सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
नवमेऽनुवाके सप्त सूक्तानि । तत्र ‘ अग्ने विवस्वत्’ इति चतुर्दशर्चं प्रथमं सूक्तम् । अत्रानुक्रमणिका- अग्ने षळूना प्रस्कण्वः काण्व आग्नेयं तु प्रागाथमाद्यो द्वृचोऽश्व्युषसां च ’ इति । कण्वपुत्रः प्रस्कण्व ऋषिः । अत्र द्वितीयाचतुर्थ्याद्या युजः सतोबृहत्यः । प्रथमातृतीयाद्या अयुजो बृहत्यः ।। कृत्स्नं सूक्तमाग्नेयमुत्तरं च । आद्ये द्वे अश्विदेवताके उषोदेवताके च । प्रातरनुवाके आग्नेये क्रतौ बार्हते छन्दश्याश्विनशस्त्रे चेदं सूक्तम् । अथैतस्या रात्रेः’ इति खण्डे सूत्रितम्- अग्ने विवस्वत्सखायस्त्वा’ ( आश्व. श्रौ. ४. १३ ) इति । वाजपेये आग्निमारुते आद्यः प्रगाथोऽनुरूपः । ‘ वाजपेयेन ’ इति खण्डे सूत्रितं- चित्रवतीषु चेत् स्तुवीरंस्त्वं नश्चित्र ऊत्याग्ने विवस्वदुषस इत्यग्निष्टोमसाम्नः स्तोत्रियानुरूपौ’ (आश्व. श्रौ. ९. ९) इति । पर्यायव्युष्टौ आश्विनशस्त्रस्यायमेव प्रगाथः स्तोत्रियः । ‘ यदि पर्यायानभिव्युच्छेत् ’ इति खण्डे ‘आश्विनायकस्तोत्रियोऽग्ने विवस्वदुषसः’ ( आश्व. श्रौ, ६. ६ ) इति सूत्रितम् ॥
Jamison Brereton
44
Agni, Aśvins, Dawn (1–2), Agni (3–14)
Praskaṇva Kāṇva
14 verses: br̥hatī alternating with satobr̥hatī, arranged in pragāthas
As indicated in the introduction to the Praskaṇva collection, this hymn to Agni praises him in his connection to the rituals of the early morning, especially in his role as conveyor of the other gods who attend this sacrifice. In its fourteen verses this hymn seldom departs from this simple message. The language is measured and dignified, but not difficult or poetically contorted.
Jamison Brereton Notes
Agni
44-49 ...{Loading}...
Jamison Brereton Notes
For illuminating remarks on the rhetorical and grammatical connections among these hymns, see Jesse Lundquist 2014 (25th UCLA IE Conf., Proceedings).
01 अग्ने विवस्वदुषसश्चित्रम् - बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓ग्ने वि᳓वस्वद् उष᳓सश्
चित्रं᳓ रा᳓धो अमर्तिय
आ᳓ दाशु᳓षे जातवेदो वहा तुव᳓म्
अद्या᳓ देवाँ᳓ उषर्बु᳓धः
मूलम् ...{Loading}...
अग्ने॒ विव॑स्वदु॒षस॑श्चि॒त्रं राधो॑ अमर्त्य ।
आ दा॒शुषे॑ जातवेदो वहा॒ त्वम॒द्या दे॒वाँ उ॑ष॒र्बुधः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निरश्विनावुषाः
- ऋषिः - प्रस्कण्वः काण्वः
- छन्दः - बृहती
Thomson & Solcum
अ᳓ग्ने वि᳓वस्वद् उष᳓सश्
चित्रं᳓ रा᳓धो अमर्तिय
आ᳓ दाशु᳓षे जातवेदो वहा तुव᳓म्
अद्या᳓ देवाँ᳓ उषर्बु᳓धः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
uṣásaḥ ← uṣás- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:SG}
vívasvat ← vívasvant- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
amartya ← ámartya- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
citrám ← citrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
rā́dhaḥ ← rā́dhas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
dāśúṣe ← dāśváṁs- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
jātavedaḥ ← jātávedas- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
tvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}
vaha ← √vah- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
adyá ← adyá (invariable)
devā́n ← devá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
uṣarbúdhaḥ ← uṣarbúdh- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
अग्ने॑ । विव॑स्वत् । उ॒षसः॑ । चि॒त्रम् । राधः॑ । अ॒म॒र्त्य॒ ।
आ । दा॒शुषे॑ । जा॒त॒ऽवे॒दः॒ । व॒ह॒ । त्वम् । अ॒द्य । दे॒वान् । उ॒षः॒ऽबुधः॑ ॥
Hellwig Grammar
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- vivasvad ← vivasvat
- [noun], accusative, singular, neuter
- uṣasaś ← uṣasaḥ ← uṣas
- [noun], genitive, singular, feminine
- “Ushas; dawn; uṣas [word]; morning.”
- citraṃ ← citram ← citra
- [noun], accusative, singular, neuter
- “manifold; extraordinary; beautiful; divers(a); varicolored; bright; bright; bright; outstanding; agitated; aglitter(p); brilliant; painted; obvious; patched; bizarre.”
- rādho ← rādhaḥ ← rādhas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “gift; munificence; liberality; bounty.”
- amartya
- [noun], vocative, singular, masculine
- “immortal.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- dāśuṣe ← dāś
- [verb noun], dative, singular
- “sacrifice; give.”
- jātavedo ← jātavedaḥ ← jātavedas
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Agni; fire.”
- vahā ← vah
- [verb], singular, Present imperative
- “transport; bring; marry; run; drive; vāhay; drive; run; pull; nirvāpay; blow; transport; discharge; assume; remove.”
- tvam ← tvad
- [noun], nominative, singular
- “you.”
- adyā ← adya
- [adverb]
- “now; today; then; nowadays; adya [word].”
- devāṃ ← deva
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- uṣarbudhaḥ ← uṣarbudh
- [noun], accusative, plural, masculine
- “early rising.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने त्वम् उषसः उषोदेवतायाः सकाशात राधः धनं दाशुषे हविर्दत्तवते यजमानाय आ वह आनीय प्रापय । सोऽग्निर्विशेष्यते । अमर्त्य मरणरहित जातवेदः जातानां वेदितः । तमेतं शब्दं यास्को व्याचष्टे-’ जातवेदाः कस्मात् । जातानि वेद जातानि वैनं विदुर्जाते जाते विद्यत इति वा जातवित्तो वा जातधनो जातविद्यो वा जातप्रज्ञानो यत्तज्जातः पशूनविन्दतेति तज्जातवेदसो जातवेदस्त्वमिति ब्राह्मणम् । तस्मात्सर्वानृतून्पशवोऽग्निमभिसर्पन्तीति च ’ ( निरु. ७. १९ ) इति । कीदृशं राधः । विवस्वत् विशिष्टनिवासोपेतं चित्रं नानाविधम् । किंच अद्य अस्मिन् दिने उषर्बुधः उषःकाले प्रबुद्धान् देवान् आ वह ॥ विवस्वत् । विवासनं विवः तद्युक्तम् । वस निवासे । विपूर्वात् अन्तर्भावितण्यर्थात् संपदादिलक्षणो भावे क्विप् । ‘ तदस्यास्ति’ इति मतुप्। मादुपधायाः इति वत्वम् । तसौ मत्वर्थे ’ इति भत्वेन पदत्वाभावात् रुत्वाद्यभावः । वृषादित्वादाद्युदात्तत्वम् । राधः । ‘ राध साध संसिद्धौ । राध्नोत्यनेनेति राधो धनम् । करणेऽसुन् । नित्त्वादाद्युदात्तत्वम् । दाशुषे । ‘ दाशृ दाने ‘। ’ दाश्वान् साह्वान्” ’ इति क्वसुप्रत्ययान्तो निपातितः । चतुर्थ्येकवचने वसोः संप्रसारणम्’ इति संप्रसारणम् । शासिवसि ’ इति षत्वम् । जातवेदः । जातानि वेत्तीति जातवेदाः । ‘ गतिकारकयोरपि पूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वं च ’ इति असुन् । यद्वा । वेद इति धननाम । जातं धनं यस्य स तादृशः । आमन्त्रितनिघातः । वह ।’ द्व्यचोऽतस्तिङः ’ इति संहितायां दीर्घत्वम् । देवान् । दीर्घादटि समानपादे’ इति संहितायां नकारस्य रुत्वम् । आतोऽटि नित्यम्’ इति सानुनासिक आकारः । उषर्बुधः । उषसि बुध्यन्ते इत्युषर्बुधः । ‘ बुध अवगमने ‘।’ क्विप् च ’ इति क्विप् । रोः उत्वाभावश्छान्दसः । कृदुत्तरपदप्रकृतिस्वरत्वम् ॥
Wilson
English translation:
“Agni, who are immortal, and cognisant of all begotten things, bring from the dawn to the donor (of the oblation) wealth of many sorts, with an excellent habitation; bring hither today the gods awaking with the morning.”
Jamison Brereton
Agni, immortal one—the bright benefit radiating from Dawn:
convey it here to the pious man, o Jātavedas; convey here today the gods who wake at dawn.
Jamison Brereton Notes
On the locatival -ar in uṣarbúdh-, see Lundquist 2014.
Griffith
IMMORTAL Jatavedas, thou many-hued fulgent gift of Dawn,
Agni, this day to him who pays oblations bring the Gods who waken with the morn.
Oldenberg
Agni, at the rising of the dawn 1 bring splendid wealth, immortal Gâtavedas, to the worshipper, (and bring hither) to-day the gods awakening with the dawn.
Geldner
Unsterblicher Agni, bring der Usas morgendliche, ansehnliche Gabe; bring du heute dem Opferspender die frühwachen Götter her, o Jatavedas!
Grassmann
O Agni, Wesenkenner, fahr das lichte, glänzende Geschenk Des Morgenroths dem Frommen zu, unsterblicher, die frühe wachen Götter heut.
Elizarenkova
О Агни, (привези) сверкающий
Яркий дар Ушас, о бессмертный!
Привези сегодня ты, Джатаведас, к почитателю
Богов, пробуждающихся на заре!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- प्रस्कण्वः काण्वः
- उपरिष्टाद्विराड् बृहती
- मध्यमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब चवालीसवें सूक्त का आरंभ है। उसके पहिले मंत्र में अग्नि शब्द के सम्बन्ध से विद्वानों की कामना करनी चाहिये, इस विषय का उपदेश अगले मंत्र में किया है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (विवस्वत्) स्वप्रकाशस्वरूप वा विद्याप्रकाशयुक्त (अमर्त्य) मरण धर्म से रहित वा साधारण मनुष्य स्वभाव से विलक्षण (जातवेदः) उत्पन्न हुए पदार्थों को जानने वा प्राप्त होनेवाले (अग्ने) जगदीश्वर वा विद्वान् ! जिससे आप (अद्य) आज (दाशुषे) पुरुषार्थी मनुष्य के लिये (उषसः) प्रातःकाल से (चित्रम्) अद्भुत (विवस्वत्) सूर्य्य के समान प्रकाश करनेवाले (राधः) धन को देते हो वह आप (उषर्बुधः) प्रातःकाल में जागनेवाले विद्वानों को (आवह) अच्छे प्रकार प्राप्त कीजिये ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यों को परमेश्वर की आज्ञा पालन के लिये अपने पुरुषार्थ से परमेश्वर वा आलस्य रहित उत्तम विद्वानों का आश्रय लेकर चक्रवर्त्ति राज्य, विद्या और राजलक्ष्मी का स्वीकार करना चाहिये सब विद्याओं के जाननेवाले विद्वान् लोग जो उत्तम गुण और श्रेष्ठ अपने करने योग्य कर्म हैं उसीको नित्य करें और जो दुष्ट कर्म हैं उसको कभी न करें ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: अथाऽग्निशब्दसम्बन्धेन देवकामना कार्य्येत्युपदिश्यते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
(अग्ने) विद्वन् (विवस्वत्) यथा स्वप्रकाशस्वरूपः सूर्य्यः (उषसः) प्रातःकालात् (चित्रम्) अद्भुतं विवस्वत्प्रकाशकम् (राधः) धनम् (अमर्त्य) स्वस्वरूपेण मरणधर्मरहित साधारण मनुष्यस्वभावविलक्षण (आ) अभितः (दाशुषे) दात्रे पुरुषार्थिने मनुष्याय (जातवेदः) यो जातान् सर्वान्वेत्ति जातान्विन्दति वा तत्सम्बुद्धौ। अत्राह यास्कमुनिः। जातवेदाः कस्माज्जातानि वेद जातानि वैनं विदुर्जाते जाते विद्यतइति वा जातवित्तो वां जातधनो वा जातविद्यो वा जात#प्रज्ञो वा यत्तज्जातः पशूनविन्दतेति तज्जातवेदसो जातवेदस्त्वमिति ब्राह्मणम्। निरु० ७।१९। (वह) प्राप्नुहि। अत्र द्व्यचोतस्तिङ इति दीर्घः। (देवान्) उत्तमान् विदुषो दिव्यगुणान्वा (उषर्बुधः) यउषसि स्वयं बुध्यन्ते सुप्तान्बोधयन्ति तान् ॥१॥ #[वैदिक यन्त्रालय मुद्रित तृतीय संस्करणे तु ‘जातप्रज्ञानः’ इति पाठो वर्तते। सं०]
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे अमर्त्य जातवेदोऽग्ने ! विद्वन्यतस्त्वमद्य दाशुषे उषसश्चित्रं विवस्वद्राधो ददासि स उषर्बुधो देवाँश्चावह ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यैरीश्वराज्ञापालनाय स्वपुरुषार्थेन परमेश्वरमनलसानुत्तमान्विविदुषश्चाश्रित्य चक्रवर्त्तिराज्यविद्याश्रीः प्राप्तव्या सर्वविद्याविदो विद्वांसः परमोत्तमगुणाढ्यं यच्छ्रेष्ठं कर्म स्वीकर्त्तुमिष्टं तन्नित्यं कुर्य्युः। यद्दुष्टं कर्म्म तत्कदाचिन्नैव कुर्य्युरिति ॥१॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
या सूक्तात धर्माची प्राप्ती, उत्तम दूत, सर्व विद्यांचे श्रवण, उत्तम श्रीची प्राप्ती, श्रेष्ठ संग, स्तुती व सत्कार, पदार्थ विद्या, सभाध्यक्ष दूत व यज्ञाचे अनुष्ठान, मित्र इत्यादींचे ग्रहण, परस्पर संमतीने सर्व कार्याची सिद्धी, उत्तम व्यवहारांची स्थिती, परस्पर विद्या धर्म राजसभांचे श्रवण करून अनुष्ठान करण्याबाबत सांगितलेले आहे. यामुळे या सूक्ताच्या अर्थाची पूर्वसूक्ताच्या अर्थाबरोबर संगती जाणली पाहिजे.
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - माणसांनी परमेश्वराची आज्ञा पालन करण्यासाठी आपल्या पुरुषार्थाने परमेश्वर व उत्तम विद्वानांचा आश्रय घेऊन चक्रवर्ती राज्य, विद्या व राज्यलक्ष्मीचा स्वीकार केला पाहिजे. सर्व विद्या जाणणाऱ्या विद्वान लोकांनी उत्तम गुण व श्रेष्ठकर्म नित्य करावे. दुष्ट कर्म कधीही करू नये. ॥ १ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - पादटिप्पनी
टिप्पणी: या सूक्तात सायणाचार्य, विल्सन, मोक्षमूलर इत्यादींनी युजो बृहती अयुजो बृहती छन्दः सांगितलेले आहेत. ते मिथ्या आहेत. याच प्रकारे त्यांचे छन्दांचे ज्ञान सर्वत्र जाणावे.
02 जुष्थो हि - सतो बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
जु᳓ष्टो हि᳓ दूतो᳓ अ᳓सि हव्यवा᳓हनो
अ᳓ग्ने रथी᳓र् अध्वरा᳓णाम्
सजू᳓र् अश्वि᳓भ्याम् उष᳓सा सुवी᳓रियम्
अस्मे᳓ धेहि श्र᳓वो बृह᳓त्
मूलम् ...{Loading}...
जुष्टो॒ हि दू॒तो असि॑ हव्य॒वाह॒नोऽग्ने॑ र॒थीर॑ध्व॒राणा॑म् ।
स॒जूर॒श्विभ्या॑मु॒षसा॑ सु॒वीर्य॑म॒स्मे धे॑हि॒ श्रवो॑ बृ॒हत् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निरश्विनावुषाः
- ऋषिः - प्रस्कण्वः काण्वः
- छन्दः - सतो बृहती
Thomson & Solcum
जु᳓ष्टो हि᳓ दूतो᳓ अ᳓सि हव्यवा᳓हनो
अ᳓ग्ने रथी᳓र् अध्वरा᳓णाम्
सजू᳓र् अश्वि᳓भ्याम् उष᳓सा सुवी᳓रियम्
अस्मे᳓ धेहि श्र᳓वो बृह᳓त्
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
ási ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
dūtáḥ ← dūtá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
havyavā́hanaḥ ← havyavā́hana- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
hí ← hí (invariable)
júṣṭaḥ ← júṣṭa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
adhvarā́ṇām ← adhvará- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
rathī́ḥ ← rathī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
aśvíbhyām ← aśvín- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:DU}
sajū́s ← sajū́s (invariable)
suvī́ryam ← suvī́rya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
uṣásā ← uṣás- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
asmé ← ahám (pronoun)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
br̥hát ← br̥hánt- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
dhehi ← √dhā- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
śrávaḥ ← śrávas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
जुष्टः॑ । हि । दू॒तः । असि॑ । ह॒व्य॒ऽवाहनः । अग्ने॑ । र॒थीः । अ॒ध्व॒राणा॑म् ।
स॒ऽजूः । अ॒श्विऽभ्या॑म् । उ॒षसा॑ । सु॒ऽवीर्य॑म् । अ॒स्मे इति॑ । धे॒हि॒ । श्रवः॑ । बृ॒हत् ॥
Hellwig Grammar
- juṣṭo ← juṣṭaḥ ← juṣ
- [verb noun], nominative, singular
- “enjoy; endow; possess; frequent; accompany; induce; consume; approve; affect; attend; befit; blend; contract.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- dūto ← dūtaḥ ← dūta
- [noun], nominative, singular, masculine
- “messenger; emissary; dūta [word].”
- asi ← as
- [verb], singular, Present indikative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- havyavāhano ← havyavāhanaḥ ← havyavāhana
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Agni; fire.”
- ‘gne ← agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- rathīr ← rathīḥ ← rathī
- [noun], nominative, singular, masculine
- adhvarāṇām ← adhvara
- [noun], genitive, plural, masculine
- “yajña; ceremony; adhvara [word].”
- sajūr ← sajūs
- [adverb]
- aśvibhyām ← aśvin
- [noun], instrumental, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- uṣasā ← uṣas
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “Ushas; dawn; uṣas [word]; morning.”
