२२ मरुन्दु

विश्वास-प्रस्तुतिः - ९४१

मिगिऩुम् कुऱैयिऩुम् नोय्सॆय्युम् नूलोर्
वळिमुदला ऎण्णिय मूऩ्ऱु। ९४१

श्री-राम-देशिकः - ९४१

अधिकारः ९५. औषधम्
वातपित्तश्लेष्मरूपत्रयाणां विषमां स्थितिम् ।
आयुर्वेददविदो व्याधिशब्देन ब्रुवते बुधाः ॥ ९४१॥

NVK Ashraf choice (en) - ९४१

०९४१
Three things beginning with wind, say the experts,
In excess or lacking cause disease.
(P.S. Sundaram)

NVK Ashraf notes (en) - ९४१

९४१. The other two are considered to be bile and phlegm.

रामचन्द्र-दीक्षितः (en) - ९४१

941 mikiṉum kuṟaiyiṉum nōyceyyum nūlōr
vaḷimutalā eṇṇiya mūṉṟu.

941. Overfeeding and underfeeding upset the three humours and cause disease, says the physician.

शुद्धानन्द-भारती (en) - ९४१

1. மிகினும் குறையினும் நோய்செய்யும் நூலோர்
வளிமுதலா எண்ணிய மூன்று.
Wind, bile and phlegm three cause disease
So doctors deem it more or less. 941

वेङ्कटकृष्ण (हि) - ९४१

941 वातादिक जिनको गिना, शास्त्रज्ञों ने तीन ।
बढ़ते घटते दुःख दें, करके रोगाधीन ॥

श्रीनिवास (क) - ९४१
  1. ऊटदल्लि अळतॆ मीरि हॆच्चादरू, कर्मियादरू वैद्यशास्त्रज्ञरु सूचिसिरुव वात, पित्त, कफ ई मूरू (मनुष्यनिगॆ) बेनॆयुण्टागुत्तवॆ.
मूलम् - ९४१

मिगिऩुम् कुऱैयिऩुम् नोय्सॆय्युम् नूलोर्
वळिमुदला ऎण्णिय मूऩ्ऱु। ९४१

विश्वास-प्रस्तुतिः - ९४२

मरुन्दॆऩ वेण्डावाम् याक्कैक्कु अरुन्दियदु
अऱ्ऱतु पोऱ्ऱि उणिऩ्। ९४२

श्री-राम-देशिकः - ९४२

भुक्तं जीर्णमभूद्वेति विमर्शनन्तरं पुनः ।
भुञ्जानस्य शरीरस्य वृथा भवति भेषजम् ॥ ९४२॥

NVK Ashraf choice (en) - ९४२

०९४२
The body needs no drugs if what is eaten
Is digested before the next meal.
(N.V.K. Ashraf)

रामचन्द्र-दीक्षितः (en) - ९४२

942 marunteṉa vēṇṭāvām yākkaikku aruntiyatu
aṟṟatu pōṟṟi uṇiṉ.

942. There is no need for medicine if one eats with appetite.

शुद्धानन्द-भारती (en) - ९४२

2. மருந்தென வேண்டாவாம் யாக்கைக்கு அருந்தியது
அற்றது போற்றி உணின்.
After digestion one who feeds
His body no medicine needs. 942

वेङ्कटकृष्ण (हि) - ९४२

942 खादित का पचना समझ, फिर दे भोजन-दान ।
तो तन को नहिं चाहिये, कोई औषध-पान ॥

श्रीनिवास (क) - ९४२
  1. मुञ्चितवागि उण्ट आहारवु जीर्णवादुदन्नु अरितु मत्तॆ उण्टरॆ, शरीरक्कॆ औषध (मद्दु) वे बेकागुवुदिल्ल.
मूलम् - ९४२

मरुन्दॆऩ वेण्डावाम् याक्कैक्कु अरुन्दियदु
अऱ्ऱतु पोऱ्ऱि उणिऩ्। ९४२

विश्वास-प्रस्तुतिः - ९४३

अऱ्ऱाल् अऱवऱिन्दु उण्ग अह्दुडम्बु
पॆऱ्ऱाऩ् नॆडिदुय्क्कुम् आऱु। ९४३

श्री-राम-देशिकः - ९४३

भुक्तेऽन्ने जीर्णतां प्राप्ते भुञ्जानः परिमाणतः ।
चिरं चानेन देहेन कालं नयति मानवः ॥ ९४३॥

NVK Ashraf choice (en) - ९४३

०९४३
Once digested, eat with moderation.
That prolongs the life of one embodied. *
(W.H. Drew and J. Lazarus)

रामचन्द्र-दीक्षितः (en) - ९४३

943 aṟṟāl aḷavaṟintu uṇka aḵtuuṭampu
peṟṟāṉ neṭituykkum āṟu.

