१०६ अमृतत्वम्

१०६ अमृतत्वम् ...{Loading}...

Whitney subject

106 (111). Deprecation for offenses.

VH anukramaṇī

अमृतत्वम्।
१ अथर्वा। जातवेदा वरुणश्च। बृहतीगर्भा त्रिष्टुप्।

Whitney anukramaṇī

[Atharvan.—mantroktadāivatam uta jātavedasam (c, d, vāruṇam). bṛhatīgarbhā triṣṭubh.]

Whitney

Comment

Found also in Pāipp. xx. Applied by Kāuś. (6. 2), in the parvan sacrifice, with offerings in expiation of any thing spilt or overlooked in the ceremony; and later (46. 24), when a direction at the sacrifice has not been fully executed. Used also for a similar purpose in Vāit. in the agniṣṭoma (12. 5), and again later (16. 8).

Translations

Translated: Henry, 41, 117; Griffith, i. 379.

०१ यदस्मृति चकृम

विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...

यदस्मृ॑ति चकृ॒म किं चि॑दग्न उपारि॒म चर॑णे जातवेदः।
ततः॑ पाहि॒ त्वं नः॑ प्रचेतः शु॒भे सखि॑भ्यो अमृत॒त्वम॑स्तु नः ॥

०१ यदस्मृति चकृम ...{Loading}...

Whitney
Translation
  1. If (yát) in forgetfulness we have done aught, O Agni, have
    offended, O Jātavedas, in our behavior (cáraṇa), from that do thou
    protect us, O forethoughtful one; unto beauty be there immortality for
    us [thy] companions.
Notes

The sense of the last pāda is obscure and doubtful. The comm. takes
śubhé as loc. = śobhane sān̄ge karmaṇi. Ppp. reads tasmāt for
tatas in c, and śukhe in d. The second half-verse is more
irregular than the Anukr. admits.

Griffith

Each thoughtless ill that we have done, O Agni, all error in our conduct, Jatavedas! Therefrom do thou, O sapient God, preserve us. May we thy friends, for bliss, have life eternal.

पदपाठः

यत्। अस्मृ॑ति। च॒कृ॒म। किम्। चि॒त्। अ॒ग्ने॒। उ॒प॒ऽआ॒रि॒म। चर॑णे। जा॒त॒ऽवे॒दः॒। ततः॑। पा॒हि॒। त्वम्। नः॒। प्र॒ऽचे॒तः॒। शु॒भे। सखि॑ऽभ्यः। अ॒मृ॒त॒ऽत्वम्। अ॒स्तु॒। नः॒। १११.१।

अधिमन्त्रम् (VC)
  • जातवेदाः, वरुणः
  • अथर्वा
  • बृहतीगर्भा त्रिष्टुप्
  • अमृतत्व सूक्त
पण्डित क्षेमकरणदास त्रिवेदी - विषयः

अमरपन पाने का उपदेश।

पण्डित क्षेमकरणदास त्रिवेदी - पदार्थः

पदार्थान्वयभाषाः - (अग्ने) हे सर्वव्यापक परमेश्वर ! (यत् किं चित्) जो कुछ भी [दुष्कर्म] (अस्मृति) विस्मरण [भूल, आगे पीछे के विना विचार] से (चकृम) हमने किया है, (जातवेदः) हे उत्पन्न पदार्थों के जाननेवाले ! [अपने] (चरणे) आचरण में (उपारिम) हमने अपराध किया है। (प्रचेतः) हे महाविद्वान् ! (ततः) उससे (त्वम्) तू (नः) हमें (पाहि) बचा, (नः) हम [तेरे] (सखिभ्यः) सखाओं को (शुभे) कल्याण के लिये (अमृतत्वम्) अमरपन (अस्तु) होवे ॥१॥

पण्डित क्षेमकरणदास त्रिवेदी - भावार्थः

भावार्थभाषाः - मनुष्यों से यदि आगा-पीछा विना विचारे अपराध हो जावे, उसका प्रायश्चित करके और आगे को अपराध त्याग कर शुभकर्म करके कीर्त्तिमान् होवें ॥१॥

पण्डित क्षेमकरणदास त्रिवेदी - पादटिप्पनी

टिप्पणी: १−(यत्) दुष्कर्म (अस्मृति) यथा तथा। स्मरणरहितं पूर्वोत्तरकर्मफलानुसन्धानरहितम् (चकृम) वयं कृतवन्तः (किंचित्) किमपि (अग्ने) हे सर्वव्यापक परमेश्वर (उप-आरिम) ऋ हिंसायाम्-लिट्। वयमपराद्धवन्तः (चरणे) आचरणे (जातवेदः) हे जातानां वेदितः (ततः) तस्मात् (पाहि) रक्ष (त्वम्) (नः) अस्मान् (प्रचेतः) हे प्रकृष्टज्ञान (शुभे) कल्याणाय (सखिभ्यः) तव प्रियभूतेभ्यः (अमृतत्वम्) अमरत्वम्। दुःखराहित्यम् (अस्तु) (नः) अस्मभ्यम् ॥