- suvīryam ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- suvīryam ← vīryam ← vīrya
- [noun], accusative, singular, neuter
- “potency; vīrya; heroism; potency; strength; semen; power; deed; active agent; efficacy; vīryapāramitā; gold; vigor; vīrya [word]; virility; manfulness; jewel; force.”
- asme ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- dhehi ← dhā
- [verb], singular, Present imperative
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- śravo ← śravaḥ ← śravas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “fame; glory; ear.”
- bṛhat
- [noun], accusative, singular, neuter
- “large; great; loud; high; much(a); exalted; abundant; intensive; strong; huge.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने त्वं जुष्टत्वादिविशेषगुणयुक्तः असि । जुष्टः सेवितः दूतः देवानां वार्ताहारः हव्यवाहनः हविषो वोढा अध्वराणां क्रतूनां रथीः रथस्थानीयः । तथा च मन्त्रान्तरं ब्राह्मणेनैव व्याख्यातं’ रथीरध्वराणामित्याहैष हि देवरथः’ (तै. सं. २. ५. ९. २ ) इति । ब्राह्मणान्तरं च-’ रथीरध्वराणामित्याह रथो ह वा एष भूतो देवेभ्यो हव्यं वहति’ इति । तादृशस्त्वम् अश्विभ्यां देवताभ्यां उषसा देवतया च सजूः सहितो भूत्वा सुवीर्यं शोभनवीर्योपेतं बृहत् प्रभूतं श्रवः अन्नम् अस्मे धेहि अस्मासु प्रक्षिप ॥ जुष्टः । ‘जुषी प्रीतिसेवनयोः । ‘ नित्यं मन्त्रे ’ (पा.सू.६, १.२१०) इत्याद्युदात्तत्वम् । असि । सिपि “ तासस्त्योर्लोपः’ (पा. सू. ७. ४. ५०) इति सलोपः । ‘ हि च ’ इति निघातप्रतिषेधः । हव्यवाहनः । हव्यं वहतीति हव्यवाहनः । ‘ हव्येऽनन्तःपादम् । ( पा. सू. ३. २. ६६ ) इति ञ्युट् । योरनादेशः । ञित्त्वादाद्युदात्तत्वे कृदुत्तरपदप्रकृतिस्वरत्वम् । अग्ने । पादादित्वादाष्टमिकनिघाताभावः । रथीः। रथशब्दात् स्वार्थिक ईकारप्रत्ययः । अध्वराणाम् । ध्वरो नास्त्येष्विति बहुव्रीहौ ‘ नञ्सुभ्याम् ’ इत्युत्तरपदान्तोदात्तत्वम् । सुवीर्यम् । वीरवीर्यौ च’ इत्युत्तरपदाद्युदात्तत्वम् । अस्मे । ‘सुपां सुलुक् ’ इति सप्तम्याः शेआदेशः ॥
Wilson
English translation:
“For you, Agni, are the accepted messenger of the gods, the bearer of oblations, the vehicle of sacrifices; associated with Uṣas and the Aśvins, bestow upon us abundant and invigorating food.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Rathir adhvarāṇām: ratha sthānīya, in the plural ce of a chariot
Jamison Brereton
For you are the delightful messenger, conveyor of oblations, o Agni, charioteer of the ceremonies.
Jointly with the Aśvins and with Dawn establish in us good heroism and lofty fame.154 I.44
Jamison Brereton Notes
sajū́s-, opening pāda c and here rendered ‘jointly’, is etymologically related to júṣṭa- ‘enjoyable, delightful’, which opens the verse, and the poet clearly recognizes the connection. A tr. “in joint enjoyment with…” seems too heavy, however.
Griffith
For thou art offering-bearer and loved messenger, the charioteer of sacrifice:
Accordant with the Asvins and with Dawn grant us heroic strength and lofty fame.
Oldenberg
For thou art the accepted messenger, the bearer of sacrificial food, O Agni, the charioteer of worship. United with the two Asvins and with the Dawn bestow on us abundance of valiant heroes, and high glory.
Geldner
Denn du bist der erwünschte Bote, der Opferführer, Agni, der Wagenlenker der Opfer. Im Verein mit den beiden Asvin, mit Usas verschaff uns die Meisterschaft, hohen Ruhm!
Grassmann
Denn du bist holder Bote, der die Tränke fährt, der Opfer Fährmann, Agni, du; Vereint den Rittern und der Morgenröthe, gib uns Heldenkraft und hohen Ruhm.
Elizarenkova
Ведь ты желанный вестник, везущий жертву,
О Агни, колесничий жертвенных празднеств.
Вместе с Ашвинами (и) Ушас богатство из прекрасных мужей
Нам дай (и) высокую славу!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- प्रस्कण्वः काण्वः
- विराट्सतःपङ्क्ति
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर विद्वानों के सङ्ग के गुणों का उपदेश अगले मंत्र में किया है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अग्ने) पावक के समान राजविद्या के जाननेवाले विद्वान् ! (हि) जिस कारण आप (जुष्टः) प्रसन्न प्रकृति और (दूतः) शत्रुओं को ताप करानेवाले होकर (अध्वराणाम्) अहिंसनीय यज्ञों को सिद्ध करते (रथीः) प्रशंसनीय रथयुक्त (हव्यवाहनः) देने लेने योग्य वस्तुओं को प्राप्त होने (सजूः) अपने तुल्यों के सेवन करनेवाले (असि) हो इससे (अस्मे) हम लोगों में (अश्विभ्याम्) वायु जल (उषसा) प्रातःकाल में सिद्ध हुई क्रिया से सिद्ध किये हुए (बृहत्) बड़े (सुवीर्य्यम्) उत्तम पराक्रम कारक (श्रवः) सब विद्या के श्रवण का निमित्त अन्न को (धेहि) धारण कीजिये ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - कोई मनुष्य विद्वानों के सङ्ग के विना विद्या को प्राप्त, शत्रु को जीतके उत्तम पराक्रम चक्रवर्त्ति राज्य लक्ष्मी के प्राप्त होने को समर्थ नहीं हो सकता और अग्नि जल आदि के योग के विना उत्तम व्यवहार की सिद्धि भी नहीं कर सकता ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: पुनर्विद्वत्संगगुणा उपदिश्यन्ते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
(जुष्टः) प्रीतः सेवितः (हि) खलु (दूतः) शत्रूणामुपतापयिताऽतिप्रतापगुणयुक्तो वा (असि) (हव्यवाहनः) यो हव्यानि ग्राह्यदातव्यानि हुतानि द्रव्याणि यानानि वा वहति प्राप्नोति सः (अग्ने) राजविद्याविचक्षण (रथीः) प्रशस्ता रथा यस्य सन्ति सः। अत्र छन्दसीवनिपौ च वक्तव्यौ। अ० ५।२।१०९। अनेन# रथशब्दान्मत्वर्थ ईप्रत्ययः। (अध्वराणाम्) अहिंसनीयानां यज्ञानां मध्ये (सजूः) यः समानान् जुषते। अत्र जुष धातोः क्विप् समानस्य सादेशश्च (अश्विभ्याम्) वायुजलाभ्याम् (उषसाः) प्रातःकालेन युक्तया क्रियया (सुवीर्य्यम्) सुष्ठुवीर्य्याणि यस्य सः (अस्मे) अस्मासु। अत्र सुपां सुलुग् इति सप्तम्याः स्थाने शे आदेशः। (धेहि) धर (श्रवः) सर्वविद्याश्रवणनिमित्तमन्नम् (बृहत्) महत्तमम् ॥२॥ #[वार्त्तिकेन। सं०।]
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे अग्ने विद्वन् ! यतस्त्वं जुष्टो दूतः सन्नध्वराणां रथीर्हव्यवाहनः सजूरसि तस्मादस्मे अश्विभ्यामुषसा सिद्धं बृहत्सुवीर्य्यं श्रवो धेहि ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - नहि कश्चिद्विदुषां सङ्गेन विना सर्वविद्यां प्राप्य शत्रुविजयमुत्तमं पराक्रमं चक्रवर्त्यादिश्रियं च प्राप्तुं शक्नोति। नहि खल्वग्नेर्जलादियोगेन विनोत्तमव्यवहारसिद्धिं च प्राप्तुमर्हतीति ॥२॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - कोणताही माणूस विद्वानांच्या संगतीशिवाय विद्या प्राप्ती होण्यास समर्थ बनू शकत नाही. तसेच शत्रूला जिंकून उत्तम पराक्रम, चक्रवर्ती राज्यलक्ष्मीही प्राप्त करू शकत नाही व अग्नी, जल इत्यादीशिवाय उत्तम व्यवहाराची सिद्धीही करू शकत नाही. ॥ २ ॥
03 अद्या दूतम् - बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अद्या᳓ दूतं᳓ वृणीमहे
व᳓सुम् अग्नि᳓म् पुरुप्रिय᳓म्
धूम᳓केतुम् भा᳓ऋजीकं वि᳓उष्टिषु
यज्ञा᳓नाम् अध्वरश्रि᳓यम्
मूलम् ...{Loading}...
अ॒द्या दू॒तं वृ॑णीमहे॒ वसु॑म॒ग्निं पु॑रुप्रि॒यम् ।
धू॒मके॑तुं॒ भाऋ॑जीकं॒ व्यु॑ष्टिषु य॒ज्ञाना॑मध्वर॒श्रिय॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - प्रस्कण्वः काण्वः
- छन्दः - बृहती
Thomson & Solcum
अद्या᳓ दूतं᳓ वृणीमहे
व᳓सुम् अग्नि᳓म् पुरुप्रिय᳓म्
धूम᳓केतुम् भा᳓ऋजीकं वि᳓उष्टिषु
यज्ञा᳓नाम् अध्वरश्रि᳓यम्
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
adyá ← adyá (invariable)
dūtám ← dūtá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vr̥ṇīmahe ← √vr̥- ~ vr̥̄- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
agním ← agní- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
purupriyám ← purupriyá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vásum ← vásu- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
bhā́r̥jīkam ← bhā́r̥jīka- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
dhūmáketum ← dhūmáketu- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vyùṣṭiṣu ← vyùṣṭi- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
adhvaraśríyam ← adhvaraśrī́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yajñā́nām ← yajñá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
अ॒द्य । दू॒तम् । वृ॒णी॒म॒हे॒ । वसु॑म् । अ॒ग्निम् । पु॒रु॒ऽप्रि॒यम् ।
धू॒मऽके॑तुम् । भाःऽऋ॑जीकम् । विऽउ॑ष्टिषु । य॒ज्ञाना॑म् । अ॒ध्व॒र॒ऽश्रिय॑म् ॥
Hellwig Grammar
- adyā ← adya
- [adverb]
- “now; today; then; nowadays; adya [word].”
- dūtaṃ ← dūtam ← dūta
- [noun], accusative, singular, masculine
- “messenger; emissary; dūta [word].”
- vṛṇīmahe ← vṛ
- [verb], plural, Present indikative
- “choose; ask.”
- vasum ← vasu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “good; good; benign; vasu [word].”
- agnim ← agni
- [noun], accusative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- purupriyam ← puru
- [noun]
- “many; much(a); very.”
- purupriyam ← priyam ← priya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “beloved; pleasant; dear; fond(p); wanted; priya [word]; favorite; good; liked; suitable; proper.”
- dhūmaketum ← dhūma
- [noun], masculine
- “smoke; dhūmavedha; carbon black; dhūmana; mist; vapor; vaporization; dhūma [word]; incense.”
- dhūmaketum ← ketum ← ketu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “banner; ketu; sunbeam; enemy; sign; Premna spinosa Roxb.; comet; signal; signal; luminosity.”
- bhāṛjīkaṃ ← bhāṛjīkam ← bhāṛjīka
- [noun], accusative, singular, masculine
- “shining.”
- vyuṣṭiṣu ← vyuṣṭi
- [noun], locative, plural, feminine
- “dawn; happiness; consequence.”
- yajñānām ← yajña
- [noun], genitive, plural, masculine
- “yajña; religious ceremony; Vishnu; yajña [word]; Yajña; Shiva.”
- adhvaraśriyam ← adhvara
- [noun], masculine
- “yajña; ceremony; adhvara [word].”
- adhvaraśriyam ← śriyam ← śrī
- [noun], accusative, singular, feminine
- “mister; Ms.; Lakshmi; good fortune; well-being; magnificence; glory; beauty; Aegle marmelos (Linn.) Correa; dignity; power; śrī [word]; śrī; prosperity; auspiciousness.”
सायण-भाष्यम्
अद्य अस्मिन् दिने अग्निं वृणीमहे प्रार्थयामहे । कीदृशम् । दूतं वार्ताहारं वसुं निवासहेतुं पुरुप्रियं बहूनां प्रियं धूमकेतुं धूमरूपध्वजयुक्तं भाऋजीकं प्रसिद्धभासालंकृतम् । ‘ भाऋजीकः प्रसिद्धभाः ’ (निरु. ६.४) इति यास्कवचनम् । व्युष्टिषु उषःकालेषु यज्ञानां यजमानानाम् अध्वरश्रियं यागसेविनम् ॥ अद्य ।’ निपातस्य च ’ इति दीर्घत्वम् । पुरूणां प्रियः पुरुप्रियः । ‘ समासस्य इत्यन्तोदात्तत्वम्। धूमकेतुम् । इषियुधीन्धि°’ (उ. सू. १. १४२) इत्यादिना धूमशब्दो मक्प्रत्ययान्तः अन्तोदात्तः । बहुव्रीहौ पूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वम् । भाऋजीकम् । ‘ऋज गतिस्थानार्जनोपार्जनेषु’ । ‘ ऋजेश्च ’ ( उ. सू. ४. ४६२ ) इति ईकन्प्रत्ययः । कित्त्वस्यानुवर्तनात् गुणाभावः । भासः । प्रकाशस्य ऋजीकः प्रार्जयिता । ‘ आद्युदात्तंप्रकरणे दिवोदासादीनां छन्दस्युपसंख्यानम्’ इति पूर्वपदाद्युदात्तत्वम् । यद्वा । भासोऽर्जनं यस्मिन् । बहुव्रीहौ पूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वम् । व्युष्टिषु । ‘उछी विवासे । विवासो वर्जनम् । विशेषेणोच्छ्यन्ते तमसा वर्ज्यन्ते इति व्युष्टयः उषःकालाः। कर्मणि क्तिन् । ‘ तितुत्र’ ’ इत्यादिना इट्प्रतिषेधः । व्रश्चादिना षत्वे ष्टुत्वम् । ‘ तादौ च°’ इति पूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वम् । यणादेशे ‘ उदात्तस्वरितयोर्यणः° ’ इति परस्यानुदात्तस्य स्वरितत्वम् । अध्वरश्रियम् । अध्वरं श्रयते इत्यध्वरश्रीः । क्विब्वचि° ’ ( उ. सू. २. २१५) इत्यादिना क्विप्प्रत्ययः; तत्संनियोगेन संप्रसारणाभावो दीर्घश्च। द्वितीयैकवचने ‘ अचि श्नुधातु ’ इत्यादिना इयङादेशः ॥
Wilson
English translation:
“We select today Agni, the messenger, the giver of dwellings, the beloved of many, the smoke-bannered, the light-shedding, the protector of the worship of the worshipper at the break of day.”
Jamison Brereton
Today we choose as messenger Agni the good one, dear to many, whose beacon is smoke, but who is foamy with radiance when the dawns break, the glory of the ceremonies, of the sacrifices.
Jamison Brereton Notes
My interpretation of bhā́ṛjīka- I owe to Thieme (Unters. 40 n. 2; see EWA s.v. ṛjīka-).
adhvaraśrī́-. Pace Grassmann, Oldenberg (SBE) Geldner (/Witzel Gotō), I very much doubt that -śrī́- in this compound (or others) has transitive value: ‘das Opferfest verschönend’. For extensive disc. see Scarlatta (545-46), who lays out a number of interpretive possibilities but seems to lean towards the one I also favor. (So also Renou) Related to the analysis of this compound is the interpretation of yajñā́nām adhvara-. Geldner (Witzel Gotō) take the former as dependent on the latter (clearest in Witzel Gotō “der die Opferhandlungen der Opfer verschönt”), but I think it more likely that the two nouns are parallel and depend on -śrī́-, one as an independent gen., one as 1st compound member. So Renou; Scarlatta adduces VIII.44.7 adhvarā́ṇām abhiśríyam, with an independent gen. of adhvará-, which supports this analysis.
Griffith
As messenger we choose to-day Agni the good whom many love,
Smoke-bannered spreader of the light, at break of day glory of sacrificial rites.
Oldenberg
We choose to-day as our messenger Agni, the Vasu, the beloved of many, whose banner is smoke, whose … 1 is light, at the dawning of the day, the beautifier of sacrifices 2.
Geldner
Heute erwählen wir zum Boten den guten, viellieben Agni, den rauchfahnigen, glanzerhöhten, im Frühlicht, der den Dienst der Opfer verschönt.
Grassmann
Zum Boten wählen heute wir den guten liebsten Agni uns; Der früh den Rauch als Fahne schwingt, von Licht erstrahlt, der alle Opfer festlich schmückt.
