सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
’ प्रति त्यम्’ इति नवर्चं द्वितीयं सूक्तम् । ऋषिच्छन्दसी पूर्ववत् । देवता त्वनुक्रम्यते - प्रति त्यमाग्निमारुतम्’ इति । कारीरीष्टौ ‘ प्रति त्यम्’ इत्येषा धाय्या। तथा च सूत्रितं - वर्षकामेष्टिः कारीरी तस्यां प्रति त्यं चारुमध्वरमीळे अग्निं स्ववसं नमोभिरिति धाय्ये’ (आश्व. श्रौ. २. १३) इति ।
Jamison Brereton
19
Agni and the Maruts
Medhātithi Kāṇva
9 verses: gāyatrī
The divinity pairing in this hymn—the fire-god Agni and the stormy troop of Maruts—is an uncommon one and makes little mythological sense and little sense in R̥gvedic ritual (though in later śrauta ritual there is an Āgnimāruta śastra recited in the Third Pressing). In fact the pairing exists in this hymn only in its refrain; the first two pādas of each verse are directed at one or the other: Agni in verses 1, 2, and 9, the Maruts in vss. 4–8. All of the Marut verses are structured as definitional relative clauses beginning with yé “which ones, those who,” following the model of hymns like II.12, and the contents are typical Marut themes. Verse 3 is a curious exception, for pāda b names the All Gods (or “all the gods”) though in a context and with a predicate (pāda a) appropriate to the Maruts—and beginning with the same yé. Medhātithi also identifies the Maruts with the All Gods elsewhere (I.23.10).
Jamison Brereton Notes
Agni and the Maruts
01 प्रति त्यम् - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प्र᳓ति त्यं᳓ चा᳓रुम् अध्वरं᳓
गोपीथा᳓य प्र᳓ हूयसे
मरु᳓द्भिर् अग्न आ᳓ गहि
मूलम् ...{Loading}...
प्रति॒ त्यं चारु॑मध्व॒रं गो॑पी॒थाय॒ प्र हू॑यसे ।
म॒रुद्भि॑रग्न॒ आ ग॑हि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निर्मरुतश्च
- ऋषिः - मेधातिथिः काण्वः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
प्र᳓ति त्यं᳓ चा᳓रुम् अध्वरं᳓
गोपीथा᳓य प्र᳓ हूयसे
मरु᳓द्भिर् अग्न आ᳓ गहि
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
Morph
adhvarám ← adhvará- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
cā́rum ← cā́ru- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
práti ← práti (invariable)
tyám ← syá- ~ tyá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
gopīthā́ya ← gopīthá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
hūyase ← √hū- (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:PASS}
prá ← prá (invariable)
ā́ ← ā́ (invariable)
agne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
gahi ← √gam- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
marúdbhiḥ ← marút- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
प्रति॑ । त्यम् । चारु॑म् । अ॒ध्व॒रम् । गो॒ऽपी॒थाय॑ । प्र । हू॒य॒से॒ ।
म॒रुत्ऽभिः॑ । अ॒ग्ने॒ । आ । ग॒हि॒ ॥
Hellwig Grammar
- prati
- [adverb]
- “towards; per; regarding; respectively; according to; until.”
- tyaṃ ← tyam ← tya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “that.”
- cārum ← cāru
- [noun], accusative, singular, masculine
- “pleasant; beautiful; beloved; agreeable; cāru [word].”
- adhvaraṃ ← adhvaram ← adhvara
- [noun], accusative, singular, masculine
- “yajña; ceremony; adhvara [word].”
- gopīthāya ← gopītha
- [noun], dative, singular, masculine
- “protection.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- hūyase ← hvā
- [verb], singular, Indikativ Pr¦s. Passiv
- “raise; call on; call; summon.”
- marudbhir ← marudbhiḥ ← marut
- [noun], instrumental, plural
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- agna ← agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- gahi ← gam
- [verb], singular, Aorist imperative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
सायण-भाष्यम्
त्यच्छब्दः सर्वनाम तच्छब्दपर्यायः। हे अग्ने यो यज्ञः चारुः अङ्गवैकल्यरहितः त्यं तथाविधं चारुमध्वरं प्रतिलभ्य गोपीथाय सोमपानाय प्र हूयसे प्रकर्षेण त्वं हूयसे तस्मात् अस्मिन्नध्वरे त्वं मरुद्भिः देवविशेषैः सह आ गहि आगच्छ । सेयमृक् यास्केनैवं व्याख्याता -’ तं प्रति चारुमध्वरं सोमपानाय प्रहूयसे सोऽग्ने मरुद्भिः सहागच्छ ’ ( निरु. १०. ३६ ) इति ॥ प्रति । निपात आद्युदात्तः । त्यम् । ‘ त्यदादीनामः ’ ( पा. सू. ७. २. १०२ ) । प्रातिपदिकस्वरः । चारुम् । ‘ दॄसनिजनिचरि° । (उ. सू. १. ३ ) इत्यादिना ञुण् । अत उपधायाः’ (पा. सू. ७. २. ११६ ) इति वृद्धिः । नित्त्वादाद्युदात्तः । गोपीथाय। ‘ निशीथगोपीथावगथाः ’ ( उ. सू. २. १६६ ) इति थक्प्रत्ययान्तो निपातितः । प्र । निपातस्वरः ॥
Wilson
English translation:
“Earnestly are you invoked to this perfect rite, to drink the Soma juice; come, Agni, with the Maruts.”
Jamison Brereton
Toward this pleasing ceremony you are called, for its protection.
– With the Maruts, o Agni, come hither.
Griffith
To this fair sacrifice to drink the milky draught thou art invoked:
O Agni, with the Maruts come.
Geldner
Zu diesem angenehmen Opfer wirst du geladen, um es in Schutz zu nehmen. - Mit den Marut komm, o Agni!
Grassmann
Zum Milchtrunk wirst gerufen du, zu diesem schönen Opferfest, Komm, Agni, mit der Marutschar.
Elizarenkova
На этот славный обряд
Ты приглашаешься для защиты (его).
С Марутами приди, о Агни!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निर्मरुतश्च
- मेधातिथिः काण्वः
- गायत्री
- षड्जः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब उन्नीसवें सूक्त का आरम्भ है। उसके पहले मन्त्र में अग्नि के गुणों का उपदेश किया है-
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - जो (अग्ने) भौतिक अग्नि (मरुद्भिः) विशेष पवनों के साथ (आगहि) सब प्रकार से प्राप्त होता है, वह विद्वानों की क्रियाओं से (त्यम्) उक्त (चारुम् अध्वरम् प्रति) प्रत्येक उत्तम-उत्तम यज्ञ में उनकी सिद्धि वा (गोपीथाय) अनेक प्रकार की रक्षा के लिये (प्रहूयसे) अच्छी प्रकार क्रिया में युक्त किया जाता है॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो यह भौतिक अग्नि प्रसिद्ध सूर्य्य और विद्युद्रूप करके पवनों के साथ प्रदीप्त होता है, वह विद्वानों की प्रशंसनीय बुद्धि से हर एक क्रिया की सिद्धि वा सबकी रक्षा के लिये गुणों के विज्ञानपूर्वक उपदेश करना वा सुनना चाहिये॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: योऽग्निर्मरुद्भिः सहागहि समन्तात्प्राप्नोति स विद्वद्भिस्त्यं तं चारुमध्वरं प्रति गोपीथाय प्रहूयसे प्रकृष्टतया शब्द्यते॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
तत्रादौ भौतिकाग्निगुणा उपदिश्यन्ते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (प्रति) वीप्सायाम् (त्यम्) तम् (चारुम्) श्रेष्ठम् (अध्वरम्) यज्ञम् (गोपीथाय) पृथिवीन्द्रियादीनां रक्षणाय। निशीथगोपीथावगथाः। (उणा०२.९) अनेनायं निपातितः। (प्र) प्रकृष्टार्थे (हूयसे) अध्वरसिद्ध्यर्थं शब्द्यते। अत्र व्यत्ययः। (मरुद्भिः) वायुविशेषैः सह (अग्ने) भौतिकः (आ) समन्तात् (गहि) गच्छति। अत्र व्यत्ययो लडर्थे लोट्। बहुलं छन्दसि इति शपो लुक् च॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - यो भौतिकोऽग्निः प्रसिद्धः विद्युद्रूपेण वायुभ्यः प्रदीप्यते सोऽयं विद्वद्भिः प्रशस्तबुद्ध्या प्रतिक्रियासिद्धिः सर्वस्य रक्षणाय तद्गुणज्ञानपुरःसरमुपदेष्टव्यः श्रोतव्यश्चेति॥१॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
अठराव्या सूक्तात सांगितलेल्या बृहस्पती इत्यादी पदार्थांबरोबर या सूक्तात ज्या अग्नी व वायूचे प्रतिपादन केलेले आहे त्यांच्या विद्येची एकता असल्यामुळे या एकोणिसाव्या सूक्ताची संगती जाणली पाहिजे.
