११ पेदैमै

विश्वास-प्रस्तुतिः - ८३१

पेदैमै ऎऩ्पदॊऩ्ऱु यादॆऩिऩ् एदङ्गॊण्डु
ऊदियम् पोग विडल्। ८३१

श्री-राम-देशिकः - ८३१

अधिकारः ८४. मौढ्यम्
क्षेमदायककार्यस्यपरित्यागस्तथैव च ।
अनर्थप्रदकार्यस्य स्वीकारो मौढ्यलक्षणम् ॥ ८३१॥

NVK Ashraf choice (en) - ८३१

०८३१
If there is a thing called folly,
It is seizing what brings ill and letting the good slip. *
(P.S. Sundaram)

रामचन्द्र-दीक्षितः (en) - ८३१

831 pētaimai eṉpatuoṉṟu yātueṉiṉ ētamkoṇṭu
ūtiyam pōka viṭal.

831. Stupidity clings to the evil and lets slip the good.

शुद्धानन्द-भारती (en) - ८३१

1. பேதைமை என்பதொன்று யாதெனின் ஏதங்கொண்டு
ஊதியம் போக விடல்.
This is folly’s prominent vein
To favour loss and forego gain. 831

वेङ्कटकृष्ण (हि) - ८३१

831 किसको कहना मूढ़ता, जो है दारुण दाग ।
हानिप्रद को ग्रहण कर, लाभप्रद का त्याग ॥

श्रीनिवास (क) - ८३१
  1. तनगॆ कॆडुकादुदन्नु कैगॊण्डु तनगॆ प्रयोजन तरुवुदन्नु कैबिडुवुदे दड्डतन ऎनिसिकॊळ्ळुवुदु.
मूलम् - ८३१

पेदैमै ऎऩ्पदॊऩ्ऱु यादॆऩिऩ् एदङ्गॊण्डु
ऊदियम् पोग विडल्। ८३१

विश्वास-प्रस्तुतिः - ८३२

पेदैमैयुळ् ऎल्लाम् पेदैमै कादऩ्मै
कैयल्ल तऩ्कट् चॆयल्। ८३२

श्री-राम-देशिकः - ८३२

नानाविधेषु मौढ्येषु मौढ्यं तच्छिखरायते ।
यच्छास्त्रनिन्दिते हेये दुराचारे तु भोग्यधीः ॥ ८३२॥

NVK Ashraf choice (en) - ८३२

०८३२
Folly among follies is the fondness for doing things
Beyond one’s reach. *
(J. Narayanaswamy), (C. Rajagopalachari)

NVK Ashraf notes (en) - ८३२

८३२. The interpretation of this couplet could vary depending on how the words in the second line are combined and read. One way is to split as: “कै अल्लदन्गण् सॆयल्”. The other way is: “कैअल्ल तन्गण् सॆयल्.” The translation given above is based on the second method of word combination. If we are to follow the first, an equally valid translation is “The folly of all follies is to enjoy doing what one is forbidden to do” – (Satguru Subramuniyaswami).

रामचन्द्र-दीक्षितः (en) - ८३२

832 pētaimaiyuḷ ellām pētaimai kātaṉmai
kaiyalla taṉkaṇ ceyal.

832. The crown of stupidity is the desire to do evil.

शुद्धानन्द-भारती (en) - ८३२

2. பேதைமையு ளெல்லாம் பேதைமை காதன்மை
கையல்ல தன்கட் செயல்.
Folly of follies is to lead
A lewd and lawless life so bad. 832

वेङ्कटकृष्ण (हि) - ८३२

832 परम मूढ़ता मूढ़ में, जानो उसे प्रसिद्ध ।
उन सब में आसक्ति हो, जो हैं कर्म निषिद्ध ॥

श्रीनिवास (क) - ८३२
  1. तन्न नडतगॆ ऒग्गद कॆलसगळन्नु बयसि कैगॊळ्ळुवुदु दड्डतनद परमावधियॆनिसुवुदु.
मूलम् - ८३२