Elizarenkova
Сегодня мы выбираем вестником
Доброго Агни многолюбимого,
Чье знамя – дым, чей свет – украшение,
(Того, кто) на рассвете – краса жертвенных празднеств, жертвоприношений.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- प्रस्कण्वः काण्वः
- निचृदुपरिष्टाद् बृहती
- मध्यमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर कैसे मनुष्य को स्वीकार करे, इस विषय का उपदेश अगले मंत्र में किया है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हम लोग (अद्य) आज मनुष्य जन्म वा विद्या के प्राप्ति समय को प्राप्त होकर (व्युष्टिषु) अनेक प्रकार की कामनाओं में (भाऋजीकम्) कामनाओं के प्रकाश (यज्ञानाम्) अग्निहोत्र आदि अश्वमेघ पर्यन्त वा योग उपासना ज्ञान शिल्पविद्यारूप यज्ञों के मध्य (अध्वरश्रियम्) अहिंसनीय यज्ञों की श्री शोभारूप (धूमकेतुम्) जिसका धूम ही ध्वजा है (वसुम्) सब विद्याओं का घर वा बहुत धन की प्राप्ति का हेतु (पुरुप्रियम्) बहुतों को प्रिय (दूतम्) पदार्थों को दूर पहुंचानेवाले (अग्निम्) भौतिक अग्नि के सदृश विद्वान् दूत को (वृणीमहे) अंगीकार करें ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यों को उचित है कि विद्या वा राज्य की प्राप्ति के लिये सब विद्याओं के कथन करने वा सब बातों का उत्तर देनेवाले विद्वान् को दूत करें और बहुत गुणों के योग से बहुत कार्य्यों को प्राप्त करानेवाली बिजुली को स्वीकार करके सब कार्य्यों को सिद्ध करें ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: पुनस्तं कथंभूतं स्वीकुर्य्युरित्युपदिश्यते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
(अद्य) अस्मिन् दिने। निपातस्य च इति दीर्घः। (दूतम्) यो दुनोति पदार्थान् देशांतरं प्रापयति तम् (वृणीमहे) स्वीकुर्वीमहि (वसुम्) सकलविद्यानिवासम् (अग्निम्) पावकमिव विद्वांसम् (पुरुप्रियम्) यः पुरूणां बहूनां प्रियस्तम् (धूमकेतुम्) धूमकेतुर्ध्वजो यस्य तम् (भाऋजीकम्) भाति प्रकाशयति सा भा भा कान्तिर्वा तां योऽर्जयते तम् (व्युष्टिषु) विविधा उष्टयः कामनाश्च तासु (यज्ञानाम्) अग्निहोत्राद्यश्वमेधान्तानां योगज्ञानशिल्पोपासनाज्ञानानां वा मध्ये (अध्वरश्रियम्) याऽध्वराणामहिंसनीयानां यज्ञानां श्रीः शोभा ताम् ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - वयमद्य मनुष्यजन्मविद्याप्राप्तिसमयं प्राप्याऽस्मिन् दिने व्युष्टिषु भाऋजीकं यज्ञानां मध्येऽध्वरश्रियं धूमकेतुं वसुं पुरुप्रियं दूतमग्निमिव वर्त्तमानं विद्वांसं दूतं वृणीमहे ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालंकारः। मनुष्यैर्विद्याराज्यसुखप्राप्त्यर्थमनूचानं विद्वांसं दूतं कृत्वा बहुगुणयोगेन बहुकार्य्यप्रापिकां विद्युतं स्वीकृत्य सर्वाणि कार्य्याणि संसाधनीयानि ॥३॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - माणसांनी विद्या व राज्यसुखाच्या प्राप्तीसाठी सर्व विद्या शिकविणाऱ्या बहुगुणी विद्वानाला दूत नेमावे. अनेक गुण असलेल्या अनेक कार्य प्राप्त करविणाऱ्या विद्युतचा अंगीकार करून सर्व कार्य सिद्ध करावे. ॥ ३ ॥
04 श्रेष्टं यविष्टमतिथिम् - सतो बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
श्रे᳓ष्ठं य᳓विष्ठम् अ᳓तिथिं सु᳓आहुतं
जु᳓ष्टं ज᳓नाय दाशु᳓षे
देवाँ᳓ अ᳓छा या᳓तवे जात᳓वेदसम्
अग्नि᳓म् ईळे वि᳓उष्टिषु
मूलम् ...{Loading}...
श्रेष्ठं॒ यवि॑ष्ठ॒मति॑थिं॒ स्वा॑हुतं॒ जुष्टं॒ जना॑य दा॒शुषे॑ ।
दे॒वाँ अच्छा॒ यात॑वे जा॒तवे॑दसम॒ग्निमी॑ळे॒ व्यु॑ष्टिषु ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - प्रस्कण्वः काण्वः
- छन्दः - सतो बृहती
Thomson & Solcum
श्रे᳓ष्ठं य᳓विष्ठम् अ᳓तिथिं सु᳓आहुतं
जु᳓ष्टं ज᳓नाय दाशु᳓षे
देवाँ᳓ अ᳓छा या᳓तवे जात᳓वेदसम्
अग्नि᳓म् ईळे वि᳓उष्टिषु
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
átithim ← átithi- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
śréṣṭham ← śréṣṭha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
svā̀hutam ← svā̀huta- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yáviṣṭham ← yáviṣṭha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
dāśúṣe ← dāśváṁs- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
jánāya ← jána- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
júṣṭam ← júṣṭa- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ácha ← ácha (invariable)
devā́n ← devá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
jātávedasam ← jātávedas- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yā́tave ← √yā- 1 (root)
{case:DAT, number:SG}
agním ← agní- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
īḷe ← √īḍ- ~ √īḷ- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
vyùṣṭiṣu ← vyùṣṭi- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
पद-पाठः
श्रेष्ठ॑म् । यवि॑ष्ठम् । अति॑थिम् । सुऽआ॑हुतम् । जुष्टम् । जना॑य । दा॒शुषे॑ ।
दे॒वान् । अच्छ॑ । यात॑वे । जा॒तऽवे॑दसम् । अ॒ग्निम् । ई॒ळे॒ । विऽउ॑ष्टिषु ॥
Hellwig Grammar
- śreṣṭhaṃ ← śreṣṭham ← śreṣṭha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “best; better; chief(a); beautiful.”
- yaviṣṭham ← yaviṣṭha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “youngest.”
- atithiṃ ← atithim ← atithi
- [noun], accusative, singular, masculine
- “guest; atithi [word]; Atithi.”
- svāhutaṃ ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- svāhutaṃ ← āhutam ← āhu ← √hu
- [verb noun], accusative, singular
- “sacrifice; sprinkle.”
- juṣṭaṃ ← juṣṭam ← juṣ
- [verb noun], accusative, singular
- “enjoy; endow; possess; frequent; accompany; induce; consume; approve; affect; attend; befit; blend; contract.”
- janāya ← jana
- [noun], dative, singular, masculine
- “people; national; man; relative; jan; Janaloka; person; jana [word]; man; attendant; Jana; foreigner; inhabitant; group.”
- dāśuṣe ← dāś
- [verb noun], dative, singular
- “sacrifice; give.”
- devāṃ ← deva
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- acchā
- [adverb]
- “towards; accha [prefix].”
- yātave ← yā
- [verb noun]
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- jātavedasam ← jātavedas
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Agni; fire.”
- agnim ← agni
- [noun], accusative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- īḍe ← īḍ
- [verb], singular, Present indikative
- “praise; invite; raise.”
- vyuṣṭiṣu ← vyuṣṭi
- [noun], locative, plural, feminine
- “dawn; happiness; consequence.”
सायण-भाष्यम्
व्युष्टिषु उषःकालेषु देवान् इतरान् सर्वदेवान् अच्छ आभिमुख्येन यातवे गन्तुम् अग्निं देवम् ईळे स्तौमि । कीदृशम् । श्रेष्ठम् अतिशयेन प्रशस्तं यविष्ठं युवतमम् अतिथिं सततगमनक्षमं स्वाहुतं सुष्ठु आ समन्तात् होमाधिकरणं दाशुषे हविर्दत्तवते जनाय यजमानाय जुष्टं प्रीतं जातवेदसं जातानां वेदितारम् ॥ यविष्ठम् । युवशब्दात इष्ठनि ’ स्थूलदूर ’ इत्यादिना यणादेः परस्य लोपः । पूर्वस्य च गुणः । अवादेशः । नित्त्वादाद्युदात्तत्वम् । अतिथिम् । अत सातत्यगमने ‘। ‘ऋतन्यञ्जि° ’ ( उ. सू. ४. ४४२ ) इत्यादिनी इथिन्प्रत्ययः । नित्त्वादाद्युदात्तत्वम् । स्वाहुतम् । ‘ हु दानादनयोः ‘। आहूयतेऽस्मिन्निति आहूतः ।’ सुः पूजायाम् ’ (पा. सू. १. ४. ९४ ) इति सुशब्दस्य कर्मप्रवचनीयसंज्ञायां ‘स्वती पूजायाम् ’ (पा. म. २. २. १८.४ ) इति समासः। अव्ययपूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वम् । न च गतिकारकोपपदात्कृत् ’ इति गतेः प्रकृतिस्वरत्वम् , अस्य सुशब्दस्य गतिसंज्ञाया बाधितत्वात् ॥
Wilson
English translation:
“I praise Agni at the break of day, the best and youngest (of the gods), the guest (of man), the universally-invoked, who is friendly to the man that offers (oblations), who knows all that are born, that he may go (to bring) the other divinities.”
Jamison Brereton
The fairest, the youngest guest, well-libated, delightful to the pious folk—
I reverently invoke Agni Jātavedas when the dawns break, to journey to the gods.
Jamison Brereton Notes
The initial word of this verse, śréṣṭham is the superlative associated with śrī́-, the last word of the previous verse. A translation “glory … / Most glorious…” would have captured this connection.
Griffith
Him noblest and most youthful, richly worshipped guest, dear to the men who offer gifts,
Him, Agni Jatavedas, I beseech at dawn that he may bring the Gods to us.
Oldenberg
I magnify at the dawning of the day Agni Gatavedas, the best, the youngest guest, the best receiver of offerings, welcome to pious people, that he may go to the gods 1.
Geldner
Den vornehmsten, den jüngsten Gast, der gut mit Schmalz begossen wird, der dem opferspendenden Manne erwünscht ist, den Agni Jatavedas rufe ich im Frühlicht auf, daß er zu den Göttern fahre.
Grassmann
Den herrlichsten, den jüngsten, schöngetränkten Gast, willkommen bei dem frommen Mann, Den Wesenkenner Agni bitt’ am Morgen ich, zu fahren nach den Göttern hin.
Elizarenkova
Лучшего, самого юного гостя, хорошо окропленного (жертвенным маслом),
Желанного для почитающего (его) человека,
Агни-Джатаведаса я призываю на рассвете,
Чтобы он отправился к богам!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- प्रस्कण्वः काण्वः
- विराट्सतःपङ्क्ति
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर किस प्रकार के विद्वान् को ग्रहण करें, इस विषय का उपदेश अगले मंत्र में किया है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - मैं (व्युष्टिषु) विशिष्ट पढ़ने के योग्य कामनाओं में (यातवे) प्राप्ति के लिये (दाशुषे) दाता (जनाय) धार्मिक विद्वान् मनुष्य के अर्थ (श्रेष्ठम्) अति उत्तम (यविष्ठम्) परम बलवान् (जुष्टम्) विद्वान् से प्रसन्न वा सेवित (स्वाहुतम्) अच्छे प्रकार बुलाके सत्कार के योग्य (जातवेदसम्) सब पदार्थों में व्याप्त (अतिथिम्) सेवा करने के योग्य (अग्निम्) अग्नि के तुल्य वर्त्तमान सज्जन अतिथि और (देवान्) दिव्य गुण वाले विद्वानों को (अच्छे) अच्छे प्रकार सत्कार करूं ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मंत्र में वाचकलुप्तोपमालंकार है। मनुष्यों को अति योग्य है कि उत्तम धर्म बल वाले प्रसन्न स्वभाव सहित सब के उपकारक विद्वान् और अतिथियों का सत्कार करें जिससे सब जनों का हित हो ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: पुनस्तं कीदृशं गृह्णीयुरित्युपदिश्यते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
(श्रेष्ठम्) अत्युत्तमम् (यविष्ठम्) बलवत्तरम् (अतिथिम्) नित्यं भ्रमणशीलं सेवितुमर्हम् (स्वाहुतम्) यः सुष्ठु आहूयते तम् (जुष्टम्) विद्वद्भिः प्रीतं सेवितं वा (जनाय) धार्मिकाय विदुषे मनुष्याय (दाशुषे) दात्रे (देवान्) विदुषो दिव्यगुणान्वा (अच्छ) उत्तमेन प्रकारेण। अत्र निपातस्य च इति दीर्घः। (यातवे) यातुं प्राप्तुम्। अत्र तुमर्थे से० इति तवेन् प्रत्ययः। (जातवेदसम्) जातेषु पदार्थेषु विद्यमानमिव व्याप्तविद्यम् (अग्निम्) वह्निवद्वर्त्तमानं विद्वांसम् (ईडे) सत्कुर्याम् (व्युष्टिषु) विशिष्टासु कामनास्वध्येषितासु सतीषु ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - अहं व्युष्टिषु यातवे दाशुषे जनाय श्रेष्ठं यविष्ठं जुष्टं स्वाहुतं जातवेदसमतिथिमग्निमिव प्रकाशमानं विद्वांसं दूतमन्यान्देवान्वाऽच्छेडे ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालंकारः। मनुष्यैः श्रेष्ठानां धर्मबलानां सर्वैर्विद्वद्भिः सत्कृतानां प्रसन्नस्वभावानां सर्वोपकारकाणां विदुषामतिथीनामेव सत्कारः कर्त्तव्यः यतः सर्वहितं स्यात् ॥४॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. माणसांनी उत्तम धर्मबलयुक्त, सर्वात विद्वान, प्रसन्न स्वभावी, सर्वांचा उपकारक अशा विद्वान अतिथींचा सत्कार करावा. ज्यामुळे सर्व लोकांचे कल्याण होईल. ॥ ४ ॥
05 स्तविष्यामि त्वामहम् - बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
स्तविष्या᳓मि तुवा᳓म् अहं᳓
वि᳓श्वस्यामृत भोजन
अ᳓ग्ने त्राता᳓रम् अमृ᳓तम् मियेधिय
य᳓जिष्ठं हव्यवाहन
मूलम् ...{Loading}...
स्त॒वि॒ष्यामि॒ त्वाम॒हं विश्व॑स्यामृत भोजन ।
अग्ने॑ त्रा॒तार॑म॒मृतं॑ मियेध्य॒ यजि॑ष्ठं हव्यवाहन ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - प्रस्कण्वः काण्वः
- छन्दः - बृहती
Thomson & Solcum
स्तविष्या᳓मि तुवा᳓म् अहं᳓
वि᳓श्वस्यामृत भोजन
अ᳓ग्ने त्राता᳓रम् अमृ᳓तम् मियेधिय
य᳓जिष्ठं हव्यवाहन
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
ahám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}
staviṣyā́mi ← √stu- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:FUT, voice:ACT}
tvā́m ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
amr̥ta ← amŕ̥ta- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
bhojana ← bhójana- (nominal stem)
{case:VOC, gender:N, number:SG}
víśvasya ← víśva- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
amŕ̥tam ← amŕ̥ta- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
miyedhya ← miyedhya- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
trātā́ram ← trātár- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
havyavāhana ← havyavā́hana- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
yájiṣṭham ← yájiṣṭha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
स्त॒वि॒ष्यामि॑ । त्वाम् । अ॒हम् । विश्व॑स्य । अ॒मृ॒त॒ । भो॒ज॒न॒ ।
अग्ने॑ । त्रा॒तार॑म् । अ॒मृत॑म् । मि॒ये॒ध्य॒ । यजि॑ष्ठम् । ह॒व्य॒ऽवा॒ह॒न॒ ॥
Hellwig Grammar
- staviṣyāmi ← stu
- [verb], singular, Future
- “laud; praise; declare; stu.”
- tvām ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- ahaṃ ← aham ← mad
- [noun], nominative, singular
- “I; mine.”
- viśvasyāmṛta ← viśvasya ← viśva
- [noun], genitive, singular, masculine
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- viśvasyāmṛta ← amṛta
- [noun], vocative, singular, masculine
- “immortal; amṛta; imperishable.”
- bhojana
- [noun], vocative, singular, masculine
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- trātāram ← trātṛ
- [noun], accusative, singular, masculine
- “defender; savior.”
- amṛtam ← amṛta
- [noun], accusative, singular, masculine
- “immortal; amṛta; imperishable.”
- miyedhya
- [noun], vocative, singular, masculine
- yajiṣṭhaṃ ← yajiṣṭham ← yajiṣṭha
- [noun], accusative, singular, masculine
- havyavāhana
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Agni; fire.”
सायण-भाष्यम्
हे अमृत मरणरहित विश्वस्य भोजन कृत्स्नस्य जगतः पालक हव्यवाहन हविषो वोढः मियेध्य यज्ञार्ह एवंविध हे अग्ने विश्वस्य त्रातारं सर्वस्य जगतो रक्षकम् अमृतं मरणरहितं यजिष्ठम् अतिशयेन यष्टारं त्वामहम् अनुष्ठाता स्तविष्यामि स्तुतिं करिष्यामि ॥ स्तविष्यामि । ‘ष्टुञ् स्तुतौ’ । व्यत्ययेन इडागमः। आगमानुदात्तत्वे प्रत्ययस्वरः । भोजन । कर्मफलं भोजयतीति भोजनः । नन्द्यादिलक्षणो ल्युः । त्रातारम् ।’ त्रैङ् पालने’। ‘आदेचः’ इति आत्वम् । तृचि • एकाच उपदेशे ’ इति इट्प्रतिषेधः । अमृतम् । नञो जरमरमित्रमृताः’ इत्युत्तरपदाद्युदात्तत्वम् । मियेध्य । इयागमश्छान्दसः। यजिष्ठम् । यष्टृशब्दात् ‘तुश्छन्दसि’ इति इष्टन्प्रत्ययः । ‘तुरिष्ठेमेयःसु’ इति तृलोपः ॥ ॥२८॥
Wilson
English translation:
“Agni, immortal sustainer of the universe, bearer of oblations, deserving of adoration, I will praise you, who are exempt from death, the preserver of the sacrificer.”
Jamison Brereton
I will praise you—o immortal nurturer of all—
as immortal guardian—o Agni, partaker of the ritual meal—as best sacrificer—o conveyor of the oblation.
Griffith
Thee, Agni, will I glorify, deathless nourisher of the world,
Immortal, offering-bearer, meet for sacred food, preserver, best at sacrifice.
Oldenberg
I shall praise thee, O food on which everything lives, immortal one 1, Agni, the immortal protector, O holy god, the best sacrificer, O bearer of sacrificial food.
Geldner
Ich will dich preisen, du unsterblicher Erlaber der ganzen Welt, den unsterblichen Schirmer, du festlicher Agni, den besten Opferer, du Opferführer.
Grassmann
Dich will ich preisen, Ewiger, o Agni, der du alles nährst, Als besten Opfrer, der unsterblich Schutz verleiht, der Speisen nimmt und Tränke fährt.
Elizarenkova
Я буду прославлять тебя,
О бессмертный подкрепитель всего (мира),
О Агни, достойный жертвенной пищи, бессмертного спасителя,
Самого юного, о везущий жертву!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- प्रस्कण्वः काण्वः
- उपरिष्टाद्विराड् बृहती
- मध्यमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर कैसे को ग्रहण करें, इस विषय का उपदेश अगले मंत्र में किया है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अमृत) अविनाशिस्वरूप (भोजन) पालनकर्त्ता (मियेध्य) प्रमाण करने (हव्यवाहन) लेने देने योग्य पदार्थों को प्राप्त करानेवाले (अग्ने) परमेश्वर (अहम्) मैं (विश्वस्य) सब जगत् के (त्रातारम्) रक्षा (यजिष्ठम्) अत्यन्त यजन करनेवाले (अमृतम्) नित्य स्वरूप (त्वा) तुझ ही की (स्तविष्यामि) स्तुति करूंगा ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्वानों को योग्य है कि इस सब जगत् के रक्षक मोक्ष देने, विद्या काम आनन्द के देने वा वा उपासना करने योग्य परमेश्वर को छोड़ अन्य किसी का भी ईश्वरभाव से आश्रय न करें ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: पुनस्तं कीदृशं स्वीकुर्य्युरित्युपदिश्यते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
(स्तविष्यामि) स्तोष्यामि (त्वाम्) जगदीश्वरम् (अहम्) (विश्वस्य) समस्तस्य संसारस्य (अमृत) अविनाशिन् (भोजन) पालक (अग्ने) स्वप्रकाशेश्वर (त्रातारम्) अभिरक्षितारम् (अमृतम्) नाशरहितं सदा मुक्तम् (भियेध्य) दुःखानां प्रक्षेप्तः (यजिष्ठम्) सुखानामतिशयितं दातारम् (हव्यवाहन) यो हव्यानि होतुं दातुमर्हाणि द्रव्याणि सुखसाधकानि वहति प्रापयति तत्सम्बुद्धौ ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे अमृत भोजन मियेध्य हव्यवाहनाऽग्ने ! जगदीश्वराऽहं विश्वस्य त्रातारं यजिष्ठममृतं त्वां स्तविष्यामि स्तोष्यामि नान्यं कदाचित् ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - नहि विद्वद्भिरस्य सर्वस्य रक्षकं मोक्षदातारं विद्याकामानन्दप्रदं सेवनीयं परमेश्वरं हित्वा कस्यापीश्वरत्वेनाऽऽश्रयः स्तुतिर्वा कदापि कर्त्तव्या ॥५॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्वानांनी या जगाचा रक्षक, मोक्षदायक, विद्या, कामना आनंद यांचा दाता, उपासना करण्यायोग्य परमेश्वराला सोडून इतर कुणाचाही ईश्वर समजून आश्रय घेऊ नये. ॥ ५ ॥
06 सुशंसो बोधि - सतो बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
सुशं᳓सो बोधि गृणते᳓ यविष्ठिय
म᳓धुजिह्वः सु᳓आहुतः
प्र᳓स्कण्वस्य प्रतिर᳓न्न् आ᳓यु° जीव᳓से
नमस्या᳓ दइ᳓वियं ज᳓नम्
मूलम् ...{Loading}...