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हा भौतिक अग्नी, प्रसिद्ध सूर्य व विद्युत, वायूंबरोबर प्रदीप्त होतो तो विद्वानांच्या प्रशंसनीय बुद्धीने प्रत्येक क्रियेची सिद्धी किंवा सर्वांचे रक्षण करतो. या गुणांचा विज्ञानपूर्वक उपदेश केला व ऐकला पाहिजे. ॥ १ ॥
02 नहि देवो - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
नहि᳓ देवो᳓ न᳓ म᳓र्तियो
मह᳓स् त᳓व क्र᳓तुम् परः᳓
मरु᳓द्भिर् अग्न आ᳓ गहि
मूलम् ...{Loading}...
न॒हि दे॒वो न मर्त्यो॑ म॒हस्तव॒ क्रतुं॑ प॒रः ।
म॒रुद्भि॑रग्न॒ आ ग॑हि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निर्मरुतश्च
- ऋषिः - मेधातिथिः काण्वः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
नहि᳓ देवो᳓ न᳓ म᳓र्तियो
मह᳓स् त᳓व क्र᳓तुम् परः᳓
मरु᳓द्भिर् अग्न आ᳓ गहि
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).;; repeated line
Morph
deváḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mártyaḥ ← mártya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
nahí ← nahí (invariable)
krátum ← krátu- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
maháḥ ← máh- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
parás ← parás (invariable)
táva ← tvám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
agne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
gahi ← √gam- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
marúdbhiḥ ← marút- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
न॒हि । दे॒वः । न । मर्त्यः॑ । म॒हः । तव॑ । क्रतु॑म् । प॒रः ।
म॒रुत्ऽभिः॑ । अ॒ग्ने॒ । आ । ग॒हि॒ ॥
Hellwig Grammar
- nahi
- [adverb]
- devo ← devaḥ ← deva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- martyo ← martyaḥ ← martya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “man; people; martya [word]; Earth.”
- mahas ← mahaḥ ← mah
- [noun], genitive, singular, masculine
- “great; great; distinguished; much(a); adult; long; high.”
- tava ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- kratum ← kratu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “yajña; decision; plan; deliberation; intelligence; Kratu; will; kratu [word]; desire; resoluteness; ritual.”
- paraḥ ← para
- [noun], nominative, singular, masculine
- “best; other; following; devoted(p); extreme; highest; otherwordly; better; hostile; maximal; distant; another(a); para [word]; upper; concluding; foreign; earlier; worse; longer; finest; excessive.”
- marudbhir ← marudbhiḥ ← marut
- [noun], instrumental, plural
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- agna ← agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- gahi ← gam
- [verb], singular, Aorist imperative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने महः महतः तव संबन्धिनं क्रतुं कर्मविशेषमुल्लङ्घ्य परः नहि उत्कृष्टः देवः न भवति खलु । तथा मर्त्यः मनुष्यश्च परः न भवति । ये मनुष्यास्त्वदीयं क्रतुमनुतिष्ठन्ति ये च । देवास्त्वदीये क्रतौ इज्यन्ते ते एवोत्कृष्टा इत्यर्थः । मरुद्भिरित्यादि पूर्ववत् ॥ नहि । एवमादीनामन्तः ’ इत्यन्तोदात्तः । देवः । पचाद्यजन्तः चित्त्वादन्तोदात्तः । महः । महतस्तलोपश्छान्दसः । ‘ बृहन्महतोरुपसंख्यानम् ’ ( पा. सू. ६. १. १७३. १ ) इति विभक्तेरुदात्तत्वम् । तव । ‘ युष्मदस्मदोर्ङसि’ (पा. सू. ६. १. २११ ) इत्याद्युदात्तत्वम् । क्रतुम् ॥ ‘ कृञः कतुः । ( उ. सू. १. ७७ )। प्रत्ययाद्युदात्तत्वम् । गहि । ‘ गम्लृ सृप्लृ गतौ ’ । लोटः सेर्हिः । ‘ बहुलं छन्दसि ’ इति शपो लुक् ।’ अनुदात्तोपदेश° ’ ( पा. सू. ६. ४. ३७ ) इत्यादिना अनुनासिकलोपः । तस्य • असिद्धवदत्रा भात् ’ ( पा. सू. ६. ४. २२ ) इति असिद्धत्वात् “ अतो हेः’ इति लुक् न भवति । निघातः ॥
Wilson
English translation:
“Nor god nor man has power over a rite (dedicated) to you, who are mighty; come, Agni, with the Maruts.”
Jamison Brereton
For no god nor mortal is beyond the will of you who are great.
– With the Maruts, o Agni, come hither.
Griffith
No mortal man, no God exceeds thy mental power, O Mighty one:
O Agni, with the Maruts come:
Geldner
Denn nicht übertrifft ein Gott noch ein Sterblicher deine, des Großen Umsicht. - Mit den Marut komm, o Agni!
Grassmann
Denn über dein, des grossen, Macht ragt weder Gott, noch Sterblicher, Komm, Agni, mit der Marutschar.
Elizarenkova
Ни бог, ни смертный
Не превосходит силой духа тебя, великого.
С Марутами приди, о Агни!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निर्मरुतश्च
- मेधातिथिः काण्वः
- निचृद्गायत्री
- षड्जः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अगले मन्त्र में अग्नि शब्द से ईश्वर और भौतिक अग्नि के गुणों का उपदेश किया है-
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अग्ने) विज्ञानस्वरूप परमेश्वर ! आप कृपा करके (मरुद्भिः) प्राणों के साथ (आगहि) प्राप्त हूजिये अर्थात् विदित हूजिये। आप कैसे हैं कि जिनकी (परः) अत्युत्तम (महः) महिमा है, (तव) आपके (क्रतुम्) कर्मों की पूर्णता से अन्त जानने को (नहि) न कोई (देवः) विद्वान् (न) और न कोई (मर्त्यः) अज्ञानी मनुष्य योग्य है, तथा जो (अग्ने) जिस भौतिक अग्नि का (परः) अति श्रेष्ठ (महः) महिमा है, वह (क्रतुम्) कर्म और बुद्धि को प्राप्त करता है, (तव) उसके सब गुणों को (न देवः) न कोई विद्वान् और (न मर्त्यः) न कोई अज्ञानी मनुष्य जान सकता है, वह अग्नि (मरुद्भिः) प्राणों के साथ (आगहि) सब प्रकार से प्राप्त होता है॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सर्वोत्तम परमेश्वर की महिमा का कर्म अपार है, इससे उसका पार कोई नहीं पा सकता। किन्तु जिसकी जितनी बुद्धि वा विद्या है, उसके अनुसार समाधियोगयुक्त प्राणायाम के द्वारा अन्तर्यामिरूप से स्थित परमेश्वर को तथा वेद और संसार में परमेश्वर ने अपनी रचना से अपने स्वरूप वा गुण तथा भौतिक अग्नि के स्वरूप वा गुण जितने प्रकाशित किये हैं, उतने ही जान सकता है, अधिक नहीं॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अग्ने ! त्वं कृपया मरुद्भिः सहागहि विज्ञातो भव। यस्य तव परो महो महिमास्ति तं क्रतुं तव कर्म सम्पूर्णमियत्तया नहि कश्चिद्देवो न च मनुष्यो वेत्तुमर्हतीत्येकः।यस्य भौतिकाग्नेः परो महो महिमा क्रतुं कर्म प्रज्ञां वा प्रापयति यं न देवो न मर्त्यो गुणेयत्तया परिच्छेत्तुमर्हति सोऽग्निर्मरुद्भिः सहागहि समन्तात्प्राप्नोतीति द्वितीयः॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथाग्निशब्देनेश्वरभौतिकगुणा उपदिश्यन्ते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नहि) प्रतिषेधार्थे (देवः) विद्वान् (न) निषेधार्थे (मर्त्यः) अविद्वान् मनुष्यः (महः) महिमा (तव) परमात्मनस्तस्याग्नेर्वा (क्रतुम्) कर्म (परः) प्रकृष्टगुणः (मरुद्भिः) गणैः सह (अग्ने) विज्ञानस्वरूपेश्वर ! भौतिकस्य वा (आ) समन्तात् (गहि) गच्छ गच्छति वा। अत्र बहुलं छन्दसि इति शपो लुक्। अनुदात्तोपदेश० इत्यनुनासिकलोपः॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - नैव परमेश्वरस्य सर्वोत्तमस्य महिम्नः कर्मणश्चानन्तत्वात् कश्चिदेतस्यान्तं गन्तुं शक्नोति, किन्तु यावत्यौ यस्य बुद्धिविद्ये स्तः, तावन्तं समाधियोगयुक्तेन प्राणायामेनान्तर्य्यामिरूपेण स्थितं वेदेषु सृष्ट्यां भौतिकं च मरुतः स्वस्वरूपगुणा यावन्तः प्रकाशितास्तावन्त एव ते वेदितुमर्हन्ति नाधिकं चेति॥२॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमेश्वर सर्वोत्तम असल्यामुळे त्याचा उत्तम महिमा व कर्म अपार आहे. त्यामुळे त्याचा पारावार नाही; परंतु ज्याची जशी बुद्धी किंवा विद्या आहे, त्यानुसार समाधियोगयुक्त प्राणायामाने अंतर्यामीरूपाने स्थित, वेदात व संसारात परमेश्वराचे आपली रचना, स्वरूप व गुण अथवा जितके अग्नी इत्यादी पदार्थ प्रकाशित केलेले आहेत, तेवढेच जाणू शकतो, अधिक नाही. ॥ २ ॥
03 ये महो - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ये᳓ महो᳓ र᳓जसो विदु᳓र्
वि᳓श्वे देवा᳓सो अद्रु᳓हः
मरु᳓द्भिर् अग्न आ᳓ गहि
मूलम् ...{Loading}...