943. Let there be measure and moderation in eating. It leads to long life.

शुद्धानन्द-भारती (en) - ९४३

3. அற்றால் அளவறிந்து உண்க அஃதுடம்பு
பெற்றான் நெடிதுஉய்க்கு மாறு.
Eat food to digestive measure
Life in body lasts with pleasure. 943

वेङ्कटकृष्ण (हि) - ९४३

943 जीर्ण हुआ तो खाइये, जान उचित परिमाण ।
देहवान हित है वही, चिरायु का सामान ॥

श्रीनिवास (क) - ९४३
  1. मुञ्चितवागि सेविसद आहार जीर्णवाद मेलॆ अळतॆयरितु ऊट माडबेकु; अदे देहधारियाद मानवन्नु निडुगाल बाळुव मार्ग.
मूलम् - ९४३

अऱ्ऱाल् अऱवऱिन्दु उण्ग अह्दुडम्बु
पॆऱ्ऱाऩ् नॆडिदुय्क्कुम् आऱु। ९४३

विश्वास-प्रस्तुतिः - ९४४

अऱ्ऱतु अऱिन्दु कडैप्पिडित्तु माऱल्ल
तुय्क्क तुवरप् पचित्तु। ९४४

श्री-राम-देशिकः - ९४४

भुक्तस्य जीर्णतां बुध्वा बुभुक्षानन्तरं नरः ।
आहारनियमोपेतो भुञ्जियाच्छास्त्रवर्त्मना ॥ ९४४॥

NVK Ashraf choice (en) - ९४४

०९४४
Assured of digestion and real hunger,
Eat with care what is agreeable. *
(P.S. Sundaram)

रामचन्द्र-दीक्षितः (en) - ९४४

944 aṟṟatu aṟintu kaṭaippiṭittu māṟalla
tuykka tuvarap pacittu.

944. Eat wholesome food when you feel hungry.

शुद्धानन्द-भारती (en) - ९४४

4. அற்றது அறிந்து கடைப்பிடித்து மாறல்ல
துய்க்க துவரப் பசித்து.
Know digestion; with keen appetite
Eat what is suitable and right. 944

वेङ्कटकृष्ण (हि) - ९४४

944 जीर्ण कुआ यह जान फिर, खूब लगे यदि भूख ।
खाओ जो जो पथ्य हैं, रखते ध्यान अचूक ॥

श्रीनिवास (क) - ९४४
  1. आहारवु चॆन्नागि जीर्णवादुदन्नु अरितुकॊण्डु, पूर्ति हसिद मेलॆ शरीरक्कॆ ऒग्गुव आहारवन्नु नियमितवागि तिन्नबेकु.
मूलम् - ९४४

अऱ्ऱतु अऱिन्दु कडैप्पिडित्तु माऱल्ल
तुय्क्क तुवरप् पचित्तु। ९४४

विश्वास-प्रस्तुतिः - ९४५

माऱुबाडु इल्लाद उण्डि मऱुत्तुण्णिऩ्
ऊऱुबाडु इल्लै उयिर्क्कु। ९४५

श्री-राम-देशिकः - ९४५

यथाशास्त्रं यथामानं स्वल्पान्नस्य निषेवणात् ।
मर्त्यं प्राणहरो व्याधिः यावज्जीवं न बाधते ॥ ९४५॥

NVK Ashraf choice (en) - ९४५

०९४५
No harm to life if what is eaten
Does not include disagreeable food.
(N.V.K. Ashraf)

रामचन्द्र-दीक्षितः (en) - ९४५

945 māṟupāṭu illāta uṇṭi maṟuttuṇṇiṉ
ūṟupāṭu illai uyirkku.

945. No disease attacks the person who eats with moderation the food which agrees with him.

शुद्धानन्द-भारती (en) - ९४५

5. மாறுபாடு இல்லாத உண்டி மறுத்துண்ணின்
ஊறுபாடு இல்லை உயிர்க்கு.
With fasting adjusted food right
Cures ills of life and makes you bright 945

वेङ्कटकृष्ण (हि) - ९४५

945 करता पथ्याहार का, संयम से यदि भोग ।
तो होता नहिं जीव को, कोई दुःखद रोग ॥

श्रीनिवास (क) - ९४५
  1. शरीरक्कॆ ऒग्गुवन्थ आहारवन्नु मितियरितु ऊट माडिदरॆ जीवक्कॆ याव अपायवू उण्टागुवुदिल्ल.
मूलम् - ९४५

माऱुबाडु इल्लाद उण्डि मऱुत्तुण्णिऩ्
ऊऱुबाडु इल्लै उयिर्क्कु। ९४५

विश्वास-प्रस्तुतिः - ९४६

इऴिवऱिन्दु उण्बाऩ्कण् इऩ्पम्बोल् निऱ्कुम्
कऴिबेर् इरैयाऩ्कण् नोय्। ९४६

श्री-राम-देशिकः - ९४६

मिताहारपरे सौख्यं शाश्वतं विद्यते यथा ।
नित्यरोगो भवेत्तस्मिन्नमिताहारसेवके ॥ ९४६॥

NVK Ashraf choice (en) - ९४६

०९४६
As pleasure dwells with a moderate eater,
So is disease with a voracious glutton. *
(W.H. Drew and J. Lazarus)

रामचन्द्र-दीक्षितः (en) - ९४६

946 iḻivaṟintu uṇpāṉkaṇ iṉpampōl niṟkum
kaḻipēr iraiyāṉkaṇ nōy.