सु॒शंसो॑ बोधि गृण॒ते य॑विष्ठ्य॒ मधु॑जिह्वः॒ स्वा॑हुतः ।
प्रस्क॑ण्वस्य प्रति॒रन्नायु॑र्जी॒वसे॑ नम॒स्या दैव्यं॒ जन॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - प्रस्कण्वः काण्वः
- छन्दः - सतो बृहती
Thomson & Solcum
सुशं᳓सो बोधि गृणते᳓ यविष्ठिय
म᳓धुजिह्वः सु᳓आहुतः
प्र᳓स्कण्वस्य प्रतिर᳓न्न् आ᳓यु° जीव᳓से
नमस्या᳓ दइ᳓वियं ज᳓नम्
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
bodhi ← √bhū- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
gr̥ṇaté ← √gr̥̄- 1 (root)
{case:DAT, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
suśáṁsaḥ ← suśáṁsa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yaviṣṭhya ← yáviṣṭhya- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
mádhujihvaḥ ← mádhujihva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
svā̀hutaḥ ← svā̀huta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ā́yuḥ ← ā́yus- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
jīváse ← √jīv- (root)
{case:DAT, number:SG}
práskaṇvasya ← práskaṇva- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
pratirán ← √tr̥̄- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
daívyam ← daívya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
jánam ← jána- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
namasyá ← √namasy- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
सु॒शंसः॑ । बो॒धि॒ । गृ॒ण॒ते । य॒वि॒ष्ठ्य॒ । मधु॑ऽजिह्वः । सुऽआ॑हुतः ।
प्रस्क॑ण्वस्य । प्र॒ऽति॒रन् । आयुः॑ । जी॒वसे॑ । न॒म॒स्य । दैव्य॑म् । जन॑म् ॥
Hellwig Grammar
- suśaṃso ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- suśaṃso ← śaṃsaḥ ← śaṃsa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “praise; śaṃs; recitation.”
- bodhi ← bhū
- [verb], singular, Aorist imperative
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- gṛṇate ← gṛ
- [verb noun], dative, singular
- “praise.”
- yaviṣṭhya
- [noun], vocative, singular, masculine
- “youngest.”
- madhujihvaḥ ← madhu
- [noun], neuter
- “honey; alcohol; sweet; nectar; madhu [word].”
- madhujihvaḥ ← jihvaḥ ← jihvā
- [noun], nominative, singular, masculine
- “tongue; tongue; jihvā [word]; fire.”
- svāhutaḥ ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- svāhutaḥ ← āhutaḥ ← āhu ← √hu
- [verb noun], nominative, singular
- “sacrifice; sprinkle.”
- praskaṇvasya ← praskaṇva
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Praskaṇva.”
- pratirann ← pratiran ← pratṛ ← √tṛ
- [verb noun], nominative, singular
- “traverse; prolong.”
- āyur ← āyuḥ ← āyus
- [noun], accusative, singular, neuter
- “life; longevity; āyus; life; āyus [word]; Āyus.”
- jīvase ← jīv
- [verb noun]
- “survive; be; exist; live on; dwell.”
- namasyā ← namasy
- [verb], singular, Present imperative
- “worship; respect.”
- daivyaṃ ← daivyam ← daivya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “divine; divine; celestial.”
- janam ← jana
- [noun], accusative, singular, masculine
- “people; national; man; relative; jan; Janaloka; person; jana [word]; man; attendant; Jana; foreigner; inhabitant; group.”
सायण-भाष्यम्
हे यविष्ठ्य युवतमाग्ने त्वं गृणते स्तुवते यजमानार्थं सुशंसः सुष्ठु शंसनीयः मधुजिह्वः मादयितृज्वालः स्वाहुतः सुष्ठु आभिमुख्येन हुतः सन् बोधि अस्मदभिप्रायं बुध्यस्व । किंच प्रस्कण्वस्य एतनामकस्य कण्वपुत्रस्य महर्षेः । ‘प्रस्कण्वः कण्वस्य पुत्रः कण्वप्रभवः’ (निरु. ३. १७) इति यास्कवचनात् । तस्य जीवसे जीवनार्थम् आयुः प्रतिरन् प्रकर्षेण वर्धयन् दैव्यं देवसंबन्धिनं जनं नमस्य पूजय ॥ सुशंसः । ‘ शंसु स्तुतौ । भावे घञ् । शोभनः शंसो यस्यासौ सुशंसः । ‘ आद्युदात्तं द्व्यच्छन्दसि ’ इत्युत्तरपदाद्युदात्तत्वम् । बोधि । ‘ बुध अवगमने ‘। लोटो हिः । ‘ बहुलं छन्दसि । इति विकरणस्य लुक् ।’ हुझल्भ्यो हेर्धिः’ इति हेर्धिरादेशः । ‘ वा छन्दसि ’ इति अपित्त्वस्य विकल्पितत्वात् लघूपधगुणः । धातोरन्त्यलोपश्छान्दसः । गृणते। ‘गॄ शब्दे । लटः शतृ । ‘क्र्यादिभ्यः श्ना’ । ‘ श्नाभ्यस्तयोरातः’ इति आकारलोपः । ‘शतुरनुमः’ इति विभक्तेरुदात्तत्वम् । यविष्ठ्य । गतम् । प्रस्कण्वस्य । प्रभूतिरुत्पत्तिः कण्वाद्यस्य स प्रस्कण्वः । ‘प्रस्कण्वहरिश्चन्द्रावृषी ’ (पा. सू. ६. १. १५३) इति सुडागमो निपातितः । बहुव्रीहौ पूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वम् । प्रतिरन् । प्रपूर्वस्तिरतिर्वर्धनार्थः। नमस्य। नमोवरिवश्चित्रङः क्यच्’ (पा. सू. ३. १. १९) इति पूजार्थे क्यच् । प्रत्ययस्वरः। अन्येषामपि दृश्यते । इति संहितायां दीर्घत्वम् । दैव्यम् ।’ देवाद्यञञौ ’ ( पा. सू. ४. १. ८५. ३ ) इति तस्येदमित्यर्थे प्राग्दीव्यतीयो यञ्प्रत्ययः ॥
Wilson
English translation:
“Juvenile Agni, whose flames delight, who ar euniversally invoked, and are praised (by us) on behalf of the worshipper, understand (our wishes), and granting Praskaṇva to live a lengthened life, do honour to the divine man.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Namasyā daivyam janam, i.e. the ṛṣi of the hymn, Praskaṇva
Jamison Brereton
Be one who is good for the singer to laud, o youngest one, one whose tongue is honey when well-libated.
Lengthening the lifetime of Praskaṇva to live, do homage to the divine folk.
Jamison Brereton Notes
All standard tr. take suśáṃsa- in an active sense (e.g., Geldner “der …Schönes sagt”) with the singer the recipient of Agni’s good speech. Certainly when applied to mortals, this has to be the sense, but when applied to gods I take the adj. in passive sense ‘good to proclaim/laud’, with here the singer in the dat. (gṛṇaté) as the agent of the praising.
Griffith
Tell good things to thy praiser, O most youthful God, as richly worshipped, honey-tongued,
And, granting to Praskanva lengthened days of life, show honour to the Heavenly Host.
Oldenberg
Be kind-spoken to him who praises thee, O youngest god, honey-tongued, the best receiver of offerings. Lengthening Praskanva’s life, that he may reach old age, do homage 1 to the host of the gods.
Geldner
Sei einer, der dem Sänger Schönes sagt, du Jüngster, mit Honig auf der Zunge, wenn du gut mit Schmalz begossen bist. Des Praskanva Tage zum Leben verlängernd, huldige dem göttlichen Volke!
Grassmann
Sei wohlgesinnt dem Preisenden, o jüngster du, mit süsser Zunge, schön getränkt, Verlängre dem Praskanva seine Lebenszeit und bete an der Götter Stamm.
Elizarenkova
Будь благовещающим певцу, о юнейший,
Сладкоязычным, (когда) ты хорошо окроплен (маслом)!
Продлевая для жизни срок Прасканвы,
Поклоняйся божественному роду!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- प्रस्कण्वः काण्वः
- भुरिग्बृहती
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वह कैसा है, किसके लिये क्या करता है, इस विषय का उपदेश अगले मंत्र में किया है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (यविष्ठ्य) अत्यन्त बलवान् (नमस्य) पूजने योग्य विद्वान् (मधुजिह्वः) मधुर ज्ञानरूप जिह्वा युक्त (सुशंसः) उत्तम स्तुति से प्रशंसित (स्वाहुतः) सुख से आह्वान बोलने योग्य (प्रस्कण्वस्य) उत्तम मेधावी विद्वान् के (जीवसे) जीवन के लिये (आयुः) जीवन को (प्रतिरन्) दुःखों से पार करते जो आप (गृणते) सत्य की स्तुति करते हुए मनुष्य के लिये शास्त्रों का (बोधि) बोध कीजिये और जिससे (दैव्यम्) विद्वानों में उत्पन्न हुए (जनम्) मनुष्य की रक्षा करते हो इससे सत्कार के योग्य हो ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सब मनुष्यों को उचित है कि जो सबसे उत्कृष्ट विद्वान् है उसीका सत्कार करें ऐसे ही इसका अच्छे प्रकार आश्रय लेकर सब उमर और विद्या को प्राप्त करें ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: पुनः स कीदृशः कस्मै किं करोतीत्युपदिश्यते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
(सुशंसः) शोभना शंसाः स्तुतयो यस्य विदुषः सः (बोधि) बुध्येत। अत्र लिङर्थे लुङडभावश्च। (गृणते) स्तुतिं कुर्वते (यविष्ठ्य) अतिशयेन युवा यविष्ठो यविष्ठ एव यविष्ठ्यस्तत्सम्बुद्धौ (मधुजिह्वः) मधुरगुणयुक्ता जिह्वा यस्य। अत्र फलिपाटिनमि०। उ० १।१८। अनेन मनधातो रुः प्रत्ययो नस्य धकारादेशश्च। (स्वाहुतः) यः सुखेनाहूयते (प्रस्कण्वस्य) प्रकृष्टश्चासौ कण्वो मेधावी च तस्य (प्रतिरन्) दुःखत्तरन्। अत्र बहुलं छन्दसि इति शपो लुक्। (आयुः) जीवनम् (जीवसे) जीवितुम् (नमस्य) पूजितुं योग्य। अत्र नमस् धातोर्ण्यत्। अन्येषामपि० इति दीर्घश्च (दैव्यम्) देवेषु विद्वत्सु भवम् (जनम्) मनुष्यम् ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे यविष्ठ्य ! नमस्य विद्वन् मधुजिह्वः सुशंसः स्वाहुतः प्रस्कण्वस्य जीवस आयुः प्रतिरन्त्सँस्त्वं गृणते शास्त्राणि बोध्यनेन दैव्यं जनं रक्षसि तस्मात् सत्कर्त्तव्योऽसि ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सर्वैर्मनुष्यैः सर्वोत्कृष्टत्वान्नमस्करणीयो विद्वाँश्च सत्कर्त्तव्यः। एवमेतं समाश्रित्य सर्वे आयुर्विद्ये प्राप्तव्ये इति ॥६॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो सर्वात उत्कृष्ट विद्वान आहे. त्याचाच सर्व माणसांनी सत्कार करावा व त्याच्या आश्रयाने आयुष्यभर विद्या प्राप्त करावी. ॥ ६ ॥
07 होतारं विश्ववेदसम् - बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
हो᳓तारं विश्व᳓वेदसं
सं᳓ हि᳓ त्वा वि᳓श इन्ध᳓ते
स᳓ आ᳓ वह पुरुहूत प्र᳓चेतसो
अ᳓ग्ने देवाँ᳓ इह᳓ द्रव᳓त्
मूलम् ...{Loading}...
होता॑रं वि॒श्ववे॑दसं॒ सं हि त्वा॒ विश॑ इ॒न्धते॑ ।
स आ व॑ह पुरुहूत॒ प्रचे॑त॒सोऽग्ने॑ दे॒वाँ इ॒ह द्र॒वत् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - प्रस्कण्वः काण्वः
- छन्दः - बृहती
Thomson & Solcum
हो᳓तारं विश्व᳓वेदसं
सं᳓ हि᳓ त्वा वि᳓श इन्ध᳓ते
स᳓ आ᳓ वह पुरुहूत प्र᳓चेतसो
अ᳓ग्ने देवाँ᳓ इह᳓ द्रव᳓त्
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M;; repeated line
genre M
genre M
genre M
Morph
hótāram ← hótar- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
viśvávedasam ← viśvávedas- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
hí ← hí (invariable)
indháte ← √idh- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
sám ← sám (invariable)
tvā ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
víśaḥ ← víś- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
ā́ ← ā́ (invariable)
prácetasaḥ ← prácetas- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
puruhūta ← puruhūtá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
sáḥ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vaha ← √vah- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
devā́n ← devá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
dravát ← dravát (invariable)
ihá ← ihá (invariable)
पद-पाठः
होता॑रम् । वि॒श्वऽवे॑दसम् । सम् । हि । त्वा॒ । विशः॑ । इ॒न्धते॑ ।
सः । आ । व॒ह॒ । पु॒रु॒ऽहू॒त॒ । प्रऽचे॑तसः । अग्ने॑ । दे॒वान् । इ॒ह । द्र॒वत् ॥
Hellwig Grammar
- hotāraṃ ← hotāram ← hotṛ
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Hotṛ.”
- viśvavedasaṃ ← viśva
- [noun]
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- viśvavedasaṃ ← vedasam ← vedas
- [noun], accusative, singular, masculine
- “knowledge.”
- saṃ ← sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- tvā ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- viśa ← viśaḥ ← viś
- [noun], nominative, plural, feminine
- “people; tribe; Vaisya; national; viś; real property; Vaisya.”
- indhate ← indh
- [verb], singular, Present indikative
- “kindle; ignite; set ablaze.”
- sa ← saḥ ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- vaha ← vah
- [verb], singular, Present imperative
- “transport; bring; marry; run; drive; vāhay; drive; run; pull; nirvāpay; blow; transport; discharge; assume; remove.”
- puruhūta ← puru
- [noun]
- “many; much(a); very.”
- puruhūta ← hūta ← hvā
- [verb noun], vocative, singular
- “raise; call on; call; summon.”
- pracetaso ← pracetasaḥ ← pracetas
- [noun], accusative, plural, masculine
- “intelligent; mindful; attentive; wise; apt; observant.”
- ‘gne ← agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- devāṃ ← deva
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- iha
- [adverb]
- “here; now; in this world; now; below; there; here; just.”
- dravat ← dru
- [verb noun], accusative, singular
- “liquefy; melt; melt; flee; run; run; vanish; run; rush; dissolve; dissolve.”
सायण-भाष्यम्
होतारं होमनिष्पादकं विश्ववेदसं सर्वज्ञं त्वामग्निं विशः प्रजाः सम् इन्धते हि सम्यग्दीपयन्ति खलु । हे पुरुहूत बहुभिराहूत अग्ने सः त्वं प्रचेतसः प्रकृष्टज्ञानयुक्तान् देवान् इह कर्मणि द्रवत् क्षिप्रम् आ वह आभिमुख्येन प्रापय । द्रवत् इति क्षिप्रनाम, ‘द्रवत् ओषम्’ (नि. २. १५. ३ ) इति तन्नामसु पाठात् ॥ विश्ववेदसम् । विश्वानि वेत्तीति विश्ववेदाः । असुन् । मरुद्वृधादित्वात् पूर्वपदान्तोदात्तत्वम् । यद्वा । वेद इति धननाम । विश्वानि वेदांसि यस्यासौ विश्ववेदाः । ‘बहुव्रीहौ विश्व संज्ञायाम्’ इति पूर्वपदान्तोदात्तत्वम् । इन्धते । ञिइन्धी दीप्तौ । ‘ श्नसोरल्लोपः’ इति अकारलोपः । ‘ श्नान्नलोपः । प्रत्ययस्वरः । ’ हि च ’ इति निघातप्रतिषेधः ॥
Wilson
English translation:
“All people kindle you, Agni, the sacrificer, the omniscient; do you, Agni, who are invoked by many, quickly bring hither the sapient deities.”
Jamison Brereton
Because the clans together kindle you as Hotar who provides all possessions [/possesses all knowledge],
o much-invoked Agni, bring the discerning gods here at a run—
Jamison Brereton Notes
The very common epithet viśvávedas-, used especially of Agni, has a potential double sense in all its occurrences: ‘possesing all possessions’ and ‘possessing all knowledge’. In fact, although the latter is generally favored in standard RV translations, the former may be the more stable sense, in that its 2nd member védas- is widespread in the meaning ‘possession, property’, but not found as a simplex in the meaning ‘knowledge’. The parallel formation jātávedas- (see above, vs. 4) has a similar problem. Though generally rendered as ‘who has knowledge of the beings’ it could as well mean ‘who has possession of the beings’. Since jātávedas- seems to have become more opaque to its users than viśvávedas-, which does often (?) participate in its context, in the published translation we do not translate jātávedas-.
Griffith
For the men, Agni, kindle thee as all possessor and as Priest;
So Agni, much-invoked, bring hither with all speed the Gods, the excellently wise,
Oldenberg
The clans kindle thee, the all-possessing Hotri: therefore conduct hither speedily, much-invoked Agni, the provident gods.
Geldner
Denn dich zünden die Clangenossen gemeinsam an, den allwissenden Hotri. Fahre, du vielgerufener Agni, die klugen Götter eilig hierher,
Grassmann
Denn dich entflammt der Menschen Schar, den Priester, der du alles weisst; So fahr, o Agni, vielgerufner, eilig nun die weisen Götter zu uns her,
Elizarenkova
Хотара всеведущего,
Тебя зажигают члены племени – все вместе.