ये म॒हो रज॑सो वि॒दुर्विश्वे॑ दे॒वासो॑ अ॒द्रुहः॑ ।
म॒रुद्भि॑रग्न॒ आ ग॑हि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निर्मरुतश्च
- ऋषिः - मेधातिथिः काण्वः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
ये᳓ महो᳓ र᳓जसो विदु᳓र्
वि᳓श्वे देवा᳓सो अद्रु᳓हः
मरु᳓द्भिर् अग्न आ᳓ गहि
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).;; repeated line
Morph
maháḥ ← máh- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
rájasaḥ ← rájas- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
vidúḥ ← √vid- 2 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
yé ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
adrúhaḥ ← adrúh- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
devā́saḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
víśve ← víśva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ā́ ← ā́ (invariable)
agne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
gahi ← √gam- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
marúdbhiḥ ← marút- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
ये । म॒हः । रज॑सः । वि॒दुः । विश्वे॑ । दे॒वासः॑ । अ॒द्रुहः॑ ।
म॒रुत्ऽभिः॑ । अ॒ग्ने॒ । आ । ग॒हि॒ ॥
Hellwig Grammar
- ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- maho ← mahaḥ ← mah
- [noun], genitive, singular, neuter
- “great; great; distinguished; much(a); adult; long; high.”
- rajaso ← rajasaḥ ← rajas
- [noun], genitive, singular, neuter
- “powder; menorrhea; dust; Rajas; atmosphere; rajas; pollen; passion; rajas [word]; sindūra; rust; tin; impurity; dark; sky.”
- vidur ← viduḥ ← vid
- [verb], plural, Perfect indicative
- “know; diagnose; perceive; know; accord; notice; deem; mind; learn; specify; watch; recognize; detect; call.”
- viśve ← viśva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- devāso ← devāsaḥ ← deva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- adruhaḥ ← adruh
- [noun], nominative, plural, masculine
- “friendly; benign.”
- marudbhir ← marudbhiḥ ← marut
- [noun], instrumental, plural
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- agna ← agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- gahi ← gam
- [verb], singular, Aorist imperative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने ये मरुतः महो रजसः महत उदकस्य वर्षणप्रकारं विदुः तैः मरुद्भिः इत्यन्वयः । कीदृशा मरुतः । विश्वे सर्वे सप्तविधगणोपेताः । ‘ सप्तगणा वै मरुतः ‘( तै. सं. २. २. ११. १ ) इति श्रुतेः । देवासः द्योतमानाः अद्रुहः द्रोहरहिता वर्षणेन सर्वभूतोपकारित्वात् । तथा च उपरिष्टादाम्नायते– उदीरयथा मरुतः समुद्रतो यूयं वृष्टिं वर्षयथा पुरीषिणः ’ (ऋ. सं. ५. ५५.५ ) इति । शाखान्तरेऽपि मन्त्रान्तरस्य ब्राह्मणमेवमाम्नायते - ‘मरुतां पृषतयः स्थेत्याह मरुतो वै वृष्ट्या ईशते’ (तै. ब्रा.३.३.९.४) इति । रजःशब्दो यास्केन बहुधा व्याख्यातः - ‘ रजो रजतेर्ज्योती रज उच्यत उदकं रज उच्यते लोका रजांस्युच्यन्तेऽसृगहनी रजसी उच्यते ’ (निरु. ४. १९) इति ॥ रजसः । ‘ नब्विषयस्यानिसन्तस्य’ इत्याद्युदात्तः । विदुः । ‘ विद ज्ञाने ‘।’ विदो लटो वा ’ ( पा. सू. ३. ४. ८३ ) इति झेः उसादेशः । प्रत्ययस्वरः । यद्वृत्तयोगात् निघाताभावः। विश्वे । विशेः क्वनन्तस्य नित्त्वादाद्युदात्तत्वम् । देवासः । ‘ आज्जसेरसुक्’ । देवशब्दः पचाद्यजन्तः । चित्त्वादन्तोदात्तः । अद्रुहः । संपदादित्वात् भावे क्विपि बहुव्रीहौ ‘नञ्सुभ्याम् ’ इत्यन्तोदात्तत्वम् । कर्तरि वा क्विप् । तत्पुरुषे हि अव्ययपूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वं स्यात् । न च कृदुत्तरपदप्रकृतिस्वरत्वम् ( पा. सू. ६. २. १३९ ), यतो नञ् न गतिर्न च कारक इति ॥
Wilson
English translation:
“Who all are divine (devāsaḥ = dyotamānāḥ, shining) and devoid of malignity and who know (how to cause the descent) of great waters; come, Agni, with the (sapta-gaṇā or all seven troops of) Maruts.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Udīryathā marutaḥ samudrato yūyam vṛṣṭim vars. ayathā purīṣiṇaḥ: Maruts, you have risen from the ocrean; taking the lead, you have sent down rain (RV 5.55.5);
Rajas = water, light or the world (Nirukta. 4.19)
Jamison Brereton
Those who know the great airy realm, the All Gods without deceit— with the Maruts, o Agni, come hither.
Griffith
All Gods devoid of guile, who know the mighty region of mid-air:
O Agni, with those Maruts come.
Geldner
Die den großen Luftraum kennen, die truglosen Allgötter, mit den Marut komm, o Agni!
Grassmann
Die wohnen in dem grossen Raum,die holden Götter allzumal – Komm, Agni, mit der Marutschar.