946. Health dwells in a man of temperance, disease invades a glutton.

शुद्धानन्द-भारती (en) - ९४६

6. இழிவறிந்து உண்பான்கண் இன்பம்போல் நிற்கும்
கழிபே ரிரையான்கண் நோய்.
Who eats with clean stomach gets health
With greedy glutton abides ill-health. 946

वेङ्कटकृष्ण (हि) - ९४६

946 भला समझ मित भोज का, जीमे तो सुख-वास ।
वैसे टिकता रोग है, अति पेटू के पास ॥

श्रीनिवास (क) - ९४६
  1. तनगॆ कॆडुकु यावुदॆन्दु तिळिदु मितियरितु ऊट माडूववन बळी सुखवु बन्दु निल्लुवन्तॆ, अतियागि तिन्नुववन बळि रोगवु बन्दु नॆलसुत्तदॆ.
मूलम् - ९४६

इऴिवऱिन्दु उण्बाऩ्कण् इऩ्पम्बोल् निऱ्कुम्
कऴिबेर् इरैयाऩ्कण् नोय्। ९४६

विश्वास-प्रस्तुतिः - ९४७

तीयळ वऩ्ऱित् तॆरियाऩ् पॆरिदुण्णिऩ्
नोयळ विऩ्ऱिप् पडुम्। ९४७

श्री-राम-देशिकः - ९४७

जीर्णशक्तिमतिक्रम्य यथावदविमृश्य च ।
भूरि भुक्तवतो नानारोगाः प्रदुर्भवन्त्यहो ॥ ९४७॥

NVK Ashraf choice (en) - ९४७

०९४७
Unlimited eating beyond one’s measure
Leads to unlimited number of ills.
(N.V.K. Ashraf)

रामचन्द्र-दीक्षितः (en) - ९४७

947 tīyaḷavu aṉṟit teriyāṉ perituṇṇiṉ
nōyaḷavu iṉṟip paṭum.

947. Countless are the ills that befall a glutton.

शुद्धानन्द-भारती (en) - ९४७

7. தீயள வன்றித் தெரியான் பெரிதுண்ணின்
நோயள வின்றிப் படும்.
who glut beyond the hunger’s fire
Suffer from untold diseases here. 947

वेङ्कटकृष्ण (हि) - ९४७

947 जाठराग्नि की शक्ति का, बिना किये सुविचार ।
यदि खाते हैं अत्याधिक, बढ़ते रोग अपार ॥

श्रीनिवास (क) - ९४७
  1. जीर्णिसिकॊळ्ळुव शक्ति मीरि, विचार माडदॆ अतियागि तिन्दरॆ रोगगळु ऎल्लॆ मीरि बॆळॆयुत्तवॆ.
मूलम् - ९४७

तीयळ वऩ्ऱित् तॆरियाऩ् पॆरिदुण्णिऩ्
नोयळ विऩ्ऱिप् पडुम्। ९४७

विश्वास-प्रस्तुतिः - ९४८

नोय्नाडि नोय्मुदल् नाडि अदुदणिक्कुम्
वाय्नाडि वाय्प्पच् चॆयल्। ९४८

श्री-राम-देशिकः - ९४८

रोगतत्वं परामृश्य ज्ञात्वा रोगस्य कारणम् ।
शमनोपायमालोच्य वैद्यः कुर्यान्निवारणम् ॥ ९४८॥

NVK Ashraf choice (en) - ९४८

०९४८
Diagnose the illness, trace its cause,
Seek the proper remedy and apply it with skill.
(Satguru Subramuniyaswami)

रामचन्द्र-दीक्षितः (en) - ९४८

948 nōynāṭi nōymutal nāṭi atutaṇikkum
vāynāṭi vāyppac ceyal.