Привези сюда, о обильно окропляемый (маслом)
Агни, прозорливых богов – быстро:
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- प्रस्कण्वः काण्वः
- निचृत्पथ्याबृहती
- मध्यमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वह किस प्रकार का है, इस विषय का उपदेश अगले मंत्र में किया है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (पुरुहूत) बहुत विद्वानों ने बुलाये हुए (अग्ने) विशिष्ट ज्ञानयुक्त विद्वन् ! (प्रचेतसः) उत्तम ज्ञानयुक्त (विशः) प्रजा जिस (होतारम्) हवन के कर्त्ता (विश्ववेदसम्) सब सुख प्राप्त (त्वा) आपको (हि) निश्चय करके (समिन्धते) अच्छे प्रकार प्रकाश करती हैं (सः) सो आप (इह) इस युद्ध आदि कर्मों में उत्तम ज्ञान वाले (देवान्) शूरवीर विद्वानों को (आवह) अच्छे प्रकार प्राप्त हूजिये ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्वानों के सहाय के विना प्रजा के सुख को वा दिव्य गुणों की प्राप्ति और शत्रुओं से विजय नहीं हो सकता इससे यह सब मनुष्यों को प्रयत्न के साथ सिद्ध करना चाहिये ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: पुनः स कीदृशोऽस्तीत्युपदिश्यते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
(होतारम्) हवनस्य कर्त्तारम् (विश्ववेदसम्) विश्वानि सर्वाणि सुखानि विन्दति यस्मात्तम् (सम्) सम्यगर्थे (हि) खलु (त्वा) त्वाम् (विशः) प्रजाः (इन्धते) प्रदीप्यन्ते (सः) (आ) अभितः (वह) प्राप्नुहि (पुरुहूत) यः पुरुभिर्बहुभिर्विद्वद्भिर्हूयते स्तूयते तस्तम्बुद्धौ (प्रचेतसः) प्रकृष्टं चेतो विज्ञानं यासां ताः (अग्ने) विशिष्टज्ञानयुक्त (देवान्) वीरान्विदुषो दिव्यगुणान् वा (इह) अस्मिन् युद्धादिव्यवहारे (द्रवत्) द्रवतु ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे पुरुहूताग्ने विद्वन् ! प्रचेतसो विशो यं होतारं विश्ववेदसं त्वां हि खलु समिंधते ताः प्रति भवान् द्रवत् ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - नहि विद्वत्सहायेन विना प्रजासुखं दिव्यगुणप्राप्तिः शत्रुविजयश्च जायते तस्मादेतत्सर्वैः प्रयत्नेन संसाधनीयमिति ॥७॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्वानांच्या साह्याशिवाय प्रजेला सुख, दिव्य गुणांची प्राप्ती व शत्रूंवर विजय प्राप्त होऊ शकत नाही. त्यामुळे हे सर्व माणसांनी प्रयत्नपूर्वक सिद्ध केले पाहिजे. ॥ ७ ॥
08 सवितारमुषसमश्विना भगमग्निम् - सतो बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
सविता᳓रम् उष᳓सम् अश्वि᳓ना भ᳓गम्
अग्निं᳓ वि᳓उष्टिषु क्ष᳓पः
क᳓ण्वासस् त्वा सुत᳓सोमास इन्धते
हव्यवा᳓हं सुअध्वर
मूलम् ...{Loading}...
स॒वि॒तार॑मु॒षस॑म॒श्विना॒ भग॑म॒ग्निं व्यु॑ष्टिषु॒ क्षपः॑ ।
कण्वा॑सस्त्वा सु॒तसो॑मास इन्धते हव्य॒वाहं॑ स्वध्वर ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - प्रस्कण्वः काण्वः
- छन्दः - सतो बृहती
Thomson & Solcum
सविता᳓रम् उष᳓सम् अश्वि᳓ना भ᳓गम्
अग्निं᳓ वि᳓उष्टिषु क्ष᳓पः
क᳓ण्वासस् त्वा सुत᳓सोमास इन्धते
हव्यवा᳓हं सुअध्वर
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
aśvínā ← aśvín- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
bhágam ← bhága- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
savitā́ram ← savitár- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
uṣásam ← uṣás- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
agním ← agní- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
kṣápaḥ ← kṣáp- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:PL}
vyùṣṭiṣu ← vyùṣṭi- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
indhate ← √idh- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
káṇvāsaḥ ← káṇva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
sutásomāsaḥ ← sutásoma- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
tvā ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
havyavā́ham ← havyavā́h- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
svadhvara ← svadhvará- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
स॒वि॒तार॑म् । उ॒षस॑म् । अ॒श्विना॑ । भग॑म् । अ॒ग्निम् । विऽउ॑ष्टिषु । क्षपः॑ ।
कण्वा॑सः । त्वा॒ । सु॒तऽसो॑मासः । इ॒न्ध॒ते॒ । ह॒व्य॒ऽवाह॑म् । सु॒ऽअ॒ध्व॒र॒ ॥
Hellwig Grammar
- savitāram ← savitṛ
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Savitar; sun; Surya; Savitṛ.”
- uṣasam ← uṣas
- [noun], accusative, singular, feminine
- “Ushas; dawn; uṣas [word]; morning.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], accusative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- bhagam ← bhaga
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Bhaga; vulva; good fortune; vagina; bhaga [word]; sun; well-being; happiness; overlord.”
- agniṃ ← agnim ← agni
- [noun], accusative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- vyuṣṭiṣu ← vyuṣṭi
- [noun], locative, plural, feminine
- “dawn; happiness; consequence.”
- kṣapaḥ ← kṣap
- [noun], genitive, singular, feminine
- “night.”
- kaṇvāsas ← kaṇvāsaḥ ← kaṇva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Kaṇva; Kaṇva; kaṇva [word].”
- tvā ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- sutasomāsa ← suta ← su
- [verb noun]
- “press out; su.”
- sutasomāsa ← somāsaḥ ← soma
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Soma; moon; soma [word]; Candra.”
- indhate ← indh
- [verb], plural, Present indikative
- “kindle; ignite; set ablaze.”
- havyavāhaṃ ← havyavāham ← havyavāha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Agni; fire; sacrificial fire.”
- svadhvara ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- svadhvara ← adhvara
- [noun], vocative, singular, masculine
- “yajña; ceremony; adhvara [word].”
सायण-भाष्यम्
हे स्वध्वर शोभनयागयुक्ताग्ने व्युष्टिषु उषःकालेषु सवित्रादीन् देवान् आवह इत्यनुवर्तते । स्वध्वर इत्याहवनीयाग्नेः संबोधनम् । अग्निम् इति हविष उद्देश्यं देवतान्तरमुच्यते । सुतसोमासः अभिषुतसोमाः कण्वासः मेधाविन ऋत्विजः हव्यवाहं हविषः प्रापकमाहवनीयं त्वाम् इन्धते दीपयन्ति ॥ व्युष्टिषु । ’ उछी विवासे । विवासो वर्जनम् । व्युच्छ्यते तमसा वर्ज्यते इति व्युष्टिः उषःकालः। कर्मणि क्तिनि ‘तादौ च निति° ’ इति गतेः प्रकृतिस्वरत्वम् । संहितायाम् ‘उदात्तस्वरितयोर्यणः’ इति परस्यानुदात्तस्य स्वरितत्वम् । क्षपः । क्षपा इति रात्रिनाम । ङसि ’ आतो धातोः ’ (पा. सू. ६. ४. १४० ) इत्यत्र आत इति योगविभागात् आकारलोपः । सुतसोमासः । सुतः सोमो यैः । ‘ निष्ठा ’ (पा. सू. २. २. ३६) इति पूर्वनिपातः । बहुव्रीहौ पूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वम्। हव्यवाहम् । हव्यं वहतीति हव्यवाट् ।’ वहश्च ’ इति ण्विप्रत्ययः ॥
Wilson
English translation:
“Object of holy rites, (bring hither) on the dawn following the night, Savitā, Uṣas and Aśvins, Bhaga and Agni; the Kaṇvas pouring out libations, kindle the water of the burnt offering.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Svadhvara, from su (good) and adhvara (sacrifice), hence equated with the āhavanīya fire
Jamison Brereton
Savitar, Dawn, the Aśvins, Bhaga. Through the nights, when the dawns break,
the Kaṇvas, their soma pressed, kindle you, Agni, as conveyor of the oblation, o you of good ceremony.
Jamison Brereton Notes
Pāda a, with the list of gods in the accusative, is an expansion of devā́n in 7d.
Though b begins with a god’s name in the acc. (agním), this is to be construed with the following pādas.
Griffith
At dawn of day, at night, Usas and Savitar, the Asvins, Bhaga, Agni’s self:
Skilled in fair rites, with Soma poured, the Kanvas light thee, the oblation-wafting God.
Oldenberg
Savitri, the Dawn, the two Arvins, Bhaga, Agni 1, at the dawning (of the day), (at the end) of night 2. The Kanvas, having pressed Soma, inflame thee, the bearer of sacrificial food, O best performer of worship.
Geldner
Savitri, Usas, die beiden Asvin, Bhaga, Agni, im Frühlicht der Nacht. Die Kanvas zünden dich, den Opferfahrer, bei ausgepreßtem Soma an, du Wohlopfernder.
Grassmann
Die Ritter, Bhaga, Savitar, das Morgenroth, die Kanva’s zünden Agni dich Des Morgens an, dir Soma bringend, und bei Nacht, den Opferfährmann, festlicher!
Elizarenkova
Савитара, Ушас, Ашвинов, Бхагу,
Агни, когда рассвет сменяет ночь.
Канвы, выжимая сому, зажигают тебя,
Везущего жертву, о прекрасно совершающий обряд.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- प्रस्कण्वः काण्वः
- विराट्सतःपङ्क्ति
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वह कैसा और किसके सहाय से किसको प्राप्त होता है, इस विषय का उपदेश अगले मंत्र में किया है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (स्वध्वर) उत्तम यज्ञ वाले विद्वान् ! जो (सुतसोमाः) उत्तम पदार्थों को सिद्ध करते (कण्वासः) मेधावी विद्वान् लोग (व्युष्टिषु) कामनाओं में (सवितारम्) सूर्य्य प्रकाश (उषसम्) प्रातःकाल (अश्विना) वायुजल (क्षपः) रात्रि और (हव्यवाहम्) होम करने योग्य द्रव्यों को प्राप्त करानेवाले (त्वा) आपको (समिन्धते) अच्छे प्रकार प्रकाशित करते हैं, वह आप भी उनको प्रकाशित कीजिये ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यों को उचित है कि सब क्रियाओं में दिन-रात प्रयत्न से सूर्य्य आदि पदार्थों को संयुक्त कर वायु वृष्टि की शुद्धि करनेवाले शिल्परूप यज्ञ को प्रकाश करके कार्य्यों को सिद्ध और विद्वानों के संग से इनके गुण जानें ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: पुनस्तं कीदृशं जानीयुः केन सह च किं प्राप्नोतीत्युपदिश्यते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
(सवितारम्) सूर्य्यप्रकाशम् (उषसम्) प्रातःकालम् (अश्विना) वायुजले (भगम्) ऐश्वर्य्यम् (अग्निं) विद्युतम् (व्युष्टिषु) कामनासु (क्षपः) रात्रीः (कण्वासः) मेधाविनः (त्वा) त्वाम् (सुतसोमासः) सुताः सम्पादिता उत्तमाः पदार्था यैस्ते (इन्धते) दीप्यन्ते (हव्यवाहम्) यो हव्यानि वहति प्राप्नोति तम् (स्वध्वर) शोभना अध्वरा यस्य तत्सम्बुद्धौ ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे स्वध्वर विद्वन् ! ये सुतसोमाः कण्वासो व्युष्टिषु सवितारमुषसमश्विनौ भगमग्निं क्षपो हव्यवाहं त्वां च समिन्धते ताँस्त्वमपि दीप्यस्व ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यैः सर्वासु क्रियास्वहोरात्रे सवित्रादीन्पदार्थान् संप्रयोज्य वायुवृष्टिशुद्धिकराणि शिल्पादीनि सर्वाणि कार्य्याणि संपादनीयानि केनापि विद्वत्सङ्गेन विनैतेषां गुणज्ञानाभावात् क्रियासिद्धिं कर्त्तुं नैव शक्यत इति ॥८॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - माणसांनी सर्व क्रियेमध्ये दिवसरात्र प्रयत्नपूर्वक सूर्य इत्यादी पदार्थांना संयुक्त करून वायू वृष्टीची शुद्धी करणाऱ्या शिल्परूपी यज्ञाला प्रकाशित करावे व कार्य सिद्ध करावे आणि विद्वानांच्या संगतीने त्यांचे गुण जाणावे. ॥ ८ ॥
09 पतिर्ह्यध्वराणामग्ने दूतो - बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प᳓तिर् हि᳓ अध्वरा᳓णा᳐म्
अ᳓ग्ने दूतो᳓ विशा᳓म् अ᳓सि
उषर्बु᳓ध आ᳓ वह सो᳓मपीतये
देवाँ᳓ अद्य᳓ सुवर्दृ᳓शः
मूलम् ...{Loading}...
पति॒र्ह्य॑ध्व॒राणा॒मग्ने॑ दू॒तो वि॒शामसि॑ ।
उ॒ष॒र्बुध॒ आ व॑ह॒ सोम॑पीतये दे॒वाँ अ॒द्य स्व॒र्दृशः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - प्रस्कण्वः काण्वः
- छन्दः - बृहती
Thomson & Solcum
प᳓तिर् हि᳓ अध्वरा᳓णा᳐म्
अ᳓ग्ने दूतो᳓ विशा᳓म् अ᳓सि
उषर्बु᳓ध आ᳓ वह सो᳓मपीतये
देवाँ᳓ अद्य᳓ सुवर्दृ᳓शः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
adhvarā́ṇām ← adhvará- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
hí ← hí (invariable)
pátiḥ ← páti- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
ási ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
dūtáḥ ← dūtá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
viśā́m ← víś- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:PL}
ā́ ← ā́ (invariable)
sómapītaye ← sómapīti- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
uṣarbúdhaḥ ← uṣarbúdh- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
vaha ← √vah- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
adyá ← adyá (invariable)
devā́n ← devá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
svardŕ̥śaḥ ← svardŕ̥ś- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
पतिः॑ । हि । अ॒ध्व॒राणा॑म् । अग्ने॑ । दू॒तः । वि॒शाम् । असि॑ ।
उ॒षः॒ऽबुधः॑ । आ । व॒ह॒ । सोम॑ऽपीतये । दे॒वान् । अ॒द्य । स्वः॒ऽदृशः॑ ॥
Hellwig Grammar
- patir ← patiḥ ← pati
- [noun], nominative, singular, masculine
- “husband; overlord; king; deity; īśvara; ruler; pati [word]; commanding officer; leader; owner; mayor; lord.”
- hy ← hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- adhvarāṇām ← adhvara
- [noun], genitive, plural, masculine
- “yajña; ceremony; adhvara [word].”
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- dūto ← dūtaḥ ← dūta
- [noun], nominative, singular, masculine
- “messenger; emissary; dūta [word].”
- viśām ← viś
- [noun], genitive, plural, feminine
- “people; tribe; Vaisya; national; viś; real property; Vaisya.”
- asi ← as
- [verb], singular, Present indikative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- uṣarbudha ← uṣarbudhaḥ ← uṣarbudh
- [noun], accusative, plural, masculine
- “early rising.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- vaha ← vah
- [verb], singular, Present imperative
- “transport; bring; marry; run; drive; vāhay; drive; run; pull; nirvāpay; blow; transport; discharge; assume; remove.”
- somapītaye ← soma
- [noun], masculine
- “Soma; moon; soma [word]; Candra.”
- somapītaye ← pītaye ← pīti
- [noun], dative, singular, feminine
- “drinking; haritāla.”
- devāṃ ← deva
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- adya
- [adverb]
- “now; today; then; nowadays; adya [word].”
- svardṛśaḥ ← svar
- [adverb]
- “sun; sky; sunlight.”
- svardṛśaḥ ← dṛśaḥ ← dṛś
- [noun], accusative, plural, masculine
- “eye; dṛś; dṛś [word]; sight; evil eye.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने विशां प्रजानां संबन्धिनो येऽध्वरा यागास्तेषां पतिः पालकस्त्वं दूतः असि हि देवानां वार्ताहारो भवसि खलु । उषर्बुधः उषःकाले प्रबुद्धान् स्वर्दृशः सूर्यदर्शिनो देवान् अद्य अस्मिन् दिने सोमपीतये सोमपानार्थम् आ वह आभिमुख्येन प्रापय ॥ असि । ’ हि च ’ इति निघातप्रतिषेधः । सोमपीतये ।‘पा पाने ‘। ‘ स्थागापापचो भावे ’ (पा. सू. ३. ३. ९५)इति भावे क्तिन् । ‘घुमास्था०’ इति ईत्वम्। सोमस्य पीतिः। दासीभारादित्वात् पूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वम्। स्वर्दृशः । सुष्ठु अर्ति गच्छतीति स्वरादित्यः। अर्तः ‘अन्येभ्योऽपि दृश्यन्ते’ इति विच् । तं पश्यन्तीति स्वर्दृशः। ‘ क्विप् च ’ इति क्विप् । कृदुत्तरपदप्रकृतिस्वरत्वम् ॥
Wilson
English translation:
“You, Agni, are the protector of the sacrifices of the people, and the messenger (of the gods); bring hither today the gods awaking at dawn, and contemplating the sun, to drink the Soma juice.”
Jamison Brereton
For you are the master of the ceremonies, Agni, the messenger of the clans.
Convey here today the gods who wake at dawn, who look like the sun, for soma-drinking.
Jamison Brereton Notes
As with vs. 4, the beginning of this verse connects with the final word of the previous one: 8d … svadhvara ‘o you of good ceremony’ / 9a … adhvarā́ṇām ‘of the ceremonies’.
svardṛ́ś- is a difficult word, with multiple interpretations. See Scarlatta (pp. 234- 39) for discussion of the various possibilities, though his favored one (“das Sonnenlicht sehend”) seems to me the less common, since the adj. generally modifies gods. I generally take it as meaning ‘having the look/appearance of the sun’, that is ‘looking like the sun’, but occasionally as ‘having the sight of the sun’, that is, ‘seeing the sun’. Interpretations like Geldner’s “deren Auge die Sonne ist” are unlikely because dṛ́ś- is not ‘eye’. See Renou (EVP XII.81). In this particular passage, it is possible that ‘seeing the sun’ might also be appropriate, as anticipating the description of Agni in the next vs. (10b) viśvádarśata- ‘visible to all’. In other words, the gods in 9 “see the sun” and in 10 Agni, often homologized to the sun, is something that everyone sees.