Elizarenkova
(Те,) что знают великое воздушное пространство,
Все-Боги, чуждые обмана –
С Марутами приди, о Агни!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निर्मरुतश्च
- मेधातिथिः काण्वः
- गायत्री
- षड्जः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अगले मन्त्र में अग्निशब्द से ईश्वर और भौतिक अग्नि के गुणों का उपदेश किया है-
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ये) जो (अद्रुहः) किसी से द्रोह न रखनेवाले (विश्वे) सब (देवासः) विद्वान् लोग हैं, जो कि (मरुद्भिः) पवन और अग्नि के साथ संयोग में (महः) बड़े-बड़े (रजसः) लोकों को (विदुः) जानते हैं, वे ही सुखी होते हैं। हे (अग्ने) स्वयंप्रकाश होनेवाले परमेश्वर ! आप (मरुद्भिः) पवनों के साथ (आगहि) विदित हूजिये, और जो आपका बनाया हुआ (अग्ने) सब लोकों का प्रकाश करनेवाला भौतिक अग्नि है, सो भी आपकी कृपा से (मरुद्भिः) पवनों के साथ कार्य्यसिद्धि के लिये (आगहि) प्राप्त होता है॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो विद्वान् लोग अग्नि से आकर्षण वा प्रकाश करके तथा पवनों से चेष्टा करके धारण किये हुए लोक हैं, उनको जानकर उनसे कार्य्यों में उपयोग लेने को जानते हैं, वे ही अत्यन्त सुखी होते हैं॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: येऽद्रुहो विश्वेदेवासो विद्वांसो मरुद्भिरग्निना च संयुगे महो रजसो विदुस्त एव सुखिनः स्युः। हे अग्ने ! यस्त्वं मरुद्भिः सहागहि विदितो भवसि तेन त्वया योऽग्निर्निर्मितः मरुद्भिरेव कार्य्यार्थमागच्छति प्राप्तो भवति॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथाग्निशब्देनैतयोर्गुणा उपदिश्यन्ते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ये) मनुष्याः (महः) महसः। अत्र सुपां सुलुग्० इति शसो लुक्। (रजसः) लोकान्। यास्कमुनी रजःशब्दमेवं व्याख्यातवान्-रजो रजतेर्ज्योती रज उच्यत उदकं रज उच्यते लोका रजांस्युच्यन्तेऽसृगहनी रजसी उच्येते। (निरु०४.१९) (विदुः) जानन्ति (विश्वे) सर्वे (देवासः) विद्वांसः। अत्र आज्जसेरसुग्० इत्यसुगागमः। (अद्रुहः) द्रोहरहिताः (मरुद्भिः) वायुभिः सह (अग्ने) स्वयंप्रकाश ! सर्वलोकप्रकाशकोऽग्निर्वा (आ) समन्तात् (गहि) गच्छ गच्छति वा॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये विद्वांसोऽग्निनाकृष्य प्रकाश्य मरुद्भिश्चेष्टयित्वा धारिता लोकाः सन्ति, तान् सर्वान् विदित्वा कार्य्येषूपयोक्तुं जानन्ति, ते सुखिनो भवन्तीति॥३॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे विद्वान लोक अग्नीने आकर्षित केलेल्या, प्रकाशित केलेल्या व वायूच्या गतीने धारण केलेल्या गोलांना जाणतात व त्यांचा कार्यात उपयोग करून घेणे जाणतात, तेच अत्यंत सुखी होतात. ॥ ३ ॥
04 य उग्रा - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
य᳓ उग्रा᳓ अर्क᳓म् आनृचु᳓र्
अ᳓नाधृष्टास ओ᳓जसा
मरु᳓द्भिर् अग्न आ᳓ गहि
मूलम् ...{Loading}...
य उ॒ग्रा अ॒र्कमा॑नृ॒चुरना॑धृष्टास॒ ओज॑सा ।
म॒रुद्भि॑रग्न॒ आ ग॑हि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निर्मरुतश्च
- ऋषिः - मेधातिथिः काण्वः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
य᳓ उग्रा᳓ अर्क᳓म् आनृचु᳓र्
अ᳓नाधृष्टास ओ᳓जसा
मरु᳓द्भिर् अग्न आ᳓ गहि
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).;; repeated line
Morph
ānr̥cúḥ ← √r̥c- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
arkám ← arká- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ugrā́ḥ ← ugrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
yé ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ánādhr̥ṣṭāsaḥ ← ánādhr̥ṣṭa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ójasā ← ójas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
agne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
gahi ← √gam- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
marúdbhiḥ ← marút- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
ये । उ॒ग्राः । अ॒र्कम् । आ॒नृ॒चुः । अना॑धृष्टासः । ओज॑सा ।
म॒रुत्ऽभिः॑ । अ॒ग्ने॒ । आ । ग॒हि॒ ॥
Hellwig Grammar
- ya ← ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- ugrā ← ugrāḥ ← ugra
- [noun], nominative, plural, masculine
- “powerful; awful; dangerous; intense; mighty; potent; colicky; atrocious.”
- arkam ← arka
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Calotropis gigantea Beng.; sun; copper; Surya; hymn; twelve; fire; beam.”
- ānṛcur ← ānṛcuḥ ← arc
- [verb], plural, Perfect indicative
- “sing; worship; honor; praise; welcome.”
- anādhṛṣṭāsa ← anādhṛṣṭāsaḥ ← anādhṛṣṭa
- [noun], nominative, plural, masculine
- ojasā ← ojas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “strength; power; ojas; ojas [word]; potency; might.”
- marudbhir ← marudbhiḥ ← marut
- [noun], instrumental, plural
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- agna ← agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- gahi ← gam
- [verb], singular, Aorist imperative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
सायण-भाष्यम्
ये मरुतः उग्राः तीव्राः सन्तः अर्कम् उदकम् आनृचुः अर्चितवन्तः वर्षणेन संपादितवन्त इत्यर्थः । तैः मरुद्भिः इत्यन्वयः । कीदृशा मरुतः । ओजसा बलेन अनाधृष्टासः अतिरस्कृताः सर्वेभ्योऽपि प्रबला इत्यर्थः । अर्कशब्दस्योदकवाचित्वं वाजसनेयिन आमनन्ति- ‘ आपो वा अर्कः ’ (श. ब्रा. १०. ६. ५. २) इति । तन्निर्वचनं च त एवामनन्ति- सोऽर्चन्नचरत्तस्यार्चत आपोऽजायन्तार्चते वै मे कमभूदिति तदेवार्कस्यार्कत्वम् ’ ( श. ब्रा. १०, ६. ५. १ ) इति । स जगत् सृष्ट्वा हिरण्यगर्भं उदकं स्रष्टुमुद्युक्तोऽर्चन् सत्यसंकल्पसहिमप्रख्यापनेन स्वात्मानं पूजयन्नचरत् । तथा पूजयतो हिरण्यगर्भस्य सकाशादुदकमुत्पन्नम् । तदानीमर्चतो मत्तः कमभूदित्यवोचत् । तेनोदकस्य अर्कनाम निष्पन्नमित्यर्थः ॥ आनृचुः । अर्चतेः ‘ अपस्पृधेथाम् ’ ( पा. सू. ६. १. ३६ ) इत्यादिना निपातितः । प्रत्ययस्वरः । यद्वृत्तयोगात् न निघातः । अनाधृष्टासः । अव्ययपूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वम् । ओजसा ॥’ उब्जेर्बलोपश्च’( उ. सू. ४. ६३१ ) इति असुन् । नित्त्वादाद्युदात्तः ॥
Wilson
English translation:
“Who are fierce, and send down rain (arka, from arc to worship; āpo vā arkaḥ (Śatapatha Brāhmaṇa 10.6.5.2); hence, arka connotes water or rain), and are unsurpassed in strength; come, Agni with the Maruts.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
So arcannacarat tasyārcataḥ āpo ajāyanta: Hiraṇyagarbha proceeded, worshipping, (after creating the solid earth), and from him worshipping the waters were produced (Śatapatha Brāhmaṇa 10.6.5.1)
Jamison Brereton
Those who chanted the chant, the strong ones, unassailable through their strength—
with the Maruts, o Agni, come hither.
Jamison Brereton Notes
Note the double etymological figures arkám ānr̥cúḥ ‘chanted the chant’ and ugrā́ḥ … ójasā ‘strong ones … through strength’, with the former nested inside the latter. There is also phonological play between …ám ānr-̥ and ánādhr-̥
Griffith
The terrible, who sing their song, not to be overcome by might:
O Agni, with those Maruts come.
Geldner
Die gewaltigen, die den Schlachtgesang sangen, an Stärke unbezwinglich, mit den Marut komm, o Agni!
Grassmann
Die starken, die des Donners Sang anstimmen, kräftig, unbesiegt – Mit diesen Maruts, Agni, komm.
Elizarenkova
(Те) грозные, что запели песнь,
К кому не подступиться с силой, –
С Марутами приди, о Агни!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निर्मरुतश्च
- मेधातिथिः काण्वः
- गायत्री
- षड्जः
05 ये शुभ्रा - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ये᳓ शुभ्रा᳓ घोर᳓वर्पसः
सुक्षत्रा᳓सो रिशा᳓दसः
मरु᳓द्भिर् अग्न आ᳓ गहि
मूलम् ...{Loading}...
ये शु॒भ्रा घो॒रव॑र्पसः सुक्ष॒त्रासो॑ रि॒शाद॑सः ।
म॒रुद्भि॑रग्न॒ आ ग॑हि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निर्मरुतश्च
- ऋषिः - मेधातिथिः काण्वः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
ये᳓ शुभ्रा᳓ घोर᳓वर्पसः
सुक्षत्रा᳓सो रिशा᳓दसः
मरु᳓द्भिर् अग्न आ᳓ गहि
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).;; repeated line
Morph
ghorávarpasaḥ ← ghorávarpas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
śubhrā́ḥ ← śubhrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
yé ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
riśā́dasaḥ ← riśā́das- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
sukṣatrā́saḥ ← sukṣatrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ā́ ← ā́ (invariable)
agne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
gahi ← √gam- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
marúdbhiḥ ← marút- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
ये । शु॒भ्राः । घो॒रऽव॑र्पसः । सु॒ऽक्ष॒त्रासः॑ । रि॒शाद॑सः ।
म॒रुत्ऽभिः॑ । अ॒ग्ने॒ । आ । ग॒हि॒ ॥
Hellwig Grammar
- ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- śubhrā ← śubhrāḥ ← śubhra
- [noun], nominative, plural, masculine
- “white; beautiful; attractive; śubhra [word]; light.”