पेदैमैयुळ् ऎल्लाम् पेदैमै कादऩ्मै
कैयल्ल तऩ्कट् चॆयल्। ८३२

विश्वास-प्रस्तुतिः - ८३३

नाणामै नाडामै नारिऩ्मै यादॊऩ्ऱुम्
पेणामै पेदै तॊऴिल् ८३३

श्री-राम-देशिकः - ८३३

लज्जाविहीनता प्रेमशून्यता श्रेष्ठवस्तुनि ।
नैराश्यं निर्विवेकत्वमिमे मौढ्यगुणा मताः ॥ ८३३॥

NVK Ashraf choice (en) - ८३३

०८३३
Shamelessness, aimlessness, callousness and listlessness
Are marks of foolishness. *
( Shuddhananda Bharatiar)

रामचन्द्र-दीक्षितः (en) - ८३३

833 nāṇāmai nāṭāmai nāriṉmai yātoṉṟum
pēṇāmai pētai toḻil.

833. Shamelessness, negligence, arrogance and giddiness mark the stupid.

शुद्धानन्द-भारती (en) - ८३३

3. நாணாமை நாடாமை நாரின்மை யாதொன்றும்
பேணாமை பேதை தொழில்.
Shameless, aimless, callous, listless
Such are the marks of foolishness. 833

वेङ्कटकृष्ण (हि) - ८३३

833 निर्दयता, निर्लज्जता, निर्विचार का भाव ।
पोषण भी नहिं पोष्य का, ये हैं मूढ़ स्वभाव ॥

श्रीनिवास (क) - ८३३
  1. लज्जॆगेडितन, गॊत्तुगुरि इल्लदिरुविकॆ, प्रेमशून्यतॆ, याव विषयदल्लू आसक्ति इल्लदिरुविकॆ- इवु दड्डतनद लक्षणगळु.
मूलम् - ८३३

नाणामै नाडामै नारिऩ्मै यादॊऩ्ऱुम्
पेणामै पेदै तॊऴिल् ८३३

विश्वास-प्रस्तुतिः - ८३४

ओदि उणर्न्दुम् पिऱर् क्कुरैत्तुम् ताऩटङ्गाप्
पेदैयिऩ् पेदैयार् इल्। ८३४

श्री-राम-देशिकः - ८३४

शास्त्रण्यधीत्य तत्त्वार्थान् बुध्वा चोक्त्वा परान् प्रति ।
यस्तु नाचरते तेन समो मूढो न विद्यते ॥ ८३४॥

NVK Ashraf choice (en) - ८३४

०८३४
There is no greater fool than he
Who has studied and taught, but lacks control.
(P.S. Sundaram)

रामचन्द्र-दीक्षितः (en) - ८३४

834 ōti uṇarntum piṟarkkuraittum tāṉaṭaṅkāp
pētaiyiṉ pētaiyār il.

834. Most stupid is the learned fool who remains disloyal to his own noble teaching.

शुद्धानन्द-भारती (en) - ८३४

4. ஓதி உணர்ந்தும் பிறர்க்குரைத்தும் தானடங்காப்
பேதையின் பேதையார் இல்.
No fool equals the fool who learns
Knows, teaches, but self-control spurns. 834

वेङ्कटकृष्ण (हि) - ८३४

834 शास्त्रों का कर अध्यपन, अर्थ जानते गूढ़ ।
शिक्षक भी, पर नहिं वशी, उनसे बडा न मूढ़ ॥

श्रीनिवास (क) - ८३४
  1. हलवु ग्रन्थगळन्नु ओदि, ग्रहिसि, इतररिगॆ अदन्नु बोधिसियू तानु मात्र त्रिकरण शुद्धियिन्द दड्डनिगिन्त मिगिलाद दड्ड बेरिल्ल.
मूलम् - ८३४