I.44.10, 12: In my opinion, purohitá-, though preserving its literal meaning ‘set in front’, also already refers technically to a priestly office, the figure later known as the Purohita. Agni is called purohitá- both because he is literally ‘set in front’, that is, moved to the east to serve as the offering fire (later called the Āhavanīya), and because he serves as priest. JPB, however, does not believe that the word has developed this technical meaning in the RV. See esp. his 2004 “Bráhman, Brahmán, and Sacrificer,” in Griffiths and Houben, eds., The Vedas: Texts, Language & Ritual: Proceedings of the Third International Vedic Workshop, Leiden 2002, 325-44.
Griffith
For, Agni, Lord of sacrifice and messenger of men art thou:
Bring thou the Gods who wake at dawn who see the light, this day to drink the Soma juice.
Oldenberg
As thou, O Agni, art the lord of worship, the messenger of the clans, conduct hither to-day the gods awakening with the dawn, of sun-like aspect, that they may drink Soma.
Geldner
Denn du bist der Herr der Opfer, Agni, der Bote der Clangenossen. Fahr heute die frühwachen Götter zum Somatrunk her, deren Auge die Sonne ist !
Grassmann
Denn du bist ja der Opfer Herr, der Menschen Bote, Agni, du; Die frühe wachen Götter fahre heute her, zum Somatrunk die himmlischen.
Elizarenkova
Ведь ты господин на жертвенных празднествах,
О Агни, ты вестник племен.
Сегодня на питье сомы привези богов,
Пробуждающихся на заре, (богов), чей глаз – солнце.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- प्रस्कण्वः काण्वः
- आर्चीत्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर यह विद्वान् कैसा है, इस विषय का उपदेश अगले मंत्र में किया है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अग्ने) विद्वन ! जो तू (हि) निश्चय करके (अध्वराणाम्) यज्ञ और (विशाम्) प्रज्ञाओं के (पतिः) पालक (असि) हो इससे आप (अद्य) आज (सोमपीतये) अमृतरूपी रसों के पीने रूप व्यवहार के लिये (उषर्बुधः) प्रातःकाल में जागनेवाले (स्वर्दृशः) विद्यारूपी सूर्य्य के प्रकाश से यथावत् देखने वाले (देवान्) विद्वान् वा दिव्यगुणों को (आवह) प्राप्त हूजिये ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सभासेनाध्यक्षादि विद्वान् लोग विद्या पढ़के प्रजा पालनादि यज्ञों की रक्षा के लिये प्रजा में दिव्य गुणों का प्रकाश नित्य किया करें ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: पुनरयं विद्वान् कीदृश इत्युपदिश्यते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
(पतिः) पालयिता (हि) खलु (अध्वराणाम्) यज्ञानाम् (अग्ने) नीतिज्ञ विद्वन् (दूतः) यो दुनोति शत्रून् भेत्तुं जानाति सः (विशाम्) प्रजानाम् (असि) (उषर्बुधः) य उषसि बुध्यन्ते तान् (आ) आभिमुख्ये (वह) प्राप्नुहि (सोमपीतये) सोमानाममृतरसानां पानं यस्मिन् व्यवहारे तस्मै। अत्र सह#सुपा इति समासः। (देवान्) विदुषो दिव्यगुणान्वा (अद्य) अस्मिन्दिने (स्वर्दृशः) ये सुखेन विद्यानन्दं पश्यन्ति तान् ॥९॥ #[अ० २।१।४।]
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे अग्ने विद्वन् ! यस्त्वमध्वराणां विशां पतिरसि तस्मात्तमद्य हि सोमपीतय उषर्बुधः स्वर्दृशो देवानावह ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सभासेनाद्यध्यक्षादयो विद्वांसो विद्यापाठन प्रजापालनादियज्ञानां रक्षायै प्रजासु दिव्यगुणान्नित्यं प्रकाशयेयुः ॥९॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सभासेनाध्यक्ष इत्यादी विद्वान लोकांनी विद्या शिकून प्रजापालनरूपी यज्ञाच्या रक्षणासाठी प्रजेमध्ये दिव्य गुण नित्य प्रकट करावेत. ॥ ९ ॥
10 अग्ने पूर्वा - सतो बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓ग्ने पू᳓र्वा अ᳓नूष᳓सो विभावसो
दीदे᳓थ विश्व᳓दर्शतः
अ᳓सि ग्रा᳓मेषु अविता᳓ पुरो᳓हितो
अ᳓सि यज्ञे᳓षु मा᳓नुषः
मूलम् ...{Loading}...
अग्ने॒ पूर्वा॒ अनू॒षसो॑ विभावसो दी॒देथ॑ वि॒श्वद॑र्शतः ।
असि॒ ग्रामे॑ष्ववि॒ता पु॒रोहि॒तोऽसि॑ य॒ज्ञेषु॒ मानु॑षः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - प्रस्कण्वः काण्वः
- छन्दः - सतो बृहती
Thomson & Solcum
अ᳓ग्ने पू᳓र्वा अ᳓नूष᳓सो विभावसो
दीदे᳓थ विश्व᳓दर्शतः
अ᳓सि ग्रा᳓मेषु अविता᳓ पुरो᳓हितो
अ᳓सि यज्ञे᳓षु मा᳓नुषः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
ánu ← ánu (invariable)
pū́rvāḥ ← pū́rva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
uṣásaḥ ← uṣás- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
vibhāvaso ← vibhā́vasu- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
dīdétha ← √dī- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
viśvádarśataḥ ← viśvádarśata- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ási ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
avitā́ ← avitár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
grā́meṣu ← grā́ma- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
puróhitaḥ ← puróhita- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ási ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
mā́nuṣaḥ ← mā́nuṣa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yajñéṣu ← yajñá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
अग्ने॑ । पूर्वाः॑ । अनु॑ । उ॒षसः॑ । वि॒भा॒व॒सो॒ इति॑ विभाऽवसो । दी॒देथ॑ । वि॒श्वऽद॑र्शतः ।
असि॑ । ग्रामे॑षु । अ॒वि॒ता । पु॒रःऽहि॑तः । असि॑ । य॒ज्ञेषु॑ । मानु॑षः ॥
Hellwig Grammar
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- pūrvā ← pūrvāḥ ← pūrva
- [noun], accusative, plural, feminine
- “aforesaid(a); antecedent; previous(a); first; eastern; former(a); pūrva [word]; age-old; anterior; bygone; fore(a); predictive; firstborn; easterly; instrumental.”
- anūṣaso ← anu
- [adverb]
- “subsequently; behind; along; towards; because.”
- anūṣaso ← uṣasaḥ ← uṣas
- [noun], accusative, plural, feminine
- “Ushas; dawn; uṣas [word]; morning.”
- vibhāvaso ← vibhāvasu
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sun; Surya.”
- dīdetha ← dīdī
- [verb], singular, Perfect indicative
- “shine; glitter.”
- viśvadarśataḥ ← viśva
- [noun]
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- viśvadarśataḥ ← darśataḥ ← darśata
- [noun], nominative, singular, masculine
- “beautiful; visible; beautiful.”
- asi ← as
- [verb], singular, Present indikative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- grāmeṣv ← grāmeṣu ← grāma
- [noun], locative, plural, masculine
- “village; grāma [word]; group; battalion; club; Hindu gamut; troop; multitude; crowd; kin; collection; people.”
- avitā ← avitṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “favorable.”
- purohito ← purohitaḥ ← purohita
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Purohita; purohita [word].”
- ‘si ← asi ← as
- [verb], singular, Present indikative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- yajñeṣu ← yajña
- [noun], locative, plural, masculine
- “yajña; religious ceremony; Vishnu; yajña [word]; Yajña; Shiva.”
- mānuṣaḥ ← mānuṣa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “human.”
सायण-भाष्यम्
हे विभावसो विशिष्टप्रकाशनरूपधनवन् अग्ने विश्वदर्शतः सवैर्दर्शनीयस्त्वं पूर्वाः उषसः अनु अतीतानुषःकालाननुलक्ष्य दीदेथ दीप्तवानसि। तादृशस्त्वं ग्रामेषु जननिवासस्थानेषु अविता असि रक्षको भवसि । यज्ञेषु अनुष्ठेयकर्मसु पुरोहितः वेदेः पूर्वस्यां दिश्यवस्थितः मानुषः असि ऋत्विग्यजमानानां मनुष्याणां हितोऽसि ॥ दीदेथ । दीदेतिश्छान्दसो दीप्तिकर्मा । आगमानुशासनस्य अनित्यत्वात् इडभावः। द्विर्वचनप्रकरणे छन्दसि वेति वक्तव्यम् ’ (का. ६. १. ८. १ ) इति वचनात् द्विर्वचनाभावः । विश्वदर्शतः विश्वैर्दर्शनीयः । भृमृदृशि° ’ इत्यादिना दृशेः अतच् । मरुद्वृधादित्वात् पूर्वपदान्तोदात्तत्वम् ( पा. सू. ६. २. १०६. २ )। पुरोहितः । ‘ पूर्वाधरावराणामसि पुरधवश्चैषाम् ’ ( पा. सू. ५, ३. ३९ ) इति असिप्रत्ययान्तः पुरस्शब्दः । ‘ तद्धितश्चासर्वविभक्तिः । (पा. सू. १. १. ३८) इति अव्ययत्वात् ’ पुरोऽव्ययम् ’ ( पा. सू. १. ४. ६७ ) इति गतिसंज्ञायां सत्यां गतिसमासे ‘ गतिरनन्तरः’ इति पूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वम् ॥ ॥ २९ ॥
Wilson
English translation:
“Resplendent Agni, visible to all, you have blazed after many preceding dawns, you are the protector (of people) in villages, you are the associate of man plural ced on the east (of the altar).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Man plural ced on the east: purohita = the domestic priest
Jamison Brereton
O Agni rich in radiance, through the earlier dawns you have shone visible to all.
You are the helper set in front among the settlements; you are the descendant of Manu (set in front) at the sacrifices.
Jamison Brereton Notes
As just noted, this verse also shares lexicon with the previous one: 9d X-dṛ́ś-, 10b X-darśata-.
“Rich in radiance” is a less clumsy alternative for a literal rendering of the bahuvrīhi vibhā́-vasu- ‘whose goods are radiance’.
Griffith
Thou shonest forth, O Agni, after former dawns, all visible, O rich in light.
Thou art our help in battle-strife, the Friend of man, the great high priest in sacrifice.
Oldenberg
Agni, rich in splendour! thou hast shone after the former dawns, visible to all. Thou art the guardian in the hamlets, the Purohita; thou be- longest to men at the sacrifices 1.
Geldner
Agni ! Du hast an allen früheren Morgen geleuchtet, du Glanzreicher, allsichtbar. Du bist in den Dörfern der Schirmherr und Vogt, du bist der Anwalt bei den Opfern, von Manu, den Menschen dazu bestimmt.
Grassmann
Denn frühem Morgen strahltest du, o Agni, nach, allsichtbar, strahlenreicher du, Ein Helfer den Gemeinden und Hauspriester du der Menschen bei dem Opferfest.
Elizarenkova
О Агни яркосияющий, ты светил
На протяжении прежних зорь, о приятный для всех на вид.
Ты – защитник в деревнях, ты поставлен во главе
На жертвоприношениях, (ты,) близкий человеку.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- प्रस्कण्वः काण्वः
- विराड्विस्तारपङ्क्ति
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वह कैसा हो क्या करे, इस विषय का उपदेश अगले मंत्र में किया है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (विभावसो) विशेष दीप्ति को बसानेवाले (अग्ने) विद्या को प्राप्त करनेहारे विद्वान् ! (विश्वदर्शतः) सभों को देखने योग्य आप (पूर्वाः) पहिले व्यतीत (अनु) फिर (उषसः) आने वाली और वर्त्तमान प्रभात और रात दिनों को (दीदेथ) जानकर एक क्षण भी व्यर्थ न खोवे आप ही (ग्रामेषु) मनुष्यों के निवास योग्य ग्रामों में (अविता) रक्षा करनेवाले (असि) हो और (यज्ञेषु) अश्वमेघ आदि शिल्प पर्य्यन्त क्रियाओं में (मानुषः) मनुष्य व्यक्ति (पुरोहितः) सब साधनों के द्वारा सब सुखों को सिद्ध करनेवाले (असि) हो ॥१०॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्वान् सब दिन एक क्षण भी व्यर्थ न खोवे सर्वथा बहुत उत्तम-२ कार्य्यों के अनुष्ठान ही के लिये सब दिनों को जानकर प्रजा की रक्षा वा यज्ञ का अनुष्ठान करनेवाला निरन्तर हो ॥१०॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: पुनः स कीदृशः किं कुर्य्यादित्युपदिश्यते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
(अग्ने) विद्याप्रकाशक विद्वन् (पूर्वाः) अतीताः (अनु) पश्चात् (उषसः) या वर्त्तमाना आगामिन्यश्च (विभावसो) विशिष्टां भां दीप्तिं वासयति तत्सम्बुद्धौ (दीदेथ) विजानीहि (विश्वदर्शतः) विश्वैः सर्वैः संप्रेक्षितुं योग्यः (असि) (ग्रामेषु) मनुष्यादिनिवासेषु (अविता) रक्षणादिकर्त्ता (पुरोहितः) सर्वसाधनसुखसम्पादयिता (असि) (यज्ञेषु) अश्वमेधादिशिल्पांतेषु (मानुषः) मनुष्याकृतिः ॥१०॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे विभावसोऽग्ने विद्वन् ! विश्वदर्शतो यस्त्वं पूर्वा अनु पश्चादागामिनीर्वर्त्तमाना वोषसो दीदेथ ग्रामेष्ववितासि यज्ञेषु मानुषः पुरोहितोऽसि तस्मादस्माभिः पूज्यो भवसि ॥१०॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्वान् सर्वेषु दिनेष्वेकं क्षणमपि व्यर्थन्न नयेत् सर्वोत्तमकार्य्याऽनुष्ठानयुक्तानि सर्वाणि दिनानि जानीयादेवमेतानि ज्ञात्वा प्रजारक्षको यज्ञानुष्ठाता सततं भवेत् ॥१०॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्वानांनी नेहमी एक क्षणही वाया घालवू नये. सदैव उत्तम कार्याचे अनुष्ठान करून सतत प्रजेचे रक्षण व यज्ञाचे अनुष्ठान करावे. ॥ १० ॥
11 नि त्वा - बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
नि᳓ त्वा यज्ञ᳓स्य सा᳓धनम्
अ᳓ग्ने हो᳓तारम् ऋत्वि᳓जम्
मनुष्व᳓द् देव धीमहि प्र᳓चेतसं
जीरं᳓ दूत᳓म् अ᳓मर्तियम्
मूलम् ...{Loading}...
नि त्वा॑ य॒ज्ञस्य॒ साध॑न॒मग्ने॒ होता॑रमृ॒त्विज॑म् ।
म॒नु॒ष्वद्दे॑व धीमहि॒ प्रचे॑तसं जी॒रं दू॒तमम॑र्त्यम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - प्रस्कण्वः काण्वः
- छन्दः - बृहती
Thomson & Solcum
नि᳓ त्वा यज्ञ᳓स्य सा᳓धनम्
अ᳓ग्ने हो᳓तारम् ऋत्वि᳓जम्
मनुष्व᳓द् देव धीमहि प्र᳓चेतसं
जीरं᳓ दूत᳓म् अ᳓मर्तियम्
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ní ← ní (invariable)
sā́dhanam ← sā́dhana- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
tvā ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
yajñásya ← yajñá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
hótāram ← hótar- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
r̥tvíjam ← r̥tvíj- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
deva ← devá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
dhīmahi ← √dhā- 1 (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:AOR, voice:MED}
manuṣvát ← manuṣvát (invariable)
prácetasam ← prácetas- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ámartyam ← ámartya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
dūtám ← dūtá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
jīrám ← jīrá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
नि । त्वा॒ । य॒ज्ञस्य॑ । साध॑नम् । अग्ने॑ । होता॑रम् । ऋ॒त्विज॑म् ।
म॒नु॒ष्वत् । दे॒व॒ । धी॒म॒हि॒ । प्रऽचे॑तसम् । जी॒रम् । दू॒तम् । अम॑र्त्यम् ॥
Hellwig Grammar
- ni
- [adverb]
- “back; down.”
- tvā ← tvad
- [noun], instrumental, singular
- “you.”
- yajñasya ← yajña
- [noun], genitive, singular, masculine
- “yajña; religious ceremony; Vishnu; yajña [word]; Yajña; Shiva.”
- sādhanam ← sādhana
- [noun], accusative, singular, masculine
- “effective; performing.”
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- hotāram ← hotṛ
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Hotṛ.”
- ṛtvijam ← ṛtvij
- [noun], accusative, singular, masculine
- “ṛtvij; ṛtvij [word].”
- manuṣvad ← manuṣvat
- [adverb]
- deva
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- dhīmahi ← dhā
- [verb], plural, Aorist inj. (proh.)
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- pracetasaṃ ← pracetasam ← pracetas
- [noun], accusative, singular, masculine
- “intelligent; mindful; attentive; wise; apt; observant.”
- jīraṃ ← jīram ← jīra
- [noun], accusative, singular, masculine
- “agile; quick; fast.”
- dūtam ← dūta
- [noun], accusative, singular, masculine
- “messenger; emissary; dūta [word].”
- amartyam ← amartya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “immortal.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने देव मनुष्वत् यथा मनुर्यागदेशे निदधाति तद्वद्वयं त्वां नि धीमहि अत्र स्थापयामः। कीदृशम् । यज्ञस्य साधनं यज्ञनिष्पादकं होतारमृत्विजं ऋतौ वसन्तादिके यष्टारं प्रचेतसं प्रकृष्टज्ञानयुक्तं जीरं शत्रूणां वयोहानिकरं दूतं देवानां दूतस्थानीयम् अमर्त्यं मरणरहितम्॥ मनुष्वत् औणादिकोसिप्रत्ययान्तो मनुस्शब्दः । तेन तुल्यं क्रिया चेद्वतिः ’ (पा. सू. ५. १. ११५ ) इति बतिप्रत्ययः । अयस्मयादित्वेन भत्वात् रुत्वाद्यभावः । धीमहि । ‘डुधाञ् धारणपोषणयोः ‘। लिङि अभ्यासलोपश्छान्दसः। जीरम् । जु इति सौत्रो धातुः । ‘ जोरी च’ ( उ. सू. २. १८१ ) इति रक्प्रत्ययः । कात्यायनस्त्वाह-रकि ज्यः संप्रसारणे जीरेति ( पा. सू. १. १. ४. ६ ) ॥
Wilson
English translation:
“We plural ce you, Agni, as Manu plural ced you, who are the implement of sacrifice, the invoker, the ministering priest, very wise, the destroyer (of foes), immortal, the messenger (of the gods).”
Jamison Brereton
O Agni, as the furtherer of the sacrifice, as the Hotar seasonably sacrificing
would we install you, just as Manu did, o god—and as the discerning, quick, immortal messenger.
Jamison Brereton Notes
Another lexical reminiscence across verses: 10d mā́nuṣaḥ# ‘descendant of Manu’ and 11c #manuṣvát ‘like Manu’. As with the other examples, it is the last word of the previous verse that is matched in the next.
Griffith
Like Manu, we will stablish thee, Agni, performer of the rite,
Invoker, ministering Priest, exceeding wise, the swift immortal messenger.