- ghoravarpasaḥ ← ghora
- [noun]
- “awful; dangerous; terrific; intense; dreadful.”
- ghoravarpasaḥ ← varpasaḥ ← varpas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “form; look; disguise.”
- sukṣatrāso ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- sukṣatrāso ← kṣatrāsaḥ ← kṣatra
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Kshatriya; dominion; Kshatriya; kṣatra [word]; power.”
- riśādasaḥ ← riśādas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “superior; superior; proud.”
- marudbhir ← marudbhiḥ ← marut
- [noun], instrumental, plural
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- agna ← agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- gahi ← gam
- [verb], singular, Aorist imperative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
सायण-भाष्यम्
ये मरुतः शुभ्रत्वादिगुणोपेताः तैः मरुद्भिः इत्यन्वयः । शुभ्राः शोभनाः घोरवर्पसः उग्ररूपधराः सुक्षत्रासः शोभनधनोपेताः रिशादसः हिंसकानां भक्षकाः। ‘मघम्’ इत्यादिष्वष्टाविंशतिसंख्याकेषु धननामसु ‘ क्षत्रं भगः ’ (नि. २. १०.९ ) इति पठितम् । शुभ्राः । ‘ स्फायितञ्चि° । इत्यादिना शुभेः औणादिको रक्प्रत्ययः । प्रत्ययस्वरः । घोरवर्पसः । घोरं वर्षो येषाम् । बहुव्रीहौ पूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वम् । सुक्षत्रासः । बहुव्रीहौ: नञ्सुभ्याम् ’ इत्युत्तरपदान्तोदात्तत्वम् । ’ आद्युदात्तं द्व्यच्छन्दसि’ ( पा. सू. ६, २. ११९ ) इत्येव तु न भवति, क्षत्रशब्दस्यान्तोदात्तत्वात् । रिशन्ति हिंसन्तीति रिशाः । तान् अदन्तीति रिशादसः । सर्वधातुभ्योऽसुन्प्रत्ययः । नित्स्वरेण उत्तरपदमाद्युदात्तम् । कृदुत्तरपदप्रकृतिस्वरेण स एव शिष्यते ॥ ॥ ३६ ॥
Wilson
English translation:
“Who are brilliant, of terrific forms, who are possessors of great wealth, and are devourers of the malevolent; come, Agni with the Maruts.”
Jamison Brereton
Those who are resplendent, of terrible form, of good dominion, caring for the stranger—
with the Maruts, o Agni, come hither.
Griffith
Brilliant, and awful in their form, mighty, devourers of their foes’:
O Agni, with those Maruts come.
Geldner
Die hellglänzenden, von furchtbarem Aussehen, die guten Herrscher, die über die Feinde triumphieren, mit den Marut komm, o Agni!
Grassmann
Die glänzen furchtbar von Gestalt, weitherrschend, tilgend jeden Feind, Mit diesen Maruts, Agni, komm.
Elizarenkova
Те сверкающие, с ужасным обликом,
Добрые властители, заботящиеся о чужом –
С Марутами приди, о Агни!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निर्मरुतश्च
- मेधातिथिः काण्वः
- गायत्री
- षड्जः
06 ये नाकस्याधि - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ये᳓ ना᳓कस्या᳓धि रोचने᳓
दिवि᳓ देवा᳓स आ᳓सते
मरु᳓द्भिर् अग्न आ᳓ गहि
मूलम् ...{Loading}...
ये नाक॒स्याधि॑ रोच॒ने दि॒वि दे॒वास॒ आस॑ते ।
म॒रुद्भि॑रग्न॒ आ ग॑हि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निर्मरुतश्च
- ऋषिः - मेधातिथिः काण्वः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
ये᳓ ना᳓कस्या᳓धि रोचने᳓
दिवि᳓ देवा᳓स आ᳓सते
मरु᳓द्भिर् अग्न आ᳓ गहि
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).;; repeated line
Morph
ádhi ← ádhi (invariable)
nā́kasya ← nā́ka- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
rocané ← rocaná- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
yé ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ā́sate ← √ās- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
devā́saḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
diví ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
agne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
gahi ← √gam- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
marúdbhiḥ ← marút- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
ये । नाक॑स्य । अधि॑ । रो॒च॒ने । दि॒वि । दे॒वासः॑ । आस॑ते ।
म॒रुत्ऽभिः॑ । अ॒ग्ने॒ । आ । ग॒हि॒ ॥
Hellwig Grammar
- ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- nākasyādhi ← nākasya ← nāka
- [noun], genitive, singular, neuter
- “sky; celestial sphere; Svarga; nāka [word].”
- nākasyādhi ← adhi
- [adverb]
- “on; from; accordingly.”
- rocane ← rocana
- [noun], locative, singular, neuter
- “light; celestial sphere.”
- divi ← div
- [noun], locative, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- devāsa ← devāsaḥ ← deva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- āsate ← ās
- [verb], plural, Present indikative
- “sit; stay; sit down; dwell; lie; lie; exist.”
- marudbhir ← marudbhiḥ ← marut
- [noun], instrumental, plural
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- agna ← agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- gahi ← gam
- [verb], singular, Aorist imperative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
सायण-भाष्यम्
ये मरुतः नाकस्याधि दुःखरहितस्य सूर्यस्योपरि दिवि द्युलोके रोचने दीप्यमाने ये देवासः स्वयमपि दीप्यमानाः आसते तैः मरुद्भिः इत्यन्वयः ॥ नाकस्य। कं सुखम् । तत् यस्मिन्नास्ति असौ अकः इति बहुव्रीहिं कृत्वा पश्चात् नञ् । न अको नाक इति नञ्तत्पुरुषः । ‘ नलोपो नञः ’ (पा. सू. ६. ३. ७३ ) इति लोपो न भवति, ‘नभ्राण्नपात् ’ (पा. सू. ६. ३. ७५) इत्यादिना प्रकृतिभावात् । तत्पुरुषे तुल्यार्थ ’ (पा. सू. ६. २. २) इत्यादिना अव्ययपूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वेनोदात्तत्वम् । प्रथमतस्तत्पुरुषं कृत्वा पश्चात् बहुव्रीहौ उत्तरपदान्तोदात्तत्वं स्यात् । अधिशब्द उपर्यर्थे । उपसर्गप्रतिरूपको निपातः । रोचने । “ रुच दीप्तौ ‘। ’ अनुदात्तेतश्च हलादेः’ (पा. सू. ३. २. १४९ ) इति युच् ।’ चितः’ इत्यन्तोदात्तत्वम् । दिवि । ऊडिदम्’ इत्यादिना विभक्तेरुदात्तस्वम् । देवासः । आजसेरसुक्’ इति असुक् । आसते । आस उपवेशने ‘। अनुदात्तेत्त्वात् आत्मनेपदम् । झस्य अदादेशः । अदिप्रभृतिभ्यः शपः ’ इति शपो लुक् । अनुदात्तेत्त्वात् लसार्वधातुकानुदात्तत्वम् । यद्वृत्तयोगात् न निघातः ॥
Wilson
English translation:
“Who are divinities abiding in the radiant heaven above the sun; come, Agni with the Maruts.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Divi-dyuloke = in the heaven; nākasya adhi = sūryasya upari, above the sun;
Nāka = sun, sky or heaven
Jamison Brereton
Those who as gods sit in the luminous realm of the firmament, in heaven—
with the Maruts, o Agni, come hither.
Griffith
Who sit as Deities in heaven, above the sky-vault’s luminous sphere:
O Agni, with those Maruts come.
Geldner
Die über dem Lichte des Firmaments, im Himmel als Götter wohnen, mit den Marut komm, o Agni!
Grassmann
Die thronen in des Aethers Licht als Götter in dem Himmelsraum, Mit diesen Maruts, Agni, komm.
