः’ इति निघाताभावः। सहूतिभिः । समाना हूतिराह्वानं येषां ते सहूतयः । ‘ समानस्य च्छन्दसि ’ इति सभावः। बहुव्रीहौ पूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वम् । पात। ‘ पा पाने’। ‘बहुलं छन्दसि’ इति शपो लुक् । तिरोअह्वयम् । अहनि भवम् अह्वयम् । ‘ भवे छन्दसि ’ इति यत् । ‘नस्तद्धिते’ इति टिलोपो न भवति, ‘अह्नष्टखोरेव’ (पा. सू. ६. ४. १४५) इति नियमात् । भसंज्ञायाम् ’ अल्लोपोऽनः’ इति अकारलोपः । ‘ ये चाभावकर्मणोः ’ ( पा. सू. ६. ४. १६८) इति प्रकृतिभावस्तु सर्वविधीनां छन्दसि विकल्पितत्वात् न क्रियते । तिरोहितोऽह्नयः तिरोअह्नयः । ‘ प्रकृत्यान्तःपादम्’ इति प्रकृतिभावः । अव्ययपूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वम् ॥ ॥ ३२ ॥
Wilson
English translation:
“Worship with conjoint invocations, Agni, the present deified being; bounteous divinities, this is the Soma juice; drink it, for it was yesterday expressed.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Tiro-ahnyam: an epithet of the prepared Soma;
Tiras: oblique or indirect, ahnyam: diurnal; a reference to Soma of the preceding day offered on the succeeding day. In this and the previous hymn, the allusion is to some divine or deified person n, daivyam janam
Jamison Brereton
The divine folk, o Agni, attract toward us through sacrifice, with invocations common (to all):
“Here is the soma, you of good drops. Drink it, aged overnight.”
Jamison Brereton Notes
I tr. sudānavaḥ as “you of good drops,” rather than “of good gifts,” which is always also possible for this ambiguous stem, because of “the Maruts of good drops” (marútaḥ sudā́navaḥ) who ended the previous hymn (44.14) in the same structural position. But as a general descriptor of the gods in this verse it might be better as “of good gifts.” [I.46-47 JPB]
Griffith
Bring with joint invocations thou, O Agni, the celestial host:
Here stands the Soma, bounteous Gods drink this expressed ere yesterday.
Oldenberg
Sacrifice, O Agni, with joint invocations, and bring hither the divine host. This is the Soma, O rain-giving gods. Drink (the Soma) which has been kept over night 1.
Geldner
Bitte, Agni, das göttliche Volk her durch gemeinsame Einladung: Hier ist Soma, ihr Gabenschönen; trinket ihn, der einen Tag über gestanden hat!
Grassmann
O Agni, schaffe nah herbei die Götterschar beim Chorgesang; Hier steht der Soma, trinket den, der gestern gor, o spendende!
Elizarenkova
(Привлекая) к нам божественный род,
О Агни, почитай (его) совместными приглашениями!
Вот сома, о щедро дающие!
Пейте его, (бродящего) вторые сутки!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निर्देवाः
- प्रस्कण्वः काण्वः
- विराडनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर भी उसी विषय का उपदेश अगले मंत्र में किया है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (सुदानवः) उत्तम दान शील विद्वान् लोगो ! आप (सहूतिभिः) तुल्यआह्वान युक्त क्रियाओं से (अर्वाञ्चम्) वेगादि गुण वाले घोड़ों को प्राप्त करने वा कराने (दैव्यम्) दिव्य गुणों में प्रवृत्त (तिरोअह्न्यम्) चोर आदि का तिरस्कार करनेहारे दिन में प्रसिद्ध (जनम्) पुरुषार्थ में प्रकट हुए मनुष्य की (पात) रक्षा कीजिये और जैसे (अयम्) यह (सोमः) पदार्थों के समूह सबके सत्कारार्थ है तथा (तम्) उसको तू भी (यक्ष्व) सत्कार में संयुक्त कर ॥१०॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यों को उचित है कि सर्वदा सज्जनों को बुला सत्कार कर सब पदार्थों को विज्ञान शोधन और उनसे उपकार ले और उत्तरोत्तर इसको जानकर इस विद्या का प्रचार किया करें ॥१०॥ इस सूक्त में वसु, रुद्र और आदित्यों की गति तथा प्रमाण आदि कहा है इससे इस सूक्तार्थ की पूर्व सूक्तार्थ के साथ संगति जाननी चाहिये ॥४५॥ यह ४५ सूक्त और ३२ का वर्ग समाप्त हुआ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: पुनस्तमेव विषयमाह।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
(अर्वाश्चम्) योऽर्वतो वेगादिगुणानश्वानंचति प्राप्नोति तम् (दैव्यम्) दिव्यगुणेष भवम् (जनम्) पुरुषार्थेषु प्रादुर्भूतम् (अग्ने) विद्वन् (यक्ष्व) संगच्छस्व (सहूतिभिः) समाना हूतयः। आह्वानानि च सहूतयस्ताभिः (अयम्) प्रत्यक्षः (सोमः) विद्यैश्वर्ययुक्तः (सुदानवः) शोभनानि दानानि येषां विदुषां तत्सम्बुद्धौ (तम्) (पात) रक्षत (तिरोअह्न्यम्) अहनि भवमह्न्यम्। तिरस्कृतमाच्छादितमह्न्यम् येन तम्। अत्र प्रकृत्यान्तः पादमव्यपरे। इति प्रकृतिभावः ॥१०॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे सुदानवो विद्वांसो ! यूयं सहूतिभिस्तमर्वाञ्चं दैव्यं तिरोअह्न्यं जनं पात यथायं सोमः सत्कार्य्यस्ति तथा त्वमप्येतान्यक्ष्व सत्कुरु ॥१०॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यैः सर्वदा सज्जनानाहूय सत्कृत्य सर्वेषां पदार्थानां विज्ञानं शोधनं तेभ्य उपकारग्रहणं च कार्य्यमुत्तरोत्तरमेतद्विज्ञायैतद्विद्याप्रचारश्च कार्य्यः ॥१०॥ अस्मिन्सूक्ते वसुरुद्रादित्यानां प्रमाणादिचोक्तमत एतत्सूक्तार्थस्य पूर्वसूक्तोक्तार्थेन सह सङ्गतिरस्तीति वेदितव्यम्। इति ४५ सूक्तम् वर्गश्च समाप्तः ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - माणसांनी नेहमी सज्जनांना आमंत्रित करून सत्कार करावा. सर्व पदार्थांचे विज्ञानाने संशोधन करावे व त्यांचा उपयोग करून घ्यावा. उत्तरोत्तर हे जाणून या विद्येचा प्रचार करावा. ॥ १० ॥