Oldenberg
O Agni, let us put thee down (on the altar) as Manus did, O god, to be the performer of the sacrifice, the Hotri, the wise priest, the quick immortal messenger.
Geldner
Wir setzen dich ein, Agni, als Ausrichter des Opfers, als Hotri-Priester, o Gott, wie man getan hat, dich den Klugen, den flinken Boten, den unsterblichen.
Grassmann
Wie Manus setzen wir, o Gott, dich als den Opferfördrer ein, Als Priester, Agni, und als rechten Opferer, als schnellen, ew’gen Boten dich.
Elizarenkova
Мы помещаем тебя как исполнителя жертвы,
О Агни, как хотара, регулярно жертвующего,
Как (это было при) Ману, как прозорливого,
Резвого вестника, бессмертного, о бог.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- प्रस्कण्वः काण्वः
- निचृत्पथ्याबृहती
- मध्यमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वह किस प्रकार का हो, इस विषय का उपदेश अगले मंत्र में किया है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (देव) दिव्यविद्यासम्पन्न (अग्ने) भौतिक अग्नि के सदृश उत्तम पदार्थों को सम्पादन करनेवाले मेधावी विद्वान् ! हम लोग (यज्ञस्य) तीन प्रकार के यज्ञ के (साधनम्) मुख्य साधक (होतारम्) हवन करने वा ग्रहण करनेवाले (ऋत्विजम्) यज्ञ साधक (प्रचेतसम्) उत्तम विज्ञान युक्त (जीरम्) वेगवान् (अमर्त्यम्) साधारण मनुष्यस्वभाव से रहित वा स्वरूप से नित्य (दूतम्) प्रशंसनीय बुद्धियुक्त वा पदार्थों को देशान्तर में प्राप्त करनेवाले (त्वा) आपको (मनुष्वत्) मननशील मनुष्य के समान (निधीमहि) निरन्तर धारण करें ॥११॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मंत्र में उपमालंकार है। और आठवें मंत्र से (सुतसोमाः) (कण्वासः) इन दो पदों की अनुवृत्ति है। विद्वान् अग्नि आदि साधन और द्रव्य आदि सामग्री के विना यज्ञ की सिद्धि नहीं कर सकता ॥११॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: पुनः स कीदृशो भवेदित्युपदिश्यते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
(नि) नितराम् (त्वा) त्वाम् (यज्ञस्य) त्रिविधस्य (साधनम्) साध्नोति येन तत् (अग्ने) विद्वन् (होतारम्) हवनकर्त्तारम् (ऋत्विजम्) यज्ञसंपादकम् (मनुष्वत्) मननशीलेन मनुष्येण तुल्यम् (देवम्)# दिव्यविद्यासम्पन्नम् (धीमहि) धरेमहि (प्रचेतसम्) प्रकृष्टं चेतो विज्ञानं यस्य यस्माद्वा तम् (जीरम्) विद्यावन्तम्। अत्र जोरी च। उ० २।२३। अनेनायं सिद्धः। (दूरम्) प्रशस्तबुद्धिमन्तम् (अमर्त्यम्) साधारणमनुष्यस्वभावरहितं स्वस्वरूपेण नित्यम् ॥११॥ #[मूलमन्त्रानुसारेण (देव) हे दिव्यविद्यासम्पन्न। सं०]
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे देवाग्ने ! सुतसोमाः कण्वासो वयं यज्ञस्य साधनं होतारमृत्विजं प्रचेतसं जीरममर्त्यं दूतं त्वा मनुष्वद्धीमहि ॥११॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अष्टमान्मंत्रात् (सुतसोमाः) (कण्वासः) इति पदद्वयमनुवर्त्तते नहि विदुषा द्रव्यसामग्र्या च विना यज्ञसिद्धिं कर्त्तुं शक्यते ॥११॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात उपमालंकार आहे व आठव्या मंत्राने (सुतसोमाः) (कण्वासः) या दोन पदांची अनुवृत्ती होते. विद्वान अग्नी इत्यादी साधन व द्रव्य इत्यादी सामग्रीशिवाय यज्ञाची सिद्धी करू शकत नाही. ॥ ११ ॥
12 यद्देवानां मित्रमहः - सतो बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
य᳓द् देवा᳓नाम् मित्रमहः पुरो᳓हितो
अ᳓न्तरो या᳓सि दूति᳓यम्
सि᳓न्धोर् इव प्र᳓स्वनितास ऊर्म᳓यो
अग्ने᳓र् भ्राजन्ते अर्च᳓यः
मूलम् ...{Loading}...
यद्दे॒वानां॑ मित्रमहः पु॒रोहि॒तोऽन्त॑रो॒ यासि॑ दू॒त्य॑म् ।
सिन्धो॑रिव॒ प्रस्व॑नितास ऊ॒र्मयो॒ऽग्नेर्भ्रा॑जन्ते अ॒र्चयः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - प्रस्कण्वः काण्वः
- छन्दः - सतो बृहती
Thomson & Solcum
य᳓द् देवा᳓नाम् मित्रमहः पुरो᳓हितो
अ᳓न्तरो या᳓सि दूति᳓यम्
सि᳓न्धोर् इव प्र᳓स्वनितास ऊर्म᳓यो
अग्ने᳓र् भ्राजन्ते अर्च᳓यः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
devā́nām ← devá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
mitramahaḥ ← mitrámahas- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
puróhitaḥ ← puróhita- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ántaraḥ ← ántara- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
dūtyàm ← dūtyà- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yā́si ← √yā- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
iva ← iva (invariable)
prásvanitāsaḥ ← √svanⁱ- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, non-finite:PPP}
síndhoḥ ← síndhu- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
ūrmáyaḥ ← ūrmí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
agnéḥ ← agní- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
arcáyaḥ ← arcí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
bhrājante ← √bhrāj- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
पद-पाठः
यत् । दे॒वाना॑म् । मि॒त्र॒ऽम॒हः॒ । पु॒रःऽहि॑तः । अन्त॑रः । यासि॑ । दू॒त्य॑म् ।
सिन्धोः॑ऽइव । प्रऽस्व॑नितासः । ऊ॒र्मयः॑ । अ॒ग्नेः । भ्रा॒ज॒न्ते॒ । अ॒र्चयः॑ ॥
Hellwig Grammar
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- devānām ← deva
- [noun], genitive, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- mitramahaḥ ← mitra
- [noun], masculine
- “friend; Mitra; mitra [word]; sun; ally.”
- mitramahaḥ ← mahaḥ ← mahas
- [noun], vocative, singular, masculine
- “greatness; festival; glory; reward; gladness.”
- purohito ← purohitaḥ ← purohita
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Purohita; purohita [word].”
- ’ntaro ← antaraḥ ← antara
- [noun], nominative, singular, masculine
- “another(a); other; interior; different; near; intermediate; following.”
- yāsi ← yā
- [verb], singular, Present indikative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- dūtyam ← dūtya
- [noun], accusative, singular, neuter
- sindhor ← sindhoḥ ← sindhu
- [noun], genitive, singular, masculine
- “river; Indus; sindhu [word].”
- iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- prasvanitāsa ← prasvanitāsaḥ ← prasvan ← √svan
- [verb noun], nominative, plural
- ūrmayo ← ūrmayaḥ ← ūrmi
- [noun], nominative, plural, masculine
- “wave; billow.”
- ‘gner ← agneḥ ← agni
- [noun], genitive, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- bhrājante ← bhrāj
- [verb], plural, Present indikative
- “shine; glitter; look.”
- arcayaḥ ← arci
- [noun], nominative, plural, masculine
- “flare.”
सायण-भाष्यम्
हे मित्रमहः मित्राणां पूजकाग्ने यत् यदा पुरोहितः त्वं वेदेः पूर्वस्यां दिशि स्थापितः अन्तरः देवयजनमध्ये वर्तमानः सन् देवानां दूत्यं दूतकर्म यासि प्राप्नोषि, तदानीम् अग्नेः तव अर्चयः दीप्तयः भ्राजन्ते दीप्यन्ते । तत्र दृष्टान्तः। सिन्धोरिव । यथा समुद्रस्य प्रस्वनितासः प्रकृष्टध्वनियुक्ताः ऊमर्यः तरङ्गा भ्राजन्ते तद्वत् ॥ मित्रमहः । ‘ मह पूजायाम् ’ । मित्रैर्ऋत्विग्भिर्मह्यते पूज्यते इति मित्रमहाः । औणादिकोऽसुन् । यासि । यद्वृत्तयोगादनिघातः । दूत्यम् । दूतस्य कर्म दूत्यम् । ‘ दूतस्य भागकर्मणी’ (पा. सू. ४. ४. १२०) इति यत्प्रत्ययः। सर्वे विधयश्छन्दसि विकल्प्यन्ते’ इति वचनात् ’ यतोऽनावः’ इत्याद्युदात्तत्वाभावे ‘ तित्स्वरितम् ’ इति स्वरितत्वम् । प्रस्वनितासः । स्यमु स्वन ध्वन शब्दे’। भावे निष्ठा । प्रकृष्टं स्वनितं येषां ते प्रस्वनिताः । असुगागमः । बहुव्रीहौ पूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वम् । ऊर्मयः । ‘ अर्तेरूच्च’ ( उ. सू. ४. ४८४ ) इति मिप्रत्ययः ॥
Wilson
English translation:
“When, cherisher of friends, you are present as the Purohita at a sacrifice, and discharge the mission of the gods, then your flames roar like the resounding billows of the ocean.”
Jamison Brereton
When as the one set in front for the gods, their intimate, you undertake their mission, o you of Mitra’s might,
the beams of your fire flash like the clamorous waves of a river.
Jamison Brereton Notes
Again, lexical echo, though in this case it’s the next-to-last word of the preceding verse: 11d dūtám / 12b dūtyàm.
Note the synaesthesia in the second hemistich, with the sounds of the river’s waves compared to the flashing of fire. The gen. agnéḥ here is a common noun referring to the substance fire, not to the god. Its parallelism with síndhoḥ, also pādainitial, helps ground this usage.
I.44.13-14: The emphasis on hearing in these verses is continued in the next hymn (vss. 2-3, 5, 7).
Griffith
When as the Gods’ High Priest, by many loved, thou dost their mission as their nearest Friend,
Then, like the far-resounding billows of the flood, thy flames, O Agni, roar aloud.
Oldenberg
When thou, the Purohita of the gods, who art great like Mitra, goest on thy errand as messenger in their midst, then the flames of Agni shine like the roaring waves of the Sindhu 1.
Geldner
Wenn du als Anwalt der Götter, du wie Mitra geehrter, als ihr Vertrauter den Botendienst tust, dann erglänzen die Flammen des Agni wie die Wellen der Sindhu erbrausend.
Grassmann
Wenn als der Götter Priester, freudenreicher du als bester Freund auf Botschaft gehst, Dann strahlen, wie wenn Meereswogen brausend gehn, o Agni, deine Flammen auf.
Elizarenkova
Когда поставленный во главе богов, о великий, как Митра,
Близкий (людям и богам), ты исполняешь службу вестника,
Словно шумные волны Синдху,
Сверкают языки пламени Агни.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- प्रस्कण्वः काण्वः
- भुरिग्बृहती
- मध्यमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वह कैसा है, इस विषय का उपदेश अगले मंत्र में किया है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (मित्रमहः) मित्रों में बड़े पूजनीय विद्वान् ! आप मध्यस्थ होकर (दूत्यम्) दूत कर्म को (यासि) प्राप्त करते हो जिस (अग्नेः) आत्मा की (सिन्धोरिव) समुद्र के सदृश (प्रस्वनितासः) शब्द करती हुई (ऊर्मयः) लहरियाँ (अग्नेः) अग्नि के (अर्चयः) दीप्तियां (भ्राजन्ते) प्रकाशित होती हैं। (पुरोहितः) पुरोहित तथा (अन्तरः) मध्यस्थ होते हुए (देवानाम्) विद्वानों के (दूत्यम्) दूत के स्वभाव को (यासि) प्राप्त होते हो सो आप हम लोगों को सत्कार के योग्य क्यों न हों ॥१२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मंत्र में उपमालंकार है। हे मनुष्यो ! तुम जैसे परमेश्वर सबका मित्र पूजनीय पुरोहित अन्तर्यामी होकर दूत के समान सत्य असत्य कर्मों का प्रकाश करता है जैसे ईश्वर की अनन्त दीप्ति विचरती हैं जो ईश्वर सबका धाता, रचने वा पालन करने वा न्यायकारी महाराज सबको उपासने योग्य है, वैसे उत्तम दूत भी राजपुरुषों को माननीय होता है ॥१२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: पुनः स कीदृश इत्युपदिश्यते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
(यत्) यः (देवानाम्) विदुषाम् (मित्रमहः) यो मित्राणां महः पूज्यः (पुरोहितः) पुर एनं दधति पुरोऽयं दधाति सः (अन्तरः) मध्यस्थः सन् (यासि) गच्छसि (दूत्यम्) दूतस्य भागं कर्म वा (सिंधोरिव) यथा समुद्रस्य (प्रस्वनितासः) प्रकृष्टतया शब्दायमानाः (ऊर्मयः) वीचयः (अग्नेः) विद्युतो भौतिकस्य वा (भ्राजन्ते) प्रकाशन्ते (अर्चयः) दीप्तयः ॥१२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मित्रमहो विद्वन् ! यस्त्वं सिंधोरिव प्रस्वनितास ऊर्मयोऽग्नेरर्चयो भ्राजंते पुरोहितोऽन्तरस्सन्देवानां दूत्यं यासि सोऽस्माभिः सत्कर्त्तव्यः कथं न स्याः ॥१२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्याः ! यूयं यथा परमेश्वरः सर्वेषां मनुष्याणां मित्रः पूज्यः पुरोहितोन्तर्य्यामी सन् दूतवदन्तरात्मनि सत्यमसत्यं कर्म जानाति। एवं यस्येश्वरस्यानंता दीप्तयश्चरन्ति स एव जगदीश्वरः सर्वस्य धाता रचकः पालको न्यायकारी महाराजः सर्वैरुपास्योऽस्ति तथोत्तमो दूतः सत्करणीयो भवति ॥१२॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात उपमालंकार आहे. हे माणसांनो तुम्ही (हे जाणा) जसा परमेश्वर सर्वांचा मित्र, पूजनीय, पुरोहित, अंतर्यामी असून दूताप्रमाणे सत्य-असत्य कर्म जाणतो. ज्या ईश्वराची दीप्ती सर्वत्र विचरण करते तो ईश्वर सर्वांचा धाता, निर्माणकर्ता किंवा पालनकर्ता अथवा न्यायकारी राजा असून सर्वांनी उपासना करावी असा आहे. तसे उत्तम दूतही राजपुरुषाकडून मान्यता पावलेला असतो. ॥ १२ ॥
13 श्रुधि श्रुत्कर्ण - बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
श्रुधि᳓ श्रुत्कर्ण व᳓ह्निभिर्
देवइ᳓र् अग्ने सया᳓वभिः
आ᳓ सीदन्तु बर्हि᳓षि मित्रो᳓ अर्यमा᳓
प्रातर्या᳓वाणो अध्वर᳓म्
मूलम् ...{Loading}...
श्रु॒धि श्रु॑त्कर्ण॒ वह्नि॑भिर्दे॒वैर॑ग्ने स॒याव॑भिः ।
आ सी॑दन्तु ब॒र्हिषि॑ मि॒त्रो अ॑र्य॒मा प्रा॑त॒र्यावा॑णो अध्व॒रम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - प्रस्कण्वः काण्वः
- छन्दः - बृहती
Thomson & Solcum
श्रुधि᳓ श्रुत्कर्ण व᳓ह्निभिर्
देवइ᳓र् अग्ने सया᳓वभिः
आ᳓ सीदन्तु बर्हि᳓षि मित्रो᳓ अर्यमा᳓
प्रातर्या᳓वाणो अध्वर᳓म्
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
śrudhí ← √śru- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
śrutkarṇa ← śrútkarṇa- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
váhnibhiḥ ← váhni- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
agne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
devaíḥ ← devá- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
sayā́vabhiḥ ← sayā́van- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
ā́ ← ā́ (invariable)
aryamā́ ← áryaman- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
barhíṣi ← barhís- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
mitráḥ ← mitrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sīdantu ← √sad- (root)
{number:PL, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
adhvarám ← adhvará- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
prātaryā́vāṇaḥ ← prātaryā́van- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
श्रु॒धि । श्रु॒त्ऽक॒र्ण॒ । वह्नि॑ऽभिः । दे॒वैः । अ॒ग्ने॒ । स॒याव॑ऽभिः ।
आ । सी॒द॒न्तु॒ । ब॒र्हिषि॑ । मि॒त्रः । अ॒र्य॒मा । प्रा॒तः॒ऽयावा॑नः । अ॒ध्व॒रम् ॥
Hellwig Grammar
- śrudhi ← śru
- [verb], singular, Aorist imperative
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- śrutkarṇa ← śrut
- [noun]
- “listening.”
- śrutkarṇa ← karṇa
- [noun], vocative, singular, masculine
- “ear; Karṇa; karṇa [word]; auricle; fluke; diameter; lobule.”
- vahnibhir ← vahnibhiḥ ← vahni
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “fire; digestion; Plumbago zeylanica; Agni; vahni; draft horse; three; sacrificial fire; Vahni; gold; southeast; citron; charioteer; leader.”
- devair ← devaiḥ ← deva
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- sayāvabhiḥ ← sa
- [adverb]
- “with; little; together.”
- sayāvabhiḥ ← yāvabhiḥ ← yāvan
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “traveler.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- sīdantu ← sad
- [verb], plural, Present imperative
- “sit down; break down; slow; sink; crumble; fracture; perish; ride; stop; besiege; tire.”
- barhiṣi ← barhis
- [noun], locative, singular, neuter
- “Barhis; barhis [word].”
- mitro ← mitraḥ ← mitra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “friend; Mitra; mitra [word]; sun; ally.”
- aryamā ← aryaman
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Aryaman; aryaman [word]; sun.”
- prātaryāvāṇo ← prātar
- [adverb]
- “at dawn; early.”
- prātaryāvāṇo ← yāvāṇaḥ ← yāvan
- [noun], nominative, plural, masculine
- “traveler.”
- adhvaram ← adhvara
- [noun], accusative, singular, masculine
- “yajña; ceremony; adhvara [word].”