Elizarenkova
(Те,) что на светлом пространстве небосвода
На небе живут как боги –
С Марутами приди, о Агни!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निर्मरुतश्च
- मेधातिथिः काण्वः
- गायत्री
- षड्जः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर भी उक्त पवन कैसे हैं, इस विषय का उपदेश अगले मन्त्र में किया है-
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ये) जो (देवासः) प्रकाशमान और अच्छे-अच्छे गुणोंवाले पृथिवी वा चन्द्र आदि लोक (नाकस्य) सुख की सिद्धि करनेवाले सूर्य्य लोक के (रोचने) रुचिकारक (दिवि) प्रकाश में (अध्यासते) उन के धारण और प्रकाश करनेवाले हैं, उन पवनों के साथ (अग्ने) यह अग्नि (आगहि) सुखों की प्राप्ति कराता है॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सब लोक परमेश्वर के प्रकाश से प्रकाशमान हैं, परन्तु उसके रचे हुए सूर्य्यलोक की दीप्ति अर्थात् प्रकाश से पृथिवी और चन्द्रलोक प्रकाशित होते हैं, उन अच्छे-अच्छे गुणवालों के साथ रहनेवाले अग्नि को सब कार्य्यों में संयुक्त करना चाहिये॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: ये देवासो नाकस्य रोचने दिव्यध्यासते तद्धारकैः प्रकाशकैर्मरुद्भि सहाग्नेऽयमग्निरागहि सुखानि प्रापयति॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्ते कीदृशा इत्युपदिश्यते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ये) पृथिव्यादयो लोकाः (नाकस्य) सुखहेतोः सूर्य्यलोकस्य (अधि) उपरिभागे (रोचने) रुचिनिमित्ते (दिवि) द्योतनात्मके सूर्य्यप्रकाशे (देवासः) दिव्यगुणाः पृथिवीचन्द्रादयः प्रकाशिताः (आसते) सन्ति (मरुद्भिः) दिव्यगुणैर्देवैः सह (अग्ने) अग्निः प्रसिद्धः (आ) समन्तात् (गहि) सुखानि गमयति॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सर्वे लोका ईश्वरस्यैव प्रकाशेन प्रकाशिताः सन्ति, परन्तु तद्रचितस्य सूर्य्यलोकस्य दीप्त्या पृथिवीचन्द्रादयो लोका दीप्यन्ते तैर्दिव्यगुणैः सह वर्त्तमानोऽयमग्निः सर्वकार्य्येषु योजनीय इति॥६॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सर्व गोल परमेश्वराच्या प्रकाशाने प्रकाशित होतात; परंतु त्याने निर्माण केलेली सूर्यलोकाची दीप्ती अर्थात प्रकाश किरणांमुळे पृथ्वी व चंद्रलोक प्रकाशित होतात असे दिव्य गुण असलेल्या अग्नीला सर्वांनी कार्यात संयुक्त करावे. ॥ ६ ॥
07 य ईङ्खयन्ति - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
य᳓ ईङ्ख᳓यन्ति प᳓र्वतान्
तिरः᳓ समुद्र᳓म् अर्णव᳓म्
मरु᳓द्भिर् अग्न आ᳓ गहि
मूलम् ...{Loading}...
य ई॒ङ्खय॑न्ति॒ पर्व॑तान्ति॒रः स॑मु॒द्रम॑र्ण॒वम् ।
म॒रुद्भि॑रग्न॒ आ ग॑हि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निर्मरुतश्च
- ऋषिः - मेधातिथिः काण्वः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
य᳓ ईङ्ख᳓यन्ति प᳓र्वतान्
तिरः᳓ समुद्र᳓म् अर्णव᳓म्
मरु᳓द्भिर् अग्न आ᳓ गहि
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).;; repeated line
Morph
īṅkháyanti ← √īṅkhay- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
párvatān ← párvata- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
yé ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
arṇavám ← arṇavá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
samudrám ← samudrá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
tirás ← tirás (invariable)
ā́ ← ā́ (invariable)
agne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
gahi ← √gam- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
marúdbhiḥ ← marút- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
ये । ई॒ङ्खय॑न्ति । पर्व॑तान् । ति॒रः । स॒मु॒द्रम् । अ॒र्ण॒वम् ।
म॒रुत्ऽभिः॑ । अ॒ग्ने॒ । आ । ग॒हि॒ ॥
Hellwig Grammar
- ya ← ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- īṅkhayanti ← īṅkhay ← √īṅkh
- [verb], plural, Present indikative
- parvatān ← parvata
- [noun], accusative, plural, masculine
- “mountain; Parvata; parvata [word]; Parvata; Parvata; rock; height.”
- tiraḥ ← tiras
- [adverb]
- “tiras [word]; away; secretly.”
- samudram ← samudra
- [noun], accusative, singular, masculine
- “ocean; Samudra; sea; samudra [word]; four.”
- arṇavam ← arṇava
- [noun], accusative, singular, masculine
- “ocean; sea; four.”
- marudbhir ← marudbhiḥ ← marut
- [noun], instrumental, plural
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- agna ← agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- gahi ← gam
- [verb], singular, Aorist imperative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
सायण-भाष्यम्
ये मरुतः पर्वतान् मेघान् ईङ्खयन्ति चालयन्ति तथा अर्णवं उदकयुक्तं समुद्रं तिरः कुर्वन्तीति शेषः । निश्चलस्य जलस्य तरङ्गाद्युत्पत्तये चालनं तिरस्कारः । तैः मरुद्भिः इत्यन्वयः ॥ ईङ्खयन्ति ।’ उख उखि ’ इत्यादौ ईखिर्गत्यर्थः । ‘ हेतुमति च ’ ( पा. सू. ३. १. २६ ) इति णिच् । ‘इदितो नुम् धातोः’ इति नुम् । णिजन्तधातोः ‘ चितः’ इत्यन्तोदात्तत्वम् । शपः पित्त्वादनुदात्तत्वम् । तिङश्च लसार्वधातुकस्वरेण धातुस्वर एव शिष्यते । पर्वतान् । पूर्व पर्व मर्व पूरणे ’ । औणादिकोऽतन् । प्रत्ययस्वरः ॥
Wilson
English translation:
“Who scatter the clouds, and agitate the sea (with waves): come, Agni with the Maruts.”
Jamison Brereton
Those who make the mountains swing, across the undulating sea— with the Maruts, o Agni, come hither. ᳓
Jamison Brereton Notes
07-08 ...{Loading}...
Jamison Brereton Notes
Geldner (sim. Renou) supplies a verb (“kommen”) with 7b. I am, as usual, reluctant to do so, but as Elizabeth Tucker points out, swinging the mountains across the sea is a very peculiar image. I would prefer to supply the ‘stretch’ (ā́… tánvanti) of the next verse, since the b pādas of 7-8 are structually identical, producing a tr. of 7ab “Those who make the mountains swing, (as they stretch) across the undulating sea.” However, Geldner/Renou don’t construe the ‘stretch’ verb with 8b either.
Griffith
Who scatter clouds about the sky, away over the billowy sea:
O Agni, with those Maruts come.
Geldner
Die die Berge schaukeln, über das flutende Meer kommen, mit den Marut komm, o Agni!
Grassmann
Die durch des Meeres Wogenflut, die Wellenberge schaukelnd wehn, Mit diesen Maruts, Agni, komm.
Elizarenkova
(Те,) что сотрясают горы,
Через бурное море (приходят к нам) –
С Марутами приди, о Агни!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निर्मरुतश्च
- मेधातिथिः काण्वः
- गायत्री
- षड्जः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उक्त पवन किन कार्य्यों के हेतु होते हैं, इस विषय का उपदेश अगले मन्त्र में किया है-
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ये) जो वायु (पर्वतान्) मेघों को (ईङ्खयन्ति) छिन्न-भिन्न करते और वर्षाते हैं, (अर्णवम्) समुद्र का (तिरः) तिरस्कार करते वा (समुद्रम्) अन्तरिक्ष को जल से पूर्ण करते हैं, उन (मरुद्भिः) पवनों के साथ (अग्ने) अग्नि अर्थात् बिजुली (आगहि) प्राप्त होती अर्थात् सन्मुख आती जाती है॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - वायु के संयोग से ही वर्षा होती है और जल के कण वा रेणु अर्थात् सब पदार्थों के अत्यन्त छोटे-छोटे कण पृथिवी से अन्तरिक्ष को जाते तथा वहाँ से पृथिवी को आते हैं, उनके साथ वा उनके निमित्त से बिजुली उत्पन्न होती और बद्दलों में छिप जाती है॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: ये वायवः पर्वतादीनीङ्खयन्ति, अर्णवं तिरस्कुर्वन्ति समुद्रं प्रपूरयन्ति तैर्मरुद्भिः सहाग्नेऽयमग्निर्विद्युदागह्यागच्छति॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्ते किंकर्महेतवः सन्तीत्युपदिश्यते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ये) वायवः (ईङ्खयन्ति) छेदयन्ति निपातयन्ति (पर्वतान्) मेघान्। पर्वत इति मेघनामसु पठितम्। (निघं०१.१०) (तिरः) तिरस्करणे (समुद्रम्) सम्यगुद्द्रवन्त्यापो यस्मिन् तदन्तरिक्षम्। समुद्र इत्यन्तरिक्षनामसु पठितम्। (निघं०१.३) (अर्णवम्) पृथिवीस्थं सागरम् (मरुद्भिः) उपर्य्यधोगमनशीलैर्वायुभिः (अग्ने) अग्निर्विद्युदाख्यः (आ) अभितः (गहि) प्राप्नोति। अत्र व्यत्ययो लडर्थे लोट् च॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - वायुयोगेनैव वृष्टिर्भवति जलं रेणवश्चोपरि गत्वाऽऽगच्छन्ति, तैः सह तन्निमित्तेन वा विद्युदुत्पद्य गृह्यते॥७॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - वायूच्या संयोगानेच वृष्टी होते व जलाचे रेणू अर्थात् सर्व पदार्थांचे छोटे छोटे कण पृथ्वीवरून अंतरिक्षात जातात तसेच तेथून पृथ्वीवर येतात. त्यांच्याबरोबर किंवा त्यांच्या निमित्ताने विद्युत निर्माण होते व मेघात लपते. ॥ ७ ॥
08 आ ये - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ᳓ ये᳓ तन्व᳓न्ति रश्मि᳓भिस्
तिरः᳓ समुद्र᳓म् ओ᳓जसा
मरु᳓द्भिर् अग्न आ᳓ गहि
मूलम् ...{Loading}...