948. Diagnose the disease, find out its cure after tracing its root and apply the proper remedy.

शुद्धानन्द-भारती (en) - ९४८

8. நோய்நாடி நோய்முதல் நாடி அதுதணிக்கும்
வாய்நாடி வாய்ப்பச் செயல்.
Test disease, its cause and cure
And apply remedy that is sure. 948

वेङ्कटकृष्ण (हि) - ९४८

948 ठीक समझ कर रोग क्या, उसका समझ निदान ।
समझ युक्ति फिर शमन का, करना यथा विधान ॥

श्रीनिवास (क) - ९४८
  1. वैद्यनादवनु, रोगवन्नू रोगद कारणवन्नू परीक्षिसि तिळिदु अदन्नु परिहरिसुव मार्गवन्नु कण्डुहिडिदु, सूक्त चिकित्सॆयन्नु कैगॊळ्ळबेकु.
मूलम् - ९४८

नोय्नाडि नोय्मुदल् नाडि अदुदणिक्कुम्
वाय्नाडि वाय्प्पच् चॆयल्। ९४८

विश्वास-प्रस्तुतिः - ९४९

उऱ्ऱाऩ् अळवुम् पिणियळवुम् कालमुम्
कऱ्ऱाऩ् करुदिच् चॆयल्। ९४९

श्री-राम-देशिकः - ९४९

रोगार्तानां वयोमानां कालं रोगप्रमाणताम् ।
आलोच्य वैद्यशास्त्रज्ञः चिकित्सां सम्यगाचरेत् ॥ ९४९॥

NVK Ashraf choice (en) - ९४९

०९४९
A doctor should have the measure of the patient,
Disease and its stage, and treat.
(N.V.K. Ashraf)

NVK Ashraf notes (en) - ९४९

९४९. These three could be: condition of the patient [stable, unstable], nature of the disease [infectious, non-infectious or chronic/acute] and stage of illness [early/terminal].

रामचन्द्र-दीक्षितः (en) - ९४९

949 uṟṟāṉ aḷavum piṇiaḷavum kālamum
kaṟṟāṉ karutic ceyal.

949. Let the learned physician know the nature of the patient and the duration of ailment and then treat.

शुद्धानन्द-भारती (en) - ९४९

9. உற்றான் அளவும் பிணியளவும் காலமும்
கற்றான் கருதிச் செயல்.
Let the skilful doctor note
The sickmen, sickness, season and treat. 949

वेङ्कटकृष्ण (हि) - ९४९

949 रोगी का वय, रोग का, काल तथा विस्तार ।
सोच समझकर वैद्य को, करना है उपचार ॥

श्रीनिवास (क) - ९४९
  1. वैद्यशास्त्रबल्लवनु, रोगिय स्थितियन्नू रोगद अवस्थॆयन्नू रोगद कालावधियन्नू, विचारमाडि (परिशीलिसि) हॊन्दुव (चिकित्सॆ) नीडबेकु.
मूलम् - ९४९

उऱ्ऱाऩ् अळवुम् पिणियळवुम् कालमुम्
कऱ्ऱाऩ् करुदिच् चॆयल्। ९४९

विश्वास-प्रस्तुतिः - ९५०

उऱ्ऱवऩ् तीर्प्पाऩ् मरुन्दुऴैच् चॆल्वाऩॆऩ्ऱु
अप्पाल् नाऱ् कूऱ्ऱे मरुन्दु। ९५०

श्री-राम-देशिकः - ९५०

रुग्णो भिषग्भेषजं च समये भेषजप्रदः ।
एतच्चतुष्कसंयोगश्चिकित्सोति प्रकीर्त्यते ॥ ९५०॥

NVK Ashraf choice (en) - ९५०

०९५०
Any treatment involves these four orders:
The patient, doctor, medicine and the nurse.
(N.V.K. Ashraf), ( Shuddhananda Bharatiar)

रामचन्द्र-दीक्षितः (en) - ९५०

950 uṟṟavaṉ tīrppāṉ maruntuuḻaic celvāṉeṉṟu
appālnāṟ kūṟṟē maruntu.

950. The science of medicine deals with the patient, the physician, the medicine and the recipe.

शुद्धानन्द-भारती (en) - ९५०

10. உற்றவன் தீர்ப்பான் மருந்து - Medicine உழைச் செல்வானென்று
அப்பால்நாற் கூற்றே மருந்து.
Patient, doctor, medicine and nurse
Are four-fold codes of treating course. 950

वेङ्कटकृष्ण (हि) - ९५०

950 रोगी वैद्य देवा तथा, तीमारदार संग ।
चार तरह के तो रहे, वैद्य शास्त्र के अंग ॥

श्रीनिवास (क) - ९५०
  1. रोगि, वैद्य, औषधि मत्तु औषधि तयारिसि कॊडुववनु- ऎन्दु वैद्य विद्यॆयल्लि नाल्कु विभागगळन्नु ऒळगॊण्डिरुवुदु.
मूलम् - ९५०

उऱ्ऱवऩ् तीर्प्पाऩ् मरुन्दुऴैच् चॆल्वाऩॆऩ्ऱु
अप्पाल् नाऱ् कूऱ्ऱे मरुन्दु। ९५०