सायण-भाष्यम्
हे श्रुत्कर्ण श्रवणसमर्थाभ्यां कर्णाभ्यां युक्त अग्ने श्रुधि अस्मदीयं वचनं शृणु । यः मित्रः देवो यश्व अर्यमा ये चान्ये प्रातर्यावाणः प्रातःकाले देवयजनं गच्छन्तो देवास्तैः सर्वैः सयावभिः आहवनीयाग्निना त्वया समानगतिभिरन्यैः वह्निभिर्देवैः सह अध्वरं क्रतुमुद्दिश्य बर्हिषि दर्भे आ सीदन्तु उपविशन्तु ॥ श्रुधि । ‘ श्रु श्रवणे ‘। श्रुशृणु° ’ इत्यादिना हेर्धिरादेशः। ‘ बहुलं छन्दसि’ इति विकरणस्य लुक् । श्रुत्कर्ण । शृणोतीति श्रुत् । क्विपि तुगागमः । श्रुतौ कर्णौ यस्यासौ श्रुत्कर्णः । वह्निभिः ।’ वह प्रापणे ‘। ’ वहिश्रियुश्रुग्लाहात्वरिभ्यो नित्’ इति निप्रत्ययः । नित्त्वादाद्युदात्तत्वम् । सयावभिः । समानं यान्तीति सयावानः । ‘ या प्रापणे ‘। ‘ आतो मनिन् ’ इति वनिप् । कृदुत्तरपदप्रकृतिस्वरत्वम् । प्रातर्यावाणः । पूर्ववत् ‘ प्रातिपदिकान्तनुम्विभक्तिषु च ’ ( पा. सू. ८. ४. ११ ) इति णत्वम् ॥
Wilson
English translation:
“Agni, with sharp ears, hear me; let Mitra and Aryaman, and Aryaman, and (other) early-stirring deities, with all the accompanying oblation-bearing gods, sit down at the sacrifice upon the sacred grass.”
Jamison Brereton
Listen, you with listening ears, along with your passengers, the gods who travel with you, o Agni.
Let them sit on the ritual grass—Mitra, Aryaman, and those who travel early to the ceremony.
Jamison Brereton Notes
váhni- is usually ‘conveyor’, but here the gods cannot be conveying Agni, and the word seems to be quite loosely connected with the notion of conveyance. My ‘passengers’ is probably pushing it beyond where it should go.
Griffith
Hear, Agni, who hast ears to hear, with all thy train of escort Gods;
Let Mitra, Aryaman, seeking betimes our rite, seat them upon the sacred grass.
Oldenberg
Agni with thy attentive ears, hear me, together with the gods driven (on their chariots) 1 who accompany thee. May Mitra and Aryaman sit down on the sacrificial grass, they who come to the ceremony early in the morning.
Geldner
Höre hörenden Ohres mit den zu Wagen fahrenden Göttern, den Mitkommenden, o Agni ! Auf das Barhis soll sie sich setzen, Mitra, Aryaman, am Morgen zum Opfer kommend.
Grassmann
O Agni hör, erhörender, begleitet von dem Götterzug; Lass auf die Streu sich setzen Mitra, Arjaman, die früh erscheinen zu dem Fest.
Elizarenkova
Прислушайся, о чуткий ухом Агни, вместе с богами -
Возницами (жертвы), сопровождающими тебя!
Пусть усядутся на жертвенную солому Митра, Арьяман (и другие),
Выезжающие утром на жертвенное празднество!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- प्रस्कण्वः काण्वः
- पथ्यावृहती
- मध्यमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वह विद्वान् कैसा है, इस विषय का उपदेश अगले मंत्र में किया है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (श्रुत्कर्ण) श्रवण करनेवाले (अग्ने) विद्याप्रकाशक विद्वन् ! आप प्रीति के साथ (सयावभिः) तुल्य जाननेवाले (वन्हिभिः) सत्याचार के भार धरनेहारे मनुष्य आदि (देवैः) विद्वान् और दिव्यगुणों के साथ (अस्माकम्) हम लोगों की वर्त्ताओं को (श्रुधि) सुनो, तुम और हम लोग (मित्रः) सबके हितकारी (अर्य्यमा) न्यायाधीश (प्रातर्य्यावाणः) प्रतिदिन पुरुषार्थ से युक्त (सर्वे) सब (अध्वरम्) अहिंसनीय पहिले कहे हुए यज्ञ को प्राप्त होकर (बर्हिषि) उत्तम व्यवहार में (आसीदन्तु) ज्ञान को प्राप्त हों वा स्थित हों ॥१३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यों को उचित है कि सब विद्याओं को श्रवण किये हुए धार्मिक मनुष्यों को राज्यव्यवहार में विशेष करके युक्त विद्वान् लोग शिक्षा से युक्त भृत्यों से सब कार्य्यों को सिद्ध और सर्वदा आलस्य को छोड़ निरन्तर पुरुषार्थ में यत्न करें। निदान इसके विना निश्चय है कि, व्यवहार वा परमार्थ कभी सिद्ध नहीं होते ॥१३॥ सं० भा० के अनुसार करें, और। सं०
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: पुनः स कीदृश इत्युपदिश्यते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
(श्रुधि) शृणु (श्रुत्कर्ण) यः शृणोति कर्णाभ्यां तत्संबुद्धौ (वन्हिभिः) वहनसमर्थैः (देवैः) विद्वद्भिः (अग्ने) विद्याप्रकाशयुक्त (सयावभिः) ये समानं यान्ति ते सयावानस्तैः (आ) आभिमुख्ये (सीदन्तु) (बर्हिषि) उत्तमे व्यवहारे स्थाने वा (मित्रः) सर्वहितकारी न्ययाधीशः (प्रातर्यावाणः) ये प्रातः प्रतिदिनं पुरुषार्थं यान्ति ते (अध्वरम्) अहिंसनीयं पूर्वोक्तयज्ञम् ॥१३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे श्रुत्कर्णाऽग्ने ! विद्वँस्त्वं संप्रीत्या सयावभिर्वन्हिभिर्देवैः सहास्माकं वार्त्ताः श्रुधि शृणु मित्रोऽर्य्यमा प्रातर्यावाणस्सर्वेऽध्वरमनुष्ठाय बर्हिष्यासीदन्तु ॥१३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्याः श्रुतसर्वविद्यान्धार्मिकान्मनुष्यान् राजकार्य्येषु नियुंजीरन् विद्वांसस्तु खलु सुशिक्षितैर्भृत्यैः सर्वाणि कार्याणि साधयेयुः सर्वदाऽऽलस्यं विहाय सततं पुरुषार्थे प्रयतेरन् नह्येवं विना खलु व्यवहारपरमार्थौ सिध्येते, इति ॥१३॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सर्व विद्यांचे श्रवण केलेल्या धार्मिक माणसांना राज्यव्यवहारात विशेष करून युक्त करावे. विद्वान लोकांनी शिक्षणाने युक्त सेवकांकडून सर्व कार्य सिद्ध करावे व सदैव आळस सोडून सतत पुरुषार्थ करावा. माणसांनी हे निश्चित जाणावे की याशिवाय व्यवहार किंवा परमार्थ कधी सिद्ध होऊ शकत नाही. ॥ १३ ॥
14 शृण्वन्तु स्तोमम् - सतो बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
शृण्व᳓न्तु स्तो᳓मम् मरु᳓तः सुदा᳓नवो
अग्निजिह्वा᳓ ऋतावृ᳓धः
पि᳓बतु सो᳓मं व᳓रुणो धृत᳓व्रतो
अश्वि᳓भ्याम् उष᳓सा सजूः᳓
मूलम् ...{Loading}...
शृ॒ण्वन्तु॒ स्तोमं॑ म॒रुतः॑ सु॒दान॑वोऽग्निजि॒ह्वा ऋ॑ता॒वृधः॑ ।
पिब॑तु॒ सोमं॒ वरु॑णो धृ॒तव्र॑तो॒ऽश्विभ्या॑मु॒षसा॑ स॒जूः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - प्रस्कण्वः काण्वः
- छन्दः - सतो बृहती
Thomson & Solcum
शृण्व᳓न्तु स्तो᳓मम् मरु᳓तः सुदा᳓नवो
अग्निजिह्वा᳓ ऋतावृ᳓धः
पि᳓बतु सो᳓मं व᳓रुणो धृत᳓व्रतो
अश्वि᳓भ्याम् उष᳓सा सजूः᳓
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
marútaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
śr̥ṇvántu ← √śru- (root)
{number:PL, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
stómam ← stóma- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
sudā́navaḥ ← sudā́nu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
agnijihvā́ḥ ← agnijihvá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
r̥tāvŕ̥dhaḥ ← r̥tāvŕ̥dh- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
dhr̥távrataḥ ← dhr̥távrata- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
píbatu ← √pā- 2 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
sómam ← sóma- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
váruṇaḥ ← váruṇa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
aśvíbhyām ← aśvín- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:DU}
sajū́s ← sajū́s (invariable)
uṣásā ← uṣás- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
पद-पाठः
शृ॒ण्वन्तु॑ । सोम॑म् । म॒रुतः॑ । सु॒ऽदान॑वः । अ॒ग्नि॒ऽजि॒ह्वाः । ऋ॒त॒ऽवृधः॑ ।
पिब॑तु । सोम॑म् । वरु॑णः । धृ॒तऽव्र॑तः । अ॒श्विऽभ्या॑म् । उ॒षसा॑ । स॒ऽजूः ॥
Hellwig Grammar
- śṛṇvantu ← śru
- [verb], plural, Present imperative
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- stomam ← stoma
- [noun], accusative, singular, masculine
- “hymn; Stoma; stoma [word].”
- marutaḥ ← marut
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- sudānavo ← sudānavaḥ ← sudānu
- [noun], nominative, plural, masculine
- “big; lavish.”
- ‘gnijihvā ← agni
- [noun], masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- ‘gnijihvā ← jihvāḥ ← jihvā
- [noun], nominative, plural, masculine
- “tongue; tongue; jihvā [word]; fire.”
- ṛtāvṛdhaḥ ← ṛtāvṛdh
- [noun], nominative, plural, masculine
- “sincere.”
- pibatu ← pā
- [verb], singular, Present imperative
- “drink; gulp; soak; drink; suck; inhale.”
- somaṃ ← somam ← soma
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Soma; moon; soma [word]; Candra.”
- varuṇo ← varuṇaḥ ← varuṇa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- dhṛtavrato ← dhṛta ← dhṛ
- [verb noun]
- “keep; put; hold; assume; wear; take; promise; stay; exist; hold; begin; dip.”
- dhṛtavrato ← vrataḥ ← vrata
- [noun], nominative, singular, masculine
- “vrata (vote); commandment; law; oath; command; rule; custom; vrata [word]; rule; behavior.”
- ‘śvibhyām ← aśvibhyām ← aśvin
- [noun], instrumental, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- uṣasā ← uṣas
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “Ushas; dawn; uṣas [word]; morning.”
- sajūḥ ← sajūs
- [adverb]
सायण-भाष्यम्
मरुतः देवाः स्तोमम् अस्मदीयं स्तोत्रं शृण्वन्तु । कीदृशाः । सुदानवः सुष्ठु फलस्य दातारः अग्निजिह्वाः अग्निर्जिह्वास्थानीयो मुख्यो येषु मरुत्सु तादृशाः ऋतावृधः सत्यस्य यज्ञस्य वा वर्धकाः । तथा धृतव्रतः गृहीतकर्मा वरुणः देवः अश्विभ्यां देवाभ्याम् उषसा देवतया सजूः सह सोमं पिबतु ॥ सुदानवः । डुदाञ् दाने’। दाभाभ्यां नुः ’ ( उ. सू. ३. ३१२) इति भावे नुप्रत्ययः। दानुशब्द आद्युदात्तः । शोभनं दानु येषाम् ।’ आद्युदात्तं द्व्यच्छन्दसि’ इत्युत्तरपदाद्युदात्तत्वम् । अग्निजिह्वाः । अग्नेर्जिह्वायामवस्थिताः हविर्भाज इत्यर्थः । तात्स्थ्यात् ताच्छब्द्यम् । अग्निर्जिह्वास्थानीयो येषां ते । छान्दसमन्तोदात्तत्वम् । ऋतावृधः । ऋतस्य सत्यस्य यज्ञस्य वा वर्धयितारः । वृधेः अन्तर्भावितण्यर्थात् ’ क्विप् च ’ इति क्विप् । अन्येषामपि दृश्यते ’ इति पूर्वपदस्य दीर्घत्वम् ॥ ॥ ३० ॥
Wilson
English translation:
“Let the munificent Maruts, who have tongues of fire, and are encouragers of sacrifice, hear our praise; let the rite-fulfilling Varuṇa, with the Aśvins, and with Uṣas, drink the Soma juice.”
Jamison Brereton
Let them listen to the praise—the Maruts of good drops, whose tongue is Agni, strong through truth.
Let him drink the soma—Varuṇa of steadfast commandment, jointly with the Aśvins and with Dawn.
Jamison Brereton Notes
The final pāda makes a little ring with 2c.
Griffith
Let those who strengthen Law, who bountifully give, the life-tongued Maruts, hear our praise.
May Law-supporting Varuna with the Asvins twain and Usas, drink the Soma juice.
Oldenberg
May the Maruts, they who give rain, the fire-tongued increasers of Rita, hear my praise. May Varuna, whose laws are firm, drink the Soma, united with the two Asvins and with the Dawn!
Geldner
Den Lobgesang sollen die Gabenschönen Marut hören, deren Zunge Agni ist, die Mehrer der Wahrheit. Varuna, der die Gebote aufrecht hält, soll den Soma trinken im Verein mit den Asvin, mit Usas.
Grassmann
Es hör das Lob die reiche heil’ge Marutschar, die mit des Agni Zunge trinkt, Den Soma trinke Varuna, des Rechtes Hort, mit Uschas und dem Ritterpaar.
Elizarenkova
Пусть услышат хвалу Маруты, щедро дающие,
Чей язык – Агни, умножающие закон!
Пусть Варуна, чей обет крепок, пьет сому
Вместе с Ашвинами и Ушас!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- प्रस्कण्वः काण्वः
- विराट्सतःपङ्क्ति
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वे कैसे होवें, इस विषय का उपदेश अगले मंत्र में किया है।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! (अग्निजिह्वाः) जिनकी अग्नि के समान शब्द विद्या से प्रकाशित हुई जिह्वा है (ऋतावृधः) सत्य के बढ़ानेवाले (सुदानवः) उत्तम दानशील (मरुतः) विद्वानों ! तुम लोग हम लोगों के (स्तोमम्) स्तुति वा न्याय प्रकाश को (शृण्वन्तु) श्रवण करो, इसी प्रकार प्रतिजन (सजूः) तुल्य सेवने (वरुणः) श्रेष्ठ (धृतव्रतः) सत्य व्रत का धारण करनेहारे सब मनुष्यजन (उषसा) प्रभात (अश्विभ्याम्) व्याप्तिशील सभा सेना शाला धर्माध्यक्ष अध्वर्युओं के साथ (सोमम्) पदार्थविद्या से उत्पन्न हुए आनन्दरूपी रस को (पिबतु) पिओ ॥१४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो विद्या धर्म वा राजसभाओं से आज्ञा प्रकाशित हो सब मनुष्य उनका श्रवण तथा अनुष्ठान करें, जो सभासद् हों वे भी पक्षपात को छोड़कर प्रतिदिन सबके हित के लिये सब मिलकर जैसे अविद्या, अधर्म, अन्याय को नाश होवे वैसा यत्न करें ॥१४॥ इस सूक्त में धर्म की प्राप्ति दूत का करना सब विद्याओं का श्रवण उत्तम श्री की प्राप्ति श्रेष्ठ सङ्ग स्तुति और सत्कार पदार्थ विद्याओं सभाध्यक्ष दूत और यज्ञ का अनुष्ठान मित्रादिकों का ग्रहण परस्पर मिलकर सब कार्य्यों की सिद्धि उत्तम व्यवहारों में स्थिति परस्पर विद्या धर्म राजसभाओं को सुनकर अनुष्ठान करना कहा है इससे इस सूक्तार्थ की पूर्व सूक्त के अर्थ के साथ सङ्गति जाननी चाहिये। यह तीसवां वर्ग और चवालीसवां सूक्त समाप्त हुआ ॥३०॥४४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: पुनस्ते कीदृशा भवेयुरित्युपदिश्यते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
(शृण्वन्तु) (स्तोमम्) स्तुतिविषयं न्यायप्रज्ञापनम् (मरुतः) विद्वांस ऋत्विजः सुखप्राप्त्यर्हाः सर्वे प्रजास्थाः मनुष्याः। मरुत इत्यृत्विङ्ना०। निघं० ३।१८। पदना० निघं० ५।५। (सुदानवः) शोभनानि दानवो दानानि येषान्ते (अग्निजिह्वाः) अग्निवद्विद्याशब्द प्रकाशिका जिह्वा येषान्ते (ऋतावृधः) ऋतेन सत्येन वर्द्धन्ते ते। अत्राऽन्येषामपीति दीर्घः। (पिबतु) (सोमम्) पदार्थसमूहजं रसम् (वरुणः) श्रेष्ठः (धृतव्रतः) धृतं सत्यं व्रतं येन सः (अश्विभ्याम्) व्याप्तिशीलाभ्यां सभासेनाधर्माध्यक्षाभ्यामध्वर्युभ्यां (उषसा) प्रकाशेन (सजूः) यः समानं जुषते सः ॥१४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्याः ! अग्निजिह्वा ऋतावृधः सुदानवो मरुतो भवन्तोऽस्माकं स्तोमं शृण्वन्तु। एवं प्रतिजनः सजूर्वरुणो धृतव्रतः सन्नुषसाश्विभ्यां सह सोमं पिबत ॥१४॥॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या धर्मराजसभानां सकाशादाज्ञाः प्रकाश्यन्ते ताः सर्वैर्मनुष्यैः श्रुत्वा यथावदनुष्ठातव्याः। ये च तत्रस्थाः सभासदो भवेयुस्तेऽपि पक्षपातं विहाय प्रतिदिनं सर्वहिताय सर्वे मिलित्वा यथाऽविद्याऽधर्माऽन्यायनाशो भवेत् तथैव प्रयतेरन्निति ॥१४॥ अस्मिन्सूक्ते धर्मप्राप्तिकरणं दूतत्वसम्पादनं सर्वविद्याश्रवणं परश्रीसंप्रापणं श्रेष्ठपुरुषसम्पादनमुत्तमपुरुषस्तवनसत्कारौ सर्वाभिः प्रजाभिरुत्तमपुरुषपदार्थप्रकाशनं विद्वद्भिः पदार्थविद्यानां सम्पादनं सभाध्यक्षदूतकृत्यं यज्ञानुष्ठानं मित्रतादिसंग्रहणमुत्तमव्यवहारे स्थितिः परस्परं विद्याधर्मराजसभाज्ञाः श्रुत्वाऽनुष्ठानमुक्तमतोऽस्य सूक्तार्थस्य त्रयश्चत्वारिंशत्तमसूक्तोक्तार्थेन सह संगतिरस्तीति वेदितव्यम् ॥ इति त्रिंशो वर्गः चतुश्चत्वारिंशं सूक्तं च समाप्तम् ॥३०॥४४॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्या धर्म किंवा राजसभेकडून ज्या आज्ञा दिलेल्या असतील त्यांचे सर्व माणसांनी श्रवण व अनुष्ठान करावे. सभासदांनीही भेदभाव न करता प्रत्येक दिवशी सर्वांनी मिळून सर्वांच्या हितासाठी अविद्या, अधर्म, अन्यायाचा नाश होईल असा प्रयत्न करावा. ॥ १४ ॥