आ ये त॒न्वन्ति॑ र॒श्मिभि॑स्ति॒रः स॑मु॒द्रमोज॑सा ।
म॒रुद्भि॑रग्न॒ आ ग॑हि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निर्मरुतश्च
- ऋषिः - मेधातिथिः काण्वः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
आ᳓ ये᳓ तन्व᳓न्ति रश्मि᳓भिस्
तिरः᳓ समुद्र᳓म् ओ᳓जसा
मरु᳓द्भिर् अग्न आ᳓ गहि
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).;; repeated line
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
raśmíbhiḥ ← raśmí- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
tanvánti ← √tan- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
yé ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ójasā ← ójas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
samudrám ← samudrá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
tirás ← tirás (invariable)
ā́ ← ā́ (invariable)
agne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
gahi ← √gam- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
marúdbhiḥ ← marút- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
आ । ये । त॒न्वन्ति॑ । र॒श्मिऽभिः॑ । ति॒रः । स॒मु॒द्रम् । ओज॑सा ।
म॒रुत्ऽभिः॑ । अ॒ग्ने॒ । आ । ग॒हि॒ ॥
Hellwig Grammar
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- tanvanti ← tan
- [verb], plural, Present indikative
- “expand; perform; cause; increase; write; spread; produce; spread; speak; propagate.”
- raśmibhis ← raśmibhiḥ ← raśmi
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “beam; rein; sunbeam; shininess; cord.”
- tiraḥ ← tiras
- [adverb]
- “tiras [word]; away; secretly.”
- samudram ← samudra
- [noun], accusative, singular, masculine
- “ocean; Samudra; sea; samudra [word]; four.”
- ojasā ← ojas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “strength; power; ojas; ojas [word]; potency; might.”
- marudbhir ← marudbhiḥ ← marut
- [noun], instrumental, plural
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- agna ← agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- gahi ← gam
- [verb], singular, Aorist imperative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
सायण-भाष्यम्
ये मरुतः रश्मिभिः सूर्यकिरणैः सह आ तन्वन्ति आप्नुवन्ति आकाशमिति शेषः। किंच ओजसा स्वकीयबलेन समुदं तिरस्कुर्वन्ति तैः मरुद्भिः इत्यन्वयः ॥ तन्वन्ति।’ तनु विस्तारे ’ । लटो ‘झोऽन्तः । ‘ तनादिकृञ्भ्य उः ‘( पा. सू. ३. १. ७९ )। सति शिष्टस्वरबलीयस्त्वमन्यत्र विकरणेभ्यः’ इति तिङ एव आद्युदात्तत्वम् । समुद्रम् ।’ उन्दी क्लेदने’। ’ स्फायितञ्चि° ’ इति रक् । समासे कृदुत्तरपदप्रकृतिस्वरत्वम् ॥
Wilson
English translation:
“Who spread (through the firmament) along with the rays (of the sun) and with their strength agitate the ocean: come, Agni, with the Maruts.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Note, the idea of influence of winds upon the sea.
Jamison Brereton
Those who stretch with their reins across the sea with their strength— with the Maruts, o Agni, come hither. ᳓
Jamison Brereton Notes
07-08 ...{Loading}...
Jamison Brereton Notes
Geldner (sim. Renou) supplies a verb (“kommen”) with 7b. I am, as usual, reluctant to do so, but as Elizabeth Tucker points out, swinging the mountains across the sea is a very peculiar image. I would prefer to supply the ‘stretch’ (ā́… tánvanti) of the next verse, since the b pādas of 7-8 are structually identical, producing a tr. of 7ab “Those who make the mountains swing, (as they stretch) across the undulating sea.” However, Geldner/Renou don’t construe the ‘stretch’ verb with 8b either.
Griffith
Who with their bright beams spread them forth over the ocean in their might
O Agni, with those Maruts come.
Geldner
Die sich mit den Strahlen ausdehnen, mit Gewalt über das Meer kommen, mit den Marut komm, o Agni!
Grassmann
Die übers Meer nach ihrer Macht hindringen mit der Strahlen Glanz, Mit diesen Maruts, Agni, komm.
Elizarenkova
(Те,) что распространяются с лучами,
Через море с силой (пробиваются), –
С Марутами приди, о Агни!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निर्मरुतश्च
- मेधातिथिः काण्वः
- गायत्री
- षड्जः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
ये ही प्रकाश आदि गुणों का विस्तार करते हैं, इस विषय का उपदेश अगले मन्त्र में किया है-
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ये) जो वायु अपने (ओजसा) बल वा वेग से (समुद्रम्) अन्तरिक्ष को प्राप्त होते तथा जलमय समुद्र का (तिरः) तिरस्कार करते हैं, तथा जो (रश्मिभिः) सूर्य्य की किरणों के साथ (आतन्वन्ति) विस्तार को प्राप्त होते हैं, उन (मरुद्भिः) पवनों के साथ (अग्ने) भौतिक अग्नि (आगहि) कार्य्य की सिद्धि को देता है॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इन पवनों की व्याप्ति से सब पदार्थ बढ़कर बल देनेवाले होते हैं, इससे मनुष्यों को वायु और अग्नि के योग से अनेक प्रकार कार्य्यों की सिद्धि करनी चाहिये॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: ये वायव ओजसा समुद्रमन्तरिक्षमागच्छन्ति जलमयं सागरं तिरस्कुर्वन्ति ये च रश्मिभिः सह तन्वन्ति तैर्मरुद्भिः सहाग्ने अग्निरागहि प्राप्तोऽस्ति॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
एत एव प्रकाशादिकं विस्तारयन्तीत्युपदिश्यते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (आ) अनुगतार्थे क्रियायोगे (ये) वायवः (तन्वन्ति) विस्तारयन्ति (रश्मिभिः) सूर्य्यकिरणैः सह (तिरः) तिरस्करणे (समुद्रम्) अन्तरिक्षं जलमयं वा (ओजसा) बलेन वेगेन वा (मरुद्भिः) तैर्धनञ्जयाख्यैः सूक्ष्मैः सह (अग्ने) अग्निः (आ) सर्वतः (गहि) प्राप्नोति। अत्र व्यत्ययो लडर्थे लोट् च॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - एतेषां वायूनां प्राप्त्या सर्वे पदार्था वर्धित्वा बलहेतवो भवन्ति, तस्मान्मनुष्यैर्वाय्वग्नियोगेनानेका कार्य्यसिद्धिर्विभावनीयेति॥८॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या वायूच्या व्याप्तीने सर्व पदार्थ वाढतात, विकसित होतात व बलयुक्त होतात. त्यामुळे माणसांनी वायू व अग्नीच्या योगाने अनेक प्रकारच्या कार्यांची सिद्धी केली पाहिजे. ॥ ८ ॥
09 अभि त्वा - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अभि᳓ त्वा पूर्व᳓पीतये
सृजा᳓मि सोमिय᳓म् म᳓धु
मरु᳓द्भिर् अग्न आ᳓ गहि
मूलम् ...{Loading}...