ओदि उणर्न्दुम् पिऱर् क्कुरैत्तुम् ताऩटङ्गाप्
पेदैयिऩ् पेदैयार् इल्। ८३४

विश्वास-प्रस्तुतिः - ८३५

ऒरुमैच् चॆयलाऱ्ऱुम् पेदै ऎऴुमैयुम्
ताऩ्पुक् कऴुन्दुम् अळऱु। ८३५

श्री-राम-देशिकः - ८३५

यत्यापं नरकं दद्यात् भावि सप्तसु जन्मसु ।
तत्पापमखिलं म्ढः करोत्यत्रैव जन्मनि ॥ ८३५॥

NVK Ashraf choice (en) - ८३५

०८३५
A fool does deeds in a single birth
That will plunge him in hell in the succeeding seven.
(P.S. Sundaram)

रामचन्द्र-दीक्षितः (en) - ८३५

835 orumaic ceyalāṟṟum pētai eḻumaiyum
tāṉpukku aḻuntum aḷaṟu.

835. Acts of folly done in one birth cause misery to him in seven more births to come.

शुद्धानन्द-भारती (en) - ८३५

5. ஒருமைச் செயலாற்றும் பேதை எழுமையும்
தான்புக் கழுந்தும் அளறு.
The fool suffers seven fold hells
In single birth of hellish ills. 835

वेङ्कटकृष्ण (हि) - ८३५

835 सात जन्म जो यातना, मिले नरक के गर्त्त ।
मूढ़ एक ही में बना, लेने में सुसमर्थ ॥

श्रीनिवास (क) - ८३५
  1. दड्डनादवनु एळु जन्मदल्लि उण्टागुव दुःख, नरक यातनॆगळन्नु ऒन्दे जन्मदल्लि तनगुण्टागुवन्तॆ माडिकॊळ्ळबल्लनु.
मूलम् - ८३५

ऒरुमैच् चॆयलाऱ्ऱुम् पेदै ऎऴुमैयुम्
ताऩ्पुक् कऴुन्दुम् अळऱु। ८३५

विश्वास-प्रस्तुतिः - ८३६

पॊय्बडुम् ऒऩ्ऱो पुऩैबूणुम् कैयऱियाप्
पेदै विऩैमेऱ् कॊळिऩ्। ८३६

श्री-राम-देशिकः - ८३६

अजानता क्रियातत्त्वं मूढेनारब्धकर्म तु ।
विघ्नितं नैति पूर्णत्वं कर्तारमपि नाशयेत् ॥ ८३६॥

NVK Ashraf choice (en) - ८३६

०८३६
When a half-baked fool takes on a task,
The task is undone, and so is he! *
(P.S. Sundaram)

रामचन्द्र-दीक्षितः (en) - ८३६

836 poypaṭum oṉṟō puṉaipūṇum kaiyaṟiyāp
pētai viṉaimēṟ koḷiṉ.

836. The task undertaken by a foolish man is spoiled and also ruined.

शुद्धानन्द-भारती (en) - ८३६

6. பொய்படும் ஒன்றொ புனைபூணும் கையறியாப்
பேதை வினைமேற் கொளின்.
A know-nothing fool daring a deed
Not only fails but feels fettered. 836

वेङ्कटकृष्ण (हि) - ८३६

836 प्रविधि-ज्ञान बिन मूढ़ यदि, शुरू करेगा काम ।
वह पहनेगा हथकड़ी, बिगड़ेगा ही काम ॥

श्रीनिवास (क) - ८३६
  1. कॆलसद विधानवन्नु अरियद दड्डनु ऒन्दु कॆलसवन्नु कैगॊण्डरॆ, आ कॆलसवु निष्फलवागुवुदु मात्रवल्ल, आ कॆलसदिन्द अवनु “तप्पितस्थ” नॆनिसि बेडि तॊडिसिकॊळ्ळुवनु.
मूलम् - ८३६

पॊय्बडुम् ऒऩ्ऱो पुऩैबूणुम् कैयऱियाप्
पेदै विऩैमेऱ् कॊळिऩ्। ८३६

विश्वास-प्रस्तुतिः - ८३७

एदिलार् आरत् तमर्बसिप्पर् पेदै
पॆरुञ्जॆल्वम् उऱ्ऱक् कडै। ८३७

श्री-राम-देशिकः - ८३७

मूढस्य यदि लभ्येत् धनं तेन परे जनाः ।
प्राप्नुयुः सकलं सौख्यं न लाभो बन्धुमित्रयोः ॥ ८३७॥

NVK Ashraf choice (en) - ८३७

०८३७
Should a fool get hold of a great fortune,
Strangers will feast while his kindred starve. *
(V.V.S. Aiyar)

रामचन्द्र-दीक्षितः (en) - ८३७

837 ētilār ārat tamarpacippar pētai
peruñcelvam uṟṟak kaṭai.

