१०१ दुःष्वप्ननाशनम्

१०१ दुःष्वप्ननाशनम् ...{Loading}...

Whitney subject

101 (106). As to food enjoyed in a dream.

VH anukramaṇī

दुःष्वप्ननाशनम्।
१ यमः। दुःष्वप्ननाशनम्। अनुष्टुप्।

Whitney anukramaṇī

[Yama.—duḥsvapnanāśanadevatyam. ānuṣṭubham.]

Whitney

Comment

Found also in Pāipp. xx. Used by Kāuś. (46. 12) in a rite against ill effect from food eaten in dreams, and reckoned (note to 46. 9) to the duḥsvapnanāśana gaṇa.

Translations

Translated: Ludwig, p. 444; Henry, 40, 115; Griffith, i. 378.—Given by Bergaigne-Henry, Manuel, p. 157, without other comment than is implied in the title.

०१ यत्स्वप्ने अन्नमश्नामि

विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...

यत्स्वप्ने॒ अन्न॑म॒श्नामि॒ न प्रा॒तर॑धिग॒म्यते॑।
सर्वं॒ तद॑स्तु मे शि॒वं न॒हि तद्दृ॒ष्यते॒ दिवा॑ ॥

०१ यत्स्वप्ने अन्नमश्नामि ...{Loading}...

Whitney
Translation
  1. What food I eat in dream, [and that] is not found in the morning—be
    all that propitious to me, for that is not seen by day.
Notes

The comm. appears to regard nahí in c as two independent words. A
corresponding verse is found in ĀpśS. x. 13. 11 and HGS. i. 17. 4;
reading thus: yad annam adyate naktam (H. sāyam) na tat prātaḥ
kṣudho ‘vati
(H. av. kṣ.): sarvaṁ tad asmān mā hiṅsīr (H. -sīn)
nahi tad dadṛśe divā (H. divā dadṛśe divaḥ). Ppp. has nas instead
of me in c.

⌊☞ See p. 1045.⌋

Griffith

The food that in a dream I eat is not perceived at early morn. May all that food be blest to me because it is not seen by day.

पदपाठः

यत्। स्वप्ने॑। अन्न॑म्। अ॒श्नामि॑। न। प्रा॒तः। अ॒ध‍ि॒ऽग॒म्यते॑। सर्व॑म्। तत्। अ॒स्तु॒। मे॒। शि॒वम्। न॒हि। तत्। दृ॒श्यते॑। दिवा॑। १०६.१।

अधिमन्त्रम् (VC)
  • दुःष्वप्ननाशनम्
  • यम
  • अनुष्टुप्
  • दुःस्वप्न नाशन
पण्डित क्षेमकरणदास त्रिवेदी - विषयः

अविद्या के नाश का उपदेश।

पण्डित क्षेमकरणदास त्रिवेदी - पदार्थः

पदार्थान्वयभाषाः - (यत्) जो कुछ (अन्नम्) अन्न (स्वप्ने) स्वप्न में (अश्नामि) मैं खाता हूँ, [वह] (प्रातः) प्रातःकाल (न) नहीं (अधिगम्यते) मिलता है। (तत्) वह (सर्वम्) सब (मे) मेरे लिये (शिवम्) कल्याणकारी (अस्तु) होवे, (तत्) वह (दिवा) दिन में (नहि) नहीं (दृश्यते) दीखता है ॥१॥

पण्डित क्षेमकरणदास त्रिवेदी - भावार्थः

भावार्थभाषाः - जैसे इन्द्रियों की चंचलता से स्वप्न में खाया अन्न शरीरपोषक नहीं होता, वैसे ही अविद्याजन्य सुख इष्टसाधक नहीं होता ॥१॥

पण्डित क्षेमकरणदास त्रिवेदी - पादटिप्पनी

टिप्पणी: १−(यत्) यत्किञ्चित् (स्वप्ने) निद्रायाम् (अन्नम्) भोजनम् (अश्नामि) अश भोजने। खादामि (न) निषेधे (प्रातः) प्रभाते (अधिगम्यते) लभ्यते (सर्वम्) (तत्) स्वप्नफलम् (अस्तु) (मे) मह्यम् (शिवम्) मङ्गलकरम् (नहि) नैव (तत्) अन्नम् (दृश्यते) निरीक्ष्यते (दिवा) दिने ॥