अ॒भि त्वा॑ पू॒र्वपी॑तये सृ॒जामि॑ सो॒म्यं मधु॑ ।
म॒रुद्भि॑रग्न॒ आ ग॑हि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निर्मरुतश्च
- ऋषिः - मेधातिथिः काण्वः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
अभि᳓ त्वा पूर्व᳓पीतये
सृजा᳓मि सोमिय᳓म् म᳓धु
मरु᳓द्भिर् अग्न आ᳓ गहि
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).;; repeated line
Morph
abhí ← abhí (invariable)
pūrvápītaye ← pūrvápīti- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
tvā ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
mádhu ← mádhu- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
somyám ← somyá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
sr̥jā́mi ← √sr̥j- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ā́ ← ā́ (invariable)
agne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
gahi ← √gam- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
marúdbhiḥ ← marút- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
अ॒भि । त्वा॒ । पू॒र्वऽपी॑तये । सृ॒जामि॑ । सो॒म्यम् । मधु॑ ।
म॒रुत्ऽभिः॑ । अ॒ग्ने॒ । आ । ग॒हि॒ ॥
Hellwig Grammar
- abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- tvā ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- pūrvapītaye ← pūrva
- [noun]
- “aforesaid(a); antecedent; previous(a); first; eastern; former(a); pūrva [word]; age-old; anterior; bygone; fore(a); predictive; firstborn; easterly; instrumental.”
- pūrvapītaye ← pītaye ← pīti
- [noun], dative, singular, feminine
- “drinking; haritāla.”
- sṛjāmi ← sṛj
- [verb], singular, Present indikative
- “create; shoot; discharge; free; cause; throw; emit; send; produce; use; be born; make.”
- somyam ← somya
- [noun], accusative, singular, neuter
- “saumya.”
- madhu
- [noun], accusative, singular, neuter
- “honey; alcohol; sweet; nectar; madhu [word].”
- marudbhir ← marudbhiḥ ← marut
- [noun], instrumental, plural
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- agna ← agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- gahi ← gam
- [verb], singular, Aorist imperative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने पूर्वपीतये पूर्वकाले प्रवृत्ताय पानाय त्वां प्रति सोम्यं मधु सोमसंबन्धिनं मधुररसम् अभि सृजामि सर्वतः संपादयामि। अतस्त्वं मरुद्भिः सह अत्र आगच्छ ॥ अभि। ‘एवमादीनामन्तः इत्यन्तोदात्तत्वम् ।’ त्वामौ द्वितीयायाः ’ ( पा. सू. ८. १. २३ ) इति त्वादेशः सर्वानुदात्तः । पूर्वपीतये । पूर्वा चासौ पीतिश्च । पुंवत्कर्मधारय° ’ ( पा. सू. ६. ३. ४२ ) इत्यादिना पुंवद्भावः । सृजामि । ‘सृज विसर्गे’। मिपः पित्त्वादनुदात्तत्वम् । विकरणस्वरः । सोम्यम् । सोममर्हति यः । प्रत्ययस्वरेणान्तोदात्तः । मधु । ‘ फलिपाटिनमि° ’ ( उ. सू. १. १८) इत्यादिना उप्रत्ययः । ‘ नित्’ इत्यनुवृत्तेराद्युदात्तत्वम् । अन्यद्गतम् ॥ ॥ ३७॥
Wilson
English translation:
“I pour out the sweet Soma juice for your drinking, (as) of old; come, Agni with the Maruts.”
Jamison Brereton
Toward you I dispatch the somian honey, for you to drink first.
– With the Maruts, o Agni, come hither.
Griffith
For thee, to be thine early draught, I pour the Soma-mingled meath:
O Agni, with the Maruts come.
Geldner
Dich lasse ich zum somischen Honigtrank zu, damit du zuerst davon trinkest. Mit den Marut komm, o Agni!
Grassmann
Dir giesse ich zum ersten Trunk des Soma Süssigkeiten aus; Komm, Agni, mit der Marutschar.
Elizarenkova
Тебя выпускаю я на мед сомы,
Чтобы ты первым выпил. –
С Марутами приди, о Агни!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निर्मरुतश्च
- मेधातिथिः काण्वः
- पिपीलिकामध्यानिचृद्गायत्री
- षड्जः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उनसे क्या सिद्ध करना चाहिये, इस विषय का उपदेश अगले मन्त्र में किया है-
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - जिन (मरुद्भिः) पवनों से (अग्ने) भौतिक अग्नि (आगहि) कार्य्यसाधक होता है, उनमें (पूर्वपीतये) पहिले जिसमें पीति अर्थात् सुख का भोग है, उस उत्तम आनन्द के लिये (सोम्यम्) जो कि सुखों के उत्पन्न करने योग्य है, (त्वा) उस (मधु) मधुर आनन्द देनेवाले पदार्थों के रस को मैं (अभिसृजामि) सब प्रकार से उत्पन्न करता हूँ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्वान् लोग जिन वायु अग्नि आदि पदार्थों के अनुयोग से सब शिल्पक्रियारूपी यज्ञ को सिद्ध करते हैं, उन्हीं पदार्थों से सब मनुष्यों को सब कार्य्य सिद्ध करने चाहियें॥९॥ अठाहरवें सूक्त में कहे हुए बृहस्पति आदि पदार्थों के साथ इस सूक्त से जिन अग्नि वा वायु का प्रतिपादन है, उनकी विद्या की एकता होने से इस उन्नीसवें सूक्त की सङ्गति जाननी चाहिये। इस अध्याय में अग्नि और वायु आदि पदार्थों की विद्या के उपयोग के लिये प्रतिपादन और पवनों के साथ रहनेवाले अग्नि का प्रकाश करता हुआ परमेश्वर अध्याय की समाप्ति को प्रकाशित करता है। यह भी सूक्त सायणाचार्य्य आदि तथा यूरोपदेशवासी विलसन आदि ने कुछ का कुछ का वर्णन किया है॥यह प्रथम अष्टक में प्रथम अध्याय, उन्नीसवाँ सूक्त और तेंतीसवाँ वर्ग समाप्त हुआ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: यैर्मरुद्भिरग्नेऽग्निरागहि साधको भवति तैः पूर्वपीतये त्वा तत्सोम्यं मध्वहमभिसृजामि॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तैः किं साधनीयमित्युपदिश्यते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अभि) आभिमुख्ये (त्वा) तत् (पूर्वपीतये) पूर्वं पीतिः पानं सुखभोगो यस्मिन् तस्मा आनन्दाय (सृजामि) रचयामि (सोम्यम्) सोमं प्रसवं सुखानां समूहो रसादानमर्हति तत्। अत्र सोममर्हति यः। (अष्टा०४.४.१३८) अनेन यः प्रत्ययः। (मधु) मन्यन्ते प्राप्नुवन्ति सुखानि येन तत् मधुरसुखकारकम् (मरुद्भिः) अनेकविधैर्निमित्तभूतैर्वायुभिः (अग्ने) अग्निर्व्यावहारिकः (आ) अभितः (गहि) साधको भवति॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्वांसो येषां वाय्वग्न्यादिपदार्थानां सकाशात् सर्वं शिल्पक्रियामयं यज्ञं निर्मिमते तैरेव सर्वैर्मनुष्यैः सर्वाणि कार्य्याणि साधनीयानीति॥९॥अथाष्टादशसूक्तप्रतिपादितबृहस्पत्यादिभिः पदार्थैः सहैतेनोक्तानामग्निमरुतां विद्यासाधनशेषत्वाद-स्यैकोनविंशस्य सूक्तस्य सङ्गतिरस्तीति बोध्यम्। अस्मिन्नध्यायेऽग्निमेतस्य वाय्वादीनां च परस्परं विद्योपयोगाय प्रतिपादयन्नीश्वरो वायुसहकारिणमग्निमन्ते प्रकाशयन्नध्यायसमाप्तिं द्योतयतीति। इदमपि सूक्तं सायणाचार्य्यादिभिर्यूरोपदेशनिवासिभिर्विलसनादिभिश्चान्यथैव व्याख्यातम्॥इति श्रीमत्परिव्राजकाचार्य्येण दयान्दसरस्वतीस्वामिना विरचितेसंस्कृतभाषार्य्यभाषाभ्यां विभूषिते सुप्रमाणयुक्ते वेदभाष्येप्रथमाष्टके प्रथमोऽध्याय एकोनविंशं सूक्तंसप्तत्रिंशो वर्गश्च समाप्तः॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्वान लोक ज्या वायू, अग्नी इत्यादी पदार्थांच्या अनुयोगाने सर्व शिल्प क्रियारूपी यज्ञ सिद्ध करतात, त्याच पदार्थांनी सर्व माणसांनी सर्व कार्य सिद्ध केले पाहिजे. ॥ ९ ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - पादटिप्पनी
टिप्पणी: या सूक्ताचेही सायणाचार्य इत्यादी व युरोपदेशवासी विल्सन इत्यादींनी वेगळेच वर्णन केलेले आहे.