837. Strangers and not relatives fatten on the unlimited wealth of a fool.

शुद्धानन्द-भारती (en) - ८३७

7. ஏதிலார் ஆரத் தமர்பசிப்பர் பேதை
பெருஞ்செல்வம் உற்றக் கடை.
Strangers feast and kinsmen fast
When fools mishandle fortunes vast. 837

वेङ्कटकृष्ण (हि) - ८३७

837 जम जाये तो प्रचुर धन, अगर मूढ़ के पास ।
भोग करेंगे अन्य जन, परिजन तो उपवास ॥

श्रीनिवास (क) - ८३७
  1. दड्डनादवनु हेरळवाद सिरियन्नु सम्पादिसिदाग, अपरचितरु अदर लाभ पडॆदुकॊळ्ळुवरु; हत्तिरद सम्बन्धिगळु हसिविनल्लि बीळुवरु.
मूलम् - ८३७

एदिलार् आरत् तमर्बसिप्पर् पेदै
पॆरुञ्जॆल्वम् उऱ्ऱक् कडै। ८३७

विश्वास-प्रस्तुतिः - ८३८

मैयल् ऒरुवऩ् कळित्तऱ्ऱाल् पेदैदऩ्
कैयॊऩ्ऱु उडैमै पॆऱिऩ्। ८३८

श्री-राम-देशिकः - ८३८

मूढो धनं प्राप्नुयाच्चेत् पित्तस्य पिबतः सुराम् ।
या तून्मादकरावस्था मूढः प्राप्नोति तां दशाम् ॥ ८३८॥

NVK Ashraf choice (en) - ८३८

०८३८
A fool getting hold of wealth
Is like a lunatic getting drunk.
(P.S. Sundaram)

रामचन्द्र-दीक्षितः (en) - ८३८

838 maiyal oruvaṉ kaḷittaṟṟāl pētaitaṉ
kaiyoṉṟu uṭaimai peṟiṉ.

838. A fool that lives by a fortune is like a mad man in his drunken glee.

शुद्धानन्द-भारती (en) - ८३८

8. மையல் ஒருவன் களித்தற்றால் பேதைதன்
கையொன்று உடைமை பெறின்.
Fools possessing something on hand
Like dazed and drunken stupids stand. 838

वेङ्कटकृष्ण (हि) - ८३८

838 लगना है संपत्ति का, एक मूढ़ के हस्त ।
पागल का होना यथा, ताड़ी पी कर मस्त ॥

श्रीनिवास (क) - ८३८
  1. दड्डन कैयल्लिरुव ऒडवॆयॆम्बुदु हुच्चनॊब्बन कैयल्लि सिक्किद कळ्ळिनन्तॆ.
मूलम् - ८३८

मैयल् ऒरुवऩ् कळित्तऱ्ऱाल् पेदैदऩ्
कैयॊऩ्ऱु उडैमै पॆऱिऩ्। ८३८

विश्वास-प्रस्तुतिः - ८३९

पॆरिदिऩिदु पेदैयार् केण्मै पिरिविऩ्कण्
पीऴै तरुवदॊऩ् ऱिल्। ८३९

श्री-राम-देशिकः - ८३९

मूढैः साकं वियोगेन दुःखं कस्यापि नोद्भवेत् ।
तस्मान्मूढेन मैत्री तु भवेदानन्दायिनी ॥ ८३९॥

NVK Ashraf choice (en) - ८३९

०८३९
Sweet indeed is a fool’s friendship,
For when it breaks there is no pain.
(P.S. Sundaram)

रामचन्द्र-दीक्षितः (en) - ८३९

839 peritiṉitu pētaiyār kēṇmai piriviṉkaṇ
pīḻai taruvatoṉṟu il.

839. Verily sweet are the uses of fools’ love. For nothing is lost in a separation.

शुद्धानन्द-भारती (en) - ८३९

9. பெரிதினிது பேதையார் கேண்மை பிரிவின்கண்
பீழை தருவதொன்று இல்.
Friendship with fools is highly sweet
For without a groan we part. 839

वेङ्कटकृष्ण (हि) - ८३९

839 पीड़ा तो देती नहीं, जब होती है भंग ।
सो मूढ़ों की मित्रता, है अति मधुर प्रसंग ॥

श्रीनिवास (क) - ८३९
  1. दड्डरॊन्दिगॆ माडुव गॆळॆतनवु अति मधुरवागिरुत्तदॆ; एकॆन्दरॆ अगलिकॆय समयदल्लि यावॊन्दु दुःखवन्नु अदु उण्टु माडुवुदिल्ल.
मूलम् - ८३९

पॆरिदिऩिदु पेदैयार् केण्मै पिरिविऩ्कण्
पीऴै तरुवदॊऩ् ऱिल्। ८३९

विश्वास-प्रस्तुतिः - ८४०

कऴाअक्काल् पळ्ळियुळ् वैत्तऱ्ऱाल् साऩ्ऱोर्
कुऴाअत्तुप् पेदै पुगल्। ८४०

श्री-राम-देशिकः - ८४०

अमेध्यस्पृष्टपादस्य पर्यङ्के क्षालनं विना ।
निक्षेपतुल्यं, मूढस्य विद्वद्गोष्ठीप्रवेशनम् ॥ ८४०॥

NVK Ashraf choice (en) - ८४०

०८४०
A fool’s entry into a learned assembly
Is like entering a shrine with unclean legs.
(N.V.K. Ashraf), (P.S. Sundaram)

NVK Ashraf notes (en) - ८४०

८४०. The word “पळ्ळि” here is usually taken by almost all translators as “bed”. If we are to translate “कऴाक् काल् पळ्ळियुळ् वैत्तऱ्ऱाल्” as “placing a dirty foot on a clean bed” – as it is usually done – then the phrase employed by Valluvar should have been “पळ्ळिमेल्” and not “पळ्ळियुळ्” as is the case here. The monasteries of the Jains and Buddhist monks were called “पळ्ळि” in the ancient Tamil country [Varadarajan, १९८८]. Following the near total disappearance of Buddhism and Jainism from Southern India, this word has now been used to denote the places of worship of Muslims and Christians. Hindu temples were always called by the names कोयिल्, आलयम्, अम्बलम् and never by the word पळ्ळि.

रामचन्द्र-दीक्षितः (en) - ८४०

840 kaḻāakkāl paḷḷiyuḷ vaittaṟṟāl cāṉṟōr
kuḻāattup pētai pukal.

840. A fool’s entry into the assembly of the wise is like one’s unclean foot on the bed.

शुद्धानन्द-भारती (en) - ८४०

10. கழாஅக்கால் பள்ளியுள் வைத்தற்றால் சான்றோர்
குழாஅத்துப் பேதை புகல்.
Entrance of fools where Savants meet
Looks like couch trod by unclean feet. 840

वेङ्कटकृष्ण (हि) - ८४०

840 सुधी-सभा में मूढ़ का, घुसना है यों, ख़ैर ।
ज्यों रखना धोये बिना, स्वच्छ सेज पर पैर ॥

श्रीनिवास (क) - ८४०
  1. बल्लवर सभॆयल्लि दड्डनादवनु हॊगुवुदु, अशुद्धवाद कालन्नु तॊळॆयदॆ (मलगलु) हासिगॆय कालिट्टन्तॆ.
मूलम् - ८४०

कऴाअक्काल् पळ्ळियुळ् वैत्तऱ्ऱाल् साऩ्ऱोर्
कुऴाअत्तुप् पेदै पुगल्। ८४०